Dinosauři a vědci

Věda obvykle neznamená hledání pravdy, vždy je jedna teorie oficiální, ostatní teorie, včetně jejich protagonistů, jsou zesměšňovány, údaje, které oficiální teorii odporují, jsou zatajovány nebo překrucovány .

Pár poznámek

1)    datování geologických událostí není přesné, všechny druhy datování jsou založené na jistých předpokladech, např. karbonové datování srovnává množství dvou izotopů uhlíku, avšak vědci nejprve musí odhadnout, jaký byl poměr těchto izotopů uhlíku v dané době a na daném místě, kde organismus zemřel …

Věk dinosauřích kostí vědci odhadují podle stáří vrstev v půdě a ve skalách, problém je v tom, že předpokládají, že se tyto vrstvy hromadí lineárně, ale např. u vrstev ledu může být led nějakou událostí stlačen, a pak teče laterálně .

Čím více do minulosti nastupuje pro datování další problém - změny v zemské ose …

 2)    věci jsou přemístitelné, existují obří skály v Africe, které se tam dostaly během jedné doby ledové sklouznutím jedné ledovcové vrstvy. Také voda přenáší předměty, takže jistá lokalita, kde něco bylo nalezeno, vůbec neznamená, že to tam bylo i před milióny lety …

Exobiologie zkoumá mimozemský život, cestování v čase a v prostoru, začala být považována za vědu, až když radioastronomie prokázala, že je organická chemie univerzální …

Sluneční systém se zrodil z kosmického prachu a plynů asi před 4.6 mld lety ( naše Slunce je tedy ve středním věku) , první oceány se objevily asi před 4.4 mld lety, první kontinenty před 4.4 –3.9 mld lety ( nejstarším zemským povrchem nedotčeným tektonickými aktivitami je Isua v Grónsku (3.75 mld let), Barberton  v JAR (3.5 mld let), a Pilbara v Austrálii (3.5 mld let) .

V této době byla Země peklem - rozžhavenou skálou, na které se vařila voda do páry, a kterou obklopovaly plynné mraky. Průměrná teplota byla 50 stupňů Celsia, voda v oceánech byla velmi kyselá , zemská atmosféra obsahovala jen 2% kyslíku, a protože nebyly žádné ledovcové čepičky , nebyly ani ozonové vrstvy, takže ji smažilo vražedné ultrafialové záření  …

Asi před 3.5 mld lety začal na Zemi život.

Země se začala postupně ochlazovat, a několik miliónů let na ni bez ustání pršelo, když přestalo pršet, zrodila se první rostlina – mořská řasa .

Bylo však třeba dalších 2.1 mld let, aby se v moři objevil první jednobuněčný živočich, a další jednu mld let, aby se zrodily mnohobuněčné korály, houby a medúzy …

Diverzifikace života  nastala až za dalších 550 mil. let, až za 230 dalších mil. let se objevili dinosauři …

První známý lidoop Aegyptopithecus žil asi před 27 mil. lety, poté přišel Homo Habilis (před 2.3 mil. lety) s primitivními kamennými nástroji ,  předpokládalo se, že byl předchůdcem Homo erectus, ale v roce 07 byl objeven důkaz, že oba týpci žili ve stejné době , zatímco Homo sapiens  se vyvinul až mnohem později před 500.000 lety  …

Vědci se stále neshodnou, zda dinosauři byli „jen“ studenokrevné ještěrky, či zda byly předchůdci teplokrevných ptáků, dnes převládá druhý názor.

Romain Amiot v časopise  Earth and Planetary Science Letters uveřejnil v 6/06 analýzu zubů 80 dinosaurů , podle které byly dinosauři teplokrevní s metabolismem podobným savcům, což potvrzuje i to, že byli nalezeni na Antarktidě, kde nebyl nalezen ani jeden exemplář ještěrky …

Dinosauří kosti byly objeveny všude, protože Pangaea se rozdělila na tři části (Austrálii a Antarktidu , Jižní Ameriku a Afriku, Severní Ameriku a Evropu ).

Nejoblíbenější teorií je, že si dinosauři mnoho miliónů let užívali nádherné klima – dokud se Země neochladila, řeky nezamrzly, a větrné vichřice se nestaly Pány nad Zemí …

Zatímco mamuti měli srst a svými kly dokázali odhrabávat sníh, aby se dostali k trávě , dinosauři to štěstí neměli.

