Pitná voda, hudba minulosti

28. 12. 2009 7:01:19
Ovzduší je považováno za „ nezcizitelné dědictví všeho lidstva“, a je předmětem mez. smluv. Voda, která je rovněž podmínkou života sine qua non, se za dědictví všeho lidstva nepovažuje, a jednotlivé státy s ní mohou plýtvat, jak je jim libo, přestože některé studie uvádějí, že zásoby sladkovodní vody se vyčerpají ještě dříve než ropa (viz Peter Gleick Peak Water) .Má snad politický cirkus kolem klimatických změn záměrně zatlačit do pozadí již dnes vypracované strategické plány, jak ovládnout sladkovodní zdroje ?

Klimatické prognózy politický zájem od pitné vody odvádějí, jak ukázalo x-té Světové fórum o vodě a „ zbožných přáních“ , které se v 3/09 konalo v Istanbulu bez větší pozornosti médií (mj. na něm US zamítly "právo na vodu " ) ... Zcela zapadla i studie Světového ekonomického fóra z 1/09, zabývající se zmenšujícími se zdroji sladkovodní vody, která doporučuje „inteligentně využívat každou kapku vody“ , např. daňově zvýhodňovat ty, kteří se vybaví systémy na odchytávání deštˇové vody ...

Třetí zpráva OSN z 12.3.09 o úbytku světových zásob sladkovodní vody, které v roce 2025 (8 mld lidí) budou 3x menší (5 mld lidí bude bez vody) než jaké byly v roce 50 (2,5 mld lidí), je dalším závažným oficiálním varováním ( od roku 91 se ve Stockholmu v době Světového týdne vody scházejí stovky expertů s vyhlášeným cílem Pitná voda pro všechny, tj.přinejmenším 20 l na osobu denně v okruhu 1 km, ale vrásky svými deklaracemi nikomu nepřidělávají ) .

Podle zprávy OSN nemá pitnou vodu 340 miliónů Afričanů : většina afrických vlád financemi zaopatřuje jen armádu, na ochranu životního prostředí africké vlády, které nemají ani nejzákladnější plány na ochranu podzemních zdrojů pitné vody, upřímně „kašlou“ ...

Zpráva OSN uvádí, že každoročně zemře 3 milióny lidí na nemoce, které si přivodily pitím závadné vody (trvale kontaminovaná voda v Bangladéši a nedávná cholera v Zimbabwe je příkladnou ukázkou).

73% vody spotřebuje zemědělství, a to se zavlažuje jen 15 % úrodné půdy, která nicméně poskytuje potraviny pro 40% lidí , tj. voda znamená jídlo . Jestliže však státy nezlepší zavlažovací techniky, brzy na potřeby zemědělství padne 90% vody, uvádí zpráva OSN.

V rozvojových zemích vypěstování jednoho kilogramu pšenice pohltí 800-4.000 litrů vody, a jedno kilo hovězího masa „ stojí“ 2.000 -16.000 litrů vody, přičemž v roce 2030 bude polovina lidstva žít v oblastech s velmi skromnými zásobami sladké vody, o které se povedou kruté boje ...

Zemědělství s vodou nesmírně plýtvá, 20-60% vody se k samotným plodinám ani nedostane, ale chudí zemědělci v rozvojových zemích nemají na moderní závlahové systémy ... Zásada využívat podzemní zdroje jen na pitnou vodu, a domácí odpadní vodu na závlahu se brzy stane nutností.

Pravděpodobně vezme za své i na vodu (a finance) náročný projekt zazelenění jižních okrajů Sahary, třebaže právě vysazování stromů a rostlin zadržuje v půdě vláhu .

Průmysl spolyká 20% světových zásob sladké vody, nejvíce vody spotřebuje papírenský a textilní průmysl ( na výrobu jednoho trička z bavlny se spotřebuje 25 krychlových metrů vody) , výroba polovodičů (většina tohoto průmyslu je soustředěna v Asii) , důlní, metalurgický, farmaceutický, aj. průmysl.

Obrovské množství vody pro chladící systémy spotřebují tepelné a jaderné elektrárny (Temelín v roce 03 spotřeboval 35,4 mil. metrů krychlových vody) ... ̈

Během tropických veder ve Francii v roce 03 Paříž musela své jad. elektrárny částečně „vypnout“, také US tak musely učinit v roce 07 , ale potíž je v tom, že se jad. reaktor úplně „vypnout“ nedá ...

S případným zánikem ledovců, a se snížením deštˇových srážek všeobecně, zdroje pitné vody zaniknou zejm. v Pákistánu (za „trojúhelník žízně“ zpráva OSN označuje tzv. africký roh, Gibraltar a Pákistán) , v Indii, v Číně , v Austrálii a v US (Kalifornie a US středozápad ) , kterým, podle klimatologů, hrozí zvýšené teploty a sucho bez vody, zatímco v jiných státech případné zvýšení hladin moří a záplavy sladkovodní zdroje znečistí ...

Demografický růst a lidské rabování planety Země, která nepatří jen lidem, ale i zvířatům a rostlinám, vedou k jejímu obrovskému znečištˇování : stoky z velkoměst , průmyslový odpad, a zemědělské pesticidy vytékají do řek a prosakují do podzemních pramenů, přičemž jeden kubický metr znečištěné vody zamoří 8-10 kubických metrů čisté vody, viz Bitva o uran I a II .

