Al-Qajda a její nepolapitelné peníze

Já děsím tebe, ty děsíš .mne, a spolu děsíme svět ...    Dezinformaci nestačí vymyslet, dezinformace se musí šířit, což obstarávají novináři, vědomě či nevědomě. Někteří z nich si na dezinformacích vybudovali kariéry.

 Na rozdíl od toho, co psali, masový vrah Saddám Husajn představoval poslední hráz proti islámistickému nebezpečí v Iráku, a nespolupracoval s al-Qajdou, ne všichni alžírští binLádinové byli autentičtí (viz Autentičtí a falešní bin Ládinové), a ne všichni Srbové byli nacionalističtí extrémisté - to , co Washingtonu na Miloševiči nejvíce vadilo, byla jeho bezuzdná  podpora, zejm. během embarga, Saddáma Husajna  . 

Odkud pochází většina zasvěcených informací o al-Qajdě z per protiteroristických analytiků? V anglosaských zemí je to oddělení dezinformací CIA či SIS/Secret Intelligence Service /MI-6, jejichž heslem je  „ kuj železo, dokud al-Qajda září“ .

(Třebaže podle Daily Telegraph z 1.8.09 je MI-6 diletantská organizace, která se nechala infiltrovat islámistickou buňkou :jejích 6 muslimských zaměstnanců bylo propuštěno, protože až po jejich přijetí se zjistilo, že dva z nich prodělali výcvik u al-Qajdy v Afghánistánu, a 4 z nich nedokázali doložit prázdná místa v životopisu …)  

Tito anglosaští novináři ( jejichž informace nekriticky přebírají ostatní světová média) uvádějí a citují jeden druhého, a mnohdy se i Hloupý zamyslí, zda jejich informace nepocházejí z výslechů teroristů z Afghánistánu, Guantanamo Bay či z Diego Garcia …

Uprostřed leteckých úderů proti talibancům 01/02 anglosaští novináři Nebojsové nacházeli celé hromady „pokladů“  obnažující činnost al-Qajdy (audiokazety, videonahrávky, tuny „papírových“ dokumentů, „přesné záznamy ze schůzí pořízených talibanskými politruky“ , aj.).

 Když se na místa,která byla terčem náletů , dostavila komanda výzvědných služeb, žádné takové poklady nikdy neobjevila, západní novináři o ně doslova zakopávali … 

Jejich články a bestsellery jsou přesvědčivým důkazem proti nim, nikoliv pro otázky, které kladou, ale pro otázky, které nekladou …

 Al-Qajda/Základna, není klasickou „bojovou“ teroristickou organizací, která se zaměřuje jen na teror.Al-Qajda spíše než na boj se především zaměřuje na financování islámistických teroristických organizací,které svými financemi získává pod svoji kontrolu (pracuje metodou tajných služeb) .

Stala se „konfederací“  světových islámistických sítí, které penězmi ovládla, a logistickou základnou pro jejich teror … (Nejprve ze svého ústředí v Kandaháru  pronikla do Súdánu, Indonésie a Filipín, nejvíce  „diplomacie“ však musela vynaložit , aby na její lep sedli alžírští islámisté .)

Jejím cílem je tudíž polapit do své sítě islámistické teroristické organizace, které kouzlu jejích peněz ještě nepodlehly …

Hlavním úkolem Usámy bin Ládina /UBL ,jenž vystudoval, třebaže bez diplomu ,ekonomiku, bylo zajistit plynulé financování al-Qajdy.Od roku 98 pravidelně vyzýval muslimské podnikatele, aby zakat,“muslimský odpustek“ , věnovali právě al-Qajdě.Kromě bank, které řídili příslušníci jeho rozvětvené rodiny, UBL podporovaly al-Baraka Bank, al-Rajhi Bank, Saudi American Bank/SAMBA , a mnohé další . 

V Súdánu ,“ti“ , co připravovali  záložní sítˇ  pro podporu mez. oddílů džihádistů v jejich boji se sovětskými okupanty v Afghánistánu , zdejší islámistickou sítˇ budovali dlouhá léta , podle zprávy Brisarda pro OSN, již od roku 1983 v době, kdy se v Súdánu po 11 let opět rozhořela občanská válka  mezi muslimy na severu a  nemuslimskými etniky, křestˇany a animisty na jihu, válku,kterou  odstartovaly zábory „jižanské“ půdy, jistěže ne náhodné, ze strany islámistů gen. Bašíra a ideologa Tourabiho z National Islamic Front  ….   

Za všeobecného chaosu  „organizátoři“ mez. džihádismu  zakládali výcvikové tábory pro džihádisty, zástěrkové banky, charitativní nadace, firmy , sponzorující džihád v Afghánistánu. UBL byl v obchodním partnerství s několika saúdskými investory (princ Mohamed Fajsal,Saleh Abdulah Kamel, Adel Abdul  Jalil Batterjee) ,sám v Súdánu  založil Al Shamal Islamic Bank .

