Spor o Falklandy, bránu do Antarktidy

V době, kdy zásoby ropy ubývají, se zrak Londýna/LON opět upíná na dva kusy skály v jižním Atlantiku, omývané mrazivými vodami a bičované prudkým vichrem, nad kterými od roku 1833 vlaje britská vlajka/Union Jack , a žije zde 3.140 obyvatel ( z toho 30 Argentinců) a 500.000 ovcí …  

Španělský název Islas Malvinas pochází od Francouzů, protože prvními osadníky ostrovů se v roce 1764  stali rybáři z bretaňského přístavu Saint-Malo (o rok později přijeli UK osadníci a vybudovali Port Egmont)  .

Jako první ostrovy údajně spatřil Ital Amerigo Vespucci v roce 1502, 1520 údajně Portugalec Fernando Magellan (jiní tvrdí, že Magellan zde nikdy nebyl), zdokumentovaná je až britská/UK výprava z let 1592 + 94 , z Nizozemí (1600) a z UK (1690), kdy byly britským kapitánem pojmenovány podle vikomta Falklanda ...

Poté, co je admirál lord Anson v roce 1740 doporučil k pozornosti britské vlády  slovy „ budou strategicky důležité i v době míru ( doplňování zásob , včetně pitné vody, lodí, které obeplouvají mys Horn) , a v době války z nás udělají pány světa „ , dorazili v roce 1765 britští osadníci i s UK guvernérem .

V 12/1914 se zde odehrála námořní bitva mezi UK a Německem .

V dokumentu o kapitulaci z roku 82 chtěli argentinští velitelé použít název Malvínské ostrovy(M), ale gen. Jeremy Moore to nedovolil (podobný hlavolam představuje Perský záliv – pro Araby je zásadně Arabským zálivem) …

Falklandy/Malvíny (F/M) leží 480 km od Patagonie a 600/700 km od Ohňové země, v hlubinách pod sebou mají zhruba 60 miliard barelů ropy a zemního plynu.

„Mladé“ britské těžařské firmy se „petrodolarů“ nemohou dočkat, a poté, co od britské vlády dostaly „zelenou“, pokoušejí se na volném moři (dědictví všeho lidstva,které patří všem státům) před ostrovy instalovat první „ testovací“ ropnou plošinu „Ocean Guard“ , 160 km severně od ostrovů  (španělská tisková agentura EFE jako první informovala, že lodˇs ní vyplula ze Skotska počátkem 12/ 09) . Výhodou případné těžby je zdejší malá hloubka, jen 400 m  na severu a 1,2 km na jihu, což je podstatně méně než v Mexickém zálivu, v Severním moři či v Angole …  Nevýhodou je zeměpisná izolovanost, výstavba ropovodů do rafinérií by se neúnosně prodražila.

Těmito firmami–dobrodruhy jsou Desire Petroleum, Borders and Southern Petroleum, Rockhopper Exploration a Falklands Oil and Gas, zatímco UK firma Shell průzkum falklandských ložisek v roce 98 vzdala kvůli propadající se ceně ropy/10 dolarů za barel …

UK ropní giganti(Shell, BP, Exxon) se do projektu nehrnou ani z důvodu nejisté politické budoucnosti této zóny ( argentinsko-britský spor o F/M  bývá anglosaskými dezinformačními stratégy přirovnáván ke sporu „ dvou plešatých pánů o hřeben“, aby veřejnost přesvědčili, že je nicotný, ve kterém o nic nejde, když ve skutečnosti jde o bránu do Antarktidy ) , a z téhož důvodu těžbu nespěchají „založit“ ani velké UK banky, které se obávají nepříznivého dopadu na svoji pověst v zemích Latinské Ameriky …
 

11.2.010 Buenos Aires nařídilo všem argentinským přístavům, aby bojkotovaly zahraniční lodě naložené potrubím/vrtacím zařízením pro těžbu na F/M, a  následně v přístavu Campana byla zadržena UK lodˇ Thor Leader ( argentinská metalurgická firma Techint popřela, že by zařízení na palubu lodi naložila) …

Argentinský ministr zahraničí nejprve vyhrožoval, že Argentina  bude své zájmy chránit „všemi prostředky“ , poté  vojenskou akci vyloučil, a bezzubě hrozil, že „těžařské firmy, které půjdou proti argentinským zájmům, dá Argentina na černou listinu …“ .

