Sýrie, Asád nechce spolupráci Putina s Paříží, Putin nechce Ruháního

Ruská propaganda cynicky tvrdí, že americký a evropský  „ lid“  podporuje ruskou politiku, proto se politické  elity těchto zemí  „budou muset“  rozhodnout : budˇ  diktát US + EU, anebo proruský názor  „ lidu „ .

Ruský poslanec Igor Zotov a spol. ( spolupracující firmy, údajně i z ČR ) požadují, aby Putin hmotně podpořil spřátelené zahraniční podnikatele, kteří veřejně požadují zrušení protiruských sankcí.

Ruský poslanec chce zrušit embargo pro „spřátelené firmy ...

zpravy.idnes.cz/rusky-poslanec-oroduje-u...-/zahranicni.aspx?c...

Do severní Evropy proudí z RF „ legální běženci „

Syřané a Afghánci, kteří dle ruských úřadů v RF pobývají legálně, přejíždějí na kole ( Rusové přes hranici nepouštějí pěší ) rusko-norskou hranici/ „ severní trasu „ , Přes Rusko jezdí na kole do Norska hlavně Afghánci ... www.novinky.cz ›

Jak přijeli, tak odjedou. Norsko pošle migranty zpět do Ruska na kole

5.500 migrantů, kteří loni přijeli do Norska na jízdním kole, se budou muset vrátit do Ruska stejným způsobem.

Západní státy poskytují status politického uprchlíka i džihádistům

V norském vězení medituje kurdský duchovní Najmuddin Krekar*1956, jenž rekrutuje v severských zemích džihádisty pro ISIL.

Naposledy byl v Norsku odsouzen 30.10.015 za schvalování vystřílení redakce Charlie Hebdo ze 7.1.015 ( 12.11.015 Američané v Rakce dronem zlikvidovali v Británii vychovaného džihádistu kuvajtského původu „ Johna“/Mohameda Emwaziho, jenž před kamerou podřezával pro ISIL západní rukojmí. Zlikvidovali jej na základě informací poskytnutých CIA, MI6 + turecké MIT, která přímo do jeho blízkosti infiltrovala britskou  džihádistku, která do Rakky přicestovala 4.11.015 z TR, a která MIT pomohla lokalizovat i jeho kumpána z LON Aine Leslie Junior Davis, držitele UK pasu, v Rakce od 2013 – byl zatčen v Istanbulu 12.11.015 se 4 dalšími kumpány v přepychové vile na cestě do Evropy, v níž měli páchat vražedné útoky ).

11.11.015 ( 2 dny před útoky v PAR ) byl Krekar  „ zatčen " v norském vězení v souvislosti s policejními raziemi napříč západní Evropou, při kterých bylo zatčeno 16 lidí, z toho 15 iráckých Kurdů z organizace Rawti Shax, evropské odnože džihádistické organizace Ansar al-Islam, která usiluje o vytvoření kalifátu v iráckém Kurdistánu ( zisky z ropy ), jejímž šéfem je Krekar, a která je napojená na ISIL.

Krekar tvrdí, že žádný stát nesmí muslimům nic nařizovat, protože ti musí poslouchat jen státní orgány kalífátu, či takového státu, který vyhlásili talibanci v Afghánistánu.

Molla Krekar dorazil do Norska v roce 91 ( jeho žena a 4 děti mají norské občanství, on nikoliv ), kde dostal status politického uprchlíka, třebaže šéfoval džihádistické organizaci Ansar al-Islam, za což byl v Kurdistánu odsouzen k trestu smrti, kvůli čemuž jej Norové nemohou vydat, třebaže by se jej rádi zbavili ( v roce 03 se jej málem pokusilo unést CIA komando či komando SEAL, která tehdy po Evropě sbírala islámisty pro pobyt na Guantanamo Bay, ale protože Norsko nebylo Itálie, Rumunsko či PL, US vláda od akce upustila, protože se bála, že by se SEAL komando dostalo do přestřelky s norskou policií, takže Krekar na Guantanamo unesen nebyl ).

Od roku 06 je Krekar na OSN seznamu teroristů a norském seznamu osob, které ohrožují bezpečnost státu, v 4/06 mu jistý kurdský obchodník nabídl 60.000 dolarů, odejde-li z Norska, kde, dle jeho názoru, šíří „ mor „ mezi zdejšími Kurdy.

Krekar odmítl odejít, a naopak vydal fatwy smrti proti s ním nespolupracujícím norským Kurdům, zejména proti kurdskému spisovateli Mariwanu Halabjaee, jenž v Oslo vydal knihu „Sex, šária a ženy v historii islámu „ – Krekar jej nazval norským Theo van Goghem*1957, zavražděném v NL islámistou v roce 04, kterého je třeba zabít, stejně jako Salmana Rushdieho*1947, a Ayanu Hirsi Ali*1969, NL občanku somálského původu, která získala v NL status politického uprchlíka v roce 92, a vyzývá k reformě islámu.

