Maschadov, hon na prezidenta II

V předvečer volební frašky z 10/03 Aslan Maschadov , který ještě v 12/99 poskytl v Grozném rozhovor zahraničním novinářům , ale od  2/00 žil na tajném místě v horách ,které pokrývají celou polovinu jižního Čečenska, přes audiokazetu poskytl rozhovor deníku Le Monde, ve kterém vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo ukončit nesmyslnou válku v Čečensku ( poslední osobní rozhovor poskytl novinářce Anně Politkovské z Novaja Gazeta v 8/01 v jeho rodné vesnici v horách , vzápětí přepadené Rusy ) …  

Maschadov citoval ruského generála Troševa, který v roce 03 po čtyřech letech okupace prohlásil, že „ruská armáda nedosáhla ničeho, a že byl o tomto neúspěchu přesvědčen od samého počátku války , každopádně byl proti tomu, aby ruská vojska překročila řeku Terek, která odděluje sever Čečenska od jihu, protože to povede k druhé vojenské porážce. Maschadov prohlásil, že „právě kvůli tomu, že je ruská armáda ve slepé uličce, Kreml organizuje referendum (3/03) či prezidentské volby (10/03) – armáda dnes nerozhoduje o ničem, špinavou válku vedou tajné služby“ , tvrdil Maschadov, a opět odmítl návrh Čečence Ruslana Chasbulatova, aby se Čečensko dostalo pod mezinárodní správu v rámci svého setrvání v Ruské federaci.

 Zatímco Šamil Basajev se usadil v nepřístupných horských oblastech  na jihovýchodě pod Vedeno, Aslan Maschadov učinil to samé v jiné oblasti – oba však tvrdili, že vykonávají inspekce po celém Čečensku, a na svých  internetových stránkách ukazovali videozáběry ze svých setkání s válečnými lordy … Maschadov se často skrýval ve vilách místních funkcionářů protirusky zaměřených, zatímco Šamil Basajev se v létě 03 léčil v Republice Kabardino-Balkarie/ Kabardsko-Balkarská, která leží na západ od Ingušska . Ruské tajné služby  vysvětlovaly svůj neúspěch při dopadení Maschadova  tím, že se jim zatím nepodařilo infiltrovat nejbližší okolí Maschadova, a tím, že Maschadov od svých zahraničních sponzorů dostal špičkové technické vybavení, díky němuž jej elektronické přístroje z průzkumných vrtulníků nezachytí  …

 V 9/03 pár týdnů před volební fraškou v Čečensku včlenil Putin Ahmada Kadyrova, ruského guvernéra Čečenska, do ruské delegace ,která s Putinem odletěla na zasedání OSN v NYC  (Kadyrova přijala jedna funkcionářka OSN specializující se na humanitární otázky) , a později na Putinovo setkání  s Bushem v Camp David.

 7.10. 03 byl Kadyrov zvolen prezidentem více než 80% hlasů, ve volebních místnostech visel plakát Putina tisknoucího si ruku s Kadyrovem – pod plakátem stálo :” Čisté úmysly- silná moc “  .

Hlasovalo i 30.000 ruských vojáků v Čečensku ,ale ve skutečnosti jich mohlo hlasovat daleko více ….

Lidé se pod hrozbami zastřelením museli stát členy promoskevské Lidové strany Ruska, protože Putin slíbil Kadyrovi místo poslance v ruské Dumě, jestliže půjde pod korouhví této strany ….

Kadyrova, bývalého agenta KGB, jenž ruskému genštábu konkuroval při kšeftaření  s čečenskou ropou tak neomaleně, že začal požadovat kontrolu nad veškerou čečenskou ropou, Putin prosadil do úřadu prezidenta proti vůli a oficiálních protestech  generálního štábu, …

Dosazením Kadyrova do prezidentského křesla Putin ukončil  čečenizaci konfliktu,  ve které měla ruská vojska stát stranou a dozírat, jak kadyrovci vyvraždˇují stoupence Maschadova . Háček byl v tom , že proruské milice jsou hojně infiltrovány nejen spojkami samotných povstalců , ale polovina  z nich se nechala naverbovat, jen aby mohla chránit své rodiny, a další polovinu tvoří mladí nezaměstnaní , takže Kadyrova nenáviděla i část jeho vlastních sil ( kdyby Rusové odešli, nezůstal by prezidentem ani minutu ) …

 V 12/03 Komise OSN pro lidská práva vydala zprávu o porušování lidských práv v Čečensku , ve které konstatovala naprostou beztrestnost, kterou ruští vojenští vrazi v Čečensku požívají  … Od roku 99 bylo postaveno před soud jen 54 příslušníků policie a armády , přičemž většina z nich byla zproštěna obžaloby ….

 V 4/04 jeden regionální příslušník FSB  poslal následující dopis ruskému generálnímu prokurátorovi  ( úryvky z něho zveřejnil deník Le Monde ) :

 „ Byl jsem vyslán do Ingušska , mým šéfem byl zdejší šéf FSB Sergej Korjakov , přezdívaný Ivan Hrozný, jmenovaný přímo šéfem FSB Patruševem .

Korjakov nám nařizoval likvidovat lidi jen proto, že byli Inguši nebo Čečeni  - vysílal nás v noci v kuklách lidi unášet a vraždit, očividně chtěl generálské prýmky.

Osobně jsem na jeho příkaz zmrzačil přes 50 lidí, 35 jsem zabil a zahrabal pod hlínu. Útok proti budově FSB v ingušském Magas vymyslel a zorganizoval on osobně … Naposledy mi dal Korjakov příkaz, abych zlikvidoval muže, který  vlastnil dokumenty, které ho kompromitovaly - osobně jsem tomu chudákovi zpřerážel obě nohy i ruce  .

Blíží se moje oblíbené velikonoční svátky, a já nemohu o svých zločinech s nikým mluvit, protože jsem podepsal přísahu věrnosti a mlčenlivosti po zbytek života, ale píši vám proto, že mám strach z Boha, kaji se.“

( Dotyčný velitel Korjakov  byl jen převelen do jiného kraje) …

 29.4. 04 ruský soud v Rostovu nad Donem potvrdil BEZTRESTNOST ruských vojáků při páchání válečných zločinů ( Kreml válku v Čečensku oficiálně nazývá jen protiteroristickou operací na severním Kavkazu )  a zločinů proti lidskosti .( Po vojenských operacích přicházejí obávaní „ čističi  (začistki ) „ v černých kuklách s džípy bez poznávacích značek. Žádný masakr vesničanů  nebyl doposud soudně potrestán … ).

