Ruská válka proti Gruzii, aneb Evropa svůj boj prohrála již v Abcházii

Převrat v Tbilisi v 12/91-1/92 ve prospěch Eduarda Ševardnadzeho ( v 2/95 mu útočník hodil bombu na auto, německá vláda mu poté darovala opancéřovaný mercedes, přesto v 2/98 se jej další útočník pokusil prostřílet, zemřel v 7/014

), vyhnal demokraticky zvoleného prezidenta, spisovatele a disidenta z dob SU, Zviada Gamsachurdia ( zavražděn v 12/93, o jeho posledních dnech vypráví film Chibula, jméno vesnice, kde na něj měly čekat jemu věrné jednotky, viz mé články Ruské tajné služby a jejich politická ruleta v Gruzii ).

Kreml po okupaci Podněstří rozpoutal v roce 92 v Gruzii teror abcházského „ separatismu „ , Abcházii vyčistil od Gruzínů, a zmocnil se strategického přístavu  Suchumi.

Útok abcházských milic s ruským velením a s ruskými zbraněmi byl zahájen v 6/92 útokem proti vládním budovám v Suchumi, kde 23.7.92 Kremlem vyzbrojení abcházští separatističtí vůdci vyhlásili nezávislost Abcházie.

Tbilisi nemělo na situaci v Abcházii dostatek sil, protože se současně muselo bránit útokům jednotek věrných svrženému Gamsachurdiemu, přesto 14.8.92 vyslalo do Abcházie jednotky Národní gardy, aby zde nastolily pořádek  a ochránily zdejší železnici, načež týž den vypukly boje Národní gardy a gruzínské policie se separatisty, kteří byli ze Suchumi vyhnáni 18.8.92 ( gruzínští gardisté a policisté zmasakrovali některé prosecesionistické  Abcháze, ale i Gruzíny, kteří podporovali svrženého Gamsachurdiu ).

3.9.92 bylo v MOW dohodnuto „ příměří „ , podle kterého se gruzínské jednotky měly stáhnout z oblasti kolem Gagra.

Příměří však brzy porušily posily, které Kreml vyslal svým loutkám na pomoc – kozáky a severokavkazské muslimy, kteří se přes noc sdružili do Konfederace horských národů Kavkazu, a kterým v terénu velel Šamil Basajev, příslušník elitních jednotek GRU, jenž byl do Abcházie nasazen z Podněstří, a kteří 2.10.92 zaútočili na Gagru.

Po jejím dobytí tyto oddíly zahájily ve městě etnické čistky Gruzínů, rovněž kolem ruské letecké základny Gudauta, a kolem Tkvarčeli.

Abcházští „ separatisté „ v žoldu Kremlu po pádu Tkvarčeli postupovali s ruskými vojáky ze Severního Kavkazu, kteří za ně bojovali, na strategický přístav Suchumi.

Zatímco dle očitých svědků ruské jednotky poskytovaly severokavkazským jednotkám leteckou podporu bombardováním a dělostřeleckým ostřelováním gruzínských vládních jednotek ( ale i nemocnic v Suchumi ), Kreml oficiálně vyhlásil neutralitu ( každé bombardování prohlásil ze sebeobranu ), a uvalil sankce na obě strany, ve skutečnosti vedl válku vůči Gruzii on.

Gruzínská vláda v Bruselu poukazovala na ruskou agresi, měla k dizpozici několik zajatých ruských důstojníků, a 19.3.93 sestřelila letoun ruské armády Su-27 - západoevropští představitelé dělali, že neslyší.

Ruské námořnictvo přiváželo do Suchumi posily a vojenský materiál, v 12/92 ruské jednotky přístav ostřelovaly, 14.3.93 ruské severokavkazské oddíly zahájily proti Suchumi, kontrolovaného gruzínskými jednotkami, které přijel podpořit Ševardnadze osobně, ofenzívu, kterou gruzínské jednotky nejprve odrazily.

14.5.93 bylo podepsáno příměří, ale jen proto, aby se 2.7.93 mohly u Suchumi u vesnice Tamiši za asistence ruského námořnictva vylodit obrovské posily „ zelených mužíků ze Severního Kavkazu „ .

Krvavý boj gruzínské jednotky opět ustály, ale koncem července 93 bylo Suchumi SeveroKavkazany a kozáky s ruským pasem neprodyšně obklíčené.

Kreml 27.7.93 zprostředkoval další příměří v Soči, během kterého dokončil přípravy na totální ofenzívu proti Suchumi, ke které došlo 16.9.93 – Suchumi padlo 27.9.93.

Ještě týž den ruští kozáci a „ SeveroKavkazané „ v Suchumi uskutečnili genocidní razie proti Gruzínům, vraždili je dům od domu, soupisy s adresami Gruzínů jim pořídili jejich abcházští pomocníci - tlumočníci.

Ševardnadze organizoval obranu města do poslední chvíle, z města se mu podařilo vyklouznout za dramatických okolností, při kterých málem přišel o život.

Díky zprostředkovatelským a " mírotvorným " misím RF ( Kremlu by tyto mise měly být zakázány ) ruští kozáci a ruští SeveroKavkazané ovládli celou Abcházii až na Kodorský průsmyk, který zůstal pod kontrolou Tbilisi, kterým proudily kolony uprchlíků ( z Abcházie uprchlo 250.000 gruzínských občanů, Gruzínů a menšina gruzínských Řeků ), aniž by dostali od Kremlu nějaké odškodnění za zabrané nemovitosti.