(Podobně jsou na tom moře : 60% měst středomořských pobřežních států , jejichž počet obyvatel vzroste, vypouští své odpady do Středozemního moře, které je znečištˇováno i zamořenými řekami, které do něho ústí,+ chemickými odpady(těžké kovy) + až 40 miliónů tun pevného odpadu ročně ).

Znečištění ekosystému povodí Nilu (6.695 km, pramení asi v Burundi), Colorado (2.333 km, pramení ve Skalnatých horách ) a Žluté řeky (5.464, pramení na Tibetské náhorní plošině) ,je již nezvratitelné , všechny tyto tři obrovské řeky, využívané na zavlažování, se vysušily natolik, že již nevtékají do moře ...

(Někteří navrhují dodávat do suchých koryt řek sladkovodní vodu zachycenou při ústích řek, kterými se vlévají do moře, “umělými řekami“ , a protože voda zatím nemá cenu ropy, místo ocelových potrubí by byly produktovody vyrobeny z pružných trubek o průměru 4 metrů.

Údajně by se tak dalo zachytit 10% sladkovodní vody ztrácející se v moři.

Vyšlo by to sice laciněji než odsolování mořské vody, ale zaručeným problémem by byl souhlas k odvodu vody z jednoho státu/regionu do druhého ...) .

PLASTOVÉ LAHVE aneb PITNÁ VODA JAKO OBCHODNÍ KOMODITA

Třebaže jen malá část podzemních vod se obnovuje, dnešní tempo odčerpávání vody z podzemních pramenů, zejména nadnárodními firmami, které prodávají vodu/minerálku v PET lahvích, jejich obnovu dalece přesahuje . Čerpání vody do PET lahví přispívá k poklesu hladin řek a jezer, k vysychání studní ...

Řešením je voda z vodovodu a vojenská polní láhev, která vydrží 100 let.

(Na druhé straně skupina onkologů , sponzorována World Wildlife Fund /WWF, ve své studii nabádá lidi, aby nepili vodu z kohoutků s tím, že v metropolích je voda sice nezávadná, ale v regionech se její kvalita různí v závislosti mj. na průmyslových podnicích v okolí , načež autoři studie a WWF byli vládami obviněni z toho, že jsou sponzorováni firmami, které prodávají vodu v PET láhvích) ...

Ve US existuje hnutí Save Our Groundwater/SOG, v jehož rámci např. starosta San Franciska zakázal úředníkům pít na radnici vodu z PET láhví ... To samé učinily některé další US instituce a úřady, a taktéž US protestantské kostely svým ovečkám přikazují nekupovat vodu/minerálku v PET láhvích ...

Na US univerzitách studentští aktivisté organizují „ochutnávky“ vodovodní vody ,aby se lidé přesvědčili, že voda z kohoutku chutná úplně stejně jako voda z PET láhve ...

Ukázka obchodních podmínek, které nadnárodní a další firmy uzavírají s lokalitami , jejichž sladkovodní prameny rabují (v tomto případě Nestlé) :

a) studie o dopadu na životní prostředí nebudou zpracovány b) jde o exkluzivní kontrakt uzavřený na dobu 100 let, c) právo pumpovat pramen až 4.700litrů vody za minutu, včetně období sucha na úkor místních občanů , d) smluvní cena = vždy za pakatel, ale 200 místních občanů bude mít práci, protože Nestlé vystaví továrnu na PET lahve + firma bude platit nejrůznější poplatky (ale nákladní vozy s lahvemi budou po lokalitě jezdit nonstop, dnem i nocí ) ...

Ve US Nestlé kontroluje třetinu trhu s pitnou vodou v PET lahvích, přesto je komické, že právě Američané naříkají, že US jsou obětí divoké globalizace ze strany EU a jí stranící Světové obchodní organizace/WTO ...

Lidé v rozvojových zemích, když se nějaká firma , vyzbrojená protřelými právníky ,kteří ji opatří všechna povolení od místních úřadů, rozhodne čerpat vodu z jejich pramene do PET lahví, nemají žádnou šanci se jí postavit, jak se to stalo v marockých horách u města Fez, v oblasti, které se přezdívá „marocké Švýcarsko“ .

Jediným bohatstvím tohoto kraje je zdejší pramen kvalitní pitné vody, o který se však zdejší obyvatelé nechtějí dělit s celým Marokem (továrna na vodu v PET lahvích by zásobovala marocký trh) ...

Zdejší obyvatelé dokonce předložili kopii královského dekretu ze 14.stol., který dokladuje, že pramen je jejich . Firma tvrdí, že tento dekret dává místním lidem jen 40% pramene, zatímco 60% patří státu, a firma bude čerpat jen ze státní části pramene, v každém případě, i v období sucha, minimálně 20 l za vteřinu, po dobu 40 let ... Majitel za smlouvu nabízí 880.000 euro v lokálních daních ročně a stovku pracovních míst pro místní obyvatele, a tvrdí, že za nedostatkem vody v Maroku je zemědělství, které vodou plýtvá ...

RECYKLOVANÁ odpadní voda

Recyklace vody je drahá záležitost.

V Singapuru recyklovaná voda tvoří 1% pitné vody, v Japonsku je voda z WC na místě vydezinfikována a připravena na opětovné použití ...