Proces v Rostovu nad Donem byl přenášený TV : kapitán Eduard Ulman ze speciálních jednotek armádní zpravodajské služby GRU, která podléhá jen generálnímu štábu, a jeho tři podřízení byli zproštěni obžaloby  - vojenské vrahy uznala za nevinné samotná porota složená ze zástupců ruského lidu …

Porota byla přesvědčena, že tři vojenští vrazi jen plnili rozkaz svého nadřízeného a jejich nadřízený  tímto rozkazem „ nijak nepřekročil svoje pravomoci „ …

Zproštění vojenských vrahů obžaloby z masakrování civilistů  nevyvolalo žádnou odezvu ani v médiích ani v politických kruzích – jen zvláštní poradce Putina pro lidská práva Vladimír Lukin opatrně prohlásil, že jej mrzí, že v porotě převládl protičečenský rasismus …

Podle obžaloby v 1/02 jeho podřízení, kteří byli na stopě jordánského velitele Chatába , rozstříleli vozidlo ve vesnici Dai , které převáželo šest civilistů, mezi nimi ředitele místní školy a těhotnou ženu. Okamžitě zemřel jen ředitel školy – zbylých pět osob bylo jen zraněno – vojáci je vyvlekli z vozu a radiovysílačkou  se ptali svého nadřízeného kapitána Ulmana, co mají udělat se „ svými zatčenými „ – Ulman jim nařídil jejich likvidaci … Vojáci zraněné civilisty brutálně umlátili , jejich těla naházeli do vozu,  a vůz vyhodili do povětří, aby to vypadalo, že vesničané najeli na minu …

( Několik dní před vynesením osvobozujícího rozsudku ruské vojenské letadlo rozbombardovalo osamělý dům v horách Regachoj, a na místě zabilo jednu ženu a jejích pět malých dětí – ruské úřady prohlásily, že v oblasti byli hlášeni  čečenští teroristé …) .

Jako fanoušci kapitána Ulmana  čekali před soudem členové Ruské boxerské federace , kteří mu přichystali bouřlivé ovace – členové Ruské boxerské federace se angažovali  i v předchozím případu plukovníka Jurije Budanova, odsouzeného v 12/03 k deseti letům vězení za to, že v roce 00  uškrtil 18letou vesničanku Elsu Kungejovou.

V 3/04 se stala  „ běžná „  věc další čečenské vesnici (Duba-Jurt) .

Uprostřed noci vtrhli do vesnice ( obrněný transportér, několik džípů GAZ ) příslušníci ruských speciálních jednotek OMON  v černých kuklách, a vybrali z postelí osm mladíků ve věku 16 – 20 let .

Matka jednoho z nich uvedla :“ Všechny nás s nadávkami shodili pažbou na zem, mluvili bez přízvuku čistou ruštinou – když jsem protestovala, že chtějí odvést mého nejstaršího syna, který je invalida, odvedli nejmladšího 16letého , přelepili mu kolem úst pásku ,nasadili pouta, prohlédali dům, ale nic nevlastníme, tak nám vzali  alespoň hodinky – identifikovat jednotky nešlo .. .

Jejich znetvořená těla našel v příkopu místní traktorista o 14 dní později : vytrhané zuby, zpřerážené prsty, spálená chodidla, hluboké rány nožem napříč zády a hrudníkem , proražené lebky, roztržené ledviny a těžká  zranění  na  hrudníku svědčí o tom, že byli  mláceni železnými tyčemi , kulky ve stehnech a v týlu – vesničané než je pohřbili,  jejich zohavená těla zdokumentovali na videozáznamu .

Otec jednoho z nich,  na rozdíl od většiny zastrašených rodin obětí,  a navzdory hrozbám , se rozhodl, že půjde na úřady  -  „Ty samozřejmě nechtěly nic slyšet, a odmítaly nás přijmout „ ,  také se spojil s aktivisty Sacharovy organizace Memorial, jediné organizace v Rusku, která se snaží provádět vyšetřování přímo na místě  …

Rodiny se mohou dopátrat trocha informací , jestliže si zaplatí prostředníky přímo v ruských jednotkách (většinou řeknou : „ Tvůj syn zatím žije, až bude zlikvidován, řekneme ti to „ ) …

Vesničané ve staré kozácké vesnici Aminat  se v roce 03 vzbouřili, a zablokovali silnice  - dostavil se místní šéf FSB, a začal na ně křičet : „ Chcete uvědomit tisk ??! Myslíte si, že vám to pomůže, když moje jednotky mohou vaší vesnici vymazat ze zemského povrchu za jednu noc ????!  Ano, zabili jsme vaše mladíky , ale opravdu věříte, že za to budeme pykat ????!!! „

 A právě v tomto případě se čečenské úřady dopustily chyby : omylem mu vydaly potvrzení ( = jedná se o velmi vzácný oficiální písemný důkaz o účasti ruských speciálních komand na únosech v Čečensku ) , že „ všech osm mladíků bylo zatčeno neznámými příslušníky ruských speciálních jednotek, a odvezeno na hlavní ruskou základnu v Čečensku  Kankala „ .

Tato ruská pevnost je nechvalně proslulá svým mučícím a vazebním střediskem, a masovými popravami – mrtvoly házejí do masového hrobu, anebo je pro odstrašení obyvatel pohazují při krajích silnic, jako v tomto případě .

Dotyčný otec Sajíd Husajn Elmursajev žije dál v této izolované vesničce, jejíž chalupy jsou roztroušené po svahu zalesněných hor , všude kolem jsou ruská kontrolní stanoviště  … „ Narodil jsem se v dobytčím vagónu , ve kterých  Stalin všechny Čečence v lednu a v 2/44 deportoval do Kazachstánu , kde jsem přežil všechny hladomory, které zákonitě  v důsledku Stalinovy destrukční politiky následovaly , a  v roce 57 jsem se s rodiči vrátil zpět do jejich rodné vesnice v Čečensku  - Dnes by Rusové chtěli, abychom z této vesnice odešli –  ale já již jako 60letý nikam nepůjdu – jsme sice věřící,  ale wahhábity nesnášíme   ( většina Čečenců považuje wahhábity za bandity, kteří již v první čečenské válce stáli na straně Rusů )  –  právě v boji s nimi  jsem v roce 00 přišel o nohu, než se z Grozného rozutekli do hor . Můj zavražděný syn studoval arabštinu na institutu, který řídil právě Kadyrov – jeho studia však v roce 00 přerušila válka .“

 Civilisté v Grozném (8/04)

Žijí v otřískaném a rozpadajícím se paneláku se stopami po kulkách a granátech , po jehož betonových zdech čiperně běhají ještěrky, rejdící v hromadách odpadků odporně zapáchajících. O pět poschodí níž blokují vchod do paneláku kýble a vědra naplněná vodou.

Bydlí zde typická čečenská rodina  – jeden z bratrů je dva roky nezvěstný, poté co jej v noci odtáhli ruští zakuklenci, a druhý bratr emigroval do sousední Severní Osetie, kde marně shání práci. Čečenci nejsou vítáni v žádné ruské republice, všude na ně pohlížejí jako na druhořadé občany.

