KGB a její přechod ke kapitalismu

KGB, aneb všichni Putinovi čekisté se úspěšně převtělili do manažérů obchodních firem se sídlem v RF a v zahraničí pod vedením Prvního Hlavního Direktorátu KGB/FSB s cílem shromaždˇovat nejen tvrdou měnu v zahraničních bankách.

Otec Borise Jelcina /1931-4/07/ byl odsouzen k nuceným pracím v gulagu za „ protisovětskou agitaci “ ( nově se do gulagů bude odsuzovat za protiputinovskou agitaci, za Putinovy hodnoty chce položit život Gérard Depardieu, jenž si ruský pas a jiné materiální výhody zakoupil počátkem roku 013 ).

Gorbačov/MG a Jegor Ligačov z ÚV z Jelcina udělali šéfa KS v Moskvě/MOW, ale Jelcin se s nimi brzy rozhádal, stejně tak se rozhádal Gorbačov s Ligačovem, jenž po smrti Andropova v roce 84 podpořil MG proti Černěnkovi, ale jakmile glasnostˇa perestrojka začaly SU úspěšně rozkládat, nacionální komunista Ligačov se v roce 87 postavil do čela opozice proti MG, ve které byl mj. šéf KGB Viktor Čebrikov, kterého MG v 10/88 nahradil gen. KGB Vladimírem Krjučkovem ( jenž řídil bolševický puč v 8/91, kdy KGB věznila  Gorbačova na Krymu) .

V roce 87 MG a Ligačov Jelcina, jenž SU rozpouštěl ještě rychleji než MG,  zbavili veškerých funkcí, a téhož roku měl Jelcin „ nehodu „ , při níž se údajně pokusil o sebevraždu ( což jeho rodina popřela ) …

Kampaní proti Jelcinovi MG zvýšil jeho popularitu – v 3/89 byl Jelcin zvolen do parlamentu, v 7/90 vystoupil z KS a v 6/91 vyhrál prezidentské volby RF.

18.8.91 Jelcin potlačil puč proti MG, jeho popularita byla na vrcholu.

MG jako gen. tajemník KS ztratil veškerou politickou moc, vláda RF převzala moc nad SU – v 11/91 Jelcin zakázal KS v RF.

V 12/91 ze SU vystoupila Ukrajina, 8.12.91 se Jelcin sešel s ukrajinským prez.Leonidem Kravčukem a běloruským šéfem Stanislavem Šuškevičem,  a všichni tři podepsali dohodu o rozpuštění SU a jeho nahrazení SNS ( tuto Jelcinovu akci MG nazval „ pučem „), 24.12.91 RF převzala SU křeslo v OSN, 25.12.91 MG abdikoval, SU zanikl.

Proti Jelcinovým reformám k zavedení tržního hospodářství ( jedinými ruskými výrobky pro export byly zbraně a jaderné elektrárny ) se v ruské vládě postavila skupina vedená vicepremiérem Alexandrem Ruckoj, kterého Jelcin sesadil z funkce.

Jelcin prosazoval za svého premiéra Jegora Gajdara /1956-12/09/, vnuka SU spisovatele Arkadije Gajdara /1904- 10/41 jako válečný dopisovatel listu Komsomolskaja pravda v přímém boji s Němci v řadách partyzánů /.

Nejvýznamnější ruský liberál ekonom Jegor Gajdar byl FSB otráven 24.11.06 v Dublinu, kde měl přednášku ( Litviněnko na otravu radioaktivním poloniem v LON zemřel 23.11.06, a Gajdar ještě v Dublinu FSB obvinil, že jej jako Litviněnka otrávila, Kreml reagoval poznámkou, že je Gajdar hysterický ).

