Saúdská Arábie, terra incognita

19. 11. 2010 11:30:40
Saúdskoarabská „kultura“ je založena na pohrdání lidskými právy, na náboženství v jeho historickém pojetí, na lichocení královské rodině, a na totálním sebeuspokojení (svět potřebuje nás, my jej nepotřebujeme), z čehož vyplývá její myšlenková sterilita.

HRANICE

Arabský záliv (dlouhý 926 km, široký 180-320 km), jak se oficiálně v arabských státech Perský záliv nazývá, který „malý“ Rijád ( 5 mil. obyvatel) a všechny zdejší řídce osídlené státy geograficky „ chrání“ před mocným Teheránem, je mořem s abnormálně vysokým obsahem soli a s vražedným klimatem. Je mělký, max. 106 m, a zanáší jej masou naplavenin spojený tok Eufratu a Tigridu (Šatt-al-Arab, delimitace jehož hranic byla jedním z důvodů, pro které Bagdád s Teheránem oficiálně válčil).

Nejvýznamnější ostrovy, které se v něm nacházejí, jsou Bahrajnské s přístavem Manama , které byly britským protektorátem do roku 71 (UK se o ně přelo s Washingtonem, který si je nárokoval z důvodu, že ropu zde v roce 32 objevila a začala těžit US firma, od roku 49 zde US měly voj. základnu) .

Washingtonu se nepodařilo vytvořit vojenskou koalici zdejších států, Washington snil o METO/Middle East Treaty Organization (Izrael, Egypt, Saúdská Arábie,Omán, Somálsko) , kterou měl zprůchodnit separátní mír mezi Izraelem a Egyptem ...

V 3/79 po únorovém vyhlášení Íránské islámské republiky US uvažovaly o vytvoření „Islámského voj. paktu“ (Pákistán, Bangladéš, Saúdská Arábie) ...

Z Perského zálivu (z hloubky 1.800-3.000 m) pocházejí 2/3 západoevropské ropy, 15% americké , a devět desetin japonské.

Perský záliv je spojen s Arabským mořem Hormuzským průlivem, nejstřeženějším průlivem světa (má 55,6 km v nejužším místě, 150 km dlouhý,71 metrů hluboký), a Ománským zálivem.

V Hormuzském průlivu u íránského břehu je obří ostrov Kešm, oddělený od íránského břehu průlivem Clarence.

Hranice Saúdské Arábie s Jordánskem (v roce 65 chudé Jordánsko přenechalo Rijádu velkou oblast pouště výměnou za malý kus mořského pobřeží v blízkosti Akaba) , Irákem a Kuvajtem ( uměle vytvořeným z iráckého území Británií) byly stanoveny vzájemnými dohodami ve 20.letech , přičemž na hranicích s Irákem a Kuvajtem byla vytvořena „ neutrální „ zóna (zdejší ropa , včetně v neutrálních zónách, byla objevena až v roce 38,, zatímco v Íránu se těžila od roku 1913, a v Iráku od roku 27, v obou zemích pod dohledem UK, protože Irák byl mandátním územím Británie, v Íránu Britové v roce 41 dosadili na trůn mladého Rézu Páhlavího, když jeho proněmeckého otce sesadili ) ...

Svoji neutrální zónu si Rijád a Kuvajt rovným dílem rozdělily v roce 71.

S Irákem Rijád dosáhl dohodu o rozdělení neutrální zóny Ruchajmija až v roce 81 se Saddámem, kdy byl oslaben válkou s Íránem, rozdělení bylo provedeno v roce 83 ( v 1/91 Iráčané bez problému obsadili saúdskoarabské město Khafji, aniž by jim v tom saúdskoarabské jednotky dokázaly zabránit ...) .

Jižní hranici s Jemenem částečně delimitovala smlouva z Taifu z roku 34, která ukončila jejich krátkou pohraniční válku , další delimitaci stanovila smlouva z 6/00 .

Hranice se UAE není stanovena, v 3/01 si s Rijádem ujasnil hranice Katar, rovněž britský protektorát do roku 71 .

Absolutistickou monarchii bez parlamentu, v níž král jmenuje vládu ze svých příbuzných ( + svoji 150člennou „poradní“ radu), založil Abdulazíz/Abdul Azíz Saúd (37 synů) , jenž v roce 1902 v čele wahhábistických nadžských kmenů, spojených do vojensko-náboženského svazu (ichwánu, podle smlouvy z 18.stol. Saúdové vládnou spolu s duchovními, kteří dohlížejí na „wahhábitské mravy a duchovní „hodnoty“ světských nařízení), dobyl pro rodinu Saúdů Rijád (posledního 12.emíra nechal zavraždit) ...

Wahhábité,stoupenci učení Abd Wahhába, měli baštu ve vnitrozemském Nadždu a byli vedeni imámy z rodu Saúdů, kteří ze svého rodového panství v chudém a zaostalém Nadždu byli svými konkurenty vyhnáni koncem 19.stol., dobyli jej zpět v roce 1906.

V roce 1915 Abdul Azíz Saúd uzavřel protektorátní smlouvu s Británií, ale na rozdíl od ostatních UK protektorátů v Zálivu, si nad svým územím udržel faktickou moc ...

V roce 26 Abdul Azíze Saúda za de facto panovníka uznala Británie, ale oficiálně se s britskou pomocí vyhlásil králem celé Arábie až v roce 32, kdy povraždil již všechny svoje odpůrce : nepřátelskou rodinu Raschidi/Rašídovců , která vládla kmenu Šammarů z oblasti Djabal Shammar, v roce 21, vdovy po něm „převzal“, v letech 24-26 vyvraždil kmen Hášimitů v bohatém Hidžázu (vládli i v Iráku a v Jordánsku) , kdy se nechal korunovat králem Nadždu a Hidžázu , což vyvolalo obavy u ultraortodoxních ulemů v jeho vlastním svazu ichwánu , který mu v roce 28 vypověděl poslušnost.

Král své souvěrce nechal z obrněných aut a kulometů dodaných Británií postřílet, a zbavil se tím jak dotěrnosti kmenových vůdců, tak svého ichwánu, který byl na překážku nejen jeho absolutistické moci, ale také se stavěl proti koncesím , které Saúd nasliboval svým anglosaským ochráncům ( v roce 33 dostala koncesi na průzkum a těžbu ropy Standard Oil of California) , přičemž US vliv zcela potlačil britský již od vypuknutí 2.sv.v. .

V roce 34 se Saúd vojensky střetl s Jemenem, a opět s britskou pomocí vyhrál, ale anektované jemenské území musel pod tlakem ostatních arabských států vrátit ...

Když se v roce 02 oslavovalo sté výročí dobytí Rijádu Abdul Azízem, ze kterého mýty učinily kultovní figurku, velký muftí monarchie Ibn Baz si na účet zakladatele státu neodpustil zlomyslné poznámky ...

Saúdská monarchie tak od počátku svého vzniku čelí opozici ze strany církve, která na ni svolává hromy a blesky ve jménu samotných „saúdských zakladatelských hodnot“ , těží však z nejednoty duchovních : Mohamed Massari, který proti monarchii Saúdů hromuje v rámci svého paniislámistického projektu ze svého exilu v Londýně, byl dán do klatby svým kolegou z Rijádu Sajídem Faqihem, jenž prosazuje čistě nacionalistický koncept, na jehož „správné“ variantě se hádá s domácími ulemy, např. s „obrozeneckým“ šejkem Salmanem Awdahem, či Sajídem Hawalim .

Žádnou solidní představu, jak by mělo vypadat postsaúdské období, však saúdskoarabští duchovní nemají ...

Ideou probritského a posléze proamerického Saúda byl usedlý způsob života/hadari, takže stejně jako Atatürk vyvraždil za pomoci Anglosasů kočovnické/nomádské kmeny beduínů, které se jeho představě nechtěly přizpůsobit( a pravidelně svými válečnickými nájezdy vyvolávaly v zemi politickou nestabilitu) ...

Některé nomádské kmeny Saúd geniálně využil k ideologické subverzi, která saúdský projekt wahhábismu nerozlučně doprovázela .

Rijád by nikdy nepřiznal historickou roli, kterou beduíni sehráli v historii Arabského poloostrova, zejména v předislámském období, nikdy by nepřiznal, jak neuvěřitelně dlouho některé provincie „odolávaly“ wahhábizaci, přičemž některé kmeny wahhábismus nepřijaly dodnes ...

Dalším velkým tabu v Rijádu je šíitská „dimenze“ Saúdské Arábie, takže do náboženského pluralismu, ke kterému se král Abdalláh v roce 08 přihlásil, má Rijád hodně daleko ...

Abdul Azíz Zakladatel zemřel v roce 53 (v roce 52 důstojník Gamal Abder Násir svrhl eg. krále) , nastoupil po něm jeho nejstarší rozhazovačný syn Saúd , jenž se často hádal s „liberálním“ korunním princem Faisalem ( korunního prince jmenuje královská rada starších) .

Proti absolutistické formě vládnutí se v roce 58 postavili Svobodní/Free Princes, vedeni princem Talal Abdul Azízem Saúdem, kteří požadovali konstituční monarchii, proto je král Saúd vykázal ze země, načež se jich velmi rád ujal socialista Násir ...

Do historie Saúdské Arábie se zapsala US ropná firma Aramco, založená v roce 44, stát ve státě s vlastní zpravodajskou sítí, která pro Rijád znamenala to, co pro Bagdád a Teherán britské těžařské firmy , které měly větší moc než britský velvyslanec ...

Aramco nabídla Saúdům pro jejich monarchii první infrastrukturu, a její management, který na svém „arabském“ teritoriu provozoval přísnou rasovou segregaci, která v US bezmezně platila, Saúdům radil, jak potlačit první stávky ...

Král Saúd byl v roce 64 ,oficiálně pro svoji rozmařilost, donucen odstoupit, ve skutečnosti se liberálnímu Faisalovi nelíbil jeho tvrdě proamerický kurz v rámci kterého v roce 58 zaplatil syrským nájemným vrahům, aby zavraždili Násira (Rijád se tradičně orientoval na Káhiru v rámci nepřátelství s Hášimity v Iráku) ... Od roku 58, kdy se spiknutí proti Násirovi provalilo, a Faisal de facto vládl jako premiér, nejvyšší muftí vydal dvě fatwy, odsouhlasené královskou radou starších, vyzývající krále Saúda, aby rezignoval ve prospěch svého nevlastního bratra, korunního prince Faisala (3.syna Abdulazíze) , reformátora saúdskoarabských financí a štědrého sponzora reislamizace muslimů ( v roce 69 vznikla Organizace islámské konference, jako první pokus muslimských států koordinovat svoji zahraniční politiku, ideologii a propagandu, v roce 75 vznikla Islámská rozvojová banka) ...

Po své rezignaci odjel exkrál Saúd do exilu v Řecku ...

KRÁL FAISAL

Teprve král Faisal oficiálně vyhlásil zrušení otroctví, a ke konsternaci konzervativců v roce 62 povolil i vzdělávání žen a dívek, třebaže musel ustoupit v tom, že osnovy jejich vzdělávání psali duchovní, ale i tak to byl pro ženy velký posun vpřed .

