Brzký krymský " remake" Putinova čečenského " referenda"

11. 03. 2014 5:20:51
V roce 02 francouzské ministerstvo zahraničí čečenský konflikt nazývalo otevřenou válkou Ruska proti Čečensku, po 3/03 v rámci protiamerické koalice PAR přistoupila na Putinovu formulaci „ sociálně-ekonomických kořenů severokavkazského terorismu“ ... Čečensko-ruský konflikt diplomaticky začal 1.11.91, kdy Čečensko vyhlásilo nezávislost na RF .

To by Čečensku prošlo, protože Kremlu ani nešlo o secesi Čečenska od RF – bývalý sovětský/SU plukovník dělostřelecké jednotky Aslan Maschadov, od 11/91 náčelník genštábu Čečenské republiky Ičkérie ( zavražděn Rusy 8.3.05), a bývalý SU generál letectva a první čečenský prezident Džochar Dudajev ( zlikvidován ruskou řízenou střelou v 4/96, když telefonoval ze satelitního telefonu ) , se původně od Ruska ani odtrhnout nechtěli, požadovali jen úplnou vnitřní nezávislost, a jisté nezávislé aspekty na mezinárodní scéně v rámci ruských hranic ( formu konfederace) ...

Kremlu však bytostně nevyhovovala „umírněná“ linie, potřeboval třenice a nestabilitu, aby se mohl realizovat : z politické nestability na jihu Ruska profitovala ruská oligarchie, která si ze štˇavnatého armádního rozpočtového koláče uždibovala, proto se s umírněnými čečenskými vůdci Kreml odmítal dohodnout, o to více, že umírněné muslimy kolem pluk. Maschadova podporovala EU, zatímco ruské tajné služby měly blíže k čečenským radikálům, ke kterým je pojila spolupráce ještě z dob afghánské Severní aliance : proto je podporovaly proti umírněnému Maschadovi ...

Ruské tajné služby od nepaměti, a zejména po kolapsu SU, vysílaly do odbojných republik, či tam, kde ruským zájmům vyhovoval chaos a anarchie, své důstojníky, kteří vystupovali jako „opozice“ vůči nepohodlným politickým osobám ( proti umírněnému Maschadovi to byl „ radikál“ Šamil Basajev) ...

Na podzim 1999 Putin zahájil 2. válku v Čečensku, aby se medializoval, a aby vyhověl armádě, pro které Čečensko znamenalo výnosný obchod s ropou a se dřevem, se zbraněmi a drogami .

Putin potřeboval pluk.Maschadova zkriminalizovat, aby mohl prohlásit, že s teroristou jednat nebude, což poskytlo ruské „jedenácté září“ z 23.10. 02 – obsazení divadla Dubrovka, kde přes tisíc rukojmí drželi „čečenští teroristé“ (viz můj článek Dubrovka) .

I v Dubrovce opět všichni teroristé do jednoho „zahynuli“ , aby před soud nemohl být postaven ani jeden živý Čečenec, jenž se na obsazení divadla podílel, a to třeba jen nepřímo napomáháním ...

Soudní řízení bylo tak bezpečně zahájeno jen proti pěti mrtvým Čečencům, od kterých nehrozilo, že by někoho navedli na správnou stopu ...

O to se postarala až novinářka Anna Politkovská, která 28.4. 03 v ruském týdeníku Novaja Gazeta (vlastnil jej Alexandr Lebeděv) odhalila, že jeden údajně mrtvý člen čečenského komanda z Dubrovky „ přežil“, a nyní pracuje pod jinou identitou v Putinově tiskovém oddělení ( šlo o bývalého představitele čečenské vlády v Jordánsku, viz záhadný " jordánský" přítel Basajeva velitel Chatáb, jenž byl na podzim 02 údajně otráven) ...

Dubrovka se projevila nejen stvrzením (22.11.02) protiteroristické spolupráce Washingtonu a Moskvy, ale i sklapnutím podpatků ze strany EU – Dubrovka totiž proběhla pár týdnů před summitem EU-Putin, který se na přání Putina konal v Bruselu, a nikoliv v Dánsku, protože v Dánsku právě probíhal sjezd “ Čečenského kongresu “ ...