Je zajímavé, že o rok později v 9/94 byli z Abcházie vyhnáni i gruzínští Arméni, jejichž většina v předchozích bojích a za etnických čistek proti Gruzínům stála na straně ruských jednotek.

Kozáci a severokavkazští žoldnéři byli z Abcházie Kremlem brzy staženi, Kreml je potřeboval na čečenské frontě pro Jelcinovu válku v letech 94-96.

Abcházští nacionalisté v Suchumi zničili všechno, co by Gruzínce v Suchumi mohlo připomínat – přejmenovali ulice, zničili sochu gruzínského středověkého básníka Rustaveliho ( gruzínská armáda odpověděla 22.10.92 vypálením abcházského archívu z roku 1840 – ale i srbské dělostřelectvo 18.5.92 zápalnou municí úmyslně rozbombardovalo Orientální ústav Sarajeva, čímž zničilo 5.263 vzácných rukopisů v arabštině, perštině, hebrejštině a desetitisíce dokumentů z osmanské nadvlády, rovněž nacisté za 2.sv.v. systematicky zničili 80% PL knihoven, Verbrennungskommandos spálila 16 miliónů vzácných knih, rukopisů, map, kreseb, vpád Rudé armády do PL 17.9.39 nebyl vůči PL kulturním památkám o nic smířlivější, výše zmíněná nacistická komanda měla v náplni práce i vypalování synagog  ).

V 12/93 bylo pod záštitou OSN  mezi Tbilisi a „ separatisty s obchodní značkou made in Russia  „  podepsáno příměří, které opět zprostředkoval Kreml, a v 4/94 Ševardnadze v MOW podepsal vyděračské Prohlášení o opatřeních k politickému urovnání gruzínsko-abcházského konfliktu, třebaže šlo o rusko-gruzínský konflikt.

V 6/94 hra mezinárodního společenství na slepou bábu pokračovala, a na administrativní gruzínsko-abcházské hranici byly rozmístěny „ mírové síly „ SNS, složené výhradně z ruských vojáků …

Dorazila i mise OSN/UNOMIG, jejíž příslušníky ruští vojáci terorizovali ( nespolupracovali s nimi, šikanovali + ostřelovali její členy ).

14.9.94 se abcházské loutky Kremlu objevily v abcházské TV s nařízením, aby Abcházii opustili všichni zbývající etničtí Gruzíni, a to do 27.9.94 ( výročí genocidy Gruzínů v Suchumi).

30.11.94 proruská loutková vláda v Abcházii  ( původní progruzínská  vláda prchla do Tbilisi ) vyhlásila novou ústavu a nezávislost.

21.3.95 Vysoký komisař OSN pro uprchlíky obvinil Kremlem dosazenou vládu v Abcházii, že její milice mučí a vraždí gruzínské civilisty, kteří se dle dohody o repatriaci vraceli do okresu Gali, ve kterém převládalo gruzínské etnikum.

Kreml pokračoval ve frašce/ v hybridní válce, a v roce 95 ( do roku 97) vyhlásil spolu se státy SNS ekonomickou blokádu Abcházie – jen aby jí ještě více vojensky a ekonomicky zajištˇoval.

V dubnu - v květnu 98 v rámci volební frašky v Abcházii proruské abcházské milice opět napadly okres Gali, a donutily 20.000 Gruzínů k opětnému útěku z Abcházie.

Ševardnadze tentokrát odmítl poslat gruzínskou armádu do Gali.

Mezinárodní uznání etnických čistek  Gruzínů v Abcházii a v JO  https://www.gopetition.com/petitions/to-the-international-community-and-human-rights-organizations.html

OSN přijalo rezoluci o  repatriaci všech uprchlíků z Abcházie a z JO, pro rezoluci hlasovalo 76 států proti 15 ( mj. RF, Arménie, Kuba, Venezuela, Vietnam ) , hlasování se zdrželo 64 států.

http://www.geomigrant.com/2016/06/08/???-???????-?????????-?-???????????-????-????????-??-???????-?-?????-??????-?-????-????/

V 10/01 se za velmi podezřelých okolností zhruba 400 čečenských + 80 gruzínských žoldáků usadilo v Kodorské soutěsce, aby si zde hráli na islámisty z alKajdy.

Ze soutěsky podnikli bojovou výpravu proti Abcházii, ale byli odraženi ruskými vojáky ze základny v Gudautě /ruskými příslušníky „ mírového „ sboru.

Pankisi

Nejodlehlejší část Kavkazu na severovýchodě Gruzie, horské údolí Pankisi, do kterého se vjíždí hlídanou ( odstřelovačskou )  soutěskou, poskytuje Kremlu stejnou páku pro vydírání Tbilisi jako Náhorní Karabach vůči Arménii.

K bráně Pankiské soutěsky a údolí Alazani dle stejnojmenné řeky, které jsou součástí východogruzínské Kachetie,  se lze nejsnadněji dostat taxíkem z Tbilisi do Jokolo ( 2 hodiny jízdy ).

V údolí poklidně žili křestˇané ( Gruzíni + Osetové) vedle muslimů, FSB se však postarala o to, aby křestˇané uprchli do gruzínského vnitrozemí.

V letech 92-94 za Jelcinovy války v Čečně údolí sloužilo jako úkryt pro čečensské velitele bojující proti Kremlu, a stalo se poloautonomní jednotkou organizovaného zločinu, kam nesměla ani gruzínská policie a armáda.