Tito významní saúdskoarabští finančníci umožnili Usámovi provádět legální transakce se západními bankami. 

Do Súdánu, kam jej pozval jeho souvěrec, islámistický vůdce Hasan Tourabi (do roku 97 spolupracující s prez. gen. Omarem Bašírem, v letech 00-03 Bašírem uvězněný),  se přemístil na přelomu 91/92 , když byl ze Saúdské Arábie vyhoštěn.

UBL se sice vrátil z Aghánistánu jako hrdina,ale začal korunnímu princi „radit“ , jak má postupovat proti Saddámu Husajnovi v Kuvajtu. UBL princi nabídl pomoc „svých“ arabských oddílů, na které samozřejmě nebyl korunní princ zvědavý, mohly by se postavit i proti saúdské dynastii, jejíž vojenskou závislost na Washingtonu začal veřejně napadat zhrzený Usáma.

Poté, co verbálně urazil krále Fahda, Rijád k němu v 3/94 do Chartúmu vyslal posla, jemuž měl odevzdat saúdskoarabský pas. 

V Súdánu UBL vlastnil několik zemědělských firem, jednu import-export firmu (obchod se zbraněmi), a v rámci rodinného „království“  bin Ládinů , jednu stavební firmu ,která zde stavěla silnice a letiště .Našlo v nich „legální“ práci a „legální“ bankovní účty mnoho významných operativců al-Qajdy. 

Přes své zástěrkové společnosti v Madridu, a jednotlivce a firmy v Saúdské Arábii (firma Mushayt Trading Establishment v Jeddah ) al-Qajda dokázala  v letech 95-01  přelít  (falešné obchodní smlouvy) přes jeden milión dolarů pro svoje ústředí v Německu (do Hamburku šly peníze přes saúdskoarabskou al-Rajhi Bank,a obchodníky Mahmúda  Darkazanli a Abduláha Fatah Zammar), a pro své ostatní západoevropské buňky. 

Finančním šéfem al-Qajdy pro Evropu, se sídlem v Madridu, byl Mohamed Galeb Kalaje Zouaydi/alias abú Talha , Syřan se španělským občanstvím,ing. ekonomie a dlouholetý pokladník saúdské královské rodiny. Švagr Zouyadiho, Mohamed Baiahah/abú Khaled pracoval pro UBL jako jeho osobní kurýr v Evropě …  

Zouaydi dostával peníze od Mushayt Trading Establishment přes saúdskoarabskou National Commercial Bank, a dále je přeposílal do belgické Global Relief Foundation/GRF ,které šéfoval Nabil Sayadi, od 22.10.02 je GRF na seznamu teroristických organizací OSN. 

Mohamed Zouyadi/abú Talha spolupracoval s princem Abdulláhem al-Turki,dlouholetým šéfem saúdskoarabských zprav. služeb (77-9/01, po 01 velvyslancem v UK, poté ve Washingtonu) ,se kterým uzavřel v 10/99  falešnou obchodní smlouvu o partnerství na stavební projekt v Madridu v ceně 2.3 mil. dolarů. Zouyadi smlouvu uzavřel jako představitel španělské firmy Proyectos y Promociones/zástěrkové firmy al-Qajdy (Brisard a jeho zpráva pro OSN z roku 02). 

Princ Abdullah al-Turki*1945,bývalý spolužák Billa Clintona na Georgetown University, se kterým „spolupracoval“  Usámův první mentor palestinský šejk Abdulláh Azzám, ve své funkci šéfa tajných služeb mladého a hluboce věřícího UBL*1957, společně s Azzámem přemluvil, aby , aniž by univerzitu Krále Abdulazíze dokončil, přijel v roce 1980 do Afghánistánu pomáhat mudžáhedínům v boji proti sov. okupantům (UBL dostával od rodiny kapesné v roční výši 7 mil. dolarů, takže hlavně proto) .

Princ Turki se později stal gen. tajemníkem „charitativní“ organizace Muslim World League, založené Sajídem Ramadánem, synem zakladatele eg. Muslimského bratrstva Hasana Banny .  Sajíd Ramadán je otcem  ideologa „evropského islámu“ švýcarského islámologa Tárika Ramadána,vykázaného z Francie,jemuž US nepovolily vstup do země, zato jej přijal za svého poradce Tony Blair a za svého profesora teologie Oxford University (jeho místo univerzitě  štědře zaplatil Katar, který Ramadánovi na Oxfordu dokonce zřídil samostatnou katedru islámských studií, kterou Ramadán od 1.9.09 povede), třebaže jej vedení univerzity označilo za „problémového“ .  