16.2.010 Cristina Kirchnerová podepsala dekret, na základě kterého zahraniční lodě, proplouvající z jednoho argentinského přístavu do druhého, či které zamýšlejí při cestě na F/M ,South Georgia či South Sandwich Islands proplouvat argentinskou výlučnou ekonomickou zónou, kterou Argentina vyhlásila do vzdálenosti 370 km od svých břehů, musejí v Buenos Aires žádat o povolení meziministerskou komisi, přičemž vydání povolení závisí na druhu nákladu, složeného na palubě …

Doslužující Gordon Brown nevzrušeně, ale od věci, prohlásil, že „nařízení ,která platí v argentinských vodách, neplatí v pobřežních vodách F/M, kde si UK může dělat , co chce  „, prohlášení, které argentinský velvyslanec v LON Jorge Argüello nepovažoval za „rozumné“ …

Britská vláda na FM udržuje 1.076 vojáků, 4  bitevní stíhačky Eurofighter Typhoon , jeden torpédoborec, jednu hlídkovou lodˇ, a dvě zásobovací lodě (zhruba 300 námořníků), celkem ochrana F/M, Kajmanských ostrovů a Gibraltaru přijde britské daňové poplatníky na 45 mld liber ročně …

V případě konfliktu by dnešní britská vláda nebyla schopná, jako v roce 82 Margaret Thatcherová, sestavit expediční sbor , a to nejen kvůli podstatným škrtům v rozpočtu voj. námořnictva, ale rovněž kvůli nákladné povinnosti vydržovat jednotky v Afghánistánu , třebaže konzervativní opozice ve své předvolební rétorice požadovala ústy Williama Hague posílení britské voj. přítomnosti na F/M.

Britský list The Sun 16.2.010 tvrdil, že Gordon Brown  na F/M tajně vyslal dvě bitevní lodě, což britské ministerstvo obrany popřelo.

Na mexickém summitu skupiny Rio + latinskoamerických a karibských zemí ( 22-23.2.010) prezidentka Cristina Kirchner získala jednohlasnou podporu v duchu „ jen atˇse Británie neopovažuje zde ropu ani hledat, ani těžit „ .

Na její stranu se postavila i Chile, která za generála Pinocheta (prezidentem do 3/90/75 let, zemřel v 12/06) stála v roce 82 neochvějně  za Londýnem …

Tyto státy podpořily názor Buenos Aires, že UK porušuje rezoluce OSN, které strany na konfliktu zúčastněné vyzývají , aby nepodnikaly žádné jednostranné kroky, které by jejich spor prohloubily …

Argentina v roce 02 vyhlásila státní bankrot, v roce 03 se k překvapení argentinské veřejnosti a světa stal prezidentem Nestor Kirchner, guvernér „okrajové“ provincie Santa Cruz, velká neznámá, jenž překvapil zrušením zákona o beztrestnosti představitelů bývalé voj. junty (zákony o amnestii z let 86-87), třebaže právě on za voj. režimu jako hlavní prokurátor Rio Gallegos posílal s gustem oponenty junty do vězení, a horlivě inscenoval politické procesy proti obráncům lidských práv. Právě za vojenského režimu , jemuž vyjadřoval svoji podporu mj. svojí přítomností na oficiálních fotografiích s mnoha představiteli junty, Kirchner nesmírně zbohatl …

Jeho zvolení „uvítal „ Hugo Chavez, prezident Venezuely od roku 99, a Kuba  …

Na jaře 05 britské plátky tvrdily, že se schyluje k další  F/M krizi, oba státy zde podle nich posilují svoji voj. přítomnost , podle Sunday Express z 22.5.05 sem UK údajně vyslalo jadernou ponorku třídy Vanguard s hlavicemi Trident …

V roce 06 Buenos Aires napadlo rozhodnutí LON udělovat koncese k „rybaření „ v této oblasti nikoliv na 1 rok, ale na 25 let, v podezření, že jde o kamufláž těžebních licencí .