Ústavní „referendum“ v Čečensku (3/03)

Jakýkoliv mezinárodní tlak na politické jednání s Maschadovem mohl být po Dubrovce beztrestně Moskvou ignorován, cesta k vyřešení čečenské otázky bez zákonně zvolené čečenské vlády prostřednictvím loutkového referenda byla otevřena ...

23.3.03, v době, kdy svět řešil US intervenci v Iráku, Putin zorganizoval v Čečensku „ ústavní referendum „ ( jediný způsob, jak dosáhnout přijatelné dohody pro mezinárodní veřejnost bez jakéhokoliv jednání s čečenskou separatistickou opozicí ), kterého se imaginárně zúčastnilo 85% Čečenců ( nezávislé mezinárodní organizace udávaly 30%, přesto Putin následující den prohlásil, že je potěšen „ vysokou účastí „ v referendu ), 96% z nich se dle tvrzení Putina vyslovilo pro setrvání v RF ...

Atmosféra v terénu však hluboce kontrastovala se zpravodajstvím ruských médií – skutečně nešlo o svobodné vyjádření názoru.

Hlasovalo se i o nové čečenské ústavě, jejíž první článek vyhlašuje, že „Čečensko je integrální součástí Ruské federace „, a o konání parlamentních a prezidentských voleb na konci roku 03.

Zároveň, a to bylo nejdůležitější na ruské propagandě, „ Čečenci prý tak jednohlasně ukončili mandát jediného zákonně zvoleného prezidenta Maschadova , jenž tak bojuje za falešné ideje proti vůli svého lidu „ - Putin tak cynicky naaranžovaným referendem udělal z exilové vlády Maschadova „ kriminální živel „ ...

V 5/03 na summitu EU-Putin v Petrohradu EU vyjádřila tristní naději, že “ právě zahájený politický proces dovede Čečensko až k obnově právního státu “ , ale již o čtyři měsíce později Rada Evropy a KBSE odmítly vyslat do Čečenska pozorovatele, aby dohlédli na regulérnost prezidentských „ voleb “ naplánovaných na 5.10.03 ...

Ve svém projevu k národu 16. 5. 03 Putin znovu potvrdil ruské cíle v Čečensku : převést pravomoci spojené s udržováním pořádku na místní čečenské milice z kolaborujících občanů ( „ čečenizace „ konfliktu „ , Čečensko v rámci normalizace přešlo pod vedení ministerstva vnitra, třebaže armáda zůstala šedou eminencí, kdežto „ normalizaci „ vzali do rukou milicionáři z Kadyrových eskader smrti) , volba čečenského prezidenta a parlamentu , aby Rusko mohlo uzavřít s Čečenskem novou smlouvu o delimitaci pravomocí mezi RF a severokavkazskou Čečenskou autonomní republikou ...

Zatímco v zahraničí Putin tvrdil, že z Čečenska ruské jednotky stahuje, opak byl pravdou : v Čečensku Rusko nepřetržitě zvyšovalo početní stav své armády ( na 600.000 místních obyvatel připadá 100.000 ruských vojáků ) ...

Na důkaz toho, že má Putin celé Čečensko pod kontrolou, ruské úřady v rámci Putinovy druhé prezidentské volební kampaně oznámily, že se zahraniční novináři mohou volně pohybovat po celém území Čečenska ...

Ve skutečnosti nikdo nesměl nejen do četných přísně střežených zón, v nichž Rusové provozovali koncentrační tábory, ale ani mimo voj. zóny se v Čečensku cizinci nesměli pohybovat ...

Navzdory tvrzení ruských úřadů, že se po Čečensku mohou zahraniční novináři volně pohybovat, Čečensko, tři hodiny letu z Moskvy, bylo nadále vojenskou pevností zahraničním novinářům a zahraničním humanitárním organizacím přísně zapovězenou, a to podle ruského dekretu č.1055 z roku 94 ( novelizovaném v roce 99 a 2000) .