18. 8.09 s Ramadánem  „ s okamžitou účinností“  přerušila spolupráci univerzita Erasmus a rotterdamský starosta poté, co se dozvěděli, že Bratr Tárik má od 4/08 vlastní pořad na anglofonním TV kanále,který financuje Teherán, ve kterém britští novináři odmítají vystupovat   … Bratr Tárik ze svého luxusního bydliště v LON rotterdamskému starostovi  vzkázal, že „režim Ahmadinedžáda nepodporuje, a že se s Rotterdamem bude soudit jako obětˇ rasismu …“  , v čemž jej  v rámci obrany „akademických svobod“ podpořili nizozemští univerzitní profesoři, kteří poukázali na pokrytectví rotterdamského starosty, protože město Rotterdam, jeden z nejdůležitějších přístavů na světě , s Teheránem čile obchoduje …

Nizozemští a britští novináři zdůraznili, že v den , kdy byla v protivládních demonstracích zastřelena 29letá Neda, bratr Tárik se téhož dne ve svém pořadu ani slůvkem o Nedě nezmínil, zato sáhodlouze líčil „ skandální diskriminaci muslimských studentek na evropských univerzitách …“ .

Rotterdamská radnice mu za jeho symbolickou účast na 70 „výchovných přednáškách“ zaměřených proti sňatkům,do kterých nezletilé zaprodávají jejich muslimští rodiče,vyplatila za období tří let 1,7-2 milióny euro … (bratr Ramadán tvrdí, že za 3-6 dní  „práce“ /za měsíc dostával symbolický plat 47 euro) .   

Palestinský šejk Abdullah Azzám v Péšáváru s Usámovými penězmi a za přispění CIA/ISI/Turkiho „agentury“ (zajímavá zde byla „spolupráce“ ISI-Turki/Mossad, a všech těchto „agentur“ vůči íránským tajným službám/+Mossadu …)  založil v roce 84 předchůdkyni al-Qajdy, Bait ul-Ansar/aneb Maktab al-Khidamat,MAK /Mujahideen Services Office,MSO = logistickou sítˇ, včetně výcvikových táborů, nejen pro válku mudžáhedínů se sov. vojsky, ale i pro jejich nábor napříč celým světem ( tyto organizační buňky, vytvořené CIA/ISI v Evropě a v US , „převzala“ v 90.letech Usámova al-Qajda, alias přejmenovaná Azzámova MAK , poté co Azzám se svými třemi syny  byl v Péšáváru  24.11.89 rozmetán na padrtˇpo výbuchu tří bomb v jeho autě, když se vraceli z večerních modliteb v mešitě …  

V 2/91 byl ve svém newyorském bytě zavražděn blízký přítel Azzáma, spoluzakladatel MAK a šéf její brooklynské pobočky, Mustafa Shalabi …  

Těmito dvěma vraždami tajné služby CIA/ISI/Saudské Arábie otevřely cestu pro „nástup“  nového vedení MAK , Usámy (šéfem se stal pro ono roční kapesné ve výši 7 mil. dolarů ) , alias al-Qajdy … 

Ideologicky měl UBL blíže k Azzámovi, jako on odmítal přenést džihád do Palestiny, ale manipuloval s ním Zawahiri z Muslimského bratrstva, který jej vybízel, aby se odtrhl od Azzáma, přešel k němu , a začal sponzorovat jeho Egyptský islámský džihád, na druhou stranu,  UBL s Azzámem  nesouhlasil, aby byly arabské oddíly začleněny do afghánských, a vyžadoval jejich „elitní a nezávislé „ postavení …

Po zavraždění Azzama/Shalabi a „přejmenování“ MAK na al-Qajdu, se  Egyptský Islámský džihád/EIJ Zawahiriho stal jádrem al-Qajdy.  Také Zawahiri měl své „osobní“ cíle – vytvořit z Egypta, za pomoci poslanců Muslimského bratrstva v parlamentu, islámistický stát, ale jím zorganizovaný pokus o atentát na prez. Husního Mubaraka (v roce 95)  se nezdařil, a EIJ, v době, kdy ideolog Tourabi začal proti gen. Bašírovi vystrkovat růžky,  musel ze Súdánu odejít   ….

V 3/96, pod tlakem Rijádu a Káhiry,  musel ze Súdánu odejít i UBL. Charterovým letem Ariana Airlines odletěl do Džalalabádu, a začal úzce spolupracovat s mulláhem  Mohamedem Omarem. 

Šejk Abdullah Azzam na svých častých turné po US městech (Brooklyn, St.Louis, Kansas City,Seattle,Sacramento,Los Angeles,San Diego namátkou) vybíral dary pro svoji MAK, aby měl z čeho platit náklady na svoje arabské džihádistické oddíly v Afghánistánu.

Prvními dvěma US kancelářemi MAK byly Al-Kifah Refuge Centre v Brooklynu a Islamic Centre v arizonském Tucson, celkem měla MAK/pozdější al-Qajda v USA již koncem 80.let 33 kanceláří …  ( viz kniha Lawrence Wright: Looming Tower z 06). 

Po odchodu sov. vojsk z Afghánistánu se Azzam/Shalabi postavili proti tomu, aby MAK pokračovala v boji pod zástěrkou světového džihádu proti všem , včetně v útocích proti  „nehodným“ muslimským režimům, a trvali na tom, aby ohromné finanční bohatství MAK, které nahromadila, bylo výhradně použito jen na vytvoření „pravé“ islámské vlády v Afghánistánu. 