Avšak pokud byli teplokrevní, jak dnes vědci naznačují, a dokázali regulovat svoji tělesnou teplotu, která nebyla závislá na teplotě okolí, těžko vymřeli na změnu klimatu, o to více, že změnu klimatu přežili i studenokrevní plazi, a někteří savci …

Vymřeli předevší neptačí dinosauři, ale i ptakoještěři, zatímco savci a ptáci úspěšně přežili , a v následujícím období převládli …

Co asi způsobilo relativně rychlé vymření většiny živočichů a rostlin na konci křídy/německy Kreide a počátku třetihor /K-T /před 65 mil. lety , vědci usuzují jen z vrstvy sedimentů z rozhraní K-T z různých částí světa …

Byly nalezeny fosílie menších dinosaurů i po rozhraní K-T, což někteří konzervativní vědci vysvětlují jen erozí křídových sedimentů do mladších vrstev.

Dinosauři asi nebyli tak hloupí, jak se o nich píše (( údajně měli slepičí mozek - hloupější byli býložraví ( obratlovci začali na souši požírat rostliny až dlouho poté, co pevninu ovládli plazi a obojživelníci ) měli slabé zuby a malou čelist, a byli vynikající pochoutkou pro masožravé dinosaury), a obecně, čím větší, tím hloupější, rostli rychle ( až 50 m délky s váhou přes sto tun) , ale nedožívali se velkého věku )) , když dokázali přežít 160 mil. let, a dominovat živočišné říši druhohor …

Přesné datum, kdy dinosauři vymřeli, je těžké určit, protože většina kostí zetlí předtím, než zfosilní ( navíc jejich kosti Číňané drtili na moučku, jak dokazuje první zápis o dinosaurech z Číny z roku 300 n.l.)  ...

Dinosaury vědci zařadili do třídy Plazů, a dělili se na plazopánvé a ptakopánvé, čili neptačí a ptačí/neopeřené a opeřené -  ptáci jsou tak přímí pokračovatelé dinosauří evoluční linie …

Podle některých vědců jsou ptáci velmi agilními opeřenými dinosaury, takže navrhují vyjmout dinosaury ze třídy Plazů, a zahrnout je , společně s ptáky, do nové skupiny Dinosauria .

Georgie Hattcook pro BBC uvedla, že dinosauří zkameněliny byly objeveny v obou polárních oblastech, a že před 99 -65  mil. lety měli dinosauři více společného s ptáky a savci než s ještěrkami, a byli dobře vybaveni, aby přežili cokoliv  ( kdyby dinosauři přežili, nevyvinula by se údajně některá dnešní moderní zvířata, jako sloni a lvy ) …

Dnešním nejinteligentnějším dinosaurem je vrána kaledonská …

Rozmnožovali se vejci v hnízdních koloniích, známý US paleontolog a srandista Jack Horner, který rozvíjí psychologii dinosauří rodiny,  třebaže pohlaví u nich vědci  nedokáží určit, chce dinosaury klonovat z kuřete  …

Před 65 mil. let s dinosaury současně vymřelo 75% všech tehdejších živočišných druhů ( mj. mořští hadi) a rostlin …

Po dinosauří biologické krizi, třebaže některé druhy údajně přežily až do starších třetihor před 60 mil. lety, takže si menší druhy dinosaurů přece jen dokázaly vyhrabat nory a obývat v nich ( jiní tvrdí , že jde o křídové fosílie uložené až v třetihorním období) , ovládli svět savci .

Co způsobilo masové vyhynutí druhů na konci druhohor? ( Viz 101 možných příčin pro vyhynutí dinosaurů)

1) Dopad obřího asteroidu na Zem

Asteroidy a komety dopadaly na Zem celkem běžně, třebaže ve filmech dopadají vždy ve skupinách,  nikoliv jako obří jedinci …

Geolog Walter a jeho otec fyzik Luiz Alvarez sepsali svojí tezi o dopadu meteoritu na Zemi v roce 80, ale již před nimi tuto tezi jako jednu z mnoha uvádějí Napier a Clube ve své Theory of Terrestrial Catastrophism z roku 79  …

Podle Alvarezů , za neuvěřitelné mediální propagandy oficiálních médií ve prospěch jejich teorie , prach z meteoritu obalil zemskou atmosféru, takže na Zemi na mnoho let panovala zima a tma ...

