PaperClip a legalizace pobytu recyklovaných nacistů

Třebaže mnohým z nacistických vědců  za jejich průkopnické práce ve vědě a technice Washington  později propůjčil nejvyšší státní vyznamenání, pojmenoval  po nich sportovní haly, hudební paláce, a univerzitní knihovny, na samém počátku ve US oficiálně neexistovali - de facto pracovali pro US armádu  ilegálně z „vojenské vazby“ … 

 Bylo nutné dodatečně obstarat souhlas ministerstva zahraničí,spravedlnosti a vnitra , ale ty byly vázány oficiálním prohlášením prezidenta Trumana ze 9/46 , že „ do USA nebude vpuštěn nejen žádný člen zločinecké NSDAP , ale  ani žádná osoba, která se na činnosti NSDAP významně podílela „  … (Truman dal k operaci Paperclip souhlas v roce 46 v době procesu v Norimberku, ale kryl si záda ,třebaže věděl, že v NSDAP byli všichni Hitlerovi vědci,mnozí z nich byli dlouhodobými a  „zasloužilými“ členy, mnozí byli i členy SS či Gestapa … Jiní autoři tvrdí, že Truman „netušil“, že US voj. zpravodajci životopisy osob z projektu Paperclip  „upravili“ , takže je v Postupimi 7-8/45 jako „čisté“  bránil, a vysloužil si „nevoli a nedůvěru“ Sovětů, ale „upravit“ jejich životopisy Bousqet Wey nařídil až v 12/47  … ).

„Legalizací“ jejich pobytu v US (v době probíhajícího norimberského procesu ) se proto zabýval speciální útvar tajné služby za operaci Paperclip přímo odpovědný Sboru náčelníků štábů , Joint Intelligence Objectives Agency/JIOA, což byl podvýbor Joint Intelligence Committee/JIC, založený v roce 45, složený z jednoho zástupce každé tajné služby zastoupené v JIC, jehož úkolem bylo zfalšovanými bezpečnostními prověrkami zastřít nacistickou minulost  „vybraných“ Hitlerových vědců , a následně jim obstarat povolení ke vstupu do US  …

 JIOA, kterému šéfoval Bousqet Wey, sloužil také jako styčný útvar pro stejně zaúkolovanou britskou jednotku (Operation Surgeon)  v rámci MI6 , ve které na tomto projektu pracoval Kim Philby, agent Stalina …

Od roku 57 byl zástupcem šéfa JIOA podpluk. William Henry Whalen, v Pentagonu původně ve funkci Foreign Liaison Officer, od roku 55 za úplatu spolupracující se dvěma funkcionáři sov. ambasády, ruskými zpravodajskými důstojníky, kteří jej nejprve zkompromitovali a poté vydírali (mezi úkoly JIOA ,mj., patřilo vyhodnocovat informace , zejm. z oblasti jad. zbraní a balistických střel, vydíral a rekrutoval jej sov. pluk. Sergej Edemski ...) . FBI jej sledovala od 1/59, ale zatkla jej až v 7/66, kdy již pracoval jako zpravodajský poradce sboru náčelníků štábů, a měl přístup ke všem voj. informacím … (Údajně protože spolupracoval, dostal velmi nízký trest, jen 15 let,odseděl si jen šest let, a poté byl propuštěn na podmínku …).

Britové získali asi 1.500 Hitlerových vědců,zejména leteckých odborníků, třebaže Hitlerovy odborníky museli "přemlouvat" velmi těžce, aby se vzdali služeb ve prospěch Američanů ...

Autorem článku, který zbavil veřejnost dogmatu, že si  britské velení „nedokázalo“  na Američanech Hitlerovy vědce vydobýt , byl Matthew Uttley, jeho článek Operation Surgeon vyšel v Intelligence and National Security z 6/02.

„Vyšetřování „, pro JIOA ,  zda se „vybraní“ němečtí/rakouští vědci provinili válečnými zločiny,či zda byli členy či jen lokaji NSDAP, vedla tehdejší US vojenská správa v obsazeném Německu.

Bezpečnostní zprávy o  „vybraných“  vědcích, které tvořily základ  bezpečnostní prověrky , vypracovávalo asi 2.500 operativců vojenské kontrašpionáže CounterIntelligence Corps/ CIC (dnes je to DIA + Army Intelligence and Security Command) . 

Rozhodujícím kritériem pro tehdejší US ministerstvo války(do 9/47,od 49 ministertsvo obrany)  bylo, zda bylo nutno příslušného vědce charakterizovat jako „oddaného“ nacistu, s tím, že velitelský štáb kontrašpionáže poskytne širší rozmnělňující hlediska .

