Metamorfóza žoldnéřské profese I.

29. 04. 2010 13:49:44
Žoldáky si najímaly všechny říše, jejich anglický a francouzský název pochází z latinského mercis/zboží . Po pádu Říše římské Evropa upadla do doby temna , tržní mechanismy zmizely, třebaže žoldáky, navzdory feudálním poutům, si najímal takřka každý dvůr, městský stát Benátky si najímal žoldáky na ochranu svých lodí v době křížových výprav ( 1095-1270) . Feudální armády byly pro smích : neprofesionální jednotky sebrané ad hoc, často složené z konkurentů daného feudála, velitelů bylo poskrovnu, některé zbraně jako kuše, nebyly „hodné“ šlechty, ale obejít se bez nich nešlo ...

Optimální podmínky pro verbování žoldáků byly v době stoleté války (1337-1453,trvala 116 let) , kdy neexistovala ústřední politická autorita (nabízeli se jako volní kopiníci/kopí,odtud „free lance“/na volné noze) ...

V této době jejich „kumpanie“ převládly, a podstatně přispěly k rozvrácení feudálního systému založeného na ideji rytířství , urozeného původu , nemovitém majetku, od kterého se odvíjela autorita, a duchovním vedení církve ...

Proto se např. francouzský král Jan II Dobrý pokusil rozprášit bandy žoldáků v bitvě u Brignais (1362), byl však poražen . Mnozí panovníci vyvolávali války jen proto, aby žoldnéřské tlupy dostali pryč ze svého území ...

Naštěstí pro evropské dvory se koncem 14.stol. pro žoldnéřské tlupy stala atraktivní italská knížectví a bohaté italské městské státy, které si je najímaly k ochraně , takže se tam houfně přesunuly ...

Slovo company/compagnie /z „con pane“/žold včetně chleba (pozdější kompanie/rota) vznikla z jejich srocování, kdy po skončení tažení, nebo když feudálům došly peníze, vytvářeli potulné bandy, které rozdmýchávaly pohraniční konflikty, přičemž některé kumpánie/bandy měly až 10.000 mužů (známá byla anglická Bílá kumpanie, či Katalánská kumpanie , která za renesance na 60 let ovládla Athény) ...

Renesanční trh, kdy se vojenské know-how začalo cenit více než početní převaha nahnaných rolníků, a kdy se vládci v celé Evropě začali uchylovat k placeným ochrankám (instituce scutagium, lat. scutum = ochrana,něm. Schield/, Schieldgeld, peníze na vyzbrojení jednoho žoldáka) , sice znamenal rozkvět trhu s žoldáky, ale také počátek jejich konce : brzy se jich jejich italští pronajímatelé začali obávat, a přešli na najímání místních žoldáků/ condottieri (condotta = kontrakt),

Jejich „marketingovou“ strategií byla krutost v rámci hesla „nepřítel Boha a milosrdenství „, která zvyšovala jejich cenu u potenciálních zákazníků a odstrašovala nepřítele ( italský politik Niccolo Machiavelli/1489-1527/ je však obvinil z opaku :“ Jde jim jen o peníze, proto lpí na svých životech, a v bitvách se podle toho chovají ... „) ...

Konec žoldáckým bandám ve Francii učinil až Karel VII, jenž v roce 1445 s plným souhlasem jimi tyranizovaných měštˇanských vrstev/kupců, a za jejich peníze, najal některé z nich jako vojáky stálé armády (posloužila mu proti úhlavnímu nepříteli burgundskému vévodovi Karlu Smělému), a zbylé, kteří se odmítli začlenit do civilní společnosti, vojensky rozdrtil ...

Karel VII tak vytvořil první stálou armádu v Evropě , třebaže ne národní – byla složena z německých (němečtí žoldáci,kteří bojovali v průběhu 15.-18. století za Francii, se nazývali Lansquenet/Landsknecht), anglických a italských žoldáků ...

Byla však rozdrcena při tažení proti nezávislým švýcarským kantonům ...

Švýcarské kantony byly v této době velmi chudé, proto švýcarští žoldáci byli od 15.stol. nejznámější , „Švýcar“ byla přezdívka pro žoldáka , odtud rčení „ Nejsou-li peníze, nejsou ani Švýcaři“ , švýcarské regimenty si do roku 1830 platil jak francouzský, tak rakouský dvůr ...

Vatikánská garda, ochranka papeže , je složena ze 110 ( kvůli velikosti kasáren) švýcarských žoldáků katolického vyznání ... Služba v papežově ochrance je od roku 1859 jediná forma žoldnéřství povolená švýcarským zákonodárstvím ...

K žoldákům patřily/patří i různé zahraniční legie, třebaže formálně nebyly/nejsou žoldnéřskými sbory, ale jsou součástí národní armády, pro kterou platí zákaz zaměstnávat cizince, např. španělská královská elitní jednotka Tercio espagnol (1534-1704) , britští Ghurkové, jihoafrický 32. prapor , francouzská Cizinecká legie ...

Formou žoldáků byli i korzáři, kteří rabovali nepřátelské obchodní lodě, ale na rozdíl od pirátů, s výslovným či nepřímým souhlasem panovníka ...

17.4.61 CIA najatí žoldnéři se pokusili o svržení Fidela Castra ( 12.4.61 údajný oblet Země Jurijem Gagarinem, proto se Washington v komentářích držel zkrátka) ...

Rozkvět žoldnéřské profese v US nastal za Ronalda Reagana a jeho mentora Bushe Seniora (Panama,Grenada,Kolumbie,Salvador,Guatemala), ale zatímco v roce 90 připadal 1 žoldák na 100 US vojáků, po 9/11 to bylo 1 : 10 ....

Pentagon přes soukromé vojenské firmy poskytl v 90.letech poradenské a výcvikové služby mj. Chorvatsku, Bosně, milicím v Kosovu, africkým ropným státům Angole, Nigérii , Rovníkové Guineji, ale i Libérii a Rwandě, Etiopii, Kolumbii, Bolivii, Peru, Haiti , konkrétně firmy MPRI, Vinnell Corp., Cubic, Logicon, a nezměnil na tom nic ani tzv. Leahy Amendment z 11/ 97, který zakazuje poskytovat výcvik a asistenci zahraničním jednotkám, které porušily, porušují , či by mohly porušit lidská práva ...

Protižoldnéřské zákonodárství bylo globálně smeteno ze stolu po 9/11 „protiteroristickými“ zákony, vyhlášenými v US hned po 9/11 , Putinem po Dubrovce (10/02), které po Beslanu (9/04) udělily státnímu bezpečnostnímu aparátu neomezené pravomoce ...

9/11 tak soukromým voj. firmám zajistilo pohádkovou budoucnost ...

Na boj s „ terorismem“ státy v rámci G8 v 6/02 věnovaly 20 mld dolarů, a farizejsky podepsaly dohodu o zabránění tomu, aby se teroristé zmocnili jaderných zbraní, zatímco současně v rámci boje proti terorismu vyzbrojovaly nejrůznější státy, v nichž terorismus bujel (mj. Afghánistán, Jemen, Nepál), či státy, ve kterých hrozilo, že se znovu rozhoří „sousedské“ boje (Arménie ,Ázerbájdžán, gen. Rochlin, předseda branného výboru Dumy, jenž se z tohoto důvodu postavil proti dodávkám ruských zbraní do těchto dvou států, byl záhadně zastřelen 2.7.98, 25.7.98 byl Putin jmenován šéfem FSB), přičemž např. 9/11 Washingtonu umožnilo v případě Tádžikistánu , Ázerbájdžánu, Indie , Pákistánu, Indonésie a Kolumbie zrušit vůči těmto státům zbrojní embargo, zatímco Putin zaplavil zbraněmi Blízký východ ), nemluvě již o vyzbrojování nejrůznějších extrémistických skupin „konvenčními“ zbraněmi, které civilní obyvatelstvo ohrožují nejvíce ...

Za US a Ruskem rozsévají po světě zbraně klíčoví zbrojaři z EU ( BER, PAR, LON, Itálie, Švédsko ...

Po rozšíření EU o středoevropské státy postavení EU jako vývozce zbraní podstatně posílilo ( mj. má přes 400 výrobců lehkých zbraní) , v roce 04 se držela těsně za Washingtonem ...

Británie vyvážela před 9/11 do Indonésie zbraně za 2 milióny liber ročně, 12 měsíců po 9/11 zaplavila Indonésii zbraněmi za 40 miliónů liber (The Guardian z 7/09) ....

Na svůj kód cti na poli vývozu zbraní z roku 98 EU dávno zapomněla , a pro své dodávky zbraní hojně využívá soukromé vojenské firmy/SVF, které jsou tak hlavními aktéry proliferace konvenčních zbraní ...

Po skončení studené války státy počet příslušníků ozbrojených sil zredukovaly, takže tito se přelili do soukromých/ polosoukromých firem ( jsou napojeny/zřizovány tajnými službami) , které jim nabídly podstatně vyšší platy ...

Donald Rumsfeld (01-06) v rámci new public management (partnerství veřejných-soukromých firem) od armády radikálně odstřihal všechny činnosti, které s ní přímo nesouvisely, a které mohly armádě poskytovat externí firmy . Externalizace/outsourcing neznamená jen snížení pracovních míst (také ne vždy efektivitu, v roce 03 pro Pentagon pracovalo 4x více kontraktorů, než kolik Rumsfeld propustil zaměstnanců, tyto firmy vystavují státu nadhodnocené faktury, mj. byla přistižena Halliburton (filiálka KBR), do roku 00 řízena viceprezidentem Richardem Cheney, kolizi zájmů mezi státem a nadnárodními firmami vojensko-průmyslového komplexu Bush a Cheney „neřešily“ , viz Advocates of War now Profit from Iraq ́s Reconstruction, Los Angeles Times ze 14.7.04 ), ale u ministerstev obrany externalizace znamená především odhození „etické“ odpovědnosti ...

Dalším důvodem , proč se Pentagon uchýlil k najímání ve velkém soukromých voj. firem je, že US jako velmoc se nemůže stáhnout ani ze sebemenší strategické oblasti , takže SVF armádě ulevují od méně důležitých břemen ...

Válečná ohniska se vždycky lukrativně privatizovala : Zaire/Kongo (společnost Union miniere belge belgické a francouzské žoldáky k ochraně zdejších dolů zaměstnávala již od vyhlášení nezávislosti,kdy začala válka o Katangu 60-63, také jádro jednotek konžské armády tvořilo 70.000 žoldáků) , odtržená nigérijská ropná provincie Biafra v letech 67-70 rovněž přitáhla žoldáky z celého světa), v 70. a 80. letech žoldnéři zasahovali na Komorách, Seychellách, v Beninu, Guineji, Rhodésii, v Angole, Mosambiku, v 90.letech mj. v Libérii, Pobřeží slonoviny, Súdán,Somálsko, Čad , aj., když diktátoři museli s pádem berlínské zdi podstatně omezit výdaje na armádu ....

Clinton a Albrightová se nejvíce vyřádili v Bosně ( Le Monde z 10.2.03) , na straně Chorvatů bojovali žoldnéři mj. z Polska, z Británie a z Francie, na straně Srbů bojovali žoldnéři mj. z Francie, Rumunska, a ruští nacionalisté zejm. z řad kozáků, na straně muslimů bojoval Bush Senior, Clinton ,Albrightová, a džihádisté z Afghánistánu ...

Pentagon pro Bosnu masově najímal SVF, které Washingtonu přes formální neutralitu a vyhlašovanou angažovanost při budování a udržování míru v Bosně přes IFOR, umožnily v Bosně provádět tajné a nelegální operace, zejm. soukromá voj. firma MPRI bývalého gen. Carla Vuona (šéfa genštábu za Bushe Seniora) dodávala za Pentagon, pod taktovkou US velvyslance v Záhřebu, navzdory zbrojnímu embargu OSN, zbraně Chorvatsku, a cvičila jeho armádu ...

US voj. poradci ze SVF poté s chorvatskou armádou úspěšně v 8/95 v operaci Bouře obsadili a etnicky vyčistili Srbskou Krajinu (Srbové zde v 12/91 vyhlásili nezávislou republiku, gen. Gotovina za toto tažení skončil jako válečný zločinec v Haagu ) , a pomohli bosenským Chorvatům dobýt západ Bosny ( vojensky byla válka v Bosně zahájena chorvatskou armádou) ...