Jejich teorii, která vznikla na základě údajně jimi v Itálii objevené  velmi tenké iridiové vrstvy z rozhraní K-T s obsahem iridia 300 x větším než je v zemské kůře běžné ( brzy tyto vrstvy „našli“  po celém světě) , podle jejich fanoušků potvrzuje obří kráter v Mexiku, v jehož okolí je půda bohatá na iridium (iridiová vrstva však mohla vzniknout i v důsledku vulkanických erupcí, viz The Great Dinosaurs Extinction Controversy, jak dokládá výbuch sopky na Havaji z roku 83)  …

Navíc, ze známých kráterů je pouze jediný spojován se zvýšenou koncentrací iridia v půdě, přičemž hladina iridia je vyšší až ve větší vzdálenosti od epicentra erupce - iridium se zjevně váže na jemnější  částečky, roznášené vzduchem do větších vzdáleností .

Hlavním „důkazem“  Alvarezových  byly vrstvy sedimentů o mimořádném obsahu iridia (stříbřitě bílý kov ze skupiny platiny) , který se v zemské kůře v podstatě nenachází, vyjma kolem jejího jádra,  ale hojně jej obsahují asteroidy a komety, dále zvýšený výskyt „ slisovaných“  vrstev křemíku, či krystaly mikroskopických diamantů, a jiných vzácných nerostů , mj. paládia, a stopy helia 3 v sedimentech zemské kůry z rozhraní křídy-tercia  na různých místech světa, které jsou podle nich „ podpisem“ meteoritu ( jejich původ z mikrometeoritů Alvárezové vyloučili) .

Magnetická zrna a slisované křemenné vrstvy /shocked quartz  nemusí být způsobené jen dopadem něčeho, ale i vulkanickou či tektonickou činností, kdy skály na sebe navzájem tlačí, tak jak dosvědčují K-T vrstvy, nalezené napříč světem   …

Nobelova cena za fyziku staršího Alvareze, politického prominenta (  „ ukradl“ infračervenou roznětku Hans Schlickemu) , nasadila této teorii zdání vědecké svatozáře, kterou mezi neodbornou veřejností šířily vědecky populistické časopisy Nature či Science, aniž by se zmínily o tom, že teorie Alvarezů  mezi drtivou většinou paleontologů vyvolala bouřlivý odpor s tím, že jde o stejně degenerující tvrzení jako v případě studené fúze …

S nekritickým nadšením tuto teorii přijala, kromě redaktorů obou časopisů, drtivá menšina vědců, zejména těch, jejichž související projekty podporovaly tuto teorii, a které , v případě nadšení ze strany veřejnosti, mohly být v jejím stínu sponzorovány ( tak jako veřejnost nekriticky s nadšením přijala politickou doktrínu Carla Sagana o „jaderné zimě „ v případě globální jaderné války, která by přinesla pro klima stejné důsledky jako dopad meteoritu, kterou se „meteoristé“ inspirovali ( globální požáry) …

Problémem je kontroverzní stáří dotyčného kráteru Alvarezových, na kterém se vědci neshodnou, a  které v roce 04 napadla mikropaleontoložka Gerta Keller z univerzity Princeton, která předložila studii potvrzující, že meteorit kráter vyhloubil 300.000 let před K-T vyhynutím ( což „meteoristé“  odbyli mávnutím ruky – podle nich  by to byla neuvěřitelná  shoda okolností , že by se největší kráter z kritického období vytvořil krátce před jednou z největších krizí biosféry „) …

Avšak pravděpodobnost, že meteorit o šíři přes 2 km dopadne v příštích 100 letech na Zem je  1: 10.000, a to by ještě s největší pravděpodobností dopadl do moře, takže šance, že by meteorit vymazal nějaké větší město, natož celou civilizaci, navzdory následným tsunami,  je mimořádně malá  …

Officer a Page uvádějí, že dotyčný mexický kráter Chicxulub „zažil“ mnoho ropných vrtů, jejichž geologické studie vylučují, že by šlo o kráter vyhloubený dopadem meteoritu, viz strana 156.

Meyerhoff a spol. zdůrazňují, že :

a)    kráter vykazuje vrstvy  vzniklé z vulkanické činnosti

b)    neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že by jej vyhloubil meteorit

c)     kdyby obří meteorit tento kráter vyhloubil, tak by zničil /rozprášil veškeré zdejší křídové vrstvy, a protože tyto vrstvy v kráteru nadále jsou, žádný meteorit jej ani v pohádce vyhloubit nemohl

Dalším problémem teorie Alvarézů (impact theory) je, že většina vědecké obce odmítá, že by dopad meteoritu vyvolal dlouhodobější, natož věčnou zimu a tmu - třebaže NASA podle vysokého obsahu síry v kráteru usoudila, že by tento prach mohl po určitou dobu, třeba na 10 let, Zemi zahalit do  „ sulfurového oparu“ , takže by došlo k poškození vegetace .