Pokračování v boji a světový džihád propagoval Egyptˇan Ajman Zawahiri a jeho odnož v USA (slepý eg. šejk Omar Abdel Rahman a jeho stoupenci z mešity AlFarouq, kterých se CIA zbavila v roce 93 po útoku na WTC, kdy FBI islámistické  hnízdo v mešitě AlFarouq pozatýkala). 

V 90.letech za balkánských válek al-Qajda rozhodila své sítě  přes islámské charity i v Bosně, kde však byla daleko lépe usazena íránská tajná služba, a také v Kosovu a v Albánii. Polský list Rzeczpospolita v roce 97 přinesl informaci, že zpravodajská sekce polských SFOR jednotek odhalila u Maglaje výcvikový tábor zahraničních džihádistů .

Hlavní základnou arabských džihádistů, kteří do Bosny proudili od roku 92, bylo město Zenica. Žil zde např. Sajíd Karim Atmani, spolubydlící „proslaveného“ Ahmeda Ressama. 

International Islamic Relief Organization, další, která zpronevěřuje pro al-Qajdu zakat/“muslimské odpustky“ , byla založena Usámovým švagrem. 

Al-Haramain Islamic Foundation financovala islámistické extrémisty hlavně v Indonésii, jejím šéfem byl operativec UBL , jakož i dalších charit, např. Benevolence International  Foundation/al-Bir Society, Rabita Trust,  World Assembly of Muslim Youth/WAMY aj. (seznam OSN z roku 02). (Společník  Zouaydiho v Madridu Nabil Nanakli Kosaibati byl 97 zatčen jako „ saúdskoarabský agent“  v Jemenu, zatímco druhý jeho společník byl Ghasoub Ghalyoun,alias abú Musáb, jenž bez problémů 97-98  pravidelně cestoval do USA,od 01 na US seznamu teroristů ). 

Nejvíce peněz al-Qajda získává od svých sponzorů formou „členských“ příspěvků do jejích „ charitativních“ organizací, v jejichž systému zneužívá princip „ očistné almužny či muslimského odpustku „  / zakatu “, základního pilíře islámské finanční struktury .

Příspěvek na charitu/zakat  je podle Koránu  povinností každého muslima, jenže jsou tři formy tohoto „příspěvku“ : pro chudé, pro potřebné , a pro Alláha, a právě  „příspěvek“ na Alláha  je všeobecně extrémisty zneužíván,  zejm. wahhábisté jej vykládají jako příspěvek na boj za Alláha  šířením víry  mečem , svatou válkou  .

V Koránu Prorok slovo džihád použil v několika interpretačních rovinách,  a) osobní džihád muslima , za rozvíjení svých duchovních hodnot a svých intelektuálních schopností, včetně překonávání satanského pokušení všeho druhu, aby se muslim ze dne na den  stával „lepším muslimem „  ,b) djihad /práce muslima pro „blahobyt“ celé muslimské  společnosti , c) djihad , aby se nebál ve jménu Alláha a „spravedlnosti“ pozvednout svůj hlas a meč proti nepřátelům Alláha, islámu a muslimů …

Podle  káhirské univerzity al-Azhar Korán mluví jen o obranném džihádu proti okupantům arabských území, a nedovoluje zabíjení starých lidí, žen a dětí, zatímco jiní „teoretici“, např, Omar abú Omar/abú Kutada, šéf al-Qajdy v LON , tvrdili a tvrdí opak.

 Zakat/ „náboženská daň „ se vyměřuje z majetku zlata a stříbra  v jakékoliv formě podle tržní hodnoty, stejně tak z  nemovitostí, z transakcí na burze, z majetku obchodních firem, ze všech hotovostí v bance či mimo banku, z půjček, a ze všech zemědělských produktů, včetně zvířat ….  Možná, že i v Saúdské Arábii dosáhnou podnikatelé při vyúčtování daní toho, co v Česku „ nula od nuly pojde „ , protože i ze zakatu je možné si něco odečíst, např, ještě nedostavěné nemovitosti, dlouhodobé investice v jiných firmách a v zahraničí, aj.

Jen v Saúdské Arábii se do fondů náboženské daně ročně vybere přes 10 mld dolarů, které spravuje Generální ředitelství zakatu/GŘZ pod ministerstvem financí, které daň zakatu vyměřuje a vybírá, přičemž jednotlivci i firmy si mohou sami, pod dohledem GŘZ, zvolit charity, které chtějí sponzorovat, ovšem tento dohled je značně děravý, takže sám Rijád připouští, že  „ někteří poplatníci svůj zakat prostě převedou na své účty v Evropě, a nikdo neví ,kde zakat skončí …“(Jakmile je transakce jako zakat označena, zmizí ze záznamů islámských  bank  …) . 

