Proč Kreml zavraždil Olofa Palme

24. 03. 2016 16:12:50
Klas Bergstrand, šéf SÄPO, jenž vyšetřoval jak vraždu OP, tak potopení trajektu Estonia, v 1/07 „ náhle „ zemřel, než byl jmenován nový šéf Anders Danielsson ( od roku 82 policejní důstojník v Uppsale, poté v SÄPO ), zastoupil jej

jeho náměstek Kurt Malmström.

Závěrečná zpráva o Estonii vyšla 4.12.97, viz můj článek Estonia, utekla posádka ještě před nehodou ? Mj. 8-12 členů estonské posádky přežilo, ale „ zmizelo „.

Někteří tvrdí, že trajekt Estonia ( vezl údajně z Estonska „ citlivé „ ruské zbraně + jaderný odpad ) byl v 9/94 potopen, aby se zahladily stopy po svědcích vraždy OP ( na palubě z 852 zemřelých zahynulo 68 švédských policistů, kteří se vraceli z konference z Tallinnu ) ...

Vyšetřování potopení trajektu proběhlo velmi spěšně a podezřele, navíc švédská sociálnědemokratická vláda se postarala o to, aby v budoucnosti již žádné jiné vyšetřování proběhnout nemohlo, proto trosky trajektu zasypala kamením a zalila betonem.

Doposud největším skandálem švédských sociálních demokratů byla kauza IB/ švédské Watergate, kdy si sociální demokracie založila vlastní zpravodajskou službu, která se např. vloupávala na cizí ambasády, mj. na egyptskou, a špehovala své politické konkurenty.

Vztahy mezi Švédskem a SU nebyly nikdy dobré, a to ani za Olofa Palme, třebaže mediálně byly skvělé.

Catalina Affären

Švédská vláda v roce 49 podepsala s US dohodu o špionáži vůči SU, švédský FRA/Fürsvarets RadioAnstalt/zhruba Obranný Rádiový Institut byl obdobou US NSA.

13.6.52 Sověti Migem-15 sestřelily dvě neozbrojená švédská letadla v mezinárodních vodách Baltského moře, C-47 Hugin/vojenská verze DC-3 ( zahynulo všech 8 lidí na palubě, z toho 5 zaměstnanců FRA ), o 3 dny později v mezinárodních vodách sestřelili záchranné letadlo Catalina, všech 5 lidí na palubě bylo zachráněno západoněmeckou lodí.

Kreml, který jakékoliv sestřelení popřel, se přiznal až po rozpadu SU.

Proč Kreml zavraždil Olofa Palme

OP odsoudil 25.2.48, okupaci ČSSR 21.8.68, a SU okupaci Afghánistánu v 12/79, v 80.letech kritizoval Kreml za neustálé narušování švédských pobřežních vod ruskými ponorkami.

Kreml neustále přes ultrapravici ( zejména přes Lyndona LaRouche a jeho švédskou pobočku Evropskou dělnickou stranu, která Švédsko oblepila plakáty, že je OP KGB agentem ) Stockholmu podsouval, že je OP jeho špiónem ( to samé tvrdil Washington přes expluk.KGB Olega Gordijevského, ex šéfa rezidentury KGB v LON, jenž od roku 74 pracoval pro MI-6 ( Gordijevský nesouhlasil s okupací ČSSR z 21.8.68, v 5/85 Gordijevského prozradil pro MOW pracující Aldrich Ames z CIA, MI-6 mu pomohla z MOW přes FS utéci v 7/85).

Ke zděšení Washingtonu i Kremlu se OP v roce 82 znovu dostal k moci, navíc jeho vláda měla s podporou komunistů v parlamentu většinu ( 82 britsko – argentinská bitva o Falklandy, kdy Kreml dodával vojenské informace argentinské juntě, 83 US invaze na Grenadu, o které Reagan Thatcherovou neinformoval ).

V roce 84 OP navštívil jako první západoevropský politik sandinistickou vládu v Nikaragui Daniela Ortegy, jenž z Kuby a za vydatné pomoci Kremlu již od roku 62, v roce 79 se svými přáteli ze FSLN/Fronty národního osvobození svrhl proUS režim diktátora Somozy, načež v odstartované občanské válce US vyzbrojovaly kontras, v roce 90 obě strany podepsaly příměří.

Henry Kissinger + Caspar Weinberger, ministr obrany v letech 81-87, nechtěli, aby se OP stal gen. tajemníkem OSN, OP také blokoval přístup US ke švédským leteckým základnám, a panovaly obavy, aby OP s Kremlem nepodepsal vojenský pakt.