Při dopadu obřího meteoritu by byly do atmosféry vrženy velké kusy hornin, které by při zpětném průletu vyvolaly silnou tepelnou vlnu a několikahodinové intenzívní infračervené záření by zabilo všechny živočichy …

Důvodem pro masivní vymření druhů na přelomu K-T dopad meteoritu však být nemohl, a to i kdyby meteoritů dopadlo více ( viz kniha geologa Officer + vědce Page : The Great Dinosaur Extinction Controversy, v níž popírají i to, že by geologické sedimenty představovaly rozhodný/ucelený časový přehled o geologických údobích, třebaže o jisté časové posloupnosti v geologickém průřezu zemské kůry od jádra k povrchu je možno mluvit) …

Tuto teorii , kterou Alvarezové poprvé zveřejnili v časopise Science v roce 80, časopis Science znovu k jejímu výročí oprášil v 3/010 ( v roce 90 časopis Nature podpořil jejich tvrzení hypotézou, že skály na Kubě sem byly odhozeny dopadem meteoritu  v Mexiku, třebaže následné studie tuto jejich hypotézu  zcela vyvrátily ) …

Podle nich před 65 mil. lety obrovský asteroid o velikosti San Franciska, letící rychleji než kulka, dopadl na Zemi, následný výbuch způsobil explozi xtisíckrát  silnější než  spojený výbuch všech jaderných zbraní na světě , a xmilionkrát silnější než výbuch vodíkové bomby - eploze vyvolala zemětřesení o síle 11 Richterovy stupnice s následnými globálními požáry a vlnami tsunami o výšce přes 40 m,  a pokryl ji na mnoho let prachem, který znemožnil průchod slunečním paprskům,takže nastala trvalá tma a zima.

Navíc meteorit podle názoru časopisu Science z roku 010 dopadl v oblasti bohaté na sulfáty ( odpůrci „meteoristů“ tvrdili, že by vyvolal emise jen v objemu 50-500 Gt) , takže toxické sulfurové aerosoly v atmosféře dokonaly zkázotvorné dílo - nejprve vyhynuly rostliny,které čerpají energii ze slunce, poté hladem a udušením z nedostatku kyslíku vyhynula většina živočichů, nejprve býložravci, poté se navzájem sežrali masožravci, a jejich tlející těla poskytovala potravu dalším menším živočichům   …

2) Masívní vulkanická činnost

Zastánci této teorie jsou v menšině, ale nevzdávají se , a proto v 12/08 na kongresu AGU předložily ve prospěch své teorie nové „ důkazy“  …

V této době na Zemi probíhaly masívní erupce sopek, láva se kupila až do výšky 200 m, sopečný popel, chrlený do atmosféry, vyvolal skleníkový efekt ( globální oteplení s následnými globálními požáry, které spálily většinu lesů, kyselý déštˇ/ acidifikace povrchové vody oceánů) …

Tato teorie je sice logičtější, protože vulkanická aktivita se odehrávala v podstatně delším rozmezí, ale zejména přežití tropických rostlin, např. palem, popírá i tuto teorii , navíc dnešní studie dokazují, že k výrazné acidifikaci vody nedošlo, a trvala zhruba 12 let, dokazují to i žáby, které přežily, na kyselé látky velmi citlivé …

Přežití jiných druhů zvířat, mj. želv či krokodýlů, a některých druhů tropických rostlin, popírá obě výše zmíněné teorie - i kdyby nastalo ledové období, nemohlo být globální   ..

Spíše je pravděpodobné, že dinosaury nepříznivě ovlivnilo postupné zhoršování klimatických podmínek, chlad a vlhko - inteligentnější savci a ptáci se přizpůsobili, vyhrabali si nory, vyklovali si díru ve stromu, plavali, potápěli se, vyhledali si úkryt v mokřinách, či v dutých stromech.

Také krokodýli, ještěři a hadi si dokázali vyhrabat nory, přežily i želvy, a všechny hlavní druhy savců, kteří pravděpodobně také uměli plavat .