Ruské úřady navenek jakoby povolovaly zahraničním novinářům vstup do Čečenska, a akreditace pro zahraniční novináře pro Čečensko byly v Moskvě vydávané – měly však jeden háček, na který úřady neupozorňovaly : tyto akreditace neměly u kontrolních stanovištˇ ruských speciálních jednotek žádný právní význam ...

Mezinárodní společenství politicky a diplomaticky mlčelo – západní státy se kvůli Čečensku nesešly, naopak, v předvečer Putinovy referendové taškařice, kdy se US tanky valily do Iráku, Chirak a Schroeder přiletěli Putinovi poblahopřát dokonce až do Soči ...

EU hlasem Chiraka a Schroedera dala jednoznačně najevo, že spolupráce s Putinem je pro EU prioritní, a válečné zločiny páchané Moskvou na severním Kavkaze ignorovala výměnou za ruský plyn .

Washington zase usiloval o vojenské základny ve střední Asii ...

Komise OSN pro lidská práva je již celá desetiletí jen parodií, a Parlamentní shromáždění Rady Evropy Rusko jen několikrát zdvořile napomenulo ( od 4/00 do 1/01 v něm bylo Rusko zbaveno hlasovacího práva ), poté dva roky mlčelo , a v roce 04 přijalo rezoluci, která požadovala vytvořit Mezinárodní trestní tribunál pro zločiny spáchané v Čečensku, gesto pouze symbolické, protože takový tribunál by musel být schválen RB OSN, v níž má Rusko právo veta .

Návrhy některých poslanců na ustavení nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise patřily rovněž jen do kategorie zbožných přání ...

Poslední mezinárodní organizace odešla z rozbombardovaného a vyhořelého Grozného na výzvu Moskvy v 3/ 03 ještě před uspořádáním referenda ...

Nerozčilovat Putina Čečenskem bylo definitivně stvrzeno během diplomatické bitvy v OSN o Irák v roce 03 : Washington i EU v klasifikaci čečenského konfliktu, který vyvstal ze separatismu, nikoli z džihádu, jak tvrdil Putin, rétoricky sklouzly do “boje proti mezinárodnímu terorismu” ...

Také druhé Putinovy prezidentské volby zpestřila, a v jeho prospěch úžasně rozpálila netečnou předvolební atmosféru, celá řada „čečenských „ teroristických útoků v Moskvě – např. atentát dvou Čečenek sebevražednic na rockovém koncertu 5.7.03, či těsně před volbami atentát „ čečenských“ teroristů v moskevském metru ze 6.2.04 ( 41 mrtvých kvůli obyčejné tašce pohozené na zemi s bombou o síle 5 kg TNT ) – asi těžko by samotní Čečenci takto úmyslně Putinovi přihrávali volební hlasy ...

Atentáty Putin jako obvykle „přisoudil“ prez. Maschadovi, v té době jedinému politikovi, jenž se mu nepodřídil ale opět žádný Čečenec nestanul před ruským soudem ...

O pár dní později se zřítila střecha akvaparku : 27 mrtvých si Putin stoicky přidal jako eso do volebních karet, a rozhořčení lidu využil k vyhlášení nekompromisního boje proti „čečenským „ teroristům ...

Kdyby záhadně zmizelé malajské letadlo spadlo na Krymu na genštáb ruské floty v Sevastopolu, na parlament krymské „ vlády“ v Simferopolu, či na největší krymskou nemocnici/školu, svět by se nedivil, a se stoickým klidem by přijal Putinovo vysvětlení, že tuto teroristickou provokaci na příkaz ukrajinské vlády spáchali dva ukrajinští „ fašisté“, kteří použili ukradené pasy ...

Putinovo druhé zvolení zpestřila ještě jedna událost : zavraždění Kadyrova staršího, Putinem dosazeného čečenského „prezidenta „ .