Putin od své invaze do Čečny na podzim 99 a opětovně po svém obsazení Krymu tvrdí, že se ve vesnicích v tomto údolí ukrývají všichni islámističtí teroristé na světě, že je gruzínská vláda nedokáže kontrolovat, a proto je musí Putin obsadit či rozbombardovat.

Zatímco Ázerbájdžán Putinovi po jeho vpádu do Čečny na podzim 99 vyhověl, a přestal přijímat čečenské uprchlíky, Gruzie Kremlu nevyhověla, a dál uprchlíky přijímala, tj. přijímaly je čečenské vesnice v gruzínském údolí Pankisi, které Putin pod záminkou, že se v něm zdržují teroristé z al-Kajdy ( ve skutečnosti čečenští velitelé, které potřeboval z nejrůznějších důvodů zlikvidovat, protože jako účastníci ruského 9/11 = bombové útoky na paneláky, byli pro Putina nepohodlnými svědky, anebo šlo o velitele protiputinovské či zastupující umírněné separatisty, v 1/02 bombardoval, když dva roky předtím soustavně gruzínský VP porušoval.

Čečenské povstalce, kteří přešli z ruské/čečenské strany hranic přes horská sedla pěšky či koňmo, za Putina hermeticky uzavřené s rozmístěnými odstřelovači, odtud v 8/02 vytlačovala gruzínská armáda za pomoci US vojáků rovněž pod záminkou, že jsou napojeni na al-Kajdu.

Nejtvrdší islámisty z IS vedl gruzínský žoldák Tarchan Batirašvili (30), rodák z údolí Pankisi, přezdívaný Barbarosa či Čečenec Omar, US tvrdí, že jej v 3/016 zabily, ale to říkaly již mnohokrát předtím.

Tarchan Batirašvili je bývalý gruzínský voják, jenž v 8/08 bojoval proti ruské armádě, sotva se může domnívat, že IS bojuje proti Kremlu, když Kreml režíroval i tzv. kavkazský emirát v Dagestánu, který Putin vyhlásil za „zlikvidovaný“ v roce 013.

Západ Putina podezírá, že v době OH v Soči jeho FSB organizovala přesuny ruských džihádistů do Sýrie přes ruské území, tzv. zelenou stezkou.

Rusko nemůže bojovat s terorismem, když jej financuje  http://www.radioazadlyg.org/content/article/27377345.html

V 2/016 šéf FSB Bortnikov tvrdil, že ruských džihádistů v žoldu ISIL je v Sýrii 2.000, jiné zdroje uváděly 5000-6000, stejný počet jako ze Saúdské Arábie.

FSB rekrutuje i z potomků muslimské diaspory původem z Kavkazu, kteří uprchli na BV po dobytí Severního Kavkazu carskými generály, z nichž 20.000 se usadilo v Sýrii.

První čečenská džihádistická jednotka se pod velením Gruzínce Omara „Čečence“  objevila v létě 012 u Aleppa s názvem Armáda emigrantů a obránců.

Ruské tajné služby však čelily velkému problému : kavkazští muslimové řešili, zda se mají připojit k ISIL či ke konkurenční  al-Kajdě, nebyli jednotní.

Omar „Čečenec“ se se svým oddílem 1.500 mužů k IS „ kalifátu „  oficiálně připojil v 8/014 v době, kdy vrcholila ruská subverzivní válka na východní Ukrajině.

Kavkazští muslimové  se v drtivé většině se svými rodinami usídlili v Rakce, jejich propagandistická videa ukazovala zdejší školu vyučující v ruštině a pobočku ruského obchodu Univermag.

Ševardnadze po 9/11 přistoupil na Putinovu hru, že se v Pankiském údolí zdržují „ teroristé z al-Kajdy“, které zde mají výcvikové tábory, a uzavřel s ním dohodu o vojenské spolupráci v boji proti terorismu, ale neumožnil Kremlu, aby na gruzínském území u čečenských hranic rozmístil ruské jednotky.

Ševardnadze ruské vojáky odmítl, americké pozval, oficiálně však popřel, že by v Pankisi na čečenských hranicích US vojáci byli.

V roce 012 speciální gruzínské jednotky v sousedním údolí Lopota zneškodnily velkou skupinu Čečenců, která se chystala přejít ruské hranice.

Po okupaci Krymu se Putin opět zaměřil na Gruzii, a začal tvrdit, že odlehlé gruzínské vesnice s převážně čečenskými obyvateli v údolí Pankisi jsou hlavním místem náboru pro ISIL, která vstoupila na celosvětové jeviště dva měsíce po okupaci Krymu, mj. aby od ruské okupace odvedla pozornost.

Obyvatelé z těchto gruzínských vesnic při čečenských hranicích jsou nezaměstnaní, chudí a především apolitičtí, ani nevědí, že existuje nějaký Asád.

Jejich vesnice se vylidňují, ruský a světový tisk tvrdí, že mladí odcházejí bojovat za Saúdskou Arábii do Sýrie, ale tvrzení světového tisku o jejich ideologickém boji za salafistický islám neodpovídá jejich způsobu života – spíše než náboženství pěstují alkoholismus a sňatky mezi sebou, třebaže někteří z nich do Sýrie bojovat odejít mohli, zejména mladiství z nudy či pro žold, verbováni jsou na internetu, a svoji cestu začínají v Kadyrově Grozném ( tzv. zelená stezka FSB, po které odcházejí do Sýrie bojovat ruští muslimové, zejména Kadyrovi poddaní ).