Když v 2/47 šéf JIOA, námořní kpt. Bousquet N. Wey, předložil US ministerstvům zahraničí, spravedlnosti a vnitra prvních 14 žádostí o víza pro  Wernhera von Brauna/WvB a jeho 13 spolupracovníků, kteří s ním na řízených střelách, raketových motorech, raketovém palivu a větrných tunelech pracovali, a kteří byli ilegálně na území US ve vojenské vazbě již od roku 45 , byl odmítnut s tím, že „ předložené dokumenty dokazují, že jde o přesvědčené nacisty“ …

Velitelský štáb JIOA rozezleně  poslal spisy  s výtkou „ že nechápe negativní hodnocení, když tito vědci nebyli politicky aktivní „ , zpět do Evropy, s pokynem, že označení „přesvědčený nacista“ je třeba přehodnotit zejm. u WvB, o kterém se v bezpečnostní prověrce ze 9/46 psalo, že „ sice není válečným zločincem, ale byl  přesvědčeným nacistou , členem NSDAP a majorem SS,třebaže jen „čestným“ , a jako takový představuje bezpečnostní riziko … „.

Toto hodnocení potvrdila i druhá bezpečnostní zpráva o něm ze 9/47, což kpt. Bousqueta N.Wey již rozlítilo, a svým podřízeným z vojenské zpravodajské služby  v Evropě vydal jasný rozkaz  : „Přepracovat všech 14 spisů tak, aby vyzněly, že  „ s Hitlerovým režimem neměli nic společného …“ .

Von Braun tak byl ve své třetí bezpečnostní prověrce z 2/48 vylíčen jako  „ člen NSDAP a major SS z oportunismu, nikoliv z přesvědčení … „ a jeho pobyt mu byl zlegalizován v 4/49 .

 Wey také v tajném memorandu z 7/47 pro US ministerstvo války napsal, že „ případný návrat Hitlerových vědců z USA, nedostanou-li US víza, do Německa a Rakouska , kde by mohli padnout do rukou Sovětů,  představuje pro USA daleko větší bezpečnostní riziko než jejich členství v NSDAP  či v jiných organizacích, či jejich přetrvávající sympatie vůči nacistům … „  ( 13% Němců v NSR hlasovalo v roce 50  pro Socialistickou říšskou stranu Hitlerova loajálního generála Otto Ernsta Remera, kterou spojenci v roce 52 zakázali … Právě Remer loajálně potlačil spiknutí důstojníků proti Hitlerovi v 7/44, a později nejen sponzoroval popírače holokaustu, ale vydal v roce 91  i vlastní knihu Remer Depesche.Za své nekonečné články holokaust popírající,  byl  nakonec v roce 92 odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu 22 měsíců, kterému se úspěšně vyhnul tím, že  z  „ politických“ důvodů  v roce 94 emigroval do Španělska, které jej Německu odmítlo vydat , a kde v roce 97/85  zemřel ) .

Příště si kpt. Bousquet N. Wey dával větší pozor : služebnám JIOA v Evropě  poslal v 12/47 pokyn, aby „ zadržely všechny dokumenty vybraných vědců  s přitěžujícími okolnostmi , a neposílaly je na ministerstvo zahraničních věcí, spravedlnosti a vnitra …“ , tj. přitěžující výpovědi a dokumenty se uchovávaly stranou od posudků, falšovaly se osobní data , což se později provalilo u bývalého provozního šéfa výroby raket V2 v továrně Dora , Arthura Rudolpha , kterého nakonec po nuceném přezkoumání jeho bezpečnostní prověrky v roce 82 Washington v roce 84 ( kdy Klaus Barbie byl zatčen v Argentině a CAN musela odejmout kanadské občanství Ukrajinci Demjančukovi, dozorci vyhlazovacího tábora) šalamounsky přiměl, aby se formálně vzdal US občanství (učinil tak v NSR na US konzulátu) ,a vrátil se do NSR (kde mu byl stále vyplácen US důchod a  další sociální výhody) oplátkou za to, že US občanství bude ponecháno jeho manželce a dceři …  Bonn sice ostře protestoval, protože Rudolph (78) skončil jako apatrides/ „ státní bezdomovec“  bez nároku na právní pomoc jakéhokoliv státu , ale nepomohl si. Američané jej nemohli postavit před soud , protože by obnažili nezákonnou operaci Paperclip ( na kterou již upozornil Time Magazine v roce 58 či The Economist z 5/84 )  …

V7/84 si Bonn vyžádal dokumentaci o Rudolphovi, zda mu může udělit státní občanství, či zda ho má trestně stíhat. Dokumentaci obdržel v 4/85, v 3/87 hamburská prokuratura případ uzavřela s tím, že žádné důvody pro trestní stíhání nejsou, a udělila 81letému Rudolphovi státní občanství ...