Existuje i jeden přímý a pár nepřímých důkazů, že i neptačí menší dinosauři dokázali norovat, ale protože začala převažovat dnešní vegetace nad kapradinami a jinými rostlinami, které dinosauřímu období dominovaly, a tvořily základ jejich stravy, neměli co jíst, zejména jestli byli endotermní/teplokrevní jako savci a ptáci, jak dnes vědci tvrdí, a nikoliv ektotermní/studenokrevní jako krokodýli, plazi či obojživelníci, kteří dokáží lépe přizpůsobit svůj metabolismus a přezimovat, zatímco teplokrevní potřebují mnohem víc potravy na 1 kg své váhy   …

Teorii asteroidu okamžitě popřeli vulkanologové, kteří zastávali teorii sopečných erupcí, a na důkaz uváděli Dekánskou plošinu v Indii, sopečného původu, kteří tvrdili, že k nejslabší erupci došlo před půl miliónem let před vyhynutím dinosaurů, k nejsilnější v době vyhynutí dinosaurů, kdy sopky (jejichž aktivita trvala přes milión let a vychrlila tak do ovzduší 10x více toxických plynů než onen „zločinný“ meteorit) způsobily  mnoholetou tmu, a skleníkový efekt , další fáze vulkanické činnosti nastala 300.000 let po devastaci dinosaurů , a na dalších 500.000 let zabránila jejich „ rekonvalescenci“  …

Hlavním důkazem této teorie , podle jejích zastánců, je nález fosilního mikroskopického planktonu v Bengálském zálivu, 1000km od centra Dekánské plošiny, jehož věk lze určit velmi přesně jako věk stromů podle letokruhů, stejného druhu, který se vyvinul krátce po záhadném vymření živočišných druhů na přelomu K-T …

Analýza tohoto sedimentu naznačila nehostinné prostředí, maximálně vlhké, gigantické vichřice, a masívní rozmnožení druhu planktonu, který dokáže přežít v drastických podmínkách, Země tudíž, podle nich,  procházela klimatickým chaosem drsných vichřic bombardovaná kyselým deštěm …

50% živočišných druhů vyhynulo vzápětí po sopečných erupcích, dalších 50%  na jejich dlouhodobější důsledky , počet živočišných druhů byl vemi nízký ještě 500.000 let po hlavním vyhynutí, třebaže v mořích se již objevily velcí savci …

Jiní vědci však prohlásili, že i tuto sopečnou erupci v západní Indii  na území 3x větším než Francie,  vyvolal dopad onoho „zločinného“ meteoritu, z něhož se na Zemi zřítilo více úlomků  ( v době vyhynutí dinosaurů před 65 mil. lety však Indie ještě nebyla součástí Asie, a kontroverzní věk kráteru , podle dalších vědců, spadá spíše do středního období vulkanické činnosti na Dekánské plošině )  …

Proto další vědci přišli po roce 00 s hybridní tezí, podle které se nejprve rozlily sopky, poté dopadl meteorit, načež  se opět vylily  sopky - podle této teorie dinosauři vymřely 300.000 let po dopadu meteoritu …

Autoři knihy The Great Dinosaurs Extinction Controversy tvrdí, že představa, že by vulkanickou činnost na Dekánské plošině vyvolal dopad meteoritu, je mj. z hlediska geofyzikálního velmi komická …

Kniha Officer + Page : The Great Dinosaurus Extinction Controversy z roku 98 uvádí důvody, které vyvracejí

1) dopad meteoritu

a)    zkameněliny dinosaurů dokazují, že vymřeli postupně

b)    vyhynulo 50% živočichů mělkých vod,  ale přežily rostlinné i živočišné druhy, které potřebují k životu světlo, takže k dlouhodobému zatemnění slunce pro prach z meteoritů či sopek  nedošlo

c)     doba vyhynutí dinosaurů se neshoduje s dobou vzniku kráterů ( Vincent  Courtillot z pařížského Geofyzického ústavu tvrdí, že „ bez falšování údajů nelze stáří kráteru určit“ )

d)    neexistují analogické události, které by tuto teorii podpořily, a naopak existují důkazy, že v minulosti došlo k výbuchům sopek o 400x silnější síle než Krakatoa z roku 1883 ( výbuch bylo slyšet do vzdálenosti 3.000 mil) , a přesto nedošlo k žádnému vyhynutí druhů

e)    stáří vrstvy se zvýšeným obsahem iridia v půdě u italské Gubbino, kterým Alvarezové odstartovali veškerý poprask kolem teorie dopadu meteoritu,  není totožné s obdobím, kdy dinosauři vymřeli , navíc i sopečná činnost zvyšuje obsah iridia v půdě …

 f)      někteří „meteoristé“  veškerou kritiku odbyli tím, že  „  tak tedy meteorit dopadl na mořské dno „ , čímž se dostali do známé patové situace „ catch 22“/ pravidlo 22, protože jeden z jejich hlavních důkazů , slisované vrstvy křemíku, se v oceánském podloží nenacházejí  …

Odpůrci teorie vyhynutí druhů v důsledku dopadu meteoritu uvádí, že ani obrovský meteorit o výše zmíněné síle by nedokázal nastartovat ani způsobit vyhynutí druhů ( Gerta Keller)   …

Vzorky sedimentu z pobřeží Senegalu, Floridy a Antarktidy vyvracejí časově nastíněný průběh jak teorie sopky, tak asteroidu .

