Putinovi žoldáci ( wagnerovci ) a obsazení Krymu

Evropa ani po 26 letech ( na Putina se tajné služby měly soustředit již od roku 1996 ) není schopná na Putina tvrdě reagovat, jak řekl ruský diplomat " na sankce Putin ..... " , proto by měla být připravená v případě druhé agrese

vůči Ukrajině vytvořit pro Putina mezinárodní ad hoc trestní tribunál, a zbavit jej voličů zákazem vstupu do US a EU všech ruských občanů.

Wagnerova skupina

Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra 2010 se mj. zúčastnil Eeban Barlow, zakladatel PMC Executive Outcomes, jak sám napsal ve svém blogu.

Přednesl zde přednášku s názvem Nové modely spolupráce s vojenským průmyslem, ale skutečným účelem jeho cesty bylo setkání s delegací ruského genštábu. Po skandálu ministra obrany Serdjukova 2012 s milenkou, kdy ho Putin musel odvolat na přání premiéra Viktora Zubkova, jenž byl Serdjukovým tchánem,  a odchodu gen. Makarova zájem o PMC na ruském ministerstvu obrany na nějakou dobu utichl ( navíc v roce 2010 nebyla armáda Putinovi nakloněna, musel ji teprve zkrotit likvidací jeho odpůrců  mezi vysokými důstojníky ).

Významnou postavou protiústavní Wagnerovy skupiny/Wagner Group, která oficiálně neexistuje, je petrohradský policejní pluk. Andrej Trošev, bývalý člen speciálních jednotek, jenž za Sovětského svazu velel jednotce Specnaz zvané SOBR.

Podpluk. GRU v záloze Dmitriji Utkinovi*1970 se jako obdivovateli nacistické Třetí Říše přezdívalo „ Wagner „,  v Luhansku nosil ocelovou helmu Wehrmachtu.

Utkin, jenž křest ohněm prodělal v čečenských válkách, byl identifikován na fotografii, která ho zachycuje v Kremlu na ceremoniálu za účasti Putina, jenž Utkina vyznamenal Řádem odvahy, pravost fotografie potvrdil bez dalšího vysvětlení mluvčí Kremlu Peskov. Na ceremoniálu je na fotografii po jeho boku další Putinem vyznamenaný člen PMC - Alexandr Kuzněcov, bývalý voják speciálních jednotek, jenž pracoval pro Moran Security Group v posádce jejího plavidla Ratibor.

Podpluk. GRU Utkin opustil aktivní službu 2013 jako velitel jedné jednotky Specnaz z GRU 2.brigády ze základny Pešory v pskovské oblasti, jeho bývalá manželka uvedla, že se těžko přizpůsoboval životu v civilu, a toužil po návratu do uniformy.

Bellingcat po prostudování kopie jeho žádosti o práci v armádě z prosince 2013  uvedla, že podpluk. Utkin Wagnerově skupině rozhodně nešéfoval, poslouchal jen rozkazy . V žádosti mj. požadoval plat 30.000 rublů měsíčně (1.000 dolarů) , uvádí v ní, že v letech 1988-2008 velel GRU vojenské jednotce 64044, co dělal od 2008 nezmiňuje, jen to, že 2006 získal licenci na poskytování soukromých bezpečnostních služeb. Uvádí, že zná základní němčinu, je dobrým týmovým vůdcem a úspěšně plní zadané úkoly.

V době bitvy o Debalčevo v Donbasu v únoru 2015 se v telefonních odposleších ukrajinské SBU Utkin jako podřízený hlásí vysokému důstojníku GRU Olegu Ivannikovi, jenž pro „separatisty“ v Donbasu obstaral přinejmenším 1 kus raketového systému Buk ve dnech, které těsně předcházely sestřelení MH-17.

Utkinovým bezprostředním nadřízeným ve Wagnerově skupině byl ex policejní plukovník Trošev  ( jako veliteli Wagnerovy skupiny v letech 2015-16 Putin 16. března 2016 Troševovi tajným dekretem udělil vyznamenání  Hrdina Ruska, zatímco Utkin dostal jen nižší vyznamenání ) . V odposleších SBU Utkin v bitvě o Debalčevo hlásí Troševovi, že již přestal počítat o kolik mužů přišel, a prosí ho, aby jej odvelel zpět do Ruska, protože se bojí o svůj život ( 7.12.16 dostal od Putina 4 vyznamenání Za statečnost ).

