Prožili jsme zlatý věk včel, aniž bychom si toho všimli

Zachraňme včely“ , vyzýval europarlament v roce 010, v EU chybí 13 miliónů včelích kolonií, za posledních 20 let vyhynula v Evropě i polovina motýlů ( k záchraně US včel v roce 014 vyzval i Obama, ochrana pomocné fauny je agenda,

do které mu Putin ještě nemluví ).

Závislost lidí na včelách se zvyšuje, ale alarmující úmrtnost včel medonosných jak v úlech, tak divokých včel ve volné přírodě, vyvolává obavy nad jejich dalším osudem ( úbytek včel je v Evropě pozorován již od 60.let, ale jejich ochrana v důsledku zájmů agrochemického lobby zůstala bez povšimnutí, třebaže všichni vědci věděli o zásadních slabinách „ vědeckých „ studií, které prokazovaly „ neškodnost „ výrobků agrochemického lobby, většinou tato lobby studie o „ neškodnosti „ svých produktů, určených k chemické válce proti přírodě,  sama financovala ).

V Evropě nejvíce umírají včelstva v Belgii 43%, v UK 39%, ve Švédsku 32%, ve FS 30%, a ve Francii 28%, což svědčí o chatrném zdraví hmyzích opylovačů. Ve Španělsku nepřežije 17% včelí populace, v Řecku 9%, v Itálii 8%.

Situace včel v Británii a v Irsku je kritická, varuje Britská asociace včelařů, na poplach bije i Argentina, která vyrábí nejvíce medu na světě, v posledních letech však trpí suchem, na vině je i nadměrné pěstování sóji jako biopaliva.

Včelám chybí hnízdiště, přirozené neznečištěné prostředí, rozmanitost kvetoucích rostlin ( pestrá strava, zemědělci však dávají přednost ziskům z monokultur ), které musí kvést po celou sezónu, aby neměly hlad, proto pěstujte na eko zahrádkách polní kytky, v sálajících vedrech mezi polními kytkami přistavte misku s vodou, koncem léta oslazenou ( přiláká i mravence, které pak z vody můžete zachraňovat ).

V US decimuje včelstva tzv. colony collapse, kdy z úlů mizí dělnice ( vysvětlováno je to všelijak, pesticidy, které  ničí jejich imunitu vůči patogenům,  viry, klíštˇaty, cizopasnými roztoči, zejména roztočem Varroa destructor asijského původu, včelím upírem, který saje tělní tekutiny včelám i dospělým larvám, a protože  se roztoč v úlu pachově maskuje za včelu dělnici, včely medonosné jej v úlu nechají, zatímco asijské včely jej rozeznat jako vetřelce dokáží – údajně byl do Evropy zavlečen počátkem 80.let německými výzkumníky, kteří jej přenesli spolu s asijskými včelími královnami, ale v RF byl zdokumentován již v 1/50, a šířil se obchodem se včelími královnami napříč světem ).

Při katarální horečce ovcí a koz jim chovatelé podávají léky, pravidelně i antibiotika, jejichž rezidua  včelstva ničí, vymírají v blízkosti dobytka, takže vyvstávají potyčky mezi chovateli dobytka a včelaři, které chovatele nazývají nekompetentními primitivy.

V létě 09 napadly Francii asijské/čínské sršně Vespa velutina ( oranžová hlava, žluté nohy ), které požírají včely , poprvé byly ve Francii objeveny v roce 04 u pěstitele bonsají, ke kterému se dostaly se zásilkou čínské keramiky, v níž jejich královny přezimovaly, od té doby tvoří nedílnou součást francouzské a středomořské fauny od TR břehů počínaje, objevují se pravidelně jako vlaštovky.

Zatím nejsou na seznamu škůdců, a nejsou ani agresívní, ledaže by byly v roji a cítily se v nebezpečí. Většinou hnízdí ve stromech, v křovích, ve stodolách, v garážích, přičemž hnízdo může dosáhnout velikosti o průměru  1m.

Jsou zlatými vejci pro firmy hubící hmyz, které si za zničení jejich hnízda účtují od 400-1.500 euro dle výšky hnízda.