Po smrti Brežněva v letech 82-83 si zahraniční ponorky učinily ze švédských pobřežních vod rejdiště, ale zatímco ponorky NATO své vstupy většinou předem oznamovaly švédskému námořnímu velení ( když zde byly nachytány rovněž protiprávně, vymlouvaly se, že testují ostražitost švédského námořnictva ), ruské se zde pohybovaly potají, v roce 81 v nich jedna ruská ponorka dokonce uvízla, přesto Kreml tvrdil, že není jeho (přiznal se až po pádu SU).

Na podzim roku 82 se odehrál celosvětově mediálně nejsledovanější hon na ruskou ponorku ve švédských pobřežních vodách, kdy ji švédské námořnictvo pronásledovalo za světel ramp a stovek zahraničních novinářů, a zasypalo ji i námořními minami ( nakonec ji poškozenou i nenápadně ze švédských vod propustilo, šlo totiž o ponorku americkou, nechávala za sebou svoji charakteristickou žlutozelenou stopu ).

OP se přátelil s Arbatovem, Palmova komise o odzbrojení dělala Západu vrásky, o to více, že v létě 85 vyšlo najevo, že se OP v 4/86 chystá do MOW na jednání s Gorbačovem.

CIA se obávala, že OP zatrhne na území neutrálního Švédska stay-behind tajné polovojenské jednotky ( sítˇ NATO Gladio) , které měly na území západoevropských států čelit případné invazi SU jednotek v městském gerilovém boji, a že ukončí tajnou spolupráci s NATO.

Stay-behind jednotky měly i druhou funkci – měly zasáhnout i v případě „ národní nouze „ ( komunistického ohrožení ). Ve Švédsku je budoval od roku 57 ve spolupráci s OP již sociální demokrat Erlander, o kterém KGB také přes své prostředníky prohlašovala, že je jejím agentem. Významně je ve Švédsku oprášil za svého šéfování CIA William Colby, bývalý velitel trestních komand ve Vietnamu, viz jeho Paměti z roku 78, v nichž věštecky poznamenal, že „ se v budoucnu budou hodit „ ( zavražděný v 4/96 – jako zdatný plavec „ utonul “) .

V 9/85 Gordijevskij přijel do STO, a na OP jako na spolupracovníka KGB upozornil ( již v 11/83 Peter Wallenberg předal náčelníku genštábu generálu Ljungovi poplašnou zprávu MI-6 o spolupráci OP s KGB ) vrchního velitele švédské armády gen.Lennarta Ljunga, jenž mu nevěřil, věřilo mu však velení námořnictva – viceadmirál Bror Stefenson + námořní kpt. Hans von Hofsten, kteří měli údajně s US velvyslankyní ve STO připravovat proti OP puč.

V 10/85 přijel do STO další důstojník MI-6, jenž v roce 85 pomohl v Oslo zadržet KGB agenta Arne Treholta, norského diplomata a labouristu ( dostal 20 let za vlastizradu, 92 omilostněn, přestěhoval se do MOW, poté na Kypr, kde v roce 06 přežil pokus o otrávení, FSB přes svého norského „ soukromého detektiva „ Geira Malthe –Sorenssena tvrdila, že si to Západ vymyslel, 016 byl Sorenssen usvědčen ze lži ).

V 10/85 palestinské teroristické komando vedené Muhamadem Zajdanem (PFLP-GC) uneslo italskou výletní lodˇAchille Lauro, která z Egypta plula do Izraele, a zastřelilo židovského invalidu na vozíku a US občana Leona Klinghofera, jehož mrtvé tělo hodilo přes palubu ( Zajdanovi se podařilo uprchnout do YU, v 4/03 byl zadržen Američany v Iráku, zemřel v jejich vazbě v roce 04, akci naplánoval abú Abbás, jenž se později za Klinghofera omluvil s tím, že to byla chyba + abú Nidal ).

Američané v odvetné letecké, námořní a pozemní akci Kremlu předvedli, jak se chytají teroristé ( třebaže hlavního nechytili), nicméně tato akce poskytla Reaganovi (a jeho hlavnímu rádci Bushovi I.) dobrou záminku k vyhlášení prvního protiteroristického zákona.

Obsazení skupinou abú Nidála letiště ve VIE a v Římě během vánočních svátků 85, umožnilo zvýšit „ bezpečnostní opatření „ ze strany tajných služeb ještě více ( „přesto“ vraždě OP nezabránily ) – zejména severské země byly varovány před útoky „ libyjských „ komand, zatímco LON varoval protestující proti jaderným zbraním na ex základně RAF v Greenham Common ( „ mírový „ tábor ženských pacifistek ), že jsou mezi nimi agenti KGB.

