Putinova další „ olympijská“ aktivita - Porošenkova invaze na Krym

PL vláda Kaczynského strany PIS byla obviněna z historického revizionismu, když PL parlament 21.7.016 zvolil do čela Institutu národní paměti historika Jaroslawa Szareka, jenž dva dny před zvolením před právní komisí parlamentu

popřel účast 23 Poláků na protižidovském pogromu v Jedwabném z 10.7.1941, při kterém bylo za přihlížení a na podnět nacistů zavražděno 340 místních Židů ( Gross uvádí 1.600 obětí ) zdejšími Poláky.

Těchto 23 Poláků bylo vybráno a shromážděno polovojenskou jednotkou Ordnungspolizei, tak jako na dalších místech v PL, dle západoněmeckého vyšetřování z let 60-65 pogromu v Jedwabném z povzdálí přihlížela polovojenská jednotka Gestapa Einsatzgruppe B pod velením SS Obersturmführera Hermanna Schapera, jenž stejným způsobem zmasakroval Židy v Radzilowě a v dalších PL městech.

Po obsazení Němci bylo městečko dle dohody Hitlera se Stalinem předáno NKVD oddílům, které Židé považovali za své zachránce, Poláci za úhlavní nepřátele.

Když Jedwabné v 6/41 přešlo pod opětovnou německou kontrolu, nazvali Němci místní Židy NKVD kolaboranty- nacisté ve východním PL rozhazovali letáky, v nichž označovali Židy za pomocníky NKVD, a vybízeli k jejich likvidaci, a to dle nařízení Reinharda Heydricha, které důstojníky Gestapa a spol. zavazovalo k iniciování pogromů místních obyvatel proti Židům a k plenění jejich majetku.

Pogromy ze strany místních obyvatel si poté nacisté pro svoji propagandu fotografovali/filmovali ( např. běloruští Židé bolševické jednotky přímo vítali, dostávali administrativní funkce v bolševické správě a v NKVD milicích, kdy pomáhali NKVD zabavovat Polákům potraviny, a pomáhali s deportacemi Poláků na Sibiř, jen z okolí Jedwabného bylo na Sibiř deportováno zhruba 23.000 PL rodin, další Poláci, zejména intelektuálové, byli postříleni po svém zatčení ve věznicích  ).

Vraždění Židů místními obyvateli byl obvyklý nacistický modus operandi, jednotky Einsatzgruppen, kterým veleli důstojníci Gestapa, SD,SS, a k jejichž příslušníkům patřili i příslušníci pořádkové policie OrPo/Ordnungspolizei, a především příslušníci Waffen-SS, měly terorizovat místní obyvatelstvo a likvidovat nežádoucí skupiny ( Židy, Cikány/Hon na Židy, v rokli Babí Jar u Kyjeva zavraždily koncem 9/41 přes 33.000 Židů, deportace dětí, v PL likvidace inteligence a kněží/Operace Tannenberg, na území SU i likvidace partyzánů ).

Třebaže Einsatzgruppen mohly požádat o pomoc i Wehrmacht, klíčová byla pro ně spolupráce s místními policejními důstojníky, zejména na Ukrajině a v pobaltských státech, na oplátku tito policejní důstojníci dostávali majetek ukradený obětem.

V SU byly 4 Einsatzgruppy, každá měla 500-1000 mužů, EG „A“ pro Pobaltí, sídlo v Pevnosti smrti číslo 9 u Kaunasu, velitel Judr Franz Walter Stahlecker z Gestapa /1900-1942 v operaci proti partyzánům/, Einsatzgruppe A byla nejvražednější.

Stahlecker se nesnesl s Heydrichem, v roce 39 působil v Protektorátu pod KHFrankem, v roce 1940 v Norsku, 1941 v RF, odkud poslal zprávu, že jeho Einsatzgruppe zavraždila 250.000 Židů.

EG „B“ – Bělorusko, velitel Artur Nebe /1894-21.3.45 BER/, původně berlínský policejní komisař, od roku 31 člen NSDAP, ale již v roce 34 po pogromech na SA se začal nacistům odcizovat, od roku 36 byl šéfem říšské kriminálky, 1939 byla jeho kriminálka sloučena s RSHA Heydricha, se kterým se nesnášel, ale přátelil se s Kurtem Daluegem/1897-10/46 ČSR oběšen /, velitelem říšské pořádkové policie, po smrti Heydricha Říšský Protektor, jenž dal rozkaz k heydrichiádě a k vypálení Lidic + Ležáků  ( s heydrichiádou nesouhlasil Nebe, začal udržovat kontakty s odbojem ), po dvou infarktech byl Daluege v 8/43 Hitlerem odvolán.