Pentagon najal MPRI nejen pro potřeby Chorvatů, ale i jako posilu pro Kosovskou osvobozeneckou armádu /UCK ...

Americké SVF, najaté Pentagonem, poté pomáhaly armádě a policii Chorvatsko-muslimské federace (v 11/95 zabrala 51% území Bosny-Hercegoviny) při jejich protipovstaleckém výcviku pro špinavou válku/low-intensity warfare ...

Privatizace voj. pomoci v rámci plánu ACOTA/African Contingency Operations Training Assistance, který nahradil ACRI, US soukromým voj. firmám přinesl nové lukrativní uplatnění ...

Žoldnéři jihoafrické firmy britského majitele Executive Outcomes s ústředím v LON byly pro svoji misi v Angole ( zakázka v Angole od těžařských firem Heritage Oil and Gas, Gulf Chevron, Ranger Oil,Sonangol a Petrangola roku 92 byla první zakázkou Executive Outcomes, také vycvičili angolské vojáky pro ochranu ropných polí Soyo) a v Sierra Leone částečně placeni z prostředků vyplacených Světovou bankou a FMI na restrukturalizaci v rámci OCDE ...

300 žoldáků firmy Executive Outcomes tak osvobodilo Freetown od povstalců a vyčistilo jej od min za pouhých 36 miliónů dolarů, zatímco podobná voj. operace OSN by vyšla na 500 miliónu dolarů ... ( Na druhé straně, Executive Outcomes + jiné firmy nejprve obě nepřátelské frakce v Sierra Leone vyzbrojily, a poté dostaly ještě zaplaceno, aby je odzbrojily ... ) . Executive Outcomes poté pracovala pro vládu Sierra Leone, a nechávala se platit v naturáliích – diamanty ...

V 3/96 žoldáci z Executive Outcomes provedli v Sierra Leone úspěšnou vojenskou operaci na záchranu pozorovatelů OSN ...

Také specialista na průmyslovou špionáž Julius Kroll (firmu Kroll Associates založil v roce 72), odhodil image právníka s motýlkem za drsňáka s automatickou pistolí s vyholenou lebkou , a vrhl se do výnosného obchodu s žoldáky. Spolu s bývalým příslušníkem britských jednotek SAS, Alistair Morrisonem, založil vojenskou firmu Kroll Security International ...

Služby firem najímajících žoldáky/globální vojáky, které aspirují na to, aby nahradili mírové jednotky OSN/Africké jednoty, jdou dnes na dračku, pouhé pouto kontrahenta státům umožňuje vést špinavou válku per procura : nejsou pod veřejnou kontrolou, nemusí se proto ohlížet na veřejné mínění ( ztráta jednoho žoldnéře je únosnější než ztráta jednoho voliče) , mohou být tudíž nasazeni do bojů, kam Kongres odmítá vyslat armádu ... Kdyby vedení DGSE najalo k potopení Rainbow Warrior hnutí Greenpeace žoldnéře, nemuselo by ustávat politickou krizi, kterou jeho nešikovní agenti vyvolali ...

Najímají si je nejen státy ( v 2/92 si zairský režim vypůjčil 97 miliónů dolarů, aby si mohl najmout 140 angolských „ techniků“ pro prezidetskou jednotku) ,nadnárodní firmy a nevládní organizace, ale „ k udržení míru“ stále více i OSN , která tak přispívá k fikci „šiřitelů míru a demokracie „, čímž jsou těžko, když mezi jejich klienty patří i povstalecké/teroristické frakce a hnutí, a v rámci udržování míru neváhají vést špinavou válku proti civilistům ...

Soukromé vojenské firmy tvrdí, že se drží vzorového kodexu etického chování, a že spolupracují jen s legálními vládami, de facto však podstatně prohlubují zmatek v pojmech „humanitární pomoc“ a „vojenská operace“ ...

Za jejich „legalizaci“ u OSN ( VS OSN přijalo v roce 89 Mezinárodní úmluvu proti najímání, využívání, financování a výcviku žoldnéřů , kterou však neratifikoval ani jeden stálý člen RB OSN ) bojuje žoldnéřská organizace International Peace Operations Association ( o zakázky usiluje mezi humanitárními organizacemi a nadnárodními firmami) , které šéfuje Doug Brooks, bývalý žoldák ze Sierra Leone , a která sdružuje tvrdé jádro US soukromých vojenských firem ( mj. International Charter Inc.) , v jejíž prospěch u OSN a nevládních humanitárních organizací významně lobbuje US ministerstvo zahraničí , které v roce 97, aniž se optalo Kongresu , najalo pro mírové jednotky OSN v Africe SVF MPRI ( navzdory protižoldnéřskému zákonodárství státy a nevládní organizace s privatizací tohoto sektoru tacitně souhlasí, zejm. od zavraždění příslušníků US námořní pěchoty v Somálsku v roce 93, a belgických modrých přileb ve Rwandě v roce 94, třebaže v Africe, kde se jednotlivá etnika od získání nezávislosti v 60.letech navzájem vyhlazují, OSN poté udržovala jen dvě mírové mise , britskou v Sierra Leone a francouzskou na Pobřeží slonoviny ...

Privatizaci mírových operací OSN podporoval i zástupce gen. taj. OSN Sergio Vieira de Mello, zavražděný v Bagdádu v 8/03,

Žoldnéřská profese tak strategicky zmutovala v legální soukromé vojenské firmy SVF /military service providers (jejich legalita komplikuje vymezení forem žoldáctví) , které jsou dodavateli žoldnéřů („kontraktorů“ /military private contractors ) jak ministerstev obrany/zahraničí , tak tajných služeb ...

( Na rozdíl od nich soukromé bezpečnostní firmy dodávají jen poradenství a technickou asistenci, nikoliv žoldáky) .

(Výstižný vtip v rámci vtipů „war is hell but it ́s good business „ : nad marketingovým stánkem jedné ze „soukromých vojenských firem“ visí následující cenové trháky : občanské války jen za xxx dolarů, pohraniční konflikty jen za xxxx dolarů, islámistický džihád jen za xxxxx dolarů, a speciální nabídka pouze pro tento týden : dvě genocidy za cenu jedné ... ) ...

Kontraktory/žoldáky nemusí být jen zabijácká komanda /assassination teams , které si tajné služby najímají (z tohoto úhlu pohledu je Blackwater jen obětním beránkem, kterého tajné služby v případě nouze předhodí veřejnosti), výsadková komanda pro zvláštní operace, experti na výbušniny (těch mají tyto firmy stále nedostatek, odminování patří k hlavním „legálním“ službám) ,experti na zpravodajství, či voj. piloti ( letadel převážející i zbraně, drogy, podílí se i na obchodu s lidmi ), ale i civilní palubní personál , lékaři a zdravotní sestry, které firmy rekrutují přes různé časopisy , např. Soldiers of Fortune (založen Robertem Brownem, bývalým důstojníkem zvláštních jednotek ve Vietnamu) či Cover Action ...

Mnozí z kontraktorů skončí u silničních kontrolních stanovištˇ.

Žoldáky si najímá i podsvětí k vyřizování účtů apod. , mezinárodně organizovaný zločin si najímá žoldáky zejména ke krádežím aut ve velkém měřítku, s destinací do zemí Afriky či východní Evropy ... ( Libération z 23.3.01)

List Libération z 28.11.03 informoval o zajímavé kauze : jak si způsob zabezpečení letů Air France v důsledku agresívního počínání jejích „kontraktorů“ vykoledoval pozornost prokuratury ...

Krátce po svržení Saddáma narukovalo do Iráku 20.000 žoldáků pracujících pro US armádu, a poté, co se situace v zemi „úspěšně“ zhoršila, žilo z tohoto zlatého dolu , žoldnéřského eldoráda, na 400 převáženě anglosaských, ale i jihoafrických a izraelských (International Security, Silver Shadow Advanced Security Systems, Long Range Avionics Technologies, Levdan či Spearhead , Golan Group ) firem , které celkově vyinkasovaly 4 miliardy dolarů ...

Pokud jde o Afghánistán, 2/3 „Američanů“ ,které Pentagon do těchto zemí vyslal, jsou žoldáci, kteří nepodléhají vojenskému právu a etice, a v zájmu svých žoldů mají zájem na udržování konfliktu (Financial Times z 10.2.05 Private Armies March Into Legal Vacuum ) ...

Mnohé SVF tajné služby lukrativně samy provozují, jako CIA firmu Blackwater, která najímá žoldáky pro US vládu (Libération z 8.5.07 Armée fantome ...

Žoldáky do Iráku a Afghánistánu z firmy Blackwater v roce 04 vyslala i CIA, jak uvedl 19.8.09 list The New York Times , aby v Iráku a v Afghánistánu zneškodnili šéfy „nepohodlných“ frakcí a teroristických gangů, třebaže podle smlouvy nejsou zmocněni ani k nošení zbraní, ani k zatýkání, ani k zadržování „teroristů“, natož k jejich zavraždění ..., viz The New York Times z 24.8.09 ) .

15.9.04 byli v Kábulu odsouzeni tři US žoldáci k trestům odnětí svobody 8-10 let za neoprávněné uvězňování Afghánců a jejich mučení Jejich šéf , US občan Jonathan Idema *1956, syn US veterána z 2.sv.v. , před soudem tvrdil, že byli jako Task Force „Sabre“ 7 (tři US + několik Afghánců) najati k práci pro Pentagon v rámci „protiteroristické“ mise , což Pentagon několikrát popřel ... ( Všichni tři byli „odhaleni“ krátce po vypuknutí skandálu v irácké věznici abú Ghraib) ...

Je však doloženo, že Idema pravidelně kontaktoval Pentagon přes gen. Williama G. Boykina, a že se stýkal s několika ministry afghánské vlády ze Severní aliance, kterým poskytoval zpravodajské informace o chystaných atentátech vůči nim, které vytloukl ze „svých“ vězňů ... Také je doloženo, že spolupracoval se zdejší kanadskou misí NATO, jejíž mluvčí tvrdil, že „ se domnívali, že tým Idemy je legitimní soukromou vojenskou agenturou ... „ (na jméno Idemy bylo registrováno několik SVF, dnes má údajně firmu, pronajímající čluny, v Mexiku ) ...

V roce 93 Idema pracoval jako „kontraktor“ pro Pentagon v Litvě, kde cvičil policejní jednotky v „protiteroristickém“ boji . Po návratu do US kontaktoval FBI, agenta Earla Edwarda Pittse, s tím, že odhalil „ kanál“ ruské mafie, kterým pašuje přes Litvu jad. zbraně, ale odmítl prozradit Pittsovi svůj zdroj s tím, že FBI je prolezlá ruskými agenty z KGB/FSB, které by jeho zdroj připravili o život ... Vzápětí nato byl postaven před soud pro zpronevěru peněz , a v roce 94 odsouzen (FBI tvrdí, že jej vyšetřovala pro zpronevěru již od roku 91, ale komické je, že agent Pitts byl v 2/96 zatčen pro špionáž jak pro bývalou KGB, tak pro dnešní FSB, a odsouzen na 27 let vězení ,Pitts byl pověřen rekrutováním KGB agentů, ale sám se KGB v roce 87 za úplatu nabídl, jeho KGB kontaktem byl Alexandr Karpov, jenž později přeběhl) ...

V roce 01 Idema významně podpořil prominentního příslušníka zelených baretů pluk. George Marecek, jenž byl v roce 01 odsouzen ke 30letům vězení za údajnou vraždu manželky (v roce 03 byl podmíněně propuštěn) ...

12.9.01 pro Fox News , Idema, jako bezpečnostní poradce této TV, prohlásil, že „ teroristé chtěli unést i tři kanadská civilní letadla ... „ .

Idema překročil hranice Afghánistánu „ilegálně“ v 11/01, ve společnosti bývalého US výsadkáře Brent Bennetta a jeho speciálně vycvičeného psa ( Bennett dostal osm let), a známým TV novinářem Edwardem Caraballo (osm let, odseděl si dva roky, aby ve vězení přežil, „konvertoval“ k islámu ...) .

V té době se vydával za pracovníka dvou humanitárních organizací, Artis a Knightsbridge, se kterými se po propuštění z kábulského vězení neúspěšně soudil ( soudu potvrdily, že se choval jako psychopat, a že požadovaly jeho odvolání z Afghánistánu ) ...