Ve třetím odposlechu ze stejného období pluk. Utkin přebírá rozkazy o koordinaci žoldáků od gen. Jevgenije Nikoforova, tehdejšího náčelníka štábu 58.západní armády.

Bellingcat také zaznamenal Utkinovy pravidelné letecké výlety s Troševem a GRU gen. Olegem Ivannikovem „ Andrejem Laptěvem“  mezi  Petrohradem a základnou wagnerovců v Krasnodaru .

Spojení wagnerovců s Kremlem bylo odhaleno 9.12.2016 na videu, které zachycovalo Utkina na kremelské gala recepci v Den Vlasti (23.2.), což Peskov již nemohl popřít. Putin stál vedle čtyř vyznamenaných wagnerovců s bohatou sbírkou medajlí na hrudích.

Po tomto neplánovaném veřejném vystoupení se Utkin na veřejnosti již nikdy neobjevil a byl z operací wagnerovců stažen, ale mezi Krasnodarem a Petrohradem pravidelně cestoval ještě po celý rok 2019.

Prigožinovy klony ( Prigožin je přezdíván " Putinův šéfkuchař " ) 

V listopadu 2017 se osoba nesoucí Utkinovo jméno objevila ve funkci šéfa Prigožinovy vlajkové cateringové firmy Concord Management and Consulting/CMC, firmy s příjmy v částce 20 miliónů dolarů, kontrolující skupiny satelitních firem s desetinásobným obratem než je obrat CMC.

Prigožin na dotazy novinářů odpověděl, že o wagnerovcích nikdy neslyšel, že žoldáci jsou zákonem zakázáni, a že jmenování Utkina je jeho soukromým rozhodnutím, do kterého nikomu nic není.

Ve skutečnosti Prigožin vytvořil Utkinova klona  – onen nový šéf CMC nebyl pluk. Utkin, ale jiný petrohradský rezident Alexej Karnauchov, jenž si dle ruského zákona, který to povoluje, změnil měsíc před svým jmenováním své jméno. Byl o 20 let mladší než Utkin a čerstvým majitelem soukromé firmy ( prozrazuje to jeho IČO, je stejné jak u jeho firmy registrované v březnu 2017, tak jeho IČO jako šéfa CMC listopadu 2017 ).

Po fiasku wagnerovců v Sýrii v Deir ez-Zor, Prigožin 1.3.2018 stvořeného klona odstranil z vedení své firmy a jmenoval jejím šéfem sám sebe.

Krátce před odvoláním klona  Prigožin vytvořil dalšího Utkinova klona z petrohradského trestaného Alexandra Anufrieva, jenž si legálně změnil jméno na Dmitrije Utkina, a byl stejně starý jako pluk. Utkin.

Dle ruských médií v květnu 2018 tento druhý naklonovaný Utkin na sebe připsal 4 akciové společnosti, třebaže neměl žádné obchodní zkušenosti, 2019 byly z jeho jména odregistrovány  - v té době byli již Prigožin a pluk. Utkin sankcionováni  US ministerstvem financí za jejich roli v Donbasu. Z ruské dazabáze dlužníků vyplývá, že oba naklonovaní Utkinové měli dluhy vůči třetím stranám.

2014 skončily „soukromé“  Slovanské sbory jako takové, ale mnozí žoldáci z nich  pod vedením podpluk. GRU Dmitrije Utkina se spolu s Putinovými „ zelenými mužíky“  v březnu 2014 vynořili při obsazování Krymu. Říkali si Wagnerova skupina, která měla sídlo v Rostovské oblasti ( byl v ní i pluk. Andrej Trošev a Boris Čikin).

Tato skupina nejasného původu  ( nemá adresu, telefonní kontakt, webovou stránku či veřejnou registraci ) nebyla oficiálně registrována, ale izraelské zpravodajské zdroje  ( Debka 2017) uvádějí, že byla registrována v Argentině ( kde je jméno Wagner mezi německými emigranty běžné) .

Jisté je, že ji řídí GRU - členové skupiny obdrželi cestovní pasy od úřadu, který je vydává pro ministerstvo obrany a GRU - Central Migration Office Unit 770-001  ( viz Bellingcat :Wagner Mercenaries with GRU-issued Passports, validating  SBU´s  Allegation  30.1.2019, + Skripal Suspects confirmed GRU Operatives 20.9.2018). Tato jednotka vydala pasy Skripalovým travičům a dvěma GRU důstojníkům, kteří měli problémy v Černé Hoře, kde byli 2016 obviněni z pokusu o zorganizování státního převratu. Tato GRU jednotka vydává pasy i čerstvým VIP občanům RF, např. pas vydala Gérardu Dépardieu, jenž se otevřeným ruským pasem s vyznačením jednotky 770-001 jako tím, kdo jej vydal, pochlubil celému světu před fotografy. Pasy tato jednotka vydává i ruským civilistům, kteří pracují pro ministerstvo obrany a jejich rodinným příslušníkům ( viz  mj.  SBU releases new evidence of Russian Wagner fighters' involvement in war crimes against Ukraine". www.unian.info ).

