Chameleón Sarkozy a Středomořská unie

Sarkozy diplomatem v rukavičkách nikdy nebyl, umí dávat tvrdé údery na všechny strany , přesto , pomineme-li jeho  neurvalé  „seřvání“  Petera Mandelsona, vedoucího delegace EU  na jednáních Světové organizace obchodu /WTO, a jiné  trapasy, umí i v diplomacii zabodovat  …

 

  Nejdříve se Sarkozy vyřádil počátkem července 08 na G8  v Japonsku, kde si pochvaloval nebyrokratická , oddechová jednání z očí do očí , dokonce bez přítomnosti osobních diplomatických poradců , šerpů, jak je Sarkozy nazval …

Sarkozy protlačuje namísto G8  „GXn „, v němž by byly zastoupeny i nové mocnosti 21.stol.  - Čína (zde naráží na absolutní odpor Japonska), Indie, Brazilie,Mexika a JAR s tím, že by bylo soudné , aby byli přizváni i zástupce Arabů , Saúdská Arábie či Egypt , nebo jinak, zalaškoval,  „by se mohlo stát, že brzy G5 ( Čína,Indie,Brazilie,Mexiko ,JAR, založený 05) nepozve G8 …“ 

Temperamentní nezmar Sarkozy, s madˇarsko-řeckými kořeny a španělskými a italskými manželkami, se  přičinlivě snaží  skoncovat s „ francouzskou arogancí “  (třebaže jeho snaha uzurpovat pro PAR  „navždy“ roli spolupředsedy  v Unii pro Středomoří do  této charakteristiky nezapadá)  a oddémonizovat Francii po její izolaci v EU  během operety  Chirac-Schröder z března 03 (US intervence v Iráku), kdy Chirac  na adresu proamerických států EU z „východní“ Evropy nezdvořile poznamenal,že  „ promeškaly nejvhodnější příležitost, kdy měly mlčet „ ( a nepodporovat US intervenci v Iráku) ,  a po referendovém NE  euroústavě z roku 05. 

Ačkoliv se v zájmu své politické kaariéry veřejně stále hlásí ke gaullismu , ustoupil  NATO ve francouzské vojenské vyjímce ( nic převratného to však nebylo , protože PAR se de facto začlenila zpět  do vojenské struktury NATO již 1995, kdy se znovu začala na přání Chiraka zúčastňovat zasedání jeho voj. výborů ), přidal se na stranu Řecka v jeho obskurním konfliktu o jméno Makedonie, lísá se ke Gordonu Brownovi a José Luis Zapaterovi …  

Zatímco jeho  předchůdci Komisí i europarlamentem ostentativně pohrdali, Sarkozy  se  vášnivě paktuje s José Manuelem Barroso a  nadšeně si potřásá rukou se všemi možnými i nemožnými šéfy všech politických skupin europarlamentu, které zve „na skleničku“   …

 Již nespoléhá pouze na  šest velkých států EU, jako kdysi ve své funkci ministra vnitra, ale na všechny státy i státečky EU. Na “Evropu dvou rychlostí“ ,spočívající na nepravděpodobné francouzsko-německé dohodě, kterou propagoval, také již zapomněl ….  

Po skonání osy PAR-BER-MOW Sarkozy tuší, že EU již nemůže být jen „ francouzskou zahradou“ ,  jak mu hlasitě připomněl známý bouřlivák EU , polský prezident Lech Kaczynki,který na půdě EU  na každém kroku připomíná  polskou „nezávislost“  sarkastickými připomínkami na adresu  lisabonské smlouvy, papežštější než sám papež a irštější než jakýkoliv Ir ( LK si dovoluje i na Washington, a tvrdošíjně požaduje, aby Washington na polském území rozmístil rakety Patriot , které by PL ochránily před  ruským nebezpečím vyplývajícím z případné US protiraketové základny v PL  … třebaže polská vláda Washington již unavuje,žádné protiamerické postoje její členové nezastávají , vždytˇ polský ministr zahraničí,Radoslav Sikorski, bývalý ministr obrany ve vládě  Jaroslawa Kaczynského, je bývalý spolupracovník konzervativního jestřábího The American Enterprise Institute for Public Policy Research/AEI … )