Na jaře 86 Kaddáfího komanda likvidovala Kaddáfího oponenty v zahraničí, v UK zastřelila i UK policistku, takže UK na 10 let přerušila s Libyí diplomatické styky ( 1991 LON obvinil Kaddáfího z Lockerbie ). V 4/86 poté, co libyjské komando ve spolupráci se STASI + rezidenturou KGB ve východním BER, podniklo útok proti diskotéce LaBelle v záp. BER, US v odvetu bombardovaly Tripolis + Benghází.

V 11/85 12 důstojníků z velení švédského námořnictva předalo OP přes gen. Hanse von Hofstena svůj písemný protest proti tomu, že OP rázněji nezasáhl proti neustálému narušování švédských vod ruskými ponorkami - OP „jen“ každý den důrazně, ale marně protestoval, a když jeho ministr zahraničí Lennart Bodström kauzu SU ponorek zlehčoval, OP jej z funkce v roce 85 vyhodil ( v kauze z 10/82 však OP kryl US ponorku, mediálně tvrdil, že to byla ruská ponorka ( Kreml však netřeba litovat, stejně jako dnes Putin, maršál Nikolaj Ogarkov hrozil Západu použitím jaderných zbraní s tím, že Západ přemění v radioaktivní prach a popel, půjde-li proti SU zájmům - Rusové měli 82 raket SS-23 s jadernými hlavicemi v NDR ).

V klasické KGB dezinformační kampani, kterou řídil Georgij Arbatov, šéf moskevského Kanadsko-Amerického Institutu, spolu s FBI/TV NBC i Irwin Suall, šéf prokremelské Anti-Defamation League/ADL, od prvního dne vraždy OP označoval za jejího iniciátora ultrapravicového Lyndona LaRouche ( sponzorovaného Kremlem), a za vykonavatele švédskou pobočku jeho Evropské dělnické strany/ELP.

OP ani nevychladl, a Arbatov se již vyjádřil, že „ neví, kdo nejlepšího přítele SU zabil, ale zcela určitě to byli fašističtí náckové ve Švédsku „ ( Viktor Gunnarsson ) ...

16.3.86 švédský list Aftonbladet z iniciativy SU ambasády zveřejnil nezřetelnou fotografii, na které údajně Viktor Gunnarsson demonstruje proti OP - ve skutečnosti byl na fotografii sociální demokrat, jenž se snažil strhnout pomlouvačný plakát proti OP, jak list Aftonbladet přiznal malými písmenky druhý den v omluvě.

S CIA + a KGB se OP dostal do konfliktu v 70.letech, kdy začal prosazovat bezjadernou zónu ve Skandinávii a ve střední Evropě, kam chtěly US ( Pershingy) a SU ( SS-20) rozmístit své rakety (1983), zatímco OP chtěl Skandinávii a střední Evropu demilitarizovat ( DK a Norsko měly z NATO vystoupit, FS se mělo kompletně demilitarizovat, strategické NATO zpravodajské základny/ Signals Intelligence na švédských základnách Muskö + Karlskrona měly být likvidovány ), čímž by NATO skončilo ve Skandinávii, a SU by skončil ve střední Evropě ( rozmístění Pershingů schválilo NATO již v 12/79, Bundestag přistoupil na jejich rozmístění v NSR poté, co byl 1.9.83 sestřelen civilní dopravní letoun KAL007 nad Sachalinem ( viz mé články KAL007 I. + II. )).

Veřejně však proti jeho mírotvorným iniciativám Kreml nemohl nic namítat.

Proto měl OP na 4/86 domluvenou schůzku s Gorbačovem, nejenom aby projednal sporné bilaterální otázky (narušování švédských pobřežních vod ruskými ponorkami ( viz U137), ale především, aby projednal výše zmíněnou bezjadernou zónu, tj. stažení NATO ze Skandinávie, a SU vojsk ze střední Evropy – pár týdnů před schůzkou s Gorbačovem, jenž mu pozvání do Kremlu poslal v létě 85, a OP svůj záměr jet do Kremlu oficiálně a veřejně potvrdil v 12/85, byl zavražděn.

V 1/86 , měsíc před vraždou OP, se v SU prominentním vládním časopise International Affairs objevil článek Jurije Denisova ( Andrej Denisov je od roku 04 stálým představitelem RF u OSN ), odsuzující „ štvavou kampaň švédské vlády proti SU ponorkám brázdícím švédské pobřežní vody“ , a ukončující článek poznámkou, že „ problémy v sovětsko-švédských vztazích nastaly v roce 82, poté co se OP dostal opět k moci „ ...

Třebaže prohlášení Palmeho vlády obsahovalo přání zlepšit vztahy se SU, jehož agresi vůči Afghánistánu ostře zkritizoval, žádné konzistentní a rozhodné kroky OP v tomto směru neučinil, zatímco Kreml stále agresívněji naléhal, aby OP znovu potvrdil neutralitu Švédska, protože Kreml byl přesvědčen, že se Švédsko od neutrality stále více vzdaluje ( nestěžuje si na US + UK ponorky ve svých pobřežních vodách ) ...