V 11/013 Tbilisi přiznalo 50 naverbovaných z údolí Pankisi, Kavkazskij uzel psal o 200 naverbovaných mladých a mladistvých, kteří však nemají pasy, z vesnice se vytrácejí bez souhlasu rodičů, a jsou chudí - přesto jim někdo/FSB zaplatí nejen leteckou přepravu do Sýrie, ale ještě jim vystaví i falešné pasy, aby gruzínských občanů v Rakce bylo co nejvíce …

Rodiče poté se svými „ ukradenými  „ syny udržují kontakt přes aplikaci Whatsapp, kterou používají džihádisté  (Tbilisi rodičům dětí, které odešly do Sýrie, odebralo sociální dávky - 80 euro měsíčně).

Ministryně  obrany Tina Kidašeli, která v 8/015 vyzvala k rozšíření NATO, protože nerozšíření NATO urychluje ruskou agresi, v roce 016 přiznala 100 rekrutovaných, což je na malou komunitu v pankiské soutěsce ( 10.000 obyvatel) hodně ( FSB údolí záměrně nazývá Údolí džihádistů, třebaže nejvíce bojovníků do ISIL verboval Ramzan Kadyrov ( gruzínští Kistové jsou subvětví Čečenců, do Gruzie přišli před 200 lety).

Výzva Čečenců žijících v Evropě ke Gruzínům  https://www.youtube.com/watch?v=RsbApTnmpPE

Saakašviliho po volbách z 10/012 vystřídal Bidzina Ivanišvili, miliardář s ruským majetkem ( 6 mld dolarů, polovina HNP Gruzie, ve svém paláci má vlastní ZOO, potrpí si na žraloky lidožrouty, palác má nejen na kopečku v Tbilisi, ale i na černomořském pobřeží, aby měl ponorkou blízko k Putinovi do Soči ), jenž poté, co si Putin opět vyměnil funkce s Medvěděvem, za pomoci FSB založil stranu Gruzínský sen, druhý den s ní vyhrál volby, stal se premiérem a člověk z jeho strany Giorgi Margvelašvili prezidentem.

Poté co Ivanišvili rusofobii nahradil antiamerikanismem, se z politické scény stáhl, když svým nástupcem učinil svoji pravou ruku a svého zaměstnance Irakli Garibašviliho ( premiérem do 12/015 ).

V 2/016 Putinovo tvrzení o výcvikových táborech ISIL v gruzínském Pankisi zopakoval bez předložení důkazů Lavrov.

Gruzínská vláda posílila hraniční kontroly jak při ruských hranicích, tak na tureckých, a začala finančně trestat své občany, kteří jezdili za občasnou prací do TR.

Ministerstvo vnitra podniklo několik protiteroristických razií, především zatklo zdejšího imáma Ajuba Bortčačviliho z Jokolo, veřejného stoupence ISIL, jenž v údolí dlouhá léta toleroval jen hidžáby a u mužů plnovousy.

Tbilisi však nezatklo skutečného náboženského salafistického vůdce Pankiského údolí šejka Abdula Alrahmana ( 32), jenž 12 let údajně žil v Saúdské Arábii ( spíše v Kadyrově Čečensku), a do údolí Pankisi dorazil v 12/015.

Protože šejk tvrdí, že umí arabsky, „ vykládá „ všem zdejším muslimům autoritativně Korán.

Mladý šejk má několik „ kanceláří“ , a je závratně bohatý, třebaže pochází z velmi chudé rodiny. Nechal si vystavět luxusní vilu v Douisi, a koupil si stáj arabských plnokrevníků, kteří mu vyhrávají v dostizích po celé Gruzii.

Z peněz těch, kteří jej podporují, přede v této oblasti salafistické sítě, původ svého majetku vysvětluje „ poradenskými „ službami arabským a tureckým ( salafistickým) klientům, je tedy jejich vlivovým agentem v režii Putinova Ramzana Kadyrova.

Potvrdil to v rozhovoru i samotný imám Omar, když prohlásil, že Ramzan Kadyrov je skvělý člověk, jenž podporuje chudé muslimy a stavbu mešit …

Přiznal tím, že jej neplatí Saúdská Arábie, ale ruská FSB.

Chudé ovečky imámů by si měli položit otázku ohledně šaríji,  kterou se jejich imámové ohánějí – šaríja však na všechno nemá odpovědˇ, a především nevysvětluje, proč si imámové staví luxusní domy a jezdí v luxusních autech.

Proč si již Rusů nikde neváží  http://resistance.today/views/4231-7-771-31.html?fb_ref=Default

18.5.015  rakouský prezident Heinz Fischer na návštěvě v Gruzii v 5/015 uctil památku vojáků, kteří padli v boji s Rusy při obraně územní celistvosti Gruzie.

6/015

http://rusplt.ru/news/pribyivshiy-v-port-batumi-amerikanskiy-esminets-primet-uchastie-v-ucheniyah-v-gruzii-380677.html

http://www.nakanune.ru/news/2015/6/28/22405459/

2016

11.5.016 se konalo společné a velmi významné US (650 výsadkářů, 8 tanků ) – UK ( 150)  - gruzínské  ( 500 vojáků) vojenské cvičení  Noble na letecké základně Vaziani u Tbilisi.

Moskva/MOW Gruzii stále hrozí, aby se neopovažovala vstupovat do NATO, ale gruzínská ministryně obrany Tina Chidašeli stála při cvičení NATO na tribuně a tleskala.