V původním posudku o Rudolphovi z roku 45  ( v NSDAP již od 6/31, člen SA) se uvádělo :

“ Stoprocentní a nebezpečný nacista, maximální bezpečnostní riziko, doporučujeme internaci …“  . Tento posudek byl potvrzen v 9/47, po jeho přepracování byl  Rudolphovi pobyt v US, kde v letech 47-4/49 ilegálně pracoval pro Solar Aircraft Co. v San Diego, zlegalizován v roce 49, občanem US se stal v roce 54 ( na radu Allena Dullese prohlásil :“Do roku 1930 jsem byl sociálním demokratem, ale když v zemi v důsledku katastrofické ekonomické situace začaly mít převahu jen dvě strany, komunistická a národněsocialistická, stal jsem se členem NSDAP, abych zachránil západní demokratické hodnoty před komunisty …“ ) .

V roce 61 se Rudolph na naléhání von Brauna stal šéfkonstruktérem NASA pro raketu,která měla doletět na Měsíc, Saturn V ( v roce 69 za ni dostal od NASA v rámci projektu Apollo medaili  ) , a technickým ředitelem  vývoje střel Pershing …

Ve vojenských procesech US armády s válečnými zločinci , pochytanými v US okupační zóně v Německu a Rakousku , které se konaly v bývalém vyhlazovacím táboře Dachau (11/45-8/48, 489 procesů s 1.672 obžalovanými ), konkrétně  v kauze  „US armáda versus Arthur Kurt Andrae“ , se Rudolph, jenž byl vyslýchán jako svědek proti svému šéfovi generálnímu řediteli podzemní továrny Mittelwerk (Dora) na výrobu raket V2, George Rickhey, zaplétal do přediva lží .

Nejprve tvrdil, že nevěděl, že otroci továrny Mittelwerk, ve které dělal technického ředitele, žili a pracovali v nelidských podmínkách, bez denního světla a vzduchu, umírali na vyčerpání, hlad a nemoci , byli týráni a vražděni (20.000 za 18 měs.) ,  ale při křížovém výslechu, který vedl US voj. prokurátor major Eugen Smith, musel přiznat, že byl "svědkem" , jak bylo 12 válečných zajatců pro sabotáž veřejně oběšeno na továrním jeřábu (celkem jich bylo  pro sabotáž oběšeno 350) …

Šlo o 60.000 bývalých vězňů, politických a válečných zajatců, „ vypůjčených“ z koncentračního tábora Buchenwald, převážně Rusy, Poláky a Francouze (pracovalo zde i pár žen s jednou dozorkyní), převedené v 8/43 do vyhlazovacího pracovního tábora Dora Mittelbau a jeho 30 podtáborů (každý vězeň ,jenž se o podzemní továrně dozvěděl, byl určen k vyhlazení, tábor měl dvě krematoria,která nepostačovala na stálých 12.000 otroků, protože míra úmrtnosti v Doře dalece převyšovala míru úmrtnosti v jiných vyhlazovacích táborech, pracovali v lomech,hloubili tunely, proto většina nemocných či práce neschopných byla posílána k likvidaci do krematorií Osvětimi či Mauthausenu) .

Dora Mittelbau zajištˇoval pracovní sílu pro nedalekou raketovou továrnu Mittelwerk v Kohnstein , nedaleko Nordhausen, navzájem protkané podzemními tunely vyztuženými proti bombardování (Nordhausen a zdejší zchátralá kasárna s 1.500 položivými otroky rozbombardovalo britské letectvo 2.4.45, den nato polovina zdejších otroků, co ještě mohla chodit, nastoupila na 16km pochod smrti kolem hory Kohnstein do pobočky lágru, kde byli zlikvidováni, pokud nezemřeli za pochodu . Američané sem dorazili 10.4.45, našli 5.000 mrtvých otroků, evakuovali 1.200 položivých, kteří leželi mezi mrtvými těly, ze kterých 300 zemřelo  (mezi přežilými byli mj. 2 francouzští spisovatelé, André Sellier, a Yves Béon ) .

Podle názoru Eugena Smithe patřil Rudolph na lavici obžalovaných vedle Rickheye ( třebaže byl tento US soudem zproštěn viny …) , ale raketový konstruktér von Braun trval na tom, že technického ředitele továrny Dora Rudolpha do svého týmu potřebuje , takže JIOA musela Rudolphovi opatřit přijatelný posudek, který koncem roku 48 bez problémů US ministerstvem zahraničí ,spravedlnosti a vnitra prošel , a Rudolph se stal US občanem (údajně „jen“ 362 Hitlerovým vědcům z celkového počtu do US dovezených , bylo nabídnuto US občanství)  …

Pro legalizaci pobytu museli dostat zpětně víza ke vstupu do US, proto byli  převezeni  na US konzulát v mexickém Ciudad Juarez, kde zažádali o víza a víza dostali.Oficiálně tak do US emigrovali 14.4.49 ...

Další  tisícovka z nich se však žádné legalizace nedočkala.

Viz  John Gimbel: US Policy and German Scientists in the Early Cold War v Political Science Quaterly č.3  z roku 86 .