Čtvrtek 4. června 2020, svátek má Dalibor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 4. června 2020 Dalibor

Vítězství v bitvě u Borodina, další Putinova falzifikace dějin

22. 11. 2012 7:03:54
Putin, podobně jako Chruščov, slavil ve velkém stylu dvousté výročí údajného vítězství ze 7.9.1812 nad Napoleonem v bitvě u Borodina ( kterou Francouzi nazývají bitvou u Moskvy, vesnice leží 110 km západně od MOW) rekonstrukcí slavné bitvy a položením věnců na bitevním poli.

Kreml tuto bitvu nazývá Matkou všech bitev, a odboj proti Napoleonovi Vlasteneckou válkou (Velkou vlasteneckou 41-45), avšak podle Francouzů vyhrál Napoleon, jenž poté táhl na Moskvu, či v nejhorším případě bitva podle západních historiků skončila nerozhodně, v žádném případě však Rusové nevyhráli ...

Byla to nejkrvavější bitva Napoleonova tažení do Ruska, utkalo se v ní na 250.000 mužů, Francouzi ztratili jednu třetinu mužů, Rusové jednu polovinu ( Napoleon měl daleko početnější armádu sesbíranou z rekrutů po celé Evropě, všech jeho dobyvačných tažení se účastnil polský legion ) ...

Francouzští historici Napoleonovi vyčítají, že jedinou jeho strategií bylo, že své vojáky a důstojníky obětoval, u Borodina padl mj. slavný velitel Louis-Pierre hrabě Montbrun.

Jednotky maršála Kutuzova /1745-1813/ však nikoho „nerozdrtily“, Kutuzov se přímému střetnutí s Napoleonem pečlivě vyhýbal, a pokračoval v taktice svého předchůdce gen. prince Michaela Barclay de Tolly, jehož car Alexandr I /1777 -1825/ zbavil velení, protože ho jeho ustupování vyvádělo z míry .

Kutuzov však jeho taktiku postupného vyčerpání nepřítele metodou spálené země převzal, takže před Napoleonem ustupoval až k Moskvě, aby jeho armádu vlákal do mrazivé zimní moskevské pasti, na kterou doplatila i Hitlerova vojska.

Taktiku maršála Kutuzova Rusové nechápali, a při jeho ústupu obraceli oči vsloup, zatímco Napoleon jej v důsledku „zdržování“ považoval za „ líného“ ( Kutuzov se nechtěl v 12/1805, dokud nedorazí posily, vrhat do boje ani u Slavkova, přes který Napoleon táhl na Vídeň - bez posil považoval bitvu za ztracenou, ale Alexandr I a rakouský genštáb měli jiný názor .

Kutuzov alespoň oddaloval stažení ruských vojsk ze strategických Prateckých výšin, aby je neobsadil Napoleon, a stáhl se z nich, až když na něj Alexandr I ječel, aby uposlechl jeho rozkaz, načež Napoleonovo dělostřelectvo z těchto výšin poté kralovalo – padlo 25.000 Rusů, Alexandr I byl zdrcen, o návrat zbylého vojska přes Madˇarsko se musel postarat Kutuzov, kterého Alexandr po zbytek života iracionálně vinil z prohry u Slavkova (třebaže Kutuzov celou poradu s rakouským genštábem úmyslně prospal, aby jej car z prohry nemohl vinit ) , a v roce 1812 jej schválil do funkce vrchního velitele ruských vojsk jen proto, že to požadovala šlechta a církev ) ...

Napoleon se Moskvy po bitvě u Borodina sice zmocnil, ale ta byla prázdná/evakuovaná a Kutuzovem vypálená, takže z ní se svoji vyhladovělou armádou, jejíž vojáci v zoufalství páchali sebevraždy, táhl bleskurychle zpět, nicméně na rozdíl od šéfů Wehrmachtu několik týdnů spal v Kremlu ...