Sarkozy se vtírá do přízně  polského prezidenta prohlášeními typu „ spojenecké PL je jedinou zemí, proti které Francie nikdy nebojovala … „

 Bez Sarkozyho by bulharské zdravotnice stále tlely v libyjském žaláři  a  Bašír Asád  jako párija v izolaci svého paláce v Damašku …

Chirak , který Bašíra Asáda nazval vrahem svého přítele Ráfika Haririho, se rozhořčeně „společenské události „ Sarkozyho odmítl zúčastnit , a  socialista Francois Holland  napadl Sarkozyho chameleónství, že se pozváním Asáda  odchýlil od své hlásané „ morální“ zahraniční politiky , o to spíše, že si za ministra zahraničí vybral známého mezinárodního aktivististu v oblasti lidských práv Bernarda Kouchnera …  

Už vůbec se nelíbilo  pozvání Asáda na vojenskou přehlídku slavenou  ve Francii v den dobytí Bastily  armádním kruhům , rozezleným na Sarkozyho prohlášení, že chce snižovat stavy ve francouzské  armádě , a  že nazval francouzské velitele po nedávném incidentu  se střelbou v jistých francouzských kasárnách, „ amatéry „  .  

Bašíra však Sarkozy potřeboval 13.7. v PAR, aby  svět mohl dojetím brečet , jakým je Sarkozy  úžasným mírotvůrcem, když se mu Bašíra Asada podařilo posadit vedle  zástupců izraelského a libanonského státu , třebaže s Izraelem je Sýrie formálně stále ve válečném stavu a Libanon diplomaticky ještě neuznala … 

Ve světle ramp před 44 národy světa, vedle gen.taj. OSN po levici a spolupředsedy Husního Mubaraka po pravici,  Sarkozy předvedl „vysokou“ blízkovýchodní diplomacii , když Damašek , po rozhovorech s nově zvoleným libanonským prezidentem gen. Michel Sulejmánem,  za bouřlivého potlesku  Sarkozyho, neochotně oznámil, že Sýrie „možná“  otevře v Bejrútu  poprvé své velvyslanectví,čímž by Sýrie Libanon jako stát uzńala alespoň de facto,  ale Bašír Asád  se okázale vyhnul otázce na  přímé diplomatické uznání Libanonu, který stále Sýrie  považuje za svojí provincii  , a o delimitaci hranic nechtěl  ani slyšet …

Mezitím, na pokyn Sarkozyho, si Ehud Olmert a Mahmúd Abbás vyměňovali před novináři přívětivé úsměvy   …  

Sýrie potřebuje, aby její asociační dohoda s EU byla odblokována, a přesTurecko jako prostředníka  tajně jedná s Izraelem , a  i přes rozbombardování  svého údajného jad. reaktoru Al-Kibar 6.9.07, Bašír Asád vyslal v listopadu 07 náměstka  syrského ministra zahraničních věcí  na  Washingtonem zorganizovaný blízkovýchodní „mírový“   izraelsko-palestinský summit v námořní akademii v Annapolisu (měl být obdobou campdavidského) .  

Sarkozymu se podařilo dovléci do PAR 13.7.  i  vzpouzejícího se tureckého premiéra Erdokana ( Sarkozy ustoupil od své původní představy, že  členství v Sarkozyho  spolku by Turecku nahradilo členství v EU, naopak, Ankaře byl  v Deklaraci potvrzen její statut kandidáta na vstup do EU ),  alžírského prezidenta Bouteflika, svého nemilosrdného kritika  , např. za to, že PAR stojí na straně Madridu  v kauze Západní Sahary, a dokonce se domníval, že přemluvil  i plukovníka Kaddáfího, který si vymínil, že  Libye bude jen „pozorovatelem“, ale nakonec Kaddáfí nejenže  nepřijel, ale nevyslal ani slíbeného pozorovatele ( to samé  nepředvídatelný Kaddáfí udělal Mitterrandovi)

.Kaddáfí v červnu 08 Sarkozyho  obvinil, že svým projektem chce  pro účely nových křižáckých výprav vytvořit novou říši římskou , odsouzenou však,podle Kaddáfího mínění,   k brzkému zániku , a že Sarkozyho projekt je urážkou pro Araby …

 Také premiéra Mirka Topolánka Sarkozy do Paříže nedostal – vedle českého premiéra  se omluvili kvůli pracovnímu vytížení jen jordánský a marocký král. Mohamed VI, který se nesnese s prezidentem Bouteflikem, za sebe,ke konsternaci Paříže,  na poslední chvíli poslal svého bratra, prince Mulaje Rašída, zatímco jordánský král Abdalláh II  se omluvil dlouho předem ) . 