Výcvikovou základnu mají na armádní základně Molkino v jihoruské vesnici Molkino u Krasnodaru  ( s hlavním „ GRU“ letištěm Paškovsky ) mezi Rostovem na Donu a Černým mořem, výcvik zde dostávají i kozáci, cvičili zde i pákistánští vojáci v rámci mezinárodního cvičení Družba 2021.

To, že využívají základnu Molkino, která je i základnou 10. brigády Specnaz, je důkazem jejich napojení na GRU. Naučili se zde koordinovat své akce s letectvem, využívat těžké a lehké dělostřelectvo, dostali výcvik v horských a v podvodních válečných operacích, v elektronickém boji a v gerilové taktice.

Podle Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU), společnost najala žoldáky hlavně z Běloruska, z Moldavska, Kazachstánu a ze Srbska. Rekruti museli být profesionální vojáci s bojovými zkušenostmi, a museli projít několika testy fyzické zdatnosti.

Wagner Group, spolehlivý dodavatel nasmlouvaného násilí, rekrutovala  z 5 sítí - ze dvou veteránských organizací, a to ze Svazu ruských dobrovolníků v Donbasu ( ve spojení s ENOT Corp ) a z organizace Bratrstva bojovníků  ( z něho Grigorij Curkan byl žoldáky z ISIS zabit v Sýrii 2017 ). Obě organizace, samozřejmě, popřely své zapojení do náboru žoldáků.

Druhou Wagnerovou náborovou sítí byly kozácké organizace, které bojovaly v Donbasu, jeden z nich, Roman Zabolotnij, byl zabit v Sýrii spolu s Curkanem.

Třetí náborovou sítí je Společnost dobrovolníků pro spolupráci s armádou, letectvím a námořnictvem (DOSAAF), organizace vytvořená v roce 1927, zabývající se fyzickým, ideologickým a polovojenským výcvikem ruské mládeže.

Čtvrtou náborovou sítí jsou speciální jednotky a výsadkáři. Náboráři hledají záložníky se zkušenostmi ze speciálních jednotek nebo z řad výsadkářů z bojištˇ, na kterých se ruská armáda angažovala.

Pátou náborovou sítí jsou žoldáci ze zahraničí.

Sergej Sukhankin z Jamestown Foundation uvádí, že pro Wagnerovu skupinu pracuje minimálně 6 000 žoldáků . Investigativní ruská novinářka z nezávislého portálu Meduza.io Lilia Japparova uvádí přes 6.000 wagnerovců jen v Sýrii, včetně Čečenců, Ingušů, a proruských Ukrajinců.

Reportéři Fontanka.ru v roce 2016 uvedli, že pod jurisdikcí damašské vlády je 2.349 wagnerovců, organizovaných ve skupinách o velikosti praporu, rozdělených do průzkumných a útočných rot, velitelské skupiny, tankové roty, čety střelců a několik podpůrných jednotek.

Podle Denise Korotkova z listu Novaja gazeta dostávají wagnerovci během výcviku v Molkinu 80 000 rublů měsíčně. Na bojišti v Donbasu 120 000 -180.000 rublů měsíčně, tuto částku dostávali i při Putinových bojích na Ukrajině, s možnou odměnou za „chrabrost“  v bojích v částce 60.000 rublů za týden.

V případě smrti rodina oběti dostává odškodné ve výši tří miliónů rublů - spolu se závazkem mlčenlivosti. V Sýrii dostávali žold o trochu vyšší.

Euromajdan

V roce 2013 probíhal proces vyjednávání o dohodě o přidružení (AA) mezi EU a Ukrajinou. Dokument byl technický, Ukrajina měla přizpůsobit svůj vnitřní systém systému EU. Byl to první krok k budoucí integraci, ale neexistovala žádná klauzule, která by garantovala vstup Ukrajiny do EU po završení adaptačního procesu.