Novinářům sdělila, že Tbilisi pevně doufá, že bude do NATO přijato, třebaže 15 dní předtím jí US velvyslanec  sdělil, že se NATO v nejbližších letech rozšiřovat nebude, maximálně půjde o „ zesílenou spolupráci“ , a tyto společné manévry pravděpodobně byly cenou útěchy.

8 US tanků na cvičení bylo velmi legračních – 8 tanků proti 8.000 ruských tanků ( stejně tak 4 prapory NATO budou v dosahu petrohradského dělostřelectva ).

Putin demarkační čáru ze 8/08 proměnil se souhlasem Sarkozyho na „ státní hranice „ obepnuté ostnatým drátem, takže mnozí Gruzínci se již 8 let nemohou dostat do svých domů či na hrob svých rodičů.

Kreml však i hranice s ostnatým drátem v noci nenápadně posouvá, v létě 015 je posunul o celý kilometr – gruzínská policie dostala rozkaz nezasahovat.

Američané a Britové posílají vojáky do Gruzie, Moskva hovoří o destabilizaci regionu

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/402826-americane-a-britove-posilaji-vojaky-do-gruzie-moskva-hovori-o-destabilizaci-regionu.html

Gen. Philip Breedlove, Top Commander of U.S. and Alliance Forces in Europe

http://blogs.wsj.com/brussels/2016/05/03/qa-with-gen-philip-breedlove-top-commander-of-u-s-and-alliance-forces-in-europe/#:hlio4Ar-jGRv7A

Tím, že Kreml odpálil balistické rakety z Kaspického moře na Sýrii, porušil VP tří zemí –  Ukrajiny, Gruzie a TR. http://www.apsny.ge/2016/pol/1455680616.php

V létě 016 proběhlo v Kremlem okupovaných gruzínských provincií „ referendum „ ( Putin miluje referenda stejně jako Miloš Zeman ) , které jako čečenské (3/03) a krymské (3/014) pod ruskými bodáky rozhodlo o připojení k RF.

Gruzie v 6/014 na oplátku podepsala asociační dohodu s Bruselem, který má letos v létě rozhodnout, zda povolí Gruzii, která sloužila po boku US v Iráku, a stále je přítomna v Afghánistánu a ve Středoaafrické republice, bezvízový styk.

Proruská orientace Bidziny Ivanišviliho zanechala svoji stopu - v rámci Ivanišviliho strategie „ strategické trpělivosti „ Tbilisi vůči Kremlu učinilo některé ústupky – během ukrajinské krize Tbilisi mlčelo, a v roce 013 Ivanišvili prohlásil, že by Gruzie mohla vstoupit do Putinovy Eurasijské unie …

V 2/016 Tbilisi jednalo o udělení rozsáhlého kontraktu Gazpromu, takže političtí komentátoři naznačovali „ finlandizaci „ Gruzie, geostrategického energetického koridoru, který dodává Evropě neruskou kaspickou ropu ropovodem BTC, se strategicky důležitou železnicí  Baku-Tbilisi-Kars +  pro NATO je důležitý gruzínský VP pro přelety letounů NATO ( doprava vojenského materiálu do Afghánistánu )  .

Ivanišvili vrátil do gruzínských bezpečnostních složek gruzínské agenty ruských tajných služeb.

Agresívní návrat ruských tajných služeb do Gruzie, , se mj. projevil „ znárodněním „ nejpopulárnější gruzínské TV Rustavi-2 Putinovou KGB metodou, aby nad jejím vysíláním získal kontrolu stát (Ivanišviliho strana Gruzínský sen vyhrála volby za všestranné podpory TV Rustavi-2 ) …

Okolnosti jejího prvního prodeje společnosti UNM ( nepřehledné vlastnické struktury, mj. Chalvaši ( jeho sestra je ve straně Ivanišviliho), Robert Bežuašvili + Gela Bežuašvili, Bidzina Nižaradze, Giorgi Gegešidze + vdova po něm Nina Nižaradze, bratři Levan a Giorgi Kanamanišvili  ) jsou nejasné.

Na původním prodeji se podílel její spoluvlastník a gen. ředitel Erosi Kitsmarišvili, jenž poté, co byl v LON v 2/08 ve své vile nalezen zavražděný miliardář Badri Patarkacišvili, svého zprostředkování litoval, a obvinil Saakašviliho, že stojí za společností UNM.

Kitsmarišvili chtěl po nástupu vlády miliardáře Ivanišviliho TV Rustavi zpětně odkoupit, ale místo toho byl v 7/014 nalezen s kulkou v hlavě.

Také další původní spoluvlastníci, kteří spolu s ním chtěli TV Rustavi zpět, Dvali + Akimidze, byli zastrašováni.

Podivná válka tajných služeb o gruzínskou TV Rustavi-2 ( během puče v Kremlu týden po zavraždění Borise Němcova 27.2.015 TV Rustavi-2 odvysílala rozhovor s jistým zasvěcencem, jenž puč potvrdil, vzápětí bylo toto video z TV staženo ) připomíná válku tajných služeb o gruzínskou TV Imedi, kterou spolu s Rupertem Murdochem v roce 02 založil a vlastnil miliardář Badri Patarkacišvili/BP, kterého Saakašvili v roce 07 obvinil z přípravy puče ( původně Patarkacišvili Saakašviliho podporoval, tak jako předtím Ševardnadzeho ) .