V Austrálii se použitá voda vyvádí do určitých řek či rezervoárů ,z nichž se upravuje a znovu využívá ... Přesto ani v suché Austrálii není veřejnost , a to ani odborná, nakloněná recyklaci odpadních vod, a např. tvrdí, že v recyklované vodě lze potlačit jen kolem 90% přítomných polutantů z řad antibiotik ...

Austrálie však brzy nebude mít na výběr, proto již dnes všechna australská města mají alespoň jednu továrnu na odsolování mořské vody, a zavádějí regulaci denní spotřeby vody ( denní spotřeba vody průměrného Američana je 600 litrů, Evropana 150 litrů ) ...

SLADKOVODNÍ VODA BYLA NADĚLENA NEROVNOMĚRNĚ

Jižní Amerika má čtvrtinu celosvětových zásob pitné vody (nerovnoměrně rozložené) , třebaže zde žije jen 6% obyvatel Země. Asie, kde žije 60% obyvatel Země, má jen jednu třetinu zásob sladkovodní vody.

Katastrofická situace s nedostatkem sladkovodní vody nehrozí tudíž jen Střední a Jižní Americe (Francouzská Guyana a Surinam se stanou sladkovodní obdobou ropných UAE) , Oceánii, Aljašce, Kanadě, severní Evropě (Grónsko a Island se z hlediska zdrojů sladkovodní vody stanou „geopolitickými mocnostmi“ ), Rusku (Sibiř) a Rovníkové Africe .

Chudí brazilští rolníci vytvořili Hnutí BezZemků, chudí Peruánci (6 miliónů z 28 miliónů z nich nemají přístup k pitné vodě) , kteří musí draze platit za pitnou vodu pochybné kvality, kterou kamióny přivážejí v cisternách do oblastí nenapojených na vodovodní sítˇ(včetně předměstských slumů metropole) v roce 05 založili hnutí BezVody .

Lidé z chudých předměstí Limy nakupují vodu v plastových kontejnerech za 0,50 euro/200 litrů, což je na rodiny, ve kterých pracuje většinou jen jeden za průměrný výdělek 6,25 euro na den, vysoká částka ...

Paradoxně, chudí platí za vodu více než bohatí – za vodovodní vodu se platí 0,40 euro za metr krychlový, chudí připlácejí na dovoz v cisternách, a je zcela možné, že majitelé kamiónů vodu čerpají ze znečištěných vodních zdrojů , třebaže by , podle zákona, vodu měli dovážet jen od státního vodohospodářského podniku Sedapal, který dodává pitnou vodu metropoli, jehož zásobníky však většinou zejí prázdnotou ...

Do odlehlých vesnických oblastí nejezdí ani cisterny ...

V Bolivii některé státem zapomenuté provincie vzaly v 70.letech zásobování pitnou vodou do svých rukou, a z chátrajících státních podniků učinily prosperující družstevní, které dodávají svým klientům (300 dolarů za přípojku , 1.000 dolarů za služby asanace + měsíční platby za odběr) za konkurence soukromých vodohospodářských firem tak kvalitní pitnou vodu, že byly dokonce zmíněné ve zprávě OSN o zdrojích pitné vody z 3/09 ...

Mexico City

Mexico City má 9 miliónů obyvatel, s předměstími 21-24 miliónů obyvatel ...

Nejnápadnějším rysem je apartheidní přístup k pitné vodě :

V severozápadní části metropole v luxusních rezidencích teče proudem, za 1,56 peso za kubický metr si bohatí do sytosti zalévají obrovské pozemky, naplňují obrovské bazény a myjí si v této pitné vodě svoji rodinnou sbírku luxusních aut ...

Jihovýchodní chudinská část metropole je technicky znevýhodněna : tlak je malý, voda teče pramínkem, nebo vůbec, takže domácnosti si dělají zásoby do všech kontejnerů v domě na celý týden ...

Navíc voda v „chudinských“ kohoutcích má odpudivě nažloutlou barvu jako v nigerijském Lagosu.

Teoreticky chudí platí za vodu stejnou cenu, ve skutečnosti si k pití musí kupovat vodu ve 20l kontejnerech za 18-20 pesos, které si bohatí kupují také, protože ani ti nevěří vodě z kohoutku, třebaže nezávadně zbarvené ...

Po US a Itálii je třetím největším světovým konzumentem vody v PET láhvích Mexiko .

Nejchudším vrstvám mexická vláda zajištˇuje vodu nejistého původu v cisternách zdarma.

Jen pod 20% odpadní vody (10% z nich je v metropoli) prochází v Mexiku čističkami, které jsou tak primitivní, že recyklaci průmyslových odpadů neumožňují .

Žádná zařízení v Mexiku nezachycují deštˇovou vodu, která se z půdy bleskurychle vypaří .

Třebaže jen v metropoli chybí ročně 780 miliónů kubíků pitné vody, mexická vodovodní potrubí jsou tak zrezivělá, že jen v metropoli z nich denně vyteče 35% vody, což je denní spotřeba vody v celém Berlíně ...

Mexico City nedostatek vody (přesněji plýtvání s vodou) řeší tradičně : „zcizuje“ podzemní vody jiných regionů, doposud největší „krádež“ podzemních vod Mexico City uskutečnilo koncem 50.let, kdy pro sebe zabralo podzemní vody regionu Cutzamala, několik set km západně od metropole . Důsledkem tohoto patologického chování bylo , že lidé, kteří v tomto regionu přišli o vodu, se nastěhovali do slumů kolem Mexico City ...