Na toto jeho rozhodnutí, a některé další reformy, měla vliv jeho x-tá manželka jménem Iffat, která byla vychována v laickém Turecku, a která u něho měla prominentní postavení.

Král Faisal měl čtyři syny (všichni studovali na US univerzitách) , jeden z nich Turki bin Faisal al-Saúd byl dlouholetým šéfem saúdskoarabských tajných služeb .

Svoji jedinou dceru Haifu král Faisal provdal za svého synovce Bandara Sultana, dlouholetého velvyslance Rijádu ve Washingtonu, a porušil tak velké tabu saúdskoarabské společnosti, protože Bandar byl synem africké konkubíny prince Sultána, jenž jej z toho důvodu za svého „legitimního“ syna původně neuznal, ale král Faisal jej přiměl, aby tak učinil, a legitimitu stvrdil sňatkem se svojí vlastní dcerou ( princezna Haifa bint Faisal byla „vyšetřována“ v souvislosti 9/11, ale vzápětí, co se skandál provalil, byla úspěšně odvolána do Rijádu ...) .

V roce 63 král Faisal zavedl v zemi první TV vysílání, třebaže náboženští fanatici demonstrovali, k jejich umlčení musela být TV zaplavena náboženskými pořady ...

V roce 65 král Faisal po nepokojích saúdskoarabských dělníků pracujících pro US ropné firmy, zakázal odbory, ale pro saúdskoarabské „pracující“ zavedl štědrý systém sociálního zabezpečení , o kterém se pracujícím v lido-demo ani nesnilo ...

V 50. a v 60.tých letech došlo v okolních zemích k mnohým státním převratům, Saúdskou Arábii nejvíce ohrozil puč podpluk. Kaddáfího z roku 69, jenž svrhl monarchii, která se podobala saúdskoarabské (pouštˇ, ropa, málo obyvatel) ...

Po úspěšném puči Kaddáfího nechal král Faisal na radu CIA zatknout stovky důstojníků a několik generálů (saúdskoarabští důstojníci procházeli výcvikem v NSR), s tím, že armáda chystá puč i v Saúdské Arábii ...

Saúdská Arábie je nejen zemí nejposvátnějších mešit, ale i rozhádaných královských princů (král Faisal krátce před svou smrtí omilostnil Free Princes , ale konstituční monarchii zavrhl slovy, že „ naší ústavou je Korán“ ...), z nichž každý je velitelem určité skupiny saúdskoarabských bezpečnostních složek ...

Třebaže král Faisal prohlásil sionismus a komunismus za nepřijatelné ideologie, bratříčkoval se nejen v té době promoskevským Sadatem, ale i se „sociálním demokratem“ Ali Zulfikarem Bhuttem, kterého společně s MOW sponzoroval (viz Faisalova mešita v Islámábádu, páté největší pák. město bylo v roce 79 pojmenováno na Faisalabad) ....

V době, kdy kvůli omezené těžbě a vysoké ceně ropy US ministr zahraničí Henry Kissinger Rijádu hrozil vojenskou intervencí, byl král Faisal 25.3.75 (71) zastřelen svým synovcem ze strany svého nevlastního bratra ( Bhutto nedopadl o nic lépe : v roce 76 překvapivě jmenoval vrchním velitelem pák. ozbroj. sil islámistu gen. Zijáula Haqa, a přeskočil tak 5 služebně starších generálů než byl Haq, jenž ho na oplátku v 7/77 zatkl, a v 4/79 nechal popravit) .

Excentrický synovec Faisal Musaid Abdulazíz Saud *1944 údajně krále zavraždil z pomsty za svého bratra, náboženského fanatika, jenž byl policií zastřelen, když kladl odpor při zatýkání v roce 63 při nepokojích, které náboženští fanatici rozpoutali proti vysílání saúdskoarabské TV ...

Faisal byl věčným „studentem“ několika US univerzit, kromě toho byl narkoman, závislý na LSD, kterou do oběhu za války ve Vietnamu vypustily US tajné služby ...

Byl US policií několikrát zatčen jako drogový dealer, ale vždy pro svoji diplomatickou imunitu propuštěn.

Faisal se krátce před vraždou oklikou přes Bejrút, kde byl rovněž známým drogovým dealerem, vrátil z US ... Sotvaže dorazil do Rijádu, byl mu zabaven pas, aby již v zahraničí nemohl dělat ostudu, a bylo mu obstaráno místo profesora na rijádské univerzitě ,zatímco stále udržoval kontakt se svojí US přítelkyní .

Král Faisal byl zastřelen v den „otevřených dveří“ , kdy do králova paláce mohou přicházet občané se svými žádostmi ...

Synovec se vmísil do kuvajtské delegace, král jej poznal a naklonil se k němu, synovec vytáhl pistoli a několikrát jej střelil do obličeje , saúdskoarabský TV tým vše zabíral na kamery ...

Král svým zraněním v nemocnici podlehl, ale ještě stačil vyslovit přání, aby synovce (31) nepopravili ( matka synovce, které se vrah svěřil, krále varovala, ale král řekl, „ Je-li to Alláhova vůle , atˇ se to stane) ...

Synovec byl prohlášen za nepříčetného, údajně podstoupil léčení v Bejrútu, poté byl v 6/75 v Rijádu odsouzen za královraždu, a pár hodin po vynesení rozsudku veřejně stˇat ...

Po Faisalovi nastoupil jeho nevlastní churavějící bratr Chálid, za kterého vznikla v roce 78 Islámská obchodní a průmyslová komora, v 1/81 vznikla Rada pro spolupráci arabských zemí Arabského/Perského zálivu , Islámské lodˇařské sdružení (atd.) ...

Při nástupu Chálida na trůn rodinná rada starších jmenovala korunním princem jeho nevlastního bratra Fahda, jenž za nemocného Chálida vládl ...

30.11.79 došlo k obsazení Velké mešity v Mekce několika sty povstalci z řad nábož. extrémistů, údajně z kmene Otheiba, kteří ji obsadili na „radu“ svých mentorů , náboženských extrémistů z řad Muslimského bratrstva (dobové západní zdroje tvrdily, že ji obsadili íránští šíitští extrémisté) , většinou palestinských a egyptských radikálů, kteří po vyhnání ze svých zemí pro extrémismus vyučovali na saúdskoarabských univerzitách, a které Rijád po obsazení mešity všechny vyhostil na palubách 26 letadel ...

Po obsazení mešity a těžkopádném zlikvidování povstalců vypukly letité spory mezi emírem Abdalláhem (dnešním králem), tehdejším velitelem Národní gardy (50.000 mužů) , a tehdejším šéfem letectva emírem Sultánem, kdy Sultán Abdalláhovu Národní gardu obvinil jak ze zrady, tak z neschopnosti ( povstalci zbraně do mešity naskládali pod jejím nosem, a mnozí příslušníci Národní gardy se k povstalcům přidali, protože sami patřili ke kmeni Otheiba) ...

Po zmaření povstání (při kterém bylo zmasakrováno 402 poutníků, 2/3 z nich Íránců) se v Národní gardě a ve zpravodajských službách konaly velké čistky, monarchie zvýšila početní stav své armády z 60.000 vojáků na 100.000 ...

V roce 1980 se v Džiddě konala veřejná poprava bez předchozího soudu mladé saúdskoarabské princezny Mishal, oficiálně pro cizoložství, která se údajně chystala utéci ze země se svým milencem ...

Chálid zemřel v 6/82 na infarkt, na trůn nastoupil jeho nevlastní bratr král Fahd .

KRÁL FAHD

Král Fahd sponzoroval islámská extrémistická hnutí , jen aby již nezvítězil žádný Násir . V roce 84 Rijád jako první arabský stát vypustil za pomoci Evropské kosmické agentury /ESA svoji vlastní telekomunikační družici .

V roce 85 saúdskoarabský velvyslanec princ Bandar Sultan dojednal v Pekingu dodávku čínských raket CCS-2 do Rijádu, poté, co je Peking dodal Teheránu, který si tak doplnil řady svých sovětských raket Scud B + C ( v roce 08 král Abdalláh věnoval 60 mil. dolarů na pomoc oblastem v Číně, které postihlo zemětřesení ...), Syřané, Libyjci a Jemenci rakety Scud B od MOW rovněž vyfasovali, Egypt (1981) a UAE (1989) je nakoupili od Severní Koreje, Izrael má Jericho 1+2 (1.500-2.000 km) , viz Bazar se zbraněmi hromadného ničení.

Král Fahd se proslavil nejen svým mírovým plánem pro BV/ tzv. Fahdův plán z 11/81, kdy byl Fahd ještě korunním princem, Fahdův plán znamenal odmítnutí campdavidských dohod, třebaže zakotvoval právní uznání existence Izraele, ale také luxusním životem, který vedl za hranicemi Saúdské Arábie, zejména na Francouzské riviéře, na které byl pravidelným hostem ( s jachtou Abdul Azíz za 100 mil. dolarů), taktéž v LON, kde utrácel milióny dolarů za noc v kasínech ... Byl rovněž každoročním hostem španělského Marbella, kde během svého pobytu utratil 100 mil. dolarů ( jeho osobní družina zahrnovala přes 3.000 lidí, pro které si najímal 300 hotelových pokojů a 500 aut, takže v den jeho smrti město vyhlásilo smutek ) ...

Za krále Fahda útraty královské rodiny dosáhly vrcholu, a pod jeho dohledem byl podepsán nejkontroverznější voj. kontrakt Yamamah, který ze státní pokladny odčerpal přes 90 mld dolarů, které byly původně určeny na univerzity,školy, nemocnice a silnice ( zato v roce 85 zavedl první státní nenáboženský svátek festival Janadiyah ) ...

Není divu, že král Fahd nejevil žádnou toleranci vůči saúdskoarabským intelektuálům reformistům, kteří požadovali konstituční monarchii, která by omezila plýtvání královské rodiny : nejprve je ignoroval, a když s peticemi stále přicházeli, nechal je zavřít do vězení ...

V 5/94 měla monarchie diplomatický „průšvih“, když ve Washingtonu o politický azyl požádal saúdskoarabský diplomat Mohamed Abdalláh Khilewi*1961, jenž na hlavičkovém papíře svého velvyslanectví rozeslal do světa prohlášení, že „ král Fahd je despota nejtěžšího kalibru“ , vyzval ke svržení monarchie a k přerozdělení jejího bohatství „ ...

Do svého US exilu odnesl 14.000 interních dokumentů, které saúdskoarabskou královskou rodinu líčily jako „otrokářskou“ a zkorumpovanou , podporující islámistické extrémisty napříč světem ...

V US dnes žije pod jinou identitou .

Král Fahd byl v 11/95 postižen mrtvicí , takže za něj de facto vládl jeho nevlastní bratr korunní princ Abdalláh *1924, pátý syn Abdulazíze, a vlastní bratr bývalého krále Faisala ...

Král Fahd po mrtvici trávil mnoho měsíců „na léčebných „ radovánkách ve výše zmíněných třech evropských městech, a dokonce v roce 99 nepřijel z Marbella ani na pohřeb svého nejstaršího syna prince Faisala Fahda ...