Patarkacišvili, obchodní partner Borise Berezovského/BB ( zavražděn v LON ve své vile v 3/013, 67 let), mezinárodní obchodník se zbraněmi v žoldu GRU, účastník „sjezdu“ mezinárodní mafie k 9/11 v Nice v 6/01,  a kandidát na úřad gruzínského prezidenta proti Saakašvilimu, byl otráven v LON ve své vile v 2/08 (52).

Po jeho vraždě  o TV Imedi bojovala vdova, údajný nevlastní bratranec z US + záhadná off-shore neprůhledná firma, na rozdíl od TV Rustavi-2 však byla TV Imedi nakonec vrácena vdově.

BP byl pro mnohé nepříjemný svědek, stejně jako BB, se kterým začínal v Avtovazu, a společně s BB odešel v roce 92 do MOW, kde s BB koupili první ruskou nezávislou TV ORT ( v roce 95 byl BP vyslýchán v souvislosti s vraždou novináře a moderátora ORT Vladislava Listeva  ) + TV6, a financovali prezidentskou kampaň Jelcina v roce 96.

V roce 95 byla z firmy Rosneft část odtržena jako firma Sibneft, která byla v roce 97 hluboko pod cenou privatizována – téměř zadarmo jí získala firma vzešlá z Chodorkovského Menatepu, ve kterém měli akcie i BB + BP ( po zavraždění BP o Sibneft válčil BB s Abramovičem ) ...

Za Jelcina nabyl ruský majetek v hodnotě 6 mld liber šterlinků, a byl nejbohatším mužem Gruzie, kterým je dnes Bidzina Ivanišvili ( KGB). Po jeho vraždě byla v 2/010 v NYC podána žaloba na vdovu + BB, že BP zavraždili kvůli majetku (taktéž po zavraždění gen. Rochlina FSB obvinila z jeho zastřelení vdovu ) ...

Po nástupu Putina byl BP v 3/00 zahnán do gruzínského exilu, když jej v 6/01 Putin obvinil z organizování útěku z vězení Nikolaje Gluškova, zaměstnance BB ( finanční ředitel Avtovazu + náměstek gen. ředitele Aeroflotu ( Alex Goldfarb tvrdí, že 3.000 ze 14.000 zaměstnanců Aeroflotu byli důstojníci KGB - SVR, GRU, a že příjmy z letenek šly na účty švýcarského zúčtovacího střediska Andava, které vlastnil BB, BP (oba za Jelcina Aeroflot kontrolovali ) a Gluškov.

Gluškov všechny ruské tajné služby naštval, když jejich šéfům poslal dopis, aby si svých 3.000 zaměstnanců v Aeroflotu platily samy, proto byl v roce 00 zatčen, a v 10/01 jej Putin obvinil z finančních podvodů.

V 4/01 byl „ zatčen Andrej Lugovoj „  ( v 9/06 dle instrukcí FSB otrávil Litviněnka radioaktivním poloniem) s tím, že chystal útěk nemocného Gluškova z FSB vězení Lefortovo ( rozpadala se mu krev ), ale Gluškov tvrdil, že jeho pseudo útěk z vězení režírovala FSB, že utíkat nechtěl, a byl unesen.

V 3/04 byl odsouzen za zneužívání pravomoci veřejného činitele + pokus o útěk …

Ševardnadze ani Saakašvili Patarkacišviliho Putinovi nevydali, proč se Patarkacišvili nakonec se Ševardnadzem rozešel , není jasné, ale v roce 03 Patarkacišvili financoval tzv. revolucí růží, která smetla Ševardnadzeho, a do čela Gruzie vynesla Saakašviliho/MS, se kterým se BP rozkmotřil  poté, co mu MS neumožnil ovládnout celou ekonomiku a obchod.

3.9.06 byl z území JO, ovládané Kremlem, zasažen střelou vrtulník, na jehož palubě byl ministr obrany Irakli Okruašvili a velitel armády Levan Nikolejšvili, vrtulník však dokázal přistát ( nebo dle příkazu Kremlu Okruašvili neměl spadnout ). Dle ruských „ mírových „ sil v JO vrtulník  „narušil“  VP JO, která  12.11.06 vyhlásila druhé referendum o svém připojení k RF (první se konalo 1992) …

Okruašvili prohlásil, že VP nikým neuznané tzv. JO neuznává, a že jde o další provokaci režimu v Cchinvali a velení ruských tzv. mírových sil, které se na území JO rozmístily ( z JO byl ostřelován i vrtulník eskorty, který doprovázel Saakašviliho a senátora McCaina ), v 9/08 Okruašvili agentuře Reuters prohlásil, že MS plánoval dobýt Abcházii a JO zpět na Rusech ještě před vpádem Putina do Gruzie, třebaže to byl Okruašvili, jenž marně k takovéto akci, kterou potřeboval Putin, který potřeboval vyprovokovat konflikt v Abcházii či JO, Saakašviliho přemlouval.

Kreml sdělil, že si nebude dělat vrásky s předložením agendy ruské agrese vůči Gruzii k Haagskému soudnímu dvoru, protože neratifikoval jeho statut http://www.interpressnews.ge/ru/politickru/79592-2016-02-02-09-17-20.html?ar=A

Haagský tribunál Rusku rovněž odpověděl

http://replyua.net/news/putin/23004-v-gaage-rossiyu-uzhe-predupredili-priznaet-ne-priznaet-a-otvechat-budet.html

BP ve své TV Imedi rozpoutal štvavou kampaň proti MS, zasypal svým kapitálem opoziční strany, a v 1/08 potvrdil, že bude kandidovat v prezidentských volbách v roce 08.