Otázkou je, zda raději neměl ve vypálené MOW přezimovat, vyčkat na posily z Francie, a pokračovat v tažení na jaře 1813 – Napoleon se však v Paříži obával dalšího puče, hrabě Claude-Francois Mallet byl sice vzápětí po svém pokusu o puč v 10/1812 zastřelen, ale Napoleon I byl rozezlen, že nikdo z jeho císařské vlády neměl tu představivost, aby zakřičel „Napoleon est mort, vive Napoleon !“, čímž vláda zpochybnila jeho legitimitu – nikdo z vlády si totiž nebyl zcela jist, zda skutečně zavedl dědičnou monarchii, či jen republiku na vyšším organizačním stupni ...

Napoleonův útěk z pařátů Ruského Medvěda byl počátkem jeho konce.

Na Svaté Heleně Napoleon o bitvě u Moskvy/Borodina řekl :“ Ze všech mých bitev byla nejstrašlivější, Francouzi v ní prokázali, že jsou hodni vítězství, a Rusové dostáli své pověsti Neporazitelných „ ... ( ruské ztráty činily 45.000 ze 112.000 mužů, včetně ruského gen. gruzínského prince Pjotra Ivanoviče Bagrationa, Napoleon měl kolem 130.000 mužů) ...

Rekonstrukci bitvy u Borodina pod dohledem Putina přihlížila i Putinova mládež PutinJugend z jeho mládežnických organizací, kterou Putin pověřil demagogickou rehabilitací Stalina – vnucovala totiž turistům otázky typu : „ Kdo byl Napoleon ? Geniální vojevůdce, osvícený vůdce nebo krvavý despota ?“ , aby turistu zaskočili úvahou :“ Stejnou otázku si můžete položit o Stalinovi „ ...

Okázalé oslavy Kremlu nepřijímají s nadšením Bělorusové, kteří střetnutí s Napoleonem vnímají jako občanskou válku, nikoliv vlasteneckou, protože do roku 1795 bylo Bělorusko jako součást Litevského velkovévodství ( Litva, Bělorusko, severovýchodní PL, západní Ukrajina ) ve svazku s katolickým Polskem, se kterým Litva od roku 1569 tvořila federaci, dokud nebylo běloruské území po rozdělení Polska násilně připojeno k Rusku a rusifikováno.

Proto měl Napoleon v Evropě jediného, ale zato bezmezně oddaného přítele – Polsko a Litvu, pro které byl Osvoboditelem od ruských okupantů ( PL pod jeho vlivem přijalo moderní ústavu, na druhé straně na Antillách Napoleon znovuobnovil otroctví, které muselo být opět zrušeno v roce 1848) ...

Za napoleonských válek 220.000 ortodoxních Bělorusů bojovalo po boku cara Alexandra I proti „ AntiKristovi“ , který chtěl v Rusku zrušit nevolnictví, 30.000 Bělorusů, zejména katolických vlastníků půdy, bojovalo na straně Napoleona ( zatímco francouzský gen. Louis Alexandre de Langéron jako roajalista bojoval v napoleonských válkách v ruském vojsku, poté velel černomořským kozákům ) ...

Navzdory sovětským a putinovským tvrzením byl zbytek Napoleonových vojsk ( z 600.000 se jich vrátilo 100.000 ) ve skutečnosti v Rusku poprvé významněji poražen nikoliv u Borodina (kam v srpnu dorazili přes Smolensk, v bitvě u Smolenska padlo na 30.000 vojáků ), ale až u strategického města Vjazmy ve smolenské oblasti, ležící na stejnojmenné řece, 3.11.1812 generálem Michailem Andrejevičem Miloradovičem, jenž zvítězil nad francouzským maršálem Davoutem.

Dramatický byl přechod zbytku Napoleonových vojsk přes řeku Berezina.

U běloruské Studjánky na východním břehu řeky Berezina stojí od roku 62 žulový pomník s mramorovou deskou s nápisem „Zde ve dnech 26-28.9.1812 ruská armáda pod velením maršála Kutuzova rozdrtila jednotky Napoleona při obraně cti a nezávislosti vlasti „, jak prohlásil Chruščov, iniciátor pomníku ( běloruští historikové u vjezdu do vesnice Studánky v roce 03 postavili protipomník Umírajícího nahého /bez uniformy=bez statní příslušnosti/ evropského vojáka ) ...

