Komu vadí dánské mosty

Přestřelka ve staré záležitosti se opět rozpoutala mezi Helsinkami a Kodaní. Zatrpklé Helsinky se stále nemohou smířit s dánským mostem přes úžinu Velkého Baltu.

K historii tohoto projektu :

Říká se, že Dánsko/DK má nejkvalitnější mosty na světě, nejvíce jich postavilo ve 30.letech – ročně jeden.Dánsko se zabývalo plánem spojit kontinentální a ostrovní část svého území (východní a západní DK) již půldruhého století, vždy však zůstalo jen u projektů.

Teprve výstavba Eurotunelu  pod kanálem La Manche na Dány zapůsobila jako červený hadr na býka, takže v 5/87  parlament odhlasoval zákon, který projekt konkretizoval.

Celá stavba se skládala ze tří částí : a) ze Západního mostu pro společnou železniční a silniční dopravu, postaveného v letech 89-93,který je se svojí délkou 6,6 km nejdelším mostem v Evropě (do provozu byl dán v roce 94)b)  z Východního železničního tunelu (7,4 km, do provozu dán 97), po Eurotunelu je druhým nejdelším podvodním tunelem v Evropě      c) silničního visutého Východního mostu,který byl dán do provozu v roce 98 , má výšku 65 m a rozpětí 1624 m, je druhým nejdelším visutým mostem na světě (po jap. mostě Akaši Kaikjó )            

Celý projekt stál 25 mld dánských korun, více než všechny ostatní dánské mosty dohromady,  celou stavbu realizoval státní podnik, k tomuto účelu v roce 87 založený.

 Tehdejší Komise EU v roce 1987 proti znění tohoto dánského zákona z 5/87 protestovala s tím , že odporuje „duchu“  Římské úmluvy. Kodaň protest Komise EU ignorovala, a Komise podala na Kodaň  žalobu u Evropského soudního dvora v Lucemburku.

Protestní nótu tehdy Kodani zaslala i Moskva, která se také obávala, že most bude překážkou pro lodní dopravu.

Finsko Komisi brzy následovalo, a podalo v 8/91 žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Finská žaloba byla závažnější : Helsinky tvrdily, že stavba mostu je v rozporu s mezinárodní smlouvou o postavení těchto úžin z roku 1857, která Velkému a Malému Baltu (a Sundu) , třebaže  vzhledem ke své šíři mají povahu pobřežních vod,přiznala mezinárodní právní režim, zejména povinnost poskytnout všem lodím právo volného průjezdu.A právě o volný průjezd těmito úžinami se Finsku jednalo, protože Helsinky se obávaly, že most bude nepřekonatelnou překážkou pro plavidla postavená pro těžbu ropy z mořského dna (která jsou až 200 m vysoká) , jakož i pro přepravu plošin pro ropné vrty, které Finsko vyrábí …