Dle ruských komentátorů měla být vražda dílem GRU, která za čečenského prezidenta prosazovala jiného kandidáta ( Putin se však během pár minut otřepal, a vytáhl z klobouku Kadyrova mladšího se stejnými sadistickými zájmy ) ...

Ahmad Kadyrov, vystudoval jako agent KGB islám ve spřáteleném Damašku ( na islámské univerzitě v Buchaře a v Damašku si KGB vyškolovala „ své islámisty „ ), aby mohl být jmenován nejvyšším sovětsko-čečenským náboženským vůdcem/ muftím .

Putin si jej vybral za prezidentského kandidáta pro jeho bezohlednost neznající hranic ( i jeho stoupenci přiznali, že jej Čečenci nenáviděli více než Putina ).

Spolu se svým synem, amatérským boxerem, provozoval soukromá komanda smrti , která unášela, mučila a vraždila jejich politické odpůrce.

Oficiálně byly jejich soukromé milice začleněné do čečenských policejních složek jako polovojenské milice ORB 2, kterým šéfoval jeho syn Ramzan, provozující vlastní mučírnu v bývalé drůbežárně ve vesnici Deldagan (největší mučící a detenční středisko Ahmada Kadyrova bylo v jeho rodišti na východ od Grozného v Centoroi ), jak uvádí zpráva z roku 03 Výboru proti mučení Evropské komise ...

V 2/04 Kreml zrušil celému světu se vysmívající funkci prezidenta Putina jako „ ochránce lidských práv v Čečensku „, a předal ji Ahmadu Kadyrovi, miliardáři, jenž se obohatil kšeftováním s čečenskou ropou, kterou prodával ruské armádě, která si na ní podstatně vylepšovala rozpočet (třebaže čečenská ropa je formálně pod kontrolou ruské státní společnosti Rosneft ) ...

Jako svého prezidentského kandidáta jej Putin vyslal na oficiální návštěvu do Saúdské Arábie, aby zde vybral peníze na „ rekonstrukci muslimských škol „ ...

Velkým muftím byl jmenován v roce 95 v době, kdy oportunisticky podporoval separatismus a čečenskou nezávislost ...

Když byl však Aslan Maschadov v 1/97 zvolen prezidentem, vztahy Kadyrova a skutečného vlastence pluk.Maschadova se prudce zhoršily.

Ještě více se Kadyrov nesnesl se Šamilem Basajevem, takže v roce 99 poté, co Putin rozpoutal druhou čečenskou válku, Kadyrov požádal ruská vojska o ochranu před čečenskými „wahhábisty“ Basajeva, od kterých Kadyrov svými soukromými milicemi „vyčistil “ dvě čečenské oblasti (Gudermes a Kurtčaloj ), aby v nich vyhlásil “ svobodné zóny se stanným právem ” (wahhábismus za saúdskoarabské peníze vyznávala malá skupinka čečenských radikálů ) ...

Tím, že Putin v 6/00 jmenoval Kadyrova administrátorem Čečenska, a poté prezidentem, dosáhl hlubší “ čečenizace “ konfliktu , a Čečence ještě více rozdělil ( Kreml se pokusil „čečenizovat „ čečenskou válku již v roce 95, kdy se poprvé pokusil o zinscenování volební frašky ) ...

Ruská federální armáda se měla stáhnout do svých opevněných základen, a dohlédnout, aby se Čečenci navzájem vyvraždili, šlo o oboustrannou spolupráci - Kadyrovci „rebely“ svými informátory vystopovali, a Rusové je z vrtulníků postříleli ...

Den před příjezdem gen. tajemníka NATO Georga Robertsona do Moskvy Putinovi opět významně posloužil „ islámistický“ atentát, který znovu zablokoval „jemné“ snahy Západu, zejména kancléře Schroedera, a části moskevské pravice ( kruhy kolem Borise Němcova ze Svazu pravicových sil), donutit Putina, aby politicky vyjednával s prezidentem Maschadovem ...