Artur Nebe již v roce 38 usiloval o svržení Hitlera, na příkaz Himmlera se v roce 41 stal šéfem EG-B, ale ještě téhož roku se vrátil do BER, v roce 42 se účastnil vyšetřování  atentátu na Heydricha, nesouhlasil s heydrichiádou, zapojen i do atentátu na Hitlera z 20.7.44, ukrýval se na ostrově ve Wannsee, odsouzen lidovým soudem k trestu smrti, v 3/45 byl ve věznici Plötzensee pověšen na řeznický hák, na kterém umíral několik hodin.

Starosta Jedwabného ( po opětovném příchodu NKVD na konci války se stal „ nezvěstným „ ) proto na německý příkaz nařídil zdejšímu četnictvu, aby shromáždil na náměstí všechny Židy z okolí, kde byli výše zmíněnými vybranými 23 Poláky mláceni, za bití museli strhnout sochu Lenina, a poté rabínovi bylo nařízeno, aby 40 mužů odvedl do vyklizené stodoly, kdy byli zavražděni, a následně bylo do stodoly nahnáno dalších 300 Židů, mužů, žen i dětí.

Stodola byla polita leteckým benzínem a zapálena.

EG „C“ -  severní a střední Ukrajina, sídlo Kyjev, velitel Judr. Otto Rasch /1891-1948 zemřel v Norimberku ještě před vynesením rozsudku/

EG „D“ - Besarábie, Krym, Kavkaz, velitel prof. Otto Ohlendorf /1907-1951 popraven/, 13.12.41 jeho jednotky v Simferopolu povraždily 14.300 Židů/Cikánů, celkem jeho jednotka popravila 90.000 lidí.

Židé byli vyhnáni z domovů a rovnou transportováni do vyhlazovacích táborů, nebo byli nahnáni na lodě, které poté byly potopeny ( to dělali již Turci s Armény ) , anebo museli dojít na určené místo v lese, kde si vykopali hrob, ženy se musely vysvléci do naha, před popravou byly mnohé znásilněny.

Příslušníci Einsatzgruppen se bavili štvanicemi na Židy, kdy je vyhnali do lesů, a poté je stříleli jako lovnou zvěř, také je používali jako terče při cvičeních, v PL do vzduchu vyhazovali novorozence a batolata, a stříleli je ( viz výpovědi z Norimberského tribunálu ).

Einsatzgruppen  prováděly i vyčištˇovací protipartyzánské akce, při nichž likvidovaly vesničany dané oblasti tak, že je nahnaly do školy/kostela a zaživa je upálily, anebo je zlikvidovaly ručními granáty, vesnice ( např. Český Malín s českou menšinou ) poté do základů vypálily, likvidovaly i svědky masakrů z řad místních pomocníků, za SNP působily i na Slovensku.

Tyto vyčištˇovací trestní akce prováděly samostatně i jednotky Waffen-SS, zejména jejich divize Totenkopfverbände ( 4 pluky ), árijští strážci vyhlazovacích koncentračních táborů, jedna z nejlépe vycvičených jednotek Waffen-SS ( řádila především v PL, kde čistila vesnice od povstalců a podezřelých živlů ), 1940 se účastnila bojů na Západě, 1941 na východě ( Litva + okolí Leningradu ).

Jejím zakladatelem byl Theodor Eicke /1892-2/43 Charkov/, který byl po Noci dlouhých nožů 1934 Himmlerem jmenován inspektorem koncentračních táborů.

V SU EG zavraždily zhruba 2 milióny civilistů, z toho 1 milión Židů, a dle některých zdrojů 3 mil. SU válečných zajatců.

Jejich podskupiny byly Einsatzkommandos + Sonderkommandos, která koncem války likvidovala stopy po nacistickém masovém vraždění.

V letech 49-50 bylo PL soudy pro napomáhání na pogromu v Jedwabném odsouzeno 12 Poláků, jeden z nich dostal trest smrti, ale po pádu bolševismu vyšlo najevo, že polovina z nich byla ke svému přiznání donucena mučením ze strany polské  NKVD/STB ( UB), aby byli zakryti praví pachatelé a iniciátoři ( zatímco ti, co se na stranu Židů postavili, byli bolševiky zatčeni, přesně tímto způsobem dnes pracuje ex příslušník NKVD/KGB Putin ( Gross, expert na holokaust, se domnívá, že masakr mohli vyprovokovat i dva místní agenti NKVD, kteří vyzývali k vraždění Židů, Zykmunt Laudaňski + Karol Bardoň ).

V roce 00 US spisovatel PL původu Jan Tomasz Gross ve své knize Sousedi : Zničení židovské komunity v Jedwábném popřel dosavadní tvrzení, že Židy zmasakrovali nacisti s tím, že je zavraždili Poláci za přihlížení nacistů, tvrzení založené mj. i na výpovědi jediného přežilého Žida tohoto masakru + na výpovědích ze stalinských procesů z let 49-51 ( které tvrdily, že je k pogromu nacisté nenutili ).

