Sushi a tuňáci, velryby a hlukový smog

Tuňáci, krokodýli, žraloci, velryby, primáti, tygři, sloni, polární medvědi :  šéf japonské delegace na zasedání členských států organizace Úmluvy o pravidlech mezinárodního obchodu s faunou a flórou ohroženou vyhynutím/CITES  se sídlem v Ženevě , která se konala v 3/010 v katarské Doze (na prvním seznamu je fauna a flóra, se kterou se nesmí obchodovat vůbec, do kterého chtěl monacký/EU návrh zařadit i tuňáka, což  by se rovnalo vyhlášení války Japonsku , na druhém ta, se kterou se smí obchodovat jen minimálně) , blokoval všechna opatření ve prospěch jakéhokoliv ohroženého živočišného druhu, a získal všechno, co chtěl, pouze obchod se slonovinou, o kterou je v Japonsku velký zájem,  nebyl Japonsku povolen …

Sebejistý šéf japonské delegace Masanori Miyahara, doprovázené 20 japonskými novináři („Japonský tisk,“ chlubil se Miyahara , „ předkládá jen názory vlády“), a zástupci 17 japonských lobbistických skupin, které žijí z lovu a z rybolovu ( +jedním skromným japonským ekologem), se posadil do první řady , a bral si slovo ohledně každého návrhu na ochranu ohrožených živočichů, aby proti jeho ochraně důrazně protestoval ...

Byl oceněn bouřlivým potleskem zástupců Japonského svazu lovců tuňáků, Svazu lovců velryb, Svazu rybářů, a podobných predátorských organizací, kteří mávali transparentem Trvalý a neomezený lov čehokoliv pro Japonsko, a ostentativně předváděli boty z krokodýlí kůže a peněženky z kůže žraločí …

Jejich další transparent s obrázkem žraloka šipkami předváděl, jak se z mrtvého žraloka dá upotřebit úplně všechno – maso na sashimi/“probodnutý mozek“, vnitřnosti na polévku, kosti pro léky (nenasytný asijský trh se žraločími chrupavkami), kůže na boty i tašky, a zuby jako nožíky na otevírání obálek …

Když neprotestoval proti předkládaným návrhům, tiskl si ruce se všemi představiteli rozvojových zemí, kteří s ním byli zajedno, a pochechtávajíce se představitelům západních médií prohlašovali : “ Názor naší delegace vám nemohu sdělit, ale mohu vám říci, že sushi je velice lahodné“ …

Japonské velvyslanectví v Kataru totiž uspořádalo v hotelu Sheraton , kde se zasedání konalo , velkolepý hodokvas pro 200 pozvaných , na kterém hlavními pochoutkami byly sushi a sashi z tuňáka červeného …

Na banket nebyli pozváni zástupci zemí, které prosazují ochranu tuňáka – ze US, z EU a z Monaka, a také jejich novináři, kteří by kazili hlavní program banketu  - vtipkování a žertování, jak osvětlil šéf japonské výpravy.

Japonci představitele rozvojových států zpracovávali již dlouhé měsíce před zasedáním, přesně tak jak to dělají před zasedáním Mezinárodní velrybářské komise : objížděli hlavní města pobřežních států, a navyšovali nejen svoje sponzorské dary na rozvoj zdejšího rybolovu ( spojené s dohodou o výlovu tuňáků v jejich vodách japonskými loděmi) , ale hradili mnohým delegacím i cestu do Kataru …

Šéf japonské delegace však hrdě tvrdil, že delegace rozvojových zemí hlasovaly podle svého nejlepšího svědomí, a smutně uvedl, že „ například naši libyjští přátelé nás nenásledovali, a hlasovali pro ochranu žraloků „ …

Afričtí delegáti srdceryvně  „pokryteckou Evropu“ vyzývali, aby si zametla před vlastním prahem, neboťˇjejí náhlá snaha o záchranu živočišných druhů se podobá pyromanovi, který si hraje na hasiče  …

Delegát z Beninu prohlásil :“ Jsou zde dvě strany, jedna se zalyká jídlem, protože neví, co s ním, a druhá se chce najíst“ ….

(Rozvojové státy, podle Greenpeace a WWF, dokáží i vyhrožovat odvetnými opatřeními v jiných sektorech, např. kakaa a kávy …)

Spolu s Japonskem veškerá navrhovaná  opatření vetovala  mj. i Čína , Jižní Korea, Indonésie, Turecko, hostitelská země UAE, a ty státy, co brutálně loví i velryby (Island, Norsko), a brutálně ubíjejí na pobřeží tulení mládˇata , které v dané sezóně zůstává v Kanadě celé zkrvavené se zoufalými tuleními matkami .