Podzemní prameny jsou v okolí Mexico City rabovány v takové míře, že se bývalé hlavní město Aztécké říše Tenochtitlán, postavené na jezeře, začíná propadat o 50 cm ročně ...

Současná neuspokojivá „vodohospodářská“ situace v Jižní Americe pramení z čistě politických a finančních důvodů . Pro zdejší vlády je výhodnější zapojit se do budování „viditelnějších“ infrastruktur, které lze navíc centrálně řídit, a po kterých je u voličů větší poptávka - elektřina, telekomunikační sítě, silnice, letiště ...

SUBSAHARSKÉ PÁSMO

OSN financuje vrtání studní v Súdánu, a snaží se přijít na kloub „chaosu“ afrického monzunu , který přináší srážky jen některým oblastem, např. naděluje luxusní zeleň Beninu, zatímco Nigeru deště odpírá ...

Za devastaci subsaharské oblasti (Sahel) mohou samotní vesničané :

v polovině 70.let ze Sahelu vymizely všechny stromy, protože s růstem počtu obyvatel vesničané lesy cílevědomě „vyhlazovali“ na topení a vaření, a na rozšiřování polí . Od konce 80.let , za podpory mez. organizací, někteří vesničané na jihu Nigeru stromy začali vysazovat, aby v půdě zadržovaly vodu. Stromy však musí ve dne v noci hlídat a bránit proti „zlodějům“ ze sousedních vesnic, aby je nepokáceli na topivo na uvaření jídla, protože přinášení klacků a nošení vody je celodenní úmornou starostí vesnických žen a dětí ...

Jih Nigeru, původně zalesněná savana se lvy , se po vykácení stromů stal vyprahlou pouští bičovanou větrem, kterou ovládl hladomor, o to spíše, že vesničané po podzimní sklizni pole zapalovali, aby je „vyčistili“ , protože se domnívali , že popel půdu obohatí o živiny ...

MEGAPŘEHRADY

Megapřehrady jsou tvrdým řešením, zdevastovaly hodně přírody, a zejména v prvních letech provozu vypouštějí do ovzduší obrovské množství „skleníkového“ plynu methanu z tlejících rostlin .

Přesto v roce 05 dostaly nové požehnání od Světové banky,která v tomto roce poskytla peníze na stavbu megapřehrady Nam Theum 2 v Laosu .

V roce 07, za přispění Světové banky, jich bylo rozestavěno již 1.201, uvádí znovuvzkříšená Mezinárodní komise pro stavbu velkých přehrad, ve které radostně bouchají zátky od šampaňského ...

Nejvíce jich staví Čína (vodními elektrárnami snižuje svoji závislost na uhlí), Brazílie, Indie , JAR a Rusko ...

Čína se svými stamiliardami dolarů finančních rezerv si může dovolit několik megapřehrad typu TřiHrdla, která Číně umožní „skladovat „ 39 mld kubických metrů sladkovodní vody, africké státy však peníze nemají .

Hydroelektrický potenciál Afriky představuje 13% světového, využitý je jen z 8% , a tři africké megapřehrady se používají jen na zavlažování , pro 70% obyvatel Afriky je elektřina nedostupná ...

Odpůrci megapřehrad , jako World Wildlife Fund/WWF, varují před možností, že tyto megapřehrady naruší místní ekosystém, připraví veškerou půdu o živiny/naplaveniny z řek, které zadržují i s vodou, a poté, když z úrodné půdy nadělají neúrodnou, dopadnou jako australské , které jsou v důsledku sucha stále prázdné ...

WWF místo megapřehrad navrhuje přirozenější vodní nádrže menšího rozsahu, jaké se staví v Indii (v některých indických regionech musí být nové domy povinně vybaveny systémem na zachycování deštˇové vody) ...

Alarmisté varují, že za současného deficitu sladkovodní vody nestačí ani megapřehrady, ani další podzemní vrty .

Proto Peking již několik let obezřetně nevydává licenci k podnikání ve svém okolí podnikům, jejichž provoz je náročný na spotřebu vody ...

Také Nizozemí se řídí zásadou, že nejistota by neměla být záminkou k nicnedělání , a buduje svoji infrastrukturu s ohledem na nejrůznější možné klimatické scénáře.

PITNÁ VODA , STRATEGICKÁ SUROVINA NA BV

IZRAEL

Izrael nemá ani nerostné či energetické zdroje, ani sladkovodní vodu.

Izrael vede s Palestinci v Předjordánsku, které „okupuje“ od šestidenní války z roku 67 ( úrodné údolí Jordánu ve středu Izraele), válku o pitnou vodu, a byl mnohokrát kritizován ze strany Amnesty International, že chce Palestince v Předjordánsku o sladkovodní zdroje připravit ( pro hloubení nových studní musí mít Palestinci z Předjordánska povolení iz. armády) .

Zatím o vodě rozhoduje jen izraelská Water Authority, která vodu z hor dodává 80% Izraelců, a 20% Palestinců z Předjordánska, třebaže pro Palestince z Předjordánska je to jediný zdroj sladkovodní vody, zatímco Izraelci mají i jiné zdroje, jako jezero Tiberiade ... Izraelská Water Authority však tvrdí, že Palestincům dává více vody, než jim přiznávají dohody z Oslo z roku 93 ...