V létě 07 vypukl skandál poté, co se provalilo, že se Hugo Chavez, vydržovaný ruskou GRU, snaží pro argentinské prezidentské volby na podporu Cristiny Kirchnerové  kufříkovou diplomacií (plných petrodolarů)  „koupit“ co nejvíce argentinských představitelů a vlivných politických osobností (viz Chavez koupil Argentinu) …

Poté, co Cristina Kirchner v 12/07 usedla na prezidentský trůn,  „oprášila“ nárok Argentiny na F/M, a oficiálně požádala LON, aby s Buenos Aires začal o jejich předání Argentině vyjednávat …

LON v té době vznésl požadavek u OSN, aby schválilo jeho „nárok“ na širší část mořského dna kolem F/M,  na souostroví South Georgia, South Sandwich Islands, souostroví Jižní Orkneje, South Shetlands , Grahamův poloostrov, a na kontinentální část Antarktidy  mezi 20.stupněm západní a 80 stupněm východní délky až k jižnímu pólu (správou uvedených území byl již od roku 1908, kdy UK svůj nárok před světem  poprvé vzneslo, pověřen falklandský guvernér) , protože mu končil termín ke vznášení teritoriálních požadavků podle Úmluvy o mořském právu z roku 82, kterou UK ratifikovalo, viz The Guardian z 22.9.07  …

Na část „UK“ nároku v Antarktidě, Ross Dependency, si od roku 1923 činí nárok New Zealand, Francie v roce 1928 uplatnila nárok na Adélinu zemi, největší územní požadavek v Antarktidě uplatnila v roce 36 Austrálie, Norsko v roce 39 oznámilo, že území Antarktidy mezi pásmy UK a Austrálie, je pod norskou svrchovaností,tzv. země královny Maud, také Německo krátce před napadením Polska v roce 39 si vytyčilo „svůj „ sektor Antarktidy. Chile totéž učinila v roce 40, přičemž „její“ sektor zabral podstatnou část britského sektoru, takže LON proti požadavku Chile protestoval … V roce 40 si „britský“ sektor nárokovala i Argentina, v roce 46 jej ještě rozšířila . 

Buenos Aires v 1/08 oznámilo, že požadavek UK je v rozporu se Smlouvou o Antarktidě, a že se v OSN proti britské žádosti rozhodně postaví (dojde-li ke zpochybnění žádosti ze strany některého státu, OSN tuto žádost „zmrazí“ , dokud se spor mezi dotyčnými státy nevyřeší) …

 „Bitva vzplála“ v 3/09, kdy Gordon Brown při svém setkání s Kirchnerovou  v Chile 28.3.09 (před summitem G20) prohlásil, že s ní nemá o čem jednat, protože „ostrovy jsou a navždy zůstanou britské „ …

Kirchnerová Londýnu razantně hodila rukavici do tváře , když při svém vystoupení na zahájení summitu G20 v LON, které připadlo na 2.4. 09, den, kdy argentinská junta obsadila F/M, vzdala hold padlým argentinským vojákům, a oznámila, že „ se Argentina nikdy svého „věčného“ nároku na F/M nevzdá „  …

Sál se po jejím oznámení na tři minuty propadl do zděšeného hrobového ticha.

Po svém návratu do budovy argentinského velvyslanectví Kirchnerová promluvila k argentinským válečným veteránům, a omluvila se za to, že je argentinský stát „zanedbával“, ke svému projevu si přizvala i jednoho britského novináře . Britská vláda se zalykala vztekem, co si Kirchnerová na britské půdě dovolila, a svoji nevoli Kirchnerové tlumočila.

