Ukrajina, padlí ruští vojáci s falšovanými úmrtními listy

Putinova agrese proti Gruzii (08) a Ukrajině (014) semkla Poláky nejen v otázce jablek - s objemem 3 mil. tun je PL největším producentem jablek v Evropě, které vyváží především do RF. Přestože PL vývozci z důvodu Putinova embarga ze 8/014 utrpí velké ztráty, ani na chvíli nezaváhali, že by neměli Ukrajinu podporovat, naopak kritizují Francii, Rakousko a Madˇarsko, státy, které stále z obchodních důvodů mažou Putinovi med kolem úst – také Německo se podle Varšavy nedokáže od obchodu s RF odtrhnout ( Poland Today 8/014 ).   .  

Po rozpadu vládní koalice v 7/014 a rozpuštění parlamentu 25.8.014 bylo oznámeno, že se 26.10.014 budou na Ukrajině konat předčasné parlamentní volby, které by mohly posílit Porošenkovu stranu Solidaritu/Blok P.P. , která v průzkumech vede ( doposud se Porošenko musel opírat jen o koalici s proměnlivou loajalitou ), druhá je Tymošenková a její strana Batkivščina.

Třetí stranou (7%) je strana Udar Vitalije Klička, pod 3% získala bývalá strana Janukovyče Strana regionů, kterou již Ukrajinci nechtějí mít v parlamentu, stejně jako KS, která podporuje ruská vojska na východní Ukrajině.

Putin se Sorosem v dáli se pokusí nad reformátory vyhrát ukrajinské podzimní parlamentní volby. Přes dnešní parlament, zvolený ještě za Putina/Janukovyče, žádné reformy neprojdou, proto nepřizpůsobiví poslanci končí v popelnicích .

Demisi s celou svoji vládou po rozpadu vládní koalice nabídl nejen Arsenij Jaceňuk (24.7.014), ale 21.8.014 i ministr hospodářství Pavlo Šeremeta, vystudovaný v US, kterého Jaceňuk kritizoval za pomalé tempo reforem.

Akademik nikoliv politik Šeremeta prohlásil, že „ s lidmi se včerejším myšlením nelze včerejší systém rozbourat „ .

Hřivna padá volným pádem, MMF předpokládá, že HNP Ukrajiny v roce 014 poklesne o 6.5%.

Jaceňukovi se podařilo zdanit oligarchy, zvýšil jim daň z těžby ropy a plynu, čímž státní pokladně zajistil jednu miliardu dolarů, z níž většinu pohltí financování války s Putinem.

Putin sází na zhroucení ukrajinské ekonomiky, ke kterému by mohl přispět propad příjmů z uhlí, které se těží v Doněcké a Luhanské oblasti - navíc oba závody na výrobu důlních trhavin v Doněcku a Krasnoj Luči obsadili ruští vojáci, kteří trhaviny používají v bojích, vyhodili s nimi do povětří nejen několik dolů (  „ Aby nás v letošní zimě  připravili o uhlí, a my museli koupit jejich zemní plyn “, utrousil Jaceňuk)  ale i několik mostů …

Ruští vojáci úmyslně ničí průmyslovou infrastrukturu východní Ukrajiny ( ušetřené jsou jen továrny některých oligarchů ), a odvážejí vnitřní vybavení továren.

Zpráva HRW upozorňuje, že ruští teroristé na východní Ukrajině mučí civilisty.

Prvním velkým případem zadržení rukojmích byli vojenští pozorovatelé OBSE (4/014), byl mezi nimi i podpluk. Josef Přerovský.

Opoziční investigativní novinářka Tatˇjána Čornovolová shromaždˇovala fakta o korupci - v 12/013 ji „neznámí útočníci „ brutálně zbili do bezvědomí ( rozkopaný obličej a vnitřnosti), že musela být převezena na jednotku intenzívní péče - v 2/014 se stala šéfkou Úřadu pro boj s korupcí, její manžel jako dobrovolník padl 10.8.014 v boji s ruskými vojáky na východní frontě .

V doněcké oblasti bojuje ruská elitní výsadková jednotka ze Pskova  – Kreml toto tvrzení, které potvrdila mj. i manželka jednoho výsadkáře, ironizoval v době, kdy se v Pskově velmi diskrétně konal pohřeb několika výsadkářů, podrobnosti o jejichž smrti ruský tisk nerozváděl  ...