Saúdská Arábie ve své odpovědi  pro RB OSN, která ji požádala, aby fondy zakatu více kontrolovala, uvedla, že „ základním principem islámské šaríji je, že „ cokoliv vede k nezákonnostem, je samo o sobě nezákonné“ ,  že má zákon zakat nevalně regulující z roku 1976, nicméně, že „ není zodpovědná za to, jestliže obdarovaní dobročinnosti zneužívají „ . Rijád  kontrolu zakatu zpřísnil v roce 94 a 99, ale „ nemůže provádět audit v každé charitativní nadaci „  …

Rijád provádí kontrolu nad bankami státní Saudi Arabian Monetary Authority /SAMA, který může vyžadovat inspekci jakýchkoliv účtů  a jakýchkoliv transakcí , ale zatím mnoho auditů, od roku 52,  nenařídil (jedním z nich byl v roce 99 pod mez. tlakem nařízený audit u NCB /National Commercial Bank, kterou v té době řídil jeden ze švagrů UBL, jeho velký obdivovatel a sponzor.Z vedení banky musel odejít, ale zůstal jejím největším akcionářem s rozhodujícím hlasem ve správní radě. 

Rijád zřídil Výbory pro „ humanitární pomoc“ muslimům v Palestině (finance byly zdvojnásobeny při jejich intifádách, a finance,které zbyly po nákupu zbraní,  rozdávaly charitativní organizace Hamasu), Afghánistánu, v Bosně, v Kosovu, v Čečensku (pro BH bylo na jaře 05 vyčleněno 100 mil. dolarů, kam přiišly, nikdo neví, pro Kosovo a Čečensko bylo pro léta 98-00 vyčleněno  74 mil. dolarů) .

Tuto „finanční“ pomoc v terénu rozdávaly islámistické organizace nejtvrdšího ražení (Muslim World League, International Islamic Relief Organization, aj., jako Saudi Joint Relief Committee/SJRC, jehož šéfem např, v albánské Tiraně byl jeden z islámistických útočníků proti budově egyptského parlamentu v roce 92., Mohamad Hasan Mahmúd, zatčený  pro obchod se zbraněmi ve společné razii albánské policie a CIA v 7/98  (další členové tohoto výboru byli  později zatčeni pro útoky proti US ambasádám  v Keňi a Tanzánii  v 8/98 ….). 

V 4/00 příslušníci UNMIK v kosovské Prištině zatkli několik  operativců al-Qajdy , mezi nimi dva spoluzakladatele al-Qajdy,,  a bývalé  šéfy kosovského  SJRC , Adela Mohameda Sadi bin Kazema , a Walema  Hamza  Julaidana, kteří byli  až v této době zapsáni  na US seznam Usámových teroristů …Bosna-Hercegovina v roce 01  poskytla dokumenty, které  zabavila v sídlech islámských charitativních nadacích, např.nákresy voj. základen,fotky voj. lodí, letounů apod.

Al-Qajda pro své ovečky získávala peníze i z vlastní podnikatelské  a investiční činnosti přes své zástěrkové firmy,z padělání šeků, podvodů s kreditními kartami,z padělání peněz, z bankovních loupeží,z únosů, z vydírání, z obchodů se zbraněmi s drogami, s ukradenými auty , atd. 

Saúdskoarabské peníze pro al-Qajdu přicházely složitým bankovním  chumlem, jehož jádro tvořily dvě bankovní instituce, Dar-al-Maal al-Islami/DMI/Banka islámských peněz, se základním kapitálem jedné miliardy dolarů,založená v roce 81, a Dallah al-Baraka, zsložená v roce 82.

DMI, hlavní saúdskoarabská instituce pro vývoz islámu , sídlí ve Švýcarsku, oblíbeném místě saúdskoarabských miliardářů, kteří sponzorují zdejší dvě intelektuální centra evropského islámismu, ženevské a curyšské, v Ženevě se v roce 62 narodil pravnuk zakladatele Muslimského bratrstva Tárik Ramadán,jehož otec byl jako islámistický extrémista vykázán z Egypta,naštěstí pro něj jej s otevřenou náručí přijali Švýcaři … 

Do roku 83 byl jejím prezidentem Ibrahim Kamel, poté princ Mohamed Faisal Saúd. Hlavními pobočkami DMI jsou Islamic Investment Company,Faisal Islamic Bank of Bahrain, a Faisal Finance.  

V polovině 10/02 Rada pro zahraniční vztahy, vlivný newyorský  mozkový trust, publikovala zprávu nazvanou Financování terorismu (Brisardův seznam, uvádí přes 400 jednotlivců + přes 500 firem) , která drtivě obviňuje Rijád (finanční podpora únosců osobami napojenými na saúdskoarabskou vládu) .