Idemův tým si přivydělával poskytováním videjí o al-Qajdě v Afghánistánu americkým TV společnostem ...

Po jeho zatčení mluvčí US armády v Kábulu major Scott Nelson prohlásil, že „ kdysi sloužil v US elitní jednotce zelených baretů, ale jen jako pomocná síla, a že z armády odešel v roce 84 ... „ , zatímco Idema a jeho otec tvrdili, že má za sebou vojenskou kariéru od roku 75, z toho 12 let u zelených baretů, a že se podílel na různých tajných misích v Rusku a v Jižní Americe ...

Vzápětí na něj US armáda vytáhla několik záznamů v trestním rejstříku , a ústy několika psychiatrů jej prohlásila za nedůvěryhodného psychopata ( Idema se soudil i se Stevem Spielbergem za jeho film Peacemaker/George Clooney z roku 97) (o Idemovi píše Robin Moore ve své knizeThe Green Berets) .

Poté, co si Idema odseděl v afghánské věznici tři roky ze svého desetiletého trestu, dostal od prez. Karzáího milost ...

Idema však odmítl z vězení odejít, s tím, že jakmile vyjde z vězeňské brány, zatkne jej afghánská zpravodajská služba, že nemá víza, a pokud jej neumučí k smrti, vsadí jej ještě do horšího vězení, kde „ náhodně“ přijde o život .

Odmítl vyjít z vězení, dokud mu afghánská vláda nevrátí všechny jeho doklady dosvědčující jeho práci pro Pentagon, a požadoval navrácení i Bennettova psa (nakonec mu doklady opatřila US ambasáda a okamžitě jej letadlem vyvezla do Indie) ...

Poté se Idema soudil jak s Pentagonem, tak s ministerstvem zahraničí a s ministerstvem spravedlnosti ...

V 9/08 „al- Qajda“ ve svém do světa vypuštěném videu nejasného původu použila snímky z videjí Idemy, mj. jak během jednoho výslechu vyhrožuje jednomu Afghánci, že jej zabije „ ....

Ty, co provozují Al-Qajdu, Idema rozladil tím, že prohlašoval , že „al-Qajda je prodlouženou rukou státního terorismu,kterou provozuje několik států „ ... Proto se v 9/09 opět objevil na videozáznamu al-Qajdy, opět jak mučí – ponořuje během výslechu Afghánci hlavu do vědra s vodou ...

Kromě toho, že se „kontraktoři“ účastní bojů, poskytují ochranku, zajištˇují ropná pole a ropovody (Irák, Nigérie) , zesílenou ochranu jistých věznic ( firma CACI International, zapletená do mučení v Abú Ghraib, voj. firma Titan Corp,) ...

Významným zdrojem žoldáků je Kanada, JAR, Izrael, Rusko a Ukrajina ...

JAR má světový primát v poměru soukromé a státní policie (250.000 kontraktorů na 95.000 státních policistů) , mezi soukromé bezpečnostní agentury patří např. Para, Target,Combat Force,Peace Force,Springbock, které zaměstnávají bývalé příslušníky jihoafrických a rhodéských elitních jednotek, včetně těch, které terorizovaly ANC, a žoldnéře, kteří se účastnili misí v Angole a na Seychellách ...(viz Newsweek z 26.9.04)

V roce 07 byl v Malabo ve státečku Rovníková Guinea ( třetímu největšímu vývozci ropy v Africe se přezdívá „africký Kuvajt“, prez. Objang vydělává 40 miliónů liber denně) postaven před soud polní šéf britské žoldnéřské mise Simon Mann , bývalý důstojník SAS, a spoluzakladatel jihoafrické firmy Executive Outcomes, kterou firma Sandline pro misi v Rovníkové Guineji najala jako subdodavatele ...

Simon Mann a jeho 70 žoldnéřů, včetně dalšího „ polního velitele“ a bývalého šéfa Executive Outcomes , Nicka Du Toit, jihoafrického občana, měli přemoci prezidentskou gardu, zmocnit se hlavní rozhlasové stanice,popřípadě zavraždit prez. a vojáka z povolání Teodora Objanga ( jenž se sám dostal k moci krvavým pučem proti svému strýci Francisco Nguema v roce 79, kterého nechal popravit za devítiletou genocidu etnika Bubi, zejména jeho intelektuálů, během které se Guineji přezdívalo africká Osvětim ) , a dosadit za prezidenta šéfa opozice exilovaného v Madridu , Severo Moto, kterého by ti, co jej do ropného eldoráda dosadili, ovládali ...

Zatímco Severo Moto vyčkával na Kanárských ostrovech, byl jihoafrický Boeing 727 s Mannem a jeho žoldnéři zadržen v 3/04 v Harare, kde měli naložit zbraně . Objang za to, že mu Robert Mugabe Manna vydal, „daroval“ Mugabemu ropu za sedm miliónů dolarů ...

Zastrašený Mann ( Objang, přezdívaný Hrozný, mezinárodně proslul svým kanibalstvím a mučením svých odpůrců ) se ke všemu přiznal, a odhalil role tří dalších šéfů spiknutí, libanonského bankéře a miliardáře s britským pasem Ely Calil (zdědil po otci ropnou firmu v Nigérii, kde se narodil, a Británii zprostředkoval výhodné ropné obchody), jenž spiknutí financoval (Mann a spol. si účtovali jeden milión dolarů) , zatímco přítel Calila , prominentní britský politik Peter Mandelson, spiknutí údajně šéfoval ( dalším britským přítelem Calila je kontroverzní lord Archer) ...

Mann před guinejským soudem potvrdil, že Mark Thatcher byl třetím organizátorem spiknutí ... ( Někteří analytici tvrdí, že za nitky tahal jeden vysoký představitel Pentagonu s cílem africký Kuvajt ovládnout, Condoleezza Rice prohlásila, že „Objang je váženým přítelem US“ , tj. US ropných firem ) ...

Také JAR z autorství tohoto spiknutí obvinila syna bývalé premiérky Margaret Thatcherové , který do Malaba v době nepodařeného spiknutí přiletěl soukromým letadlem . Mark Thatcher na oplátku obvinil ze spiknutí Prétorii a Madrid, jehož kolonií Rovníková Guinea kdysi byla ...

Milionář Calil (šest dětí ze tří manželství, první manželka byla US milionářka, rozhovory novinářům nepodává, své fotografie tisku nenabízí) se samozřejmě také k ničemu nepřiznal, žádná policie jej ani nikdy nevyslýchala, pouze francouzská „si dovolila“, když Calila krátce v roce 02 zadržela a vyslechla v kauze skandálu Elf Aquitaine, který zasáhl franc. vládu ( nesměle se jej optala, zda náhodou nedostal úplatek ve výši 40 miliónů liber ) ...

Mann byl odsouzen ke 34 letům vězení , ale odseděl si jen dva roky, a dostal od prez. Objanga v 11/09 milost ( aby si Objang za svůj kanibalismus vylepšil image v zahraničí , nechtěl po Británii za Manna ani „výkupné „ ...) .

Vyjednávání o omilostnění Simona Manna (57/09) vedl jeho komplic Greg Wales, další přítel Marka Thatchera, a zdejší britský velvyslanec .

Po propuštění Mann odvolal, co před soudem prohlásil, s tím, že jeho přiznání bylo vynuceno mučením ...

Executive Outcomes, nejvýznamnější SVF v Africe, byla založena v roce 89 podplukem Eebenem Barlow, bývalým šéfem zpravodajství JAR pro Evropu, a Simonem Mannem (UK) - v roce 92 do jejího „managementu“ patřili i žoldnéř Nick van der Bergh, a důstojník kontrarozvědky JAR Lafras Luitingh (hledaný jihoafrickou policií v souvislosti se zavražděním antropologa a aktivisty ANC Davida Webstera v roce 89 v Johannesburgu, za jehož vraždu byl v roce 98 odsouzen a uvězněn Luitinghův kolega Ferdi Barnard) ...

EO zaměstnávala na 3.500 „kontraktorů“ , převážně z britských SAS, z rhodéských Selous Scouts, ze 32. jihoafrického praporu Buffalo (ze kterého pocházel její spoluzakladatel Eeben Barlow), z bývalých angolských průzkumných komand Recce, či z namibijské elitní policejní jednotky Koevoet, které prez. F.W.De Klerk na žádost Nelsona Mandely rozpustil , ale zaměstnala i vojáky bývalého ozbrojeného křídla ANC Umkhonto we Sizwe/MK ( ačkoliv se do ní hojně hlásili i profesionální žoldáci z jiných zemí, zaměstnávala, kromě SAS, jen profesionální vojáky z JAR) ...

Jedním z nejvýznamnějších a nejironičtějších úspěchů EO byla neutralizace bývalého jihoafrického spojence Jonase Savimbiho a jeho UNITA v Angole v roce 93, kdy ji vojenskou porážkou donutila uzavřít příměří, které vedlo k podepsání Protokolu z Lusaky , a k oficiálnímu ukončení mnoholeté občanské války ...

Pro likvidaci povstalců z UNITA EO zakoupila pro své kontraktory zbraně od nejrůznějších dodavatelů, včetně z východní Evropy ( 1x bitevní vrtulník Mi-24 Hind, dva vrtulníky Mi-8 Hip, pěchotní bojová vozidla BMP-2, měla také Boeing 707, který z bojištˇ odvážel zraněné) ...

Executive Outcomes kontrakt od angolské vlády na „vycvičení/přecvičení“ její armády/FAA, předtím provozované sovětskými voj. poradci, dostala poté, co pro firmu Ranger Oil v 1/93 dobyla na povstalecké UNITA, která v roce 92 odmítla uznat výsledky voleb, skladiště ropy Kefekwena a ropný přístav Soyo ...

Přesto na žádost OSN a Washingtonu angolská vláda musela smlouvu s EO ukončit, do Angoly byly poté vyslány jednotky OSN , a boje s UNITA se znovu rozhořely ...

V roce 95 Executive Outcomes dokázala zvrátit poměr sil v Sierra Leone, když neutralizovala povstalecké hnutí RUF, dobyla pro vládu kontrolu nad diamantovými doly, zabezpečila bezproblémový průběh zdejších voleb , pomáhala humanitárním organizacím, takže OSN o ní prohlásilo, že „na její minulosti málo záleží, zato její současný „disciplinovaný“ boj proti banditismu a na podporu legálních vlád zaslouží velký potlesk ... „ ( L ́Express z 2.5.96)

Poté, co OSN a Africká unie přijaly protižoldnéřské zákonodárství, JAR zakázala najímání žoldáků v 2/98 (Foreign Military Assistance Act), a Executive Outcomes byla v JAR v 12/98 rozpuštěna, aby zakořenila pod jinými jmény (údajně Lifegurad, Saracen aj. ) v jiných afrických státech (Nigérie, Keňa, Rwanda, Botswana,která je sídlem mafie zaměřené na nelegální obchod s diamanty, Malawi, významně se uchytila i v Alžírsku, jejím klientem byla i indonéská vláda ), které ji za voj. poradenství a výcvik voj. jednotek a policie platí mj. formou udělování licencí na těžbu diamantů, zlata, ropy aj. surovin , což znamená , že se firma EO stala nezbytným „předvojem“ nadnárodních firem (smlouvy měla mj. s De Beers, JFPI Corp., Rio Tinto Zinc, Chevron ...) ve válečných zónách, ve kterých se za chaosu občanské války dokázala zmocnit kontroly nad zdejším přírodním bohatstvím ...

EO byla propojena s britskou firmou Sandline International ...

V 9/03 Pentagon najal britskou firmu Erinys Iraq Ltd, hemžící se elitními policisty (v ní mají 10x vyšší plat než u státu), aby vycvičila Iráčany k ochraně ropovodu Kirkuk-Ceyhan, který byl cílem teroristických útoků .

V roce 09 činil roční obrat tohoto sektoru, prodávajícího služby poradenské, zpravodajské, armádní výcvik , ostrahu (ambasád, citlivých lokalit), logistiku, destabilizaci, vojenské boje, přes 70 mld euro , poskytoval 2 milióny pracovních míst ...