Nová profese na obzoru v Evropě, kdysi vyhrazená včelám :

V čínské jihozápadní provincii Sečuan, která je insekticidy zamořená, vesničané opylovávají již přes 20 let jabloně a květiny ručně  – v polovině dubna se všichni vesničané ( a jejich příbuzní z měst )  pod 70 let vrhnou po dobu 14 dnů na opylování, pyl nanášejí na každý květ, přičemž lezou po stromech ve značné výšce zručně jako opice i nad srázy ( pokud květ neobdrží dostatečné množství pylu, plod nevznikne nebo je znetvořený ).

Jeden strom mají opylovaný za půl hodiny ( v průměru vlastní až 200 stromů ) – na rozdíl od nich má však včela akční rádius až 3 km.

Nástrojem pro opylování je tyčka, na jejímž konci je upevněn cigaretový filtr, kolem krku lidští opylovači nosí uvázanou krabičku naplněnou pylem, sebraným z květů jiných jabloní, usušeného na slunci.

V Číně obchodníci pyl i prodávají, ale vesničané kvalitě prodávaného pylu nevěří.

Někteří čínští včelaři své včely půjčují, ale jen vesničanům, kteří svá pole chemicky nepostřikují, což činí málokdo.

Někteří tvrdí, že úbytek včel nastal od Maova radikálního „Velkého skoku“ (1957) na cestě k „ modernizaci „ , který skončil největším uměle vyvolaným hladomorem v dějinách, za kterého v letech 59-61 zemřely milióny lidí – 40% obyvatel ( Mao zopakoval Stalinův Golodomor, kterým  Stalin zlikvidoval ukrajinské rolníky, aby se do jejich příbytků mohly nastěhovat ruské rodiny, Maův komunistický experiment zopakovali polpotovci v Kambodži 76-79 ). Mao nahnal lidi do „ soběstačných „ komun, ve kterých byly dle komunistického vzoru zrušeny rodiny, peníze a osobní majetek ( nesměli mít ani vlastní jídlo, jedli jen ve společných jídelnách ) – komunismus se tak stal největší genocidní praktikou v dějinách lidstva ( Stalin, Mao, Pol Pot ).

Každá komuna musela mít vlastní tavící pece na výrobu oceli, palivo do pecí, které musely hořet nonstop, však nebylo, takže lidé museli kácet lesy, a házet do pecí cokoliv hořelo. Nedostávali ani železnou rudu, takže lidoví komisaři je hnali do hor, kde ji museli ručně hledat, třebaže ji v životě neviděli.

V roce 66 Mao zahájil další vlnu genocidy proti svým nepřátelům – Velkou kulturní revoluci.

Mao také nařídil, aby vesničané vybíjeli zpěvné ptactvo, a vrabce, aby „ nekradli „ úrodu, což mělo za následek přemnožení hmyzu, který se poté hubil masívním používáním insekticidů, takže zase nebyl hmyz, a hynuli hmyzožraví ptáci.

Včely a jiné hmyzí opylovače ( čmeláky, motýly)  brutálně likvidují pesticidy, herbicidy a insekticidy ( zejména dnešní generace/neonikotinoidy),  údajně jim škodí i signály z mobilních telefonů.

V zimě 014/015 uhynulo 80% včelstev v Pyrenejích v důsledku toho, že chovatelé zdejší pastviny stříkají insekticidy, aby zbavili svůj dobytek parazitů – studie v uhynulých včelách, v pylu a v medu prokázaly zvýšené množství pesticidů.

Na vině jsou i sami zemědělci, kteří ze svých polí chtějí dostat co největší výnos, tak na nich bezohledně hospodaří ( v Číně je 0.08 ha úrodné půdy na 1 obyvatele, v US 0.51 ) chemickou válkou proti hmyzu a plevelu.

Existují i „ lobbistické studie „ , které se snaží dokázat opak, jako zpráva britské FERA/Agentury pro potravinářský a environmentální výzkum z 3/013 ( byla zveřejněna k dezinformaci veřejnosti, ale žádný odborný časopis ji nepublikoval ), která tvrdí, že insekticidy na hmyzí opylovače nemají žádný vliv ( vypustila čmeláky na louku ošetřenou pesticidy a na louku pesticidy netknutou s tím, že pesticidy čmelákům svědčily  ).

Britská vláda chtěla zprávou FERA odrazit návrh EU, aby bylo na 2 roky zakázáno používat pesticidy neonikotinoidy, které dle vědeckých studií včelám škodí nejvíc.