Šetření Ústavu národní paměti Grossovo tvrzení potvrdilo v 7/03, + 40 PL pachatelů, včetně ( nezvěstného ) starosty, identifikovalo.

V roce 01 se prezident Kwasniewski PL židovské komunitě  za tento zločin omluvil, v roce 05 kniha  Marka Jana Chodakiewicze  „Masakr v Jedwábném“ , založena na německých pramenech, potvrdila i úlohu Einsatzgruppen  ( 4-5 nákladních vozů ozbrojených SS příslušníků, které dorazily do Lomže ).

Szarek, jenž se negativně vyslovil i k minulosti Lecha Walesy, prohlásil, že Poláci byli k pogromu na Židy donuceni nacisty, a že jedinou vinu za masakr nese tehdejší německý okupační režim.

PL uvažuje o tom, že oběti budou exhumovány, a jednou provždy se určí, kdo je zavraždil, ale proti jejich exhumaci se staví Židovská obec, která odmítla i Szarka v čele Ústavu národní paměti, protože jeho projevy rozdmýchávají v zemi antisemitismus, což potřebuje Kreml.

Szarka neuznává ani PL účast na pogromu v Kielce (42 mrtvých ), který byl spáchán 4.7.1946, když do tohoto městečka dorazilo zhruba 200 Židů, kteří přežili nejen nacistické tábory, ale i bolševické NKVD, většina z nich byli místní rezidenti, kteří se chtěli vrátit do svých bytů a domů.

Pogrom vyprovokovaly a spáchaly komunistické ozbrojené jednotky LWP/ Ludowe wojsko polskije+ KBW/Korpus bezpečenstwa wewnetrznego ( speciální bolševické jednotky vytvořené v 5/45 ) + jejich příslušníci v civilu za přihlížení davu Poláků ( podobně byly vyprovokovány pogromy na Němce za SU okupační armády v českém pohraničí, viz můj článek Benešovy dekrety, aneb bolševická hrůzovláda před Únorem).

Putin rozeštvává  PL a Ukrajinu

22.7.016 PL Sněm prohlásil události ve Volyni z let 43-45 za genocidu Poláků, spáchanou ukrajinskými nacionalisty, a 11.7. prohlásil Dnem obětí genocidy. Ukrajinská Věrchovna rada reagovala 8.8.016 rezolucí, která považuje za genocidu činy, které PL vláda páchala na Ukrajincích v letech 1918-1951 ( po vyhlášení PL nezávislosti byly deportovány a zavražděny statisíce PL občanů ukrajinského etnika ). Ukrajinská Věrchovna rada v rezoluci uvádí, že „ zatímco ukrajinský lid bojoval za svobodu a za svoji půdu, Poláci bojovali za něco, co jim nepatřilo „ ...

Ukrajinská Věrchovna rada nicméně poděkovala PL vládě za podporu proti Putinovi s tím, že by výše zmíněné názory neměly narušit vzájemné dobré vztahy.

Putin opět ante portas, probíhají OH, lidé jsou na dovolené, chystá se Kreml k další agresi ?

Putin od července hromadí vojsko při ukrajinských hranicích na jím okupovaném Krymu, ze kterého buduje vojenskou pevnost, nikoliv turistické letovisko, jak tvrdil krymské veřejnosti.

Putin potřebuje jihoukrajinské město Oděsa, které má dva důležité přístavy, aby se RF mohla územně spojit s dalším Ruskem okupovaným územím Podněstřím/Tiraspol, ze které učinil nikým neuznanou Podněsterskou moldavskou republiku s měnou rublem ( uznaly ji jen další Putinem okupované pirátské ministáty Abcházie, JO + Náhorní Karabach ), a mohl napadnout Moldáviii, od které Podněstří odtrhl.

Putin má i po zločinecké anexi Krymu z 16.3.014 za sebou Miloše Zemana, jenž sbírá své přívržence na Facebooku, hned pod Zemanovým podpisovým klubem je podpisový klub Putina, který má v ČR ještě více příznivců než Zeman ( pod podpisovou listinou chybí Zemanův Transparentní fond, který Zeman zřídil ke splácení státního dluhu, od 12/015 k obdarování dětí FOD Marie Vodičkové, která se zúčastňuje akcí na Hradě ).

V regionálních volbách ve Francii v 12/015 vyhráli Sarkozyho Republikáni ( ex Svaz pro lidové hnutí/UMP), druzí byli socialisté, strana Le Penové propadla.