Jen za výcvik a zpravodajské služby Blackwater vyinkasovala milióny dolarů, a její žoldáci mají jak v Afghánistánu, tak v Iráku zcela autonomní postavení , což znamená, že v terénu lze napjaté vztahy mezi příslušníky tajných služeb a „ nezávislými kontraktory“ přirovnat ke vztahům dvou kohoutů na jednom hnojišti, kteří se zdraví zvednutým prostředníkem „ Ty mně taky ... „ .

Spojkou mezi CIA a Blackwater byl právník a bankovní obchodník Alvin Bernard Krongard, jehož v 3/01 Tenet jmenoval třetím nejvlivnějším mužem CIA, mediálně zviditelněný pro své 9/11 burzovní transakce , přesto rezignoval až v 9/04, po nástupu nového šéfa CIA ... Krongard firmě Blackwater (Erik Prince) zprostředkovával zakázky od US ministerstva zahraničí, kde pracoval jeho bratr ...

Ultrapravičák Erik Prince *1969, pilot, potápěč a hasič, jenž nedokončil voj. akademii, pochází z milionářské rodiny, a je jediným vlastníkem firmy Blackwater, jejímž šéfem byl do 3/09, kdy po skandálech firmy, které se propíraly na veřejnosti, rezignoval ...

Jako Republikán krátce pracoval pro Bushe, ale Bush byl pro něj „moc liberální“, nesouhlasil s tím,že na své sponzorské večírky „pouštěl i homosexuální skupiny“, proto podporoval kandidaturu Pat Buchanana, jenž by rovněž homosexuály „poslal do plynu“ , a jako prez. kandidát prohlásil, že chce „zaplnit vakuum napravo od Bushe „ (Buchanan v roce 85 Reaganovi naplánoval cestu na hřbitov Wehrmachtu a Waffen SS v Bitburgu s tím, že „ US prez. nebude ustupovat židovskému nátlaku „ ) ....

Pro Erika Prince byl Bush „moc levicový“ , přesto US federální prokurátor v 9/07 obvinil firmu Blackwater, že pašovala do Iráku zbraně, aby je prodávala marxistické Kurdské straně pracujících/PKK ... (viz také Newsweek z 22.10.07) .

Po 9/11 Erik Prince poskytl CIA své soukromé pozemky k výcviku tajných , údajně assassination teams/Team 21, z nichž některá likvidovala nepohodlné svědky/teroristy 9/11 , jak o tom svědčí kauza v Něměcku : časopis Vanity Fair uveřejnil informaci, že v 1/010 německá prokuratura zahájila vyšetřování tvrzení, že CIA vyslala do Hamburku zabijácký tým firmy Blackwater k likvidaci jednoho z teroristů „hamburské buňky“ , naturalizovaného německého občana syrského původu Mamouna Darkazani, nakonec však vydala rozkaz „ not to pull the trigger „ ...

Angela Merkerová první lednový týden roku 010 na Washingtonu požadovala „vysvětlení“ , a skandálem se zabýval i zpravodajský výbor Kongresu , viz prohlášení jeho člena Jana Schalkowského ...

V 9/07 žoldáci z firmy Blackwater v Bagdádu eskortovali US delegaci ministerstva zahraničí, a zahájili střelbu do davu, při které zastřelili podle irácké zprávy 17 civilistů , podle US vyšetřování 14 civilistů ( ministr spravedlnosti pět obžalovaných zaměstnanců firmy Blackwater „omilostnil“, což v Iráku vyvolalo bouři hněvu) .

Tento incident přijel v 10/07 do Bagdádu „vyšetřovat“ tým FBI vedený samotným Robertem Muellerem (9/11), přičemž ochranku jeho týmu absurdně zajištˇovala firma Blackwater,kterou vyšetřoval ... Před 9/11 měla FBI vlastní lidi na způsob komand SWAT/special weapons and tactics, např. pro případ osovobozování rukojmích, ale v rámci strategie outsourcingu postupně tyto týmy zcela odbourala, aby Blackwater vydělala ...

Po další podobné kauze z 12/08 ( podle ABC News v 9/08 jistý korzár z Blackwater podepsal pod pseudonymem převzetí 300-500 útočných pušek AK-47 z jistého bunkru v Afghánistánu, údajně určené pro afghánskou armádu , krátce nato jeden žoldák „omylem“ zastřelil ranou do hlavy svého kolegu , firma Blackwater tvrdila, že „puška sama vystřelila poté, co vozidlo vjelo do výmolu“ ), si Blackwater v 2/09 změnila jméno na Xe Services , a Eric Prince v 3/09 rezignoval na funkci jejího šéfa ...

5.5.09 čtyři žoldáci z Blackwater ( alias Xe Services , zde alias Paravant LLC) , kteří byli najati, aby poskytli výcvik příslušníkům afghánské armády, obědvali v Kábulu s několika tlumočníky, které poté dvěma auty zavezli na stanoviště taxíků, vzdálené od restaurace asi 20 km.

Během cesty, podle jejich verze, do auta s McClainem, najelo jedno osobní auto a převrátilo jejich vůz na bok, takže museli vylézt zadním okénkem, Steve McClain ,25, byl lehce zraněn.

Justin Cannon se svými lidmi přiběhli McClainovi na pomoc, cizí auto se však rozjelo proti nim ( ti, údajně, pochopili kopnutí jednoho z Američanů do jejich auta jako výzvu, aby odjeli) , proto Cannon, profesionální voják, + další žoldák Chris Drotleft, na auto začali střílet ...

Zabili dva a zranili čtyři civilisty, údajně trhovce, kteří se vraceli domů ...

Dva z těchto žoldnéřů, Christopher Drotleft a Justin Cannon,27 ( McClain, Cannon + Drotleft po incidentu z Afghánistánu s povolením US armády a svého zaměstnavatele (bylo jim sděleno, že mají zůstat, ale nikdo jim nebránil v odchodu) za pomoci přítele uprchli přes Dubaj do US) byli v US v 1/010 postaveni před soud pro vraždu ( Afghanistan nemá s Washingtonem podepsanou dohodu upravující právní odpovědnost žoldnéřů), čtvrtý žoldnéř, Armando Hamid, zůstal.

19.4.010 britská agentura Reuters napsala, že Washington vyloučil, že by dvěma zaměstnancům firmy Blackwater ( Justin Cannon + Christopher Drotleft), hrozil trest smrti, maximálně doživotí ...

Pro agenturu AP vypověděli, že Blackwater je vybavila útočnými puškami AK-47, třebaže podle smlouvy s Pentagonem měli být neozbrojeni (Pentagon má smysl pro humor, klauzule o zákazu nošení zbraně by z těchto žoldáků učinila jediné neozbrojené osoby v Afghánistánu ... ) , a když vznesli dotaz, bylo jim řečeno, že za tyto starosti nejsou placeni, aby pušku nosili vždy a všude ( 16.4. 10 bylo pět bývalých „polních velitelů“ Blackwater v US obviněno z nelegálního vlastnictví střelných zbraní ) .

Blackwater jim dala okamžitou výpovědˇ za „ požívání alkoholu ve službě „, třebaže oba tvrdili, že se alkoholu nedotkli od 11/08, kdy do Afghanistánu dorazili (frma Blackwater, aby nedostala vyhazov, tak jak jej dostala z Iráku, kdy Pentagon smlouvu s ní již neobnovil, chce tímto „tradičním“ výpovědním důvodem zabránit šetření ohledně vybavení svých zaměstnanců zbraněmi, třebaže skutečnost, že její zaměstnanci jsou ozbrojeni , je v Afghanistánu veřejným tajemstvím ...) .

Senátor Carl Levin (D) zjištˇoval, zda důstojník Pentagonu, odpovědný za tento kontrakt , věděl, že Paravant je Blackwater , a dozvěděl se, že Paravant v nabídce neuvedl, že jde o Blackwater, takže Pentagon o tom neměl „žádné tušení“ , zatímco Senát si tuto informaci zvládl sehnat do pěti minut ...Pentagon odpověděl, že referencemi se měla zabývat firma Raytheon (ABC News 23.2.010 o této kauze informovala s tím, že majitel Blackwater/Xe/Paravant Eric Prince „svoji totožnost Pentagonu zapřel“ ...).

Ze zprávy senátora Carla Levina vyplynulo, že „ v terénu kontraktory firmy Paravant nikdo nekontroluje, protože firma Paravant na otázku, kdo za kontraktory v terénu zodpovídá, dlouho nedokázala odpovědět , a nakonec prohlásila, že má smlouvu s firmou Raytheon , která má zase smlouvu s Pentagonem v rámci Program Executive Office for Simulation,Training and Instrumentation /PEO STRI , a ten prý jejich dozor svěřil jistému nizozemskému důstojníkovi z Výcvikového střediska NATO v Afghánistánu, jehož šéf se podivil , proč by jeho důstojník měl kontrolovat žoldáky z firmy Paramount, a nadto v tomto středisku žádný nizozemský důstojník nepůsobí ... „ .

Šéf Výcvikového střediska afghánské armády přišel Pentagonu na pomoc, a tvrdil, že jistý Brian McCracken, jenž přešel od firmy Paravant k Raytheon, dorazil do Afghánistánu koncem dubna 09, aby žoldáky firmy Paravant kontroloval ...

Podle známého úsloví tajných služeb „ dobrý žoldák je žoldák, s nímž se snadno manipuluje a je pod nepřetržitou kontrolou ...“ .

Mnohdy jsou „kontraktoři“ za své neprofesionální chování v odvetu bráni za rukojmí či rovnou zastřeleni, a armádě je poté vytýkáno, že nedokáže ochránit „ civilisty “ ...

Výstižným příkladem bylo zlynčování (zapálení a oběšení) davem Iráčanů čtyř US občanů , zaměstnanců BlackwaterSecurity, ve Fallúdži koncem 3/04 , které odstartovalo vlnu násilností v tzv. sunnitském trojúhelníku, které byly ukončeny krvavým dobytím Fallúdži v 11/04 iráckými a US jednotkami ...

Nehledě na devastující způsob provedení , již samotný nápad zcela rozpustit (odzbrojit, demobilizovat ) iráckou armádu zavání úmyslem vytvořit v Iráku bezpečnostní vakuum a v nastálém chaosu jej lukrativně zaplnit soukromými voj. firmami : Pentagon již koncem 6/03 zveřejnil kontrakt na 48 mil. dolarů , který podepsal se soukromou voj. firmou Vinnell Corp., která, ve spolupráci s MPRI, měla vycvičit jádro „ nové“ armády ...

Současně kontrakt na výcvik „ nové “ irácké policie Pentagon podepsal s firmou DynCorpAerospace Operations ...

Nezaměstnaní z rozpuštěných bezpečnostních sil , které Pentagon přejmenoval na „povstalce“, vytvořili proti okupantům/SVF milice, což vyvolalo spirálu násilí, kterou žoldáci a jejich zaměstnavatelé k svému výdělku potřebovali ( až 1.000 dolarů na den za žoldáka, třebaže z chudé Ugandy soukromé vojenské firmy rekrutují muže i ženy do Iráku za pouhých 600 dolarů měsíčně, zatímco minimální mzda žoldáka je 10.000 dolarů za měsíc ) ...

Bezpečnostní chaos vyhovoval nejen SVF, ale i soukromým civilním bezpečnostním firmám, jqko Kroll, či Control Risks se sídlem v LON, která poskytuje služby britské vládě (Control Risks popřela zprávu Reuters ze 14.3.010 , že se připojila k nabídkové válce „kdo dá víc“ za prodávanou firmu Kroll, o kterou mj. usiluje The Carlyle Group či US General Atlantic) . Tyto civilní bezpečnostní firmy poskytovaly služby i US agentuře USAID a diplomatickému personálu ...

Paul Bremer , v letech 03-04 civilní správce Iráku , se postaral o to, aby soukromý bezpečnostní sektor nespadl do působnosti nových iráckých zákonů ...

V 5/04 kontrakt v hodnotě 293 mil. dolarů na poskytování zpravodajských služeb US armádě, koordinaci přes 50 SVF, ochranu US firem, které dostaly kontrakty v rámci rekonstrukce Iráku, dostala od Pentagonu britská firma Aegis Defence Services, vytvořená koncem roku 02 (v očekávání invaze do Iráku) britským generálem Sir Roger Wheeler (bývalým náčelníkem genštábu) , britským diplomatem Johnem Allan Birch (bývalý představitel UK u OSN ) , a bývalým britským podplukovníkemTim Spicerem *1952, veteránem z války o Malvíny/Falklandy , do konce roku 99 zaměstnancem SVF Sandline International, která po několika politických skandálech ukončila podnikání v 4/04 .

