Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Varšavské povstání, spojenecká pomoc " jen se souhlasem Stalina "

12. 10. 2017 13:47:55
Po zavraždění gen. Sikorského v 7/43 se stal vrchním velitelem PL armády gen. Kazimír Sosnkowski /1885-1969 Quebec/, intelektuál – filozof a lingvista, přítel Piłsudského, v 1.sv.v. byl jeho náčelníkem genštábu.

PL exilovaný prezident Sosnkowského proti vůli gen.Sikorského ustanovil svým nástupcem.

Gen.Sosnkowski byl kategoricky proti vyhlášení VP, nevěřil žádné dohodě se Stalinem, a nechtěl, aby jel Mykolajczyk do MOW.

Gen. Sosnkowski se po vyhlášení VP obrátil ke spojencům se žádostí o pomoc pro WAW povstalce, ale byl odmítnut, takže spojence oficiálně obvinil z porušení spojeneckých dohod, načež jej PL exilová vláda na žádost Churchilla 30.9.44 zbavila funkce vrchního velitele PL armády.

V kritických dnech VP 15.7.-10.8.44 dlel v Itálii u 2. sboru gen. Anderse, jenž měl za sebou krvavou bitvu o opevněné Monte Cassino (1.-5. 44), druhý Verdun, jedna z nejtěžších bitev 2.sv.v., kde Poláci uspěli tam, kde selhali Britové s US vojáky, jejímž cílem bylo prolomit Gustavovovu linii a dobýt Řím, a po vylodění spojenců v Normandii gen. Anders bojoval v bitvě u Falaise.

Také gen. Anders se kategoricky vyslovil proti VP. Ve svých Pamětech gen. Anders píše : " Německo již válku prohrálo, vojenské povstání ve WAW bylo zcela zbytečné, bylo nejen hloupé, ale vyloženým zločinem s ohledem na to, že velitelé AK věděli o tom, že RA vraždí důstojníky Armiji krajowe/ AK na východě PL. "( gen. Komorowski zemřel v LON 1966, Anders 1970 ).

1.8.44 gen. Anders napsal šéfovi PL genštábu v LON gen. Kopaňskému , že považuje vyhlášení VP za veliké neštěstí.

Gen.Komorowski by se asi na ruskou pomoc nespoléhal, kdyby tušil, že Stalin AK v telegramech Rooseveltovi/FDR a Churchillovi nazývá “ bandou kriminálníků, která se chce ve WAW chopit moci, a která neozbrojené civilisty poslala proti německým tankům, kulometům a letectvu “ ( což dělal Stalin se SU civilisty také, navíc k povstání PL civilisty nabádal celý červenec 44).

Komorowského rozhodnutí bylo založeno na logickém předpokladu – na iluzi, že jim RA pomůže – nikoho ani nenapadlo, že by jen přihlížela jejich smrtelnému zápasu, protože je Stalin k povstání vybízel, takže pomoc vyplývala z logiky věci.

Po Teheránu, kdy Stalin Polsko/PL od Anglosasů „koupil“, a tu nejšpinavější práci ve WAW za něj vykonali Němci, se Stalin již nemusel přetvařovat - proto od prvního okamžiku, kdy RA do WAW 17.1.45 vstoupila, NKVD zahájila hon na členy a sympatizanty AK. Končili ve věznicích, v gulazích nebo na popravišti - gen. Komorowski, internovaný v pevnosti Colditz pro významné válečné zajatce, jenž byl v NKVD hledáčku, naštěstí po německé kapitulaci ihned odjel do LON.

Z hlediska prodeje PL ze strany FDR/Churchilla Stalinovi v Teheránu ( na rozdíl od FDR Churchilla sice srdce bolelo, přesto PL se Stalinem vyměnil za pro Británii důležitější Řecko ) bylo VP “politicky zbytečné” . Kdyby však VP neproběhlo, mohl by Kreml propagandisticky slavit “ osvobození “ Varšavy, které byl po válce kvůli VP nucen oslavovat velmi střídmě – vynahradil si to na bolševických slavnostech v Praze.