Sarkozy, jenž byl 30.10.015 na pohovoru u Putina v jeho oficiální rezidenci Novo Ogarjovo u MOW ( francouzská vláda Sarkozyho paralelní diplomacii odmítla s tím, že odmítá i Bašíra Asáda a ruské bombardování v Sýrii ) 16.6.016 na petrohradském ekonomickém summitu v rozhovoru pro propagandistický Sputnik prohlásil, že Rusko je pro EU cennější než Turecko, člen NATO, a vyslovil se pro zrušení protiruských sankcí, zejména když je Putin silnější než kdokoliv jiný v Evropě.

Tím Sarkozy zahájil svoji prezidentskou kampaň pro volby v roce 2017 nejen proti Hollandovi (za kterým socialisté stojí jednotně), ale i proti kandidátům své strany, zejména proti ex dauphinu Chiraka Alainu Juppé, proruskému Francois Fillonovi, Xavieru Bertrandovi, ex ministru zdravotnictví Chiraka, jenž v 12/015 prohlásil, že se o prezidentskou  kandidaturu nebude ucházet, ale v 1/016 se  vzdal poslaneckého mandátu, aby nekumuloval funkce, napadl Sarkozyho i LON s tím, že by francouzské hranice přemístil z Calais do Doveru,  a Brunovi Le Maire, ex ministru Sarkozyho, jenž v době okupace Krymu prohlásil, že Putin není ve Francii vítaný, a že EU vůči Putinovi osudně zaváhala.

Putinovými hlavními kandidáty jsou Sarkozy a Le Penová, Sarkozy prohlásil, že apeluje i na voliče Národní fronty, ve skutečnosti převzal podstatnou část její rétoriky .

Vášnivý cyklista Sarkozy se spanilou jízdou na jízdním kole chystá Putinovi odčinit svoji porážku z roku 2012, která Putina připravila o útočné výsadkové a velitelské lodě třídy Mistral.

Proto premiér Manuel Valls Sarkozyho označil za vážnou bezpečnostní hrozbu pro stát, hodnocení, kterého se dostalo i další Putinově loutce Trumpovi.

Po masakru v Nice Sarkozy vyzýval k vyhlášení výjimečného stavu a k zavedení elastického konceptu právního státu/diktatury á la Putin, který, dodal, nemá nic společného s Mojžíšovými pravidly, která jsou vyryta na hoře Sinaji, čímž imitoval Putina, jenž prohlásil, že odpouštět může jen Bůh na nebesích.

Sarkozy prohlásil, že ideologie levice se vyčerpala již v polovině 20.stol., pro současné problémy nemá řešení, takže je nutno volit pravici.

Ve vztahu k migrantům prosazuje zachování práva půdy ( nikoliv zavedení práva krve ), které by zajistilo francouzské občanství všem, kteří se ve Francii narodí, ale chce jej upravit tzv. presumpcí státního občanství, kdy by občanství nedostali ti, jejichž rodiče byli v době jejich narození ilegálními imigranty, či měli záznam v trestním rejstříku, čímž by zavedl presumpci všeobecné viny, přecházející z rodičů na děti.

Sarkozy rovněž agituje za zákaz nošení šátku na univerzitách a za zákaz náhradních (muslimských) jídel ve školních jídelnách.

29.7.016 bez ohledu na navýšení stavu ruské armády na Krymu a odsouzení svého výletu francouzskou vládou, zavítalo na mezinárodněprávně stále ukrajinský poloostrov 11 francouzských poslanců ( 10 poslanců + 1 senátor ) z Putinem sponzorované Sarkozyho Republikánské strany ( republikáni  tvrdí, že Krym neanektoval Putin, ale Kyjev ), kteří sem  zajíždějí od Putinovy okupace ostrova.

Organizátor těchto krymských instruktáží putinoid Thierry Mariani, zvolený za Francouze žijící v zahraničí ve volebním obvodu, který zahrnuje  mnoho majetných Rusů, se jistěže ne zadarmo postaral o rezoluci NS, která vyzývá ke zrušení či ke zmírnění protiruských sankcí, sám Mariani vyzývá k vyhlášení západních sankcí proti Ukrajině.

Seance s Putinovou nezákonnou „vládou“ v Simferopolu se zúčastnili poslanci Patrice Verchere, Michel Voisin, Jerome Lambert, jenž k Republikánům zběhl od socialistů,  Michel Terrot, Nicolas Dhuicq, Jacques Myard, Jean-Claude Bouchet, Jean-Luc Reitzer, Sauveur Gandolfi-Scheit, senátor René Danesi..

Návštěvu francouzských odpadlíků zorganizovala a financovala Ruská mírová nadace/Rossijskij fond mira/Nadace pro mír, které šéfuje blízký přítel Marianiho Leonid Slucký z Žirinovského strany,sankcionovaný Západem.

Ruská mírová nadace vzešla ze SU Mírové nadace, založené a spravované KGB, která založila i Žirinovského fašistickou stranu a další četné straničky, které měly ubrat hlasy komunistům.