Přístup k vodě pro Palestince z Předjordánska komplikují i umně vybudované silniční kontroly a Zedˇ , takže sladkovodní voda představuje pro Tel Aviv významný nástroj politického nátlaku.

Navíc, jediný Izrael využívá vodu z Jordánu, k jehož břehům Palestincům z Předjordánska zamezil přístup ...

O řeku Jordán se Izrael dělí s Jordánskem, se Sýrií a s Libanonem, a společně s nimi ji průmyslovými hnojivy znečištˇuje .

Mj., i v důsledku toho průmyslovými hnojivy znečištěné Mrtvé moře vysychá, a do povrchových již vyčerpaných pramenů sladkovodní vody proniká mořská sůl , takže ledvinové kameny má v Izraeli každý druhý ...

Jediným zdrojem sladkovodní vody v Gaze je zchátralý pobřežní vodovod, kontaminovaný odpadními vodami, protože Izrael nedovoluje převod vody z Předjordánska do Gazy.

Zdroje sladkovodní vody budou v případné budoucí smlouvě mezi Izraelem a „palestinským státem“ stejně důležitým bodem jako hranice „palestinského státu“ a Jeruzaléma ...

Izrael zamýšlí dovážet vodu produktovodem přes Turecko, a financuje odklonění části Tigridu (plán GAP) , ale po zimní válce 09 v Gaze se jeho vztahy s Ankarou (oficiálně) zhoršily .

Turecký plán výstavby megapřehrad v jihovýchodní Anatolii na Eufratu a Tigridu/GAP, celkem jich má být 22.

Několik vesnic na mytickém Eufratu u tureckých městeček Halfeti (vězení, pošta, několik kaváren, v nichž se grilují obrovští kapři z Eufratu) a Birecik na turecko-syrském pomezí muselo být evakuováno po záplavách z roku 00, většina z 31.000 z obyvatel se již nevrátila, protože kvůli stavbě turecké megapřehrady Birecik, která zdevastovala zdejší poklidná údolí, nebylo ani kam se vracet.

Vesnice s kamennými domy, mešity,školy, a čerstvě objevené antické městečko Zeugma ze 3.st.př.n.l., vše bylo kvůli přehradě zaplaveno vodou ...

Ankara nechala postavit na březích Eufratu 5 megapřehrad, jak pro zavlažování, tak pro výrobu elektřiny, ústřední z nich se jmenuje Ataturk, dvě další se staví, a to Birecik, a těsně u syrských hranic přehrada Karkamis.

Proti megalomanskému turecko-izraelskému projektu GAP protestují nejen ochránci životního prostředí, ale i Sýrie a Irák, jimiž řeky Eufrat a Tigris rovněž procházejí, a vlévají se do Perského zálivu ...

Eufrat a Tigris jsou předmětem diplomatické bitvy mezi těmito státy již desítky let,kdy Sýrie a Irák požadují, aby pro tyto toky platil mezinárodní režim ...

Válka o sladkovodní vodu v 70.letech již málem propukla mezi Sýrií a Irákem, když s výstavbou megapřehrad na nich začala Sýrie ...

V roce 90 vyprovokovala diplomatický incident Ankara , když na jeden měsíc „zavřela kohoutky „ jedné z nich, aby naplnila přehradu Ataturk , zatímco podle protokolu z Damašku z roku 87 má Sýrie nárok na plynulý tok v min. množství 500 m3/sek. ...

Až do roku 99 Ankara těmito „kohoutky“ tlačila na Damašek, aby jí vydal kurdského předáka Abdullaha Ocalana ...

Navzdory tomu, že všechny tři státy již podepsaly na 30 dohod o „vzájemné spolupráci“ v oblasti sladkovodních rezerv regionu, ani jedna nebyla dodržena .

V roce 08 na přehradě Ataturk tyto tři státy slavnostně otevřely Institut sladkovodní vody , nicméně spolupráce vázne, dnes zejm. ze strany Bagdádu, který tvrdě kritizuje plýtvání vodou ze stran Ankary a Damašku ...

Od Turecka dostává sladkovodní vodu i Severní Kypr , což nebude trvat věčně , potom, jako všechny pobřežní státy bude muset odsolovat mořskou vodu, bude-li mít na to finance ( v současné době mořskou vodu odsolují zejm. bohaté státy Perského zálivu ) ... Odsolená voda , náročná na finance, však nebude řešením pro rozvojové země, ani pro použití v zemědělství .

V Istanbulu měly další státy přistoupit k Úmluvě o sdílení vodních toků a podzemních vod z roku 97 (např. 11 států se dělí o Nil a Niger, 9 o Amazonku, nedokážou se domluvit o výstavbě megapřehrad na těchto tocích, o zamezení jejich znečištˇování jedovatým průmyslovým či zemědělským odpadem), která ještě nevstoupila v platnost, protože ji nepodepsal dostatečný počet států ...

INDIE

V Indii, zejm. na severovýchodě, se křestˇanským misionářům podařilo dokonale narušit místní tradiční způsob života, schopnost žít v harmonii s přírodou ...

Indie se o sladkovodní vodu připravila sama v důsledku rozsáhlého narušení životního prostředí v ekologicky citlivých oblastech, zejména brutálním odlesňováním a s ním spojenou erozí půdy, která v údolích pod Himalájem nabyla katastrofických rozměrů ...

O kácení lesů z komerčních důvodů ani nemluvě ...