Někteří tvrdí, že VP Stalinovi zabránilo připojit PL k SU, k čemuž vyzývala již PL bolševička Zofia Dzierżyńska /1882 WAW-1968 MOW/, manželka zakladatele ČEKY pro státem organizovaný teror ( pozdější GPU, NKVD, KGB ) masového vraha PL a aristokratického původu Felixe Dzerzinského /1877-1926 zavražděn stalinisty jako osobní spolupracovník Lenina od roku 1906/, za kterého se provdala jako těhotná ( 1911 syn Jan, do 1917 jej vychovával její bratr, protože byla s manželem ve vyhnanství na Sibiři ), a jehož bustu, strženou v 90.letech, na budovu Ljubljanky opět umístil podpluk. KGB Putin.

Z hlediska vlasteneckého mělo a má VP pro Poláky nesmírný význam, stmeluje národní solidaritu vysokou cenou za svobodu, kterou povstalci zaplatili za 63 dní hrdinného boje. Povstalci tento bezvýchodný boj podstoupili s vírou ve správnost osvobození hlavního města vlastními silami ( pouze Finům se však podařilo nenechat se RA “ osvobodit “ ).

VP, které bylo pro bolševiky politickým zločinem, protože jej nevedli bolševici, bylo vyvrcholením boje nejen proti nacistickým agresorům, ale i vůči bolševickému teroru, který Kreml předváděl v jím okupovaných zemích a na PL území, okupovaném RA. VP mělo nejen vyhnat nacisty z WAW, ale mělo i zabránit tomu, aby se do WAW přemístila Stalinova nezákonná lublinská vláda.

Stalin však PL, věrného spojence LON a Washingtonu ( během VP 29.8.44 LON + US uznaly AK za “ spojenecké vojsko “ – stejně však “ spojeneckým” vojskem byla RA ), nemohl oficiálně anektovat jako v roce 40 anektoval malé pobaltské státy, třebaže se SU imperialismus nezastavil před ničím, viz Berlín 1953, Poznaň 6/1956, Budapeštˇ říjen –listopad 1956, Praha 1968.

Během VP vypuklo i ( kosmetické) Pařížské povstání ( 19.-25.8 44 ), kdy CHDG nechtěl nechat Američany osvobodit Paříž, a 29.8. (do 28.10.) vypuklo SNP.

Během VP Stalin definitivně odhodil masku “ spojence “, Churchill VP nazval počátkem studené války, a taktéž německý historik Hans von Krannhals /1911-1970/, jenž o VP napsal: "Zde začala studená válka mezi Východem a Západem".

V 11/44 gen.Sosnkowski opět spojence obvinil ze zrady Polska a ze spolupráce s genocidním Stalinem, nedostal tudíž do roku 49 ani britská ani US vstupní víza, odjel proto do Quebeku.

Gen. Marian Kukiel /1885-1972 LON/, v exilové vládě ministr národní obrany a významný historik, prohlásil, že gen. Sikorski byl vojenským nástrojem politiky, ale po jeho zavraždění ve WAW vládla armáda s nevyjasněnými kompetencemi. PL historik prof. Jan Ciechanowski /1930-2016 LON/, jenž ve VP bojoval jako 14letý, ale s AK spolupracoval již od svých 13 let, vyhlášení VP také odsoudil ( v roce 08 vydal v LON publikaci Gen. Władysław Anders, Soldier and Leader of the Free Poles in Exile ) .

Další účastník VP publicista Kazimierz Bagiński "Dąbrowski" /1890-1966 US/ uvedl "I kdyby LON vláda byla proti povstání, stejně by k němu došlo, spontánně by explodovalo anebo by jej zorganizovali komunisté. Očekávali jsme vstup RA do WAW za tři dny.” Bagiński byl zatčen NKVD v 3/45, unesený do MOW a odsouzen k jednomu roku vězení.

Pluk. L. Mitkiewicz, zástupce PL u US Sboru náčelníků štábů : "VP bylo zbytečné, politicky i vojensky bylo velkým nesmyslem. Jeho hlavním iniciátorem byl premiér Mikolajczyk a šedou eminencí byl gen. T. Pełczyński " ( jemuž ve VP 17.9. padl syn ).