Magomed , s nímž list Le Monde uveřejnil rozhovor, byl sám  unesen a pět dní na velitelství FSB v Kankale mučen elektrickým proudem a mlácen železnými tyčemi přivázaný ke stolu  (v noci k radiátoru) s páskou na očích. Jeho tělo nese po mučení trvalé stopy … Na závěr sehráli i jeho falešnou popravu – chtěli po něm , aby jim řekl jména bojeviků (rebelů).

Pustili ho s tím, že jestli někomu řekne, co zažil, zabijí ho.

Jeho jediným přáním je dostat se z Čečenska na Západ spolu s ostatními pěti členy rodiny  - což je oficiálně nemožné, protože úřady jen vyjímečně někomu vystaví cestovní doklady, a to v každém případě za veliký obnos  v obálce  …

Podle OSN v roce  04  40.000 Čečenců požadalo na Západě o azyl – Rusko se tak vyhouplo na první příčku států ( dostalo se dokonce i před Afghánistán ) , ze kterých pochází nejvíce žádostí o azyl ….

O tomto ruském rekordu ruská média samozřejmě nemluvila …

 ZAVRAŽDĚNÍ AHMADA KADYROVA

9.5. 04 při oslavách porážky fašismu Rudou armádou na sportovním stadionu při vojenské přehlídce, hermeticky uzavřeném ruskou armádou , Putin přišel o svého  věrného služebníka  Ahmada Kadyrova , a to v den své druhé inaugurace do prezidentské funkce …

Mohutná bomba umístěná na stadiónu, kde se konala vojenská přehlídka k výročí ukončení 2.sv.v., dekapitovala celé proruské vedení ( kromě Kadyrova např. šéfa čečenské Státní rady Husajna Isájeva )  , které Putin dosadil před čtyřmi lety po rozbombardování Grozného.

Bomba zabila oficiálně sedm lidí , nejprve však  úřady tvrdily, že obětí bylo přes 30 , kromě vládních činitelů i  místního fotografa Adlana Chasanova, jenž pracoval pro britskou agenturu Reuters , těžce zraněn byl i velitel ruských vojsk v Čečensku gen. Valerij  Baranov, kterému musela být amputována noha …

Putin tvrdí ,že Kadyrova seniora zavraždili čečenští islámisté ( kteří se však k jeho vraždě věrohodně nepřihlásili) , a proto rozpoutal novou vlnu bezuzdného teroru v celém Čečensku a sousedním muslimském Ingušsku.

Zavraždění „zrádce“ Ahmada Kadyrova islámisté rozhodně uvítali , ale západní diplomaté  naznačovali, že Kadyrova staršího zavraždila vojenská  GRU , které Kadyrov starší začal činit nejrůznější potíže při kšeftaření s ropou, především se začínal dožadovat kontroly nad veškerým prodejem čečenské ropy, která se z Čečenska v cisternách vozí do středních částí Ruska , a představuje významný  příjem pro ruskou armádu …

V Čečensku působí s požehnáním Moskvy mnoho ozbrojených band, které  provádějí kontroly vozidel a dokladů na hlavních silnicích ….

Jednou z nejobávanějších band byla banda Movladiho Bajsarova  se základnou na  farmě (sovchozu) východně od Grozného. Jeho muži kontrolovali nejdůležitější sektor pro vývoz čečenské ropy v kamiónech –cisternách do  Ingušska a Severní Osetie .V 1/04  Bajsarov uzavřel spojenectví s ruským generálním štábem, ale změny ve spojenectví nejsou nikdy vyloučeny …

Nejrůznější ruské a proruské ozbrojené skupiny mezi sebou vražedně soupeří

o kontrolu různých úseků , kterými se pašuje čečenská ropa, zbraně a  drogy …

Každý sektor kontroluje jiná banda , některé  uzavřely spojenectví s FSB či s GRU, jiné pracují na vlastní pěst … ( Vojenská mafie prodává zbraně i čečenským rebelům , což potvrzují slova Šamila Basajeva, že  „zbraně berou svým nepřátelům anebo si je od nich kupují „ …)  .

 Další ozbrojenou bandou byla  banda Sajída Magomeda Kakieva, čečenského šéfa jednoho odboru ruské vojenské rozvědky GRU. Další bandou na východě Čečenska byla proruská milice bratří  Jamadájevů, která byla formálně začleněná do ruských federálních sil …

Oblast Grozného a  Centeroi kontrolovaly milice Ramzana Kadyrova …

 Putin se večer objevil  v TV se synem Kadyrova Ramzanem ,  nazval zavražděné“ čestnými  hrdiny “  a přísahal  “ pomstu “  ( dekapitaci Maschadova  ) .

Putin prohlásil, že je pro “ kontinuitu “ rodiny Kadyrovců , třebaže někteří jeho poradci , a hlavně  genštáb ruské armády , doporučovali opětovné zavedení přímé prezidentské správy pro Čečensko …

Úřady v Grozném na žádost prezidentova syna Ramzana Kadyrova  požadovaly na Putinovi, aby odstranil ústavní překážky, které Ramzanovi  brání v tom, aby se stal prezidentským kandidátem na místo po svém otci, ale Putin na Ramzanovi „jen“ ponechal, aby vybral nového „prozatímního“  kandidáta, než se Ramzan stane „volitelným“ (nedosáhl minimálního věku požadovaného pro  kandidáta na prezidenta) . Ramzan vybral svého podřízeného - policistu bezvýznamného formátu Alu Alchanova  …

Putinovým  dalším pokračováním ve špinavé válce byla maškaráda se zorganizováním druhých prezidentských voleb v Čečensku  29.8.04 ( v předvečer této volební taškařice mu přijeli až do Soči blahopřát Chirac a Schroeder) …

21. 8 . 04 v předvečer příletu Putina do Grozného , kde se měl účastnit nové volební frašky, plánované na 29.8., byli v Grozném ve čtvrti Oktˇábrskoje  komandem 600 těžce vyzbrojených mužů , převlečených za proruské milice, za tmy umláceni desítky skutečných příslušníků proruských milic – vrazi se bezstarostně 200 metrů od ruského vojenského velitelství, přímo podřízenému ruskému genštábu,  celé čtyři hodiny oddávali kontrole osobních průkazů kolemjedoucích vozidel, a když přišli na člena proruských milic, umlátili jej.

Nikdo z betonové pevnosti ruského vojenského velení, obehnané ostnatým drátem a minami , nereagoval na výstřely přicházející zvenčí …

Ruští vojáci vylezli, až když komando odtáhlo, aby posbírali mrtvoly …

Stejná tajuplná komanda byla viděna i v jiných čtvrtích Grozného, včetně blízko nejobávanější ruské základny Kankala …

Zajímavé je, jak tuto operaci předložil veřejnosti Putin – stejně jako  velitel ruských vojsk na Severním Kavkazu Ilja Chabalkin , prohlásil  :“ Šlo o úspěšnou operaci ruských vojsk proti čečenským teroristům … „

EXPLOZE LETADEL 

24. 8.04  Putin a jeho FSB tvrdili, že dvě čečenské ženy vyhodily simultánně do povětří dvě ruská letadla Tupolev 154 a 134 ( 90 mrtvých ) …

K atentátům se  na webové stránce v arabštině přihlásily Brigády Islámbuli, které se jmenují podle Chálida Islámbuliho, jenž zastřelil egyptského prezidenta Anvara Sadata v roce 81 při vojenské přehlídce, a které se přihlásily i k atentátu na pákistánského premiéra Šaukata  Azíze, a k útoku v MOW z 31.8.04.