Oznámení podpisu AA bylo naplánováno na summit ve Vilniusu v listopadu 2013. Kreml zasáhl extrémním tlakem na Kyjev ( od srpna 2013 Kreml změnil svoji celní politiku vůči Ukrajině zavedením nových cel a pozastavením platné dohody o volném obchodu mezi oběma zeměmi). Krátce před podpisem dohody o přidružení se Putin setkal se svojí loutkou Janukovičem ze Strany regionů, která má svoji volební základnu na Krymu a Donbasu, a přislíbil mu zrušení změn celní politiky plus půjčku ve výši 15 miliard dolarů, kterou Ukrajina potřebovala ( o které EU nechtěla jednat ),  a snížení ceny plynu.

Když 21. 11. 2013 došlo k nečekanému obratu v zahraniční politice, kdy Janukovič svůj záměr nepodepsat asociační dohodu oznámil týden poté na summitu ve Vilniusu, vyšli ukrajinští občané na náměstí Majdan protestovat. Janukovič se snažil potlačit demonstrace nasazením policie a jednotek Berkut, ale také se obrátil na zločinecké skupiny, agitátory a eskadry smrti, které unesly a zabily několik jeho protivníků.

Od prosince 2013 bylo náměstí Majdan domovem 500 000 demonstrantů, takže Janukovič v roce 2014 po schůzce s Putinem vyhlásil nový mnohem přísnější bezpečnostní zákon. Ukrajinci však protesty neukončili, právě naopak, počet lidí na náměstí se neustále zvyšoval.

Objevili se zde ale také někteří ozbrojení muži, agenti provokatéři, a šéfové násilných skupin, kteří byli placeni Kremlem za tvrdé střety s policií s noži a kladivy ( to samé policie našla u tzv. žlutých vest či u řidičů kamiónů v Paříži a v CAN 2022 ). Situace se zhoršila natolik, že v únoru 2014 ukrajinští odstřelovači stříleli do davu a zabili 100 demonstrantů před očima celého světa, který se otevřeně postavil za demonstranty. Janukovičovy dny byly sečteny.

Rusové na jihovýchodní Ukrajině

Podle ukrajinského sčítání lidu z roku 2001 je země domovem 8,3 miliónové menšiny etnických Rusů, které sem nastěhoval Stalin při vyhlazování ukrajinských rodin, což odpovídá 17,3 % celé populace.

Ale ani etnické složení Donbasu nelze považovat za homogenní, stejně tak nelze tvrdit, že všichni etničtí Rusové na Ukrajině/v Donbasu jsou zastánci Putinovy ruské politiky.

Krym však byl jediným regionem na Ukrajině s ruskou 58 % populací, přispěla k tomu i cílená Putinova pasová anexe. Následovaly okresy Doněck (38%) a Luhansk (39%), součásti Donbasu, kde ruská menšina tvořila celkem téměř 3 milióny lidí. V jihovýchodní části Ukrajiny existuje šest regionů s ruskou menšinou, nejvíce v okrese Charkov (25.6%) a 14,1 % v okrese Oděsa.

V samotném Kyjevě tvoří Rusové 13,1 % obyvatel ( sčítání z roku 2001).

Wagnerovci ( spolu s žoldnéři z RSB Group a z PMC MAR ) se účastnili obsazení Krymu, při kterém nepadl jediný výstřel ( pronájem námořní základny Sevastopol, která má  pro Kreml zásadní strategický význam, protože ruskému námořnictvu umožňuje dostat se do Středozemního moře, měl vypršet 2017, a Kyjev jasně prohlásil, že nájem již neprodlouží ), poté rozvraceli Donbas.

Putinovi se anexe Krymu povedla v důsledku několika faktorů, z nichž hlavním je složení obyvatel ( podle sčítání lidu z roku 2001 bylo 58 % obyvatel Krymu ruského původu, a v referendu za vyhlášení nezávislosti na SSSR z 1.12 1991, hlasovalo na Krymu pro odtržení od SSSR jen 54% obyvatel, zatímco na ostatním území Ukrajiny 90 % ).

V přípravné fázi operace Krym agenti GRU a FSB navázali kontakt s místními kriminálními gangy a s místními proruskými sympatizanty ( zejména v pravoslavných kostelích ), aby zajistili, že se ve správný čas objeví tzv „Síly sebeobrany“, vyzbrojené Kremlem, které hrály jen okrajovou roli, např. udržovaly  „pořádek“  v ulicích.

„Síly sebeobrany“ vedl Putinův šéf  "Nočních vlků "( motorkářský gang ) mistr bojových umění Alexandr Zaldostanov „ Chirurg“, minimálně od roku 2009 osobní přítel Putina, se kterým se před anexí několikrát projel na luxusní americké motorce po Krymu.