Profesorka historie a ekonomiky na Harvardu Emma Rothschild, narozená 1948, dcera UK Lorda Viktora Rothschilda, Palmeho údajná milenka ( o 17 let mladší než Lisbeth Palme), manželka nositele Nobelovy ceny za ekonomiku z roku 98 indického původu, zasedala v 80.letech ve správní radě švédského nevládního institutu SIPRI/Stockholm International Peace Research Institute, v zástěrkové organizaci SU zpravodajství, a současně byla členkou Palmeho Nezávislé komise pro odzbrojení a bezpečnostní otázky, čili kolegyně Georgije Arbatova /1923-2010/, hlavního „ amerikanisty“ Kremlu, syna prominentního bolševika Arkadije Arbatova, ve 30. letech člena SU obchodních misí v US ( US za FDR byly ve 30.letech strategickým obchodním partnerem Stalina, kterému „ industrializovaly “ bolševický stát na úkor miliónů povražděných rolníků. Nikoliv tudíž „ sovětský „ lid, ale US vláda a US průmyslníci vybudovali Stalinovi průmysl, zatímco Reichswehr mu ve 30.letech vybudoval armádu. )

Georgij Arbatov *1923 vystudoval KGB Moskevský institut mezinárodních vztahů, a poté dělal prostředníka mezi KGB a Politbyrem.

Arbatov byl tváří SU na Západě, v 6/73 doprovázel Brežněva v US (Nixon) za vrcholícího skandálu Watergate, na který dva novináře navedl anonym/zástupce šéfa FBI, jenž vystupoval v US TV po boku evangelického pastora Graham Billa ( D), TV showmana, „duchovního poradce“ všech US prezidentů , které zažil ( osnoval pikle proti JFK, údajně proto, že byl katolík) , zejména měl blízko k Lyndonu Johnsonu (spolupracoval se SU během války ve Vietnamu ), v 60.letech nazýval SU komunistickým satanem, ale platil kauce za Martina Luthera Kinga, vězněného za účast na protivládních demonstracích, a vystupoval v US TV s Arbatovem, 1982 byl v MOW na pozvání Arbatova.

V době, kdy se FBI TV NBC snažila v kauze OP opět rozvířit stopu Lyndona LaRouche, byla Evropa zaplavována informacemi o poměru OP s Emmy Rothschildovou ( tajemník Arbatova Vitalij Čurkin, úspěšný dětský herec, jenž vystudoval KGB Institut mezinárodních vztahů, dnešní Putinův představitel RF u OSN, v roce 86 po smrti OP Emmu Rothschildovou velmi chválil s tím, že si její práce Kreml velmi váží ) , a tvrzeními, že její otec Lord Viktor Rothschild, atomový vědec a MI-5 agent, byl oním pátým mužem z týmu SU špióna Kima Philby.

Tvrdí to i Roland Perry ve své knize The Fifth Man s tím, že tajemství US plutoniové atomovky nevynesl Klaus Fuchs ani civilní zaměstnanec John Cairncross, jenž jako tajemník vrchního UK vědeckého šéfa Lorda Hankey Kremlu nesmírně posloužil, takže mu Kreml na SU ambasádě v roce 44 tajně předal Řád Rudého praporu, ale Viktor Rothschild.

Naivního Perryho v tomto smyslu informovali penzionovaní agenti KGB, se kterými si po smrti Viktora Rothschilda (1990) v MOW povídal ( „ povídání“ se západními novináři nebylo umožněno testovacímu pilotovi Vladimíru Iljušinovi, jenž jako první obletěl Zemi a vrátil se i zpět, třebaže přistál v Číně, viz mé články Gagarin a ti druzí + Gagarin versus Iljušin II ).

Perryho verzi popřel Jurij Ivanovič Modin, jenž cambridgeské špióny řídil, a organizoval útěk do MOW Burgesse a McLeana, s tím, že Rothschild byl jen přítelem Burgesse a Anthonyho Blunta, a spolupracovníkem Philbyho, kteří z něho jako z agenta MI5, „ tahali“ informace, což z něho nedělá špióna, uvedl Modin.

Viktor Rothschild jako osobní přítel Churchilla, byl odpovědný i za rozbor jídla předkládaného Churchillovi, sám jídlo i ochutnával.

Jeho údajná spolupráce s Kremlem ve funkci „ pátého muže „ byla proruskými zdroji rozvířena po smrti OP, napsal v té době i veřejný dopis, v němž uváděl, že špiónem nebyl, což potvrdil i Kim Philby, jenž se mezitím upíjel k smrti v MOW.