Karol Popiel/1887-1977 Řím/, křestˇansko-demokratický politik, prohlásil, že VP prosazovali Jan Rzepecki (vedoucí propagandy), Pełczyński, Okulicki a Mikolajczyk /1901-1966 US/, jenž se domníval, že nejdůležitější je umožnit exilové vládě vrátit se do PL, poté by, dle něho, v nejhorším případě došlo k finlandizaci PL, kdy by PL, stejně jako FS, ztratilo většinu svého území, ale ponechalo by si nezávislost.

Když všemi “ spojenci “ ( jejichž „spojenecký “ postoj k PL stále více závisel na jejich spojenectví se Stalinem ) vydíraný Mikolaczyk i přes vydíraní 16.8.44 znovu odmítl uznat Stalinovu lublinskou “ vládu “ za jedinou PL legální vládu, Stalin znovu odmítl jakkoliv pomoci VP ( v této době Mykolajczyk denně dostával neoficiální SU nabídky přes Poláky, kteří byli ve styku se SU ambasádou, že Kreml pomůže VP, jestliže Mykolajczyk vstoupí do Stalinovy lublinské vlády ) ...

Je otázkou, zda by Stalin nařídil Rokossovskému, aby dobyl WAW, kdyby VP nevypuklo, anebo zda by vstup premiéra Mikolajczyka v 8/44 do Stalinovy nezákonné lublinské vlády přinesl VP ruskou pomoc, z 99% nikoliv.

Jednání Mykolajczyka se Stalinem ztroskotala na třech otázkách – odpovědnosti NKVD a Stalina za Katyň, na otázce PL hranic, kdy Stalin “ osvobozené “ oblasti nehodlal vrátit, a na poválečné bolševické vládě, ve které Stalin “ ustoupil” a souhlasil s “ prozatimní koaliční vládou “/TRJN.

Přes varování LON exilové vlády Mykolajczyk na “koaliční” vládu s bolševiky přistoupil s tím, že když jeho Socialistická strana, největší politická strana v poválečném PL 46-47 vyhraje, stane se premiérem. Po uzavření této “dohody” Stalin znovuobnovil diplomatické styky s LON exilovou vládou, což byla Churchillova priorita.

Historicky paradoxně k drtivé podpoře Mykolajczykovy Socialistické strany přispěli čerství malorolníci, kterým Stalin “ daroval “ velkostatkářskou půdu. Stalin věděl, že v PL komunisté volby nikdy nevyhrají, proto se svobodné volby nesměly konat, proto agenti NKVD “ koupili “ 47% organizátorů voleb.

Navíc NKVD ještě před svým “volebním vítězstvím” systematicky likvidovala PL demokraty a hrdiny odboje, které popravovala za “zločiny” proti státu, tak jako ve všech ostatních Rudou armádou okupovaných státech.

Když volby 47 “drtivě vyhráli komunisté” , Mykolajczyk na protest rezignoval na svoji funkci místopředsedy prozatimní vlády, a protože mu hrozilo zatčení, uprchl v 4/47 do LON, kde jej LON exilová vláda jako zrádce, jenž vyjednával se Stalinem, nepřijala, a Churchill jej přivítal slovy :” To se divím, že jste to zvládl živý “ ...

Také není jisté, že kdyby nepropuklo VP, byla by WAW a civilisté uchráněni před zkázou, protože Hitlerův rozkaz zněl, aby WAW německá vojska bránila jako pevnost. Takovou obranu nařídil u Minska a Wroclawy/Breslau,Vratislav (historická metropole Dolního Slezska) a obě města byla totálně zničena i s civilisty, viz Heinrich Himmler v projevu na důstojnické škole 17. 9. 44. : "Bojujeme o Varšavu již 6 týdnů, je to nejtěžší boj, který jsme od počátku války podstoupili, město musí být proto vymazáno ze zemského povrchu., žádný kámen nesmí zůstat na kameni, každá budova musí být do základů zničena “. WAW byla zničena z 93%, více než Dráždˇany a Hamburk.

Slabě vyzbrojení povstalci se bránili téměř dvakrát déle než dokonale vyzbrojená francouzská armáda v roce 40. Vojenští historici přirovnávají VP k bojům o Stalingrad či Berlín, protože ztráty německé armády ve WAW v roce 44 podle zprávy von dem Bacha dosáhly 10 tisíc zabitých, 7 tisíc nezvěstných a 15 tisíc raněných. Větší oběti měli Němci pouze na východní frontě....