Irští lékaři konstatovali „ otravu neznámou látkou „, z MOW ústřední FSB nemocnice byl Gajdar po krátké hospitalizaci propuštěn s tím, že „ je již vyléčen „ , ve skutečnosti se jeho stav již nikdy nezlepšil, zemřel v 12/09 ( mj. v roce 04 FSB dioxinem otrávila Viktora Juščenka , prezidentského kandidáta, a v 7/03 novináře z listu Novaja gazeta Jurije Ščekočičina , druha Politkovské, zastřelené v 10/06 v den Putinových a Kadyrových narozenin – Ščekočičina FSB otrávila krátce předtím, kdy měl jako člen parlamentní komise, vyšetřující FSB útoky proti panelákům, vycestovat do US poradit se s FBI )  …

V 12/92 Duma vetovala Gajdarovu kandidaturu, a vyhlásila tak Jelcinovi válku, která vzplanula 20.3.93, když Jelcin v TV prohlásil, že si rozšíří prezidentské pravomoce, aby mohl realizovat reformu ruské ekonomiky.

26.3.93 se mu protijelcinovská frakce v Dumě pokusila vyslovit nedůvěru, ale neuspěla.

21.9.93 Jelcin dekretem Dumu rozpustil, což její šéf Ruslan Chasbulatov, poslanec z Čečny, označil za protiústavní, a společně s Ruckým, jenž oznámil, že přebírá prezidentskou funkci, vyzvali ruský „ lid“, aby Jelcina svrhl – místo „ lidu“  dorazily vojenské pučistické jednotky pod velením gen. Alberta Makašova, nacionálního komunisty, které poté, co Jelcin 2.10.93 vyhlásil výjimečný stav, 3.10.93 za střelby obsadily TV stanici v Ostankinu, zabily 190 lidí, a když zmařily vysílání TV, pokusily se obsadit radnici.

Boris Jelcin poté realizoval privatizaci, kdy občanům jako Václav Klaus rozdal bezcenné kupóny, zatímco z komunistických prominentů s nakradeným majetkem a disponujícími informacemi se přes noc stali miliardáři …

Boris Jelcin byl vysmátým prezidentem, viz jeho tisková konference s Billem Clintonem, takže když v 9/94 „ zaspal “  schůzku s irským premiérem, skandál se nekonal.

Teprve v roce 96, kdy se zotavoval z infarktu, a kdy se jeho poradkyní stala jeho mladší dcera Tatjána Jumaševová-Djačenková a neoficiálně i její manžel Valentin Jumašev ( spolu s Vološinem + Berezovským ), svět se podivil.

Většina peněz ze Západu a z MMF, zaslaná jako pomoc Rusku, byla rozkradena Jelcinovými blízkými spolupracovníky ( Putinovi spolupracovníci nejsou o nic lepší ), takže v roce 98 nebyla RF schopna splatit své dluhy (inspirace pro dnešní Řecko ), nastal kolaps rublu, krach ruské burzy .

15.5.99 protijelcinovská frakce v Dumě opět neuspěla při hlasování o jeho sesazení, 9.8.99 Jelcin, jenž v té době ostře kritizoval NATO za jeho „ válku“  v Kosovu, odvolal z funkce premiéra Sergeje Stěpašina, a novým premiérem překvapivě jmenoval zcela neznámého podpluk. KGB Putina.

31.12.99 Jelcin nečekaně odstoupil z funkce prezidenta, přemluven svojí dcerou – Putin se tak stal automaticky úřadujícím prezidentem …

Poté, co Gorbačov zrušil monopol politické moci KS, politické vakuum (ve všech postkomunistických zemích) zaplnily tajné služby, které si ještě před prvními „svobodnými“ volbami vyškolily desetitisíce svých lidí v oboru organizace voleb a manipulace s volebními výsledky, + v oboru „profesionální politik“ .

Tajné služby pořádaly pro své favorizované kandidáty politické kurzy, v nichž je mj. zásobily zasvěcenými informacemi o volebních okrscích, ve kterých kandidovali, které jiní kandidáti k dizpozici neměli – 86% z nich vyhrávalo již v 1.kole …

To samé se dělo v obchodních kruzích – první akciové a komoditní burzy, „ soukromé „ banky a obchodní komory, přes které se vyprodávaly strategické zásoby ruských nerostných zdrojů, zakládali mnoho let předem vycvičení KGB favorité.

Západ by nikdy nedovolil, aby „ nějací „ soukromníci nekoordinovaně a přímo zaplavili světové trhy komoditami, které by světové ceny srazily.