Dnes je tato nadace pod patronátem finančníka ruské ortodoxní církve  + ultrapravice na Západě FSB oligarchy Konstantina Malofejeva, jenž považuje za povinnost Ruska osvobodit Západ od liberalismu.

Formálním cílem francouzských poslanců byly sevastopolské oslavy ke Dni ruského válečného námořnictva (27.7.), ale Kremlem financovaná francouzská delegace zdůraznila, že se setká i s představiteli Krymských Tatarů, kteří nesouhlasí s Putinovou okupací Krymu, mnozí z nich jsou od okupace nezvěstní (zavraždění), jejich madžlis byl Putinem rozpuštěn,  a jejich lidská práva jsou v rámci boje proti „ terorismu „ pošlapávána.

Jak veselé – nezákonná francouzská delegace se setkala jen s představiteli Krymských Tatarů, kteří byli na Krym dovezeni po okupaci Putinem, stejně jako simferopolská „ vláda „, z MOW ...

Návštěvu francouzských poslanců na Krymu kremelská média hojně pokrývala, aby Rusům ukázala, že Kreml není diplomaticky izolovaný.

Ruská webová stránka rueconomics.ru označila Marianiho za „ vlivného politika, jehož hlasu v PAR naslouchají „ .

Poslanci se v jedné moskevské kavárně setkali s 50 představiteli zdejší francouzské komunity, aby opětovně odsoudili „ neúčinné“ protiruské sankce, třebaže seděli v kavárně uprostřed MOW, a nemuseli se bát, že je někdo zastřelí jako Borise Němcova, úhlavního nepřítele Putina, či že s nimi spadne letadlo na letišti Vnukovo, jako např. soukromé letadlo s šéfem francouzské ropné firmy TOTAL 20.10.014 Christophem de Margerie, proces s jehož „ označeným „  vrahem byl v MOW zahájen 28.7.016.

Margerie prosazoval zrušení protiruských sankcí, aby nemusel ruskou pobočku ropné společnosti Total uzavřít.

20.10.014, krátce před půlnocí, poté co usedl do svého soukromého letadla, letadlo Falcon 50 se krátce po startu zřítilo, tři členové posádky a jeho cestující  Margerie zahynuli ( Margerie přiletěl do Kremlu nezvykle bez jakéhokoliv doprovodu ).

Zatímco Putin si srdečně při pohřbu poplakal s tím, že šlo o „ největšího přítele Ruska „ , mluvčí Putinova soukromého Výboru pro vyšetřování Vladimír Markin oznámil, že bezpečnostní pravidla na letišti Vnukovo porušilo 5 zaměstnanců letiště, z toho údajně opilý ( 06.gramů alkoholu na litr krve ) 60letý řidič sněžného pluhu Vladimír Martyněnko, jenž na letišti pracoval 10 let, + tři  řídící letového provozu, kteří dle Putina učinili „ celou řadu osudových chyb „ …

Šéfřídící Roman Dunajev patřičně nedohlížel ani na stážistu Alexandra Kruglova ani na těhotnou stážistku Naděždu Archipovou, která po svém zatčení ze stresu potratila ( v 1/016 byla proti ní stažena obžaloba ) .

Oba piloti viděli pohybující se sněžný pluh, jak se z dráhy vzdaloval, když jim dal povolení k odletu 23letý stážista, odstartovali – z  „neznámých“ důvodů se řidič pluhu na runway vrátil, takže letadlo rolující ke startu rychlostí 250 km/hod do něj narazilo, rozbilo se a začalo hořet.

4 další spoluobžalovaní řidiče pluhu upozornili na nefunkčnost některých signalizačních zařízení v době nárazu, nefungovala signalizace zvuková ani vizuální ( z daného místa nebylo možné, aby řídící současně sledovali obrazovku i plochu ) , což potvrdila i zpráva mezivládní letecké komise SNS, která francouzským vyšetřovatelům předala své analýzy černých skříněk.

Martyněnko nejprve předložil několik verzí, poté se před soudem „přiznal“ s tím, že byl nejen opilý, ale nefungovala mu ani vysílačka, a že porušil všechna bezpečnostní pravidla, aniž by jej jeho šéf  šéfinženýr Vladimír Leděněv, rovněž opilý na mol, kontroloval.

Ředitel letiště i jeho zástupce museli na své funkce rezignovat, stíháni však nebyli, třebaže na letišti Vnukovo v době  „ nehody „  selhala veškerá myslitelná  bezpečnostní opatření ( viz můj článek Rusko, záhadná smrt šéfa francouzské firmy Total).