Sarkozy, za potlesku Prodiho a Zapatera,  prostě oslňuje . (* pro případný komentář ze strany čtenáře OKOS :“ Vím,že Prodi již není it. premiérem … „ )

V jeho rozletu mu brání jen Angela Merkelová, vůči níž si zjevně nedokázal vymyslet žádnou  působivou  strategii . Na Merkelovou jeho úlisnost nezabírá a dává mu jasně najevo, že Německo , platící vysoké „ členské příspěvky“ , má v EU  ještě právo „veta“ . (Také LON není Sarkozyho iniciativou nadšený , nemluvě již o Putinovi, který zamýšlí  ve Středomoří rozšířit ruskou  vojenskou přítomnost … )  

Sarkozy si ale vůči Merkelové vyvinul ústupový reflex , a zachránil tak, co  po protestech Německa ze Středomořské unie ještě zbylo … 

Je možné, že si Sarkozy znovu přečetl svoji oblíbenou knihu Fernanda Braudela Středomoří v době Filipa II Moudrého, kde je řečeno všechno (rozebírají se  zde vztahy mezi křestˇanskou a islámskou civilizací,ale i jejich společné pikle proti šíitské Persii, říká se zde, že plavba z Valencie do Konstantinopole trvala 60 dnů, popisují se zde  pevnosti od marocké Melilla po pevnosti na Dunaji - Ceuta a Melilla jsou Marokem neuznané španělské enklávy na marocké straně Gibraltaru, od marockého území obehnané plotem, s úmyslem Madridu postavit zde  možná další berlínskou zedˇ, mimochodem, Gibraltar je demilitarizovaný, ale jenom na marocké straně ) … 

Středomořská unie Sarkozymu totiž leží v hlavě již dlouho: jako ministr vnitra byl hlavním kritikem tzv. barcelonského procesu. 

Veřejně svoji variantu k projektu EU  ( vylučoval z ní nepobřežní státy EU) zmínil 7.2.07 na svém volebním mítinku v Toulon ( projekt pro Sarkozyho vypracoval jeho poradce Henri Guaino) , a s velkou pompou jej veřejnosti představil 23. října 07  v Tangeru ,přístavu u Gibraltarského průlivu, při své státní návštěvě Maroka , kdy šéfy pobřežních států pozval do Paříže .

BER  okamžitě protestoval s tím, že Sarkozy svým projektem  rozděluje EU , ale Sarkozy dělal hluchého …  Merkelová proto vyslala do  metropolí výše zmíněných států emisary, kteří  oznamovali, že projekt Sarkozyho bude v EU neprůchodný .

30.1.08 Bernard Kouchner varoval Sarkozyho, že pro německý odpor, nebude možné koncepci Středomořské unie realizovat, načež Sarkozy vyslal  14.2. 08 do BER svého emisara Henriho Guano,autora Středomořské unie , který byl údajně v BER  přijat  „ velmi hrubě  „  ,a  bez vyslyšení poslán zpět do PAR  ….

Sarkozy jej proto z realizace projektu stáhl a nahradil jej diplomatem Jean-Davidem Levittem a velvyslancem Alainem Le Roy. Merkelová prohlásila, že bylo nutné udělit Sarkozymu, než se ujme předsednictví EU, lekci o dodržování nezbytných EU jednacích  mechanismů …

Proto 3.března 08  v Hanoveru, když se k Merkelové připojili i  Prodi a Zapatero, Sarkozy Merkelové ustoupil, a souhlasil, že  jeho projekt bude jen  vylepšenou verzí projektu EU , ne Středomořskou unií, ale  Unií pro Středomoří …   

Barcelonský proces  (eurostředomořské partnerství /Euromed mezi EU  a 12 státy jižního a východního Středomoří  - Malta,Kypr,TR, Izrael, území Palestinské samosprávy,Jordánsko,Egypt, Libanon,Sýrie, Alžírsko, Maroko, Tunisko , evropská politika sousedství )  byl zahájen  rámcovou úmluvou z Barcelony z roku 1995 .