Proto KGB volila alternativní cesty přes jí organizované kriminální sítě, aby tvrdou měnu, kterou potřebovala, získala, přičemž nasazovala vlastní personál přímo do zahraničních center ( vyšetřováni ruskou parlamentní komisí byl mj. syn posledního šéfa KGB Krjučkova, jenž za tímto účelem pracoval ve  vysoké funkci v jedné CH bance, či syn bývalého SU premiéra Valentina Pavlova, Valentin Pavlov Junior, jenž pracoval ve vysoké funkci v jedné lucemburské bance, zatímco jeho otec se z bolševického premiéra recykloval na prominentního ruského bankéře, jenž se zúčastnil puče proti MG v 8/91, svrhnout MG se však se svojí frakcí skalních bolševiků pokusil již po svém jmenování v 1/91, kdy začal spílat Západu, a, podporován neostalinisty, požadoval rozšíření svých pravomocí, což MG odmítl v 6/91 -  Pavlov od samého počátku podporoval Putina s tím, že dokončí to, co oni začali v 8/91 ) …

Oba výše zmíněné potomky bolševických prominentů zachránil šéf SVR Jevgenij Primakov, jenž hlubší parlamentní vyšetřování v jejich kauzách zablokoval …

Putinovi „ čekisté “ ( všichni z nich jsou dnes „věřící“  lidé, ve svém oficiálním životopise  musí mít všichni Putinovi úředníci vyplněnou kolonku náboženství slovy ortodoxní církev, neexistuje Putinův úředník, který by měl v kolonce jinou církev či slovo ateista, až na Vagita Alekperova s muslimským otcem a ruskou matkou ), pocházejí v drtivé většině z Petrohradu, zhruba 6.000 z nich převzalo funkce ministrů, vládních poradců, guvernérů, bankéřů, a poslanců Dumy.

Financovali se z nejrůznějších zdrojů, zejména z příjmů Gazpromu a Rosněftu, a ze stovek podniků, založených přímo FSB či s její pomocí …

Pomohly jim i peníze Matky Strany, které zavčas převedli na účty do ciziny či se jich zmocnili jiným způsobem, a také organizace veteránů tajných služeb, zejména Fond na podporu veteránů z bezpečnostního aparátu + Státní sdružení veteránů SVR, založené v 11/93, s gen. Valerijem Nikolajevičem Veličkou v čele.

Prameny mnohdy zaměňují gen. KGB Valerije Veličku*1945 s pluk. KGB Valentinem Veličkou*1949, jenž vedl tajná zabijácká komanda vycvičená z řad příslušníků Specnaz, a podílel se na výnosném obchodu s rukojmími v Čečně ( v rámci Putinova honu na zahraniční humanitární pracovníky ), mj. na únosu příslušníka organizace Lékaři bez hranic NL lékaře Arjana Erkela (kolik od NL za své zprostředkovací služby dostal celkem, pluk. KGB Veličko neprozradil, nizozemský tisk spekuloval, že částku ve výši „jeden-dva milióny euro „ ,  pluk. Valentin Veličko se dle tvrzení přeběhlého agenta KGB Jevgenije Limareva podílel i na otrávení Litviněnka, jeho komanda pracovala s radioaktivní drogou, která se podává nemocným s leukémií, ale KGB/FSB ji v jídle či v pití podávala/podává svým obětem v „ koňské“ dávce, viz nejen Litviněnko,  ale v roce 04 i Roman Cepov či v roce 06 Jegor Gajdar - dnešním běloruským velvyslancem v Kyjevě je jistý „ Valentin Veličko „ ) …

V Minsku byla „postgraduální akademie „ pro vysoké důstojníky KGB .

Expluk. KGB Valentin Veličko *1949 je muž bez minulosti.