V roce 07 jistá skupina na Facebooku vybírala peníze na zastřelení Krekara, v 1/010 byl na Krekara spáchán pokus o atentát, střelec uprchl.

V 1/012 Krekar veřejně vyhrožoval smrtí norské premiérce, pokud jej vydá, vyhostí, nebo bude-li proti němu spáchán atentát, za což byl v 3/012 odsouzen na 5 let do vězení, odvolací soud mu rozsudek zmírnil na 2 roky, + musel zaplatit odškodnění těm, kterým vyhrožoval smrtí ( norští politici a s ním nesouhlasící norští kurdští aktivisté ).

Fraška ve Vídni

30.10.015 ztroskotalo 1. kolo jednání ve Vídni, které vyústilo v téměř rvačku mezi íránskou a saúdskoarabskou delegací, když saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr požadoval jako předběžnou podmínku pro zahájení jakéhokoliv politického dialogu odchod všech íránských jednotek ze Sýrie.

Teherán popřel, že by měl v Sýrii vojáky, ale přiznal vojenské instruktory vycvičené pro boj s „ terorismem „ .

Íránská delegace útok vrátila označením monarchií Zálivu a TR za teroristické státy, které financují terorismus po celém světě.

Ruský osmibodový plán, který předložil náměstek Lavrova Michail Bogdanov, byl koalicí PAR,TR, Rijád, Katar smeten se stolu, protože trval na tom, aby se Asád mohl zúčastnit „ svobodných „ voleb.

Kreml a Írán požadovaly sestavit seznam teroristických a povstaleckých organizací, na což mluvčí US zamini John Kirby poznamenal, že jednání ve Vídni nejsou hrou na Ježíška, kdo byl hodný, a kdo zlobil, zatímco UK ministr zahraničí Philip Hammond uvedl, že takový seznam by omezil cíle ruského bombardování.

Kreml si přeje dostat na seznam teroristů islámistické organizace Ahrar al-Cham + Jaysh al-Islam, což neruští delegáti odmítli, zatímco Národní koalice sil revoluce a syrské opozice vznesla požadavek, aby na seznam teroristických organizací OSN byly zapsány šíitské milice financované Íránem.

Některé delegace předložily i seznam osob, které vylučují z účasti na politickém dialogu v Sýrii, RF předložila 38 jmen opozičních politiků, Rijád 20 jmen, Egypt 10 jmen.

Protiasádovská koalice PAR,TR, Rijád, Katar má jediný cíl – uspíšit vojenský nezdar Kremlu za každou cenu, i kdyby měli jako sponzoři povstalců překročit červenou linii, kterou pro ně stanovil Obama zbrojním vetem, tj. že by se navzdory US embargu mohlo do Sýrie dostat „ několik „ ručních střel typu země-vzduch … Někteří západní analytici si dokonce myslí, že tyto střely jsou již na cestě, protože ruské vítězství by bylo vítězstvím Teheránu, což Rijád nikdy nepřipustí.

PAR jako spojenec Saúdské Arábie nezůstala nečinná, 11.11.015 belgický premiér Charles Michel oznámil, že francouzská letadlová lodˇ na jaderný pohon CHDG vyplula z vojenského přístavu Toulon směrem do Perského zálivu, aby v něm chránila lodě francouzské, belgické a britské.

Charles Michel uvedl do rozpaků belgickou vládu, protože Belgie se oficiálně boje „ proti IS „ neúčastní.

Francie za svůj ostře protiruský postoj byla potrestána „ Alláhem „, viz útoky v PAR ze dne 13.11.015 ( 129 mrtvých).

Putin okamžitě kondoloval, a veřejně se radoval, že má konečně v PAR „ věrného „ spojence.

17.11.015 Putin ruskému námořnictvu ve východním Středomoří vydal rozkaz, aby bratrsky spolupracovalo s francouzským námořnictvem, především s letadlovou lodí CHDG, která je pro ruské námořnictvo hrozbou ( francouzský ministr obrany poznamenal, že ve spojenecké koalici nemusí mít všichni stejný názor, tak jako v US koalici se neshodnou US s TR v kurdské otázce ).