KRÁL ABDALLÁH a jeho „reformy“ obskurní monarchie

Saúdskoarabský stát je založen na tacitním paktu mezi ulemy( neusilují o politický boj, dokud mohou totalitně vládnout nad saúdskoarabskou společností, a protože protesty jim nebyly nic platné, tolerují jistý kulturní „pluralismus“, v jehož rámci uznávají literaturu, poezii,výtvarné umění, a hudbu za slučitelnou s náboženstvím) , laickými intelektuály (které monarchie chrání před náboženskými radikály, takže laičtí intelektuálové nekritizují královskou rodinu), a královskou rodinou (kterou ohrožují jak liberálové, tak náboženští fanatikové) ...

Geniálním tahem egyptské vlády bylo zajistit Muslimským bratrům stálou menšinu v parlamentu v rámci tolerované opozice, která je hrází mezi vládou a náboženskými extrémisty ...

Korunní princ začal po 9/11 mluvit o „reformách“, aby skloubil nemožné - ultrareakční teokracii, ztotožňující se s militantním islámem, s korektním liberalismem ...

Jakmile se však intelektuálové z univerzit o ně začali hlásit, např. sepisováním petic za vytvoření parlamentu, přičemž na peticích byly podepsány i ženy (což se v Saúdské Arábii rovná revoluci), korunní princ je nařídil policejně šikanovat v rámci zákona o boji proti terorismu, takže většina saúdskoarabských „liberálů“ skončila ve vězení ( a protože zatčení je v Saúdské Arábii supertajnou událostí, zatčení mizí většinou navždy v nějakém tajném mučícím středisku, nebo jsou postaveni před islámský tribunál, který když nevysloví rozsudek stětím ( ročně je takto popraveno přes 100 osob, z toho polovina saúdskoarabských občanů ), napíchnutím na tyč či ukamenováním, vysloví trest bičování či amputaci končetin ...

Skončili tak organizátoři a účastníci konference z 10/03, jejímž tématem byla lidská práva, a to byli ještě tak umírnění, že odmítli účast delegátů zahraničních nevládních organizací, aby korunního prince ještě více nepopudili.

Aby konference byla úředně povolena, muselo se jí zúčastnit více ulemů než účastníků (to byla podmínka sine qua non ) ...

Řeč tudíž byla o ničem, protože z tribuny mohli řečnit jen ti, kterým to napřed bylo úředně povoleno, přičemž své stanoviska, která již byla předmětem petice, kterou zaslali korunnímu princi, nesměli zmiňovat.

Lze pochybovat, že na cestě směrem k dodržování lidských práv Saúdská Arábie někam dojde – v 3/04 byli zatčeni další tři intelektuálové požadující ony deklarované reformy : v 5/05 nad nimi soud v Rijádu vynesl rozsudek : Matruk Falehe dostal 6 let vězení,Abdalláh Hamed 7 let, a Ali Demaini 9 let (asi za šíitské jméno Ali) za protistátní činnost spočívající v politickém „ svádění“ občanů ...

Po 01 Rijád každoročně vyhlašoval zatčení desítek „alkajdistů“ , nálepka, za kterou skrýval i zatčené reformistické intelektuály( 8.8.05 Abdalláh omilostnil tři významné opoziční politiky, kteří veřejně požadovali konstituční monarchii, a dostali za to pravomocných 8 let vězení) ...

Na jaře 04 čtyři zástupci saúdskoarabské Konzultativní rady (nevolená náhražka parlamentu/poradní madžlis, kterou korunní princ vytvořil až v roce 92, a v 2/05 ji „reformátorsky“ rozšířil na 150 členů - Rada může princi maximálně navrhnout novelizaci či abrogaci zákona, rozpory mezi Radou a vládou urovnává korunní princ) prohlásili za „velký pokrok“ přijetí zákona o advokacii (o školském zákoně se diskutuje již 20 let a ještě nebyl přijat ), a vytvoření třetího orgánu pro lidská práva ( dalšími dvěmi je dekorativní vládní výbor pro lidská práva z roku 89, a výbor pro lidská práva Konzultativní rady), jehož členové pocházejí z „občanské“ společnosti, která je však ultrakonzervativní, tribální (kmen je „nadrodina“ ), a hrdě se utápí v podpoře národních „hodnot“ ortodoxního islámu ( předseda Konzultativní rady několikrát veřejně odsoudil intelektuály, kteří kritizovali islámské radikály) ...

Džihádistická „kultura“ je do hlav dětí vtloukána nejen od kolébky v rodině, ale hlavně ve školách, kde ji dětem nalévají do hlavy nejreakčnější ulemové (v zemi je 40.000 mešit se 160.000 zaměstnanci spadající pod ministerstvo islámských záležitostí ), kteří na začátku vyučování odmítají vzdát poctu saúdskoarabské vlajce s tím, že vlastenectví se projeví jedině mučednictvím v teroristických útocích ...

Nemine den, aby nějaký náboženský či politický činitel nevyhlásil nějakou fatwu (rozsudek smrti ) a exkomunikaci (vyobcování/ takfír) nad některým saúdskoarabským intelektuálem, který se opovážil pronést svůj názor ...

Fatvu poté v mešitách propagují vyzýváním k džihádu proti tomuto ubožákovi místní mollové a šejkové.

Tragikomické je, že někteří ulemové vyhlašují fatwu jen nominálně, a místní mollové ji poté nasměrují na konkrétní osoby.

„Pokrokem“ je, že tito náboženští či jiní činitelé nevyhlašují fatwu a náboženskou klatbu jen nad intelektuály, ale také již nad příslušníky policie či zpravodajských služeb, politiky, nad oficiálními představiteli státu, nad svými kolegy, tj. nad kýmkoliv, kdo např. odsoudí atentáty islámistických teroristů, které považují za mučedníky Alláha ...

Fatwu mohou vyhlásit nad každým laikem, protože být laikem je v jejich očích nejhorší zločin ...

Paradoxně se v této obskurní atmosféře totalitního islámu komunikace nejvíce ,vedle mešit, vede přes internet, včetně vyhlašování fatew a exkomunikací ...

Např. v 9/08 se vysoce postavený duchovní Jusuf Abdallah al-Ahmad z rijádské Islámské univerzity „Imáma Mohameda Ibn Sauda“ vyjádřil, že „ vlastníci TV stanic, kteří povolují vysílání nenáboženských pořadů, by se měli zodpovídat před islámským soudem, protože jsou nebezpečnější než překupníci drog „ ( saúdskoarabské rodiny nejvíce času tráví večer u TV) ...

12.9.08 Ahmad na své webové stránce vyhlásil fatwu smrti proti mediálním magnátům a provozovatelům satelitů, kteří šíří nemravnost, kterou podpořil ještě významnější duchovní, šéf Nejvyšší soudní rady a člen Nejvyšší rady ulemů , šejk Saleh Lahidane ...

Konkrétně šlo o králova synovce prince Walida bin Talala *1955 (od roku 03 kontroluje mediální satelitní skupinu Rotana TV, specializující se na arabskou hudbu), jeho přítele Walida Ibrahima ( majitele MBC/Middle East Broadcasting), a princova obchodního prostředníka Saleha Kamela, vlastníka LBC/Lebanese Broadcasting Corporation a řetězce luxusních butiků Art, jenž je předhazován jako „mozek“ za UBL ( viz Mahfouz žalobami sponzoruje Unicef).

Průkopník saúdskoarabského „ liberalismu“ a čtvrtý nejbohatší člověk na světě princ Walid bin Talal vystudoval v US ekonomii, v roce 80 založil firmu BTP, v roce 91 zachránil svojí investicí ve výši 590 mil. dolarů před krachem CityCorp., a v roce 06 byl vyznamenán Řádem čestné legie Chirakem ( princ Talal po 9/11 nabídl starostovi NYC pro rodiny obětí šek v částce 10 mil. dolarů, ale starosta NYC jej nepřijal, přesto princ své vklady z US bank nestáhl s tím, že není „dobrodruh, ale dlouhodobý investor“ ).

Princ Walid , přítel králova nejstaršího syna Mitada, šéfa Národní gardy, se netají tím, že ve svém soukromém podnikání obchoduje s „umírněnými“ Izraelci, kterých si „váží“ , protože jsou to jeho „ přátelé“ ...

Princ se sice modlí 5x denně, ale ve svých firmách, kromě Palestinců s univerzitním vzděláním, zaměstnává ponejvíce libanonské křestˇany , protože „náboženství je jen soukromá věc, která by se neměla plést ani do obchodu, ani do politiky“ ...

Princi Walid Talalovi se přezdívalo Rudý princ, protože byl svého času obdivovatelem Násira, a dodnes je zastáncem konstituční monarchie, přesto se těší velké důvěře krále Abdalláha .

Saúdskoarabské tmářské duchovní popudil nejen samotný „modernistický“ princ Walid, jenž se nechává fotit v džínách a v košili, a který 23.2. 08 pro saúdskoarabská média prohlásil, že „ znovuzavedení kin v Saúdské Arábii považuje za nevyhnutelné“ ( kina Komise pro podporu mravnosti a potírání nemravnosti zakázala v roce 79), ale i jeho druhá manželka, princezna Amira al-Tawil, krásná rebelka, která se s odhalenou tváří nechala vyfotografovat pro deník al-Watan, a prohlásila, že „s gustem“ řídí auta ( princ je 3x rozvedený, a ve svém paláci v Rijádu o 300 místnostech žije jen se svým synem a dcerou) ...

Princ Walid ustoupil duchovním jen v jednom – jeho TV přerušuje program v hodinu modliteb .

Princ Walid veřejně podporuje „emancipaci“ žen, jeho média ukazují saúdskoarabské ženy nezahalené, např. jeho deník al-Džazíra v roce 08 otiskl nezahalenou tvář mladé krásky Nada Salah Atiqi, kterou princ jmenoval ředitelkou nejvyššího saúdskoarabského mrakodrapu Kingdom Tower, ve kterém má sídlo princův konglomerát Kingdom Holdings ...

Fatwu žádající smrt těchto třech miliardářů odsoudili „liberální“ duchovní, kteří podpořili iniciativu krále Abdalláha za „ dialog mezi náboženstvími“ z roku 08 ,přičemž nejtvrdší slova na adresu autora fatwy pronesl člen Poradního madžlisu a poradce ministerstva spravedlnosti šejk Abdal Mohsen Oubikane, jenž fatwy tohoto druhu označil za „vodu na mlýn deviantům všeho druhu,a dárek nabídnutý na zlatém podnosu teroristům “ ...

Další z nich, známý kazatel Ajád Qorni prohlásil, že „fatwy ulemů neodrážejí názory Proroka, ale jen jejich soukromé názory“ ...

Fatwu odsoudil i šejk Salah Fawzan, jenž pár dní předtím odsoudil astrologické TV pořady s tím, že propagují „magii“, kterou islám trestá stětím ...

Spisovatel a novinář Turki Hamad prohlásil, aby duchovní, kteří fatvu vyzývající k vraždě podpořili, „ byli nejen zbaveni svých funkcí, ale postaveni před soud, protože ten, kdo vyzývá k vraždě, je sám vrah „ ...