Někteří agenti KGB byli „přečteni“ již za studené války, vyhoštěni, či zběhli na Západ, jiní se „obnažili“ po pádu SU, jako podpluk. Putin, Litviněnko, Lugovoj, pluk KGB Viktor Gundarev, pluk. Vladimír Karpov, špión ověnčený medajlemi, který  napsal Paměti, gen. KGB  Michail Ljubimov, bývalý špión v UK, jenž rovněž napsal Paměti ( gen. Ljubimov na příkaz Andropova v roce 83 založil v MOW Prognostický ústav, jehož přesná kopie byla založena o rok později i v Praze, měl nalézt nejoptimálnější formu přechodu od socialistického způsobu hospodaření na kapitalistický ), špión Boris Labusov se stal mluvčím SVR, nebo Vladimír Zaveršiinský, jenž ve své knize útočí na ruský parlament z dob Jelcina, který chtěl „ zavést nad špióny kontrolu vytvářením vyšetřovacích komisí “ …

Ani NL kontrarozvědka/Binnenlandse Veiligheidsdienst netušila, co přesně měl pluk. KGB Valentin Veličko v Rotterdamu na starosti ( vedl rezidenturu v Rotterdamu pod identitou šéfa sovětské obchodní mise, kdy se vesele oddával obchodní špionáži/sekce T KGB v letech 84-89, kdy byl zatčen a vyhoštěn) - proto jej raději vyhostila s tím, že „ má podezření, že působí NL státu obrovské škody, jejichž rozsah nedokáže odhadnout „ …

V souvislosti s nizozemskými médii, která propírala jeho vyhoštění z NL v 8/89 na přání NL kontrarozvědky, Veličko poskytl jediný rozhovor západnímu listu , a to NL Handelsblad, v němž neprozradil nic, co by již nenapsala NL média.

Do NL dorazil v roce 84, aby vykompenzoval ztráty po vyzrazení celé SU západoevropské sítě ekonomické špionáže, kterou Francouzům vyzradil podpluk. KGB ze SVR sekce T podpluk. Vladimír Větrov, zástupce šéfa analytického oddělení .

Podpluk. Větrov, expert na krádeže průmyslových tajemství, pracoval v letech 64-75 v PAR pod pláštíkem ing. SU obchodní mise, později od roku 80 spolupracoval s francouzskou DST, které předal přes 4.000 tajných dokumentů KGB/SVR  – v důsledku čehož bylo ze západních zemí vypovězeno 148 SU „inženýrů“ /  průmyslových špiónů, a stejný počet KGB rychle stáhla pro nebezpečí hrozícího odhalení  …

V roce 49 US vyhlásily zákaz prodeje moderní technologie do SU a jeho satelitů , ale US a západní firmy byly velmi úplatné, takže za jistý obnos, kdy SVR zaplatila o 50% více než byla skutečná prodejní cena, tyto technologie běžně do SU prodávaly ( stejně tak jak prodávaly potřebné zboží Hitlerovi) , a právě ve zprostředkování tohoto ilegálního, ale výhodného prodeje spočívala „ hodnocená zručnost“ každého SU špióna ( SU průmysloví špióni využívali antiamerikanismus západoevropských firem, „přátelili se „ s pracovníky výzkumných ústavů jak státních tak soukromých, sbírali materiály veřejného charakteru z konferencí a výstav, nakupovali odbornou literaturu, klíčovým úkolem však bylo ilegálně odkoupenou technologii a zařízení převézt za hranice ) …

Potvrzují to nejen dokumenty předané DST Větrovem, ale i Paměti posledního šéfa KGB Vladimíra Kručkova /88-91/, jenž v letech 74-88 šéfoval SVR …

V nich uvedl, že celé SU hospodářství stálo na průmyslové špionáži, nejvíce z 52% elektronika …

K ekonomické špionáži Jurij Andropov v 7/83 uvedl: “ Prodáváme jen suroviny, žádné naše průmyslové odvětví není v zahraničí konkurenceschopné, proto je ekonomická špionáž pro SU klíčová “ …

Jak Veličko naznačil ve svém pamětném rozhovoru pro NL Handelsblad , „Veličko NL nepoškodil, právě naopak, z jeho spolupráce měla obří zisky právě firma Philips, která dominuje světovému trhu s domácí elektronikou“ , a která kuriózně  tohoto dominantního postavení dosáhla v 80.letech, kdy ve spolupráci s pluk. KGB Veličkou dosahovala mimořádných zisků, což jí umožnilo skoupit velké a klíčové podniky v oboru – TV ( GTE Sylvania) a lampy ( Westinghouse) …