Mrtvá těla dvou žen FSB identifikovala jako dvě Čečenky :  Satsita Džebirchanová (37) a  Amana Nagajevová (30)  byly více ohořelé než ostatní, proto  FSB tvrdila, že musely být v epicentru výbuchu – k úžasu médií však neprošly žádnou letištní kontrolou ( letenky si údajně koupily na poslední chvíli za úplatek od jistého ruského zaměstnance, který je pak provedl mimo kontroly ) …

Ruský tisk se snažil obě Čečenky očernit co nejvíce ( žily v jednom bytě v Grozném a živily se drobným prodejem u stánků jako většina zdejších žen – jedna byla rozvedená, druhá vdova ) …

Bratři obou žen však odmítli ,že by šlo o teroristky, letadlem letěly poprvé , a navíc si na svoji obvyklou cestu na nákupy sebou vzali sedmiletou neteř, která od toho dne byla rovněž pohřešovaná ...

Ruská média se hrozila nepořádku v bezpečnostním systému na ruských letištích, a podivovala se nad tím, že zatímco národ díky Putinovi věděl okamžitě, že šlo o teroristický útok (Putin s kamennou maskou na obličeji prohlásil , že se „ Rusko stalo cílem útoků al-Kajdy“ )  …  , úřadům trvalo tři dny, než se rozmyslely, zda šlo o terorismus  či o „ špatný letecký benzín  „   …

Trhavinou byl hexogen, který je mocnější než TNT, a dá se obtížně odhalit (50 gramů roztrhá letadlo),které běžně používá ruská armáda, a který byl použit i při atentátech na paneláky v Moskvě a Volgogradu v 8 +9/99 …

Pár dní po výbuchu letadel ruský tisk uveřejnil  svědectví řídících letového provozu, kteří tvrdili , že dostali z linky letící do Soči tři zprávy o tom, že je letadlo uneseno …  FSB a Putin však tvrdili, „ že si to řídící popletli  …“.

31.8 .04   přesně jeden týden po explozi letadel spáchala sebevražedný útok blízko stanice metra   Rijskaja, 4 km od Kremlu ,  jedna žena  ( 1 kg  TNT  ,10 mrtvých, 51 zraněných )  …. 

FSB  tvrdila, že to byla sestra  jedné ze sebevražednic obou Tupolevů  – k atentátu se opět přihlásily Brigády Islámbuliho  na podporu čečenských muslimských bratří …

29.8.4 byly zinscenovány druhé prezidentské volby, v nichž zvítězil  onen bezvýznamný policista (významný svou oddaností Ramzanovi )  Alu Alchanov …

Zvítězil mj. proto, že volby byly jedním masívním podvodem , urny byly naplněné volebními lístky dlouho předem , ale na rozdíl od předešlých se tyto machinace ve velkém úřady ani nesnažily zakrýt, zamaskovaly je jen před Švýcarem  Andreasem Grossem z Rady Evropy , který se  za ozbrojeného doprovodu v  den voleb procházel po Grozném , a byl  ruskými médii prezentován  jako „ evropský pozorovatel „ …

V prvních volbách Čečence k volebním urnám nahnali pod bodáky – a to i  ty z uprchlických táborů v Ingušsku - tábory na dobu voleb dočasně zrušili, a autobusy uprchlíky přivezly k urnám , ve druhých je zavřeli doma a odvolili za ně sami ….

V den voleb se před jedním volebním střediskem vyhodil do povětří jeden 20letý mladík.

Groznyj byl v ten den městem duchů – ulice byly liduprázdné, a přestože účast ve volbách byly mizivá, Alchanov byl zvolen 74% hlasů – v jednom volebním okrsku podle zápisu přišlo volit 790 osob, ve skutečnosti jen 33 …

30.-31. 8. 04 Chirac a Schroeder Putinovy zinscenované volby prohlásily za demokratické …

1. září 04 čečenští a inguští „islámističtí teroristé“ obsadili základní školu v Beslanu nedaleko Vladikavkazu v pravoslavné Severní Osetii – v důsledku brutálního způsobu  bez ohledu na životy rukojmích ,kterým byl třetí den po  obsazení školy  protiútok ruského protiteroristeckého komanda proveden, zahynula podstatná část  zadržovaných dětí. K ostudné akci se bez ostychu přihlásil Šamil Basajev , zatímco prezident Aslan Maschadov obsazení školy odsoudil …

Po 11 letech válečných útrap a terorizování civilistů ze strany  nejrozličnějších komand smrti, která každou noc prováděla “ vyčištˇovací operace “  , při kterých z domovů odváděli potenciální teroristy - chlapce od věku 12 let,  přičemž odvlečené osoby se  navždy staly nezvěstnými , komanda dosáhla svého, a mentalita civilistů se změnila : nikdo si již neodvážil stěžovat si na místních úřadech, ani se ptát na osud svých odvlečených blízkých – raději sami vyjednávali s únosci přes “ placené armádní prostředníky “ . Také přestali reagovat na žádosti o pomoc a v noci již nikomu neotevírali dveře. Lidé, kteří v Čečensku přežili obě války, přestali vycházet z domovů a neodvažovali se s nikým promluvit Mnozí z nich stálý psychický stres nevydrželi, a zešíleli, či spáchali sebevraždu ...

Uneseni byli všichni ochránci lidských práv, rodinní příslušníci Umara Chanbijeva a Maschadova – generálporučík Arkadij Erdelev přiznal účast ruských a proruských jednotek na „zmizení“ osmi příbuzných Maschadova .

70% únosů měly na svědomí jednotky Ramzana Kadyrova , kterých se civilisté báli ještě více než Rusů  - mučitel a popravčí Ramzan Kadyrov byl 29.12.04 Putinem osobně vyznamenán za “ Odvahu a hrdinství „, které ve svých veřejných funkcích při únosech, mučení a vraždách prokázal “ …

Dva dny před ním Putin vyznamenal druhého loutkového prezidenta policistu Ali Alchanova , jenž svého bratra Ruslana učinil ministrem vnitra …

V roce 03 bylo zakázáno pracovat v jakýchkoliv  TV pořadech  humoristovi Viktoru Čenderovičovi, který se proslavil TV parodováním politiků  : o zaměstnání definitivně přišel, když vymyslel „ gumáka „ Putina.