Armija krajowa/AK a povstání ve WAW ghettu

Zhruba 400.000 Židů z WAW a z jejího okolí bylo 2.10.40 WAW guvernérem nacistickým právníkem Otto Fisherem nahnáno a neprodyšně uzavřeno do WAW ghetta o rozloze 3.4 km2, kolem kterého nechal Fisher 16.11.40 postavit vysokou zedˇ, zakončenou ostnatým drátem, střeženou německými hlídkami. Každý Žid spatřený mimo ghetto byl na místě zastřelen, trest smrti platil i pro ty, kteří by jim pomáhali, ti byli zastřeleni s celou rodinou ( stejné nařízení platilo v bolševickém SU pro ukrajinské rodiny rolníků, umírajících na hlad v ulicích ukrajinských měst – nikdo jim nesměl pomoci ).

V ghettu čelili nejen hladu, mrazu a nemocem, zejména tyfu, ale i nájezdům nacistických psychopatů, kteří si přišli “ zastřílet na Židy “, než byli definitivně deportováni do vyhlazovacích KL (Osvětim, Treblinka ). Deportace byly zahájeny 23.7.42 a skončily v 9/42, přičemž Židům bylo řečeno, že se přemístˇují do pracovních táborů.

Boj o přežití pro Židy skončil na jaře 1943, kdy se několik tisíc Židů nacistům při likvidaci židovského ghetta postavilo ( 28 denní povstání ve WAW ghettu), místo aby do dobytčích vagónů, které je měli odvézt do vyhlazovacích táborů, nastoupili se sklopenou hlavou. Povstání ve WAW Ghettu totálně vyhladovělých lidských trosek zorganizovaly dvě židovské organizace, ZOB, Židovská bojová o. + ZZW, Židovský vojenský svaz/ZZW z ex PL armádních důstojníků, který měl více financí než ZOB a za zdí rozsáhlejší zpravodajskou sítˇ.

Kupovali zbraně na černém trhu, od odbojových organizací, včetně AK, ale i od kriminálního podsvětí.AK jim dodala většinu zbraní – malorážní pistole, a vycvičila je pro sabotáže a pro výrobu Molotovových koktejlů, ale držela se zpět, nechtěla vyvolat celostátní povstání v době, kdy byla německá armáda na kontinentu dominantní sílou, viz Stefan Korbonski z vedení AK a jeho kniha " Tajný PL stát “.

V době zahájení povstání měl každý bojovník ZOB 1 malorážní pistoli, 10-20 nábojových pásů, 2-5 granátů. ZOB měla jen několik lehkých pušek, 20 samopalů + 1 těžký kulomet. Většina těchto zbraní byla do ghetta dopravena podzemními tunely.

Když si 19.4.43 Němci přišli pro dalších 35.000 Židů k likvidaci, byli uvítáni palbou.

Druhý den nacisté přijeli s tanky a obrněnými vozy, povstání přesto nezlikvidovali. Po 14 dnech dorazili s plamenomety, dům od domu spalovali všechno živé i neživé. 13.000 povstalců bylo ve WAW ghettu zaživa upáleno z plamenometů, další byli zaplaveni v kanalizačních stokách ( podzemní bunkry spojovaly kanály ), v nichž se skrývali, Němci ztratili 300 mužů.

6.5.43 PL list Rzeczpospolita zveřejnil prohlášení PL vládní delegatury, která počínání Němců ostře odsoudila, uctila památku židovských povstalců a vyzvala Poláky, aby pomohli Židům uprchnout z Ghetta – jen málo z nich se k takovému hrdinskému činu, trestanému smrtí, odhodlalo.

AK pomohla uprchnout z ghetta přežilým vůdcům a bojovníkům přes bludiště kanalizačních stok, zachránění se poté stali jejími příslušníky.

PL odbojová organizace Zegota poskytovala Židům nové padělané identity, úkryt a další pomoc.

SU historici, aby narušili legendu AK, že byla po řeckém odboji ( Tito měl koncem války 800.000 partyzánů ) nejrozsáhlejší podzemní odbojovou organizací, lživě uváděli, že v Bělorusku a na východní Ukrajině bojovalo v lesích proti Němcům milión partyzánů, SU občanů – PL a západní historici uvádějí daleko menší počet.