Padly i jiné vědecké teorie, např. časopis Nature ze 6.10.011 uvedl, že vědci z pařížského Institutu pro výzkum fyziky Země analýzou fosílií organického původu zjistili, že teorie o mimořádném a krutém zalednění Země z doby před 635 milióny lety, kdy se prudce změnilo podnebí,  byla jen hypotézou, protože Země nikdy globální sněhovou koulí nebyla …

Také severoamerické mamuty a další paleolitickou faunu měl potkat stejný osud jako dinosaury, a kolem 12.900 př.n.l. na ně měl dopadnout podobný asteroid jako na dinosaury, tvrdili US vědci v 5/07 na kongresu Amerického Geofyzikálního Svazu/American Geophysical Union/AGU, jehož dopad rozpoutal běsnění lesních požárů , které zlikvidovaly i tehdejší zdejší kulturu Clovis ( podle města u Nového Mexika, z let 8.500 - 12.000 př.n.l.) , která mamuty lovila (byli proslulí svými dlouhými speciálními kopími, a údajně přešli do Ameriky přes Beringův průliv ze Sibiře, odkud, podle dosavadní teorie, postupně přecházeli do Jižní Ameriky , archeolog Tom Dilehay však objevil kulturu sběračů a rybářů z Jižní Ameriky u Monteverde, která je starší než cloviská kultura, takže jeho objev věděcká obec přijala s  odporem)   …

Stopy po meteoritu údajně našli v Murray Springs (Arizona), které je proslulé masakrováním mamutů ze strany paleoIndiánů, a ve Wally Beach na jihu kanadské Alberta …

Dopadem meteoritu tak AGU „vysvětlil“ i náhlé prudké ochlazení v období 12.900-11.500 na 2-10 stupňů Celsia, související se zpomalením mořských proudů v severním Atlantiku.

Předchozí scénáře AGU tvrdily, že toto zpomalení bylo způsobeno přílivem sladkovodní vody z paleotického severoamerického jezera Agassiz , které se vytvořilo po předchozím ledovcovém tání …

Ne všichni US vědci však s katastrofickým scénářem souhlasí – Vance Haynes 17.5.07 v časopise Nature naznačil, že „ tyto geologické analýzy byly přepracovány, jen aby je přijala širší skupina vědců “, zatímco kalifornský paleoklimatolog Jeff Severinghaus ze Scripps Institution of Oceanography prohlásil, že je „ vysoce nepravděpodobné, že by dopad meteoritu způsobil změnu klimatu „ …

Také australský specialista na meteority Duncan Steel prohlásil, že „ házet všechno na meteority ( AGU  v 6/06 tvrdila, že i velké vyhynutí fauny a flóry před  250 mil. lety způsobil dopad meteoritu o průměru 50 km na Antarktidu, po němž tým prof. Ralpha Von Frese z Univerzity Ohio, údajně našli kráter o průměru 500 km v oblasti Wilkes Land) je dnes ve velké módě, třebaže tomu, že paleoIndiánské kultury v Americe vyhynuly v důsledku nějaké katastrofické události vůbec nic nenasvědčuje „  ( prof. Frese , jenž využil i satelitních údajů NASA, aby zde zmapoval fluktuace zemského magnetického pole, nicméně  tvrdí, že dopad meteoritu na Antarktidu vyvolal odtržení Austrálie od superkontinentu Gondwana, ale Ian Dalziel z Texaské univerzity v Austinu tvrdí, že „ údaje Freseho lze interpretovat i jinak - spíše pocházejí z říše bujné geologické představitosti , a že v žádném případě se Austrálie nezačala od superkontinentu oddělovat dříve než před 80 mil. lety “ , načež pařížský geolog Vincent Courtillot uštěpačně prohlásil , že „ když jistí vědečtí pracovníci prohlásí, že velké vyhynutí fauny a flóry z konce permu zavinil meteorit, protože našli jistý  kráter , vůbec neznamená, že kráter z té doby i pochází – prof. Frese svoje tvrzení ještě musí dokázat „ – podle Courtillota je nejstarším kráterem jihoafrický kráter Vredefort ) …