Veškerá živná půda je v důsledku odlesnění při velkých deštích severoindickými řekami odplavena do moře . Tyto naplaveniny a nánosy písku se navíc usazují v korytech řek a kanálů , což způsobuje stále horší záplavy ...

400 miliónů Indů živoří pod hranicí chudoby, ale ani nejchudší lidé se neobejdou bez vody a topného dřeva, o to více, že dvě třetiny obyvatel Indie žijí na venkově .

Zatímco na západě Indie na hranicích s Pákistánem postupují pouště , protože zde neprší, jih Indie sužují následky odlesňování ...

Od 80.let začali v Indii horečně vysazovat stromy eukalyptus, třebaže účelnější by bylo vysazovat stromy, které sice rostou pomaleji, ale které dokážou poskytnout větve na topení a listy na kompost ...

Intenzívní používání průmyslových hnojiv a pesticidů v provinci Páňdžáb, obilnici Indie, způsobilo, že zdejší půda vykazuje extrémně vysokou koncentraci soli ...

Technický pokrok ve formě vodních čerpadel nebyl také tím pravým požehnáním : mechanizace čerpání vody sice umožnila získat více vody, ale předčasně vydrancovala podzemní prameny a tisíce studní záhy vyschly ...

K nedostatku vody přispívají velkoplantáže a jejich nadměrné zavlažování ( s plodinami, které zajistí okamžitý výnos, ale vyžadují hodně vody ... ) .

V roce 09 Indii postihlo další „historické“ sucho : rolníci ve dne v noci seděli s puškami u primitivních zavlažovacích systémů svých polí (polovina vody z nich se k plodinám nedostane), a hlídali je jako oko v hlavě . Tisíce dalších rodin svá suchá pole opustily a vydaly se do slumů hlavního města ...

Vláda rolníkům pomohla danajským darem : poskytla jim úvěry na vodní čerpadla, třebaže podzemní zdroje pitné vody jsou v Indii téměř vyčerpané ...

Jsou vyčerpané i proto, že za vodu se v Indii neplatí, rolníci si vrtali studně ( Indie má přes 20 miliónu studní) a čerpali z nich vodu, jak je napadlo ...

Se stoupáním hladiny oceánu do některých z nich navíc již prosakuje mořská voda .

Indie má nevyřešený problém s odpadními vodami, zejm. průmyslovými, které jsou bez předchozího čištění vypouštěny přímo do řek ( a jimi se přes zavodňovací kanály dostávají na pole) nebo přímo do polí ...

Nejen posvátná řeka Ganga je nejšpinavější a nejtoxičtější stoka na světě.

Desítky těchto indických řek, když v období sucha vyschnou, se stávají otevřenou stokou ...

Vyčištění řek je i politickým problémem, neboťˇtyto skomírající řeky protékají několika indickými státy, jejichž zájmy jsou odlišné a nespolupracují ... ( I pod svícnem bývá tma, viz znečištění Dunaje ze strany Rakouska . Rakušané, zbožňující Johanna Strausse a jeho valčík oslavující Dunaj, do něho ročně vylévají 600.000 tun průmyslového odpadu ... Řeka Mur protékající jihorakouským Štýrským Hradcem ,tvořící hranici se Slovinskem, bývala pokryta hnědou pěnou chemického odpadu ...).

Navzdory „ekologickým“ prohlášením ústřední vlády, federální vláda trpí tepelnou elektrárnu přímo v centru Dillí, a továrnu na výrobu umělých hnojiv v centru Bombaje ...

PITNÁ VODA S ARZENIKEM (Indie, Bangladéš)

V některých indických státech, zejména v Západním Bengálsku a v Andhrapradéši, jsou podzemní vody zamořené arzenikem a fluorem ...

V Bangladéši pije pitnou vodu kontaminovanou vysokými dávkami arzeniku přinejmenším 30 miliónů lidí, jedna studně z pěti je kontaminována ...

V 70tých letech zde lidé pili bakteriálně znečištěnou „povrchovou“ vodu, v důsledku čehož ročně zemřelo na 300.000 lidí,většinou dětí.

Proto UNICEF za podpory Světové banky v Bangladéši podporovaly vrtání hloubkových studní a vyvážely sem vodní čerpadla , aby lidé pili vodu z podzemních pramenů .

Zpočátku tento počin slavili jako ohromný úspěch, do Bangladéše dovezli 10 miliónů vodních čerpadel : jenže podzemní vody byly kontaminovány arzenikem z delt Gangy a Brahmaputry, který se v nich nachází jako přírodní sediment ve stálé formě.

Zběsilé vrtání studní a zběsilé zavlažování tuto chemickou přírodní rovnováhu podzemních vod narušilo, a arzenik se ze svých sloučenin uvolnil ...

Měsíčník Nature GeoScience z 15.11.09 uvádí, že „arzenik uvolnily lidské aktivity, jako hloubení studní a hloubení základů nových domů , zejména Bangladéš je měsíční krajinou protkanou umělými vyhloubenými pánvemi a prohlubeninami, v nichž se hromadí organické látky, které v kontaktu s daným sedimentem z něho uvolní arzenik , který poté zamoří podzemní vody ...“

UNICEF se brání tím, že v té době bylo běžným postupem zkoumat jen bakteriologickou čistotu vody, obsah železa a nitrátů, nikoliv obsah arzeniku (tento jedovatý těžký kov je v průmyslové výrobě známý jako arzenát , či jako škodlivina vznikající při spalování uhelných elektráren, při sváření kovů, při zpopelňování v krematoriích, při úpravě dřeva arzenát mědi a chromu/CCA , či v dolech ) ...