V době nezákonných jednání francouzských poslanců na Krymu probíhal na Sibiři podivný proces s Francouzem, jenž se do RF přiženil, s Yoannem Barbereau ( 38), šéfem irkutské pobočky Francouzská společnost Irkutska ( 5.000 km od MOW), kterého FSB obvinila ze špionáže, zatčenému v 2/015 pro pedofilii ( pedofilie a daňové úniky jsou nejběžnější metodou, kterou se dnes Kreml zbavuje nepohodlných lidí ) za nemravný styk s 5 letou dcerou + rozšiřování pornografie na internetu, kterému hrozí 20 let vězení.

Francouze udala FSB zubařka, jež viděla fotografie na 38mama.ru, na kterých z koupelny vycházel nahý vedle své šestileté dcery. FSB prohledala jeho byt a „ našla další pornografické fotografie „ .

Barbereau a jeho rodina obžalobu odmítla ( jeho ruská manželka nejprve svědčila proti němu, jakmile ale dorazila do Francie, svoji výpovědˇ stáhla s tím, že byla vynucená FSB ), první soudce, jenž poukázal na nesrovnalosti v obžalobě, byl vyměněn za jiného soudce.

Francouzská vláda protestovala, Lavrov francouzskému ministru zahraničí jen přislíbil jeho vydání do PAR pro výkon trestu.

Erdogan již podruhé prodal Putinovi Krymské Tatary

Putin s Erdoganem, kterého v posledních měsících ruská média častovala nejhrubšími urážkami, rozehrává další sérii svého pokeru o světovou nadvládu a o odvrácení pozornosti ruské veřejnosti od katastrofálního stavu ruské ekonomiky.

10.8.016 FSB ve svém tiskovém prohlášení, 4 dny po údajném incidentu, uvedla, že o víkendu v tajném skladišti zbraní  ( 20 podomácku vyrobených bomb + munice ) u  pohraničního města Amijansk zadržela jednoho důstojníka ukrajinské vojenské rozvědky ( jméno ani fotografii ani video Kreml nebyl schopen veřejnosti předložit ), jenž připravoval „ teroristické útoky „ proti klíčovým objektům na Krymu, při přestřelce  byl zastřelen jeden příslušník FSB + 1  ruský voják.

Následně FSB zatkla několik ukrajinských a ruských občanů, ale oznámila jen jedno jméno, ruskými médii poté hojně medializované – Jevgenije Panova, profesí řidiče ze Záporoží, bývalého dobrovolníka ukrajinské armády, jehož rodina obvinila FSB z jeho únosu.

Toto FSB prohlášení neobvykle rychle a okázale potvrdil 10.8.016 Putin výhružkou, že se Ukrajina „ vydala na cestu terorismu, aby vyprovokovala konflikt s RF, a odvedla pozornost svých občanů od nezákonné vlády kyjevské junty, která byla nastolena po vyhnání Jankovyče  „ ( ve skutečnosti Kreml Janukovyče unesl do RF, věděl příliš mnoho )  …

Putin také hrozil, že přeruší „ mírová „ jednání v Minsku  s Ukrajinou v rámci minské skupiny ( která je pro další ruskou okupaci Ukrajiny svazující ), kdy se skupina normandské čtyřky má počátkem září 016 znovu setkat v Minsku,  protože  „  za terorismu kyjevské junty jednání nemají smyslu „ …

Celá řada videí na sociálních sítích již delší dobu ukazuje masívní přesuny ruské armády na Krymu k severu směrem k ukrajinským hranicím, včetně tankových jednotek, údajně je u ukrajinských hranic již 40.000 ruských vojáků, jejich počty se výrazně zvýšily i kolem Rostova a na základně Jelňa u  Smolenska, kteří by se mohli pokusit o průnik během nadcházejících rozsáhlých vojenských cvičení, které Putin realizoval i měsíc před napadením Krymu svými vojáky v uniformách bez insignií.

Dle Bellingcat je znepokojivá i skutečnost, že Putin vyhodil z funkce gen. KGB/FSB Sergeje Ivanova, svého dlouholetého spolupracovníka, šéfa své prezidentské kanceláře, takže se zjevně chystá k velmi vážné a riskantní akci.

Kreml 10.8.016 oznámil, že Putin po pokusu Kyjeva o obsazení Krymu ukrajinskou vojenskou rozvědkou posílí ruské jednotky na Krymu na suchu i na vodě.

Putin poté v rámci surkovského absurdistického divadla obvinil Kyjev, že maří mírová jednání, a proto se Kreml nezúčastní zářijového jednání normandské skupiny ( RF, Kyjev, BER, PAR).

Podobné FSB sehrané scénáře se uskutečnily před Putinovým vpádem do Gruzie v 8/08 při OH v Pekingu, dnes probíhají OH v Brazilii.