Kim Philby v rozhovoru se spisovatelem Knightleym uvedl, že Viktor Rothschild, když v roce 47 odešel ze služeb MI-5, naopak předal jména SU agentů z celého světa Mossadu, protože Rothschildové vždy Izrael podporovali, krátce na to Kim Philby v 5/88 zemřel.

24.8.89 list Expressen informoval, že tajná služba SÄPO má nahrávky / odposlechy SU ambasády ve STO, na kterém je krátce před vraždou OP nahrán rozhovor jistého SU diplomata z oné noci, kdy byl zastřelen OP, se SU velvyslancem, z něhož je patrné, že KGB věděla, že OP bude každou chvíli zastřelen ( ministryně spravedlnosti Anna Greta Leijon uvedla, že byla šokována informacemi z nahrávky ).

List Expressen napsal, že proto SU velvyslanec v hodinách po vraždě OP neprojevil nad zastřelením OP žádné překvapení.

Informace nebyla vyšetřovací skupinou OP v SÄPO ( Jan-Henrik Barrling + Walter Kegoe ) zveřejněna dříve, protože elektronický odposlech je ve Švédsku nelegální, a to i pro SÄPO, proto páska nebyla poskytnuta parlamentní vyšetřovací komisi. Když byla existence pásky vyzrazena, a Ebbe Carlsson a další byli obžalováni z provozování nelegálního odposlechu, Carlsson pohrozil, že při svém procesu ( viz Ebbe Carlsson skandál z 6/88, když vyšlo najevo, že Carlsson s vědomím Leijonové vede vlastní vyšetřování, a proto na pásku přišel ), zavede téma obsahu odposlechnutého SU diplomata.

Člověk, jenž pásky do švédštiny přeložil, byl z intonace hlasu přesvědčený, že vraždu OP inicializovala a provedla KGB.

Páska nebyla předána ani šéfům SÄPO ( až v roce 88), protože šéfové vyšetřovací skupiny OP v SÄPO označili šéfa kontrašpionáže SÄPO, P.G.Naess, za agenta KGB.

Článek listu Expressen o páskách anglosaský tisk nepřevzal, jen agentura AFP, zástupce US agentury AP jako důvod uvedl, že pásky nechaly na veřejnost uniknout zdroje ze SÄPO, které předtím úmyslně setrvávaly na falešné kurdské stopě, načež si švédská média stěžovala, že kdyby ve STO vybuchla atomovka, ani tato zpráva by se nedostala na hlavní strany světových médií.

Skutečným důvodem však bylo, že v roce 89 před zásadními geopolitickými změnami ani US ani švédská vláda nechtěly naštvat ruskou vládu a Gorbačova, OP by si servítky vůči Kremlu nebral.

List The New York City Tribune, sesterský list The Washington Times, zveřejnil tři články o vraždě OP, první 28.8.88.

Na jejich základě uveřejnil svoji analýzu i list The Washington Inquirer, jenž napsal, že levicový OP citelně vůči Kremlu ochladl po jeho okupaci Afghánistánu v 12/79, invazi, kterou nepřestával pranýřovat, a SU ponorky rejdící v blízkosti švédských nejtajnějších zařízení dodaly jeho kritice Kremlu na síle. Kdyby se OP veřejně proti Kremlu obrátil, SU by to z hlediska public relations nesmírně poškodilo.

Švédský spisovatel Anders Jallai a jeho kniha „Vědec, který zmizel „ (2015)

Profesor Svante Oden pracoval na přísně tajném zařízení k detekci ponorek.

Švédsko mělo v pobřežních vodách severně od Grisslehamn od 9/86 umístěné odposlouchávací zařízení pro detekci audiosignálů ve vodě na velké vzdálenosti SOSUS/Sound Surveillance System, které mohlo slyšet i moderní tiché SU jaderné ponorky třídy Kilo, napojený přímo na NSA, jehož instalaci po smrti OP vyjednali ministr obrany Anker Thurner + premiér Ingvar Carlsson.

Profesor Svante Oden (62) si večer 29.7.86 vyjel sám z přístavu Grisslehamn na rybářském motorovém člunu, speciálně upraveném pro jeho výzkum, směrem na maják v Understenshöjden, severně od STO.

Svante Oden se měl ve svém domě v Uppsale setkat s US vědcem, jenž na něho den po jeho zmizení marně čekal, a zburcoval policii.

31.7.86 byla nalezena jeho lodˇ se všemi jeho osobními věcmi – ale bez profesora a jeho měřícího zařízení, které mělo odhalovat ponorky dle chvění mořských vln. Jeho záchranný člun byl v neporušeném stavu objeven o pár dní později.

O jeho zmizení v Baltském moři informoval list Svenska Dagbladet až 4.12.86 s tím, že příbuzní byli ze strany SÄPO zavázáni mlčenlivostí, aby o jeho zmizení nemluvili.