Rozruchu kolem fatwy využila i skupina opozičních politiků, zarytých nepřátel královské rodiny , exilovaných v LON, z Islámského hnutí pro reformu Arábie , jejíž šéf Sajíd Faqih uváděl nejrůznější spekulace ohledně budoucnosti monarchie na soukromém TV kanálu al-Hiwar.

Sajíd Faqih upozornil na to, že „paradoxně šejk Lahidane patřil v 90.letech k nejhorlivějším zastáncům královské rodiny, a za války v Zálivu v roce 91 fatwou jménem Nejvyšší rady spravedlnosti požehnal US jednotkám, které král vyzval, aby se ještě ve větším počtu usadily v Saúdské Arábii k ochraně královské rodiny.O 24 hodin později se k němu musel připojit i tehdejší velký muftí šejk Abdal Azíz Baz „ ...

Blízkovýchodní političtí analytici naznačují, že „ kdyby se Rijád nemusel ohlížet na prudérní představenstvo Velké mešity v Mekce a Mešity Proroka Mohameda v Medině, již dávno by normalizoval své vztahy s Izraelem „ ...

Saúdskoarabští duchovní své klatby a výzvy k vraždám sice vyhlašují po internetu, ale mnohdy se jim vrátí jako bumerang, jako v tomto případě, kdy polovina diskutujících Jusufovi z Rijádské islámské univerzity odpověděla, že „ extrémisté vašeho druhu jsou horší než překupníci drog, a měli by být postaveni před soud za újmy, které islámu způsobují, “ , a napadali „středověký tmářský obskurantismus “ osnov Rijádské univerzity ...

Pro náboženské extrémisty je ale internet vítanou zbraní, jsou zdatní v komunikaci, nebojí se humoru a satiry, a jejich „internetová“ vynalézavost nezná mezí, jak dosvědčuje jejich vzpoura na Facebooku z roku 09 proti egyptskému prezidentu Mubarakovi ...

Hodně naznačuje i zaryté mlčení oficiálních náboženských kruhů k otázce islámistického terorismu, včetně ministerstva pro náboženské záležitosti (wakfs), ale i ministerstva spravedlnosti a pro záležitosti poutníků, či Generálního ředitelství svatých míst a saúdskoarabských univerzit .

Jejich představitelé, ministři a nejvyšší ulemové se hojně vyjadřovali k „utrpení“ muslimů v Bosně, Kosovu,v Čečensku či v Kašmíru, ale islámistický terorismus v Saúdské Arábii byl pro ně tabu, třebaže občas pro média prohlásí, že s metodami terorismu nesouhlasí, ale vzápětí Alláhovy mučedníky opěvují při modlitbách v mešitě ...

Z lingvistického hlediska džihád neznamená válku (harp), ale úsilí, prorok Mohamed mluvil o malém, z hlediska lidského života „bezvýznamném“ džihádu ( ozbrojeném boji proti jemu nevěrným) , a pro člověka daleko významnějším a smysluplnějším džihádu, denodenním boji za chléb a vlastní dokonalost (velký džihád) ...

Korunní princ Abdalláh musel po 9/11 urputně bojovat se svým až moc proamerickým příbuzným, ministrem ropného průmyslu Ali Nujámím, aby královská rodina neztratila přehled o těžbě ropy. Poté, co se v roce 04 Nujámímu nepodařilo otevřít k těžbě jisté ložisko zemního plynu, ze kterého měly těžit firmy US ExxonMobil a UK-NL Shell, se korunní princ ministra definitivně zbavil, a ministrem jmenoval povolnějšího příbuzného, poručíka Abdala Azíze Salmaneho.

V 1/05 korunní princ Abdalláh zaplatil „ze svého“ operaci polských siamských dvojčat (jeho jmění se odhaduje na 22 mld dolarů) , a založil dvě knihovny, v Rijádu a v Casablance.

DRUHÝ POKUS O VOLBY

V 6/03 král Abdalláh vyhlásil „celonárodní dialog“ o všem možném, pokud nešlo o politická tabu , kdy některé debaty probíhaly přímo v TV.

Na základě zákona z roku 75, který byl přijat, ale nikdy nebyl aplikován, proběhly v 2/05 druhé politické volby v historii Saúdské Arábie , když (jen muži, zato však i šíitské menšiny) volili radní do městských rad v provincii Rijád ( první politické volby se konaly v roce 63, třebaže jen v západní části země, přičemž jejich výsledky nikdy nebyly zveřejněny ) ....

Volby proběhly jen kosmeticky, protože v zemi jsou povoleni jen konzervativci,a městská zastupitelstva mají jen nepatrné pravomoce, jsou podřízena ministerstvu pro městská zastupitelstva , jehož jsou jen poslušným vykonavatelem ...

Historickým aspektem je, že saúdskoarabské ženy v 10/04 získaly volební právo, když ústřední volební komise prohlásila, že „ ústava z roku 77 ženám ( tvoří polovinu obyvatel) z právního hlediska hlasovat nezakazuje , protože blíže neurčuje kategorii občana „ , ale druhým dechem zakázala jakoukoliv zmínku o postavení žen v předvolební kampani, takže saúdskoarabské deníky musely odmítat zveřejnění volebních programů kandidátů, kteří slibovali, že zaručí výkon hlasovacího práva žen v příštích volbách ( tito kandidáti své programy poté zveřejnili na internetu) ...

Ministr vnitra princ Nadžíf Abdal Azíz, aby uklidnil ulemy, prohlásil, „ že ženy svého volebního práva budou moci využít až v jiných pozdějších volbách, až budou vypracovány studie o prospěšnosti tohoto kroku, ale v těchto volbách nebudou smět ani volit, ani podávat své kandidatury “ ...

Volební komise se vymluvila na technickou překážku, že ženy nemají žádný průkaz totožnosti, třebaže od 12/01 jim průkaz totožnosti může být vydán, ale zatím o něj požádalo jen 10% žen, ostatním brání mužská část rodiny, protože na průkazu je nutná fotografie ...

Někteří úředníci státní správy, např. policisté či soudci , stále odmítají průkaz totožnosti žen uznat, a chtějí po nich i nadále „rodinnou knížku“, či přítomnost dvou mužských rodinných příslušníků, aby totožnost ženy potvrdili ...

Této hry se účastní i všechny státy OSN, které nesvéprávné manželky saúdskoarabských übermenschen pouštějí bez všech náležitostí v cestovních dokladech přes své hranice ...

Přesto 5 vysokoškolsky vzdělaných žen s průkazy totožnosti u volební komise své kandidatury oficiálně podaly, snad nedopadly jako 47 žen, které se 6.11.90 ostentativně půl hodiny projížděly v 15 autech v Rijádu, než byly zatčeny, do konce života přišly o svoji práci, a staly se denodenním terčem útoků náboženských pokrytců.

Řidičské průkazy pro ženy jsou dodnes tabu, protože podle mužské „logiky“ i na velbloudech jezdí jen muži ...

Ve volbách v Rijádu a v jeho provincii, třebaže patří k nejkonzervativnější, „zvítězili“ islámisté loajalisté, tj. „umírnění“ islámisté technokraté, kteří se politicky neprojevují (v ostatních provinciích byli zvoleni zdejší tradiční klany) ...

Nebyl zvolen ani jeden podnikatel, a ani jeden představitel kmene, a při vyhlašování výsledků voleb nesměla být u vítězných jmen jmenována žádná strana či politické sdružení, které se voleb nesměly zúčastnit ...

Během voleb bylo slovo „islámista“ pro média tabu.

Ti, co zvoleni nebyli, si stěžovali na „podvody“, zejména upozorňovali na to, že prostřednictvím SMS a na internetu koloval seznam kandidátů, k jejichž zvolení vybízeli ulemové, zatímco proti jiným ulemové na internetu vznesli předvolební fatwu, aby je lidé nevolili (byl vyhlášen zákaz vést předvolební boj v mešitách) ... Z druhé strany se k internetu a SMS uchylovali v rámci předvolebního boje i samotní kandidáti, kteří se označovali nejrůznějšími nálepkami, např. „ jsem liberál“ ...

Oříškem pro volební komisi byl i zákaz vytvářet společné koalice, ale ulemové na internetu vytvářeli seznamy „volitelných“ kandidátů, takže ti nezvolení si u volební komise stěžovali, že bylo porušeno pravidlo nevytvářet koalice, ačkoliv sami kandidáti nutně nemuseli vědět, že „kolují“ v předvolebních seznamech ...

Při hodnocení saúdskoarabských „voleb“ je nutné mít na paměti jednu zásadní věc : opravdu svobodné volby v Saúdské Arábii, stejně jako všude jinde s totalitním náboženstvím/ ideologií, by měly jediný výsledek – přivedly by k moci islámistické extrémisty, kteří by královskou rodinu k vládnutí nepotřebovali ...

Ženy podnikatelky již začínají kandidovat do nejrůznějších funkcí nejrůznějších podniků, třebaže ulemové proti nim sepisují nejrůznější fatwy a protesty.

Ženy podnikatelky mají největšího zastánce v králi Abdalláhovi, jenž začlenění žen do ekonomiky země podporuje, a v 12/05 byly z jeho iniciativy dvě ženy zvoleny do správní rady Obchodní a průmyslové komory v Džiddě ...

14.2.09 král jmenoval první ženu do vládní funkce – 52letou Norah Abdallah al-Faiz/Fayez, matku třech synů a dvou dcer, která se stala náměstkyní ministra školství pro vzdělávání žen ( vystudovala sociologii na univerzitách v Rijádu a v US, a poté pracovala jako ředitelka dívčích škol ) ...

Ve stejnou dobu král překvapivě propustil ze „státních“ služeb dva „ultraortodoxní“ náboženské představitele, které jeho „reformám“ bránili : šejka Ibrahíma Gheitha, šéfa Komise pro počestnost a vymýcení neřestí, a obávané náboženské policie (moutawa), a šejka Saleha Louhaidana, mj. člena Nejvyšší rady pro městská zastupitelstva .

Zároveň král Abdalláh rozhodl, že v Nevyšší radě ulemů budou zastoupeny všechny čtyři sunnitské školy, tj. i hanafité,malekité, a chaféité, nejen hanbalité, jak tomu bylo doposud .

V 8/05 král Fahd zemřel, a třebaže Saúdská Arábie nevyhlašuje při této příležitosti den smutku, všechny arabské státy + Pákistán vyhlásily několikadenní období smutku, včetně Palestinské samosprávy. Chudý jordánský královský dvůr vyhlásil dokonce „soukromý“ 40denní smutek ...

V 2/07 se král Abdalláh setkal s Putinem, jenž mu údajně nabízel nové ruské tanky (Rijád svoje vojenské dodavatele diverzifikuje, kdyby mu Washington odmítl dodat nějakou položku z vojenského katalogu (stejně jako Tchajwan, který koupil letouny Mirage 2000, když mu Washington odmítl prodat střely AIM-120 ) ...

V 11/07 byl král Abdalláh hostem v Buckinghamském paláci, premiér Gordon Brown jej nazval přítelem a UK ministr zahraničí Howell zavtipkoval úvahou :„ Sdílíme společné hodnoty“ ... Asi se LON rozhodl popravit stětím 130 osob ročně, jak je běžné v Rijádu, většina z popravených jsou chudí zahraniční dělníci .