Na rozdíl od SU a Titových partyzánů, AK byla vojenským hnutím, které se soustředilo na boj ve městech, nikoliv v lesích.

Soustředila se na sabotáže železniční a silniční sítě, aby nacisté nemohli dovážet posily a zásoby na východní frontu, ale také s nacisty v roce 43 svedla několik vojenských bitev, které vázaly několik německých divizí.

Nacisté vypálili 300 PL vesnic, které AK poskytovaly ubytování a potraviny, jejich obyvatele postříleli, podporovali ji i velkostatkáři, kteří ztráty na koních a dalším vybavení, které poskytli AK, odepsali jako “ ztracené při nájezdech banditů “.

Odhady genštábu VP počítaly s 3-5 dny povstání, 10 dní bylo považováno za maximum, to, že za přihlížení RA vydrželi vzdorovat 2 měsíce, je neuvěřitelné.

Povstalci neměli zbraně, když si poddůstojníci stěžovali na nedostatek zbraní, pluk. Antoni Chruściel "Monter řekl: " Obstarejte si je sami, vezměte si hole, a ti, kteří toho nejsou schopni, půjdou před vojenský soud „ .

Dalším problémem byl výcvik, výcvik poskytovaný AK se nedal srovnat s výcvikem, kteří měli Němci ( taktický výcvik, palba na ostro, – Poláci, kteří získali zbraně od padlých Němců, s nimi neuměli zacházet, často se jim zasekly uprostřed palby).

Nedostatek zbraní a munice byl problém, AK by sice německá opevnění s lehkými zbraněmi nedobyla, ale s dostatkem munice by ani Němci nedobyli postavení Poláků.

AK měla tajné skrýše zbraní ještě z porážky PL armády ze 9/39, které vojáci zakopali, nebylo jich však tolik. Zbraně si kupovala i od úplatných Němců, a sama si je vyráběla, např. kulomet Blesk /Błyskawica a granáty.

Rádiové spojení

V průběhu příprav na vypuknutí povstání AK pečlivě vyškolila radisty/„druciki“ , ale již v prvních dnech bojů selhávaly vysílačky, a vysílací stanice byly prioritně likvidovány nacisty. Spojení po celé WAW tak udržovali nezletilí poslíčci a spojky, kteří se prodírali kanály do čtvrtí, odříznutých od linie fronty, a prolezáli skulinami barikád.

Kontakt v obvodu jednotlivých ohnisek bojů zabezpečovala neustále opravovaná telefonická síť, vysílačky a nezletilé spojky. Rádiové spojení s LON nebylo nikdy přerušené, rádiové spojení bylo jediným kontaktem povstalců se světem.

Zpočátku nefungovala vysílačka AK z její sekce Úřadu pro informace a propagandu „ stanice Błyskawica“ , která během převozu navhla ( začala fungovat až 8.8.44) , proto byla zprovozněna náhradní rádiostanice.

Po dobytí Hlavní pošty začala 3.8.44 vysílat rádiostanice Bouře/Burza, kterou z připravené výbavy rychle sestrojil vášnivý radioamatér Wlodzimierz Markowski, od svých 17 let (1936) člen předválečné PL amatérské rozhlasové asociace. Hned po okupaci nacisté zabavili všechny rozhlasové přijímače, jejich vlastnictví se trestalo smrtí – znalosti však radioamatérům nevzali.

Otec Markowského byl majitelem továrny Grodzisk Mazowiecki, která vyráběla vojenské rozhlasové stanice pro armádu a měla obrovský počet lamp a vybavení, hardware, který po okupaci ukryla, a který byl pro přípravu VP pokladem – koordinátorem těchto aktivit byl major (později pluk.) Stanislaw Noworolski, zavražděn NKVD v roce 45, která vstoupila do WAW v 1/45 se seznamem Poláků určených k likvidaci, stejně tak do Prahy v 5/45. Třebaže z WAW Noworolski před RA včas odjel, NKVD jej vypátrala.

Radiostanice byla zprovozněna 8.8.44 v centru města, vysílala každý den do 4.10.44. V prvním dvacetiminutovém vysílání Burza předala do LON informace o vypuknutí bojů v hlavním městě, a požádala o pomoc (2 týdny před vyhlášením povstání bylo z LON ministrem národní obrany gen. M. Kukielem odesláno “20 kulometů a 4.400 kusů munice” ) .