Policejní vyšetřování bylo uzavřeno koncem roku 87 s tím, že „ nelze přesně určit, jak profesor na svém rybářském motorovém člunu zmizel „ , zmizel stejně záhadně jako byl zastřelen OP, a jejich záhada přetrvává i po 30 letech.

Bývalý PL velvyslanec Zdzislaw Rurarz, jenž přeběhl na Západ v Tokiu v roce 81, potvrdil, že Kreml Palmemu hluboce nedůvěřoval (OP proti komunismu prosazoval „ třetí cestu „ welfare státu ), a podezíral jej mj., že stále spolupracuje s CIA. Rurarz uvedl, že on osobně Kreml vždy podezíral, že stál za vraždou OP, s čímž souhlasil i gen. Šejna /1927-1997/.

KGB v zápětí po vraždě zahájila po celé Evropě dezinformační kampaň, že OP zabila CIA, protože spolupracoval s Kremlem, a byl tak bezpečnostním rizikem pro NATO.

Vraždy mělo v náplni práce 8. odd. Prvního direktorátu, který od roku 72 vedl gen. Krjučkov až do 30.9.88, kdy jej Gorbačov jmenoval šéfem KGB.

Studie prominentního izraelsko-US politologa Josefa Bodanského ( je členem i nevládní Prague Society ) v prestižním týdeníku Jane ́s Defense Weekly s názvem „ Sovětské politické vraždy a terorismus „ ukazuje, jak Sověti bez mrknutí oka vraždili hlavy států spřátelených zemí, kteří se jim znelíbily, mj. prezidenta Salima Rubaje Ali, jehož dosadili do Lidově demokratické jemenské republiky ( potřebovali strategický přístav Aden ), jenž byl v 6/78 zavražděn, když se odmítl účastnit KGB příprav vraždy prezidenta Severního Jemenu.

V 4/77 prezident Afghánistánu Mohamad Daúd urazil vulgárního Brežněva, když mu řekl, aby se vůči jeho osobě choval slušně, protože jedná s představitelem nezávislého státu, nikoliv se SU satelitem z RVHP, a že nikdy nedovolí, aby se SU vměšoval do záležitostí Afghánistánu ( Daúd neprozřetelně přijal „ nezištnou „ SU hospodářskou pomoc ) – do roka a do dne KGB rezidentura v Kábulu vyvolala a řídila puč proti Daúdovi, zabila Daúda i s celou jeho rodinou, a přes 1.000 jeho stoupenců.

KGB poté do čela Afghánistánu postavila svoji proletářskou loutku Tarákího ( Tarákího KGB zavraždila v 9/76 poté, co se vrátil z konference na Kubě, a dosadila do čela státu šéfa tajné policie Háfizulláha Amína, třebaže Amín Brežněvovi napsal, že by Tarákího stačilo poslat zpět do MOW, ale Brežněv 6.10.76 v dopise Amínovi tuto variantu zamítl.

Amína KGB zavraždila během SU invaze ( Andropov o něm prohlásil, že jej řídí CIA ) – pluk. KGB Bajerenov s jednotkami Specnaz večer 27.12.79 obsadily Amínův palác poté, co se pokus Amína otrávit nepodařil – Specnaz jednotky palác musely několik hodin těžce dobývat, po jeho dobytí povraždily nejen Amína, ale i celou jeho rodinu a veškeré jeho poradce, včetně jejich rodin ).

Bodansky píše, že existují důkazy, že KGB zorganizovala pokus o zastřelení papeže Jana Pavla II MehmetemAgcou ( v 2/79 zavraždil TR novináře ) , kterého najala přes BG tajnou službu, v 5/81 v Římě , a 1982 v Libanonu zavraždila libanonského prezidenta Bašíra Džamáíla.

A třebaže zatím nejsou důkazy, Bodansky přisuzeje KGB i vraždu pákistánského proUS prezidenta Zijáula Haka ze 8/88 ( zřítilo se s ním letadlo).

V SU vládl Andropov, jenž poté, co krvavě potlačil protibolševické madˇarské povstání 1956, se řídil zásadou, že SU lze udržet pohromadě jen brutální silou.

Od roku 67 byl šéfem KGB, autorem zničení pražského jara pod záminku, že jej řídí CIA, okupace ČSSR 68, Afghánistánu 79 a vojenské diktatury Jaruzelského v PL 81. Jeho pravou rukou byl šéf jeho sekretariátu Vladimír Krjučkov, poté šéf 1. Direktorátu, a nakonec poslední šéf KGB.