Navzdory tomu, že Benedikt XVI pronesl v Ratisbonne projev o provázanosti terorismu s islámem , v 11/07 král Abdalláh , třebaže je držitelem titulu „ Ochránce svatých muslimských míst v Mekce a v Medíně“ , poprvé v saúdskoarabské historii navštívil Vatikán, načež oba strážci svatých míst zřídili přátelskou mezikonfesní komisi, a král Abdalláh „překvapil“ i tím, že v 12/07 po dvouletém řádění muslimů ohledně karikatur Mohameda , vyzval na závěr poutnické sezóny v Mekce k „ bratrskému dialogu věřících všech monoteistických náboženství“ ( zejména k dialogu muslimů s Japonskem, de facto tuto výzvu nejprve pronesl jordánský princ Ghazi Mohamed bin Talal v 10/07) , což zopakoval v 3+ 6/ 08 v Mekce , a v 7/08 k tomuto tématu zahájil jako její předseda konferenci zástupců všech konfesí v Madridu ...

Jak příhodné v ultrakatolickém Španělsku, právě katoličtí Filipínci mohou své náboženství v Saúdské Arábii praktikovat jen v hlubokém utajení, a třebaže Rijád je mezinárodně kritizován za to, že pronásleduje sektu Ahmadija ( původně misionářské hnutí, jehož samozvaný šéf se prohlásil za nového Proroka - tuto sektu však pronásledují všechny arabské státy), šíitskou sektu Izmail, a šíity všeobecně, zejména ze saúdskoarabských provincií Hasa a Nadžrán, které sunnitští šejkové považují za kacířské úchyly , nemluvě již o jednotné státní ideologii, wahhábistickém islámu, odpadlictví od něhož se trestá smrtí ...

V rámci „jaderného“ sbližování s Teheránem král rovněž vyzval ke smířlivosti vůči šíitům ...

Konference se zúčastnil král Juan Carlos, gen. tajemník Světového židovského kongresu Michael Schneider, a kardinál Jean Louis Tauran.

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ SÍLA

Není divu, že Rijád nevydává turistická víza , protože malá hustota obyvatel ( asi 28 mil. obyvatel) způsobuje, že pracovní „otrocká“ síla ( od bankovních manažérů přes lékaře , vrtaře, silniční dělníky, až po domácí „otroky“ ) saúdskoarabské občany početně „ ohrožuje“ .

V „cizineckých městečkách“ žije 7,5 mil. zahraničních pracovníků, z toho 1,5 miliónu Indů, 1 mil. Pákistánců, 1 mil. Bangladéšanů, 1 mil. katolických Filipínců, 1 mil. Jemenců, 1 mil. Egyptˇanů, půl miliónu Indonésanů, 350.000 ze Srí Lanky a 350.000 z Nepálu, 300.000 ze Súdánu, 100.000 ze Sýrie, 100.000 z TR, a 100.000 ze Západu.

Během svého působení v Saúdské Arábii se katolíci musejí zřeknout víry a přestoupit „na dobu určitou“ na islám/smluvní muslimové , který je jediným náboženstvím na saúdskoarabské půdě povoleným, všem západním občanům/ včetně podnikatelům se po příjezdu sebere pas, a protože coby nemuslimové jsou považováni za právně nesvéprávné, mohou podnikat a komunikovat jen prostřednictvím svého místního muslimského „právního“ zástupce ...

Přesto se muslimové nestydí komentovat přístup k islámu evropských zemí.

JAK RIJÁD PŘIVÁDÍ PRO NĚHO PRACUJÍCÍ CIZINCE K ISLÁMU

Úřady se snaží přivést k islámu zejména katolické Filipínce . Čtvrtě, kde cizinci (= bezvěrci odpadlí od víry) bydlí, jsou poseté náborovými středisky (Dawa/výzva), v nichž se na ně nevybíravě tlačí, aby konvertovali .

Ve střediscích náboženští politruci vysvětlují, že prorok Mohamed řekl „ Každé dítě se narodí jako islámské – jen jeho rodiče z něho nakonec udělají Žida, křestˇana či pohana. Proto nezapomeňte : všichni,kteří konvertují k islámu se jen vracejí ke svému původnímu náboženství !“

Tato střediska, v nichž již konvertovaní instruktoři zvou s úsměvem na bezplatnou kávu k nezávaznému vyposlechnutí přednášky o přednostech islámu , otázky jsou vítány, jsou neustále plná zájemců ( dostanou zde nejen zdarma kávu, ale nezávazně i hodnotné dárky a bonboniéru) ...

Projevíte-li zájem, zdarma vás zaučí , jak se máte denně modlit, a dostanete v plastikovém sáčku Zam-Zam, zázračnou vodu z Mekky.

Proces přestoupení k islámu trvá maximálně jednu minutu – stačí jen říci zaklínací formulku „ Neexistuje žádný jiný Bůh než Alláh , a Mohamed je jeho Prorok „ .

Poté vás zaučí, jakým způsobem se máte mýt a konat modlitby, a dostanete certifikát, ale jen Alláh rozhodne,zda jste dobrý či špatný muslim.

Nicméně po obdržení certifikátu máte povinnost získávat na víru své bývalé spoluvěřící ...

V roce 89, kdy byla tato střediska zakládána, přestupovalo denně na islám kolem 20 lidí, v roce 05 padesát lidí .V drtivé většině konvertují křestˇané ,třebaže jen na dobu svého pracovního poměru ...

Náborová mašinérie je úlisně založena na charitě a všestranné pomoci zahraničním dělníkům, během ramadánu mají např. jídlo zdarma ... Přednášky začínají velmi úlisně :“ Islám respektuje všechny proroky, ale islám je náboženstvím všech Proroků. Alláh není jen Bohem muslimů, Alláh je bohem všech lidí na světě. Mohamed je posledním Prorokem, a tudíž je jeho učení nejčistší .“

Třebaže islám podle nich respektuje všechny Proroky, Bible je zakázána pod trestem zbičování, a školní osnovy vyzývají své ovečky k zabíjení křestˇanů a Židů, mešity vypisuji odměny na vraždy homosexuálů ...

DOMÁCÍ OTROCI :

Domácí otroci pracují 15-18 hodin denně, a pocházejí především z nejchudších indických států a Bangladéše. Saúdskoarabské rodiny je považují za otroky, a bezcitně s nimi nakládají, včetně fyzického týrání.

Nemohou se bránit, a nemohou se vrátit, protože po příjezdu jsou všem cizincům odebrány pasy.

V 1/010 proběhla světovými médii kauza s chudým Indem, kterému se po sedmi měsících utrpení podařilo propašovat do letadla letícího do Indie, když nejprve pomohl se zavazadly jednomu poutníkovi, a poté se schoval na WC. Když na něj indická letuška 45 minut po startu přišla, slitovala se, sehnala mu volné sedadlo, a dala mu najíst .

Uvedl, že chudí Indové a Bangladéšané, často i nezletilci ve věku od 11 let (chlapci ve věku 11-12 let jsou vyžadováni pro dostihy na plážích) , jsou obchodníky, kteří je do Saúdské Arábie nalákali, prodáváni na trzích s otroky, a místo slíbených 15-20.000 rupií denně, na které se nechali nalákat, nedostávají ani tolik, co by si vydělali za den ve svých státech (80 rupií denně), třebaže těžce pracují, mnohdy bez jídla, jak vypověděl dotyčný Ind :“ Moje rodina hladověla v Indii, já v Saúdské Arábii.“ Nejprve o hladu u Džiddy pásl 18 hodin denně kozy, aniž by mu jeho otrokář vyplatil pětník, poté jej prodal , spolu s dalšími 500 Indy, otrokáři do Medíny, kde o hladu pracoval jako stavební dělník 15 hodin denně, aniž by viděl pětník.

V Saúdské Arábii nejsou v bezpečí ani šíitští poutníci , jak o tom svědčí případ libanonského občana šíitského vyznání, 46letého otce čtyř dětí, Aliho Husejna Sbat, jenž se v Bejrútu živil jako „ věštec“ v malém TV pořadu, ve kterém věštil budoucnost divákům, kteří mu telefonovali do studia . Poté co TV studio zavřelo, přeorientoval se na homeopatii, a v 5/ 08 se vydal splnit svoji povinnost muslima , nejprve poutí do svatých šíitských míst v Íránu, poté do Mekky, kde jej uprostřed noci přepadla náboženská policie, a z hotelového lůžka jej odvlekla do jednoho ze svých bezejmenných žalářů ...

9.11.09 byl bez advokáta odsouzen k trestu smrti pro čarodějnictví, urážku islámu a porušení šaríji ( nejvyšší libanonský šíitský duchovní prohlásil, že se Ali dopustil maximálně podvodu, a měl by se spíše léčit na psychiatrii) .

K soudu byl předveden v okovech na rukou a nohou, a na video bylo natočeno, jak se přiznává k provozování „magie“ ...

Média uváděla, že na sebe soustředil pozornost především tím, že měl šíitské jméno Ali a íránské vízum v pase.

Měl 30 dní na odvolání, ale saúdskoarabští advokáti za sepsání a podání odvolání požadovali jeden milión dolarů ...

Libanonské úřady, samy konfesně rozdělené na sunnity a šíity , byly v delikátní pasti, protože Rijád je jejich váženým finančním Kmotrem . Proto se libanonský velvyslanec ani neobtěžoval Aliho přijít navštívit do vězení, zatímco libanonský ministr spravedlnosti Rijádu jemně naznačil, že „ se sice v žádném případě nehodlá plést do pravomocí saúdskoarabské justice, a šaríju ctí, ale jako právník musí podotknout, že čarodějnictví je v Libanonu jen přestupkovým prohřeškem, takže trestu smrti za tak malý prohřešek by se v Libanonu každý vysmál „ ...

Další mediálně známá kauza se týká francouzského „studenta“ alžírského původu Ould Aissa Charef (33/08), jenž byl v Rijádu zatčen pro terorismus v 10/ 08 údajně jenom proto, že měl na bankovním účtě v Rijádu 10.000 euro, které měly podle jeho sestry, francouzské advokátky, sloužit k jeho studiu teologie v Rijádu, kde se svoji manželkou a čtyřmi dětmi žil od roku 01.

Francouzští „studenti“ , kteří jezdí do Rijádu údajně studovat teologii, jsou středem zájmu saúdskoarabských bezpečnostních složek, Charef měl to štěstí, že byl milostivě propuštěn v den příjezdu Sarkozyho do Rijádu 17.11.09.

V 11/08 byli v Rijádu odsouzeni k trestu 15 let vězení a 1.500 ran bičem dva egyptští lékaři, kteří dávali jedné princezně proti bolesti páteře po nehodě morfium, takže se na něm stala závislou ...

SPOLEČNOST

Podle islámského kalendáře Arabové v roce 79 vstoupili do 15.stol. (roku 1400), klasická arabština, kterou je napsán Korán, Araby sjednocuje, jinak každý arabský stát má svoji vlastní verzi spisovného jazyka .