22.4.09 si Argentina u OSN oficiálně zažádala o vlastnictví podmořského šelfu (mořského dna a podzemí podmořských oblastí) kolem F/M, South Georgia , Jižní Orkneje, South Sandwich Islands, South Shetlands …

Všechny tyto ostrovy tvoří bránu, která vede na Antarktidu, k jejímu ohromnému nerostnému bohatství ( ropa,uhlí,Au,Ag, platina,pitná voda,  Kirchnerová převzala  „vlastenecký“ termín „ dvojkontinentální Argentina“ , který razila voj. junta ), proti které , na oplátku, vehementně protestoval LON  …

Nároky na části Antarktidy si z různých titulů (metoda polárních sektorů jako u severního pólu, územní kontinuita, původní objevení), kromě těch států, které k ní mají nejblíže (Argentina/Chile 1.600 km,new Zealand 3.000 km,Austrálie 3.300 km, JAR 4.400 km)  činí i US,UK,Rusko,F,B,Něm,Norsko,Braz,Japonsko … Naštěstí pro zdejší faunu mrazivý kontinent pod ledovým příkrovem je tak daleko, že žádný stát nemůže prokázat „užší faktický“ vztah k němu …

Smlouva z roku 59 o Antarktidě výslovně stanoví, že „činnost prováděná v době platnosti smlouvy nemůže popřít dosavadní územní nároky k A., které jsou dočasně zmrazeny, ale ani nové nároky stejného druhu založit …

Smlouva poprvé zavedla trvalou a plnou demilitarizaci a neutrální status celého kontinentu . Dodatek k ní podepsaný v roce 91, který vstoupil v platnost v roce 98, zde na 50 let zakazuje  důlní a vrtné činnosti … Toto moratorium jen na 50 let prosadily US,UK + Japonsko, které se postavily proti absolutnímu zákazu těžby, jak ji prosazovala většina států …

Argentina svůj tradiční nárok na F/M + nárokovaný britský sektor v Antarktidě  vznesla u OSN již v roce 46 (kdy jej, na úkor UK,  ještě rozšířila, ), načež UK chtělo spor vyřešit u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, což Argentina odmítla, a dál zde od roku 41 ( navzdory tlaku ze strany fašistické důstojnické kliky a Washingtonu , Buenos Aires zůstalo za 2.sv.v. neutrální, teprve v 1/44 pod hrozbou hospodářských sankcí ze strany Washingtonu Buenos Aires přerušilo diplomatické styky s BER a Tokiem) zřizovala výzkumné stanice, takže v roce 47 sem UK vyslalo válečnou flotu, konflikt byl na spadnutí, ale na poslední chvíli v roce 48 UK, Argentina a Chile se dohodly na tom, že do oblasti Antarktidy nebudou vysílat voj. síly …

V roce 50 Moskva/MOW oznámila, že neuznává jednostranně vyhlašované nároky na antarktická území, a zabrala si svoji zónu na pobřeží Davisova moře …

V roce 53 Britové násilně odstranili argentinskou stanici na ostrově Deception, a situace mezi LON a Buenos Aires se opět vyostřila (rezoluce OSN je od té doby vyzývají k jednání)  …

V letech 55-58 Edmund Hillary a Fuchs přešli antarktickou pevninu .

V 12/59 byla ve Washingtonu podepsána dohoda o mezinárodněprávním postavení Antarktidy, která mj. stanovila svobodný vědecký výzkum, zákaz budování voj, základen na A,, zákaz jaderných pokusů na A.  … Po 30 letech měla být dohoda revidována .

