Putinova hodně neurozená „ šlechta „ - Vorobjov starší a mladší

Prigožin*1961 zaměstnával dceru Darju Alexandra Dugina, ideologa Velkého Ruska a protizápadního eurasijství, jejíž auto explodovalo u Moskvy 20.8.22. Duginova dcera byla stejně zvrhlou protizápadní a protiukrajinskou fanatičkou 

 jako její otec, šéfovala Prigožinovu webu s názvem United World International.Na jejím pohřbu (23.8.) seděl vedle jejích rodičů Putinův oligarcha, jenž má od Putina na starosti financování a podvratné aktivity Putinovy FSB ruské pravoslavné církve, oligarcha Konstantin Malofejev.

Prigožin kamarádí s bývalým gubernátorem moskevské oblasti Andrejem Vorobjovem*1970, jehož životopis je tajemství zahalené ve tmě, stejně jako Putinův. Jisté je, že se 1970 narodil v sibiřském městě Krasnojarsk, ve kterém 1987 ukončil školu. Jeho otec, bývalý komunistický aparátčik, spolupracovník Sergeje Šojgu, byl jedním ze zakladatelů ministerstva pro mimořádné situace, které za Putina jen zahlazovalo stopy po Putinově státním teroru v Rusku ( mj. Dubrovka, Beslan ).

Pak začínají nejasnosti.

Dle svého oficiálního životopisu se jako voják Speciální účelové motorizované střelecké divize vnitřních vojsk ministerstva vnitra SSSR. F. E. Dzeržinského, v letech 1988-89 podílel na „ krvavém nastolení ústavního pořádku „ v Baku, Jerevanu, Kokandu a Ferganě, kde koncem 80. let vypukly krvavé mezietnické konflikty. Službu v motostřelecké divizi Dzeržinského ukončil 1989, a v roce 1991 začal podnikat v Moskvě.

1995 Vorobjov dle oficiálního životopisu dokončil Severoosetskou státní univerzitu s titulem z obchodu - na univerzitě však žádný student Vorobjov nikdy nestudoval, a vyvstává otázka, proč si vybral Severní Osetii, a ne Moskvu, kde podnikal, nebo rodný Krasnojarsk, ve kterém měl jeho otec jako inspektor městského výboru na starosti vznikající družstva a malé podniky v rámci „reformy socialistické ekonomiky“ . Jak spojil denní studium na Vladikavkazské univerzitě se svým podnikáním v Moskvě?

Za Putina poté studoval na dalších institucích a dostával další tituly - Všeruskou akademii zahraničního obchodu 1998 ukončil diplomem z mezinárodní ekonomiky se znalostí cizího jazyka.

V roce 2006 získal doktorát z ekonomie, „přednášel“ na Vysoké ekonomické škole, 2011 byl zvolen poslancem Státní dumy a stal se jejím místopředsedou.  V říjnu 2013 přestal na VŠ „ přednášet“ kvůli pracovnímu vytížení z důvodu zvolení do funkce moskevského gubernátora.

Vorobjov byl příliš zaneprázdněným, než aby mohl ztrácet čas studiem na univerzitě, a tak si s největší pravděpodobností vysokoškolské diplomy koupil (skandál vypukl kolem jeho diplomové práce z roku  2004 - v její 165 stránkové tezi bylo 107 plagiátů z jiných zdrojů ).

Podnikání

1996 se stal se spoluzakladatelem holdingu Russian Sea (Russian Aquaculture), který dovážel zmrazené ryby z Norska.

1997 koupil na předměstí Moskvy sklad zeleniny, a na jeho místě postavil závod na zpracování ryb ZAO Bogorodskryba, který se brzy přejmenoval na  „Russian Sea Group of Companies“, ze které se stal největší dodavatel mražených ryb a mořských plodů v Rusku. Obrat skupiny v roce 2006 byl odhadován na 100–120 milionů dolarů. V této společnosti Vorobjov, jenž do roku 2000 v ní zastával post generálního ředitele, vlastnil 60% akcií. Jeho obchodními partnery byli Putinovi klauni Šojgu a Matvijenková.

Šojgu s Jurijem Vorobjovem pracoval společně v Krasnojarsku jako inspektor regionálního záchranného sboru. Vorobjov starší byl zástupcem inspektora Šojgu, potom spolu pracovali na ministerstvu pro mimořádné situace, dokud Vorobjov starší neodešel do Senátu. Šojgu pro list Vědomosti 2012 uvedl, že se svým bývalým kolegou senátorem Vorobjovem mají sousedící vily ve vesnici Znamenskoje na Rublevce, kde se o víkendech obě rodiny scházejí.