Podobné vyhynutí druhů nastalo koncem pleistocénu i v Jižní Americe , dodnes není toto masové vyhynutí druhů na obou US kontinentech vysvětleno ( za příčiny vyhynutí mamutů se udávají i další obvyklé důvody – klimatická změna či nadměrný lov ze strany člověka )  …

Krátce po smrti autora Jurasssic Park čas. Nature z 20.11.08 publikoval článek Michaela Crichtona jenž tvrdí, že byl  ze 70% rozkódován gen mamuta Mammuthus primigenius, takže jej bude možno klonovat, na klonování Crichton uvedl i recept – vytvořit ZOO dinosaurů poté, co byly naklonováni z DNA komárů, kteří jim sáli krev předtím, než se z nich stali fosílie uvězněné v jantaru …

Anebo spíše rozlousknout genetický kód mamuta vytaženého z permafrostu, syntetizovat z něj umělý gen, chromozóny z něho zavést do buněčného jádra slona, embryo zavést do dělohy slonice, a čekat co z toho vzejde …

Henry Nicholls v časopise Nature tvrdí, že ani jedna naznačená klonovací etapa není v současné době  možná, což poznamenal i Pascal Tassy, jenž dodal: “ Byznys na poli vědy často předžene i samotné vědce „ …

Provizorní řešení, naznačují jiní „dynamičtí“ vědci, by mohlo geneticky modifikovat moderního slona, který by ve své modifikované mamutí podobě byl daleko lacinější, než „výroba“  syntetizovaného mamuta , která by šla do částek mnoha miliónů dolarů …

3)    Geolog Mark Harvey tvrdí, že dinosaury zabila ropná exploze, která nastala poté, co obří meteorit dopadl na ložisko ropy do Mexického zálivu, a vymazal jej z povrchu obřím výbuchem …

Harvey, tvrdí, že našel sedimenty průmyslových sazí, a protože dinosauři asi průmyslově neznečištˇovali ovzduší, vysvětluje stopy těchto sazí výbuchem ropného ložiska, ale studie Claire Belcher z University of LON objevila v těchto sedimentech málo dřevěného uhlí, třebaže by v nich mělo být, takže globální ohně dinosaury asi neugrilovaly …

4) ozónové díry - dr Keith z Pennsylvania State Univeristy tvrdí, že poté, co vulkanický opar zahalil atmosféru a zničil ozónovou  ochrannou vrstvu, přežili jen opeřenci a savci s huňatým kožichem, zatímco ostatní zvířata zahynula na ozáření

5) teorie převrácení magnetického pole

kdy přechodné selhání ochranné magnetické vrstvy by způsobilo, jako u teorie ozónových děr, trvalé genetické poškození fauny – avšak magnetické pole Země se otáčí ( jih je severem a sever jihem) zcela periodicky, aniž by kdy vyvolalo vymření druhů …

6 ) k vyhynutí druhů dochází zhruba každých 26 mil. let (průměr nejrůznějších odhadových maximálních hodnot ), kdy rovněž dochází ke změně úhlu galaktické osy/roviny ( viz Raup-Sepkovski teorie, wobbling of the galactic plane) -  pokud se její úhel změní,jsou meteority a kosmický prach sesunuty do vesmíru, a dochází k častějším dopadům meteoritů …

V roce 84 paleontologové Raup a Sepkoski ve své studii poukázali na to, že k vyhynutí druhů dochází pravidelně zhruba po 26 mil. letech, načež časopisy Science a Nature uveřejnily spekulace, jaký druh mimozemských hodin na Zemi sesílá „zločinné“ meteority, a vymyslely si Hvězdu Smrti/Death Star či Nemesis/řeckou bohyni pomsty, společnici Slunce, obíhající po trajektorii, která ji každých 26 mil. let přivede do cesty Oortova mraku komet, což je smyšlený mrak, který si evolucionisté vymysleli, aby vysvětlili, jak je možné, že komety stále existují, když tak rychle zanikají …

Tato smyšlená hvězda smrti se vzápětí dostala na titulní stránky časopisů Times a Reader´s Digest …

7) gravitační teorie

v oněch dobách gravitace byla lehčí než dnes, takže i všechny objekty byly lehčí, poté se , podle této teorie, gravitace zvýšila, a dinosauři extrémně „ ztěžkli“ , zatímco silnější gravitace vyhovovala opeřencům, kteří mohli v hustší atmosféře lépe létat  ( Sir Isaac Newton však tvrdí, že se gravitační síla Země nemění)  …

8) zastavila se činnost mořských proudů, voda se neobměňovala, fytoplankton nevyráběl dostatek kyslíku, oteplilo se a živočichové se udusili

9 ) vylití vody z Arktického oceánu

Stephan Gartner z Texas University tvrdí, že vylití Arktického oceánu rychle ochladilo zemské klima, a nastala „rychlá“ doba ledová

10) další teorií Napiera + Clube je výbuch na způsob jaderného či jaderný výbuch sám, a následné obří tsunami, které živočichy spláchly …

11) sluneční erupce z blízké supernovy , která dinosaury ugrilovala

12) kosmický prach přikryl Zemi , a způsobil věčnou zimu a tmu

13) snížení oceánské hladiny

Na konci křídy hladina oceánů výrazně poklesla, údajně v důsledku tektonické aktivity pod středooceánskými hřbety, které pod vlastní váhou klesly.