Nejvíce v té době KGB zajímaly kompaktní disky/CD a laserové zapisování na ně , což Veličko rovněž zmínil při líčení rozsahu své spolupráce s firmou Philips …

Tehdejší šéf KGB Andropov Veličku pověřil i získám NL zemědělských technologií, jak v rozhovoru zdůraznil Veličko, s tím, že ze spolupráce s ním profitovaly i dvě NL zemědělské firmy, a to firma Cebeco a Agrica …

Evropské ústředí ruských tajných služeb, zejména KGB-PGU, sídlilo od 50.let ve východním BER, který byl již od roku 45 sovětským ústředím pro průmyslovou špionáž, přičemž 12% informací z průmyslové špionáže KGB tradičně získala ze západního BER …

Podle CIA dokumentů bylo Německo za pomoci východoněmecké STASI ( s ústředím v Karlshorst) pro bolševiky i největší tranzitní zemí, přes níž, z mnoha výchozích bodů jak ve východním, tak v západním Německu, proudil do SU nelegální dovoz embargované moderní technologie, což ve svých Pamětech potvrdil i Markus Wolf …

Pluk. Valentin Veličko byl od svého vyhoštění z NL a přeložení do BER krátce Putinovým šéfem v Dráždˇanech, kde Putin pracoval v letech 85-90, oba se na podzim 89 podíleli nejen na horečné skartaci všech důležitých dokumentů svých rezidentur, ale i na stahování SU bojové techniky z NDR, velmi výnosném obchodě, při kterém leckterá vojenská technika dorazila úplně jinam, jen ne do SU …

Po sjednocení Německa v 10/90 se bývalí agenti a spolupracovníci STASI a KGB  sami začali přihlašovat na Federálním úřadu pro ochranu ústavy/Bundesamt für Verfassungshuetz/BfV, takže spolu se zděděnými kartotékami archívu STASI, měl Bonn celou strukturu KGB německých agentů jako na dlani …

Podle Heinze Felfe, bývalého šéfa ruské sekce západoněmecké kontrarozvědky /BND 3.oddělení, který byl v této funkci obviněn ze špionáže ve prospěch Kremlu, takže od roku 69 žil ve východním BER,“ ruská rezidentura KGB při STASI v Karlshorst, se z Karlhorst vystěhovala do dvou let po sjednocení Německa,  třebaže dostala od Bonnu čas na „vystěhování“  v rozmezí čtyř let“  …

SVR si na nové geopolitické reality, a na práci bez pomocných zpravodajských sítí bývalých SU satelitů, zvykala velmi těžce.

Také Primakov kladl hlavní důraz na průmyslovou špionáž sekce T- SVR, ale i tato sekce byla postižena přeběhlictvím, a to největším – v letech 91-92 z ní přeběhlo k „ západnímu nepříteli“  pět lidí …

V 4/91  17 prominentů z elitní KGB rozvědky PGU založilo Sdružení veteránů  zpravodajských služeb /VVR-Veterany vnějšej razvědky ( v té době něco přes 4.000 členů), jehož náplní práce bylo podnikání v soukromém sektoru ( zejména obchod se zbraněmi ), a propojení KGB-PGU se soukromým sektorem, třebaže oficiálně jde o „humanitární“ organizaci, která se stará o sociální zabezpečení svých členů  …

Již Fedorov musel v listu Parlamentskaja gazeta přiznat, že se sdružení přizpůsobilo trhu, a založilo si vlastní podniky (bezpečnostní agentury, agentury pro vymáhání pohledávek, či agentury ekonomického zpravodajství již v té době v Rusku kvalitně technicky vybavené – včetně zpravodajské analýzy projektů, obchodních partnerů a konkurentů) , či vstoupilo jako spoluzakladatel do jiných podniků, včetně finančních institucí, přičemž „v tomto případě platí pravidlo, že šéfem takového společného podniku je vždycky náš člen“  …