V lednu 2000, kdy Putin převzal moc, se přítel jeho otce Sergej Šojgu stal místopředsedou vlády vlády RF, aniž by opustil funkci ministra pro mimořádné situace. Za svého asistenta si Šojgu vyžádal syna svého přítele – Andreje Vorobjova - Šojgu zůstal jako ministr i v nové vládě Michaila Kasjanova.

Současně dle svého oficiálního životopisu a dle listu Izvestija Andrej Vorobjov od května 2001 vedl stranický fond „Jednota“ s cílem vybírat pro Putinovu stranu peníze od dárců.

Avšak ke sbližování meziregionálního hnutí „Jednota „ ( Sergej Šojgu ), koalice „Vlast„ ( starosta Moskvy Jurij Lužkov ) a hnutí  „ Celé Rusko“ (Mintimer Šajmijev)  došlo až v dubnu 2001, a k jejich sloučení na stranu Sjednocené Rusko až v prosinci 2001 ( oficiální datum založení Putinovy strany ) - název „Jednotné Rusko“ má strana až od prosince 2003.

Šéfem Putinovy strany je Medvěděv, tajemníkem Vjačeslav Volodin, Putin členem strany není, ale řídí ji. Povolenou opozicí jsou komunisté, populisticko-nacionalistická strana ruských tajných služeb LDPR zesnulého Žirinovského, a Putinem vytvořené „opoziční“ Spravedlivé Rusko.

Šéf komunistů Gennadij Zjuganov o Putinově straně řekl :“ Jednotné Rusko nemá ideologii, nemá program ( programem je tzv. Putinův plán, který nikdy nebyl zveřejněn ). Má jen dva cíle - udržet se u koryta a přisát se k hlavnímu toku peněz – ke státnímu rozpočtu „.

Jako prominentní člen Putinovy strany nemohl Andrej Vorobjov podnikat, proto 2002 převedl své akcie do vlastnictví Aurora Industries Limited LLC, kterou z 99,9% vlastnila RSGroup LTD z Britských Panenských ostrovů.

V roce 2002 rezignoval na post generálního ředitele Russian Sea Group, a prodal 60% svých akcií svému bratrovi Maximovi, předsedovi správní rady společnosti RSG.

Prostřednictvím složité sítě offshorových společností byl však stále jedním z hlavních akcionářů skupiny Russian Sea Group. Dalšími hlavními akcionáři, vedle jeho bratra, jsou jeho rodiče.

V letech 2002-2003 se Vorobjov jako dvaatřicetiletý stal senátorem Rady federace Republiky Adygea, a zastupoval region v Radě federace Dumy.

2003 byl zvolen do Státní dumy, v níž okamžitě převzal post zástupce předsedy (Borise Gryzlova) stranické frakce Jednotného Ruska.

V rámci činnosti meziregionálního fondu na podporu strany Jednotné Rusko, jak je uvedeno v oficiálním životopise, byl Vorobjov zodpovědný nejen za výběr peněz, ale i za organizování různých „humanitárních“ ( tj. subverzivních )  akcí – mj. v Srbsku ( Kosovo) , Podněstří,  Abcházii, v Jižní Osetii, a to ve spolupráci s prvním ředitelem agentury "Emercom", vytvořené v roce 1996, Viktorem Abramovem.

Emercom byl vytvořen za účelem účasti na mezinárodních humanitárních operacích ministerstva pro mimořádné situace, uvádí ve své zprávě vyšetřovací komise OSN, která vyšetřovala korupci v programu „Ropa za potraviny“ /1996-2003/.   Podle OSN Emercom v rámci tohoto programu nakoupil v Iráku 60 milionů barelů ropy se ziskem 7,6 milionu dolarů, které obdrželo ministerstvo pro mimořádné situace a Putinova strana Jednotné Rusko.

2005 se stal třetí nejvlivnější osobou Putinovy partaje, když byl jmenován šéfem výkonného výboru strany, protože Kreml nebyl spokojen s dosavadním šéfem Volkovem a s gen. tajemníkem Bogomolovem - proto Volkovův post přešel na Vorobjova a Bogomolovův na Vjačeslava Volodina.