Přítomnost arzeniku v podzemních vodách Bangladéše byla poprvé zjištěna v roce 93.

Dnes UNICEF kontaminované studně v Bangladéši označuje červenou barvou a studně s nezávadnou vodou barvou zelenou ... Obstarává filtry a snaží se vyčistit povrchové vody, a vrtat ještě hlubší studně , ve skalách arzenik není ...

Arzenikem v pitné vodě je ohroženo na 140 miliónu lidí v 70 státech ( zejm. v Indii, Bangladéši, Filipínách, v Indonésii zejm. v provincii Aceh, ve Vietnamu, ,v Kambodži,v Číně , půda kontaminovaná arzenikem byla zjištěna i v New Orleans po záplavách, který mohl pocházet z nahromaděných pesticidů na bázi arzeniku v jezeře Pontchartrain, či z prosáklých průmyslových odpadů) .

Tito lidé jsou ohroženi i arzenikem obsaženým v plodinách vypěstovaných v postižených oblastech , nejvíce v rýži, která má největší sací schopnost ...

Pravděpodobně zemřou na rakovinou plic, močového měchýře, a kůže, a jiná onemocnění plic, přičemž potíže se mohou projevit až po desítkách let (kromě toho arzénu se lze nadýchat ústy, nosem, např. odvozem zamořené půdy, do těla dokáže vstoupit i očima ...) .

„Extrémně hygienické“ Švédsko se pravděpodobně chová „hygienicky“ jen na svém území, jak dokládá 20.000 tun jedovatého odpadu arzeniku a olova ze Švédska , složeného v chilské oblasti Arica, 2.000 km severně od chilské metropole.

Diplomatický vzorec na bezproblémové společné využívání pohraničních sladkovodních řek ještě nebyl vynalezen , text OSN z roku 97 ( Úmluva o právu využívání mez. / pohraničních vodních toků pro neplavební účely přilehlými státy ) nadále zůstává mrtvou literou : k vodnímu toku přilehlé státy mají povinnost spravedlivě se o vodu dělit, dbát o její kvalitu a nepůsobit škody dalšímu přilehlému státu .

Nevstoupila v platnost, protože ji k roku 08 z nutných 33 států ratifikovalo pouze 16 států .

Podzemní vody neupravuje žádná mez. úmluva ...

Jen málo států se dokáže na společné správě toku dohodnout, jako např. Francie a Švýcarsko, které v roce 78 uzavřely dohodu o společném využívání na základě přidělených kvót podzemního pramenu, který mj. zásobuje vodou Ženevu ... ( obě země jsou však na sladkovodní toky bohaté ) . Také správa Rýna a Dunaje nezpůsobuje větší mezistátní třenice. Smluvně upravena mezi Egyptem a Súdánem je i správa Nilu, ale protože Egypt Súdán považuje za svůj „dvoreček“, není zrovna „bratrská“ ...

O většinu pohraničních toků se vede minimálně skrytá válka , zářným případem je odvádění vody z Jordánu Izraelem na úkor Palestinců, či nadměrné čerpání pohraniční vody ze strany Turecka na úkor Sýrie ...

Vietnam si stěžuje na Peking kvůli čínským elektrárnám na řece Mekong , a ty samé elektrárny sám buduje na úkor Kambodže, třebaže správu řeky Mekong vzájemná dohoda mezi těmito státy upravuje ...

O vodní pánev Guarani, která vznikla před 65 milióny lety a rozkládá se na ploše 1,2 miliónů km čtverečních, se dělí Brazilie, Paraguay, Argentina, Uruguay. Všechny tyto státy, města a průmyslové podniky sladkovodní vodu využívají zcela nekontrolovaně, takže na mnohých místech hladina podzemní vody poklesla.

Navíc je tato podzemní voda v průměrné hloubce jen sto metrů pod zemí, takže se snadno znečistí, zejména z chemikálií používaných v zemědělství ...

Tyto státy v roce 04 podepsaly memorandum o budoucí dohodě, která bude upravovat společnou správu této sladkovodní pánve ...

Amazónie je vydána bezohlednému drancování nadnárodních firem, a již jsou připraveny projekty na její prošpikování plynovody a ropovody, a to i její západní části, kde existuje poslední kus nedotčeného tropického pralesa ... Tyto firmy čekají jen na koncese, aby zničily 688 000 km čtverečních unikátního a nenahraditelného tropického pralesa, který v Brazilii, navzdory státní satelitní kontrole, mizí v tempu 60 km čtverečních za tři týdny/za jeden rok zde vykácejí prales o velikosti Belgie ... I místní obyvatelé kácejí zdejší stromy, aby zde mohli pěstovat sóju a chovat dobytek ...

Federální vláda zatím zmrazila projekt transamazonské dálnice , ale je bezmocná vůči agrobyznysu v jižních státech, kde prales kácejí ve dne v noci, zejm. ve státě Mato Grosso , jehož guvernéru se přezdívá sójový král (federální vláda je bezmocná , protože na agrobyznysu se velkým dílem podílejí špičky brazilské armády) ...