Jeho prvním šéfem se stal bývalý rezident KGB v Iráku a v TR Vladilen Fedorov, přítel Primakova, jenž v rozhovoru pro list Parlamentskaja gazeta z 4/01 prohlásil, že „ SVR je hlavním, ne-li jediným sponzorem VVR „  ( Primakov, šéf SVR v letech 91-96, a jeho nástupce Vjačeslav Trubnikov /96-00/ byli čestnými členy VVR) …

Ve stejném rozhovoru Fedorov potvrdil, že se „ s šéfy SVR šéfové VVR pravidelně setkávají na konzultacích, experti SVR a VVR navzájem spolupracují“ – stručně řečeno : Primakov po svém nástupu do funkce vyhodil KGB šéfy, aby si je nahrnul do soukromého poradenského výboru VVR …

Expluk. KGB Veličko v roce 93 ze služby SVR odešel do výnosnější soukromé sféry, po nástupu Putina do funkce šéfa FSB v 7/98 se stal jeho poradcem …

Putin ze Sdružení veteránů zpravodajských služeb učinil integrální součást FSB nadstruktury jím vytvořené, přesněji VVR se stal součástí Putinova „ státního managementu“ , což v rozhovoru pro ukrajinský deník Den z 12/02 potvrdil gen. Veličko s tím, že :“ Vladimír Putin je členem naší petrohradské pobočky, a ruská vláda je naším partnerem“ …

Vzápětí po Putinově „zvolení“ prezidentem  na jaře 00 v rozhovoru pro moskevské rádio Echo ze dne 6.6.00  (převzalo Radio Free Europe) gen. KGB Valerij Veličko, jenž se stal šéfem Sdružení, uvedl, že „ my pravověrní čekisté, já a Putin, jsme vydali příkaz k navrácení sochy vyhlazovatele národů a celých rodin  Džerzinského (byla stržena během puče v 8/91) do ústředí FSB v Ljubljance „…

V tomto ojedinělém rozhovoru ( fotografii gen. KGB Veličky uveřejnil  čas. Business Society z 22.2.02 ) gen. Veličko vyslovil své „ naděje, které vkládá do Putina, „osvíceného autokrata“ , který nesprávný kurz po 8/91 napraví ( Andropov prosazoval čínský evoluční vývoj, ne náhlý rozpad SU) , a navrátí běh věcí RF zpět pod kontrolu „osvícené“ FSB, která podle něho jako jediná nepodlehla rozkladnému vlivu ruských miliardářských guvernérů, kteří ovládli ruské přírodní zdroje a ruská média “  …

Gen. KGB Valerij Veličko měl na starosti bezpečnost OH v MOW v roce 1980, v první polovině 80.let, dle ruských zdrojů, pravděpodobně šéfoval ochrance pluk. Kaddáfího, od roku 85 byl šéfem ochranky Kremlu/9.sekce KGB  (dnes vlastní soukromou firmu Vega State Security + Security Bureau for Commercial Structures ) …

Již po 10 letech působení v Jelcinově tržním Rusku  si Sdružení veteránů VVR vybudovalo pozoruhodnou průmyslovou a finanční říši – v rozhovoru pro ukrajinský list Den v 12/06 gen. Veličko prohlásil : „ Nepotřebujeme publicitu, jen málo lidí ví, jak se naše organizace rozrostla, vlastníme rozsáhlé impérium průmyslových podniků, bank, pojištˇoven, bezpečnostních agentur a zpravodajských sítí „ …

Obchodní a zpravodajské aktivity VVR nenápadně/bez mediální pozornosti svými chapadly omotaly i státy Nezávislého společenství, především Bělorusko, Ukrajinu, Arménii a Uzbekistán.

Skromná mediální pozornost byla dovolena pouze inauguraci rusko-ukrajinského obchodního střediska Razom v 12/02, které se zúčastnil samotný gen. Veličko ( jde o spolupráci státních zbrojařských firem +  těch soukromých, které spolupracují s ministerstvy obrany obou zemích ) …

Exgen. KGB Valerij Veličko byl členem Poradního výboru/KS FSB , který byl vytvořen nařízením šéfa FSB v 12/97, v době kdy Putin již 18 měs. fungoval v Kremlu pod Pavlem Borodinem …

