Psychologická válka Kremlu proti Arménii

V roce 013 velitel ruské základny Gyumri pluk. Andrej Ruzinský prohlásil, že ruská vojska v případném novém konfliktu o Náhorní Karabach/NK zasáhnou na straně Arménie, ve skutečnosti je velkou otázkou, co by Rusové udělali, kdyby

Ázerbájdžánci přeplavali jezero Sevan.

RF není spojencem Arménie ani náhodou, Putin Arménii nazývá ruskou provincií,  nepovažuje ji za samostatný stát, protože samostatnost Arménie by byla překážkou ruské expanze na jižním Kavkaze, ruská státní média o Arménech nikdy neřeknou nic dobrého.

Kreml vždycky byl a je na straně Ázerbájdžánu, kterému prodává zbraně proti Arménii za miliardy dolarů, a nikdy Baku za porušení příměří nenapomenul. Zvláštní je, že když Kreml k porušení příměří mlčí, Arméni ani neprotestují před ruskou ambasádou, a dokonce ani Arméni v diaspoře.

V 3/06 Tbilisi uzavřelo 5letou tranzitní dohodu s Kremlem o zásobování ruské základny v Arménii po železnici, ale již v 12/06 Putin obvinil Saakašviliho ze sabotáže dohody.

Po vypršení dohody ji gruzínský parlament již neobnovil, zato arménský parlament v létě 011 smlouvu s RF o základnách z roku 96 pozměnil z 25 let na 44 let, stejně tak si premiér Putin ve stejné době počátkem roku 011 u Janukovyče zajistil prodloužení nájmu sevastopolské základny, který měl skončit v roce 2017, do roku 2042  …

Putin jedná stereotypně KGB metodou – do týmu slabého prezidenta ( kterým je i Zeman) dosadí FSB agenty, stejně je dosadí i na zamini, které v Arménii vede Putinův Eduard Nalbandian, kterého podporuje nejen prezident, ale i Republikánská strana a hlavní opoziční strana Prosperity.

Jedinou institucí, která se v Arménii ještě snaží o národní samostatnost, je arménské ministerstvo obrany s důstojníky, kteří jsou experti přes instituce NATO, kterých se Kreml bojí, že stále k US + k NATO vzhlížejí.

100 let ruského panování Arménii blahobyt nepřineslo, proto chtěla do EU, ale na podzim 013 ( stejně jako u Janukovyče) se Serge Sarkissian setkal s Putinem, a pár dní nato 3.9.013 oznámil, že již do EU nechce, tj. že se Arménie zříká své suverenity ve prospěch ruských zájmů  ( v 1/014 Serge Sarkissian poprvé v historii přijel do Prahy za Zemanem, dalším spolupracovníkem Putina, a shodli se spolu na prohlášení, že „ Rusko chrání Arménii před všemi hrozbami „ )  …

Je až s podivem, jak kolaborantský režim v Jerevanu poslušně plní přání Kremlu, třebaže mnohá z nich jdou přímo proti národním zájmům Arménie ( vedle ruských vojenských základen je naprosto jasné, že si Kreml nepřeje oživit arménskou ekonomiku, stagnující od roku 09, kdy se Arménie připojila k ruskému vojenskému paktu mj. s Běloruskem a Kazachstánem.

Zájmem Kremlu je začlenit arménskou ekonomiku do ruské ekonomiky, ruských ekonomických a politických projektů, což se i stalo.

Ruské firmy vlastní veškerou infrastrukturu v Arménii, zejména dopravní, železnice, letecké společnosti, banky a telekomunikace, Arménie je závislá nejen na ruském plynu, ale i na jaderném palivu.

Dalším KGB stereotypem je ruskou propagandistickou mašinérií systematicky udržovat Armény v přesvědčení, že jejich národní přežití závisí na ochraně ze strany Kremlu, s ruskými základnami v Arménii počítá i arménská vojenská doktrína, třebaže Kreml dal v historii vždy přednost ropnému Baku.

Navíc je to právě Kreml, který by bez základen v Arménii nepřežil -  RF by mohla být vojensky obklíčena a zničena ze strany NATO.

Kreml má na území Arménie dvě základny, leteckou Erebuni u Jerevanu  ( 2.000 mužů ), a 102. pozemní základnu v Gyumri na severozápadě Arménie , 120 km severně od Jerevanu (3.000 vojáků).

Kreml obě ruské základny v Arménii, aniž by se zeptal na názor Jerevanu, rozšiřuje, jak 17.10.014 přiznal ruský gen. Viktor Bondarev, kterého Putin v 5/012 učinil šéfem ruského letectva, když z této funkce propustil  a z armády vyhodil generála Alexandra Zelina, aniž by jeho propuštění veřejně vysvětlil ( je možné, že se generál nehrnul do intervence v Sýrii ), The Guardian ze 16.10.014.

Chudému Jerevanu Kreml za základny neplatí, naopak, Jerevan jim bezplatně dodává energii i vodu.