Došlo tak ke snížení hladiny kontinentálního šelfu, který je velmi bohatý na živočišné druhy, čímž se odůvodňuje vymření mořských druhů ( jiní vědci tvrdí, že by snížení oceánské hladiny nevyvolalo masivní vymření, navíc žraloci přežili) .

Snížení hladiny by vyvolalo i klimatickou změnu, protože by byly narušeny směry mořských proudů a větrů, a snížila by se míra odrážení slunečního svitu, čímž by se zvýšila teplota …

Došlo by k vyschnutí vnitřních slaných moří, a tím i k likvidaci ekosystému kolem nich, a naopak by došlo ke zvětšení sladkovodních ploch …

14) environmentální změny

Životní prostředí v té době bylo podstatně jiné – nebyly žádné ledovcové čepičky, hladiny oceány byly o 100-250 m vyšší než dnes, klima na celé Zemi bylo stejné – teplé , rozdíl mezi teplotou na pólu a na rovníku činil pouhých 25 stupňů …

Složení atmosféry bylo jiné – kyslík tvořil 35% ( dnes 21%) , avšak s vulkanickou činností se ochladilo, a kyslík v atmosféře se snížil  …

15) teorie tenkých skořápek

Heinrich Erben z Bonnské Univerzity tvrdí, že se skořápky dinosauřích vejcí v důsledku  „biologické prosperity“ ( luxusní bažiny, teplo)  velmi ztenčily , anebo je ztenčily jedovaté substance vzniklé z vulkanické činnosti , např. selen, takže embrya byla dehydrovaná a stávala se snadnou obětí predátorů  …

18) kreacionisté mají ještě větší potíže, jak vysvětlit toto páté vyhynutí druhů, než evolucionisté

Biblická potopa nastala zhruba 10.000 př.n.l. plus mínus 2.500 let, zhruba na konci doby ledové ( Isaak Newton se snažil vypočítat přesné datum) , takže atˇse jakkoliv bibličtí fundamentalisté činí tvrzením, že 65 mil. let může být mylné datum, mají sice pravdu, ale rozhodně není chybně vypočítané o celých 65 mil. let …

Genetici podle DNA zjistili, že všichni lidé pocházejí z jednoho otce a z jedné matky, asi 250.000 – 300.000 př.n.l. , ale nedokáží říci, zda tento první otec a matka žili ve stejné době …

Proto, třebaže datování může být  vědecky zhruba přesné, není věrohodné, že by lidé vyhubili dinosaury jejich lovem, a legendy o dracích neznamenají, že draci a lidé žili ve stejném časovém údobí …

Pozoruhodná je chronologie Stvoření světa britského arcibiskupa Jamese Ussher, jenž v roce 1658 došel k názoru, že Svět byl Bohem stvořen v sobotu 9.10. 4.004 př.n.l. ( Potopa přišla podle něho v roce 2.349 př.n.l.) , k čemuž britský biskup Lightfoot ještě dodal „ v 9.00 dopoledne “  …

Nicméně, že byli dinosauři spláchnuti potopou není od věci, protože jejich kosti byly v některých lokalitách nalezené po 10.000 kusech z jednoho druhu. Kdyby zemřeli v důsledku dramatické události , např. sopečné činnosti, nezemřeli by všichni najednou v daném okamžiku na jednom místě …

Potopu by sice dopad meteoritu mohl vyvolat, ale rozhodně by jí nevyvolal na celém světě …

Všechny teorie mají některé věrohodné aspekty, avšak někteří vědci tvrdí, že tak rozsáhlé vymření druhů nemohl vyvolat ani jeden výše zmíněný jev, ale pravděpodobně několik jevů současně, např. vulkanismus ( ochlazení) , snížení hladiny moří ( vysušení rozsáhlých oblastí), rostoucí konkurence od savců …

Viz také můj článek zde  Vyhyne dřív člověk nebo zvíře ?