Argentina v žádosti pro OSN  uvedla, že svrchovanost nad F/M na ní byla převedena při vyhlášení nezávislosti v roce 1810 ze strany Španělska, kterému ostrovy „přiřkla“  smlouva z Utrechtu z roku 1713, ukončující války o španělské dědictví, jež potvrdila kontrolu Španělska nad jejími koloniemi v Jižní Americe, včetně ostrovů , které k nim přiléhají …

Španělskou svrchovanost neuznala Paříž/PAR, francouzský šlechtic Antoine de Bougainville  ostrovy v roce 1764 vyhlásil majetkem Ludvíka XV, a zřídil zde francouzskou osadu Port Louis (severně od  pozdější UK osady Port Stanley)  …

PAR však 1767 svrchovanost Španělska nad ostrovy uznala ( za finanční kompenzaci pro de Bougainville, jenž se nakonec rád své pusté kolonie zbavil) , načež sem dorazil španělský guvernér, a několik let se s britským guvernérem (s posádkou v Port Egmont od 1765) ) snažili navzájem z ostrova vyhnat, což se v roce 1770 španělskému guvernéru při vymáhání utrechtské dohody podařilo, a mezi Madridem a LON málem vypukla válka  …

Madrid tvrdil, že se LON v tajné dohodě z roku 1771 ostrovů zřekl , a skutečně LON 1774 svoje osadníky z ostrovů stáhl (dnes tvrdí, že jen z „ekonom. důvodů“) .

Argentina dále ve své žádosti uvádí, že UK se své svrchovanosti nad F/M výslovně zřeklo ve smlouvě ze Španělskem z roku 1790 ( Nootka Sound Convention, Nootka Sound je přístav) , což LON popírá, třebaže v Nootka Sound Convention se LON formálně zříká  „ veškerých svých koloniálních ambicí v Latinské Americe a k ní přilehlých ostrovů … „ .

Takže až do roku 1810, kdy Argentina získala nezávislost (které napomohla Napoleonova invaze do Španělska v roce 1808) , na nich vládl sólově Madrid.

1820 ( ještě celých 30 let po nezávislosti muselo Buenos Aires bojovat se španělskými monarchisty) na nich přistála argentinská fregata, nechala na nich voj. posádku a guvernéra , Buenos Aires na ostrovech v roce 1826 zřídilo trestaneckou kolonii .

V letech 1826-29  na ostrovy přijížděli i argentinští osadníci, proti čemuž UK konzul v Buenos Aires protestoval, načež španělský guvernér nechal zatknout US námořníky, kteří zde pytlačili masakrováním tuleňů .

1831 v odvetu zpustošila španělskou kolonii US voj. lodˇ s tím, že ostrovy budou patřit Američanům , ale LON na ostrovech v roce 1833 vyvolal proti španělskému guvernéru vzpouru , a za vzniklého chaosu se ostrova zmocnily dvě britské válečné lodě , UK guvernér zde britskou svrchovanost s hlavním městem Stanley vyhlásil v roce 1842 … .

Navzdory tomu, že se ve smlouvě z roku 1790 UK  „přilehlých“  F/M zřeklo, uvádí se v argentinské žádosti, britské jednotky v roce 1833 F/M protiprávně obsadily (LON tvrdí, že „ ostrovy UK vlastnilo nepřetržitě, s výjimkou jejich dvouměsíční okupace ze strany Argentiny v roce 1833 „ ) … Plynulou držbu ze své strany Argentina zdůrazňuje podle článku 2.4  kapitoly XII  Charty OSN.