Podpluk.Tim Spicer se stal jejím zaměstnancem poté, co v roce 94 odešel z armády po skandálu v Sev. Irsku, kde jeho vojáci v roce 92 zastřelili neozbrojeného katolíka Steve McBride, za což v roce 95 dostali doživotí (z Maghaberry Prison byli propuštěni v roce 98 v rámci Good Friday /Belfast Agreement) ...

Hned po nástupu do Sandline International podpluk.Tim Spicer způsobil skandál, když s premiérem na Papua-Nová Guinea uzavřel v roce 97 kontrakt za 36 mil. dolarů proti separatistům, kteří obsadili důl Pangua na Bougainville Island (88-97) ... Kontrakt, o kterém se ministr obrany dozvěděl až z australských novin, jej rozčílil natolik, že premiéra svrhl ještě před jejich příjezdem, Tima Spicera s jeho žoldáky zatkl hned po příletu, postavil je před soud, a nakonec vyhostil . Podpluk.Tim Spicer si z polit. skandálu nic nedělal, naopak, soudil se s novou vládou o vyplacení peněz za zmařený kontrakt ...

Poté pro firmu pracoval v občanské válce v Sierra Leone ( šéf firmy Sandline byl hlavním akcionářem nadnárodní firmy DiamondWorks ...) , kdy si její služby, za souhlasu UK ministerstva zahraničí, najal indický milionář Rakeš Saxena, jenž doufal, že zaplatí-li vládě (prezidentu Kabbah) zbraně a poradenské služby proti povstalcům z RUF , dostane další koncese k těžbě diamantů ...

Tyto zbraně a služby zajišt ́oval podpluk. Spicer, navzdory embargu OSN na dodávky zbraní do Sierra Leone (rezoluce 1132) ... Spicer tvrdil, že firma byla obětí chameleónské politiky britského ministerstva zahraničí (Robert Cook) , které o dodávkách zbraní vědělo ( legální vláda byla „tu a tam“ nahrazena voj. juntou podporovanou barbarskou Revolutionary United Front/RUF, sponzorovanou Charlesem Taylorem z Libérie, šéf RUF a Taylor byli později obžalováni ze zločinů proti lidskosti ) ...

Spicer tvrdil, že 6 týdnů před provalením kauzy v 5/98 zaslal jménem Sandline International na britské ministerstvo zahraničí žádost , aby se LON při kontrole embarga do Sierra Leone více angažoval , aby se RUF opět nedostala k branám Freetownu, ale nedostal žádnou odpovědˇ... Dvě vyšetřovací komise + právní výbor OSN daly Spicerovi za pravdu, že britská vláda měla porušování embarga více kontrolovat ...

Blairova vláda v 1/99 prezidenta Ahmeda Kabbaha před povstalci vojensky ochránila ( britský ministr zahraničí Robert Cook v 6/00 při návštěvě Freetownu prohlásil, že cílem britské vlády je „vyrvat diamantové oblasti z rukou povstalecké RUF „ ) , protože každičký metr čtvereční Sierra Leone je rozporcovaný licencemi pro nadnárodní firmy ,které zde mj. těží diamanty, zlato, dioxid titanu a bauxit ...

Jde především o firmu Diamond Works se sídlem v CAN (její pobočky v Sierra Leone, Branchenergy a Branchmining, sídlí v daňovém ráji na Isle of Man ) , dále firmu Sierra Rutile (dioxid titanu), pobočka US firmy Nord Resources, belgickou Rex Mining, a firmu Global Exporation Corp. indického milionáře Rakeše Saxena (trestně stíhaného za podvody) ...

V roce 00 si Spicer založil SVF Crisis and Risk Management, v roce 01 přejmenovanou na Strategic Consulting International, a založil i filiálku specializující se na boj s pirátstvím Trident Maritime .

Kontrola žoldáků ze strany tajných služeb se zdá být chaotická i na francouzské straně, kde aktivity žoldnéřů a jejich nábor sleduje DPSD/Direction de la protection et de la sécurité de la défense na ministerstvu obrany, nicméně rozhodují o nich nejrůznější tajné služby, které si konkurují ( kontrarozvědka DST ), jedni žoldnéři nemohou bez rozkazu hnout ani malíčkem (z 11. ozbrojené divize DGSE) , zatímco jiní jsou volní jako ptáci, a mohou dělat, co je napadne (neplést si DPSD s DPS, ochrankou Národní fronty) ...

Své říká rovněž ministerstvo zahraničí , či Elysejský palác, počátkem roku 00 z iniciativy jednoho poradce Elysejského paláce byla vyslána speciální mise šesti žoldnéřů , která měla efemérnímu šéfovi Pobřeží slonoviny, generálu Robertu Guei, pomoci rozbít sítě opozice , ale o šest měsíců později byla mise, na příkaz Matignonu (sídlo vlády) zrušena ...

Vedle institucí africké mise žoldnéřů ovlivňoval především bývalý prominentní odbojář z 2.sv.v. Jacques Foccart/ Monsieur Africa , jenž, dosazen de Gaullem, francouzskou africkou politiku ( šéfoval autonomní „africké buňce „ Elysejského paláce) ovládal celá desetiletí , třebaže své sítě měl i Charles Pasqua , či pluk. Maurice Robert, šéf africké pobočky SDECE/Service de documentation extérieure et du contra-espionnage, a bývalý velvyslanec v Gabunu ....

V roce 94 během stodenní genocidy ve Rwandě PAR vyslala do Rwandy žoldnéřskou jednotku, navzdory mezinárodnímu embargu ze 17.5.94, které zakazovalo posílat do Rwandy zahraniční jednotky či zbraně ...

Tato jednotka zde zůstala i po masakrech .

V roce 97 se francouzští a srbští žoldnéři ( + hrstka z JAR,Togo,Angoly) zúčastnili ve službách konžské vlády (Kinshasa) bojů, které zastavily postup spojených jednotek Rwandy a Ugandy ... V 8/99 PAR vyslala žoldáky do Konga/Brazzaville (Francouzského) na podporu prezidenta Sassou Nguesso, po roce 00 byly francouzští žoldnéři přítomni v Zaire a na Pobřeží slonoviny .

Mnohdy se i stalo, že vlivní prominenti zorganizovali mise bez vědomí tajných služeb, a tyto je poté stahovaly či sabotovaly ( viz Francois-XavierSidos) ...

Jednou takovou misí „hloupého politika“ byla mise na Komory z 12/01, kterou se před tajnými službami podařilo zatajit, protože na převrat najatých 13 žoldáků nepocházelo ze žoldnéřských kruhů , kteří se vylodili v Moheli, či mise na Madagaskar z 6/02 ...

Když poté, co v roce 96 PAR zaplatila srbské žoldnéře, aby zachránili Mobuta před Kabilou, Kabila nastoupil do čela RDC/Zaire přejmenovaná na Demokratickou republiku Kongo, DGSE musela jistému politikovi v Elysejském paláci vyhrožovat vězením, jestliže zorganizuje žoldnéřskou misi na svržení Kabily ...

Pravicově orientovaný Bob Denard (Gilbert Bourgeaud) z franc. námořní pěchoty z Indočíny se svou jednotkou přešel do Alžírska, po svém propuštění z námořní pěchoty v působil letech 52-54 v koloniální policii v Maroku .

Poté, co byl v roce 54(25) odsouzen za organizování vraždy levicového premiéra Mendes-France (vyjednával ukončení války v Indočíně a odchod francouzských jednotek z Alžírska,Maroka a Tuniska), převzaly si jej, poté, co si odseděl 14 měsíců ve vězení, tajné služby : pracoval pro ně do roku 61 v Alžírsku, pro Foccarta od 12/61 v (Belgickém) Kongu, zde poprvé jako žoldák pod vedením Rogera Faulques (podařilo se mu vyvést bělochy z obklíčeného Stanleyville/film Divoké husy, tehdy se žoldákům říkalo les Affreux/the Awful : válčili za odtržení Katangy od Konga, čili na straně Moise Tshombe. Když se Tshombeho stát v Katanze zhroutil,Tshombe v 1/63 z Katangy uprchl (viz Kdo zabil gen. tajemníka OSN) , a Denard se s žoldáky přesunul do portugalské Angoly, a odkud byl franc. tajnými službami vyslán do Severního Jemenu,,který byl zmítán občanskou válkou mezi levicovou vládou v Adenu a promonarchistickými kmeny . LON i PAR zaplatila žoldáky, aby promonarchisty vycvičili ...

Po 18 měs. (v roce 65) se Denard vrátil do Konga , kde se Tshombe stal premiérem v Léopoldville, poté co byl pravicovými politiky, podporovanými Bruselem a CIA, svržen levicový premiér Patrice Lumumba, a poslán do Tshombeho Katangy „ k likvidaci“ ...

Denard zde likvidoval bolševické pohrobky Patricie Lumumby, kterého Tshombe, jak slíbil, umučil k smrti, a v 7/66 Denard zmařil odtržení Katangy od Konga, ke kterému tentokrát své svěřence nabádala MOW ...

Probelgický Tshombe byl v 11/65 svržen, když byl v zahraničí, plukovníkem MobutuSese Seko/CIA , velitelem jeho armády ...

V roce 66 Denard opět bojoval v řadách katanžských separatistů v jednotce belgických žoldáků vedených Jean Schramme, ale byli obklíčeni ve východokonžském Bukavu, Dénard byl zraněn, a spolu s dalšími zraněnými žoldáky prchl do Rhodésie ... Vrátil se s ostatními v 1/68 na kolech, aby na sebe upoutali pozornost obléhatelů , ale Bukavu stejně padlo.

Poté bojoval pro franc. tajné služby v nigerijské Biafře, poté žil v Gabunu,kde jako „voj. ochránce“ profrancouzského Omara Bonga , měl své hlavní sídlo : odtud se zúčastnil nájezdu proti Rovníkové Guineji v roce 70 ...

Komorské ostrovy/Moroni, nezávislost získaly v roce 75 ( jediný ostrov Mayotte se vyslovil pro setrvání ve svazku s Francií ) , jsou jediným státem, který je členem jak Africké unie, tak Ligy arabských států (je nejjižnějším islámským státem) , Organizace islámské konference a Frankofonie ...

V 8/75 Dénard na příkaz Foccarta svrhl prvního prez. Ahmeda Abdalláha, a nahradil jej vůči Francii smířlivějším Sajídem Džafárem, jehož v 1/76 svrhl jeho ministr obrany, bolševik, muslim a maoista Ali Soilih ( za dva roky jeho vlády se jej žoldáci pokusili svrhnout 7x) ...

Bolševik a maoista Soilih vytvořil po vzoru Maových Rudých gard jejich komorskou verzi (složené z mladistvých zabijáků, kterým tanzanští voj. instruktoři vymyli mozky, zatímco Soilih těmto 14letým dal hlasovací právo a zlegalizoval jim cannabis/konopí, na oplátku terorizovali starší generaci, která si mozky jen tak vymýt nenechala ...

V 1/77, po fiasku Denardovy/Foccartovy beninské operace Kreveta, OSN obvinilo Maroko(Hasan II) a Gabun(Omar Bongo) , a nepřímo Togo (Eyadéma) a Pobřeží slonoviny (Houphouet-Boigny) , že vyslaly do Beninu žoldáky v čele s Denardem , aby svrhl promoskevského Mathieu Kérékou... Právě tento žoldnéřský zásah přiměl OAJ/Organizaci africké jednoty, aby v 7/77 přijala úmluvu proti najímání a užívání žoldáků v Africe, která vstoupila v platnost v roce 85 .

V 5/78 se Denard, po misi v Rhodésii, vrátil se svými 50 evropskými žoldáky na Komory (oficiálně žoldáky najal staronový uchazeč o prez. křeslo Abdalláh) , a Aliho Soiliha svrhl , při puči byl Soilih „za nejasných okolností „ v 5/78 zavražděn ... PAR, za tichého souhlasu JAR, dosadila do funkce bývalého prez. Abdalláha (Time Magazine z 21.8.78) , Abdulkarim, potomek bývalého sultána , vysvobozený Dénardem z vězení, mu střídavě dělal premiéra či předsedu parlamentu ..

