Svobodný obchod, anglosaský mýtus

25. 12. 2013 2:18:05
Svobodná výměna zboží je Washingtonem, Londýnem, a všemi mezinárodními obchodními organizacemi, v nichž mají AngloSasové hlavní slovo ( MMF, Světová banka, a Světová organizace obchodu), předkládána jako univerzální lék, stimulující rozvíjející se ekonomiku. Historie však prokázala, že svobodný obchod je jen iluzí, protože hlavní protagonisté svobodné výměny zboží, US a Spojené království/UK, vybudovaly svoji ekonomiku na tvrdých protekcionistických opatřeních, která dnes démonizují.

Odchod komunismu do propadliště dějin otevřel nové trhy pro svobodnou výměnu zboží, v 90.letech byly k tomuto účelu uzavřeny významné dohody, mj. mezi CANUS/CAN + US ( mezi sebou v roce 87 ) a CANUS s Mexikem v roce 94. Tento vývoj byl korunován zřízením Světové organizace obchodu v roce 95.

Když v roce 82 s tím, jak sovětský kolos po smrti Brežněva upadal do agonie, naplno vypukla krize se zadlužením rozvojových zemí, MMF a Světová banka rozvojovým zemím hrozily, že jim nepůjčí ani halíř, nebudou-li drasticky liberalizovat svoje ekonomiky.

Rozvojovým zemím ( které nelze litovat, protože jejich vlády státní rozpočet ždímají jen pro členy svého klanu) tudíž nic jiného nezbylo.

AngloSasové jsou přesvědčeni, že odjakživa jednají v souladu s pokrokem a v nejlepším zájmu věci, protože věří/či předstírají, že jejich úspěšný ekonomický model byl od samého zárodku postaven na svobodné výměně zboží ...

Ve skutečnosti mají velmi špatnou pamětˇ- US a UK se v epoše svého ekonomického rozvoje neřídily ani jedním pravidlem, která dnes vnucují ostatním.

Spojené království/UK v žádném případě není a nikdy nebylo historickým vzorem svobodného obchodu, právě naopak : Londýn se uchyloval k jakýmkoli státním intervencím, jestliže byly v zájmu britského průmyslu ...

V téměř zapomenuté knize Daniela Defoe (autor Robinsona Crusoe) „ Plán anglického obchodu “ z roku 1728, Defoe komentuje taktiku Londýna státních intervencí do ekonomiky, kterou již ve 14.stol. použil Edvard III, a zejména v 15.stol. Tudorovec Henry VII /1485-1509/ a Alžběta I. /1558-1603/, která nejtvrdšími protekcionistickými dekrety vybavila Británii nejmocnějším vlnařským průmyslem na světě ...

Tito monarchové, aby posílili místní manufaktury, zavedli vysoká cla na export surové vlny, a současně sponzorovali mohutné veřejné kampaně, aby do Británie imigrací přetáhli vlnařské experty z Nizozemí ...

Zejména v období mezi 1721 (kdy premiér Robert Walpole zahájil reformu britské ekonomické politiky ) a 1846, kdy byly zrušeny britské ochranářské obilní zákony, Británie uskutečňovala mimořádně voluntaristickou obchodní politiku - vyhlašovala celní ochranářská opatření, subvencovala export snížením vývozních cel a státní kontrolou kvality vyváženého zboží – čili provozovala protekcionistická opatření, která dnes AngloSasové vytýkají Japonsku a asijským státům ...

Až 1846 Británie učinila první krok směrem ke svobodné výměně zboží, když zrušila obilní ochranářské zákony, které uvalovaly vysoké clo na dovoz lacinějšího obilí z US, CAN, Evropy/Ruska , z nichž první byl přijat v roce 1815 na nátlak obilního lobby pozemkových vlastníků, navzdory protestům průmyslové oligarchie ( obilní cla na ochranu domácí produkce Londýn praktikoval nepřetržitě od roku 1436) .

Zrušení ochranářských obilních zákonů skoncovalo s merkantilismem, a otevřelo cestu ke klasickému liberalismu.