Téhož dne Kreml uskutečnil, dle vyjádření ministra obrany Sergeje Šojgu,  „ první rozsáhlé letecké údery proti Rakce „, a to nejen z ruské letecké základny v Latakíji, ale i z letecké základny Mozdok v Severní Osetii na hranicích Ingušska a Čečenska, s tím, že bylo vystřeleno 34 střel s plochou dráhou letu ( podruhé v Sýrii ), ale jak Šojgu uvedl, „ na nejrůznější cíle v Rakce, Deir ez-Zor, v provinciích Latakíja, Aleppo, Idlíb, Homs a Damašek “ …

Video z úderů bylo z operačního štábu v MOW za přítomnosti Putina přenášeno ruskou TV, aby se národ dozvěděl, jak Putinova vojenská intervence přešla do vyšší fáze, do Sýrie přiletělo dalších 37 ruských letounů Su-24 + Su-27, + Kreml konečně dodal Damašku nové náhradní díly, včetně motorů, + munice pro syrské Migy, které již několik měsíců stály v hangárech.

Údery ruského letectva sice žádné strategické zisky nepřinesly, ale mj. nasazením všech prostředků elektronické války ke kontrole VP se Kremlu podařilo zabránit tomu, aby byla na severu Sýrie vytvořena bezletová zóna, kterou požadovalo TR a US.

US Ankaru ujistily, že jí pomohou syrsko -TR hranice kontrolovat. John Kerry v CNN 17.11.015 slíbil zajistit posledních 98 nekontrolovaných kilometrů mezi Marea a Djarablus, který je dle Erdogana bránou IS pro vstup do TR, třebaže Ankaře jde hlavně o to, aby si syrští Kurdové z PYD, kteří jsou pod kuratelou turecké PKK, nevytvořili souvislé územní pásmo při TR hranicích.

TR dále nesouhlasí s vojenskou spoluprácí US armády s milicemi YPG syrských Kurdů, proto mluvčí Pentagonu Steve Warren prohlásil, že US milicím YPG již nedodají ani jednu pušku, což potvrdil i Mark Toner, mluvčí US zamini, že US nebudou vojensky podporovat separatistické ambice syrských Kurdů.

Přesto US do této oblasti infiltrovaly 50člennou speciální elitní kurdskou jednotku, která řídí místní kurdské milice s názvem Aliance demokratických sil Sýrie, a aby tuto hořkou pilulku Ankara mohla snáze pozřít, vmísily do ní i několik sunnitských Arabů.

????????? ?????? ?????? ?????????????/ Lukašenko nazval Turecko přátelskou zemí

http://by24.org/2015/12/13/lukashenko_said_friendly_country_about

17.11.015 Putin oficiálně označil za autory atentátu z 31.10.015 proti ruskému letadlu A321 společnosti Metrojet  ( 224 Rusů zemřelo ) IS, aby měl k Hollandovi ještě blíže ( útoky v PAR ze 13.11.015), zatímco Lavrov, dle oficiální webové stránky Kremlu, poté, co držel s Putinem, Šojgu, šéfem SVR Michailem Fradkovem, a jedním zasvěceným generálem, minutu ticha na uctění památky ruských obětí, běžel podepsat kondolenční listinu na francouzskou ambasádu v MOW.

Velká protiteroristická koalice ( Lavrov ji nazval globální), kterou si Putin tak přál, a do které Západ s Putinem nechtěl jít, byla na světě ( součástí „koaliční dohody“  byla dohoda o restrukturalizaci ukrajinského dluhu ve výši 3 mld dolarů, které Kreml doposud požadoval splatit do 6.12.015 ).

Pobledlý Hollande dorazil do Kremlu 26.11.015 poté, co byl 24.11.015 na poradě u Obamy ( v EU se Hollande dovolával článků 42-47 Lisabonské úmluvy, které mohou vést ke společné vojenské obraně bez mandátu OSN, které mu poskytovaly větší manévrovací prostor, než kdyby se dovolával článku 222 ( doložka solidarity ), kde by mu Evropané museli poskytnout pomoc, včetně vojenské, ale měl by více svázané ruce, nemluvě již o těžko realizovatelném článku 5 Charty Severoatlantické aliance, viz můj článek Falklandy 1982,neutralita a článek 5 NATO.

Putin s Hollandem zejména probíral „ užší spolupráci „ ve zpravodajství, o kterou má Kreml neutuchající zájem ( před jednáním s Putinem jednal francouzský ministr obrany v PAR se šéfem US zpravodajských služeb/DNI Jamesem Clapperem ).

Na nové rusko-francouzské spojenectví však reagoval velmi nelibě Bašír Asád, jenž v rozhovoru pro časopis Valeurs actuelles prohlásil, že „ nezmění-li se francouzská zahraniční politika, nemůže být o žádné zpravodajské spolupráci ani řeč, protože syrská vláda se státem, který podporuje teroristy, spolupracovat nebude „ …

Na rozdíl od rozhněvaného Asáda, zástupci povstalců na Putinovu „ alternativní „ koalici reagovali nevzrušeně s tím, že se nebojí, že by náhlá Hollandova proruská orientace měla za následek nepodporování povstalců a uznání Asádova režimu za legitimní s tím, že tak daleko by PAR nezašla.