V roce 97 Jerevan a Kreml podepsaly smlouvu o vojenské pomoci, která Kremlu mj. umožňuje monitorovat arménské hranice s Íránem a s TR, na kterých Kreml za mlčení Washingtonu hromadí vojáky i vojenskou techniku, jako by chtěl dojet do Teheránu i Ankary. Arménie by tak byla vtažena do rusko-TR konfliktu, čili ruská ochrana před TR a Íránem by jí vyšla draho.

Na podzim 013 FSB nezvládala Ukrajinu, proto Kreml výhružkami Arménii politicky izoloval od Západu + Íránu, což v zemi vyvolalo vlnu úspěšně potlačených protestů  proti Sarkissianovi, proti členství v Putinově Eurasijské unii i proti ruským základnám na území Arménie.

V rámci psychologické války proti Arménii Kreml pořádá společná vojenská cvičení, největší z nic se konalo v 10/014 ( agentura Regnum ze 14.10.014 ), do kterého se zapojila celá 102.základna v Gjumri + Erebuni.

V 6/015 se konal arménský minimajdan, zahájený kvůli zvýšení cen za elektřinu, v 10/015 Sarkissian podepsal referendum o změně ústavy, která by mu a jeho premiérovi podstatně rozšířila pravomoci.

V 12/015 Sarkissian + Alijev spolu jednali pod záštitou OBSE v Bernu, ale dodrželi Putinovy instrukce a nedohodli se ( Putin  OBSE drží stranou konfliktu, záměrně ji marginalizuje a monopolizuje si vyjednávání, aby mohl s oběma stranami konfliktu manipulovat ).

Náhorní Karabach/NK, obývaný převážně Armény,který komisař pro národnostní otázky Stalin 1922 věnoval ropnému Ázerbájdžánu, Kreml vždy využíval k zastrašování Jerevanu ( Jerevan straší tím, že Baku umožní obsadit NK či celou Arménii ). V letech 1918-1920 probíhala válka o NK a Nachičevan mezi Ázerbájdžánem ( podporovaným Osmanskou říší ) a Arménií ( podporovanou Británií ), v 4/1920 Kreml napadl a anektoval Ázerbájdžán, v 12/1920 Arménii.

K jednomu z mnoha porušení příměří došlo v noci z 1. 4.016 na 2.4.016, kdy se opět rozhořely boje, nejprudší od roku 94, Jerevan přiznal 18 mrtvých, Baku 12 mrtvých.

Z porušení příměří se jako vždy vinily obě strany, ale pár hodin před vypuknutím bojů zahraniční zprávy uváděly masívní přesuny ázerbájdžánské armády směrem k linii fronty, třebaže do oblastí, které Baku mezinárodněprávně patří.

Baku brzy ráno oznámilo, že se zmocnilo několik oblastí v NK, které však Arméni vzápětí dobyli zpět.

OBSE, která v roce 94 s tzv. minskou skupinou ( RF, Francie, US ) příměří vyjednala, raději porušitele příměří neoznačila, jen vyjádřila „ hluboké znepokojení „ ( v roce 94 vojensky za vydatné podpory ruské armády vyhrála Arménie, která arménskou enklávu NK ve jménu práva na sebeurčení vyhlásila za nezávislý stát, který uznala hrstka polopirátských států ) …

2.4.016 Baku, do kterého přijel Lavrov ( stojí za povšimnutí, že Putin nikdy nesvolal účastníky konfliktu za kulatý stůl, kde by s nimi veřejně jednal, ale vždy jednal tajně s každým z nich ), vyhlásilo „jednostranné příměří“, ale současně informovalo o „ posílení ázerbájdžánských pozic na dobytých územích „  ( Baku teatrálně dobylo tři kopce bez strategického významu, o které brzy přišlo ). Arménský ministr obrany vyhlášení příměří označil za léčku, a boje ve Stěpanakertu  pokračovaly.

Civilisté  jako v každém konfliktu to mají těžké,  před boji musí z vesnice prchnout, jinak by byli podezíráni, že spolupracují s nepřítelem, viz tři civilisté ve vesnici Talich, kteří byli popraveni, protože neopustili vesnici ( zvěrstva na civilistech v letech 92-94 páchaly obě strany ).

Domobrana se omezuje na hloubení mělkých zákopů a na pohřbívání mrtvol koní a koz, které  byly zasaženi střelbou.

Počet mužů armády NK je „vojenským tajemstvím“ ( odhaduje se na 25.000), vojenským výcvikem Arméni procházejí od svých 16 let, povoláni do armády mohou být do svých 45 let. Dobrovolníky se mohou stát i obyvatelé Arménie, která za pomoci arménské diaspory rozpočet NK financuje.

V rámci své snahy o mezinárodní uznání NK v roce 03 zrušil trest smrti, ale zkorumpovanost je vysoká – váleční hrdinové se stávají politiky, a politici obchodníky.

5.4.016 Kreml oběma státům nařídil ukončení bojů a jeho opětovné zamrazení, aby světu ukázal, kdo je vládcem této oblasti, 17.5.016 se obě strany na příměří dohodly.

Prioritním cílem NATO je vybudovat si námořní základnu v Baku, po které touží i Kreml.