Dénard na Komorách za Abdalláha (78-89) šéfoval jeho prezidentské gardě evropských žoldáků o síle 600 mužů, která konkurovala komorské armádě ( a aby dostal komorské občanství, které potřeboval k podnikání (patřila mu sítˇhotelů) konvertoval na islám - měl 7 manželek, 8 dětí ) .

„Dénardovy“ Komorské ostrovy Dénardovi sloužili jako odrazový můstek k jeho misím pro Foccarta a franc. tajné služby v Angole a v Mosambiku, a taktéž pro jejich obcházení embarga uvaleného na apartheidní režim v JAR ...

26.11.89 se Denard s prezidentem Ahmedem Abdalláhem pohádal (hádku slyšelo několik lidí), když Abdalláh požadoval, aby Dénardovy žoldnéři byli začleněni do komorské armády, anebo složili zbraně , tj. měl přijít o post šéfa prezidentovy ochranky ... Téhož dne v noci při zinscenovaném útoku proti prezidentskému paláci podle jedné verze jistý důstojník na rozkaz Dénarda Abdalláha zastřelil , podle druhé verze byla do jeho ložnice odpálena protitanková střela ...

Při přestřelce zraněný Denard byl během několika dnů nato francouzskými výsadkáři evakuován a ukryt v JAR ( operace Azalka) ...

V důsledku této události VS OSN v 12/89 přijalo mez. úmluvu proti využívání, výcviku a financování žoldnéřů, vstoupila v účinnost až v roce 01 ...

28. 9/95 Dénard , jenž se svými žoldáky tajně na nafukovacích člunech vylodil 27.9.95 na Komorách, svrhnul na přání Foccarta prez. Saída Mohameda Džohára, staršího nevlastního bratra Sajliha, jenž se vyhlásil prezidentem den po zavraždění Abdalláha ( třebaže PAR chtěla za prezidenta dosadit Abdulkarima) , a stal se nekontrolovatelným tyranem . Teprve poté zaintervenovali franc. výsadkáři (oficiálně, aby Dénarda a jeho žoldáky „zadrželi, de facto sesazeného prez. odvezli „ k ledu“ na ostrov Réunion ).

Dénard údajně strávil 10 měsíců ve franc. vězení – franc. výsadkáři podle médií Dénarda „zajali“ , ale ve skutečnosti se tento vzdal bez jediného výstřelu , třebaže kromě svých evropských žoldáků měl k dizpozici i 300 Komořanů , vyzbrojených kulomety .... Dénard údajně strávil 10 měsíců ve franc. „vězení“ , zatímco Foccart dosadil do uvolněné funkce prez. Mohameda Taki Abdulkarima, jenž však odmítl udělit Dénardovi povolení k opětovnému návratu na Komory, načež v 11/98 záhadně zemřel, jeho rodina tvrdila, že byl otráven, pitva jeho těla však nebyla povolena ...

Po smrti Foccarta,hlavního objednavatele převratů v Africe, v 3/97, měl být Dénard v PAR spolu se svým poručíkem Dominikem Malacrino, postaven v 5/99 v kauze vraždy prezidenta Abdalláha před soud, ale prezidentova rodina pár dní před zahájením procesu svoji žalobu stáhla, a soud řízení zastavil „pro nedostatek důkazů“ , v jeho prospěch se vyslovili bývalí gaullističtí předáci, včetně Charlese Pasqua ...

Dénard ani v požehnaném věku (70) nezmizel ze žoldnéřské scény : v roce 01 jej stíhala italská prokuratura , protože se pokoušel mezi příslušníky italské extrémistické pravice najmout žoldáky pro svržení komorského prez. pluk. Azali Assoumani, jenž Dénardovi rovněž nepovolil návrat na Komory ...

V 3/06 byl Dénard (a jeho 26 žoldnéřů, z nichž mnozí byli bývalí členové DGSE) postaven před soud podruhé, tentokrát za svržení prez. Džohára v roce 95. Třebaže francouzský soud uznal odpovědnost Foccarta , jenž mu během převratu několikrát volal, a francouzské DGSE, odůvodnil podmíněný pětiletý trest vězení tím, že „žoldnéře plnění rozkazů toho, kdo jej platí, neomlouvá „ ...

Podmínku soud uložil právě proto, že plnili rozkazy francouzského státu ( to potvrdil v 10/ 05 novinářům i svržený Džohár, jenž uvedl, že šéf jeho bezpečnostní služby , jistý franc. důstojník „kpt. Rubis“ , kterého mu francouzské tajné služby podstrčily, o chystaném puči věděl ) ... (Le Monde z 9.3.06)

Odvolací soud v 7/07 změnil rozsudek na čtyři roky, tři podmíněně, jeden nepodmíněně, ale Dénard ještě před nastoupením trestu v 10/07 ve věku 78 let zemřel, alespoň jeho smrt oznámila jeho sestra ..., (Le Figaro + BBC News + AFP ze 14.10.07, Le Monde z 15.10.07 s tím, že vždycky jednal v zájmech franc. státu, The Times , The Indepent + The Guardian ze 16.10.07) .

Jeho život dobrodruha popsal jeho spoludruh v boji Francois-Xavier Sidos, jenž v roce 02 vydal knihu Les soldats libres ( v „důchodu“ Denard a Sidos kandidovali za Front National Jean-Marie LePena , tvrdili, že svými převraty stavěli zedˇproti komunismu ), viz také Le Monde z 3.9.01 .

Politiku per procura skrze žoldnéře , třebaže formálně proti ní vystupovali, prováděl gen. de Gaulle (odtržení konžské provincie Katanga, či Biafry (67-69), Pompidou (Katanga, Biafra 69 -70 ), d ́Estaing (Komory,Benin) , Mitterrand (Čad, Gabun) , Chirac ( Zaire 96/97, Congo Brazzaville 97-98 + 00), Pobřeží slonoviny (00+ 02,03) ...

Koncem roku 96 PAR vyslala 30 francouzských žoldnéřů , třebaže jen jako symbolické gesto přátelství , na pomoc zairskému diktátorovi Josefu Mobuto, kterého obklíčily jednotky Laurenta Kabily ...

Žoldnéři šli do předem prohraného boje, neměli zásoby ,neměli zbraně, jednotky Mobuta byly naprosto apatické a demoralizované. Za těžkých podmínek v terénu se vyostřila na ostří meče nejen rivalita mezi dvěma francouzskými tajnými službami, ale i mezi žoldnéři francouzskými a srbskými ...

Velmi brutálně se chovali černoští žodáci v občanské válce v Sierra Leone, (navzdory v roce 99 uzavřenému příměří pokračovala až do roku 03), zejména velitel Sam Bockarie, placený budoucím prez.Libérie Charlesem Taylorem .

Sam Bockarie , 3.3.03 obžalovaný ze zločinů proti lidskosti, byl v Monrovia 6.5.03 údajně zavražděn , pravděpodobně na příkaz Taylora, kterého svými výpovědˇmi u soudu mohl zkompromitovat ...

V 7/03 byl v JAR k podmínce za nábor žoldáků na Pobřeží slonoviny odsouzen Richard Rouget, Jihoafričan francouzského původu ...

V roce 02 Charles Taylor vyslal z Libérie žoldáky na pomoc pučistickému generálovi Robertu Guei, jenž se v 12/99 prvním pučem v historii Pobřeží slonoviny chopil moci (třebaže jej sám nevedl) , a poté titíž liberijští žoldáci bojovali za Guei v řadách povstalců proti prez. Gbagbo, jenž v 10/00 vyhrál volby,které Guei neuznal ... Na pomoc Gbagbo PAR vyslala francouzské žoldnéře, kteří doplnili vládní jednotky .

V 8/04 si prez. Gbagbo najal ukrajinské stíhací piloty , kteří ,kromě technické pomoci letectvu, mají v náplni práce výslovně stanovenou povinnost účastnit se bojů, včetně bombardování, což si již vyzkoušeli na palubě bitevních vrtulníků Mi-24 ...

Vyslání žoldnéřů může také plnit kouřovou clonu na odpoutání pozornosti veřejného mínění , protože skupina od hlavy k patě potetovaných hromotluků s vyholenými hlavami , kteří si hrají na turisty na nepravděpodobném místě , pozornost jistě upoutá .

Když jiskřily vztahy mezi odstupujícím malgašským prezidentem Didierem Ratsiraka, a nově zvoleným prezidentem Markem Ravalomanana, 18.6.02 odcestovala na palubě letounu Falcon 900 z Paříže na Madagaskar nápadná skupinka 12 franc. a východoevropských žoldnéřů najatých firmou APIS, kteří byli na příkaz franc. ministerstva zahraničí zadrženi na tanzanském letišti Dar es-Salaam ihned po výstupu z letadla ... Byli pravděpodobně najati Ratsirakem, aby mu poskytli kouřovou clonu pro jeho jiné nekalé aktivity ...

Dříve byli francouzští žoldáci, většinou důstojníci z Indočíny a zAlžírska ( jejich seznam vydalo Mouvement Algérien des officiers libres anp.org.), profesionálně spolehliví, a to až do Čadu/80.léta ( Shramme, Mike Hoare) . Po nich nastoupila „nedisciplinovaná“ generace „zelenáčů“ , která se nechává najmout kvůli „adrenalinu“ či „ze zvědavosti“ na jednu či dvě mise, a poté o ni až do důchodu hovoří po barech, zatímco praví profesionálové na této dráze vydrží dlouhodobě, vykonávají profesi žoldáka automaticky, a jen pro peníze (5.000 – 8.000 euro měsíčně) , hrstka z nich i z politického přesvědčení (např. bojují na straně křestˇanské menšiny Karenů v Barmě ) ...

Z hlediska politické orientace mezi nimi jednoznačně převažuje extrémní pravice, ale najdou se mezi nimi i aktivisté z řad ultralevice,či monarchisté ...

Většinou jde o vojáky z povolání, kteří „byrokratickou“ armádu ( výsadkové pluky, nám. pěchotu) opustili ve věku kolem 20-30, výjimečně mají jen základní vojenský výcvik ...

Mezi dvěma misemi je zaměstnávají nejrůznější bezpečnostní agentury.

Milionáři z nich se díky „správným kontaktům“ v diáři, kteří při svých misích získali, podílejí na výnosném obchodu se zbraněmi či na rekrutování nových žoldáků ... (La Revue Défense č.3/99, Libération ze 4.2.99 + 23.3.01, Le Monde ze 4.4.07)

Anglosasové si po 9/11 ze soukromých voj. firem učinili lukrativní „ průmysl „ ( mj. Sandline International/UK, Global Risk/UK ,která mj. poskytuje ochranu královským rodinách z Perského zálivu, Genric/UK zajišt ́ovala ochranu britským jednotkám v Basře, Control Risks /UK se specializuje na bezpečnost na mořích, Alpha Five/UK sídlí v Hongkongu , britsko-italská firma Presidium International sídlí na Seychellách , E2G Research Group se sídlem v LON, viz The Observer z 19.1.97 Corporate Dogs of War grow fat amid the Anarchy in Africa, The Observer z 31.1.99, The Independent ze 4.5.98, The Times z 5.9.98, Financial Times z 20. 2. 02 ) ...

Za US firmy, oblíbené Pentagonem ( tyto firmy mohou mít rovněž kontrakt od US ministerstva zahraničí či od vládní organizace USAID,zal. roku 61 prezidentem JFK - na choulostivých operacích v zahraničí se zejm. od roku 01 může podílet i nadace NED/ National Endowment for Democracy) , to jsou/byly především Dyncorp (90.000 zaměstnanců, za skandálu Irangate byl jejím kmotrem Oliver North) ...

Od roku 93 firma Dyncorp chránila US zájmy (firmy Texaco) v Kolumbii, kde pod rouškou boje proti narkoobchodu ve skutečnosti ruku v ruce s latifundisty/ narkoobchodníky medellínského kartelu potlačovala sociální hnutí ( z banánovníkových plantáží a z ropných oblastí odsouvala/likvidovala osoby podezřelé z podpory povstalců, kteří blokovali těžbu a dopravu ropy, přičítá se jí zavraždění nejen významných odborářských předáků, ale i několika nepohodlných pravicových politiků , např. liberála Galána, kandidáta na prezidentský úřad ), a pseudopovstaleckými buňkami měla zamezovat případnému jednání Bogoty s povstalci ...