Navíc společná francouzsko-ruská akce proti IS by mohla být „zelenou“  pro návrat do Sýrie speciálních jednotek Syrské svobodné armády, vycvičených v Jordánsku a v TR americkými instruktory, které v 1/014 vyhnaly džihádisty ze severovýchodní Sýrie  (Syrská organizace pro lidská práva/SOHR sídlí v Coventry, šéfuje jí sunnitský muslim Rami Abdulrahman, jenž z důvodu politického pronásledování uprchl před Asádem do UK v roce 00 ).

Pohádka o boji proti zlému drakovi -  proti bizarnímu IS, který mocnosti nedokázaly s veškerým svým arzenálem a infrastrukturou zničit ani po roce bombardování, tak pokračuje dál, třebaže o IS se ve skutečnosti málokdo z nich zajímá - Teherán se stará hlavně o Asáda, do kterého investoval spoustu peněz a lidských zdrojů v podobě padlých íránských milicionářů, TR se snaží nedopustit posílení Kurdistánu, a Rijád bojuje s Teheránem o Jemen.

Občanské války probíhaly v Iráku a v Sýrii i před propuknutím islámistického extrémismu na BV, laické vojenské diktatury Saddáma Husajna, Háfize Asáda, a Muamara Kaddáfího nebyly hrází před džihádismem, jak tvrdí ruský tisk, ale jeho příčinou – tyto a jiné diktatury pronásledovaly molly a muslimské aktivisty, sunnitské i šíitské,  Saddám Husajn popravoval aktivisty šíitské, Háfiz Asád popravoval aktivisty sunnitské, a oba + Teherán popravovali aktivisty kurdské ( viz chemická válka Saddáma Husajna proti Kurdům ).

Právě laická arabská diktatura je motorem BV islámistického extrémismu, což znamená, že mocnostmi proklamované „ vojenské zničení IS „ je jen kosmetické prohlášení pro veřejnost, protože islámistický extrémismus, vycházející z chudoby a negramotnosti drtivé většiny muslimů na světě, nelze zničit vojensky.

Také David Cameron se po útocích v PAR rozhodl 17.1.016 oficiálně oprášit v Dolní sněmovně návrh, aby se UK letectvo zapojilo do náletů v Sýrii proti IS, který Dolní sněmovna odmítla již 13.8.013 ( v 7/015 se však provalilo, že se piloti RAF potají účastnili US náletů proti IS, a v 9/015 UK dron zabil ve jménu práva UK na sebeobranu dva UK džihádisty z IS ).

20.11.015 RB OSN jednomyslně schválila francouzský návrh rezoluce ( Vitalij Čurkin měl vlastní návrh, v němž byl Asád šéfem této globální koalice, ale hlasovalo se o francouzském návrhu ) „ o společném boji proti IS  všemi prostředky“ , a paradoxně zkopírovala rezoluci č. 1973, která mocnosti zmocnila k vojenské intervenci v Libyi …

Prvním francouzským prezidentem, jenž přerušil vztahy s Damaškem, byl Jacques Chirak, jenž o sobě prohlašoval, že je  posledním francouzským proarabským prezidentem ( proarabskou politiku v rámci svého antiamerikanismu zahájil CHDG, předtím byla PAR stoupencem Izraele ), viz Chirakovo skandální chování za jeho návštěvy v Jeruzalémě v 10/96, kdy v davu lidí, který jej obklopil, nejprve francouzsky klel, a poté agentům Mossadu anglicky vynadal, že jej střeží nekompetentně, a jen mu překáží : „ Co ode mne chcete ? Abych se vrátil do Francie ? Co to děláte s těmi lidmi ?! Nechte je být ! To není policejní metoda, to je provokace !“, křičel na agenty Mossadu, kteří dělali jen svoji práci. Poté se obrátil na dav Arabů, a zakřičel : „ Bonjour !“, rázem se stal jejich hrdinou. Druhý den, kdy byl v Ammánu, se mu izraelský premiér Netanjahu na dálku omluvil.

Jacques Chirac : incident sécurité a Jérusalem - Archive ...

? 3:08 https://www.youtube.com/watch?v=IvXO6sbiN_U

Teatrálně proarabský Chirak měl možná pro svůj obdiv k Arabům i zištné důvody, viz jeho mimořádné přátelství k pozdějšímu libanonskému premiéru Rafiku Hariri, figurce Saúdské Arábie, která Haririmu umožnila, aby se stal miliardářem ( zlí jazykové tvrdili, že Chirak dostával od Haririho luxusní dary, viz mé články o Libanonu ).