Ten den se však žádná bitva nekonala .

Napoleon na útěku z Ruska totiž náhlým neočekávaným manévrem přešel tuto řeku v jejím nejužším místě u Studjánky, kam napoleonské jednotky podle lidového vyprávění dovedl běloruský jezdec, a poté, co muži/“Pontoniers“ generála Eblée se obětovali, a přes řeku postavili za silného sněžení a mrazu dva legendární mosty, se pravděpodobnému rozprášení svých jednotek vyhnul, a definitivně připravil Alexandra I o vítězství, kdy ruský admirál Čičagov marně očekával napoleonské jednotky ve městě Borisov při ústí řeky ( je zajímavé, že v městském muzeu ve městě Borisov je busta Napoleona, ale žádná busta ztělesňující maršála Kutuzova ) ... .

Dramatický přechod přes řeku Berezina umožnil štábní důstojník Antoine-Henri de Jomini, kterému onen běloruský jezdec ono nejužší místo ukázal, ale ten, na rozdíl od gen. Eblée, konal jen svoji povinnost - mnozí vojáci, kteří se v panice v mrazivé řece neutopili, byli zmasakrováni kozáky

Napoleon zde přišel o 25.000 vojáků a 30.000 nekombatantů.

Zatímco Ludvík XVI /1754-1793/, vnuk Ludvíka XV, Anglii oslabil tím, že podporoval protibritská povstání jejích US kolonií (tak jako svého času Filip z Valois podporoval skotská povstání) , Napoleon „Korsický“ , jenž se z republikánského generála přes konzula vyhlásil císařem, otevřel Británii po vídeňském kongresu 1814/15 cestu k viktoriánskému století a k britské dominanci až do 40.let 20.st. , ale také k Bismarckově výstavbě Pruska v hranicích ante bellum s důsledky roku 1870,1914 a 1939, a k Bismarckově OstPolitik, tj. Osy Berlín-Moskva přes rapallskou smlouvu z roku 1922, SU-německý pakt o neútočení ze 8/39 až po Williho Brandta a rusofilství Gerharda Schroedera ...

Kdo byl větší vojenský génius, zda Napoleon /1769-1821/ či Carl von Clausewitz /1780-1831/, o tom se Němci a Francouzi stále přou.

Von Clausewitz nezvítězil ani u Slavkova/Austerlitz, ani v 7/1809 u vesnice Wagram, v níž se projevila Napoleonova genialita, zatímco rakouská armáda prohrála na celé čáře - jakou bitvu vlastně von Clausewitz vyhrál ?, táží se Francouzi - maximálně se mu za ruského tažení podařilo přemluvit jeden pruský sbor, který bojoval na straně Napoleona, aby tak nečinil ...

Von Clausewitz byl jen vojenským teoretikem ( navíc jeho teorie jsou zpochybňovány genštáby celého světa dodnes) , zatímco megalamanský Napoleon, jenž po celé Evropě plenil umělecká díla, byl nedostižným polním vojevůdcem.

Napoleonova italská tažení 1796-7, a zejména bitvy u Slavkova a u Wagram, se dodnes přednášejí na vojenských akademiích od Saint-Cyr po West Point .

Francouzští odpůrci Napoleona jej viní nejen z degradace Francie v důsledku vídeňského kongresu 1814/15, ale i ze ztráty území dnešní Belgie, o kterou Paříž přišla zrušením První republiky z vůle Vídeňského kongresu, z čehož Francouzi viní i bezpáteřního diplomata zrádcovského prince Taylleranda, a především Británii, která podle nich vytvořila umělý stát Belgii, aby z Doveru neviděla ani na Francii, ani na Prusko ...

Viní Napoleona Bonaparte i ze ztráty Louisiany, třebaže francouzské koloniální panství bylo již nahlodáno ztrátou Kanady z roku 1763, kdy Paříž své severoamerické kolonie po Sedmileté válce postoupila Británii, a vůči US expanzi ( mj. anexe obrovských území v Mexiku) Francie neměla ani dostatek osadníků, ani životaschopné lodˇstvo ...