Chce Putin zopakovat úspěšný scénář ze svého tažení do Čečenska na podzim 99, kdy mu jako záminka posloužilo tvrzení, že bombové útoky proti panelákům v RF nespáchala FSB, ale „ islámističtí Čečenci „ ? V ukrajinském katolickém scénáři nemůže o islámistických teroristech z Kyjeva mluvit, proto použil osvědčené bolševické slovo „ diverzanti „ .

11.8.016 na zasedání ruské Bezpečnostní rady typu severokorejského Putin burácivě prohlásil, že ukrajinští  „diverzanti“ , které FSB zadržela na okupovaném Krymu, jsou protiputinovští obyvatelé Krymu jak ruského tak ukrajinského etnika, kteří chtěli na Krymu sérií bombových útoků vyvolat paniku a zničit zdejší turistický ruch, třebaže za Putina ze zahraničí nikdo na Krym nejezdí, jen stoupenci Miloše Zemana.

Navíc Putin z Krymu buduje vojenskou tvrz, proto turistický ruch na Krymu musí ustoupit ruchu vojenskému – Putin na Krymu zamýšlí vyhlásit vojenskou zónu se zákazem vstupu, jak tomu bylo za bolševiků, kdy na Krym směli jen příslušníci KGB + GRU ( pouze bolševické Rusko a bolševickomaoistická Čína učinily ze svých občanů vězně ve vlastní zemi, po které nemohli svobodně cestovat, ale jen s KGB vystaveným vnitrostátním pasem ).

Podle listu Kommersant ze dne 11.8.016 zadržení Porošenkovi „ diverzanti“ vypověděli, že byli, stejně jako další „ diverzantské „ skupiny, vysláni ukrajinskou rozvědkou ( po Putinově vpádu na východní Ukrajinu v roce 014 PL přijalo přes jeden milión ukrajinských uprchlíků, mezi kterými bylo mnoho agentů FSB, FSB zdědila i „ implantáty „  KGB na východní Ukrajině, a rozmnožila je ).

Na Krym se skupina sedmi „ diverzantů „ , aby je FSB lépe viděla, dostala v nafukovacích člunech ve starých sovětských/SU maskovacích uniformách bez insignií. Přesto tuto sedmičlennou skupinu navlečenou do SU uniforem FSB pohraničníci neviděli, zadržely ji 7.8.016 až speciální jednotky FSB v civilu, kterými je Krym prošpikován.

Při přestřelce padl jeden příslušník FSB a dva „ diverzanti „ …

Výbušniny a zbraně jim zajistila druhá skupina, kterou „ náhodně „ dopadli „ruští výsadkáři „, vracející se 7.8.016 z Ukrajiny s uneseným Jevhenem Panovem (z  ukrajinské vojenské rozvědky, kterého Kreml označil za arcišéfa diverzantů ve snaze opatřit si dalším únosem novou Savčenkovou, bratr Panova tvrdí, že byl Jevhen unesen ze Záporoží ), při přestřelce padl jeden ruský voják ( skutečný průběh událostí se jistěže odvíjel zcela jinak, viz  FSB předem naplánovaný „ incident „ , při kterém byli při „subverzivní“ akci ruských jednotek na východní Ukrajině zavražděni dva ruští novináři „ Savčenkovou „ ).

12.8. přišel na řadu „ premiér „ Dmitrij Medvěděv, jenž Kyjevu hrozil, že s ním Kreml přeruší diplomatické styky, bude-li se i nadále pokoušet o „  zločiny proti RF a ruskému lidu „.

Putin oznámil, že diverzanty podporovalo ukrajinské dělostřelectvo, třebaže  nikdo, dokonce ani sociální sítě , žádnou aktivitu ukrajinského dělostřelectva nezaznamenal.

Porošenko spolu se šéfem ukrajinské Národní bezpečnostní rady  Olexandrem Turčynovem označil Putinovo tvrzení za „ stejně cynické a dementní jako bylo Putinovo tvrzení, že na východní Ukrajině nejsou ruští vojáci „ .

11.8.016 Porošenko v odpovědˇna shromaždˇování ruské armády u ukrajinské hranice pod záminkou brzkého vpádu ukrajinských jednotek na Krym, uvedl jednotky u Krymu a na linii dotyku v Donbasu do bojové pohotovosti, a ke krymské hranici přemístil těžké dělostřelectvo, obrněnce a protitankové rakety.

Mluvčí ukrajinského genštábu Vladyslav Selezňov prohlásil, že se Ukrajina ubrání i sama bez pomoci Západu, zejména když má doma Savčenkovou, která zbožňuje pach kerosenu.

Savčenková  (35), „ bojovnice Xena „ , byla v cizině jen 2x – 6 měsíců v Iráku, kde sloužila po boku US armády, a 2 roky v ruském vězení, do kterého byla unesena z Donbasu.

Vyšetřovatelům FSB se odmítla přiznat s tím, že je nevinná, několikrát držela hladovku, kdy jí váha klesla pod 50 kilo, a u soudu se z obžalované změnila v žalobkyni Putinova režimu a jeho zločinů.