Zavraždění Haririho v roce 05 Chirak Bašíru Asádovi nikdy neodpustil.

Asád Haririmu dlouhodobě hrozil, pár měsíců před jeho vraždou přijala RB OSN rezoluci č.1559, která vyžadovala odzbrojit v Libanonu milice Hezbolláhu, a odchod syrských jednotek z Libanonu, 30.000 vojáků, o které se Asád musel postarat, destabilizovali jeho režim.

Po vraždě Haririho se Chirak usmířil s Bushem, a začal prosazovat US politiku „ výměny arabských režimů „ /regime change .

Sarkozy, naopak na režim Bašíra Asáda vsadil, a pozval Asáda na přehlídku na Champs-Elysées 14.7.08 do PAR, viz můj článek Chameleon Sarkozy a Středomořská unie. V roce 011 po brutálním potlačení občanských demonstrací byl Sarkozy prvním francouzským politikem, jenž Asádovy represe odsoudil, a vyzval jej k demisi.

Sarkozy chtěl především svrhnout pluk. Kaddáfího, kterého pozval do PAR v roce 07 v rámci svého projektu Středomořské unie, návštěva dopadla katastrofálně, Kaddáfí Sarkozyho ostentativně ignoroval, a vysmíval se mu.

OSN mandát na ochranu civilistů v Libyi se v 10/011 za podpory letounů NATO zvrhl ve změnu režimu, a padlo další tabu – účast Francie na vojenských akcích NATO v arabských zemích.

Hollande vůči režimu Asáda ještě přitvrdil, a 31.8.013 jej několik minut dělilo od bombardování vládní čtvrti v Damašku jako trest za Asádovo použití chemických zbraní, ale Obama akci neustál, a na poslední chvíli couvl.

Zatímco Merkelové se nechtělo ani do Libye, ani do Sýrie, Hollande se stal největším válečnickým prezidentem v historii V. republiky - 12.1.013 vojensky intervenoval  „ proti terorismu „ v Mali, jejímž přirozeným pokračováním byla operace Barkhan, pokrývající 5 zemí Sahelu.

Krátce po dobytí Mosulu žoldáky z IS v 6/014 byla PAR první zemí, která se v 9/014 přidala k US koalici, zatímco David Cameron maloval svoji červenou linii.

Válka mezi ajatolláhem Chameneím ( černým turbanem) a prezidentem Ruháním (bílým turbanem)

V troskách je příměří uzavřené mezi konzervativním Chameneím a umírněným prezidentem Ruháním ( „ Ne všichni s námi musí souhlasit, a ti co nesouhlasí, nemusí být zavíráni do vězení „ ), jenž během své volební kampaně v 6/013 slíbil uzavření jaderné dohody výměnou za zrušení ekonomických sankcí, což konzervativci v čele s Chameneím podpořili z finančních důvodů ( Írán potřebuje pro svoji regionální expanzi peníze, nejen pro sebe, ale i pro spřátelené arabské a kurdské kruhy – musí vydržovat vládu v Bagdádu, milice Hezbolláhu a hutistické milice v Jemenu, válku v Sýrii ).

Chameneí v zájmu zrušení sankcí ( Írán potřebuje západní investice ), navzdory nesouhlasu pazdaránů, podpořil dohodu ze 17.7.015, ale 21.10.015 prohlásil, že žádná další dohoda s US nebude, takže se Washington nemá těšit na ekonomickou a kulturní infiltraci Íránu ( kterou by konzervativci již nedokázali zastavit ).

V Íránu vládnou ajatolláhové + od 5/79 i jejich prodloužená ruka pazdaráni /Strážci íránské islámské revoluce, na úkor prezidenta a armády. Pazdaráni jsou na US seznamu teroristických organizací, snaží se zabránit íránsko-US sblížení, v čemž je podporuje ajatolláh Chameneí.

Armádu ajatolláhové odstavili od rozhodování již v 2/79, kdy v obludných procesech začali hromadně popravovat armádní důstojníky, zdecimovali zejména letectvo, a proti armádě si vytvořili vlastní ozbrojenou sílu – pazdarány / fanatické “ bolševiky“ z nejchudších vrstev obyvatelstva, „ lumpenproletariát, jejichž rodinám byla výměnou za službu v milicích poskytnuta půda a majetek popravených či uvězněných, a  nejrůznější sociální výhody, zejména poté, co byli posíláni do první linie na frontu ve válce s Irákem.

Dnes si pazdaráni svá ekonomická privilegia brání, brání si svůj ekonomický monopol před jakoukoliv konkurencí, ale íránské střední vrstvy jejich revoluční proselytismus nesdílejí.