V 50. a 60. letech pár obezřetných princů vybudovalo saúdskou státní administrativu z ničeho. Měla utvrdit jejich politickou moc a zúročovat jejich ropné bohatství.

Dělali to tak dobře, že administrativa přímo bujela, a stala se nekontrolovatelnou , stejně jako neuvěřitelně bohatá, a neuvěřitelně „nedisciplinovaná“ saúdskoarabská „občanská“ společnost (77% saúdskoarabských podnikatelů přiznává, že aby něco vydělali, musejí obcházet všechny saúdskoarabské zákony) ...

Steffen Hertog , jenž několik let pracoval na saúdskoarabském ministerstvu plánování, ve své knize Princes, Brokers and Bureaucrats z roku 010 boří veškeré iluze o saúdskoarabském rentiérském autoritářském státu ( příjmy čerpá ze zahraničních zdrojů, ne z daní občanů ) .

Podle něho saúdskoarabská monarchie není všemocným Saturnem, který drtí a požírá své děti, ale Gulliverem, který čelí Liliputánům, paralyzovaná svými klientelskými sítěmi, které upředli a stále předou saúdští princové : čím více prebend monarchie rozdá , tím větším vězněm těchto sítí se stává ...

Saúdská monarchie sice funguje na odsouhlaseném výměnném principu „ žádné daně, žádné volby“ , ale Hertog uvádí, že „existuje 1000 způsobů, jak říci státu Ne, aniž by člověk vhodil hlasovací lístek do volební urny : korupce, nepotismus, neprůhlednost, vyčkávání bez vyvíjení osobní iniciativy ...

„Úředníci“ a podnikatelé těmito metodami úspěšně odolávají jakýmkoliv tlakům a autoritě shora, a většinou jsou to oni, kteří mají poslední slovo , nikoliv ministerstvo průmyslu či plánování, a proto se v Saúdské Arábii žádná „ ekonomika“ nikdy nerozjela ...

Hertog saúdskoarabskou monarchii charakterizuje slovy :“ Jestliže každý závisí na státu, stát závisí na všech, a všichni tvrdě jdou jen za vlastním prospěchem „ ...

Všemocní a početní princové, lebedící si na zlatých trůnech a vysmívající se ústřední autoritě, si vytvořili vlastní bašty a hrady, státy ve státě, které se navzájem snaží vyřadit z politické hry a zničit se ...

Ekonomické reformy jsou podle expertů v době globalizace, demografických změn (v roce 020 by Saúdská Arábie měla mít 40 mil. obyvatel), a fluktuace cen ropy nevyhnutelné, musí nahradit zahraniční dělníky saúdskoarabským obyvatelstvem , tzv. saudizace, což znamená, že se musí do pracovního procesu zapojit i ženy .

Saudizace pracovních míst se „neujala“ navzdory povinné kvótě, která stanovuje, kolik zaměstnavatel musí přijmout „místních“ , protože všichni saúdskoarabští občané a občanky budˇ „studují“ nebo nakupují, a zbytek je nezaměstnaný, protože má jen základní vzdělání ( základní vzdělání v těchto státech dosahuje většina dětí , nejvíce 94% dětí na Bahrajnu, nejméně 76% v Ománu ) ...

Kvalita výuky na základních a středních školách je velmi nízká ve všech arabských státech, arabští studenti neobstojí v testech z matematiky, z fyziky, z chemie .

Pouze jedna třetina mladých lidí ze států Perského zálivu, a to v drtivé většině dívky, navštěvuje univerzitu, nejvíce na Bahrajnu 33%, nejméně v Ománu 18% .

UNESCO v 1/09 informovalo, že arabské země mají 60 miliónů analfabetů, dvě třetiny z nich jsou ženy ... Zatímco v Alžírsku a v Tunisku povinná školní docházka funguje, Irák, Maroko, Egypt, Mauretánie, Sudán a Jemen se v analfabetismu utápí .

Nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí je pro státy Perského zálivu, které si ekonomicky konkurují, ale provádějí společnou školskou a zaměstnaneckou politiku, časovanou bombou ...

Z tohoto důvodu v roce 05 rozjely školskou reformu, více investují do školství ( nejvíce UAE 25% z jejich HNP, ostatní 5% ), a zakládají další univerzity.

Např. ve druhém největším saúdskoarabském městě Džidda/Jeddah, bráně do Mekky, středisku saúdskoarabského obchodu a nejbohatším městě na BV, v němž žijí 4 milióny lidí, je pouze jedna menší střední škola, která poskytuje maturitu s dvouletou nástavbou, teprve v 9/09 byla 80 km od ní otevřena moderní Technická a přírodovědecká univerzita krále Abdalláha ,která stála 1.5 mld dolarů ...

Důležité na této univerzitě je, že ji král Abdalláh průkopnicky založil jako smíšenou, pro muže a ženy, jako „svatostánek vědomostí a tolerance“ podle jeho inauguračních slov, a vzápětí odvolal významného duchovního Sajída Chithri, jenž ve svém TV projevu smíšené vyučování napadl jako „velký hřích a velké zlo“ s tím, že náboženská komise dohlédne na to, aby se na této univerzitě nevyučovala západní „propaganda“, jako například teorie evoluce ...

Nesegregace pohlaví se v Saúdské Arábii propaguje pod kódem „rodiny“, např. nesegregaci král podporuje během lidového kulturního festivalu Janadriyah (město u Rijádu, festival navštíví kolem miliónu lidí) ), který tehdejší korunní princ vyhlásil v roce 85 za národní svátek , první nenáboženský ...

V 11/09 byl na tento festival pozván i Sarkozy, jenž se sešel s králem Abdalláhem v jeho zdejší nemovitosti ( ale ze setkání mnoho nevzešlo, ani kontrakt, o který se uchází i Peking a Soul, na spojení Mekky a Mediny rychlovlaky ) .

Sociální zabezpečení saúdskoraabských občanů :

Saúdskoarabští občané , kteří v rámci umělé zaměstnanosti pracují třeba jako nejpodřadnější státní zaměstnanci, kteří na letišti dávají razítka do pasů či skenují oční duhovky, vydělávají jako západoevropští „manažéři“, přičemž daň z příjmu v Saúdské Arábii neexistuje ...

Všichni saúdskoarabští občané mají bezplatnou zdravotní péči od kolébky do hrobu, a bezplatné školství od školek po univerzity ,včetně studia na zahraničních univerzitách (přestože na ZŠ je náboženství povinným předmětem, v jehož rámci se úspěšně propaguje nenávist až za hrob vůči křestˇanům a Židům). Jelikož Rijád financuje většinu madras na světě, vyučuje se v nich podle saúdskoarabských školních osnov ...

ŽENY, nejsymboličtější a nejskrývanější saúdskoarabské tabu

Na zaměstnání a podnikání, včetně podnikatelských „půjček“, mají právo i ženy, ale na řidičský průkaz nikoliv, ženy však mají vlastního šoféra, či se svými tučnými kreditkami nemají problém jezdit taxíkem V současné době stát z funkce "utlačovatele žen" hodně ustoupil (aby je zařadil do pracovního procesu), dnes jejich útlak je v podstatě záležitostí rodinné politiky, "závisí na mentalitě jejich otců,manželů, bratrů,strýců a synů " prohlásil v roce 04 korunní princ Abdalláh ... Přesto oficiálně ženy stále nejsou ulemy uznány za "lidské" bytosti, stejně jako zvířata v ČR, třebaže se od poslanců, kteří příslušný zákon odhlasovali,neliší - stejně jako oni cítí bolest, vnímají utrpení, starají se o své potomstvo, pouze nejsou v mysliveckém sdružení, aby zabíjeli pro potěchu ...

Pokud nechtějí být zbičovány, ženy nemohou bez povolení svého otce, strýce, bratra ,manžela či dospělého syna ani opustit dům, natož vycestovat do ciziny. Povolení od svého mužského příbuzného potřebují i k tomu, aby se mohly nechat vyšetřit lékařem ...

Pod trestem ukamenování nemohou na ulici oslovit cizího saúdskoarabského muže, ani kdyby umíraly, a tito jim nesmí pomoci, ani kdyby před nimi ženy omdlely.

Povinná segregace mužů a žen na veřejných místech patří do hry.

Po trestem oběšení se nemohou provdat za nemuslima ...

Na druhou stranu bohaté „utiskované“ intelektuálky nemají rády svůj globální image „utiskovaných“ žen, a prohlašují, že jsou štˇastné, a až budou chtít něco změnit, změní to samy, jak naznačily rodinné přítelkyni Bushe Juniora diplomatce Karen Hughes, která v 9/05 cestovala po saúdskoarabských univerzitách , aby svým dojmem „ vzorného rodinného typu“ pomohla Bushovi vylepšit US image ...

Všichni saúdskoarabští občané mají právo na bezplatné přidělení pozemku, a dostanou k němu 100.000 dolarů na postavení domu. Na každé dítě pak dostávají vysoké přídavky, tj. veškeré náklady na jejich děti platí stát ...

Za elektřinu a vodu platí jen symbolický peníz .

( Neznamená to, že neexistují chudinské čtvrti, jak dokládá „historická“ událost z 11/02, kdy korunní princ Abdalláh poprvé v historii monarchie osobně navštívil chudinskou čtvrtˇ v Rijádu , což Bush II vyhlásil za další „pokrok“ . )

Na straně druhé saúdskoarabští občané mohou být jen muslimové, a právním systémem je šaríja : popravy, bičování, kamenování, useknutí ruky za krádež, přičemž ženy jsou všeobecně trestány vyšším trestem než muži, a přiznává se jim nižší odškodnění než mužům apod. ... Náboženská (mravnostní) policie se soustředˇuje nejen na přestupky především žen na veřejných prostranstvích, ale uděluje vysoké pokuty i obchodům/hypermarketům, které prodávají např. západní noviny a časopisy s nevytrženými či nezačáranými nemravnými obrázky (Arabové mají šestidenní pracovní týden, dnem klidu/nedělí je u nich pátek) ...

Internet,satelitní TV a mobily , v Saúdské Arábii nedílné součásti domácností, na druhé straně ve vší anonymitě a tudíž beztrestnosti přispívají k schizofrénii obyvatel monarchie, které otevírají světu, a samy o sobě je nutí, aby se reformovali ( zejména zpátečnicky vychovávaná mládež s mnohými tabu se na internetu beztrestně realizuje) . Své webové stránky si otevřela všechna saúdskoarabská ministerstva, dokonce i ministertsvo pro náboženské záležitosti, které tvrdí, že „poctivým vysvětlováním neřestí již přivedlo mnoho hříšníků na pravou cestu“ ...

Ve skutečnosti se duchovní internetu a zakázanému ovoci přizpůsobili, a smetli je do kategorie „ tajné hříchy soukromé sféry “ ... Důležité pro ně je, aby se všichni náboženskému zákonu podřizovali ve veřejné sféře ...

Schizofrénii si Arabové zavedli i ve vlastním jazyce ( klasická arabština Koránu, standardní spisovná arabština, lidová pouliční arabština), a v právním systému ( výklady šáriji se různí, každý arabský stát si navíc svoji „islámskou povahu a islámský právní systém “ přizpůsobil k obrazu svému, mnohdy je jen rouškou přijatých „moderních“ zákonů, třebaže ty jsou ve svém výkladu podřízeny zákonu nejvyššímu šaríje, čímž je schizofrénie dovedena k dokonalosti o to více , že nadvláda šaríji (např. ukamenování cizoložných mužů a žen) nemusí být v souladu se skutečnými praktikami soudů a úřadů ...