Významní sociáldemokraté/socialisté, kteří podezřele zahynuli, když se začali odchylovat od proSU programu :

Levicové křídlo Labour Party v čele s poválečným UK ministrem zdravotnicví Aneurin Bevanem, Hugh Gaitskellem, Harold Wilsonem ( přítel litevského emigranta barona a průmyslníka Josepha Kagana ), Tony Bennem, Tony Croslandem a Neil Kinnockem ( pro Kinnocka + Michaela Foota pracoval jako politický poradce Dick Clements, redaktor Tribune v letech 62-82, odhalený v roce 99 v Mitrochinově archívu jako agent „ Dan“ placený Kremlem, zemřel v 11/06 ve věku 78 let, v 70. letech patřil k nejvlivnějším KGB agentům v LON ) požadovali jaderné odzbrojení, bezjaderné zóny, „ neangažovaná „ politická hnutí, jako Hnutí nezúčastněných zemí.

Většina z nich podezřele zemřela, když se od svého proSU programu začali odchylovat, mj. Bevan zemřel v roce 60 „na rakovinu“, když upustil od jednostranného jaderného odzbrojení, a postavil se odborům.

Přeběhlík z roku 62 KGB Anatolij Golicyn*1926 tvrdí, že Hugh Gaitskell, Wilsonův předchůdce v čele Labour Party, byl v roce 63 zavražděn (Gaitskell dostal z ničehonic nemoc lupus erythematosus, vážnou poruchu autoimunity ), aby uvolnil cestu SU agentu Wilsonovi ( za kterého jej považovala MI-5, mj. její důstojník Peter Wright, viz jeho Paměti/SpyCatcher, Wilson však dostal několik osvědčení od MI-5, že vlivovým agentem KGB není, v 3/76 však na svoji funkci překvapivě rezignoval, a vzápětí se u něho projevila Alzheimerova choroba, aby si nic nepamatoval ).

Další labouristický ministr, Anthony Crosland, další autor welfare státu, zemřel na náhlé masívní krvácení do mozku v 2/77 ( někteří jejich vraždy přisoudili MI-5, viz také John Marks : Manchurian Candidate ).

Golycin prohlásil, že OP byl přesnou kopií Willyho Brandta/1913-1992/, jenž jako novinář prožil občanskou válku ve Španělsku, jenž 2.sv.v. strávil jako levicový novinář ve Švédsku pod pseudonymem Willy Brandt, které si již ponechal.

V letech 57-66 byl starostou Západního BER, odsoudil brutální potlačení madˇarského protiSU povstání v roce 56, žádost Chruščova, aby byl Západní BER předán Kremlu, anebo alespoň vyhlášen Svobodným městem ( jako Gdaňsk před válkou či Terst po válce, vyhlášený RB OSN za městský stát, kterým byl i předtím).

JFK měl Brandta v oblibě, a pozval jej do Bílého domu ještě dříve než kancléře Adenauera, což bylo veliké faux pas, ale když JFK nic nepodnikl proti berlínské zdi, postavené v 8/61, Brandt jej ostře zkritizoval, že BER potřebuje pomoc skutky, ne slovy, a zpochybnil schopnost spojenců (US,UK,F) postavit se vydírání Kremlu.

Zvolený v roce 69, byl první sociálnědemokratický kancléř od roku 1930, podporoval US válku ve Vietnamu, a současně razil Ostpolitik, zlepšování vztahů s Východem, za což v roce 71 dostal Nobelovu cenu míru.

Rezignoval v 5/74 poté, co vyšlo najevo, že jeho hlavní poradce Günter Guillaume/1927-1995/ byl agentem STASI ( GG dostal za špionáž 13 let, manželka 8, byl vyměněn za západní špióny, a vrácen do NDR ).

Golycin tvrdil, že KGB měla v roce 62 svého agenta (OP) i ve vedení švédské sociální demokracie, jenž si však myslel, že předává informace Anglosasům ( klasická operace pod falešnou vlajkou, někdy se však tajné služby US a SU neuchylovaly ani k false flag operacím, a rovnou si přes nastrčené agenty informace vzájemně prodávaly ... ).

Golicyn tvrdil, že i FS prezident Urho Kekkonem byl od roku 47 agentem KGB „ Timo“ , což tvrdí i FS historici.

Křestˇanský demokrat prof. Aldo Moro, jenž v roce 76 prosadil spolupráci s komunisty v nové koaliční vládě ( 2.nejsilnější strana, Enrico Berlinguer, tzv. historický kompromis ), kteří v roce 77 přestoupili na „ eurokomunismus“ , byl 16.3.78 unesen marxisticko-leninskými teroristy z Rudých brigád/ RB - 13 dní poté, co byl očištěn z nařknutí, že převzal úplatek v kauze Lockheed, jeho automobilový konvoj přepadli teroristé z Brigade Rosse, vedené záhadným Mario Moretti ( historičtí šéfové Brigád seděli všichni ve vězení ), jenž prohlásil, že vykonal i popravu ( ohledně únosu a popravy 11 kulkami AM panují nejasnosti ), a byl jediný, s kým Aldo Moro během 55 dní věznění, během kterého mohl psát dopisy, mluvil. Moretti byl odsouzen k šesti trestům doživotí, ale po 15 letech byl podmíněně propuštěn, což znamenalo, že mohl pracovat venku, ale v noci a o víkendech musel být ve vězení.