Ukrajinské hranice přecházejí i příslušníci OMON/ nechvalně proslulých jednotek zvláštního určení ministerstva vnitra.

Gen. tajemník NATO Rasmussen si již také nebere servítky, a od poloviny srpna 014 veřejně prohlašuje, že „ na východní Ukrajině působí ruské dělostřelecké jednotky „ , zatímco Putin tvrdí, že „ dělostřelecké baterie si nakoupili a obsluhují je donbasští horníci „  …

Merkelová a Steinmeier zorganizovali 26.8.014 setkání Putina s Porošenkem v Minsku, druhé „setkání“ od 6.6.014 v Normandii, kdy se krátce pozdravili …

Merkelová, která přijela podpořit Porošenka před jeho setkáním s Putinem v Minsku , přivezla Ukrajině dárek v částce 500 mil. dolarů – významný v tom, že je určen na rekonstrukci země na východě, čímž rusofonním Ukrajincům naznačuje, že se nemusejí spoléhat jen na Kreml a jeho „ humanitární „ pomoc.

26.8.014, v době, kdy Lavrov označil kyjevskou vládu za válečné zločince, začalo   „ mírové „ jednání v Minsku, třebaže ještě dopoledne 26.8.014 nebylo jisté, zda se vůbec uskuteční v důsledku ruské ostudy v kauze výsadkářů.

Ukrajinská tajná služba/SBU 25.8.014 informovala o zadržení 10 ruských výsadkářů 331.pluku 98. ruské výsadkové divize u vesnice Džerkalny v luhanské oblasti, kteří u sebe měli zbraně a ruské doklady, vzdali se však bez boje.

Agentura Reuters uvedla, že jen 7 km od místa jejich zadržení byla lokalizována tisícovka dalších ruských vojáků v uniformách bez insignií s vozidly, jejichž SPZ byla přetřena bílou barvou ...

„ Zelení mužíci „ , jak je místní obyvatelé během jejich plíživé invaze na Krym pojmenovali, jsou opět na scéně  ( až 17.4.014 Putin v TV ohledně ruských vojáků na Krymu v uniformách bez insignií lhostejně pokrčil rameny, a znuděně přiznal to, co doposud vehementně popíral : “ Samozřejmě, že za jednotkami místní krymské domobrany šli naši vojáci, no a co „ ) ...

SBU zveřejnila na internetu videozáznam z výslechu ruských výsadkářů, a v ukrajinských médiích se objevily jejich fotografie.

Putin s Lavrovem, kteří doposud tvrdě lhali o ruské armádě na Ukrajině, byli nuceni jejich zadržení přiznat - prohlásili, že „ incident nestojí za řeč, protože výsadkáři překročili ukrajinské hranice omylem “, třebaže Putinovu verzi sami výsadkáři při výslechu popřeli ( výsadkáři uvedli, že „ ani netušili, že přešli ukrajinské hranice, převedli je velitelé, kteří jim neřekli pravdu „  -  „ Pochopil jsem, že jsme v bojové zóně, až když můj tank dostal přímý zásah „, uvedl 1 z nich) ...

SBU uspořádala 27.8.014 se zadrženými výsadkáři tiskovou konferenci, na které tito prohlásili, že „ ruské sdělovací prostředky o situaci na Ukrajině lžou „ ( mj. seržant Jegor Počtojev či desátník Ivan Romancov ) - poté co je Kyjev Putinovi vydal, dlouho naživu nebudou- zemřou ve vězení na TBC či AIDS, anebo je přejede auto či vlak.

27.8.014 velení ruské armády, navzdory Putinovu lhaní a nesouhlasu, přiznalo, že ruští výsadkáři padli na Ukrajině ( Rádiu Echo Moskvy to sdělila manželka jednoho padlého výsadkáře s tím, že si rodiny myslely, že jedou jen na výcvik do Rostova nad Donem) ...

Přiznal to velitel kostromské výsadkové divize ( Kostroma leží 300 km severovýchodně od MOW ) Alexandr Chotulev, jenž příbuzné informoval, že „ v boji s ukrajinskou armádou padli 2 výsadkáři a 10 jich bylo zraněno a převezeno do nemocnice v Rostovu nad Donem. Dalších 10 výsadkářů bylo zajato „ uvedl Chotulev.