Barcelonská konference začala  27..11.95 v den vyhlášení  první křížácké výpravy …

 Program Meda  euro-středomořského partnerství z roku 95 předpokládal jak multilaterální regionální dohody, tak dohody bilaterální  ( např. Tunisko a Izrael podepsalo asociační dohodu s EU již 95, Maroko 96,  Libanon v červnu 02,  Sýrie začala jednat o asociační dohodě jako poslední až v říjnu 97, podepsala ji v říjnu 04, ale ještě nevstoupila v platnost … )  , a vytvořil několik fondů , které měly financovat rozvoj „liberálních“ reforem  v  „partnerských“  zemích  ( příděly z těchto fondů rozdělovala  Evropská investiční banka) .

Kulturní fond Euromed Heritage financoval i několik projektů v Sýrii … ale se Sýrií se EU nejobtížněji vyjednávalo, mj. i proto, že Evropská investiční banka zmrazila Sýrii v letech 1995-2000 půjčky, protože se Německu nepodařilo se Sýrií vyjednat dohodu o splácení syrského dluhu vůči Berlínu …

Až v prosinci 01 Evropská komise přijala strategický program Meda ekonomických reforem k liberalizaci trhu v Sýrii ( v hodnotě 93 miliónů eur), který Bašír Asád odsouhlasil v květnu 02 . 

O 10 let později, v roce 05, pro velmi hubené výsledky vzájemné spolupráce, výše zmíněné státy summit Euromed bojkotovaly, přijeli jen šéfové TR a Palestinské samosprávy (jejíž „samosprávu“  EU de facto financuje) . 

EU  se tímto dialogem mj. snaží exportovat do arab. zemí „prosperitu , mír a demokracii“  přes vytváření zón svobodného obchodu, které jsou nutně spojené s reformami a modernizací , ale i s ekonomickým a sociálním šokem , vlády by např. ztratily příjmy z cel ,veřejný sektor financí by se zhroutil,atd.(neschopnost arabských zemí vytvořit pásmo volného obchodu mezi sebou je dalším důkazem jejich iluzorní jednoty  ) . 

 EU jde mj. o spolupráci v oblasti nelegálního přistěhovalectví  , o spolupráci při zabránění dalšího znečištění Středozemního moře  ( 60% pobřežních měst vypouští své odpadní vody do Středozemního moře  + je znečištˇováno odpadem ze  zamořených řek, které do něj vedou , +  chemické průmyslové odpady (těžké kovy ap. + až 40 miliónů tun ročně pevného odpadu ) , přičemž za 20 let bude na jeho pobřeží bydlet o 100 miliónů lidí více …

V dubnu 08 Komise EU představila celou řadu projektů v sedmi pobřežních státech , které mají o 80%  toto znečištˇování  do roku 2020 snížit  (sežene-li někde EU  dvě miliardy eur na jejich financování ) …

  Mořské dálnice , propagované Francií a Itálií , by měly ulevit pobřežní silniční dopravě převozem kamionů a kontejnerů na palubách lodí (mořská dálnice mezi Toulon a Římem-Civitavecchia, která ulevuje alpským tunelům, je však soukromá iniciativa ,která byla uvedena do provozu v roce 05 společností GLD Lines ( akcionáři Louis Dreyfus Armateurs a rodina Grimaldi) , která však v roce 07 , navzdory daleko pohodlnější variantě cestování, vykázala ztrátu 10 miliónů eur .

V červnu 08 Slovinsko v době mezinárodní konference slavnostně otevřelo Evropsko-středomořskou univerzitu v Portoroži.. 

Od rámcové  barcelónské dohody z roku 95  se svobodný obchod v této oblasti moc nerozvinul ,pouze Tunisko uzavřelo počátkem roku 08 úmluvu o svobodné výměně zboží s EU.

 

Autor: Andrea Kostlánová | čtvrtek 31.7.2008 17:22 | karma článku: 16,42 | přečteno: 1958x