Navíc umírnění duchovní se snaží o religiozitu/pobožnost komunity bez náboženské policie, ortodoxní nutí do pobožnosti tresty ukládanými náboženskou policií ...

Švagrová Usámy bin Ládina ( setkala se s ním jen párkrát v životě, jeho nejmarkantnější vlastností byla prý pánovitost a nadřazenost) , Carmen Ládinová ( matka Peršanka, otec Švýcar) žila v bin Ládinově miliardářském klanu v Saúdské Arábii 14 let , od roku 74 ,kdy se provdala za Jeslama bin Ládina.

V roce 04 vydala v Ženevě, kde žije ve vile na břehu Ženevského jezera, knihu o zkaženosti a bezcitnosti saúdskoarabské „ kultury“ .

V knize Inside the Kingdom, v níž popisuje, jak jednotliví rodinní příslušníci proti sobě osnují podrazy, jak jsou navenek nábožensky fanatičtí, třebaže jde jen o pokrytectví, protože za vnější ortodoxií schovávají svoji závislost na alkoholu, drogách, bisexualitu či homosexualitu, pedofilii, zatímco jejich ponižované , znuděné, a navzájem až vražedně závistivé bohaté manželky propadají lesbickým hrátkám.

Zabývá se i tajnými potraty, nevěstincemi a pedofilií v Saúdské Arábii ( viz příbuzný katarského emíra obviněný z pedofilie v Praze – ve Francii byl zase obviněn saúdskoarabský ministr obrany princ Sultán Abdal Azíz z organizování černého trhu práce ve velkém měřítku, šlo hlavně o šoféry a služebnictvo pro jeho vilu na francouzském Azurovém pobřeží, a pro jeho příbuzné a známé, kteří sem pravidelně jezdí . Do aféry je zapleten i saúdskoarabský vojenský atašé gen. Husajn Katání ).

Kniha vyvolala v saúdskoarabské vládnoucí elitě bouřlivou nevoli, protože mnozí příslušníci královské dynastii se v ní poznali, třebaže Carmen bin Ládinová zaměnila jejich jména ( v roce 04/49letá, její exmanžel rovněž žije v Ženevě ).

Carmen bin Ládinová prošla mnohaletou právní rozvodovou bitvou , nejen za rozvod, ale i za majetková práva svých tří dcer, které bin Ládinova rodina vydědila. V Saúdské Arábii vydržela žít 14 let jen kvůli svým dcerám, které nechtěla ztratit, ale zároveň nechtěla, aby se z nich staly „ anonymní ženy v pytlích, se kterými jsem žila „ .

O UBL v roce 04 prohlásila, že je naživu, protože jak jeho rodinu dobře zná, okamžitě by jeho smrt rozhlásili, aby z rodinného klanu sejmuli tlak, pod kterým nyní jsou. Usámova rodina ( čtyři manželky a 16 dětí ) stále pobírají část miliónových dividend z rodinné společnosti .

Ve Francii byl 28.9.04 její manžel, nevlastní bratr Usáma bin Ládina , Jeslam bin Ládin, předvolán k soudu ( soudní řízení bylo zahájeno 5.12.01 ) jako svědek ve věci finančních transakcí, které měl ve Francii provést ve prospěch UBL.

Praní špinavých peněz se mělo uskutečnit finančními transakcemi společnosti Saudi Investment Company (SICO) ,kterou řídí Jeslam bin Ládin jako jednu ze společností obřího rodinného podniku Saudi Binladin Group (SBG) .

Jeslam bin Ládin tvrdil, že se svým nevlastním bratrem již přes dvacet let nesetkal .

Avšak soudce Renaud Van Ruymbeke obdržel 6.9.04 od jednoho švýcarského experta důkazní materiál , který Jeslamovu výpovědˇvyvrátil .

Švýcarská justice totiž v rámci vlastního vyšetřování obdržela dokumenty, které prokazují, že Jeslam a Usáma v letech 90-97 vlastnili společný účet v ženevské bance UBS .Tento účet byl zapsán i mezi dalšími 54 účty, které rodina vlastní, potvrdili to další dva Usámovy bratři, Omar a Haider bin Ládin. Účet byl založený 17.8. 90,a první částka na něj přišla 20.8.90 ve výši 450.000 dolarů.

Milované Švýcarsko

Saúdskoarabský generální konzul z Ženevy varoval turisty z Perského zálivu, aby si v Ženevě dávali pozor na „ kavkazské a balkánské „ národnosti, které se na bohaté arabské turisty vrhají jako vosy na sladkou vodu ...

Konzul uvedl, že jen v 7/09 bylo okradeno 14 saúdskoarabských turistů, včetně o doklady totožnosti ,takže společně s ostatními státy Perského zálivu podal petici jak ženevským úřadům, tak federálním do Bernu, ve které pohrozili, že nezlepší-li se činnost policie, doporučí svým občanům, aby svoje peníze utráceli jinde ( turisté z Perského zálivu přispívají do městského rozpočtu Ženevy 30% ) ...

Starosta Ženevy se ohradil, že Ženeva není Bronx, a místní policie pracuje dobře.

ARABSKÉ TV SPOLEČNOSTI

Blízkovýchodní informační TV kanály, jako katarská al-Džazíra, či saúdskoarabská al-Arabíja, která začala vysílat v roce 03, TV Abu Dhabi či TV Dubai, mají přes 50 mil. pravidelných diváků ...

Jedničkou mezi nimi je al-Džazíra, s pobočkami al-Džazíra Sport, al-Džazíra Live (konference), a od roku 05 ve spolupráci s Lagardere Media vysílá al-Džazíra Children ... V 3/06 al-Džazíra zasadila CNN další ránu , najala západní novináře , a začala vysílat i v angličtině ve studiu al-Dzazíra International, které založila ve Washingtonu, v LON a v Kuala Lumpur . Úspěšná je i al-Džazíra.net .

Také britská veřejnoprávní BBC se přizpůsobila razantnímu nástupu al-Džazíry, a začala v roce 07 vysílat v arabštině ve svém studiu BBCArabic TV s pobočkami v LON a v Káhiře .

Arabské konkurenci se přizpůsobila i francouzská informační CFII , a ve spolupráci s TF1 a France Télévisions začala v roce 06 také vysílat i v arabštině.

Informační kanál CNN je jednou z mála západních TV ( za první války v Zálivu byla jedinou západní TV v Bagdádu), které pokrývají hádž, „poutnictví“ do Mekky, kam se ročně vydávají zhruba dva milióny zámožných muslimů z více než 70 zemí, aby ze sebe smyli hříchy, kterých se dopustili ...

CNN začala hadž pokrývat v reakci na konkurenci ze strany arabských TV stanic, které její informační servis na BV převálcovaly. Proto začala pro BV vysílat i arabsky a francouzsky ( hádž nevysílá ani jedna francouzská TV, dokonce ani TV5Monde, který oblast pokrývá anténou Orient) .

Do roku 90 ovládaly saúdskou audiovizuální scénu dvě veřejné TV, ale poté, co po obsazení Kuvajtu Saddámem obě TV dlouhé dny okupaci Kuvajtu zamlčovali, lidé přeběhli ke katarské al- Džazíra , jakmile začala v roce 96 vysílat.

Obě saúdské veřejné TV proto nasadily nové zbraně , satelitní nepřetržité sportovní vysílání a nonstop zpravodajství (TV al-Ikhbariyya), třebaže satelitní antény jsou předmětem nesčetných fatew, které na jejich majitele svolávají Alláhovy tresty.

SATIRA

Navzdory fatwám, protestům Nejvyšší rady ulemů ,a studentů teologie na saúdských univerzitách, od roku 92 v období ramadánu běží v Saúdské Arábii oblíbený TV satirický seriál Tash ma tash ( název pubertální riskantní hry ze 60.let s plynovou lahví/Vybuchne nevybuchne ), který zakoupily všechny blízkovýchodní TV, a v době jeho vysílání je na ulicích prázdno .

Parodizuje náboženské puritánství a islámisty, diskriminaci žen , kulturní šovinismus, korupci a byrokracii, včetně policejní, pozůstatky tribalismu , pokrytectví vyšších vrstev, „amerikanizaci“ mladých, zakomplexovanost saúdských mužů ( autoři seriálu ctí jen dvě tabu – královskou rodinu a její zahraniční politiku) ...

V jednom díle vládnou v domácnosti ženy, zatímco muži se pokorně starají o děti a domácnost, v dalším dva konkurenční starci při svádění jedné stařeny zapomínají na jakoukoliv slušnost ... V jiném díle dva generálové zpravodajských služeb při vyšetřování bombových atentátů páchají jednu "botu“ za druhou ...

Když byl odvysílán díl s názvem „ Bez svých mužských poručníků“ (mužských rodinných příslušníků / mahram , ve kterém dvě Saúdky, jimž manžel a bratr odjeli do Paříže, jsou neštˇastné, protože chodit bez nich na veřejných prostranstvích je utrpení : v parcích a v obchodech jsou šikanovány, z bank je vyhánějí - proto si pro vycházky „ zinscenují“ smyšleného dědu, kterého hraje jedna z nich ...

Po odvysílání tohoto dílu, jako při mnohých jiných dílech s náboženským tabu, skupinky ultraortodoxních demonstrovaly před ústředím TV ...

V roce 96 se objevily první saúdské herečky s odhalenými tvářemi, ale veřejnoprávní TV vysílání s nimi pustily do oběhu až po příchodu nového ministra pro kulturu Ali Farisi, který cenzuru „na herečky s obnaženými obličeji“ zrušil ...

TV tak přispěla k vytvoření saúdskoarabského veřejného mínění a k dewáhhabizaci země, např. tím, že v náboženských pořadech ukazuje i jiné náboženské zvyklosti ( TV al-Džazíra, Abu Dhabi TV , TV Sharjah) ...

Problém s arabským veřejným míněním však je, že se mnozí lidé domnívají, že kritizováním výstřelků se dopouštějí zločinu zrady na arabské národní/muslimské identitě ..

V roce 09 v Maroku skupinka mladých v době ramadánu ve dnech půstu ostentativně piknikovala na veřejném prostranství.

Kromě předvídatelného spílání ze strany duchovních se však na jejich hlavy svezly i kletby z hlavní marocké sociálnědemokratické strany Socialistického svazu lidových sil , která vůči těmto mladým narušitelům půstu žádala tvrdé tresty, „protože se dopustili urážky arabské kultury“, a dočkala se jich ...

Byli trestně stíháni za „narušení veřejného pořádku“ .

V Saúdské Arábii žijí muslimové schizofrénním životním stylem : na veřejných prostranstvích se chovají jak náboženský zákon káže, doma, či v soukromých „klubech“ si dopřávají zakázané ovoce . Ráno snídají před zapnutou TV s náboženským pořadem Iqraa, večer hltají pořady na TV Rotana prince Talala.