Pazdaráni mají elitní jednotky al-Qods, které vyvážejí islámskou revoluci do zahraničí, působily i v BH a v Iráku, mají vynikající zpravodajskou službu, bojí se jich všechny arabské státy.

Povinností pazdaránů je bránit islámskou revoluci proti všem íránským občanům, podléhají jen duchovnímu vůdci revoluce ( letos se bude volit i nové Shromáždění expertů, které zvolí Chameneího nástupce ), a mají pod kontrolou i íránský jaderný program ( viz mé články Pazdaráni kontrolují Írán  + Sýrie, podivná smrt gen. Hamedího, experta na asymetrickou válku ).

Íránský ministr zpravodajství Sajíd Mahmúd Aláví neustále varuje před subverzívní činností proti Íránu, stejně jako šéf pazdaránů v západní provincii Kermanšáh, v níž se údajně srocují zdejší většinové sunnitské a kurdské „teroristické“  skupiny.

3.11.015 velení pazdaránů potvrdilo zářijové zatčení podnikatele Nizara Zakka, s duálním US a libanonským občanstvím, PC experta, žijícího ve Washingtonu, a uvedlo tím do velkých rozpaků prez. Ruháního, protože Zakka byl do Teheránu pozván íránskou vicepremiérkou Shahindokht Molaverdi.

Týž den, kdy Zakka zmizel, velení pazdaránů oznámilo zatčení 5 osob, „ proUS špiónů „, tj. reformátorů, 4 z nich byli íránští novináři a novinářky, 5. osobu veřejně neidentifikovali.

V 10/015 v Íránu zmizel (tj. byl zatčen pazdarány ) íránsko-US obchodník, žijící v Dubaji, Siamak Namazi, rovněž obviněný ze špionáže pro US, přibyl tak k dalším pazdarány zadrženým US občanům íránského původu, mj. k dopisovateli listu The Washington Post Jasonu Rezaian, zatčenému pro špionáž v 7/014, a to z důvodu, že měl přístup k prez. Ruhánímu, kterému konzervativci vyčetli, že se zahraničními novináři komunikuje.

Prez. Ruhání 4.11.015 ostře zkritizoval zatčení US občanů a svých stoupenců, a varoval ty, kteří zneužívají proslovy Chameneího k vlastním účelům ( zejména před parlamentními volbami v Íránu v 2/016 - zatím mají v parlamentu většinu konzervativci, kdyby Rúhání parlamentní volby vyhrál, pomohlo by mu to v prezidentských volbách v roce 017).

A protože je Írán moderní teokracií, Chameneí v černém turbanu ( potomek Proroka) a Ruhání v bílém turbanu ( učenec)  si poté „ vysvětlovali své politické postoje „ tweetováním.

Je otázkou, jak se snáší íránský prezident Ruhání s pouhými formálními pravomocemi, a všemocný diktátor Putin, jenž je spojencem ajatolláha Chameneího, nikoliv reformátora Ruháního – Putin od svého nástupu podporoval v Íránu svého kandidáta Ahmadínedžáda ( alias Sabúrdžiján), jenž se na politické scéně zjevil stejně záhadným způsobem jako Obama, a je stejně záhadné národnosti, očividně ázerbájdžánské.

Ahmadínedžádův otec byl chudý vesnický kovář, jenž se přestěhoval do Teheránu, kde náhle tak zbohatl, že mohl Ahmadínedžádovi zaplatit nejdražší soukromou střední školu ve městě …

Když vypukla islámská revoluce, Ahmadenídžád se k ní jako univerzitní student přidal, byl jedním ze studentů, kteří 4.11.79 vtrhli na US ambasádu ( bez vědomí ajatolláha Chomejního ), a zadržovali zde US rukojmí ( prez. Carter D), následně Ahmadinedžád vstoupil do „ bolševických „ milic Basídž.

Stejně jako zcela neznámý Obama, i naprosto neznámý protizápadní Ahmadinedžád byl v roce 03 zvolen starostou Teheránu, a v roce 05 dokonce v prezidentských volbách porazil prominentního íránského politika a miliardáře, bývalého prezidenta Alího Rafsandžáního ( pragmatický reformista, což Putin nemohl potřebovat ), jenž měl dle očekávání vystřídat prozápadního reformistu a intelektuála Chatámího.

Duchovní vůdce Chameneí Ahmadinedžáda ve funkci potvrdil, i jeho nástupnictví po imámu Chomejním je Velkou otázkou, imám Chomejní za svého nástupce určil svého žáka, jenž pocházel z velmi chudých poměrů, svobodomyslného ajatolláha Hosejna Alího Montázerího, jenž byl pro liberalizaci režimu.