Argentina v žádosti dále uvádí, že dnešní britská taktika, která pro zdejší obyvatele požaduje „právo na sebeurčení“ je nepřípustná, protože nejde o původní obyvatele, ale o osadníky Británií sem navezené, kteří nahradili Argentince z ostrovů v roce 1833 Brity deportované … (LON tvrdí, že „F/M nikdy neměly žádné původní obyvatele, a k rezolucím VS OSN LON, které vyzývají oba státy k jednání, nebude přihlížet, protože ignorují článek 73 Charty OSN/ právo na sebeurčení obyvatel F/M, navíc LON  poukazuje na to, že poté, co zdejším obyvatelům poskytl plnoprávné občanství, 87 % z nich v referendu zinscenovaném Argentinou připojení ostrovů k Argentině  odmítli „ … ) …

Argentina v žádosti uvádí, že ostrovy leží přímo proti argentinské pevninské mělčině, takže podle Úmluvy o pevninské mělčině z roku 58/Convention on the Continental Shelf je Argentina oprávněna si je nárokovat  … (Argentina ji podepsala, ale neratifikovala, Úmluvu o mořském právu z roku 82, která úmluvu z roku 58 nahradila, Argentina podepsala v roce 95) … 

LON tvrdí, že jemu vlastnictví F/M potvrdila  lisabonská smlouva z 12/07  …

Jako poslední zdůvodnění Argentina uvádí, že následný britský vpád do Río de la Plata jen potvrzuje, že znovuobsazením M/F UK sledovalo jen své mocenské koloniální ambice , navzdory rezoluci OSN č.2065 /65 o definitivním potlačení kolonialismu, tj. Argentina proti právu na sebeurčení staví právo F/M na dekolonizaci …

V 1/76 Právní výbor Organizace amerických států (OAS, založena v roce 48 se sídlem ve Washingtonu) vyhlásil „ nepopiratelné právo Argentiny na F/M „ , a v 8/76 Moskvou sponzorované Hnutí nezúčastněných zemí vyhlásilo Argentinu „legitimním vlastníkem F/M“  …

Britský nárok vehementně podporuje Francie, protože je rovněž „vlastníkem“ zámořských území , proto Mitterrand ve válce 82 poskytl UK veškeré technické informace o letounech Super-Étendard a střelách Exocet (včetně míst, kde je Argentina skladuje), které PAR prodala Buenos Aires v rámci své vojenské spolupráce s ní od roku 59 ( viz Argentine, le code ou la bombe, týdeník Marianne z 24.11.05)   … PAR také UK konvoji umožnila přistání v Dakaru  ...

Madrid podporuje Argentinu (za války 82  v RB OSN hlasoval vždy proti LON)  , která na oplátku podporuje nárok Španělska na Brity obsazený Gibraltar…

Ze států Commonwealth podpořily Argentinu státy Karibiku, z Jižní Ameriky UK podpořil jen Pinochet, dnešní Chile podporuje nárok Argentiny …

Postoj latinskoamerických států vyjádřil brazilský prez. Lula da Silva :“ Británie, ležící 14.000 km od F/M, na tyto ostrovy nemá žádný zeměpisný ,ekonomický, ani politický nárok, a OSN by se již konečně mělo v tomto smyslu jasně vyslovit ...“ .

OSN, které ostrovy vede jako „ neautonomní území“, je na straně Argentiny, ale oficiálně zastává neutrální postoj, stejně jako Washington, MOW a Peking … OSN oba státy tradičně vyzývá , aby tento koloniální spor řešily jednáním .

21.2. 010 Hugo Chavez přispěchal ve svém nedělním TV pořadu Kirchnerové na pomoc . Nejprve  „zacukroval“  směrem ke Kirchnerové , a poté na adresu britské královny výhružně pronesl  :“ Věci se, stará dámo, změnily, již nejsme v roce 82, britskému impériu již dávno odzvonilo. Bude-li Argentina napadena, přijdeme své „sestře“ na pomoc …

Táži se vás, královno, jak dlouho ještě chcete strašit na Malvínách ? Je načase vrátit Malvíny Argentině. Také se Vás táži, jak dlouho chce ještě vaše rodina strašit v Británii ? Je načase v Británii konečně nastolit demokracii a předat moc lidu „ …

28 let po válce o F/M, ve které přišlo o život 649  argentinských vojáků a 255 britských, si Buenos Aires a Londýn 14 dní vyměňovaly nelichotivé diplomatické nóty.