Ruský novinář Lev Šlosberg, jenž o úmrtí ruských výsadkářů informoval jako první ( + o zavraždění místního protiputinovského kněze ), načež byl „neznámými“ maskovanými útočníky 29.8.014 brutálně zbit, přechodně ztratil pamětˇ a musel být hospitalizován ( „ neznámí maskovaní útočníci“ napadli na pskovském hřbitově i štáb ruské TV Doždˇ), v listu Pskovská gubernie ze 2.9.014 však uvedl, že na Ukrajině padla téměř celá rota ruské 76.výsadkové divize.

V článku zveřejnil i přepisy rozhovorů s přežilými příslušníky 76.divize, kteří na Ukrajinu dorazili 16.8.014 ( dle Putina „omylem“ ) o 4 dny později zničili kontrolní stanoviště ukrajinské armády a skupinu obrněných vozidel, ale ve vesnici Heorhijivka se stali terčem dělostřelecké palby.

Z 80členné ruské roty přežilo jen 10 lidí, padl i její velitel Leonid Kičatkin, objevení jehož hrobu 25.8.014 na pskovském hřbitově vedlo Šlosberga k pátrání po podezřelých úmrtích dalších výsadkářů ( „ do úmrtních listů jim napsali  exploze plynu v bytě, infarkt, mrtvice, a tam, kde by mělo být místo úmrtí, je jen pomlčka – takže rodiny nemohou žádat o odškodnění ani o vdovské důchody, navíc rodinám pozůstalých je vyhrožováno, aby mlčely, jinak přijdou o hmotné zabezpečení, proto uvádí případ matky, která popírá, že by její syn ležel v nemocnici po amputaci ) ...

V ruské občanské společnosti respektovaný petrohradský Výbor Matek vojáků ( angažoval se především za obou čečenských válek, jeho znovuobjevení se na politické scéně není Kremlu příjemné ) uvedl, že jen v Petrohradě se z bojových zranění léčí zhruba 100 ruských vojáků – jejich stavropolská pobočka pořídila seznam 400 ruských vojáků zabitých v bojích na Ukrajině ( Putin je obratem označil za " cizího agenta financovaného zahraničním kapitálem " ) .

List Vědomosti se proto 27.8.014 tázal :“ Jsme ve válce s Ukrajinou ? Jestliže ano, proč ? A jestliže ne, kdo je pochován v čerstvých hrobech na vojenských hřbitovech ?  Mlčení oficiálních institucí vzbuzuje podezření  „ ...

Přežilí výsadkáři uvedli, že pravděpodobně padlo až 140 výsadkářů, protože byly nasazeny nejen pravidelné jednotky, ale i jednotky elitní ...

Jeden z nich uvedl, že „ v oblasti zřejmě působila US brigáda radioelektronického boje, protože jinak si tak tvrdý protiúder z ukrajinské strany nedokáže vysvětlit „ ...

28.8.014 šéf ruských „separatistů“ v Doněcku Alexandr Zacharčenko přiznal, že v jejich řadách slouží zhruba 4.000 ruských vojáků „ ( ale dodal, že jsou všichni „ na řádné dovolené „ )  ...

Na bizarním summitu (26.8.014) Celní unie (Putin, Lukašenko,Nazarbajev) a EU ( zastoupenou ministryní zahraničí EU Catherine Ashton ) si Putin s pokusem křivého úsměvu na rtech potřásl rukou s Porošenkem, aby mu pošeptal, že   „ bude-li chtít, ruská armáda dobyje Kyjev, Varšavu, pobaltské státy a Rumunsko během dvou dnů, tak atˇ ho již Porošenko nese**   ( jak Porošenko sdělil José Barrosovi, a jak svět informoval Süddeutsche Zeitung 18.9.014 ) …

Již italský list La Repubblica uvedl, že si Barroso stěžoval, že mu koncem srpna 014 Putin vyhrožoval, že „ pokud bude chtít, zabere Kyjev za dva týdny, tak atˇjej EU neprovokuje dalšími sankcemi „ – Kreml následně vyjádřil „ své pobouření nad nediskrétností  „ předsedy Evropské komise …

Stejně vulgárně mluvil Putin před ruskou invazí do Gruzie v 8/08 s Michailem Saakašvilim.