V roce 09 Montázerí označil znovuzvolení Ahmadinedžáda za podvod, a vydal proti jeho vládě fatwu s tím, že páchá zločiny jménem islámu, za pár měsíců Montázerí zemřel /1922-2009/.

23.11.015 Putin jednal v Teheránu s Chameneím ( jehož nástupce má být letos určen ), oficiálně o prodeji íránské ropy a plynu ( v Teheránu byl Putin již v roce 07, kdy podepsal kontrakt o dodání protiletadlového systému S-300 ).

Ruská ekonomika je na dně, Russia ETFs On The Rocks...Except For One

http://finance.yahoo.com/news/russia-etfs-rocks-except-one-125619655.html

Během své návštěvy Teheránu Putin zopakoval že „ o osudu Asáda rozhodne bez nátlaku zvenčí jen syrský lid „ , čímž Hollandovi znechutil jeho návštěvu Kremlu ze 26.11.015 ( před Hollandem Putin ještě v Soči jednal s chudým jordánským králem Abdalláhem II, návštěva saúdskoarabského krále v Kremlu, Salmana Saúda, byla odložena na první polovinu roku 016, oznámil Kreml).

Veřejní nepřátelé Obama - Netanjahu

9.11.015 byl na ledové návštěvě ve Washingtonu izraelský premiér Benjamin Nétanjahu, jenž se v 3/015 v US Kongresu snažil svým projevem zabránit uzavření jaderné dohody s Íránem, třebaže se US zavázaly přispět ke zvýšení bezpečnosti izraelského státu.

14 dní před přijetím Netanjahu Obama zkritizoval izraelského premiéra za jeho výrok vůči Palestincům a izraelským Arabům, nicméně Netanjahu do Washingtonu přijel – v sázce je nová dohoda o US vojenské pomoci Izraeli ( ve skutečnosti jsou to každoroční úvěry k nákupu US technologie poskytované od roku 62 ), stará smlouva na 3.1  mld dolarů vyprší v roce 017, a Izrael kvůli podepsání jaderné dohody s Íránem požaduje zvýšení pomoci nejméně o jednu miliardu dolarů.

Pár dní před návštěvou Washingtonu nastoupil do funkce mluvčího izraelského premiéra Ran Baratz, jenž na sociálních sítích nazval Obamu antisemitou, a tak bezvýznamným, že se nemusí obávat žádného atentátu.

Vojenské výsledky Putinovy intervence

Letecké útoky v Sýrii nestačí, do Sýrie je třeba vyslat pozemní armádu, křičel TR premiér Davutoglu, když Asád s Kremlem 10.11.015 dobyl zpět klíčové letiště u Aleppa - Koueires ( ruské letouny chrání mj. rušičky radarů, Krasucha -4, a dva letouny Il-20 na irácké pouštní základně Takaddum, 70 km od Bagdádu, pro radioelektronický boj ).

Vojenské letiště Koueires ve východní části Aleppa již počátkem října 015 bombardovaly jednotky pazdaránů, 10.11.015 syrská armáda za ruských náletů prolomila jeho dvouleté obležení, a letiště získala zpět.

Byl to první vojenský úspěch rusko-syrské ofenzívy ( denně ze základny Chmeimim u Latakíji startuje 30 ruských letounů, aby kryly akce vládních vojsk, Hezbolláhu, pazdaránů, a jednotky zahraničních šíitských dobrovolníků, kteří všichni bojují po boku syrské armády ), ale dle vojenských expertů jen symbolický.

Ruské nálety se slabou syrskou armádou ničeho nedosáhly, proto musel Kreml do Sýrie stáhnout další vojenské posily, a další bojové prostředky – tanky a obrněné vozy.

Asádova armáda za ruské letecké podpory nezaznamenala žádný větší průnik ani na jihu provincie Idlíb, ani v severovýchodní části provincie Latakíja u hory Džebel al-Akra, ani na severu provincie Homs v enklávách Rastan a Talbiseh, v nichž se povstalci během tří let dokonale opevnili a vybudovali v nich sítˇ  tunelů, ani na damašském předměstí Východní Ghouta, a v nížině al-Ghab na severovýchodě provincie Hama, která je vstupním bodem do alávitské bašty,  a kudy procházejí logistické trasy na sever, naopak, o některé vesnice přišla.

Putinova intervence přinejlepším obnovila rovnováhu sil poté, co Asádova vojska půl roku nepřetržitě ustupovala.

Kreml tak houževnatý odpor povstalců neočekával, přestože tito mají za sebou 4 roky bojů, a po ruské intervenci dostali od svých dodavatelů lepší zbraně, zejména jim pomohly US protitankové řízené střely TOW, a dnes na Washington tlačí, aby jim proti ruskému letectvu dodal ruční protiletecké střely, na které Washington vyhlásil embargo.