Zaldostanov na Krym dorazil 28.2 2014, den po zahájení operací „ zelených mužíčků “.  Dle vlastních slov přijel do Sevastopolu bránit ruskou vlast před „fašistickou“ vládou v Kyjevě, a vybavit své místní agenty „nástroji sebeobrany“, které neupřesnil. Viz mj. můj článek

Andrea Kostlánová

Jak Putin s motorkáři obsazoval Krym

Andrea Kostlánová

Putinovi motorkáři slouží k zastrašování demokratů ve všech ruských velkých městech

Agrese byla financována Putinovým oligarchou mladé generace Kostantinem Malofejevem, mecenášem Putinovy pravoslavné FSB církve, která při anexi Krymu z ideologického hlediska sehrála hlavní roli.

Z vojenského hlediska obsazení Krymu zajistily nepravidelné žoldnéřské formace organizované a vedené Igorem „Strelkovem“ Girkinem, veteránem z jugoslávských válek, zodpovědným za osobní bezpečnost Malofejeva.

Říkali si „ Lidové milice“ dle historické polovojenské formace, která rozhodujícím způsobem přispěla k osvobození Moskvy od polské nadvlády v roce 1612.

Stejnou roli žoldáků sehrály nepravidelné formace kozáků. Podle Jolanty Darczewské dorazilo na Krym v roce 2014 několik kozáckých formací, a to z Tereku, z Kubáně, z Amuru a z Belgorodu, ke kterým se připojili kozáci z Pobaltí a kozáci z Krymu, kteří proti ukrajinské vládě po nástupu Putina k moci pravidelně demonstrovali a prováděli sabotážní akce, např. v roce 2006 přerušili společné námořní cvičení v Černém moři mezi Kyjevem a Washingtonem, a v roce 2009 vztyčili ruskou vlajku v horách poblíž Sevastopolu.

V roce 2015 vznikl Krug (řídící orgán ) krymských kozáků, kteří se účastnili Putinovy anexe Krymu.

Stejnou roli jako Noční vlci sehrály speciální jednotky ukrajinské policie Berkut, které se sem stáhly poté, co je Kyjev obvinil ze zločinů proti demonstrantům na náměstí Majdan. Berkutové za Putinův ruský pas se na Krymu spojili s kozáky, a za Putinovy anexe zablokovali pozemní spojení mezi Krymem a vnitrozemím země.

I někteří příslušníci ruské pravidelné armády ( tzv. zvláštní turisté /Specturisté ) nosili na Krymu uniformy Berkutu, aby nebyli identifikováni a budili dojem, že se separatistická kauza těší veřejné podpoře.

Stejně důležité bylo nasazení „ zdvořilých zelených mužíčků “/vojáků ruské armády, kteří na Krym dorazili v přestrojení. Přestože nosili zbrusu nové uniformy, neměli na nich žádné insignie, které by je jednoznačně identifikovaly jako Rusy. Podle Marka Galeotti, většina z nich byla přítomna na základnách Simferopol a Sevastopol již před anexí.

Jakmile Janukovič opustil Ukrajinu, byly na Krym vyslány dvě brigády námořní pěchoty, které měly převzít kontrolu nad letišti a sklady zbraní.

Ruské speciály byly vyslány na základny Anapa a Novorossijsk nedaleko Krymu. Tito muži ze SOF/zvláštní jednotky na Krym začali přijíždět minimálně již 25.2.2014 ( 23.2.zde skončily ZOH), na Krym je dovezla lodˇ Nikolaj Fličenkov.

Muži ze SOF, za pomoci Specnaz, námořní pěchoty, civilních „dobrovolníků“ a ukrajinských příslušníků rozpuštěné pořádkové policie Berkut a veteránů skupiny Rubež, které všechny Putin nazýval „ozbrojenými sílami sebeobrany“, převzaly kontrolu nad ústředím místní samosprávy ve městě Simferopol ve 4:30 dne 27.2. 2014, nad kterým vyvěsili ruskou vlajku – ráno se obyvatelé Krymu nestačili divit.

Ve stejné době a v následujících dnech „zelení mužíci“ obklíčili vojenské základny ukrajinské armády na Krymu a převzali kontrolu nad všemi citlivými body, včetně nad jediným spojením poloostrova s vnitrozemím , aby zabránili příchodu posil.

