Pokud si probírám nabídku různých antikvariátů, tak tato praxe utěšeně pokračuje v podstatě dodnes, kdy v rámci rušení různých institucí jsou rozprodány, či rozkradeny různé časopisy a knihy, které se pak v nejlepším případě dostanou do antikvariátu, kde já je v zoufalství vykupuji. Ve skutečnosti dnes neexistuje ani ta praxe z dřívejška, kdy si alespoň vědecké knihovny doplňovaly nákupem z antikvariátu své fondy.

Jinak považuji existenci libri prohibiti, fondů Z, případně spalování knih, včetně rodokapsů, případně jejich likvidace (které jsem byl sám svědkem v 70. letech ve SVK v Ostravě jako zaměstnanec, ale tam to bylo způsobeno než ideologickými důvody omezenými skladovacími prostory) za největší hřích komunistů, který spáchali na společnosti, ale i na sobě.

Teď můžeme být už v klidu. Havlovu knihovnu nikdo nerozkrade.