V roce 2005 se tak ve straně vytvořil mocenský trojúhelník : předseda nejvyšší rady strany Boris Gryzlov ( přímý kontakt na Putina ) - Volodin ( politická moc strany ) - Vorobjov ( finanční zdroje strany ).

2008 zaujali otec a syn - Jurij a Andrej Vorobjovovi místa v prezidiu Generální rady Putinovy strany Jednotné Rusko.

28.9. 2010 Boris Němcov ve vysílání Rádia Svoboda prohlásil: „Celý národ ví, že je to strana zlodějů a korupčníků.“   Odtud pramení její lidový název Strana podvodníků a zlodějů /Pártija žúlikov i voróv, jak ji 2.2.2011 nazval i Navalný. Poté, co mu advokát Šotta Goradze pohrozil žalobou, Navalnyj uspořádal anketu, ve které 40 000 hlasujících označilo stranu za „podvodníky a zloděje.

2011 obdržela strana historické minimum hlasů, Medveděv z neúspěchu obvinil Vorobjova s tím, že se aktivitám v parlamentu věnoval více než zájmům strany. Vorobjov byl proto nucen opustit post šéfa Ústřední volební komise Strany, ale stále stál v čele parlamentní frakce Strany.

Zfalšované parlamentní volby, kdy si Putinova strana udržela většinu v Dumě,  vyvolaly masové protesty v Moskvě, Petrohradu, Kaliningradu a dalších stovkách měst, které Putin brutálně potlačil ( nepokoje v Rusku 2011-2012).

11. 2. 2012 prezidium Generální rady Jednotného Ruska odvolalo Vorobjova z postu předsedy výkonného výboru strany a na místo jednatele byl jmenován Konstantin Mazurevskij, šéf ústředí Putinovy Mladé gardy. Vorobjov tvrdil, že funkci opouští z vlastního rozhodnutí kvůli vysokému pracovnímu nasazení v parlamentu, a že „nadešel čas dát šanci mladým“.  10.8.2012 byl post předsedy výkonného výboru Jednotného Ruska předán Dmitriji Travkinovi.

8.11.2012 byl Andrej Vorobjov Putinem na žádost Šojga jmenován úřadujícím gubernátorem Moskevské oblasti, jenž z této funkce odešel, aby po Serdjukově rezignaci povýšil na ministra obrany, rok poté Vorobjov na tuto funkci „vyhrál volby“.

V květnu 2014 po okupaci Krymu Putin vyslovil přání, aby se navrátily jména Měst Hrdinů – tj. aby se Volgograd přejmenoval na Stalingrad a Petrohrad na  Leningrad, v čemž jej podpořili komunisté.

Vorobjov dál řídil podnikání rodinné společnosti Russian Sea Group, které se oficiálně 2002 vzdal - 2012 RSG rozšířil o majetek bývalého gubernátora Přímořské oblasti Sergeje Darkina. Společnost Russian Sea Group of Companies získala Nakhodka Base of Active Marine Fisheries (NBAMR), jejímž hlavním akcionářem byla Darkinova manželka Larisa Belobrová.

Za NBAMR jeho „Russian Sea“ zaplatilo zhruba 300 milionů dolarů - vzhledem k tomu, že NBAMR je druhá největší ruská rybářská společnost, má 17 vlastních plavidel a v Beringově a Ochotském moři uloví asi 170 tisíc tun ryb a mořských plodů ročně, tak Vorobjova rodina podstatně navýšila svůj majetek.

Vorobjov mladší i starší jako politici oficiálně nevykonávají žádnou  podnikatelskou činnost, o to úspěšnější jsou ale jejich rodinní příslušníci.

Ludmila Vorobjovová je spoluzakladatelkou holdingu Grand Land, který se zabývá stavebnictvím a poskytuje zprostředkovatelské služby. V roce 2000 pracovala v této firmě i Irina Šojgu, manželka Sergeje Šojgu.

V roce 2006 Irina Šojgu, syn komsomolky Valentiny Matvijenkové ( 2003-11 starostka Petrohradu, poté šéfka Senátu ) Sergej Matvijenko, a Vorobjovova firma „Grand Land“ založili developerskou společnost „Barvícha 4“.

Barvícha je luxusní městečko s prezidentským sanatoriem v Moskevské oblasti v regionu Rubljovka s luxusními státními vilami a s luxusními vilami ruských intelektuálů.