V US byla publikována dost opožděně, v západoevropských zemích „kolovala“  dávno před 11.9.01 …

Anglosaští novináři ji komentovali slovy :“ Je načase říci, co US představitelé odmítají veřejně vyslovit – že osoby a charitativní  organizace z Rijádu byly hlavním zdrojem financování al-Qajdy, za tichého přihlížení saúdskoarabských činitelů,spojenců USA.“

Zapomněli dodat, že sponzorování pochybných aktivit afghánských mudžáhedínů a jejich zahraničních spoludruhů v džihádu proti sovětským okupantům za „ národní svobodu a zotročení žen“ organizovala CIA, třebaže „cudně“, přes ISI či Rijád ( KGB a GRU podporovaly islámistické extrémisty v Afghánistánu a jejich terorizování civilistů již od 60.let, viz KAL 007 a vojenská rošáda nad Sachalinem,článek bude uveřejněný v září 09) . 

24.9.01 Bush vyhlásil okázalou ofenzívu proti finanční síti mez. terorismu. Washington zmrazil účty 27 osob (vedení al-Qajdy) a firem, podezřelých z financování al-Qajdy, mj. devíti Usámových blízkovýchodních firem z jeho Mez. islámistické fronty za džihád proti Židům a křižákům, založené v 2/ 98, např. jemenskou Islamic Army of Aden, alžírskou GIA (kontrolovanou alž. tajnými službami / DRS), či filipínskou abú Sayyaf.Dále pák. zástěrkovou charitativní nadaci Makhtab Al-Khidammat/Al-Kifah a její pobočku Kifah Refugee centre v Brooklynu ,zapletenau do útoku proti WTC z roku 93, která od 11/95 fungovala jen omezeně v Afghánistánu.

Charitativní Al-Rashid Trust, úzce spolupracující s arabskou humanitární organizací WAFA,  si mj. kladl za cíl vyhnat z Afghánistánu západní charitativní organizace, a založily jej se stejným ústředím stejné osoby (Maulana Azhar a šejk Omar za podpory ISI = CIA , kteří vykřesaly protiindickou organizaci Jaish-e-Mohammed, logisticky zajištˇující muslimské separatisty v Kašmíru ), ale i talibance a al-Qajdu. 

Finanční konta byla v 10/01 zmražena i obchodnímu společníkovi jednoho z únosců,Mamounovi Darkazanli, jenž v Hamburgu provozoval nicneříkající firmu Import-Export Co.,ve skutečnosti zásoboval financemi budoucí  údajné únosce z 11.9.  

Tyto zástěrkové charitativní a humanitární nadace toto výlučně symbolické trestní opatření nijak nepostihlo, jednak v US bankách neměly žádná aktiva, a jednak zcela jistě v činnosti  pokračovaly pod jiným jménem …. Později  Washington „ musel“  tento seznam rozšířit i na další subjekty uvedené v Brisardově seznamu … 

V 10/01 Washington přijal již přichystaný Patriot Act, který kromě  toho, že FBI a jiným tajným službám podtstatně rozšiřuje pravomoce pro elektronické odposlechy a sledování podezřelých osob, zakazuje anonymní účty a zakazuje US bankám a zprostředkovatelským společnostem přijímat peníze z bank registrovaných offshore, jejichž jediným důvodem existence je umožnit klientům, aby jejich finance unikly jakékoliv nechtěné kontrole tím, že tyto offshore banky nemají žádné přímé spojení s vyplácející bankou. 

Koncem roku 01 vklady zmrazené US vládou a jinde ve světě se odhadovaly na 112 mil. dolarů, avšak přes rezoluci RB OSN č.1390 z 1/02, která rozšířila finanční postihy proti al-Qajdě na celý svět,bylo koncem roku 02 ve zbytku světa identifikováno  a zmrazeno jen dodatečných 10 mil. dolarů ( v Malajsii, v Singapuru ,v Panamě , na ostrově Mauricius). 

Třebaže pod tlakem Washingtonu RB OSN odhlasovala několik rezolucí, které žádají státy, aby teroristy zbavily jejich finanční a logistické podpory,finance al-Qajdy nebyly vážně narušeny. Zpráva OSN odhaduje, že 18 mil. dolarů, které byly na konta al-Qajdy islámistickými charitativními organizacemi převedeny,  nebylo státy vůbec zachyceny . 

Zpráva o financování al-Qajdy dále konstatuje naprosto nedostatečné fungování Finanční akční skupiny proti praní špinavých peněz/GAFI, vytvořené v roce 89, jejíž činnost byla obnovena po 11.9.01.Na černé listině států, ve kterých se nejvíce perou špinavé peníze,  je kromě známých fiskálních rájů, i Švýcarsko,Izrael, Rusko a Ukrajina ( dále mj.n Libanon,Egypt,Nigérie,Indonésie, Filipíny, Grenada, Guatemala ) .

Komanditní společnosti UBL na Blízkém východě, v maghribských státech a v Ásii tak nadále spravují přinejmenším 300 mil. dolarů na účtech fiktivních klientů v Dubaji,v Hongkongu, v LON a ve  Vídni.