Miyahara západním médiím připomněl, že „ Japonsku nemají co vyčítat, protože o ochranu tuňáka atˇse především stará Mezinárodní komise pro ochranu tuňáka Severního Atlantiku /ICCAT.

Když jsme této komisi navrhli přísné kvóty pro jeho výlov, evropské státy ječely jako pominuté. Ochrana tuňáka je jejich problém, pro našich 200.000 rybářů je tuňák strategickou „surovinou“ „ (80% výlovu tuňáka připadá na Japonsko) … Japonsko tím naznačovalo, že zasedání v Doze mělo projednávat ochranu výše naznačených zvířat, ale nebylo oprávněné projednávat ochranu ryb, které se loví průmyslově ve velkém …

Japonsko mělo pravdu , Monako + EU se uchýlily  ke komisi CITES právě proto, že komise ICCAT je velmi laxní (nevzrušuje ji, že výlov 3/4 ryb je nad kritickým stavem).

Konference tak kvůli japonské delegaci neochránila ani polárního medvěda, zato přinesla ochranu skarabů a mloků skvrnitých …

Posedlost Japonců jídlem sushi, které úspěšně v posledních 40 letech vyvezli i do západního světa, značně ohrožuje populaci unikátních tuňáků ( zejména červeného tuňáka obecného + nejcennějšího modrého,  největších a nejkrásnějších ryb na světe (až 4 metry,900 kg) ), jejichž lov pro sushi byznys se stal pro japonské rybáře bonanzou , zdrojem vysokých příjmů  ( za posledních 20 let jeho populace klesla z 200.000 tun na 60.000 tun ) …

Tuňáky, pány moří, jako jiné lovené mořské živočichy, decimuje především rozsah průmyslového způsobu výlovu za pomocí satelitů a pozorovatelských letadel (tento druh výlovu ruinuje i malé rybáře, které nemají co lovit) gigantickými sítěmi, obrovskými dlouhými háky v řadě a harpunami, nechybí ani chovné ohrady, ve kterých se tuňáci vykrmují jako vepři, veškerý tento průmyslový výlov se uskutečňuje čistě pro účely japonského sushi byznysu …

Po Kodani (klima) tak EU zažila v Doze další krach své „ochranářské“ diplomacie …

Na rozdíl od Japonska , které dlouhé měsíce všechny rozvojové země přesvědčovalo, že jde jen o spiknutí Greenpeace a WWF,  EU před konferencí  nevyvinula žádnou snahu , aby na svou stranu získala země , v nichž se nerybaří průmyslově  …

Gurmáni  kaviáru vyhubili jesetera

Z Kaspického moře pochází 90 %  světového kaviáru. Organizace výše zmíněné úmluvy CITES 3.1.06  zakázala  na neomezenou dobu jakýkoliv obchod s kaviárem, aby zachránila jesetera před vyhynutím  (Rusko,Kazachstán a Írán s ním obchodují  úspěšně ilegálně, což prohlásil ruský ministr zemědělství  Alexej Gordějev 3.12.06 :“ V Rusku se s kaviárem obchoduje nezákonně, proto veškerý obchod s ním přejde pod kontrolu státu“, aby si státní pokladna vylepšila příjem, většina zabaveného kaviáru se obratem objeví na trhu, kilo je asi za 2OO euro) …

V roce 04 kaviár z tohoto důvodu bojkotovalo Švédsko, které o vánocích provedlo policejní razie v obchodech a v restauracích , což v roce 05 učinily i US, které do té doby byly největším dovozcem nejdražšího kaviáru .

Lov velryb

Také v Mezinárodní velrybářské komisi /IWC  je Japonsko hlásnou troubou zemí brutálními metodami vybíjející živočichy v moři, které využily výjimku z moratoria z roku 86 ( „vědecký výzkum“), zatímco velrybářské země Japonsko, Island, a Norsko moratorium rovnou odmítly jako nezávazné , přesto však raději  pokračují v průmyslovém lovu pod záminkou „ vědeckého bádání“ …

Japonsko režíruje nátlak za oficiální povolení průmyslového lovu velryb pro výše zmíněné tři velrybářské státy .