Stejné úkoly pro velkoplantážníky/narkoobchodníky jistila od roku 87 izraelská firma Sperhead Ltd/Hod Hehanitin , Dyncorp ve svých polovojenských jednotkách zaměstnávala žoldáky z Guatemaly, Hondurasu, Peru , v 3/03 ji odkoupila firma Computer Science Corp., která často sponzoruje světové sportovní události/sportovce ... (Právě žoldáci US SVF dobyli zpět oblast Caguán, v níž kolumbijská vláda zahájila vyjednávání s povstalci ...) .

Zájmy firmy British Petroleum ,US Triton Energy a francouzské Total měla v Kolumbii v letech 97-98 na starosti britská firma Defence Systems ,která ve spolupráci s kolumbijskou armádou cvičila místní žoldáky pro polovojenské milice/eskadry smrti, zbraně pro ně kupovala od izraelské firmy Silver Shadow ...

V 12/98 vrtulníky bombardovaly vesnici Santo Domingo na hranicích s Venezuelou a zabili 18 rolníků (podle nich povstalců), a poté se vrátily na svoji základnu na pozemku, která patří Occidental Petroleum , ze které vzlétávala i letadla společnosti Florida Air Scan ( bezpečnostní kontrakty + obchodní špionáž) ...

Na pozemcích jak speciálních US jednotek na jihu Kolumbie ( Tres Esquinas + Larandia) , tak na pozemcích Texas Petroleum Co., bývalí US důstojníci/z bývalých britských komand SAS ve službách Dyncorp , spolu s bývalými důstojníky iz. arnády /Mossadu (jeden z nich, podpluk. Yair Klein, později „pracoval“ jako žoldák v Libérii a Sierra Leone, kde byl v roce 97 zatčen pro ilegální obchod s diamanty, ale z vězení utekl) poskytovali výcvik nejrůznějším paravojenským jednotkám, které pro voj. a policejní jednotky vykonávaly špinavé práce (eskadry smrti) v boji proti potenciálním přívržencům povstalců z řad civilistů ( rolníci, odboráři, intelektuálové), viz zpráva Komise OSN pro lidská práva z 2/90 ...

Polovojenské jednotky (v Kolumbii jich bylo přes 140) sloužily i k zamaskování zvláštních oddílů armády/policie, které provozovali/sponzorovali nejrůznější politici, měly k dizpozici i útočné vrtulníky, a unášely a vraždily nepohodlné politické oponenty a novináře ...

Washington chtěl k přímému voj. zásahu proti FARC a ELN pravděpodobně využít 9/11 ( Colin Powell , Donald Rumsfeld tlačili v tomto směru na Kongres, US velvyslankyně v Bogotě Anne Patterson, v 11/01 ostentativně poukazovala na podobnost situace v Kolumbii a v Afghánistánu, zatímco o pár dní později koordinátor boje proti terorismu na US ministerstvu zahraničí Francis Taylor vyhlašoval „ vůli US uchýlit se v Kolumbii v zájmu ochrany ropných polí, rafinérií a ropných přístavů, a v boji proti FARC= narkomafii ke všem prostředkům ( US média nastolila jednoduchou rovnici : marxistické Che Guevary financují narkobossové, tudíž boj proti marxistům znamená boj proti narkobossům) , aby zde do zárodků udusily terorismus ...“ ( AFP z 10.2.02, Le Point z 3.5.02, v roce 99 Washington Chavezovi vytřel zrak, když se vojensky uchytil v Ekvádoru ,což Chavez nazval voj. okupací , a vydržel zde i za Lucia Gutiérreze, jehož média zpočátku charakterizovala jako ekvádorského Chaveze, avšak, kromě jiných aspektů, by Washington při přímém tažení do Kolumbie pod záminkou války proti terorismu nemohl ignorovat hlavní pravicovou polovojenskou teroristickou skupinu AUC/Autodefensas Unidas de Colombia, proto formálně požádal o vydání vůdců všech třech hlavních iniciátorů terorismu : FARC (jih K.), ELN (sever K.), a AUC ...

Jeden týden po návštěvě mluvčího US ministerstva zahraničí v Bogotě prezident Pastrana (98-8/02), za přímé podpory US (400 US voj. poradců, 60 US vrtulníků) , zahájil ofenzívu proti povstalcům, o tři dny později, 25.2.02, byla 6 měsíců před volbami unesena nepohodlná kandidátka na prezidentský úřad s proekologickými ambicemi, Ingrid Betancourt ...

V 4/02 prez. Pastrana požádal Washington o voj. pomoc proti povstalcům (třebaže tento bývalý starosta Bogoty a pozdější velvyslanec ve Washingtonu(05-06) první dva roky ve funkci, navzdory protestům Washingtonu a kolumbijského genštábu, s povstalci vyjednával) ...

Prezidentem se po úspěšném únosu Betancourtové stal „US jestřáb“ Alvaro Uribe, třebaže před svým zvolením sliboval jednání s povstalci , si s Bushem Juniorem naopak dohodl, že proti povstalcům podnikne rozhodující ofenzívu ( přes 1.000 členů FARC bylo v období 8/02-7/03 zabito, a stejný počet složil zbraně) ...

Výsledky voleb ještě ze sčítání nezaschly, a do Bogoty přijel novému prezidentu pogratulovat náměstek US ministra zahraničí pro Latinskou Ameriku, Otto Reich , o dva měsíce později Kongres schválil oficiální voj. pomoc Bogotě, tzv. „ plán Kolumbie“ poté, co se US ropným firmám usazeným v Kolumbii, a US zbrojním podnikům , podařilo prostřednictvím svých lobbistů (vyplatily jim za tuto službičku 6 mil. dolarů) přimět Kongres, aby jej v den Uribeho „ korunovace“ odhlasoval ... (V ten samý den bylo u prez. paláce zabito 21 lidí, poté, co jej „někdo“ ostřeloval raketami, a v rámci udržování chaosu 7.2.03 v jednom klubu v centru Bogoty exploze auta naloženého výbušninami na místě zabila 33 lidí , výbuch, podle listu Le Figaro z 11.2.03, nesl podobnosti s výbuchem v Oklahoma City z 4/95, 168 mrtvých ...

Washington vyhlásil boj kolumbijskému narkoterorismu, v rámci kterého na samém počátku vstoupil do boje s povstalci zadními vrátky, třebaže US jsou největším dovozcem kolumbijského kokainu, a třebaže tento obchod poskytuje US záminku pro voj. přítomnost v této oblasti + záminku kdykoliv voj. zasáhnout, není proto divu, že US boj proti kolumbijskému narkoteroru dopadl takto : zaměstnanci firmy Dyncorp, kteří sami narkoobchod provozovali, práškování kokových polí jedovatými herbicidy značně odbyli, protože do dvou let se v Kolumbii kokové plantáže nejen rozrostly ze 125.000 na 160.000, ale Kolumbie se stala světovým producentem kokainu číslo jedna/580 tun ročně, třebaže Washington tvrdil, že např. v roce 02 bylo zlikvidováno 14.000 ha polí s kokou ... (Le Figaro z 11.2.03, stejného výsledku dosáhly US v boji proti narkoobchodu v Afghánistánu, po jejich invazi se Afghánistán stal největším producentem opia na světě ...) .

O tom, jak US bojují proti narkoobchodu v Kolumbii svědčí kauza „Vladimiro Montesinos“, syna zatvrzelých peruánských komunistů, jenž po ukončení studií na US voj. akademii v Panamě, se stal placeným agentem CIA, střídavě seděl ve vězení či jako poradce ve vládě .

Když jej vyhodili z armády, jeho tajní sponzoři mu do třech měsíců obstarali titul JUDR , a stal se nejproslulejším obhájcem nejprominentnějších peruánských a kolumbijských drogových bossů, mj. kolumbijských kmotrů Evaristy Ardily a Jaime Tamayo.

V roce 90 obhajoval obskurního prezidentského kandidáta Fujimoriho ,jenž měl být postaven před soud pro podvody s nemovitostmi , ale soudní spis Fujimora zmizel, a Fujimori v 7/90 „vyhrál“ volby : Montesinos (jako odměna pro CIA) se stal prezidentovým šéfporadcem a šéfem peruánských tajných služeb ...

Třebaže Montesinos ( a náčelník genštábu gen. Rios) s vědomím Fujimora výnosně obchodoval s medellínským kartelem/Pablo Escobarem (dostával od kartelu 50.000 dolarů měsíčně) , CIA /DEA mu ročně po 10 let jeho kariéry ve funkci šéfa tajných služeb „na potírání“ narkoobchodu dekorativně vyplácely 1 milión dolarů ( viz týdeník The Economist z 8.2.01,) ...

Vaz tomuto agentu CIA zlomily prez. volby v roce 00 , ve kterých opět „vyhrál“ Fujimoro, ale krátce poté opozice v TV odvysílala z jeho kanceláře odcizené video (které si pořídil , jako obvykle, sám Montesinos , pro pozdější účely vydírání) , na kterém se Montesinos snažil uplatit členy volební komise, aby upravili výsledky prezidentských voleb, takže Clinton na oko pohrozil, že volby neuzná, což však neučinil, protože US potřebovaly Peru jako základnu „pro boj s FARC „ , která operuje na jihu Kolumbie při peruánských hranicích ...

V 1/05 byl v Peru jako ctnost z nouze zahájen proces s Vladimirem Montesinos (protože jim ho jako uprchlíka do Venezuely s velkými fanfárami v 6/01 posměšně vydal Chavez , zatímco Fujimori uprchl do Japonska) ...

Při procesu se mj. probírala skutečnost, že ( nejen MOW, Havana a Chávez ), ale i CIA/voj. tajné služby přes Peru prodávala zbraně FARC : v roce 00 se po volbách provalila dodávka 10.000 kalašnikovů pro voj. velitele FARC Tomase Caracase.

Zatímco Montesinos zarputile tvrdil, že dodávku objevil on, Jordánsko, odkud zbraně do Limy byly letecky odeslány, verzi Montesinose popřelo s tím, že obchod jordánská vláda řádně dojednala s peruánskou vládou ( s klanem Montesinose , provozoval i Colina Group) ...

V rámci vzájemně výhodné spolupráce Montesinos obchodoval i s Rusy, viz kauza Jevgenij Ananijev, bývalý podpluk. KGB/zahraniční rozvědka, napojený na mafiána Ališera Uzmanova (okruh jeho přátel : mj. mafiáni Gafur Rachimov ,Sergej Michailov, Andrej Scotch,Oleg Děripaska + Roman Abramovič, od 11/00 byl Uzmanov poradce šéfa Gazpromu Vjachireva, ačkoliv Uzmanově bance Ruská banka v 6/00 odebrala licenci, poté, co finanční konta mafie byla úspěšně přes Atomrudmet převeda do daňových rájů , v 8/06 Uzmanov skoupil pro Gazprom Media/Putina před parlamentními (07) a prez. volbami (08) poslední „nezávislé“ vydavatelství Kommersant, což jim vítězství v nich virtuálně zajistilo ...), jenž jej v roce 93 seznámil se šéfem zbrojovky MAPO „Mig“ Vladimírem Kuzminem (okruh jeho „přátel“ : Jastržembský,Soskovets,Koržakov), jehož poradcem se Ananijev stal ...

Krátce nato tito druzi založili MAPO Bank ( s cílem vytvořit finanční-průmyslový kolos Atomrudmeta s účty v zahraničí ) , v 8/97 se Ananijev stal , na základě Jelcinova dekretu gen. řed. státní firmy pro vývoz zbraní Rosvooruzhenie (někdy již použité stíhačky prodávali jako „nové“ ) .

Díky tomuto jmenování firma MAPO Bank získala „kredit“ pro svoji klientelu v řadách tajných služeb :FSB,SVR,GRU , ale koncem 90, let si tajné služby své účty musely převést do jiných bank, protože MAPO Bank se stala finančním centrem organizovaného zločinu (hlavní bankou Atomrudmet) ...

Ananijevovu kariéru v Rosvooruzhenia zruinovalo praní špinavých peněz přes švýcarské a italské banky ve spolupráci s agentem CIA Montesinosem (peruánská vláda oficiálně zaplatila Minsku (obchod koordinoval Ananijev) za tři stíhačky MIG 300 mil. dolarů, třebaže stály jen 100 mil. dolarů ...