Putin měl také Porošenkovi pohrozit, že dokáže za pomoci několika členských států EU zablokovat rozhodování EU v neprospěch RF  …

Jediný, kdo na uspořádání schůzky Putina s Porošenkem vydělal, byl „ poslední diktátor Evropy “ Alexandr Lukašenko, jenž hrál vlastní hru – zabránit tomu, aby se Rusové po Ukrajině nepustili do mezinárodně izolovaného Běloruska, čemuž Lukašenko, jenž zkritizoval Putinův zábor Krymu,  ( stejně jako „ Nesesaditelný“  Nazarbajev, ohrožený stejným záborem z důvodu ochrany početné ruské menšiny/obrovského nerostného bohatství Kazachstánu ) nezabrání.

Putin během dvouhodinového setkání mezi čtyřma očima ( celkem ze 6 hodin  „rozhovorů“ mezi Celní unií a EU ) Porošenkovi většinou vyhrožoval, odkýval mu jen propuštění Ukrajinců /Putinových rukojmí zadržovaných v RF ( Viktor Juščenko dopadl hůře, byl před prezidentskými volbami 2004 otráven v 9/04 dioxiny, přežil zázrakem, léčil se 5 let, kdo jej otrávil „ se nepodařilo „ vyšetřit ).

Porošenko požadoval bilaterální dohodu o mírovém plánu ( odzbrojení „separatistů“  a jejich odchod z Ukrajiny ) s RF, ale Putin se o bilaterální dohodě odmítl bavit s tím, že „ Rusko není stranou konfliktu ( ruští piloti a ruští tankisté  bojující s ukrajinskou armádou jsou prý na řádné dovolené, takže jejich boj na frontě je jejich soukromou záležitostí ), a že se Porošenko musí na podmínkách příměří dohodnout se „ separatisty „.

Putin tudíž přijel do Minsku jen z důvodu, aby Porošenkovi mezi čtyřma očima řekl, že „ Kyjev nemá proti Kremlu šanci, tak atˇho již nese** „ …

Putin s kamennou tváří bezostyšně lhal, že RF není stranou konfliktu, třebaže několik hodin před zahájením jednání světem proběhlo video ukazující ruské výsadkáře zajaté 25.9.014 ukrajinskou armádou na ukrajinském území, a svět shlédl i jiné důkazy o ruské vojenské přítomnosti na Ukrajině předložené britskou agenturou Reuters.

Přesto Putin na tiskovce v Minsku tvrdil :“ Zajímáme se jen o osud rusofonního obyvatelstva, do vnitřních záležitostí Ukrajiny se nevměšujeme „ ...

28.8.014 US velvyslanec v Kyjevě označil RF za přímou stranu konfliktu, a také Hollande ve svém projevu k diplomatickému sboru v PAR označil „ ruskou vojenskou přítomnost na východní Ukrajině za nepřípustnou „ , zatímco Merkelová v telefonickém rozhovoru požadovala, aby ji Putin vysvětlil, proč vyslal ruskou armádu na východní Ukrajinu „ ...

List The NYC Times z 27.8.014 s odvoláním na US zpravodajské zdroje uvedl, že se na východní Ukrajinu z RF valí stovky ruských tanků a dělostřelecké baterie s cílem uvolnit Doněck ze sevření ukrajinské armády, a otevřít novou frontu na pobřeží Azovského moře, aby byl Krym konečně s RF spojen pevninou záborem ukrajinského jihovýchodního území, což je hlavním cíle Putina, nikoliv ochrana ruského etnika na východní Ukrajině ...

Od 25.8.014, tj. v průběhu jednání a ve dnech, které následovaly po něm, ukrajinská armáda sváděla boje s ruskými vojáky o Novoazovsk,10 km od ruských hranic, který Putin musel dobýt, aby mohl postupovat na přístav Mariupol směrem na Krym.

Nejen ruští teroristé, ale i ukrajinská armáda byla na konci svých sil – třebaže vláda přikročila k 3. fázi mobilizace záložníků, některé jednotky již dlouhou dobu překračovaly teoretickou dobu, po které měly být vystřídány – Porošenko uvedl, že každý den na východě země padne v průměru 15 ukrajinských vojáků, více než umíralo SU vojáků v Afghánistánu, vražedné tempo, které ukrajinská armáda nemohla vydržet.

Ukrajinská armáda na konci s dechem 27.8.014 ztratila v přímém boji s ruskou armádou Novoazovsk, v podstatě boj s ruskými vojáky v obrněných transportérech vzdala, a z města se stáhla.

V Kyjevě ruská intervence a obsazení Novoazovsku ruskými vojáky vyvolalo paniku , Jaceňuk požádal o přímou vojenskou pomoc Západ s tím, že Ukrajina čelí přímé ruské intervenci.