Poradní výbor FSB byl de facto styčným článkem mezi FSB a soukromým bezpečnostním sektorem, velel mu jeden ze šéfů FSB, prvním náměstkem šéfa KS byl další podšéf FSB, druhým náměstkem KS byl představitel soukromého bezpečnostního sektoru …

Autorem konceptu KS byl Vladimír Smirnov, příkazník petrohradské mafie (Tambov), a bývalý zástupce šéfa Alfa jednotek FSB pro zvláštní určení Michail Golovatov, jenž v rozhovoru pro časopis Spetsnaz Rossiji KS s podivuhodnou upřímností výstižně  charakterizoval :“ KS, složený výhradně ze členů či exčlenů FSB/KGB, FSB přímo propojuje se soukromým bezpečnostním sektorem, protože šéfové bezpečnostních firem jsou všichni do jednoho jako příslušníci či expříslušníci KGB/FSB členy tohoto výboru „ …

Výbor KS má pomáhat hlavně kontrarozvědce bojovat proti špiónům, teroristům, finanční mafii, a po nástupu Putina do čela FSB byla náplň jeho práce ještě rozšířena o „ navrácení finančních fondů, vytunelovaných do zahraničí, zpět do RF „  …

Plukovníka KGB Veličku, podplukovníka KGB Putina, a Andreje Beljaninova, od 5/06 šéfa Nejvyššího celního úřadu, pojilo osobní nerozlučné přátelství – všichni tři sloužili ve stejné době jako špióni v NDR – další jejich kolega se však před nimi skrýval v ČR, kde úspěšně podnikal .

V 4/03 KGB miliardář pluk.Valentin Veličko z VVR odešel, aby se stal šéfem nově založené „filantropické „  organice veteránů zpravodajských služeb a čekistických soudruhů z bývalého SU zamini Čest a Důstojnost /motto ruských tajných služeb, mj. poskytuje i pomoc rodinám, jejichž příslušník FSB zemřel při plnění úkolů  v severokavkazských republikách, zejména v Čečensku …

VVR v 6/04 v době aféry "Erkel" vydalo kuriózní prohlášení, ve kterém se od pluk. Veličky a jeho bizarní „filantropické nadace“  ostře distancovalo s tím, že „pluk. Veličko byl jen šéfem jednoho útvaru VVR, a že nově zřízená organizace Čest a Důstojnost nemá s VVR nic společného“ , třebaže měsíc předtím Anatolij Ubelava, viceprezident „filantropické nadace“  Čest a Důstojnost, v rozhovoru pro nizozemský list Handelsblad uvedl, že „ VVR nadaci Čest a Důstojnost finančně sponzoruje „ …

Tuto Putinovu propagandistickou „nadaci“ za obnovu „vlastenecké morálky“ ( je odnoží typu PutinJugend „Naši“, má v TV propagandistické pořady v duchu výchovy k Putinově verzi vlastenectví, v tomto duchu vydává knihy a natáčí i filmy, tj. popularizuje Putinovu diplomacii a Putinovy tajné služby )  povinně sponzorují i významné státní banky a podniky, např. Vněšeconombank, kde ve funkci prvního náměstka ředitele banky úřaduje bývalý druhý muž FSB Jurij Zaostrovcev (jednu její sekci vede Pavel Fradkov, syn bývalého ruského premiéra)  …

Současně místopředseda Nadace Viktor Dolja pro list Kommersant ze 7.12.06  uvedl, že tato „filantropická“ nadace má příjmy i z obchodních aktivit  „  zpravodajských a analytických „, což již uvedl i pluk. Veličko v 4/04 pro dopisovatele tiskové agentury France Press při široce medializovaném osvobození Putinovou „filantropickou nadací Arjana Erkela, třebaže jde o výslovně „nekomerční“ nadaci …

Nadace Čest a důstojnost byla založena 16.4.03 s gen. SVR Alexandrem Golubovem v čele při ruském ministerstvu zahraničních věcí – jejími členy je celá řada vysloužilých bolševických „diplomatů“, kterým Putin dekretem udělil zvláštní doživotní penzi, mj. Petrikovi Pavlu Petroviči, výkonným ředitelem byl pluk. Valentin Veličko …