Putin generálnímu tajemníku NATO zdůraznil, že jde o útok „čečenské buňky al-Kajdy “ vedené zákonným čečenským prezidentem Maschadovem, se kterým Putin nebude jednat ...

Putin měl vůči umírněným separatistům vychytralou taktiku : pokaždé, když ruské tajné služby mezi umírněnými válečnými lordy objevily někoho, kdo uvěřil, že s ním bude Kreml vyjednávat, FSB tuto umírněnou frakci do posledního velitele zlikvidovala ...

Kauza Vagap Tutakov, aneb jedna z mnohých Putinových úskočných pastí

Vagap Tutakov byl představitel čečenského prezidenta Maschadova u Rady Evropy, a nezávislý poslanec čečenského parlamentu zvoleného v demokratických volbách v roce 97 pod záštitou KBSE ...

Únosu tří jeho synovců a vraždám některých jeho příbuzných předcházela ojedinělá zákeřná demarše svého druhu – Putinův ruský konzul ve Štrasburku přes osobu gen. tajemníka Rady Evropy předal Vagapu Tutakovi úskočné pozvání k desetidenní návštěvě Čečenska, “aby navázal kontakty se zdejšími zástupci nezávislých „, tj. se členy bývalého nezávislého parlamentu z roku 97 ( kteří již byli většinou po smrti) , a projednal s nimi možnosti pokojného vyřešení čečenského problému s Moskvou „ ...

Vagap Tutakov bezelstně do Ingušska 20.8.03 přijel.

Den po jeho příjezdu uneslo komando FSB jeho tři synovce.

Vagap Tutakov se přesto vypravil k jednání do Čečenska - v noci z 1. na 2.9. 03 přepadlo maskované komando FSB dům jeho blízkého příbuzného Umara Muchtarova, u kterého nocoval, a Muchtarova před jeho zraky komando zastřelilo .

Záruka ze strany Rady Evropy Tutakovi jen tak tak umožnila, že se mohl vrátit zpět do Paříže, třebaže mu Kreml do poslední chvíle vyhrožoval, že jej z Moskvy nepustí ( 10.9.07 byl unesen z hotelového pokoje, a vězněn do 22.9.07) ...

Všichni jeho bývalí kolegové ze svobodně zvoleného parlamentu z roku 97, pokud ještě nebyli Putinovými příkazníky zavražděni, byli vystaveni spolu se svými rodinami denodenní hrozbě smrti – není divu, že někteří z nich tlaku násilí podlehli, a prohlásili pro moskevský tisk, že „ prezidenta Maschadova sesadili, a parlament z roku 97 rozpustili „ ( třebaže neplatně pro malý počet hlasů , nedosáhli kvórum) ...

5.3.08 Kadyrov II (31) s Putinem po boku předvedli svůj zvrácený smysl pro humor, když se v Grozném v Tiskovém středisku Kadyrov II. nechal čečenským ministrem pro média Saraljevem jmenovat „ čestným novinářem“ za své zásluhy o „ svobodu vyjadřování a ideální podmínky pro práci novinářů „, kdy Kadyrov II. prohlásil, že „ novináři musí psát jen a jen čistou pravdu, a to bez obav o svůj život „ ( 7.10.06 byla zavražděna novinářka Anna Politkovská) , načež byl Kadyrov II. Putinem přijat do Svazu novinářů RF (!) ...

Následující den, 6.3.08 však předseda Svazu ruských novinářů Igor Jakovenko prohlásil, že „ Svaz jeho vstup anuloval, protože Kadyrov II. nedokázal předložit ani jeden článek, který napsal a publikoval „ ( viz můj článek Maschadov, hon na prezidenta ) ...