Žádná TV  se již  neodvážila  jej zaměstnat, aby na sebe nepřivolala  hněv "cara", ,práci mu nabídl jen oligarcha Vladimír Gusinskij v pořadu malé TV společnosti, která vysílá pro rusofonní menšiny v zahraničí, zejm. v Izraeli a v US.

Plukovník Aslan Maschadov měl tu „ drzost“, že  poté, co se s Putinem při tajných jednáních v letech 00 – 02 nedohodl na své rezignaci,  v roce 03 se obrátil se žádostí o pomoc proti Putinovi na Evropský parlament, jehož 145 poslanců podpořilo Maschadův mírový plán mezinárodního řešení situace s dočasnou správou OSN v Čečensku , a vyzvali Putina k jednání s Maschadovem ( také vojenská GRU byla jednání s Maschadovem nakloněna  (!) , a  naléhala na Putina (vnitrostátně oslabeného neúspěchem na Ukrajině) , aby jednání znovu zahájil … )   ...

Putin však chtěl Čečensko „normalizovat“ v rámci Ruské federace za kolaborace s Kadyrovem, a protože byl Maschadov jedinou oprávněnou osobou, se kterou mohli Rusové v Čečensku legálně vyjednávat, musel zákonný prez. Maschadov zemřít …

Nejdříve si Putin mezinárodně i vnitrostátně posílil svoji pozici vůči Maschadovi definitivní kriminalizací Maschadova zinscenováním Beslanu v 9/04 . Po Beslanu se již nenalezl nikdo na mezinárodní scéně, kdo by k jednání s „teroristou“ Maschadovem, Putina vyzýval …

24.1.05 Maschadov proti vůli Basajeva na čečenské frontě vyhlásil jednostranné měsíční příměří, během kterého marně apeloval na mezinárodní společenství, aby pomohlo vyřešit čečenský konflikt za jednacím stolem, a potvrdil tak, že vyznává západní, ne islámistické hodnoty ...

Obrátil se na OSN, EU, Radu Evropy, evropské vlády a US – mezinárodní společenství dělalo, že vůbec neví, kdo Maschadov je.

Putin toto příměří  pohrdavě ignoroval , třebaže bylo většinou polních velitelů dodrženo – mluvčí Maschadova Ahmad Zakajev v Londýně požadoval kontrolu dodržování příměří mezinárodními pozorovateli . Za svého hlavního vyjednavače Maschadov jmenoval svého ministra zdravotnictví Umara Chanbijeva, ale další jména odmítl uvést.

Maschadovu iniciativu podpořilo 17 ruských osobností , např. Sergej Kovalev a, Oleg Orlov ze Sacharovy organizace Memorial, Ludmila Alexejevová z Helsinského výboru pro lidská práva, Lev Ponomarjov z Hnutí pro lidská práva, a novinářka Anna Politovská – v otevřeném dopise Putinovi napsali :” Mírové rozhovory s umírněným křídlem povstalců jsou jedinou politickou alternativou jak zabránit tomu, aby se Čečensko nezměnilo ve frontovou linii mezi islámským radikalismem a západní civilizací …“ .

K této skupině se připojil i bývalý ingušský prezident Ruslan Ajučev, který prohlásil, že Maschadov je v celém severním Kavkazu symbolem, jehož autoritu uznává většina čečenských polních velitelů .

Návrh na jednání byl samozřejmě odmítnut loutkovou proruskou vládou v Grozném : “ Chce-li Maschadov mír, musí uznat Čečensko za součást Ruska , musí uznat výsledky referenda z 3/03, a musí se vzdát  “, uvedl její mluvčí.

Toto jednostranné příměří mělo podivuhodný účinek – jestliže do té doby ruské a proruské úřady tvrdily, že se na frontě nic neděje, protože na území Čečenska nezuří žádná válka, po vyhlášení příměří Maschadovem najednou začaly hlásit nejrůznější případy útoků (porušení příměří) na ruské jednotky, např. 21.2.05 se na ruské vojáky zřítila zedˇ drůbežárny ve městě Prigorodnoje , a zabila devět osob. Úřady tvrdily, že šlo o útok Maschadových jednotek ….

Poslanec Dumy Arkadij Baskajev však potvrdil, že příměří bylo úspěšné, a ze strany Maschadova bylo dodrženo.

Když Maschadov z ruské strany opět nedostal žádnou nabídku k jednání , ukončil příměří 24. 2. 05 , kdy se na jihu Čečenska střetlo 100 mužů Basajeva a Ahmada Avdorchanova (Basajev tudíž příměří porušil , aby Maschadova poškodil) s jednotkami Ramzana Kadyrova v počtu přes 2.000 mužů (zabito bylo 10 Basajevových mužů a 12 Kadyrovových).

4.3.05 , pár dní před svojí vraždou, Maschadov znovu navrhl jednání, jejichž agendu shrnul do dvou bodů :

a)      pro Rusy : ochrana jejich regionálních a vojenských zájmů na Kavkaze

b)      pro Čečence : bezpečnost čečenského národa

Právě v tomto okamžiku Putinovy tajné služby a kolaborantské milice Ramzana Kadyrova zákeřně udeřily, a 8.3.05 jej zavraždily .

Islámisté pod velením Šamila Basajeva, ze kterého vraždou Maschadova Putin učinil jediného vládce na čečenské politické šachovnici ( vliv  místopředsedy čečenské loutkové vlády Ramzana Kadyrova byl omezen jen na území s ruskou kontrolou ) , se radovali :  mluvčí Šamila Basajeva Movladij Udugov na islámistické webové stránce kavkazcenter vzdal sice hold „ mučedníku“ Maschadovi, ale Putina „pochválil“ , že zabil posledního člověka, který ještě věřil ve vyjednávání s Moskvou, a se  kterým mohla Moskva ještě vyjednávat  :“ Konečně již nebude žádné vyjednávání, žádná pauza ve válce! Putin zabil poslední iluze těch, kteří ještě věřili v tzv. mezinárodní právo a v civilizované formy komunikace s teroristickým režimem v Moskvě ! Jeho smrt otevírá novou éru džihádu  s jediným koncem - džihád  tedˇvyhladí všechny ty, kteří na Kavkaze utiskují muslimy …  „ ….

Den po oznámení vraždy Maschadova ruskými tajnými službami,Šamil Basajev  nevyjadřil tak nápadnou radost jako jeho tiskový mluvčí, ale na své internetové stránce se 9.3.05 k Maschadově smrti vyjádřil takto :” Maschadov byl autentický mudžáhedín, jenž projevoval bezprecedentní odvahu “ .