TR a monarchie Zálivu přesvědčují povstalce, aby se sjednotili, umírnění s radikály proti společnému nepříteli, což Kreml odráží nabídkou, že bude spolupracovat s umírněnými povstalci, a poskytne jim letecké krytí výměnou za US zpravodajské informace, jak nabídl Lavrov 24.10.015 nejen ke konsternaci Asáda, ale i ke konsternaci Syrské svobodné armády/SSA.

Mluvčí jižní fronty SSA, Isam Reis, Lavrovu nabídku komentoval slovy, že Rusové stále bombardují jejich základny a jejich zázemí i s civilisty v něm, zatímco za zády veřejnosti nabízejí SSA pomoc.

3.11.015 šéf ruských operací v Sýrii gen. Andrej Kartapolov tvrdil, že „ ruské letectvo bombardovalo cíle IS v „ úzké  spolupráci“  se Syrskou svobodnou armádou, což povstalecké velení dementovalo s tím, že většina povstaleckých frakcí spolupráci s asádovským Kremlem odmítla, a další se k jednáním s ruským emisarem ani nedostavila. Mluvčí Syrské svobodné armády prohlásil, že těmito prohlášeními chce Kreml zasít rozkol do řad povstalců.

Je „ zajímavé“ , že navzdory tomu, že se k útoku proti ruskému civilnímu letadlu přihlásil IS, Kreml svoji strategii bombardování nezměnil, a  místo toho, aby IS zasadil smrtelnou ránu, stále v 90% bombarduje jen syrskou opozici, která ohrožuje Asáda, nikoliv IS, který Asádovi levně prodává ropu ( 11.10.015 Putin v ruské TV prohlásil, že svojí vojenskou intervencí chce stabilizovat „ syrský legitimní režim“ , ale dynastie Asádů není legitimní, protože není volená, Západ trvá na tom, že Asád národ rozděluje a radikalizuje ) .

Ruské nálety proti povstalecké opozici umožňují IS, aby v klidu verbovala další žoldáky na Severním Kavkaze a ve střední Asii, z oblastí, které dle slov samotného Putina vyslaly do řad IS již na 8.000 -10.000 džihádistů ( na jaké straně tito bojovníci s ruskými pasy vlastně bojují, či na jakou stranu se později připojí, či zda nejsou jen bojovníky v uniformách bez insignií, není stále jasné ) .

Iráčtí Kurdové/pešmergové, podporováni Ankarou, US + Paříží/PAR, 11.11.015 zahájili úspěšnou ofenzívu k dobytí iráckého města Sindžar, ležícího mezi Rakkou a Mosulem, kterého se IS zmocnil v létě 014, a zamířili na Mosul.

12.11.015  vládní vojska dobyla město Hader, sídlo alkajdistické Fronty al-Nusra.

Během úspěšné kurdsko – spojenecké ofenzívy došlo 13.11.015 k útokům v PAR ( 129 mrtvých, výjimečný stav, uzavřené hranice ), po kterých Putin nabídl Hollandovi  „vojenskou pomoc v boji proti IS“, zejména ruského námořnictva, které následující den po atentátech “ udeřilo na IS/Rakku „ střelami s plochou dráhou letu z ruských lodí ve Středozemním moři, ale zasáhlo hlavně Aleppo v provincii Idlíb, které  se Putinovi od 30.9.015 nepodařilo dobýt - vládní vojska dobyla jen některé pozice na jihu a západě města ve spolupráci s IS – dobyla je v době, kdy IS zaměstnával povstalce v jiné části města ).

Poté, co město Rakka francouzské letectvo ve spolupráci s ruským intenzívně bombardovalo, začali jej v automobilech hromadně opouštět příslušníci IS  i s rodinami, stěhovali se do iráckého Mosulu.

13.11.015 došlo k atentátům nejen v PAR, ale i na jižním předměstí Bejrútu v baště Hezbolláhu, které zabily 43 lidí + 240 zranily, nejkrvavější útok, které Libanon zažil od ukončení občanské války v roce 90 ( v 2/014 vybuchl před Íránským kulturním střediskem vůz, 11 mrtvých ). Obětí mohlo být daleko více, ale třetí útočník zahynul při těchto explozích ještě před aktivizací vlastní nálože.

K atentátu v Bejrútu se přihlásily nejrůznější džihádistické organizace od ISIL přes Brigády Abdala Azzama po syrskou Frontu al-Nusra.

Světová média psala, že je to pomsta Abú Bakra al-Bagdádího, šéfa samozvaně vyhlášeného kalifátu ze strany IS, který dle stejných médií měl být již mnohokrát po smrti.

P.S.

OS Toulavé packy 14.1.2016 , Nenechávejte psy v mrazech, Bratislava