Historik Charles Kindleberger ve své knize Německé průmyslové vítězství nad Británií z roku 78 uvádí, že ze strany Británie nešlo o přijetí pokrokového principu, ale o imperialismus založený na volném oběhu zboží s cílem zastavit industrializaci Kontinentu rozšířením trhu surovin a zemědělských výrobků, jak doslova uváděl program představitelů Ligy proti obilním zákonům ...

Tento názor zastával i německý ekonom Friedrich List /1789-1846/, jenž napsal :

“ Kázání Británie o výhodách svobodného obchodu připomíná skopávání ze žebříku těch, co se dostaly na stejnou příčku jako ona“ ...

Shrneme-li, monopolní průmyslový náskok Británie, kterého dosáhla dlouhodobými ultra ochranářskými celními bariérami, jí umožnil přijmout principy svobodné výměny zboží, které uplatňovala v letech 1860-1931 ...

V poslední třetině 19.stol. byla její průmyslová převaha překonána ze strany US a Německa, německá konkurence ji nakonec počátkem 20.stol. drtivě převálcovala.

Konkurence německého zboží způsobila, že Londýn/LON začal pochybovat o správnosti svobodné výměny zboží, a ministr obchodu Joseph Chamberlain vyzýval k přijmutí tvrdých protekcionistických opatření ...

Zatímco Británie byla prvním státem, který přijal protekcionistická opatření na ochranu domácí výroby, US jsou vlastí moderního protekcionismu, který vyhlásil ekonom Daniel Raymond a US ministr financí Alexander Hamilton, protože volný oběh zboží vyhovoval Británii, nikoliv však US zájmům ...

Friedrich List, jenž je nesprávně považován za otce moderního protekcionismu, se s US ochranářskou politikou seznamoval na stáži v US v roce 1820.

US politici pochopili, že US nejsou připraveny na svobodný obchod, a neuposlechli „ dobře míněné“ rady tehdejších prominentních ekonomů, Brita Adama Smith a Francouze Jean-Baptiste Say, kteří je odrazovali od přijetí protekcionistických opatření k ochraně US průmyslu, a přemlouvali je, aby místo průmyslu rozvíjeli zemědělství ( Britové i Francouzi se snažili skopnout ze žebříku US) ...

US vláda proto po celou dobu od roku 1830 do roku 1945 svůj domácí průmysl protekcionisticky chránila, její celní tarify na dovoz průmyslového zboží byly v tomto období nejvyšší na světě ( v průměru 48%) ...

Hlavní sázkou v US občanské válce 1861-65, když 11 států z Unie vystoupilo na protest proti zvolení Abrahama Lincolna US prezidentem, nebylo formální zrušení otroctví, jak je tato událost předkládána, protože otroctví, na kterých US plantáže/US prosperita byla založena, pokračovalo neformálně dále ( černí Jižané se přestali chovat jako otroci až v 70.letech 20.stol., a také jižanským bělochům trvalo 110 let, než si zvykli, že černoši pracující nadále na jejich plantážích již nejsou jejich otroci ), ale celní tarify, protože Lincoln byl skalním zastáncem státních protekcionistických opatření ...

Lincoln nebyl žádným bojovníkem za občanská práva, černochy pokládal za méněcennou rasu, ale otroctví bránilo dalšímu ekonomickému rozvoji ....

Lincoln napsal :“ Kdybych mohl zachránit Unii bez zrušení otroctví, učinil bych to „ , takže jeho Deklarace o zrušení otroctví z roku 1863 byla jen politickou taktikou, jak vyhrát válku, nikoliv morální záležitostí ( otázka zrušení otroctví US státy rozdělila již v roce 1850, a jen jednání vedená Henry Clayem zabránila tomu, že občanská válka nevypukla již o 10 let dříve - kvůli celním tarifům, které považovaly za výhodné pouze pro severní státy, hrozily jižní státy secesí již v roce 1833 ) ...

Štafetu protekcionismu převzal Henry Clay, 4x neúspěšný prezidentský kandidát, jenž 1820 navrhl repatriovat bývalé otroky do africké Libérie ...