Basajev dále napsal : “ Mudžáhedíni přicházejí a odcházejí. Ti, co bojovali za Maschadova, mohou jít do důchodu  na odpočinek. Pro ty, co bojovali za Alláha, džihád pokračuje ! “ ( V době, kdy ruské tajné služby zavraždily Maschadova, jednonohý Basajev , jenž bez plnovousu, jenž si nechal narůst,vypadá jako úctyhodný profesor latiny z Oxfordu, se v pohodě ženil, ale nikoliv, jak se na údajného wahhábistu sluší s pokornou muslimkou, nýbrž s emancipovanou blondýnou v minisukni, pocházející z významné ruské kozácké rodiny  …).

Dodržení Maschadova příměří všemi čečenskými veliteli dokázalo Putinovi jednu nebezpečnou věc - že čečenský vojenský odboj zůstal strukturálně jednotný, a že tudíž Basajev čečenský vojenský odboj nekontroluje , čímž se stal pro Putina nejen nepohodlným svědkem Dubrovky a Beslanu, ale i zcela zbytečným … (Viz Le Monde 10.3.05 v článku Vražda, která těší nejen Kreml, ale i islámisty, podezření na spojenectví mezi Basajevem a Putinem není nové … ) .

 Ruská TV za vlády Putina nikdy neukazovala fotografie Maschadova , zejména ne tu, kdy jej Boris Jelcin pozval 12.5.97  jako státníka svobodného státu do Kremlu k podpisu smlouvy, kterou v době obklíčení ruských vojsk v Grozném 31.8.96 vyjednal gen. KGB Lebedˇ , ani z doby, kdy byl úspěšným plukovníkem sovětské armády – zato 8.3.05 Ruskem obletěl záběr jeho zakrváceného těla ležícího zády na betonové desce na dvoře nějakého domu ve vesnici Tolstoj Jurt, 15 km severně od Grozného. Ani tělo, ani obličej nenesly stopy po kulce, jen ucho měl zakrvácené a oko pohmožděné …

Mluvčí ruských ozbrojených sil gen. Ilja Chabalkin tvrdil, že byl Maschadov „ náhodně „ odhalen během pročištˇovací operace FSB, kterou Chabalkin dvě hodiny před oznámením vraždy Maschadova prezentoval jako „ preventivní úder pro zamezení atentátu velkého rozsahu ,který Maschadov naplánoval společně s Basajevem ve vesnici Tolstoj Jurt proti budově místních úřadů.“

Chabalkin tvrdil, že do sklepa domu, ve kterém se Maschdov skrýval, ruské komando vhodilo několik granátů.

Tři tělesní strážci Maschadova byli zatčeni, čtvrtý byl zabit.

Místopředseda čečenské loutkové vlády Ramzan Kadyrov tvrdil, že Maschadova zastřelil příslušník jeho osobní stráže - pokud tomu tak bylo, mohlo to být i z toho důvodu, že jeden Maschadův strážce měl vždy za úkol jej v případě obklíčení zastřelit, aby Rusům nepadl do rukou živý …

Mohlo to být ale domluveno i s Rusy, protože Putin vydal jasný rozkaz – Maschadov nesmí být zajat živý …Kdyby mu Maschadova předali živého, byl by to pro Putina průšvih – moc na Putina věděl, co by si s ním pak Putin veřejně počal – musel by mu vystrojit monstrproces jako Bush Saddámovi Husajnovi …

Jediný čečenský poslanec v ruské dumě, Ruslan Chasbulatov ( v roce 93 byl předsedou Nejvyššího sovětu), který pochází z vesnice Tolstoj Jurt, uvedl,,že se Maschadov skrýval právě v této proruské vesnici z důvodu, že je známá svým odporem vůči jakémukoliv čečenskému separatismu …

Podle webové stránky ingushetiya.ru byl Maschadov zabit již dva dny předtím , než jej vystavili v TV , milicemi Ramzana Kadyrova …

Týž den, kdy TV  vítězně ukazovala Maschadovo tělo, zabrala i Putina, jak přijal šéfa FSB Nikolaje Patruševa, který mu oznámil, že „ mezinárodní terorista a šéf ozbrojených band  Aslan Maschadov byl zlikvidován při speciální operaci FSB.“ Na to Putin s nehybnou tváří sfingy odpověděl, že „ ruským vojskům zbývá ještě hodně práce,  aby ochránili čečenské obyvatelstvo a celé Rusko před bandity  „...

Z Mistra tajných služeb Putina běhá mráz po zádech , výstižnější by bylo, kdyby řekl :“ Zavražděním Aslana Maschadova  jsem úspěšně dekapitoval čečenský protiruský odboj, protože  až do jeho smrti  existovali dva prezidenti : zákonný,  a ten můj loutkový  …“

“Zatknout nebo popravit Maschadova nebylo pro Rusy nikdy velkým problémem , protože malé Čečensko je plné informátorů, z tohoto hlediska nejde tedy o nijak obří úspěch ruských tajných sil, “napsal list Izvěstija .

Šlo jen o to, vybrat si správný okamžik jeho popravy  :  21.8. 05 měly totiž začít mimořádné mezičečenské rozhovory u kulatého stolu organizované pod záštitou  Parlamentního shromáždění Rady Evropy (podle jeho rezoluce č.1402) : Putin vyřešil účast umírněných čečenských separatistů klasickým způsobem KGB  - vraždou Maschadova.

Putin se tak vrátil k svému volebnímu heslu své triumfální volební kampaně z roku 99 ,když byl ještě zcela neznámým  premiérem Borise Jelcina, že “ se postará o to, aby všichni Čečenští teroristé  viseli !”

Popravou Maschadova si v Rusku zacelil rány utržené v image jeho ješitnosti :  oranžovou revolucí na Ukrajině dostal facku do obličeje, a v Bratislavě mu Bush uděloval lekce z demokracie. Také jeho popularita v Rusku klesla po zavedené důchodové reformě .

Tyto mezičečenské rozhovory měly být výměnou názorů mezi zástupci ruských federálních úřadů, politických stran, proruských čečenských úřadů, a umírněného Maschadova křídla  …

Organizaci měl na starosti speciální zpravodaj Poradního shromáždění rady Evropy pro Čečensko Andreas Gros – gen. tajemník tohoto orgánu Terry Davis však v Moskvě zdůrazňoval, že PSRE nehraje roli prostředníka .

Umar Chanbijev, Mašadův hlavní vyjednávač, se k této iniciativě vyjádřil negativně, protože jak napsal  prezidentu Parlamentního shromáždění, Maschadova  vláda se obává, že PSRE si tak jen chce ulehčit svému svědomí , bez ohledu na perspektivu takových rozhovorů u kulatého stolu, kterých separatisté zažili již mnoho.

Podle Umara Chanbijeva, kulaté stoly neslouží k nastolení míru , ale poskytují jen iluzi, že se vedou jednání …

Nicméně Umar Chanbijev účast u kulatého stolu za Maschadovi umírněné přijal – prohlásil, že nebude mít žádné problémy určit 50 účastníků za Maschadovu stranu ( nesměli to být lidé, kteří neuznávají územní celistvost Ruské federace, a kteří k dosažení svých cílů používají terorismus) , protože v čečenském parlamentu je dostatek poslanců připravených hájit názor Maschadova .