Vyšetřovatelé FBI a US ministerstvo financí se také marně potýkali se dvěma nepřekonatelnými faktory :

a)     místo s penězmi al-Qajda obchoduje se zlatem a s drahými kameny, zejm. s diamanty,které lze snadno převážet přes hranice, a které směňuje za opium, jehož pěstování v Afghánistánu CIA (rovněž GRU přes svoje válečné lordy) přes pákistánskou ISI v letech boje mudžáhedínů proti sov. okupantům významně podporovala  …

Své zlato získané z pěstování opia v Afghánistánu al-Qajda a talibanci vyvážejí tradiční pašeráckou stezkou z pákistánského Karáčí do Dubaje, přičemž využívají malá arabská plavidla. Z Dubaje zlato posílají charterovými lety do súdánského Chartúmu (tuto přepravu svými letadly zajištˇoval ruský občan ukrajinského původu Viktor Bout (dnes ve vězení v Thájsku), jenž v Dubaji vlastnil leteckou firmu s 50 letadly, většinou s ukraj. piloty. Jeho flotila byla známá tím, že byla ochotná přepravit „cokoliv kamkoliv“ …., třebaže oficiálně převážela mražená kuřata .

Viktor Bout byl podle zprávy Zpravodajské skupiny OSN největším ilegálním obchodníkem s „ kanóny a kalašnikovy “ na světě (talibancům je dodával již od počátku 90.let, přes Hugo Chaveze i kolumbijské FARC ) . 

Světové společnosti, které se zaměřují na obchod s drahými kameny (Zale Corp., Tiffany aj.) uvedly, že se al-Qajda zaměřuje na drahý kámen, který se cenově rovná diamantu, a nazývá se podle země, kde se těží,  tanzanit. Těží se výlučně v oblasti Kilimandžára, a 90% těžby putuje ilegálně za hranice …Pod tlakem Washingtonu a OSN tyto společnosti přestaly s tímto kamenem , alespoň oficiálně, obchodovat … 

Súdán byl Usámovi velmi drahý, v letech 91-96 zde žil, podnikal a investoval svoje peníze, mezitím co dohlížel na výcvik teroristů al-Qajdy ve zdejších výcvikových táborech. Navázel zde mnohé obchodní styky přímo se súdánskými vládními představiteli. 

b)     islámské bankovnictví hawala (v Pákistánu a Afghánistánu hundi), v němž se sumy jakékoliv výše převádějí jenom slovně po telefonu pronesením určitého sjednaného hesla, bez papírové či elektronické stopy.

V 3/02 se US ministr financí dokonce vydal do zemí Perského zálivu si tento systém „nastudovat“,ale nepořídil, jen málo lidí je do něj zasvěcených, takže např. US odborníky do něho zasvěcoval jeden britský policejní důstojník, nikoho jiného s těmito vědomostmi v Británii nenašli, třebaže se tento systém běžně používá zejm. mezi UAE a Ásií … (Samozřejmě, že žádný bankéř ani obchodník nepřipustí, že jej využívá, natož ,že je do něj zasvěcen …).

Státy Perského zálivu slíbily, že s tímto systémem „zatočí“, vydaly zákony, které jej zakazují, ale jejich dodržování nikdo nevymáhá … 

Systém islámského bankovnictví bohaté státy Perského zálivu rozjely v roce 72  založením Bank of Credit and Commerce International /BCCI, zkrachovala v roce 91., protože praktikovala systém půjček „ na oplátku“ , kdy půjčovala obrovské sumy peněz bez záruky těm, kdo do ní investovali, takže hlavními příjemci půjček byli sami její akcionáři .

V roce 74 byla v Jeddah založena  mezivládní Islamic Development Bank, která položila základní kámen k novému bankovnímu systému založenému na náboženských zásadách .V roce 75 byla otevřena první soukromá moderní banka Dubai Islamic Bank, v roce 79 se Pákistán stal první zemí na světě, která zcela islamizovala svůj bankovní sektor . 

Financování al-Qajdy je podobné holdingu : jedno rozhodovací ústředí  se stovkami poboček a s tisíci „subdodavateli“ po celém světě, jejichž škála je neuvěřitelně pestrá – od významných bankéřů ,obchodníků a společností, až po islámistické fanatiky.

 V 8/04 byla v LON  investory z Perského zálivu (se základním kapitálem kolem 21 mil. euro)  vytvořena první islámská banka svého druhu v Evropě, Islamic Bank of Britain,obchodující podle pravidel Koránu,  se třemi pobočkami v LON, se dvěma v Birminghamu a jednou v Leicesteru, ve městech , v nichž žije převážná část zhruba ze 2 miliónů britských muslimů.

Západní poptávka po islámském kapitálu roste :Trendem evropských bank je honba za „islámskými penězi „  (aktiva islámského finančního trhu se odhadují na 255 mld euro) , mnohé z nich již otevřely své pobočky ve státech Perského zálivu, kde obchodují podle pravidel Koránu (US City Corp., Deutsche Bank, a teprve po nich  následovala francouzská BNP Paribas) …

V 11/05 Dubai Ports World/DPW podepsal smlouvu o koupi renomované britské námořní společnosti Peninsular and Oriental Steam Navigation, registrované na LON burze. Na koupi v částce  4,9 mld euro firmě DPW přispěla Dubai Islamic Bank, ale na tomto obchodě „podle šaríji „ se podílela i britská banka Barclays Capital.    