Po milosti od Putina, kdy byla vyměněna za dva ruské důstojníky zadržené na Ukrajině ( kam je Putin poslal omylem ), Savčenková  intenzívně cestuje – byla pozvána do Německa, do Štrasburku Parlamentním shromážděním Rady Evropy, zúčastnila se summitu NATO ve Varšavě.

Po návratu z ruského únosu Savčenková, vlastenka do morku kostí, zocelená v bojové jednotce i v ruském vězení, s projevy v duchu Národ jsem já, prohlásila, že bude usilovat o prezidentskou kandidaturu, protože dezorientovaný národ potřebuje někoho silného, ale odmítla nálepku ultrapravičáka, tvrdí, že je sociální demokrat, a že chce bojovat za vstup Ukrajiny do EU.

V rozhovoru pro média uvedla, že ji dnes všichni na Ukrajině milují, ale nebudou ji milovat věčně, protože bude říkat věci, které se nikomu nebudou líbit, zejména ne jejím kolegům v parlamentu.

Krátce po svém příletu Savčenková projela napříč Donbasem, kde navzdory minským dohodám boje nejen neskončily, ale linie fronty ( 400 km) se protáhla. Putinovi jde o dobytí přístavu Mariupol, který mu brání v útoku na Oděsu.

27.5.016 Savčenková těžce šokovala ultranacionalisty i samotnou kyjevskou vládu, když prohlásila, že aby dostala všechny ukrajinské vlastence z ruských pařátů, je připravena vyjednávat i se šéfy donbaských separatistů, zatímco Kyjev je ochoten vyjednávat jen s Kremlem, nikoliv s jeho loutkami.

Po tomto prohlášení Savčenkové poradce ukrajinského ministra vnitra utrousil, že Savčenková měla být po svém návratu z ruského vězení podrobena detektoru lži, že ji Kreml mohl na ukrajinskou politickou scénu vypustit záměrně jako neřízenou střelu, a šéf proruských separatistů Alexandr Zacharčenko ukrajinské tajné služby obvinil, že prostřednictvím Savčenkové na něj chystají atentát.

Kyjevská vláda Savčenkové doporučila odpočinek na dovolené, dovolenou však odmítla, a dál ostentativně usínala na poradách parlamentního branného výboru.

Savčenková má jasno v tom, že nebude loutkou ani trofejí žádného oligarchy, ani Julie Tymošenkové, za jejíž stranu Vlast zasedá v parlamentu ( nabídku Tymošenkové přijala v 10/014, ale při příletu z Ruska odmítla od Tymošenkové přijmout kytici s tím, že se neznají ), že se nenechá politicky zneužít a bude nefalšovaným tribunem lidu.

Kapitánka Savčenková je sice morální autoritou ( prohlásila, že jestliže se ukrajinská politická scéna nevzpamatuje, půjde na frontu a padne za vlast ), avšak nemá ani politické spojence ani finance ani potřebný cynismus, aby v politice přežila.

Náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko k Putinovu zablokování vstupu z Krymu na Ukrajinu v rámci „ nových bezpečnostních opatření „ poznamenal, že se tím Kreml brání proti dezertérství ruských vojáků, kteří přebíhají na Ukrajinu ( v 6/015 Geraščenko prohlásil, že má Kreml tajný plán na obsazení Ukrajiny ), a že to byli ruští dezertéři, kteří vyprovokovali střelbu s FSB …

Shrnutí „ Porošenkova puče „ na Krymu :

Poté, co se 9.8.016 v Petrohradu políbil na usmíření s Erdoganem, a zajistil si tak pro svoji příští agresi Erdoganovu „ neutralitu „ , Putin 11.8.016 na zasedání ruské Bezpečnostní rady oznámil, že na Krymu jemu věrné FSB jednotky zmařily puč ze strany ukrajinských speciálních sil jako nedávno předtím  Putin zmařil pokus o puč v TR, se kterým Putin Erdoganovi pomohl, aby se Erdogan zbavil svých politických odpůrců především v armádě, orientovaných na NATO.

Tuto zprávu o Putinově zmaření TR puče přinesla 20.7.016 íránská tisková agentura FARS s odkazem na arabská média.

Erdogan Warned of Incoming Coup by Russian Alert/Erdogana na puč upozornil Putin   http://en.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13950430001452

Stejně jako Putin na podzim 99 pro svoji válku v Čečně vypustil z věznic veškeré násilníky, aby je zapojil do bojů  po boku svých jednotek, i Erdogan má v úmyslu vypustit na 40.000 vězňů , aby se věznice uvolnily pro jeho zatčené odpůrce z řad armády, policie, soudců, prokurátorů a z telekomunikačního úřadu BTK.