Byly dány do oběhu v 90.letech, a dodnes tvoří 50% produktů na trhu, třebaže jejich toxicita předčí obávané DDT 10.000x.

Liší se i způsobem využívání, jsou práškové i aerosolové ve sprejích, používají se i při úpravě půdy a při ochraně semen, většinou navíc geneticky upravených ( aby dokázaly více nasávat chemikálie ), které jsou již při setí obalené insekticidní a fungicidní ochranou, a poté jsou pole ještě pravidelně postřikována  ( jak je zasahování do genetiky nebezpečné, viz včely zabijáci, které se vyvinuly v důsledku genetického experimentu brazilské vlády, která v roce 56 zkřížila evropské včely s agresívními druhy afrických včel, část z nich unikla a zkřížila se s místními druhy, rovněž geneticky modifikovanými, čas. Science z 8.6.07 zveřejnil studii o negativním vlivu OGM plodin na včely, což platí především o US, kde se OGM pěstují na rozsáhlých plochách ) …

Navíc molekuly těchto moderních pesticidů v půdě přetrvávají několik let, a jsou vysoce rozpustné ve vodě, která je přenáší i do míst, které se chemicky nestříkají.

Molekuly insekticidů a pesticidů jsou tak dnes všude kolem nás, a narušují globální biodiverzitu nejen na polích, ale i v blízkosti městských aglomerací, a vše živé dlouhodobě vystavené jejich působení i v menších dávkách je zdravotně postižené ( snížení reprodukční schopnosti, snížena imunita ).

Potvrdil to Evropský úřad pro bezpečnost potravin/EFSA, který 5.6.013 vydal protizprávu, která zprávu britské agentury FERA rozcupovala ( v 4/013 LON hlasoval proti rozhodnutí Bruselu pozastavit na dobu tří let používání třech insekticidů neonikotinoidů, které bylo velkým vítězstvím včelařů proti agrochemickému lobby, viz vyjádření UK ministra pro životní prostředí Owena Patersona, že se UK s tímto moratoriem nikdy nesmíří ).

Pesticid Cruiser se používá i na řepku olejnou, kterou spásají vyhládlé srnky v zimě a na jaře, a hynou v bolestech na otravu, ve Francii byl zakázán v 6/012. V 4/012 byla v čas. Science publikována francouzská studie, která mj. prokazovala, že včely vlivem pesticidu  Cruiser ztrácejí smysl pro orientaci. 21.9.012 byla ve stejném čas. Science publikována zpráva britská, která na základě jiného matematického modelu odpovědnost toxického pesticidu Cruiser, který na trhu prodává švýcarsko-britská  agrochemická firma Syngenta, za úhyn hmyzích opylovačů odmítla.

K rozpakům agrochemického lobby protizpráva  EFSA přinesla zajímavou informaci – dnes již neexistují ekologicky čisté pole a louky, stejně postižení byli hmyzí opylovači i na chemicky neošetřeném poli …

Problémem je groteskní vyhodnocování rizik, které nahrává agrochemickému průmyslu, prováděné na základě logiky  „ pokud nevykouříte 15 krabiček cigaret denně, žádné zdravotní následky vám nehrozí „ – rovná-li se denní dávka insekticidu pro včelu desetině fatální dávky, je insekticid „ neškodný „ …

Mnohé oficiální zprávy, které stály milióny eur či dolarů, se o pesticidech a insekticidech vůbec nezmiňují.

V roce 92 Evropská a středomořská organizace pro ochranu rostlin/EPPO v dokumentu Systém pro zhodnocení rizik fytosanitárních produktů pro životní prostředí věnuje 10 stránek včelám medonosným, a přesvědčivě vysvětluje jejich katastrofální úhyn na celé planetě.

Vymírají i profesionální včelaři, na kterých se včely stávají stále více jako „ domácí zvířata „  závislými ( včely byly domestifikovány již v období starověkého Řecka a Říma/ v Antice, odkdy se traduje povolání včelařů, kteří byli na svůj med pyšní stejně jako vinaři na svoji vinnou révu).

V roce 04 byl přečten včelí genom ( v roce 03 lidský ). Maurice Maeterlinck v roce 1901 napsal báseň Život včel, v níž je fascinován společenským řádem v úlu.

Včela medonosná

1 fotografie