Generální tajemník čečenské bezpečnostní rady Rudnik Dudajev a její prezident Taus Džabrajlov význam rozhovorů snižovali prohlášením, že Maschadov nikoho nekontroluje, že nemá na nikoho žádný vliv , ale k úžasu všech ( věděl již Putin, že Maschdova brzy popraví ?) ruské úřady se projevily k iniciativě PSRE nebývale  vstřícně …

Ruslan Chasbulatov, jenž v roce 04 zamítl jednání s Maschadovem,  tuto iniciativu také kupodivu přivítal : “ V každém případě se alespoň navzájem vyposlechneme, jen slabí mají strach z dialogu   …“

24-25. 2. 05 se konalo podivné setkání mezi zástupci Maschadova a vlivnou  ruskou organizací Matky vojáků ( vede ji Valentýna Mělnikova ) . Belgie, aby nerozlobila Putina, toto setkání odmítla hostit na své půdě, tak se konalo v Londýně. Z Maschadovy strany zde byl Ahmad Zakajev, Aminat Sajeva a Jaragi Abdulajev. Setkání byli přítomni dva představitelé ruského velvyslanectví, tři europoslanci, Andreas Gros, a Lord Judd za Radu Evropy .

Zvláštní představu o politickém řešení čečenského konfliktu měl britský velvyslanec v Moskvě Anthony Brenton – navrhoval jej řešit podle britské krize s IRA …

Syn Maschadova Anzor (29/05), který žije s rodinou v Baku (Maschadov měl dceru Fatimu, a syna Anzora, také vnoučata), potvrdil, že Maschadovým nástupcem, který se postaví do čela čečenského separatistického hnutí za odtržení od Ruska, bude umírněný muslim Abdal Chálim Sadulájev, předseda Nejvyššího soudu pro šáríju . Anzar Maschadov sdělil, že otec mu před rokem řekl, že “ jeho nástupce bude pokračovat v jeho umírněné linii “ .

Maschadův nástupce byl pro případ Maschadovy vraždy vybrán již v roce 02  na základě dohody mezi Maschadovem a čečenskými  válečnými lordy.

Jméno Maschadova nástupce vyhlásil jeden z Maschadových emisarů v zahraničí – Omar Chanbijev.

V Moskvě státní mašinérie slavila vraždu Maschadova. Duma , dolní komora ruského parlamentu, vyjádřila “ radost z úspěchu FSB “ . Předseda Dumy, loajální vykonavatel Putinovy vůle, Boris Gryzlov tvrdil, že “ Rusko bude bez teroristy mezinárodního formátu Maschadova daleko bezpečnější .”

Místopředseda bezpečnostního výboru Dumy Michail Gričankov uvedl, že „ teroristické akce Basajeva ztratí bez Maschadova politický smysl …” , což bylo velmi pravdivé, protože Basajev neměl pro Putina po zavraždění Maschadova již žádnou cenu … (záhadně zahynul 10.7.06, údajně při explozi výbušnin převážených v nákladním automobilu v Ingušsku …) .

Zástupce ruského gen. prokurátora Nikolaj Čepel potvrdil, že Maschadovo tělo, které bylo z vesnice Tolstoj-Jurt převezeno  na hlavní ruskou základnu v Čečensku Kankala , nebude rodině  podle protiteroristického zákona, podle kterého jsou teroristé pohřbíváni na neznámém místě a jejich hrob není opatřen nápisem , vydáno  ( Putin tento zákon šikovně vyhlásil hned po Dubrovce v 11/02 … ) …

Zvláštním letadlem FSB tělo Maschadova z Kankaly dopravila do Moskvy, aby jej údajně podrobila genetické expertíze ( totožnost se prokáže na 97%), ale  deník Le Monde napsal : „ V ruské TV ukazovali tělo, které bylo hodně podobné Maschadovi …  „ .

Dům, ve kterém se Maschadov ve vesnici Tolstoj Jurt údajně ukrýval, ruské jednotky OMON vyhodily do povětří , potvrdil generál Arkadij Erdelev , člen genštábu pro „ protiteroristickou operaci na  severním Kavkaze „ , jak Putin svoji válku v Čečensku oficiálně nazýval .

Jenže ruské jednotky nevyhodily dům do povětří náhodou, jak generál tvrdil, „protože jej čečenští bojevici zaminovali , a mina náhodně vybuchla  „ , …

Ruská komanda , od doby co Kreml začal vojensky spolupracovat s Izraelem, včetně výměnných pobytů agentů tajných služeb, převzala taktiku izraelské armády boření domů teroristů …  Rusové ji běžně používali jak proti rodinám „islámistických teroristů“ , tak proti rodinám čečenských bojeviků (čečenských separatistických rebelů)  …  Domy rozbořili i příbuzným teroristického komanda „Čečenců“  z Dubrovky …

Moskevské noviny Kommersant, které Kreml kritizují, tvrdily, že ruské komando dům vyhodilo do povětří z důvodu, aby zahladilo veškeré stopy, které by mohly přispět k objasnění Maschadovy vraždy.

Oficiálně přišel o život poté, co ruské komando vhodilo do sklepa, kde se skrýval, granát – ale to, že Putin nechce rodině vydat tělo, naznačuje, že byl zavražděn jinak, tvrdil list Kommersant .

Obyvatelé vesnice oficiální verzi rozhodně popřeli : vesničané tvrdí, že „ Maschadov byl do vesnice Tolstoj Jurt převezen již mrtvý … “ .

Oblíbený list Moskovskij Komsomolets tvrdil to samé : „ Maschadov byl do vesnice přivezen již zastřelený, protože byl zajat již několik dní předtím . Teprve poté Moskva  zinscenovala divadýlko ve vesnici Tolstoj Jurt „ …

Ahmad Zakajec, Maschadův mluvčí v Londýně, uvedl, že Maschadov byl zajat  „náhodně při jedné vyčistˇovací akci „ , a v následné přestřelce zastřelen , ale 30.3.2005   mluvčí ruského generálního štábu  Ilja Chabalkin potvrdil informaci, že Aslan Maschadov byl vystopován díky informacím , které ruské tajné služby dostaly při výslechu ze dvou „bojeviků“  , kteří byli zajati  několik dní před jeho vraždou …

Ruská komanda a eskadry smrti Kadyrova na Maschadova zahájily „lov“  v 12/04 , kdy zatkly dalších osm členů Maschadovy rodiny  ... Dům, ve kterém se ve vesnici Tolstoj Jurt skrýval, patřil , podle Kremlu, jednomu jeho vzdálenému příbuznému, jistému Musa Jusupovi.