Uzmanov pomohl Putinovi podrazáckými metodami vyhnat US firmy a US vojáky z Uzbekistánu (podplatil prez. dceru za 80 mil. dolarů, takže licence na těžbu plynu dostal jen Gazprom) a firmu De Beers z diamantových dolů v Archangelsku ...

V 9/06 Montesinos dostal 20 let vězení .

Špinavá válka vůči civilistům (viz Stínoví zabijáci ze zvláštních jednotek) nabrala na obrátek ...

Anne Pattersonová po přijetí plánu Kolumbie prohlásila, že „ výcvik kolumbijské armády bude výhradně v rukou US speciálních jednotek .. „ , což francouzský tisk komentoval jako „vietnamizaci“ konfliktu, zatímco Chavez, kterého Bogota oprávněně obviňovala z podpory FARC, se připravoval na vpád US jednotek do Venezuely ( nicméně na schůzce zemí Andského paktu v 3/03, jedině Panama, bezvýhradný spojenec US, označila FARC za „teroristickou „ organizaci ) ...

Ropovod Caňo Limon, častý cíl útoků FARC, začaly hlídat Zelené barety .

Částka věnovaná po přijetí plánu Kolumbie na služby soukromých voj. firem/SVF se vyhoupla na 1.3 mld dolarů ( Washington část z nich dostal na „ rozvoj „ Kolumbie od Světové banky, proto jako první položku za 30 mil. dolarů za ně nakoupil nový špionážní letoun RC-7, protože starý letoun RC-7 se 23.7.99 zřítil u ekvádorských hranic, když sbíral informace o FARC, přes Havanu a Chaveze sponzorované GRU ) „... Smrt pěti údajně protidrogových US agentů na jeho palubě vyvolalo v US skandál ...

Nově nakoupený letoun byl pronajat soukromé voj. firmě Northrop Grumman Corp., která bude dál pokračovat v započaté práci ...

US soukromé voj. jednotky v Kolumbii řídí Pentagon přes US ambasádu, pro kolumbijskou vládu jsou tabu jak žoldáci z nich, tak jejich výzbroj ... Zaměstnanci těchto SVF vstupují na kolumbijské území s turistickým vízem, de facto požívají právo exteritoriality(diplomatickou imunitu).

V 9/03 Uribeho Bogota „konečně“ podepsala s Washingtonem smlouvu, ve které se zavázala, že nebude bez souhlasu Washingtonu podávat na US občany (žoldáky) žaloby k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu, jestliže tito případně spáchají zločin proti lidskosti ...

Prez. Alvaro Uribe ve své volební kampani sliboval „ bezpečnost na demokratických principech“ , takže vybudoval lokální „rolnické armády“ o síle 25.000 mužů, podléhající vedení žoldáků, a ještě více rozšířil stávající sítˇ jednoho miliónu udavačů ...

Firma Lockheed-Martin se stará o bitevní vrtulníky a dopravní letouny těchto SVF, zatímco Northrop pro ně udržuje sedm výkonných radarů ...

Firmy ManTech , TRW, Matcom, Alion pořizují letecké fotografie, monitorují a analyzují komunikace , a odesílají je do Agentury obranných informačních systémů/DISA Jižního velitelství/Southcom se sídlem v Miami, a do CIA .

Poté jsou tyto informace rozesílány na příslušná místa – kolumbijská armáda bude jistě až na místě posledním, pokud vůbec bude jejich příjemcem ( jak Pentagon, tak US ministerstvo zahraničí naznačily, že většina zpravodajských informací nebude „jen tak rychle“ Bogotě předána , protože tato na jejich přijímání není technicky vybavená – k čemu tedy asi slouží všichni ti najatí voj. poradci ) ...

US VSF Arinc se stará o voj. letiště, Rendon Group bývalé důstojníky proškoluje, jak plán Kolumbie, což byl onen nový Marshallův plán hospodářské pomoci , který Kolumbii sliboval během své prez. kampaně prez. Pastrana, „prezentovat“ , ACS Defense poskytuje voj. poradenství o plánu Kolumbie US ambasádě ...

Během pěti let (98-03) záhadně zahynulo 20 „kontraktorů“ , první dva z nich „oplakala“ firma Eagle Aviation Service and Technology /EAST, subdodavatel firmy DynCorp, zapletená svého času do Irangate.

Uvedla, že se se svými letouny zřítili, když ničili plantáže koky, jiné zdroje naznačují, že je zajali a zabili povstalci .... Třetím byl Michael Demons z DynCorp ze základny Larandia, jenž zemřel na zástavu srdce, podle pitvy na předávkování heroinem a morfiem ...

Alexander Wakefield Ross z DynCorp byl roztrhán na kusy vrtulí v 8/02 (jeho matka však tvrdila, že byl zavražděn, protože netušil, že někteří jeho kamarádi byli narkoobchodníky ... ( špan. týdeník El Pais přetiskl z jednoho kolumbijského deníku následující „ Gringos, kteří podle „plánu Kolumbie“ mají ničit plantáže s kokou , jsou ve skutečnosti Rambové bez jakýchkoliv skrupulí, kteří se na obchodu s heroinem aktivně podílejí ... „ ) .

12.5.00 letištní policie bogotského letiště ElDorado objevila heroin na palubě soukromého letadla firmy Federal Express, který měl heroin dopravit na US základnu Patrick AFB na Floridě . Pašovali jej zaměstnanci firmy DynCorp.

V roce 00 bylo 10 zaměstnanců firmy DynCorp zapleteno do obchodu s amfetaminem, ale vyšetřovací zpráva z kolumbijského ministerstva spravedlnosti „ zmizela“ , a dotyční zaměstnanci byli ze země jen vyhoštěni ...

Pentagon nemedializoval ani zadržení tří zaměstnanců firmy California Microwave Systems, která pro něj obstarává zpravodajské informace, povstalci z FARC 13.2.03 , o kterých US média psala jako o „rukojmích „ ...

Další US firmy stejného zaměření : Defense System Ltd., Military Professional Ressources Incorporated/MPRI ( jejíž výkonný řed. , bývalý gen. Carl Vuono, byl šéfem US sboru náčelníků štábů v době invaze do Panamy/Operation Just Cause, kterou v 12/89 vyhlásil prez,. Bush Senior za svržení gen. Noriegy, a v době války v Zálivu 8/90/2/91, KBR-Halliburton, která ovládla Irák, letiště v Bagdádu střežila firma Custer Battles, Combat Support Asssociates s ústředím v kuvajtské Doha, Vinnell Corp. má zlatý důl v Saúdské Arábii, zatímco v Kolumbii má zlatý důl Northrop Grumman a Airscan International (ta i v Angole) . Firmu Wackenhut v roce 02 získala Group4 Falck se sídlem v Kodani, firma Crucible podniká v letectví.

Stovky dalších firem jsou připravené dnem a nocí dopravit žoldáky i s výzbrojí kamkoliv na světě ... ( The New York Times z 28.11.98 +15.5.02, US Today z 1.3.00 , The Washington Post ze 4.6.01 +2.6.03 +25.8.03)

V roce 05 bylo v Iráku kolem 50.000 kontraktorů od 400 soukromých voj. firem s průměrným platem 10.000 dolarů za měsíc, včetně bývalých příslušníků Francouzské legie či bývalých příslušníků franc. elitních jednotek : anglosaští verbíři v LON jim většinou nabízeli kontrakt na 45 dní za 10.200 euro, obvykle střežili nějaký objekt (všechny pečlivě evidovala DGSE, mj. z těchto přehledů dokáže předvídat i možné převraty ) ...

Rozsáhlou kampaň ve Francii prostřednictvím dvou bývalých legionářů, jednoho zběhlého, zahájila v 10/05 US firma Executive Security and Aviation Solutions /ESAS, zejm. mezi výsadkáři : stačilo poslat životopis na emailovou adresu jednoho z nich ...

Francouzské žoldnéře najímá hlavně firma Unity Resources Group, ale výhradně jen bývalé legionáře z výsadkového praporu 2.REP : jedním z jejích významných rekrutů byl 36letý(04) legionář, narozený v bývalém Československu (na území dnešní ČR), jenž byl v roce 00 v ochrance pučistického prezidenta Pobřeží slonoviny Roberta Guei (Le Monde z 26.11.05) ...

Byl rekrutován jako šéf týmu v roce 04.

Autor: Andrea Kostlánová | čtvrtek 29.4.2010 13:49 | karma článku: 17.53 | přečteno: 4952x

Další články blogera

Andrea Kostlánová

Hybridní zbraň Ruska veřejně prospěšnou stavbou ?

Ruský plyn proudí do Česka nejen přes Ukrajinu a Slovensko, ale i alternativními trasami - plynovodem Gazela napojeným na Nord Stream po dně Baltského moře ( porušuje všechny zavedené ekologické normy ),

22.2.2019 v 13:43 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 623 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Podrobnosti sestřelení SA1812 a MH17 jasně ukazují na Kreml

K majetku se Putin dostal přes tambovskou mafii, k politické moci přes Borise Berezovského. 1990 po návratu z NDR Putin působil jako agent KGB na rektorátu Leningradské univerzity, kde Anatolij Sobčak, první demokraticky zvolený

10.12.2018 v 10:48 | Karma článku: 23.37 | Přečteno: 1505 | Diskuse

Andrea Kostlánová

1968 a falšování historie ze strany Putinova Ruska

Politicky nejistý rok 1968 provázelo mnoho záhadných sebevražd a úmrtí, likvidovali se zejména poslední svědci v souvislosti s vraždou Jana Masaryka ( 10.3.48 v den, kdy se poprvé měla veřejnosti představit nová poúnorová vláda ),

12.9.2018 v 15:12 | Karma článku: 18.58 | Přečteno: 784 | Diskuse

Andrea Kostlánová

1968, generál Šejna a válečné zločiny čsl. komunistů

V 2/68 byl zatčen pro podezření z „hospodářské“ kriminality Šejnův spolupracovník politický gen. Miroslav Mamula /1921-1995/, vedoucího 8. oddělení ÚV na ministerstvu obrany, jenž měl se Šejnou plánovat vojenský puč na podporu

10.9.2018 v 14:35 | Karma článku: 19.06 | Přečteno: 1500 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martina Studzinská

Lidi, mluvme spolu

Znáte to. Máte fajn kamaráda a jednoho dne to přijde jako blesk z čistého nebe. Zabrousíte na ožehavé téma. Nejčastěji v tom bývá politika. Nebo globální oteplování či migranti.A je tady společné tabu.

22.2.2019 v 15:27 | Karma článku: 6.86 | Přečteno: 169 | Diskuse

David Dvořák

Česká pošta – sice nedoručujeme, zato zdražujeme ...

Management ČP bez náhrady propustit se zákazem práce ve státních firmách, řadové pracovníky losem rozdělit mezi fungující konkurenci.

22.2.2019 v 13:45 | Karma článku: 36.34 | Přečteno: 1066 | Diskuse

Pavel Hruban

Hráli jsme vám a vy jste netancovali

"Hráli jsme vám a vy jste netancovali, naříkali jsme a vy jste nelomili rukama." Takto charakterizuje Kristus chování svých posluchačů. Nechováme se stejně? Jeho slova jsou varováním i pro nás.

22.2.2019 v 12:12 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 342 | Diskuse

Libuše Palková

Biafra a my

Nevím kolik z vás tuší kde je Biafra a co to vlastně je. Stručně řečeno, Republika Biafra byl státní útvar existující v letech 1967 -1970 na jihovýchodě Nigérie potlačený federálními jednotkami. A jaké to má spojení s námi Čechy?

22.2.2019 v 11:02 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 654 |

Bohumila Truhlářová

Za nabídku pomoci obětem sexuálního zneužití duchovními vyhazov z práce

Muž byl vyhozen z funkce církevního soudce – a jeho provinění je vskutku do nebe volající: chtěl pomáhat obětem sexuálního zneužití duchovními.

22.2.2019 v 10:45 | Karma článku: 14.71 | Přečteno: 322 | Diskuse
Počet článků 976 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1394

Mám doktorát z mezinárodního práva a zahraničněpolitické vztahy jsou mojí vášní. Motto pro můj blog : "Take away that pudding, it has no theme." Winston Churchill

email : kostlannova@email.cz

Najdete na iDNES.cz