V 9/07 proběhly v Tbilisi protivládní demonstrace, organizované proruskou Stranou spravedlnosti, blízkých bývalému ministru vnitra Ševardnadzeho Igoru Guiorgadzemu, ex KGB šéfovi v Gruzii, jenž se od prvního atentátu na EŠ z roku 95 ukrýval v MOW, kam byl exfiltrován z ruské základny Vaziani u Tbilisi …

Za protivládních demonstrací Okruašvili na TV kanálu Patarkacišviliho Imedi obvinil Saakašviliho a jeho rodinu z korupce, z toho, že chtěl jistými akcemi zdiskreditovat vliv gruzínské ortodoxní církve, infiltrovanou církevními agenty KGB/FSB, a že se MS pokusil Patarkacišviliho  zavraždit, a mařil vyšetřování vraždy bývalého premiéra Žvanija (udušeného CO v 2/05) ...

Tbilisi 27.9.07 Okruašviliho zatkla ( když své tvrzení odvolal, byl na kauci o týden později propuštěn, sesazen  a donucen odejít do PAR exilu ) a oznámila zadržení pěti ruských důstojníků z ruské vojenské rozvědky GRU, podezřelých ze špionáže ( dva byli ze základny v Tbilisi, a tři ze základny v Batumi) s průkaznými audio a video nahrávkami, přičemž jejich špionáž dosvědčil i jejich šofér a 11 zatčených gruz. občanů, jejich „kontaktů“, přívrženců Igora Guiorgadzeho.

Ruští důstojníci z GRU byli vyslýcháni a zadržováni v budově gruz. kontrarozvědky, a po propuštění byli z Gruzie vyhoštěni ...

Současně gruzínská policie obklíčila budovu štábu ruského velení z ruské základny u Tbilisi, a žádala ruské generály o vydání dalšího důstojníka GRU, podezřelého ze špionáže, načež v 12/07 Putin základnu u Tbilisi spěšně uzavřel, když 31.10.07 ministr obrany Sergej Ivanov překvapivě oznámil, že ruští vojáci z této ruské základny u Tbilisi odejdou.

Evakuaci ruských jednotek požadoval gen. Alexej Maslov, velitel rus. pozemních sil, s tím, že je to nutné , „chtějí-li si ruští vojáci zachovat důstojnost „ … ( byl sesazen a 4.8.08 se stal novým vyslancem Ruska u NATO, zatímco velitelem rus. pozemních sil byl jmenován Putinovi zcela oddaný gen. Vladimír Boldyrev, a to 4 dny před ruským vpádem do JO, gen. Maslov byl poslední ze 4 generálů, jenž bránil Putinovi ve vojenských reformách, jejichž cílem je zničit samostatnost armády, předtím již Putin odstranil gen. Vladimíra Masorina, šéfa námořnictva, gen. letectva Vladimíra Michailova, a náčelníka genštábu Jurije Baljujevského ) ...

Zatčení důstojníci GRU měli s pomocí 29 zatčených politiků svrhnout vládu MS, přičemž byli řízeni plukovníkem GRU Anatolijem Sinicinem, jenž byl šéfem rezidentury GRU v Arménii, a který řídil i bombový útok v Gori v roce 05 (tři mrtví), a různé sabotážní akce proti gruzínské vládě, např. přerušení dodávek zemního plynu a elektřiny v zimě 05/06 …

Kreml 28.9.07 odvolal svého velvyslance z Tbilisi, a částečně evakuoval rodinné příslušníky diplomatického sboru, načež Putin obvinil MS z vedení „agresívní“ protiruské kampaně, vyjádřil „obavy“ z gruzínské „ militarizace“ , a ministr zahraničí Sergej Lavrov „varoval“ NATO před „ dalším napomáháním „ Tbilisi v tomto směru …“ , protože Putin, rozhořčený hlasitými výzvami US senátorů (př. John McCain, Richard Lugar), aby Gruzie byla do NATO přijata, obvinil NATO, že Tbilisi při „únosu“ ruských důstojníků „ napomáhalo“ …

Na žádost MOW bylo svoláno mimořádné zasedání RB OSN, a o pět dní později, 3.10. 07 Putin zavedl ekonomické a politické sankce proti „ gruzínskému státnímu terorismu, podporovanému ze zahraničí „ ( v době zastřelení Anny Politkovské a otrávení Litviněnka ) ...

Ruská policie na ředitelích škol požadovala, aby jí vyhotovili seznamy žáků, jejichž jména „znějí“ gruzínsky - tyto děti poté museli říci, kde bydlí a pracují jejich rodiče ( Jak je ruská policie úplatná, prozradil jeden gruz. taxíkář, který prohlásil, že při této akci musel dát policistům 1.000 rublů a mobil … ) ....

Mládežníci Putina z mládežnického hnutí „Naši“ demonstrovali před gruzínskou ambasádou v MOW …

Putin tohoto incidentu zneužil k výzvám na zpřísnění imigrační politiky, požadoval kvóty pro jednotlivá etnika, a zkrácení platnosti ruských víz .

Xenofobní Hnutí proti ilegální imigraci, které stálo za zářijovými pogromy v Kondopoga v Karélii, nabídlo policii, že jeho aktivisté budou pomáhat při odhalování „ Gruzínců vydávajících se za Rusy „ ...