Tato kulturní schizofrenie však neznamená automatický přechod k sekularizaci, spíše naopak, přináší stav profesionálního rozpolcení, ve kterém je člověk spokojen.

Arabští myslitelé, intelektuálové, spisovatelé a umělci v žádném případě nejsou hrotem meče proti tyranii, v podstatě se nezajímají o politickou a sociální scénu své země, mnohdy žijí a tvoří v jiné arabské zemi, a tématicky se dotýkají jen celoarabských problémů – Palestinci, apod. To, že žijí jen ze svých sponzorů, místních mecenášů či ze zahraničních nadací jako Soros či Ford, jen umocňuje jejich depolitizaci ... Ceny za arabskou literaturu vyhlašuje např. Libanon, anebo londýnská Booker Prize Foundation, sponzorovaná filantropickou nadací Emirates Foundation .

POUTNICTVÍ

Poutnictví do Mekky je zlatý důl pro cestovní kanceláře, které hádž se všemi službami (přeprava, hotel, restaurace, doprava do nejrůznějších míst v Saúdské Arábii ) organizují , a pro letecké společnosti, které charterovými lety poutníky všeho věku do Mekky přepravují během dvou měsíců po skončení ramadánu, po jehož skončení internet a média zaplaví nabídky hádže „all inclusive“ za nejlepší cenu ...

Rijád v roce 04 nařídil, že všichni poutníci musí do Mekky přijet jen organizovaně s cestovkou, která je napojená na saúdskoarabskou cestovní kancelář ...

Přestože mnohdy jejich služby dopadnou tak, že své klienty nechají na holičkách, počet poutníků každoročně roste, a zatímco dříve vykonat hádž jezdila starší generace, dnes do Mekky jezdí lidé pod 30 let ...

Poutnictví po svatých místech, jak nařizuje Korán, je stále pro většinu muslimů přepych, na který nemají ( pobíhání po svatých místech vyžaduje minimálně osm dní, nejlacinější šestilůžkový pokoj v Medině stojí 300 dolarů/noc) ...

Mnohá rizika číhají na poutníky v samotné Saúdské Arábii : 5.1.06 se zřítila poutníky přeplněná budova v Mekce , 76 poutníků zahynulo ... 12.1.06 zahynulo 350 poutníků , kteří se ocitli v přestřelce mezi rebely a saúdskoarabskou policií ...

Podle věřících musí každý pokorně nést osud, který mu Allah připravil, nikdo se tudíž nemusí cítit za nic odpovědný ...

OBAMA V RIJÁDU

V 6/09 dorazil do Rijádu Barack Obama, aby „ uhlazenými způsoby , v rámci nichž před Abdalláhem poklekl a políbil mu ruku, dobyl muslimský svět“ - nicméně v Rijádu žádné US vlajky nevisely, a podle průzkumu agentury PIPA/Program on International Policies Attitudes) Obamovi neuvěřili ani Egyptˇané, k nimž se vypravil s požehnáním krále Abdalláha .

Jeho kontroverzní projev z Káhiry K muslimům všeho světa (v rámci muslimské sounáležitosti Obamy a Putina) podle PIPA nadchl jen 39% muslimů ( Bushovy projevy imponovaly jen 8% muslimů), navzdory tomu, že překlady jeho projevů byly okamžitě a bezplatně k dizpozici ve 13 jazycích na webové stránce US ministerstva zahraničí, včetně fársí a urdu ( ministerstvo si spočítalo, že na webové komunitní síti Facebook je registrováno přes 20 mil. muslimů, a stejný počet je registrovaný na další komunitní webové síti Orkut , provozované Google Inc. , oblíbené v jihovýchodní Asii) ...

ZÁPLAVY

V 11/09 postihly některá saúdskoarabská města nebývalé záplavy, což nevládním organizacím (jsou povolené jen „charitativní“) a médiím poskytlo příležitost zkritizovat neefektivitu vládní pomoci postiženým místům. Chaos zavládl o to větší, že bezprecedentní lijáky přišly v době, kdy se do Mekky valí davy zahraničních poutníků, a členové radnice si berou dovolenou (Džidda administrativně závisí na Mekce ) ...

Prudkými lijáky a bahnem z okolních hor byla zatopená především Džidda s nevyhovujícími odtokovými kanály, navíc vybudovanými pouze v zámožných čtvrtích ( jen malá část Džiddy má kanalizaci a čističku vody), tragicky postižené byly chudinské čtvrtě , v nichž žijí přistěhovalí venkované společně chudými zahraničními dělníky „ilegály“ z Afriky, a oblast při dálnici do Mekky, kde bylo vážně poškozeno 10.000 domů (vláda uvedla 118 obětí, nevládní zdroje uváděly 800) ...

Saúdskoarabská média a saúdskoarabští bloggeři informovali, že občané v Džiddě si z nejhoršího pomohli sami, a překvapeně zdůrazňovali, že pomáhali „ bohatí i chudí, muži i ženy dohromady, navzdory hromování přítomné náboženské policie, která však po výkřicích , aby raději pomohla, nevraživě vyklidila pole “ ...

V 12/09 bylo z příkazu guvernéra Mekky, prince Chálida Faisala, zatčeno na 40 podnikatelů a členů městských rad, aby lépe vysvětlili, proč tak špatně stoky postavili, neboťˇ vyšetřovací zprávu o této tragédii si na princovi vyžádal král Abdalláh, zatímco šéfredaktor vlivného deníku al-Watan Džamál Khashoogi marně požadoval její zveřejnění .

RIJÁD A POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST

V letech 1973-2000 Rijád štědře podporoval výstavbu závlahových systémů ( v roce 73 Západ hrozil, že za zdražení ropy přestane na BV dodávat pšenici a mléko) , takže rozloha obdělávané půdy v provinciích Hail a Qassim severně od Rijádu, a v Jizan a Nadžran jihozápadně od Rijádu, se rozrostla z 0,4 na 1,6 mil. hektarů.

Podle FAO produkce pšenice ( za 4x vyšších nákladů na její vypěstování než je běžné) přesáhla v roce 95 národní spotřebu (2.5 mil. tun proti 1.8 mil. tun ), a Rijád se stal nejen vývozcem pšenice, ale i vývozcem pitné vody na BV ...

Nejen vysoké náklady, ale především vyčerpání podzemních zásob pitné vody (dříve byla v hloubce 200 m, dnes je ve hloubce 2.000 m) , přiměly Rijád , aby v roce 08 od svého modelu potravinové soběstačnosti, který FAO tak vychvalovalo, upustil, takže od roku 015 bude zase plně závislý na dovozu pšenice ...

Potravinové soběstačnosti se však Rijád nevzdal, a horečně přes saúdskoarabské zemědělské firmy nakupuje úrodnou půdu v zahraničí, např. již nakoupil desetitisíce hektarů úrodné půdy v Súdánu, kde pšenici pěstuje, a hodlá masívně investovat do zemědělství v Egyptu, Etiopii,Turecku, Ukrajiny a Uzbekistánu ...

Rijád má zálusk zejména na obrovské rozlohy zemědělské půdy v Súdánu, která je obdělávána jen z 20%, přičemž má dostatek závlahy, deště, vodu z Nilu ...

Již v 70.letech byl Súdán opěvován jako obilnice Blízkého východu, ale stejné eldorádo Rijád spatřuje v Egyptu (viz Afrik.com) ...

V čele těchto zemědělských aktivit je konsorcium bin Ladin , které skupuje úrodnou půdu v jihovýchodní Asii , např. již spravuje rýžové plantáže na ploše 500.000 hektarů v Indonésii , přičemž zde zamýšlí pro saúdskoarabské strávníky skoupit mnohem více půdy, taktéž v Thájsku, na Filipínách a ve Vietnamu (FAO každoročně bije na poplach, že se hladomory blíží, takže tyto země svoje bílé zlato - rýži, chtějí maximálně zužitkovat ) .

Rijád ve skupování zahraniční zemědělské půdy hodlá pokračovat i navzdory nesouhlasným prohlášením FAO, které upozorňuje, že chudobu v rozvojových zemích lze vymýtit jen přímými investicemi, nikoliv skupováním jejich úrodné půdy ( viz Wall Street Journal z 10.9.08 UN Food Chief Warns ON Buying Farms) ...

Rijád nezůstal jen u rostlinné výroby, a vlastní nejrozsáhlejší farmu hovězího dobytka na světě ( 40.000 kusů na rozloze 3.500 ha) . Každý, kdo překročí její hranice, včetně vozidel, je pečlivě vydezinfikován . Farma je velmi drahá, dobytku mobilní panely poskytují umělý chládek, aby teplota nepřekročila 27 stupňů Celsia ... Všechno je automatizováno a kontrolováno počítačem, spolupartnerem projektu je od 1/01 francouzská firma Danone,která zde postavila mlékárnu ...

Autorem projektu je dnes již zemřelý princ Abdallah Faisal, jenž svého času poznamenal, že si Rijád „koupí“ některé ledovce na Arktidě ...

Autor: Andrea Kostlánová | pátek 19.11.2010 11:30 | karma článku: 24.62 | přečteno: 4943x

Další články blogera

Andrea Kostlánová

Prodej dětí – poptávka stimuluje nabídku

Jean-Jacques Rousseau hlásal lásku k bližnímu, ale své děti dal do sirotčince, ani Albert Einstein láskou k vlastním dětem neoslnil. Jak vypadaly sirotčince dříve, ukazuje Charles Dickens a Maupassant, u nás vyšla knížka o

10.2.2024 v 15:09 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 480 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Ochrana žen a dětí je katastrofická, zatímco z LGBT se stává privilegovaná kasta

Lidská práva nedodržuje mj. drtivá většina afrických států. Téměř všechny podepsaly Mezinárodní úmluvu o potlačení a trestání zločinu apartheidu z roku 1973, která byla přijata z iniciativy Kremlu,

9.2.2024 v 11:42 | Karma článku: 11.95 | Přečteno: 480 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Rudolf Hess i Wallenberg věděli to, co se neměla dozvědět veřejnost

Stejně jako Wallenberg i Hess věděl to, co se veřejnost nikdy neměla dozvědět.- že nacisté spolupracovali se sionisty, kteří od nich Židy vykupovali, a rovněž i s bolševiky, kteří ukrajinské a běloruské Židy nacistům vydávali.

8.12.2023 v 19:36 | Karma článku: 16.28 | Přečteno: 716 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Švédská vláda půjčila Kremlu milióny v době, kdy byl švédský diplomat v sovětském vězení

Švédský vyslanec v Moskvě v 12/1946 – „ Bylo by skvělé, kdybychom dostali odpovědˇ, že je Wallenberg mrtvý „, aneb socialistická vláda v 10/1946 půjčila Kremlu 300 mil. dolarů v době, kdy byl švédský diplomat v sovětském vězení.

18.11.2023 v 18:15 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 264 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 29.80 | Přečteno: 593 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 302 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 528 | Diskuse
Počet článků 1105 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1381

Mám doktorát z mezinárodního práva a zahraničněpolitické vztahy jsou mojí vášní. Motto pro můj blog : "Take away that pudding, it has no theme." Winston Churchill

email : kostlannova@email.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...