Na mafii napojený premiér Giulio Andreotti a ministr vnitra Francesco Cossiga odmítli splnit podmínky ( propustit 16 uvězněných příslušníků Rudých brigád), naopak zatkli další členy RB, takže Moretti Alda Mora v 5/78 zastřelil v kufru auta, třebaže papež Pavel VI se marně nabídl jako rukojmí za Alda Mora.

Gen. Carlo Alberto Dalla Chiesa, známý z boje proti italské mafii, když mu tajná služba navrhla mučení zatčených teroristů, aby od nich byly získány informace, kde je AM držen, odpověděl, že „ Itálie přežije smrt AM, ale nepřežila by obnovení práva útrpného“ .

Investigativní novinář Mino Pecorelli s kontakty v tajných službách, gen. Dalla Chiesa přezdíval Generál Amen/určený k likvidaci, a tvrdil, že generál je v ohrožení života ( ministru vnitra označil jeskyni, kde byl AM zadržován) – generál, jenž vyšetřoval prominentní kauzy, mj. smrt novináře Mauro de Mauro, jenž vyšetřoval smrt šéfa AGIP, Enrica Mattei, byl zavražděn v Palermu 1982, údajně mafií, a na seznamu lidí určených k likvidaci Licia Gelli ze zednářské Lóže P2, byl i Mino Pecorelli, zavražděný v roce 79 – za jeho vraždu byl na 24 let vězení odsouzen Giulio Andreotti, protože vražda byla v jeho prospěch ( Pecorelli ukázal generálovi Della Chiesa Paměti Alda Mora, které byly zveřejněny až v roce 90 ), Kasační soud tento rozsudek v roce 03 zrušil.

V 4/79 byl zatčen komunistický ideolog Antonio Negri z organizace Autonomia Operaia s tím, že byl mozkem RBrigád, ale o rok později byl obžaloby z vraždy AM zproštěn.

Historický kompromis se nelíbil nejen US ( vyzrazení tajemství NATO, ideologická prohra ),ale ani Kremlu, pro který byla účast komunistů v západní vládě rovněž ideologickou prohrou ...

Autor: Andrea Kostlánová | čtvrtek 24.3.2016 16:12 | karma článku: 22.90 | přečteno: 1624x

Další články blogera

Andrea Kostlánová

Prodej dětí – poptávka stimuluje nabídku

Jean-Jacques Rousseau hlásal lásku k bližnímu, ale své děti dal do sirotčince, ani Albert Einstein láskou k vlastním dětem neoslnil. Jak vypadaly sirotčince dříve, ukazuje Charles Dickens a Maupassant, u nás vyšla knížka o

10.2.2024 v 15:09 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 479 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Ochrana žen a dětí je katastrofická, zatímco z LGBT se stává privilegovaná kasta

Lidská práva nedodržuje mj. drtivá většina afrických států. Téměř všechny podepsaly Mezinárodní úmluvu o potlačení a trestání zločinu apartheidu z roku 1973, která byla přijata z iniciativy Kremlu,

9.2.2024 v 11:42 | Karma článku: 11.95 | Přečteno: 480 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Rudolf Hess i Wallenberg věděli to, co se neměla dozvědět veřejnost

Stejně jako Wallenberg i Hess věděl to, co se veřejnost nikdy neměla dozvědět.- že nacisté spolupracovali se sionisty, kteří od nich Židy vykupovali, a rovněž i s bolševiky, kteří ukrajinské a běloruské Židy nacistům vydávali.

8.12.2023 v 19:36 | Karma článku: 16.28 | Přečteno: 716 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Švédská vláda půjčila Kremlu milióny v době, kdy byl švédský diplomat v sovětském vězení

Švédský vyslanec v Moskvě v 12/1946 – „ Bylo by skvělé, kdybychom dostali odpovědˇ, že je Wallenberg mrtvý „, aneb socialistická vláda v 10/1946 půjčila Kremlu 300 mil. dolarů v době, kdy byl švédský diplomat v sovětském vězení.

18.11.2023 v 18:15 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 264 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 79 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 298 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 227 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.41 | Přečteno: 639 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 529 | Diskuse
Počet článků 1105 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1381

Mám doktorát z mezinárodního práva a zahraničněpolitické vztahy jsou mojí vášní. Motto pro můj blog : "Take away that pudding, it has no theme." Winston Churchill

email : kostlannova@email.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...