Autor: Andrea Kostlánová | úterý 11.3.2014 5:20 | karma článku: 16.38 | přečteno: 836x

Další články blogera

Andrea Kostlánová

Podrobnosti sestřelení SA1812 a MH17 jasně ukazují na Kreml

K majetku se Putin dostal přes tambovskou mafii, k politické moci přes Borise Berezovského. 1990 po návratu z NDR Putin působil jako agent KGB na rektorátu Leningradské univerzity, kde Anatolij Sobčak, první demokraticky zvolený

10.12.2018 v 10:48 | Karma článku: 23.19 | Přečteno: 1386 | Diskuse

Andrea Kostlánová

1968 a falšování historie ze strany Putinova Ruska

Politicky nejistý rok 1968 provázelo mnoho záhadných sebevražd a úmrtí, likvidovali se zejména poslední svědci v souvislosti s vraždou Jana Masaryka ( 10.3.48 v den, kdy se poprvé měla veřejnosti představit nová poúnorová vláda ),

12.9.2018 v 15:12 | Karma článku: 18.58 | Přečteno: 747 | Diskuse

Andrea Kostlánová

1968, generál Šejna a válečné zločiny čsl. komunistů

V 2/68 byl zatčen pro podezření z „hospodářské“ kriminality Šejnův spolupracovník politický gen. Miroslav Mamula /1921-1995/, vedoucího 8. oddělení ÚV na ministerstvu obrany, jenž měl se Šejnou plánovat vojenský puč na podporu

10.9.2018 v 14:35 | Karma článku: 18.83 | Přečteno: 1416 | Diskuse

Andrea Kostlánová

1968, generál Prchlík proti ruským generálům a celé Varšavské smlouvě

Klíčovým spojencem Kremlu v boji proti Západu bylo do roku 68 Československo/CZ, jehož nejvýnosnějším průmyslovým odvětvím byl uranový průmysl pod kontrolou Kremlu, Praha ani nevěděla, kolik uranu její političtí vězni holýma

10.9.2018 v 4:45 | Karma článku: 14.76 | Přečteno: 710 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Tadeáš Firla

Co znamená, přijímat bez podmínek?

Je to úžasné, jak Kristus přitahuje lidí "pochybné" pověsti a církev je nedokáže často přijmout, někdy dokonce odpuzuje, nebo odsuzuje, nedokáže naslouchat. Co s tím? Nemám žádný návod, jen reflexi na toho, kdo hledá.

19.1.2019 v 14:04 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 235 |

Jaroslav Kvapil

Proč se mluví jen o Janu Palachovi?

Do titulku jsem si půjčil otázku z blogu jiného autora, ač si myslím, že slůvko „jen“ do ní nepatří. Ten dotaz mi totiž připadá velmi naivní, ale možná je naopak prohnaný, neboť otevírá prostor k různým demagogickým spekulacím.

19.1.2019 v 13:24 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 386 | Diskuse

Michal Pohanka

Zhubnu a konečně si koupím erotické trenky

V poslední době mě zaujaly poutavé články o exotických problémech paní Kateriny Kaltsogianni. Pokusil jsem se vcítit do její bolestivé situace a svým vyprávěním snad pomohu zmírnit trýzeň všem podobně postiženým.

19.1.2019 v 11:00 | Karma článku: 17.95 | Přečteno: 542 | Diskuse

Libuše Palková

Jsou všichni věřící ušlechtilí?

Chvíli poté co média informovala o muži, který se pokusil upálit, objevil se zde blog jehož autor má hned jasno: Byl to dlužník či duchem slabší soudruh najatý komunisty, kteří ho k tomu přiměli ve snaze dostat se opět k moci.

19.1.2019 v 9:29 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 480 | Diskuse

Ladislav Jílek

Bacha na cizince

Myslím, že se s tím většina z nás setkala: zmýlili jsme se v národnosti či jazykových znalostech člověka, se kterým jsme se setkali, a mnohdy z toho byly trapasy.

19.1.2019 v 9:08 | Karma článku: 19.23 | Přečteno: 417 | Diskuse
Počet článků 975 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1392

Mám doktorát z mezinárodního práva a zahraničněpolitické vztahy jsou mojí vášní. Motto pro můj blog : "Take away that pudding, it has no theme." Winston Churchill

email : kostlannova@email.cz

Najdete na iDNES.cz