V únoru 2014 se na Krymu spolu s maskovanými zelenými mužíčky v uniformách bez insignií z pravidelné ruské amády objevili i wagnerovci, všem dohromady se říkalo „ zdvořilí lidé „, o civilisty se nestarali a do jejich života vůbec nezasahovali  – „jen“ odzbrojovali ukrajinskou armádu a přebírali její stanoviště.

Po převzetí Krymu se zhruba 300 wagnerovců přemístilo na východní Ukrajinu, kde odstartovali konflikt mezi ukrajinskou vládou a spojenými proruskými a ruskými silami, které v Donbasu destabilizovaly vládní bezpečnostní jednotky, paralyzovaly operace místních vládních institucí, obsadily muniční sklady a přebíraly pod svoji kontrolu celá města. Wagnerovci měli za úkol i průzkum, zpravodajskou činnost a doprovázeli VIP osoby.

Má se za to, že zpočátku tzv. „zelených mužíčků „ bylo asi 2000, zatímco ukrajinská armáda zde měla zhruba 25.000 mužů, je tedy překvapivé, že navzdory nepoměru sil Rusové hladce uspěli - podařil se jim dokonalý efekt překvapení, kdy nikdo dva dny po skončení OH v Soči neočekával Putinovu agresi. Významnou roli sehrál i zmatek, způsobený nejasným původem „ozbrojených sil sebeobrany“, a blesková rychlost obsazení.

Viz můj článek z 28.2.2014, kdy jsem poprvé o obsazení Krymu informovala.

Andrea Kostlánová

Po OH v Soči obsazení Krymu ?

Zároveň ruská armáda, poučena ze svého fiaska při napadení Gruzie v srpnu 2008, prováděla efektivní operace elektronického boje, deaktivovala telefonní síť , čímž zabránila komunikaci Kyjeva s ukrajinskými ozbrojenými silami na Krymu.

Kromě toho „zelení mužíčci“ obsadili Internet Exchange Point v Simferopolu a všechny rozhlasové a televizní stanice, a zcela tak ovládli krymský informační prostor, aby byli schopni cenzurovat nebo šířit svoje dezinformace a propagandu.

Pomáhali jim v tom nasazení ruští dobrovolníci, tzv. Putinovi „turisté“ , z řad válečných veteránů, řeckořímských zápasníků  a boxerů z klubů ( viz stejné typy z české 5. Putinovy kolony, kteří zde v květnu vítají Putinovy Noční vlky ), kteří odletěli z Čakalovského vojenského letiště s úkolem shromažďovat informace v různých centrech Krymu vydáváním se za místní obyvatele. Zúčastnili se i obsazení některých citlivých budov v Simferopolu  – vedl je ruský poslanec Franz Klincevič židovského původu, absolvent Vojenské akademie ruského genštábu.

Andrea Kostlánová

Kreml hodlá rozšířit řady ruských " turistů " v Donbasu

Andrea Kostlánová

Samantha Power: " Ruský voják na dovolené je stále ruský voják "

Další mé články k tématu, v mé rubrice Rusko je jich ale mnohem více.

Andrea Kostlánová

Putin : „Nezávislost Ukrajiny byla vyhlášena protiústavně „

Andrea Kostlánová

Ukrajina, státy sousedící s RF v ohrožení

Andrea Kostlánová

Neméně důležité byly akce Putinových „počítačových pirátů“, kteří se zabývali  pečlivým trollingem a šířením příběhu, oslavujícím Putinovo obsazení Krymu.

Provádění těchto propagandistických aktivit, které zajišťovaly totální kontrolu nad informačním prostorem Krymu, zajištˇovala  „Charkov News Agency“ ( viz mj. http://euromaidanpress.com/2014/11/13/kremlins-propagandists-created-a-network-of-pseudo-ukrainian-internetnews ).

Navzdory názvu agentura nesídlila na Ukrajině, ale v Petrohradu v ulici Savuškina, na stejné adrese jako Prigožinova trollí Internet Research Agency (IRA), 2018 sankcionovaná US ministerstvem spravedlnosti za vměšování se do US voleb v roce 2016.

V době obsazení Krymu se objevila i kremelská hackerská skupina Cyber-Berkut, která prováděla kybernetické útoky proti mobilním telefonům a e-mailovým účtům různých politiků a institucí, mj. se k ní dostala korespondence mezi kyjevskými vládními úředníky a jejich americkými či unijními protějšky.

Členům Cyber-Berkut se dokonce podařilo napadnout systém elektronického hlasování Ukrajiny.