Hlavními aktivy mladšího bratra Andreje, Maxima Vorobjova, jsou stavební firmy v Petrohradu, kde získal pod cenou mnoho nemovitostí a stavebních pozemků, a firma OOO Samolet LO. Od roku 2011 je Maxim členem správní rady společnosti Stroytransgaz Putinova GennadijeTimčenka.

Úspěšnou firmu vede i strýc Andreje Vorobjova – z bodyguarda se stal slavný cukrář ...  „Interlocutor“ v roce 2012 napsal,  že dokonce i 83letá babička Nina se objevila  v představenstvu v jedné z rodinných firem.  Obchodně mimořádně talentovaná rodina.

Svatba gubernátorovy dcery

Ženichem byl 23letý podnikatel Mark Tipikin, syn bankéře, jenž se oženil s Jekatěrinou Vorobjovovou, absolventkou moskevského MGIMO ( Státní institut mezinárodních vztahů ), kde se oba seznámili.  Svatební hostina byla uspořádána v pětihvězdičkovém hotelu Four Seasons.

Novináři se snažili vypočítat přibližné náklady na oslavu - jeden dort, psala média, stál 880 tisíc rublů ( blogeři spočítali, že ruský učitel v Moskvě by na tento dort pracoval tři roky ).

Honorář hostitelů, showmana Alexandra Oleška a herečky Nonny Grišajevové, se odhadoval na 10 tisíc eur. Vystoupení pěveckého sboru Turetsky - 30 tisíc eur. Michailu Šufutinskému, jenž byl zlatým hřebem programu, zaplatili 20 tisíc eur. Hosté, z nichž nejvýznamnějším byl Josef Kobzon, doprovázený manželkou, snad přišli zdarma.

Miliony dle daňového přiznání

2010 se dítě Andreje Vorobjova objevilo na samostatném řádku daňového přiznání s vlastním příjmem ve výši 16 mil. rublů, zatímco Andrej Vorobjov uvedl příjem pouhých 2 054 861 rublů …

Na otázku novinářů  pro rozhlasovou stanici Kommersant FM Vorobjov 7.12.2012 podrážděně odpověděl -  „ Manželka zemřela  a dcera po ní získala dědictví – byt a úspory.“

Vorobjovova manželka, první nebo jediná oficiální, se jmenovala Margarita, nic jiného se o ní neví – jen že náhle zemřela a zanechala po sobě dvě dcery. Proč její jedna dcera každoročně dostává milióny, není jasné. S další partnerkou má Vorobjov další dvě dcery a dva syny (* 2013 a  *2014).

2012 + 2013 vydělal 34 miliónů v každém ( údajně prodal nějaký majetek, jaký neuvádí ),  v roce 2014 vydělal  „ jen „  9 milionů, 2015 vydělal 27 mil. rublů a 2016 97 mil. rublů.

Vorobjov gubernátorem Moskevské oblasti

2012 byl vyhozen z funkce ministra obrany Anatolij Serdjukov a na jeho místo byl jmenován gubernátor Moskevské oblasti Šojgu. Otec Jurij příteli Šojgu oznámil, že jeho syn má zájem převzít uvolněný post gubernátora,  a Putin 8.11.2012 Andreje jmenoval úřadujícím gubernátorem Moskevské oblasti.

Vorobjov se poté připravoval na předčasné volby v Moskevské oblasti, které byly naplánovány na 8. 9. 2013. Starosti si nedělal, o jeho majetku a účtech v zahraničí nikdo nevěděl.  Ve volbách ( s 38% účastí ) získal 79% hlasů ( Sergej Sobjanin ve stejný den ve volbách moskevského starosty dostal 51% hlasů ).

Jako gubernátor pokračoval v linii prosazované Šojgem, tj. vyčištˇoval městské správy od nepohodlných jedinců, a zahájil řadu trestních řízení proti zvláště „opovážlivým“ individuím.

V červenci 2013 Vorobjov zabavil lesní majetek Ruské akademie věd v Moskevské oblasti.

Nicméně Andrej Vorobjov nebyl Šojgu. Propouštěl proto jen druhořadé osobnosti, prominenty v nejhorším případě poslal do důchodu či je přiměl k rezignaci.

Viz :  Sergej Parchomenko 2018 : „ Vorobjov není vědec, nenapsal žádnou disertační práci, ale stále používá titul. “ +  „Opouští Andrej Jurijevič Vorobjov funkci guvernéra? Guvernér Vorobjov odvolán z funkce ?  17.11.2020.