Autor: Andrea Kostlánová | čtvrtek 22.11.2012 7:03 | karma článku: 24.76 | přečteno: 5124x

Další články blogera

Andrea Kostlánová

Jediný vážný pokus o zavraždění Stalina a projekt Nemesis 2012-13

Stalinovy vrahy opěvuje major KGB Putin, v 12/2019 na Stalinovy narozeniny Putin vypravil jednu soupravu moskevského metra polepenou Stalinovými portréty, masového vraha Stalina oslavuje i jeho vojenská úderná jednotka Noční vlci

20.5.2020 v 21:48 | Karma článku: 14.99 | Přečteno: 445 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Jak KGB agenti přiměli Thatcherovou ke kandidatuře na šéfku strany

Cambridgská Pětka: V 12/1939 se Maclean seznámil s bohatou Američankou Melindou Marling, studující na Sorbonně francouzskou literaturu, která v 50.letech v moskevském exilu prohlásila, že věděla, že s Macleanem skončí v Moskvě

16.5.2020 v 20:31 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 536 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Západ v obležení Stalinových vrahů : Krádeže vojenské technologie

V 11/1944 šéf zahraničního zpravodajství NKVD Pavel Fitin /1907-1971/ Vsevolodu Merkulovi hlásil, že navzdory velkému počtu vědeckých organizací a dělníků, kteří se v US podílejí na ( ruském ) problému Enormoz,

12.5.2020 v 15:38 | Karma článku: 18.26 | Přečteno: 606 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Stalin zničil komunistický protinacistický odboj nejen v Moskvě, ale i v Německu

Kreml neměl v západní Evropě jen profesionální sítě, ale i amatérské, věci zcela oddané, kteří na rozdíl od bolševických zpravodajských profesionálů, z nichž někteří s Gestapem po zatčení spolupracovali, šli na popravu s hlavou

1.4.2020 v 18:10 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 670 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jitka Suchánková

Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán

Nevím, kdo tohle rčení vyřknul jako první a možná je to jenom pouhý uměle vytvořený aforismus pro zasmání nebo snad Murphyho zákon, ale již několikrát se mi potvrdila pravdivost těchto slov. Naposledy dnes.

4.6.2020 v 21:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse

Lukáš Burget

Kimova sexy ségra

Genderová rovnost se evidentně uplatňuje v demokraciích i despociích a tak i severokorejský vládnoucí klan nasazuje kromě tradičních Kimů také Kimku.

4.6.2020 v 16:15 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 267 | Diskuse

Josef Komárek

Vzpomínka na jahody a pionýrské šátky.

Napsal tu jeden autor 19.5. jak v 50.letech byly povinné pionýrské šátky. Ale neuvedl, ve kterém městě či ve které vesnici. Natož aby to doložil snímky. To v Praze těžko. Mám snímky školních tříd z r. 46, 47, pak z r. 50 a 54.

4.6.2020 v 13:45 | Karma článku: 19.17 | Přečteno: 503 | Diskuse

Ladislav Jakl

Státe, nedávej — abys nemusel brát

Snížit daně! To je nejčastější požadavek na každou vládu kdekoli na světě v kterékoli době. Není divu.

4.6.2020 v 12:14 | Karma článku: 27.86 | Přečteno: 519 | Diskuse

Radka Kielbergerová

99, 9 prouzenta infantilního použití slova práskač, aneb, pane Pavlíku, palec nahoru

Pokusila jsem se o vtip. Nezvládám ovtipnit celou větu. Asi protože to zrovna tady nějak nepotřebuju. Nevím, zda je vtip na naší české straně, nebo je spíš fajn ctít řád a nebýt v knihách historie za národ zmetků.

3.6.2020 v 23:46 | Karma článku: 20.21 | Přečteno: 561 | Diskuse
Počet článků 1013 Celková karma 16.62 Průměrná čtenost 1408

Mám doktorát z mezinárodního práva a zahraničněpolitické vztahy jsou mojí vášní. Motto pro můj blog : "Take away that pudding, it has no theme." Winston Churchill

email : kostlannova@email.cz

Najdete na iDNES.cz