US zpráva „Financování terorismu“ je přesnou kopií seznamu  pařížského advokáta Jean-Charles Brisarda*1968, bývalého spolupracovníka DST z francouzského ministerstva vnitra , specializujícího se na mez. terorismus a jeho obchodní aspekty .  

V roce 1997 byl DST pověřen sledováním obchodních aktivit firem UBL, a v roce 2000 vypracoval pro francouzské tajné služby první a dodnes nepřekonanou zprávu o tom, kdo financoval sítˇ Usámy bin Ládina, kterou francouzské Národní shromáždění zveřejnilo v roce 01 ještě před 11.9. , seznam, který po západní Evropě v té době koloval. 

Brisard zaměstnává stovky „včeliček“ po celém světě. V Afghánistánu měl v kritické době dvě osoby,bývalého US voj.specialistu, a syna bývalého afghánského ministra s dobrými kontakty na talibance.  

Oba strávili rok a půl v Kandaháru, a jejich informace pocházeli přímo od Mullaha Omara, mj. o přílivu zbraní al-Qajdě a talibancům ze Sjednocených arabských emirátů , odkud je letecky přepravovala na letiště do Kandaháru zejm. letecká dopravní firma obchodníka se zbraněmi ukrajinského původu s ruským státním občanstvím Viktora Bouta, „tlumočníka“ voj. mise KGB/GRU  v 80.letech v Angole ,kde se poznal se svojí manželkou, dcerou údajně generála KGB,  od 93 – 00 žijícího a podnikajícího  „se svými kolegy z Angoly“ v UAE .

Poté, co se dostal do zprávy OSN jako světový obchodník se zbraněmi číslo jedna, musel z UAE vycestovat zpět ku svým přátelům z KGB/FSB a GRU  (možná,že by se na tomto seznamu našel i někdo ČR známější  …). 

Tito jeho dva pomocníci zdokumentovali pravidelné schůzky UBL s některými saúdskoarabskými princi, kteří letech 80-89 odpovídali za financování džihádu proti sov. okupantům v Afghánistánu. Jak je svět malý, jeden z nich, princ Turki Fajsal , jako šéf saúdskoarabských tajných služeb, přicházel do styku i se Šamilem Basajevem, protože jeho „teroristy“do roku 02 částečně financoval přes jordánského džihádistu Chatába, v roce 02 v Čečensku ruskými tajnými službami otráveného speciálním jedem, který se mu dostal do pokožky, když četl dopis od své matky.

Druhým saúdskoarabským princem, se kterým UBL „konzultoval“, byl princ Sultán, ministr obrany.Podle Brisarda se princ Turki Fajsal s UBL v roce 98, kdy CIA vyhlásila Usámovi formální válku, dohodli, že Rijád nebude nikdy požadovat vydání ani UBL, ani jiných saúdskoarabských džihádistů z al-Qajdy, a tito ,na oplátku, vynechají ze svých vražedných aktivit , útoky proti saúdské monarchii …

(Viz zpráva pro RB OSN z 19.12.02 , kterou připravil Jean-Charles Brisard). 

Islámističtí extrémisté,které Rijád sponzoruje, totiž  nelogicky , alespoň mediálně, usilují o svržení s „Washingtonem kolaborující“ saúdské dynastie.  Proto v mediálním obraze 11.9.01, tak jak je alegoricky předkládaný, v jeho saúdskoarabských sponzorech přes pákistánskou ISI, tj.  Rijádem/ISI/CIA organizovaný, zeje nelogická trhlina, a nabízí se otázka , kdo má být skutečnou obětí 11.9.01 ,ke které se spěje  přes Afghánistán a Irák …

Teherán je na Washington příliš velké sousto, zato Rijád by zvládl levou rukou .

Washingtonu vadí i protekcionistická politika Rijádu v ropném sektoru a v telekomunikacích, a to, že Rijád doposud nebyl schopen  s Washingtonem „finalizovat“ žádnou formální rámcovou obchodní dohodu .

Pentagon si od firmy Rand Corporation nechal po 11.9.01 vypracovat vlastní studii saúdskoarabského financování mez. islámistického terorismu, která jeho „nejvěrnějšího přítele“  označuje za „ jádro islámistického  teroristického zla „ , a navrhuje US vládě, aby zkonfiskovala veškeré saúdskoarabské vklady v US, a převzala kontrolu nad saúdskoarabskou těžbou ropy, protože saúdská monarchie je v rozkladu …

Saúdskoarabský majetek v US obnáší několik mld dolarů, saúdskoarabským investorům se samozřejmě nelíbí kontrola kont saúdskoarabských jednotlivců a firem, údajně podezřelých z financování al-Qajdy, a začali nenápadně investovat jinde, zejm. v daňových rájích ( v roce 02 údajně stáhli z US částku rovnající se polovině US deficitu v běžných účtech), v Evropě, v Japonsku a na BV …