Jedině Polsko ostře odsoudilo zavraždění Maschadova ruskými tajnými službami, a označilo tuto vraždu za důkaz dosvědčující, že Kreml chtěl vyjednávání se separatisty zabránit za každou cenu , a vsadil jen na brutální vojenskou sílu ( Varšava také jako jediná označila Putina za hlavního viníka tragédie v Beslanu ) …

10.3.05  se ruský ministr zahraničí ostře ohradil proti výroku polského ministra zahraničí Adama Daniela Rotfelda, který nazval zavraždění Maschadova Moskvou „ nejen velkým politickým omylem, ale také  kolosální hloupostí … „ .

Polský ministr zahraničí jen vyslovil nahlas, co si západní diplomaté mysleli, ale neodvážili se vyslovit …

Ruský ministr zahraničí prohlásil ve stejném tónu :“  Moskva si s úžasem vyposlechla komentáře polského ministra zahraničí,  a naprosto je nechápe : Maschadov měl ruce potřísněné krví žen a dětí – byla by Varšava podobně zklamaná, kdybychom zlikvidovali Šamila Basajeva, který je na seznamu OSN mezinárodních teroristů  či bin Ládina ??? „

K diplomatické přestřelce mezi Varšavou a Moskvou došlo již po Beslanu (1.9.04) – když polský prezident Alexandr Kwasniewski přijel na oficiální návštěvu do Moskvy, Putin se na něj slovně vrhl, a obvinil jej „ z organizování štvavé protiruské kampaně v polském tisku, který v souladu se skutečností prohlašoval, že „ tragédii dětí z Beslanu zavinil bezohledný silácký přístup Kremlu k čečenské otázce“ …

Varšava dále Moskvu vytočila svým hyperaktivismem při řešení ukrajinské krize v 12/04 . Putin k tomu ironicky poznamenal, že „ Kwasniewski  si chtěl ukrajinskou krizí upevnit své postavení v Bruselu.“  (Varšava ve vztahu k MOW mluví dvojím tónem  - v bilaterálních vztazích, jako odběratel ruské ropy a zemního plynu, a jako vývozce potravin do Ruska, je ústupnější,  v mezinárodních otázkách si „dovoluje“ ...)

Kwasniewski se snažil napětí ve vzájemných vztazích zmírnit  ( v obchodní bilanci má Varšava vůči Moskvě chronický deficit, a Moskva ji za prostořekost trestá tím, že  ji ztěžuje vývoz potravin do Ruska ), a  jeho projev na oslavách výročí  osvobození Osvětimi ( Rusové dorazili  k Němci již opuštěnému vyhlazovacímu táboru Osvětim Birkenau 27.1.45)  byl vůči „ sovětskému osvobození „ mimořádně vstřícný, tj. vyhnul se jakékoliv zmínce o bolševické diktatuře, která po „ osvobození „  na dalších 45 let následovala  .

Když však ruská vojenská prokuratura na jaře 05 vycouvala ze svého slibu a odmítla vydat Varšavě dokumenty o masakru 22.000 polských důstojníků a vojáků v lese u Katyni, spáchaném stalinskou politickou policií v roce 1940,  Kwasniewski vážně uvažoval o tom, že bude následovat příklad Estonska a Litvy a nezúčastní se v Moskvě 9. 5. 05 oslav 60.výročí porážky fašismu. (Nakonec do Moskvy jel.)

Jestliže MOW již strávila polský vstup do NATO v roce 99 , žaludeční vředy ji působí pomyšlení na to, že by na polském území byly US vojenské základny .

 Všechny ostatní evropské vlády, aby Putina nerozezlily, zbaběle držely bobříka mlčení, a k Maschadově vraždě se nevyjadřovaly, třebaže jeho smrt byla smrtelnou ranou pro politiku EU formálně usilující o „politické vyřešení konfliktu“ , které však na Putinovi nevymáhala  …

 V US na Maschadovu smrt zareagovalo jen ministerstvo zahraničí, jehož představitelé uvedli, že “Maschadov byl velmi poškozen Basajevovými teroristickými akcemi a že čečenský konflikt lze urovnat jen politickým jednáním “ .

Washington poskytl  v 8/04 azyl emisaru Maschadova Iljovi Akmadovovi, jehož vydání se Moskva urputně dožadovala …10 dní po  vraždě  prezidenta Maschadova, Putin odjel na oficiální návštěvu Paříže – Jacques Chirac tímto dokázal, že má nejen hroší kůži, ale i krokodýlí žaludek, když mohl na banketu trávit vedle Putina.

Bývalý mluvčí Maschadova v Paříži Majrbek Vačagajev ( 40/05) proti návštěvě Putina protestoval, vzal si na to den dovolené.

Vačagajev je povoláním historik (tématem jeho diplomové práce bylo Dobytí  Čečenska Rusy v 19.stol.) , v roce 97 vedl Maschadovu prezidentskou volební kampaň – po vpádu Putina do Čečenska jej Putin  nechal v Moskvě , kde byl Vačagajev jako tiskový mluvčí Maschadova ( spravoval i jeho webovou stránku  chechen.org ) oficiálním představitelem Čečenska, v 1/00 zatknout a na osm měsíců uvěznit (zatkli jej pro trestný čin neoprávněného nošení zbraně, když Vačagajev proslul právě tím, že zbraň nikdy nenosil ) …

Po propuštění z vězení odjel s manželkou a se synem přes Istanbul do Paříže, kde mu první tři roky zajistili ubytování zdarma francouzští novináři, kteří pokrývali události v Čečensku . V PAR, kde se mu narodily dvě dcery, napsal knihu Sociálně-ekonomický vývoj Čečenska v kontextu súfismu,  přes noc pracoval jako noční hlídač , protože na univerzitní přednášky neuměl dostatečně francouzsky .

Francouzský filozof André Glucksmann z vraždy Maschadova obvinil Chiraka a Schroedera, kteří nejprve zajistili mezinárodní účast při prvních čečenských svobodných volbách, a poté spravedlnost vyměnili za ropné spojenectví (a své dovolené) s Putinem, zatímco Maschadova ponechali na pospas ruským komandům. Stačilo, aby se Putin nelibě zamračil při zmínce o Maschadovi, a EU již jeho jméno nevyslovila.

Po US invazi do Iráku v 3/03, když se Putin postavil na stranu dvojky Chirac/Schroeder  nikdo z nich neoponoval Putinovi, když zaměňoval vojenský odboj  proti ruské okupaci za mezinárodní terorismus  , naopak, lichotili Putinovi, že je archandělem míru , a hned mu vystavili bianco šek pro Čečensko, kterého Putin okázale využíval.

Nehledě na to, že se projevili bezcharakterně, prokázali i úctyhodnou dávku politické imbecility – s Maschadovem na čečenské scéně zavraždili i poslední politickou morální autoritu v Čečensku.

André Glucksmann připomněl své setkání s Maschadovem v Čečensku v létě 00, když vzduchem létaly bomby a vybuchovaly granáty – povídat si nebylo možné nikde.

Glucksmann napsal : „ Čečenci ztratili svého de Gaulla, Francie ztratila svoji čest.“