Historická Osetie byla středověkou Alanií, samostatnou politickou entitou nebyla nikdy – 1784 k severokavkazským hřbetům dorazila carská armáda, která v témže roce na břehu řeky Terek vybudovala severokavkazskou ruskou pevnost Vladikavkaz, ze které podnikala koloniální výboje.
tp://lenta.ru/articles/2014/11/07/russianarm/
O Jižní Osetii/JO není v historii žádná zmínka ani politická, ani historie neposkytuje žádnou referenci zeměpisnou, území JO ve středu Gruzie bylo vždy gruzínským územím, od 9.stol. př.n.l. nazývaným království Iveria/Iberia, v letech 1484-1762 království Kartlie s hlavním městem Tbilisi pod poručnictvím/vazalstvím Persie.
1801 dnešní Gruzii anektovalo Rusko, které od roku 1802 začalo střední Gruzii označovat jako „ Gruzínskaja/Kartalinskaja Osetija “ ...
V roce 1830 je poprvé v ruském dokumentu zmínka o Severní/Věrchnaja a Jižní/Nižnaja Osetii. V této době Rusové začali nazývat severní část střední Gruzie Jižní Osetií, a jižní část střední Gruzie Trialetskou Osetií ...
V letech 1918-20 se zde chudí Osetové pokusili povstáním nastolit bolševickou republiku, v roce 1921 za bolševické agrese proti Gruzii zde RA vyhlásila Jihoosetskou autonomní oblast, jde tudíž o uměle vytvořený útvar na území Ruskem zcizeném Gruzii.
Rovněž Abcházské knížectví bylo součástí Gruzínského království od 9.stol. př.n.l.
Abcházie, do které ruské jednotky vstoupily poprvé v roce 91, existovala nezávisle na Rusku, nikdy neprojevila přání stát se ruskou kolonií, a toto přání neměli ani abcházští separatisté, kteří se pouze chtěli odtrhnout od Gruzie, avšak nikoliv se začlenit do RF.
Poté, co Putin květnovými demonstracemi „ opozice“ z řad příslušníků KGB odstranil abcházského prez. Alexandra Ankvaba, jenž nejenže Rusům nedovolil skupovat v Abcházii půdu a nemovitosti, ale projevoval jen vlažné nadšení pro „ integraci „ , a v předčasných volbách za prezidenta Abcházie dosadil důstojníka KGB Raula Chadžimbu, Putin 13.10.014 předložil abcházskému parlamentu návrh Dohody o vojenském spojenectví a integraci, která má do tří let začlenit Abcházii pod RF.
Abcházský parlament měl 14 dní na to, aby se s ní seznámil, protesty v zemi, obsazené ruskými vojsky, se nečekaly, a to ani od Gruzie.
3.11.014 abcházský parlament předložil svoji pracovní verzi ruské Dumě, 25.11.014 byla vojenská dohoda s Abcházií výměnou za slíbenou pomoc v hodnotě 270 mil. dolarů ( pro vládní činitele ) podepsána ...
Dle této vojenské dohody Abcházie své vojenské jednotky začlení do jednotek ruské armády s ruským velením, sjednocená bude i „ zahraniční“ politika .
Nejen Gruzie, ale i gen. tajemník NATO Jens Stoltenberg tuto rusko-abcházskou dohodu o vojenské spolupráci a integraci odsoudil.
EU, US + OSN stále považují Abcházii a JO za nedílnou součást Gruzie, RF proto touto dohodou porušuje nejen své mezinárodní závazky, ale i principy mezinárodního práva + principy OBSE.
Putinovu dohodu o ruském protektorátu „ Abcházie „ odsoudila i komisařka EU pro zahraničí Federica Mogherini.
Podobnou dohodu jako pro Abcházii, která z RF nikdy nebyla tak nadšená jako JO, a nikdy se nechystala do RF vstoupit,, chystá Putin pro JO, která bude ještě „ integrovanější „ ...