Teprve po 2.sv.v., když průmyslová převaha USA byla jednoznačná a nikým neohrozitelná ( Británie byla hospodářsky na dně, a vůči Washingtonu těžce zadlužená ), začaly US pomalu liberalizovat svoji agresivně protekcionistickou obchodní politiku ( ještě pomaleji než Británie v 19.stol. ), a začaly vystupovat v roli hlavního prosazovatele svobodné výměny zboží ...

Po Británii tak i USA prokázaly přesnost metafory Friedricha Lista, a tvrzení Ulysse Granta, hrdiny občanské války a US prezidenta : “ Anglie se rozvíjela na agresivním ultra protekcionismu, který aplikovala do extrémů, po 200 let. Když protekcionismus vyždímala do poslední kapky, přijala princip svobodného obchodu „ ...

Přesto jsou Británie a US mylně považovány za bašty ekonomického liberalismu, zatímco Německo, Francie a Japonsko za bašty státního intervencionismu.

Výjimku z historického modelu představuje Nizozemí a Helvetská konfederace, které dosáhly technologickou převahu již koncem 17.stol., takže žádná protekcionistická opatření nepotřebovaly ( Nizozemí však technologické převahy dosáhlo na základě předchozího státního intervencionismu) ...

Švýcarsko nemělo žádný zákon o patentech a vynálezech až do roku 1907, což představuje bizarní výsměch dnešní ortodoxii ochrany práv duševního vlastnictví ...

Nizozemí svůj zákon o patentech a vynálezech zrušilo v roce 1817 (nemělo žádný až do roku 1867) s tím, že tento zákon představuje monopol vytvořený státem, což je neslučitelné s principem svobodného obchodu, což anglosaské země očividně přehlédly, protože podpořily dohodu Světové obchodní organizace o právech duševního vlastnictví spojených s obchodním podnikáním ...

Autor: Andrea Kostlánová | středa 25.12.2013 2:18 | karma článku: 20.13 | přečteno: 1023x

Další články blogera

Andrea Kostlánová

Prodej dětí – poptávka stimuluje nabídku

Jean-Jacques Rousseau hlásal lásku k bližnímu, ale své děti dal do sirotčince, ani Albert Einstein láskou k vlastním dětem neoslnil. Jak vypadaly sirotčince dříve, ukazuje Charles Dickens a Maupassant, u nás vyšla knížka o

10.2.2024 v 15:09 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 478 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Ochrana žen a dětí je katastrofická, zatímco z LGBT se stává privilegovaná kasta

Lidská práva nedodržuje mj. drtivá většina afrických států. Téměř všechny podepsaly Mezinárodní úmluvu o potlačení a trestání zločinu apartheidu z roku 1973, která byla přijata z iniciativy Kremlu,

9.2.2024 v 11:42 | Karma článku: 11.95 | Přečteno: 478 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Rudolf Hess i Wallenberg věděli to, co se neměla dozvědět veřejnost

Stejně jako Wallenberg i Hess věděl to, co se veřejnost nikdy neměla dozvědět.- že nacisté spolupracovali se sionisty, kteří od nich Židy vykupovali, a rovněž i s bolševiky, kteří ukrajinské a běloruské Židy nacistům vydávali.

8.12.2023 v 19:36 | Karma článku: 16.28 | Přečteno: 716 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Švédská vláda půjčila Kremlu milióny v době, kdy byl švédský diplomat v sovětském vězení

Švédský vyslanec v Moskvě v 12/1946 – „ Bylo by skvělé, kdybychom dostali odpovědˇ, že je Wallenberg mrtvý „, aneb socialistická vláda v 10/1946 půjčila Kremlu 300 mil. dolarů v době, kdy byl švédský diplomat v sovětském vězení.

18.11.2023 v 18:15 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 264 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 20.76 | Přečteno: 289 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 286 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 502 | Diskuse
Počet článků 1105 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1381

Mám doktorát z mezinárodního práva a zahraničněpolitické vztahy jsou mojí vášní. Motto pro můj blog : "Take away that pudding, it has no theme." Winston Churchill

email : kostlannova@email.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...