Veličkovo jméno jako šéfa této eskadry výrazně padalo jak v kauze Politkovská, tak v kauze Litviněnko, kdy toto exKGB-PGU komando mělo údajně zlikvidovat nejen Litviněnka, ale i jeho „pána“ Berezovského, a další na seznamu „nepřátel státu“ určených k likvidaci  (Daily Telegraph z 11.06)   …

V 12/06 si Veličko jistému bělehradskému deníku postěžoval, že „ navzdory snahám jeho soukromé jednotky Putinovi nepřátel neubývá „ …

Zvláštní je, že se o pluk. KGB Valentinu Veličkovi ani slůvkem nezmiňují ani jeho kolegové, ani bývalí sovětští diplomaté, kteří všichni napsali hory Pamětí , a dokonce ani Litviněnko ve svých dvou knihách vyšlých v roce 01 + 02, třebaže v nich popisuje, jak se veteráni KGB převtělili do miliardářů stínové ekonomiky, a jako takoví do „Politiků Nové Doby“  …

To, že se ani Litviněnko nezmiˇnuje , že nějaký pluk. Valentin Veličko existuje, je podivné již z toho důvodu, že v té době byl pluk. Veličko již veřejně známým „průvodcem“ Putina ve FSB superstruktuře, kterou Litviněnko barvitě líčí – že by strach z démona Veličky, jenž údajně šéfoval již KGB likvidačnímu komandu, byl oprávněný?

Tabu jménem pluk. KGB Valentin Velička překonali jen dva lidé – Trepaškin ( poslední žijící člen vyvražděné parlamentní komise, která vyšetřovala útoky FSB proti panelákům ), jenž z vězení nechal vynést moták se jménem vraha Litviněnka – pluk. Veličky, a Jevgenij Limarev, pracující pro Borise Berezovského, jenž jej rovněž označil za vraha Litviněnka i Politkovské, ale vzápětí své tvrzení odvolal, zatímco pluk. Veličko pro list The Daily Telegraph (uveřejnil i fotografii plukovníka Veličky), a později pro Die Welt, v 11/06 uvedl, že „ FSB nemá žádné komando pro likvidaci zrádců, jako jej měl Stalin, a že o "nějakém" Litviněnkovi v životě neslyšel )  …

V 12/06 vypukl gigantický skandál v organizaci Sdružení veteránů zpravodajských služeb /VVR, když jeho člen Pavel Basanec ve svém rozhovoru pro moskevské rádio Echo vyhlásil Putinovi a jeho režimu „ nemilosrdnou válku „ , takže byl nejprve z VVR vyhozen, načež byl v roce 07 v MOW otráven, tři týdny po své hospitalizaci a krátce před svojí smrtí na jedné moskevské klinice  poskytl druhý rozhovor rádiu Echo s tím, že  „ se cítí špatně již několik měsíců, že se obává, že byl otráven jako Litviněnko, a že byl od podzimu 06 hospitalizován již několikrát “   …

Známý militaristický jestřáb, jenž 30.1.012 ve vládním listu Izvěstija zveřejnil oslavnou ódu na Putina s varováním, že neusedne-li Putin opětovně do prezidentského křesla, Rusko zanikne, místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin, v ruském TV pořadu "Nedělní večer" v debatě o využití Arktidy mj. prohlásil, že " tanky nepotřebují víza, lze jimi cestovat po světě ", Arktidu prohlásil za ruskou, a ruský nárok na Aljašku za posvátný – „ ruské plány v Arktidě nikdo nezastaví „ , vyhrožoval vulgární Rogozin, jenž v 8/012 o Madonně, která se na moskevském koncertu zastala zatčených členek Pussy Riot, prohlásil, že " každá stará k......má tendenci morálně poučovat " ...

https://www.youtube.com/watch?v=NujZAZ_wwHM

https://www.youtube.com/watch?v=ScZVreSGAU0

Lavrov přijel na setkání s Johnem Kerry v autě Poběda v bílé barvě, co asi Kerrymu naznačoval ?

?????? ??????? ?? ??????? ? ????? ? ???? ?? ????? ?????????? «??????».

http://www.ntv.ru/novosti/1407064/