Putina ve výše zmíněných aktivitách pozdržel Saakašvili, ale toho Putinovi konečně z cesty odstavil gruzínský oligarcha s ruským majetkem Bidzina Ivanišvili, jenž ze zákulisí odstavil i klíčové prozápadní ministry – obrany Iraklije Alasania, ministra pro evropskou integraci Alexeje Petrašviliho, a ministryni zahraničí Maju Pandžikidze.
Ivanišvili vytvořil vládu, která nemá jasnou vizi, jen " zájmy" ( v RF), a Saakašviliho, kterého nenávidí stejně jako Putin, zahnal do exilu ( viz The Economist Dreams Deferred ze 6.12.014 ).
Viz také článek Michaila Černova lenta.ru ( viz odkaz výše ) o tom, jak se Putin po Abcházii a JO opět chystá na Gruzii, bez které se velmocenské aspirace RF neobejdou, protože RF potřebuje koridor, přes který se dostane na svoji vojenskou základnu, kterou je celá Arménie, která sousedí nejen s Íránem, ale je to z ní „ přes kousek „ TR území nedaleko i do severního Iráku a severní Sýrie (syrského a iráckého Kurdistánu) ...
31.10.014 se ve Vladikavkazu konala schůzka „prezidentů“ Severní Osetie Tajmuraze Mamsurova, JO Leonida Tibilova a jejího exprezidenta petrohradského mafiána – majitele tamnějších kasín Kokojtiho + zástupců pravoslavného a muslimského duchovenstva z FSB.
V článku Černov píše, že Kokojti zde přednesl projev, kterým předložil k úvaze rozšíření hranic JO záborem dalšího gruzínského území , když dramaticky zvolal, že k JO „ vlastně patří i Trusovská oblast + Kobinskaja kotlina, která je součástí gruzínské Kazbekské oblasti, a která umožňuje kontrolovat část strategické gruzínské Vojenské cesty, 215 km silnice přes kavkazský hřbet spojující Vladikavkaz s Tbilisi ( 2006 tuto cestu Putin uzavřel, protože jej Saakašvili odmítl poslouchat, znovu ji otevřel až v roce 010) ...
Kvůli ázerbájdžánské blokádě Arménie z východu by ruská armáda mohla přes tuto silnici dále přes Gruzii projíždět i do Arménie.
Západní cesta do Arménie vede přes Gorijskij region podél Trialetské Osetie a arménskou enklávu Samcche-Džavachetiji, kterou Rusko uměle vytvořilo v 19.st,. kdy odtud vystěhovalo Gruzínce, a nastěhovalo sem Arménce.
Křestˇanská Arménie, obklíčená muslimskými státy, je jednou velkou ruskou vojenskou základnou, ke které má dnes Putin jen letecký přístup, což Putin takto nechat nemůže - přístup do Arménie Putin získá, až "osvobodí " i Trialetskou Osetii a arménskou enklávu Samcche-Džavachetiji ... ' ( 2.12.014 ruská amáda zahájila dělostřelecké manévry v JO, a 5.12.014 v Jižním vojenském okruhu ) ...
Alternativní cestou pro ruskou armádu do Arménie by bylo přes gruzínský přístav Batumi, který by zabrala spolu s částí gruzínského území podél TR hranic ...
Alternativními cestami přes Kavkaz jsou Transkavkazská magistrála Rokským tunelem do Cchinvali (kterým přijela ruská armáda v 8/08) a Osetská vojenská cesta přes Mamisonský průsmyk do Kutaisi.
RF má velký zájem na vybudování Transkavkazské dálnice spojující ruský Severní Kavkaz přes Severní a Jižní Osetii, a Gruzii, s Arménií a s Íránem, aby se ruská armáda mohla bez problémů dostat nejen do Gruzie, ale i do Bagdádu.
Putin rovněž zamýšlí postavit železnici, která by spojila Severokavkazskou železnici se Zakavkazskou železnicí ...
Po úspěšné anexi Krymu, ve které mu nikdo nezabránil, Putin úspěšně anektuje další jím zcizená území – v Gruzii ani na Ukrajině se nezastaví, možná v Karlových Varech.