2.11.07 poté co do MOW přijel gruz. ministr zahraničí, Gazprom mu sdělil, že Gruzii zvyšuje ceny z dosavadních 110 dolarů za metr krychlový na 230 dolarů …

Od 2.11.07 probíhaly v Tbilisi mohutné protivládní demonstrace ( zvyšování cen za potraviny a energii ) zorganizované proruskou opozicí ( Republikánskou stranou Davida Usupašviliho + Konzervativní stranou Zviada Dzidziguriho + Národním fórem Kakhy Šartavy ), rozehnané pořádkovou policií, za což Brusel Saakašviliho zkritizoval.

8.11.07 MS zavřel oba opoziční „nezávislé“ TV kanály, Imedi a Kavkasia Patarkacišviliho/BP, které otevřeně vyzývaly ke svržení Saakašviliho vlády ( MS nechal odvysílat audio a videonahrávky, ukazující miliardáře BP, jak předává peníze vysokému funkcionáři na ministerstvu vnitra ), a poté se souhlasem parlamentu vyhlásil výjimečný stav na dobu 15 dní, tj. do 22.11.07.

V 12/07 ( 2 měsíce před svým zavražděním ) BP v rozhovoru pro list The Sunday Times sdělil svoji obavu, že bude zavražděn (  „ Mám 120 bodyguardů, přesto se bojím o život „ ), a předal listu nahrávku mezi úředníkem z gruzínského ministerstva vnitra a  jistým čečenským válečným lordem.

Mezi protivládní opoziční strany, vedle výše zmíněných, patřily malé straničky, které nebyly zastoupené v parlamentu, např. Gruzínská skupina Jondi Bagaturia, Hnutí za jednotnou Gruzii býv. ministra obrany Irakliho Okruašviliho, stranička Námi samotnými, sdružující exilované Abcházy Paata Davitaja, Strana svobody, Strana lidu Koba Davitašviliho,  a strana Gruzínská cesta bývalé ministryně zahraničí (kterou si MS vypůjčil od Chiraka / francouzská velvyslankyně v Tbilisi za EŠ) Salomé Zurabašvili …

Dvě velké opoziční strany, zastoupené v parlamentu, Strana za nová práva Davida Gamkrelidzeho a Strana průmyslníků (Gogui Topadzeho a Zuraba Tkemaladzeho) se protivládních demonstrací neúčastnily …

Zprostředkovací role mezi opozicí a vládou se ujala gruz. ortodoxní církev (patriacha Ilja II) .

Současně 8.11.07 MS překvapivě oznámil, že přistupuje na hlavní požadavek opozice, a vyhlašuje předčasné prezidentské volby již na 5.1.08 (o rok dříve).

Současně 8.11. 07 gruz. gen. prokurátor Nika Gvaramia oznámil, že byly obviněny další dvě osoby pro pokus o svržení vlády MS ve spolupráci s ruskými agenty tajných služeb, a to syn bývalého prezidenta ZG Tsotne Gamsachurdia ( jeho bratr Konstantin šéfoval Straně svobody), a Šalva Natelašvili, vůdce sociálnědemokratické Strany práce.

TV odvysílala audio + video důkazy, jak se tito dva pánové vřele objímají s významnými zaměstnanci ruského velvyslanectví …

Údajně usvědčující materiály byly prokuratuře dodány i na další opoziční předáky, jako Konstantina Gamsachurdiu, poslance Levina Berdzenišviliho z Republikánské strany, a Giorgiho Čaindravu z Institutu pro rovnoprávnost.

Oba bratři Gamsachurdiové (kteří marně na Saakašvilim požadovali ustavení parlamentní vyšetřovací komise, která by objasnila vraždu jejich otce z 12/93) se nicméně již předtím raději přemístili do MOW, takže je prokuratura nemohla vyslechnout (viz Russia Today) …

Ani rodina EŠ Saakašviliho nemilovala – jeden z jejích členů, ex šéf železnic, musel státu vyplatit 15 mil. dolarů, aby nemusel do vězení za korupci.

Tbilisi poté za peníze z tohoto zvláštního fondu nakoupilo mj. zastaralé SU tanky od Ukrajiny, aby jimi nahradilo ještě zrezivělejší tanky gruzínské.

25.11.07 MS odstoupil z funkce prezidenta, a formální hlavu státu opět převzala jako „úřadující“ prezidentka předsedkyně parlamentu Nina Burdžanadze .

Po zmaření pokusu Kremlu o svržení MS v 9/07 gruzínský parlament odhlasoval rezoluci, ve které žádal MOW o okamžité stažení všech jejích vojsk, i „mírových“ sborů ze SNS, z území Gruzie, a jejich nahrazení jednotkami OSN …

Také na 61. zas. VS OSN v 9/07 MS ( marně ) požadoval, aby OSN ukončilo zprostředkovatelskou misi Ruska , a tím i „mírovou“ misi ruských jednotek …

28.3.08 soud v Tbilisi odsoudil bývalého ministra obrany Irakli Okruašviliho k 11 letům vězení za finanční machinace a podvody, a praní špinavých peněz, a žádal na Paříži jeho vydání, která se měla rozhodnout, zda jde o politickou kauzu či legitimní trestní stíhání …

23.4.08 Francouzský úřad na ochranu uprchlíků a apatridů /OFPRA udělil bývalému ministru obrany Okruašvilimu status politického uprchlíka.

( Viz také můj článek Ruské tajné služby a jejich politická ruleta v Gruzii III  + Jak Saakašvili dopálil Putina, že se nenechal svrhnout )