Putin oficiálně přijal eurasijskou doktrínu, čímž se v konfliktu o NK de facto postavil na stranu Baku, které je pro něj z geopolitického hlediska ( ruská vojensko-politická expanze na jižní Kavkaz ) a z hlediska eurasijské doktríny (jako vždy) důležitější.

Proto se na stranu Baku v 2/013 postavila skupina poslanců v čele s Janem Hamáčkem ( pozdravy od Zemana vyřizoval Alijevovi i v 6/015 ), kterého Alijev vyznamenal, zatímco Kim Kardashian požádal, aby konflikt pro svoji nekompetentnost nekomentovala.

Kreml se snaží přimět Baku, aby vstoupilo do Eurasijské unie ( Kreml chce vypadat přátelsky i pro TR, protože potřebuje, aby TR rovněž vstoupilo do Eurasijské unie jako hráz proti Íránu ) výměnou za navrácení NK či jeho části. Putin by poté mohl s pomocí Baku lépe manipulovat s ázerbájdžánskou menšinou v Gruzii.

Arménie mluví o ázerbájdžánském revanšismu, ale Arménie okupuje dalších 7 ázerbájdžánských provincií ( 13% ázerbájdžánského území ), aby měla do NK, arménské enklávy, kterou od Arménie odděluje Lačinský koridor, přístup, a také z bezpečnostních důvodů ( tampónová zóna ).

Oba státy by se mohly dohodnout, mohly by si vyměnit území ( Nachičevanská oblast), ale Kreml potřebuje oba státy přes konflikt v NK ovládat, udržovat na jižním Kavkazu ohnisko napětí a destabilizovat jej, proto je oba vyzbrojuje, zejména Ázerbájdžán, který na nákup ruských zbraní má petrodolary. Vyzbrojování Ázerbájdžánu supermoderními zbraněmi ( což si nedovolí ani TR) patří mezi ruské přímé formy nátlaku na Jerevan.

Dle listu The Moscow Times ze 24.2.016 Kreml oznámil, že Arménii, která má společný protivzdušný systém s RF, s Běloruskem, a s Kazachstánem, poslal gigantickou dodávku zbraní na úvěr ve výši 200 mil. dolarů. ( Ázerbájdžán dostává daleko více, 5% ruského vývozu).

Chudý Jerevan, který se nemůže spolehnout ani na Vatikán, má o polovinu menší vojenský rozpočet než Baku, proto ruské zastaralé zbraně dostává „ se slevou „, zatímco Baku dle smlouvy o vojenských dodávkách mělo do 12/014 dostat od Kremlu supermoderní zbraně za 5 mld dolarů …

Také Erdogan stojí za režimem v Baku, s Alijevem mluví o jednom národu ve dvou státech, nicméně jako člen NATO může do Baku posílat maximálně své vojáky převlečené za civilisty a na dovolené.

Oba prezidenti výše zmíněných států jezdí i do Washingtonu, který diplomaticky podporuje Baku s tím, že „ územní integrita „ je neporušitelná ( porušovat ji může jen Putin ), ale komičnost spočívá v tom, že Putin, vystupující v roli i ochránce Baku, obviňuje US, že NK nechtějí Baku vrátit, aby Baku a Washington rozeštval ( Věstnik Kavkaza z 1.4.014 ).

Kremlu by se líbilo, kdyby ázerbájdžánskou ropu a plyn mohl do Evropy prodávat  sám, výměnou by Baku vrátil kontrolu nad NK.

Pseudopuč v Jerevanu

17.7.016, dva dny po „ puči „ v TR , se v Jerevanu ozbrojená skupina s kalašnikovy a v neprůstřelných vestách zmocnila policejní stanice, a zadržela 6 rukojmích, mezi kterými byli dva vysocí policejní důstojníci, zástupce šéfa arménské policie gen. Vardan Egiazaryan + pluk. Valeri Osipyan.

Při osvobozování rukojmích byl zabit jeden policista.

Skupina na Facebooku poté požadovala propustit z vězení opozičního vůdce Jiraira Sefiliana, jenž byl uvězněn v 6/016 pod záminkou, že u něho policisté našli nelegálně držené zbraně, a údajně požadovali odstoupení prezidenta Sarkissiana ( ex armádního důstojníka, jenž se dostal k moci v roce 08 zfalšovanými volbami, po kterých bylo v bojích mezi policií a stoupenci poraženého kandidáta zabito 10 civilistů ).

Sefilian, šéf malé straničky Veřejná fronta záchrany nové Arménie, byl na dva roky uvězněn již v roce 06, když vyzval k násilnému svržení kolaborantského režimu, naposledy byl zahnán do vězení v roce 015 za přípravu puče.

Protože Putinova TV LifeNews odvysílala video, jak útočníci vyzývají národ, aby vyšel do ulic a svrhl nynější arménskou vládu, která ze země učinila žalář plný politických vězňů, je více než pravděpodobné, že ruská a arménská tajná služba toto přepadení policejní stanice zinscenovaly, aby jej mohly, stejně jako Erdogan v TR,  k policejním raziím  a k pozatýkání odpůrců současného režimu využít.

Viz také mé články o NK.