Brazilská armáda se jistou dobu nesnášela s argentinskou juntou, dnes se však její ostříží zrak přesunul na brazilské hranice s šesti státy Amazónie (Peru, Bolivie, Kolumbie, Guyana, Surinam, Venezuela ), na kterých se čile obchoduje se zbraněmi a s drogami ...

Zatímco Venezuele je vytýkáno, že umožňuje kolumbijské FARC sídlit na venezuelském pomezí, brazilská armáda z laxnosti obviňována být nemůže : uzavřela pakt s Kolumbií a gerilové kombatanty nemilosrdně pronásleduje ... S Kolumbií pořádá společné letecké manévry a z brazilských satelitních družic, které sledují Amazónii, předává Bogotě informace ...

Plány těchto nadnárodních firem zahrnují vykácení tropického pralesa v pěti zemích – v Brazilii, v Bolivii, v Kolumbii, v Ekvádoru a v Peru, v posledních dvou jmenovaných státech chtějí vykácet dokonce celé dvě třetiny zdejšího pralesa ...

Doly v těchto jihoamerických státech, mrzačící krajinu, jsou navíc „proslulé“ dětskou prací (do úzkých štol se vejdou jen šestileté-osmileté děti) ...

Argentina a Uruguay spolu od 5/06 svádí právní bitvu u Mez. soudního dvora v Haagu v kauze znečištění Rio de la Plata .

Argentina obvinila Uruguay, že aniž by Argentinu požádala o souhlas, jak to vyžaduje jejich vzájemná smlouva z roku 75, vydala finské firmě Botnia a španělské Ence povolení, aby na jeho březích v letech 03 a 04 postavilÿ dvě továrny na celulózu s kapacitou jednoho miliónu tun buničiny ročně ...

Navzdory tomu, že Argentina žalobu podala, a požadovala, aby soud vydal předběžný zákaz stavebních prací ,finská továrna již v 11/07 zahájila provoz v přístavním městě Fray Bentos , zatímco španělská firma se rozhodla, že továrnu na celulózu raději postaví dále od argentinských hranic ...

U prvního slyšení v 9/09 argentinská velvyslankyně tvrdila, že řeka je viditelně znečištěna v pásu táhnoucím se až 25 km od továrny.

Podle Argentiny tato finská továrna, která znemožňuje rybolov a turismus, a ohrožuje zdraví místních 300.000 obyvatel , by v Evropě nikdy nemohla být postavena ... Uruguay tvrdí, že Finové továrnu postavili podle přísných norem EU, zatímco právě Argentina, tvrdí Uruguay, ve svých továrnách na celulózu využívá chlórovou technologii a řeku maximálně znečištˇuje ...

Rusko kvůli těžbě ropy nadměrně znečištˇuje bitumenovým pískem pohraniční Čudské jezero (estonsky jezero Peipsi), dialog mezi Estonskem a Ruskem je v této kauze na mrtvém bodě .

Bitumenovým pískem lidé v kanadské provincii Alberta odjakživa stmelovali svá kánoe. Dnešní těžba ropy v této provincii má na kontě úhyn 166 miliónů stěhovavých ptáků, z toho přes 500 ohrožených druhů, kteří poté, co stráví zimu ve US, na jaře v kanadských lesích hnízdí,...

Autor: Andrea Kostlánová | pondělí 28.12.2009 7:01 | karma článku: 10.03 | přečteno: 3345x

Další články blogera

Andrea Kostlánová

Prodej dětí – poptávka stimuluje nabídku

Jean-Jacques Rousseau hlásal lásku k bližnímu, ale své děti dal do sirotčince, ani Albert Einstein láskou k vlastním dětem neoslnil. Jak vypadaly sirotčince dříve, ukazuje Charles Dickens a Maupassant, u nás vyšla knížka o

10.2.2024 v 15:09 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 479 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Ochrana žen a dětí je katastrofická, zatímco z LGBT se stává privilegovaná kasta

Lidská práva nedodržuje mj. drtivá většina afrických států. Téměř všechny podepsaly Mezinárodní úmluvu o potlačení a trestání zločinu apartheidu z roku 1973, která byla přijata z iniciativy Kremlu,

9.2.2024 v 11:42 | Karma článku: 11.95 | Přečteno: 479 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Rudolf Hess i Wallenberg věděli to, co se neměla dozvědět veřejnost

Stejně jako Wallenberg i Hess věděl to, co se veřejnost nikdy neměla dozvědět.- že nacisté spolupracovali se sionisty, kteří od nich Židy vykupovali, a rovněž i s bolševiky, kteří ukrajinské a běloruské Židy nacistům vydávali.

8.12.2023 v 19:36 | Karma článku: 16.28 | Přečteno: 716 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Švédská vláda půjčila Kremlu milióny v době, kdy byl švédský diplomat v sovětském vězení

Švédský vyslanec v Moskvě v 12/1946 – „ Bylo by skvělé, kdybychom dostali odpovědˇ, že je Wallenberg mrtvý „, aneb socialistická vláda v 10/1946 půjčila Kremlu 300 mil. dolarů v době, kdy byl švédský diplomat v sovětském vězení.

18.11.2023 v 18:15 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 264 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 316 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 287 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 503 | Diskuse
Počet článků 1105 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1381

Mám doktorát z mezinárodního práva a zahraničněpolitické vztahy jsou mojí vášní. Motto pro můj blog : "Take away that pudding, it has no theme." Winston Churchill

email : kostlannova@email.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...