Jeho scénář je tradiční : sponzoruje rybolovné aktivity menších pobřežních států, včetně malých tichomořských ostrovů, aby je sešikoval pro hlasování  v IWC dle přání Japonska , uvedl list Sunday Times z 6/010, načež po zveřejnění článku tyto malé tichomořské státy svoji podporu japonskému návrhu  v 6/010 v tichosti odvolaly ...

Také významný obchodní partner Japonska, Austrálie, podporovaná Novým Zealandem, přitvrdila, a podala 31.5.010 na Japonsko stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu s požadavkem, aby průmyslové masakrování velryb v Jižním Pacifiku ze strany Japonska pod záminkou „vědy“ jednou provždy přestalo ( Japonsko zadrželo dva aktivisty Greenpeace, které obvinilo z krádeže, poté, co oba prokázali, že v Japonsku existuje spokojený trh s velrybím masem a (za války tvořilo velrybí maso v Japonsku 50% konzumního masa). Japonsko 6.1.010 zatklo i Petera Bethune z Nového Zealandu z ochranářské organizace Sea Shepherd, a 27.5.010 jej postavilo před soud : za nedovolené vniknutí na japonskou rybářskou lodˇ mu v Japonsku hrozilo 15 let vězení ) .

Japonsko pro US TV stanici ABC 16.6.010 popřelo jak tvrzení listu Sunday Times, tak tvrzení Austrálie s tím, že Japonsko, podporované svým disciplinovaným veřejným míněním, podnikne „odvetné kroky“ , nicméně i Čína a Jižní Korea, které Japonsko tradičně v jeho požadavcích na plenění moří podporovaly, se postavily proti zrušení moratoria na průmyslový lov velryb …

Mírumilovní  kapustňáci

Savci dugongy indické, zvané sirény, podle japonských bájí poslové mořské říše, aneb mořské krávy (živí se řasami), až tři metry dlouhé a tunu těžké, jsou také chráněné jako druhy ohrožené vyhynutím, na svůj národní seznam je dokonce zapsalo i Japonsko.

Hlukový „smog“ moří a oceánů

Hlubiny jsou opticky neproniknutelné, zato zvuky se v nich přenášejí dobře. Zvuková komunikace v nich proto hraje rozhodující roli.

Delfíni se dorozumívají vysokými a velmi vysokými frekvencemi (20-150 kHz), zatímco velryby používají nízké , od 12 hertzů do 7 kHz …

Vědci znepokojuje, že dnes velryby používají frekvence v průměru o 32% nižší , což přikládají stále většímu hluku v oceánech a v mořích, které do ticha mají hodně daleko.

Dnes zvuk přichází hlavně od predátorských aktivit člověka : z ponorek, obchodních lodí a tankerů , z ropných průzkumů mořského dna, při kterém se používají mocná vzduchová děla, třebaže hluk způsobují i mořské vlny, déštˇ, vítr, mořští živočichové …

US námořnictvo vyvíjí zvukové dělo, které zkouší pod mořem, dělo láme skály , a  mořští savci z něho zešílí a  vrhají se na břeh …

Velryby také umírají z vojenských sonarů o velmi nízkých frekvencích, které odhalují nepřátelské ponorky,  např. při vojenských námořních cvičení , což bylo definitivně prokázáno 24.9.02, kdy kolem Kanárských ostrovů námořní manévry uspořádalo NATO : týž den se na sousední pláže vrhlo 14 velryb, zemřely na těžká poškození vnitřního ucha .

Zatímco veřejnost se podivovala, proč dezorientované velryby páchají masové sebevraždy /“stranded whales“ ,  vojáci měli jasno nejméně od 80.tých let …

Akustickým smogem dezorientované velryby se také často stávají obětí srážky s lodí. Také rostoucí acidifikace moří brání absorpci zvuků o nízkých frekvencích .

Ekologové vyhotovují mapy akustického smogu, a usilují o vyhlášení „ochranných zón“ , zejména kolem tradičních lovištˇvelryb .

Zatímco v 60.letech „zpíval/vyl“ jen jeden druh velryb, dnes zpívá/vyje i největší savec na světě, až 25 m dlouhá (200 tun) modrá velryba ( čítající dnes jen zhruba 4.500 kusů) …

Jejich „vytí“ o intenzitě 190 decibelů (rámusí více než tryskové dopravní letadlo) , je slyšet na vzdálenost stovek km a více …

Vědci by rádi věděli, zda se samci tímto zvukem samici identifikují, a zda jí udávají i svoji zeměpisnou polohu …