V jedné místnosti byla vysílací stanice a posilovače, v druhé, obložené koberci, vysílací studio. Radiostanici Błyskawica využívalo od 9. 8.44 také Polské rádio.

Naposledy vysílal do éteru 4.10.44 v 19.20 technický šéf Jan Georgica „Grzegorzewicz“. V desetiminutovém programu „Grzegorzewicz“ informoval, jak radiostanice fungovala, na konec pustil nahrávku „Warszawianki“ , a poté radiostanici zničil.

VP bylo vojenským povstáním, nešlo o asymetrickou válku, v níž se kombatanti schovají mezi civilní obyvatelstvo, ve VP se nikdo za civilisty neschovával.

WAW měla mnoho otevřených prostorů, v nichž Němci vybudovali opevněné pevnosti s širokým chráněným perimetrem ve stylu 1.sv.v. - ostnatý drát s kulometným hnízdem, které AK bez tanků a dělostřelectva neměla šanci dobýt, přesto při jejich dobývání zemřely tisíce nezletilých chlapců a dívek, které se je pokusily přejít s ručními zbraněmi.

Němci zde proto nemuseli mít žádné základny ani silnou koncentraci jednotek, jejich letectvo, které od AK nemělo konkurenci, zatímco letectvo RA mu varšavský vzdušný prostor přenechalo, si bezstarostně létalo sem a tam a ležérně shazovalo bomby, kdy se mu zachtělo.

Velmi brzy se drastickým problémem stal nedostatek pitné vody ( Němci se zmocnili hlavní WAW vodárny a přerušili dodávky vody, voda se čerpala ze studní,vybudovaných na mnoha místech města, fronty lidí čekajících na vodu Němci bombardovali či ostřelovali ) a jídla. Kolik dní lze ve stresu bojovat bez vody a jídla ? Povstalci ve WAW bojovali 63 dní ( kpt. Bohdan Kwiatkowski, "Lewar", uvádí : "V okolí Wilcza a Kruczy se za polovinu hrnku vody platilo 20 dolary ve zlatě ”, viz Jacek K. Matysiak http://naszeblogi.pl/47658-powstanie-warszawskie ).

AK se snažila zajistit jídlo i civilistům, proto povstalecké kuchyně vařily polévku z ječmene „pluj“ /plivej, jejíž název připomínal nutnost vyplivovat slupky ( Muzeum VP).

Instruktorky/pežetky z organizace Pomoc vojákovi organizovaly polní kuchyně a klubovny, ve kterých byly rozhlasové přijímače, gramofony s deskami a aktuální povstalecký tisk.

Povstalci měli i kino Palladium, ve kterém byly promítány filmové kroniky pod názvem „Varšava válčí“ , ve kterých Úřad AK pro informace a propagandu (BIP) informoval o činnosti PL zemské a exilové vlády a o pravdivé situaci na frontě. BIP fungovalo i jako dokumentační centrum. V roce 42 vznikl v rámci BIP odbor s krycím jménem „Rój“, který měl připravit dokumentační a informační servis povstání - školil filmaře, fotoreportéry, radisty, novináře, a připravoval jejich vybavení.

Po pádu VP byla většina dokumentárních filmů z WAW vyvezena legendárním kurýrem Janem Nowakem-Jezioranskim. Zbylé filmy, schované v zaletované kanalizační rouře, byly vyzvednuty v roce 46.

Pomoc spojenců

4.8.44 Churchill poslal Stalinovi následující depeši : „ Na naléhavou žádost AK shazujeme povstalcům na jihozápadním předměstí (v závislosti na počasí) 60 tun výzbroje a munice, také žádají o pomoc RA, která je velmi blízko. Mohla by se vám hodit informace, že na ně útočí dvě německé divize “.

6.8.44 PL velvyslanec žádal gen.McNarney, aby předložil Američanům urgentní PL žádost o pomoc pro VP, 7.8.44 sbor náčelníků štábů odpověděl, že podporu vzdušného prostoru mají na starosti Britové ...

Komorowski chtěl kapitulovat již 9.9.44, protože vyčerpaní povstalci v tuto dobu již neměli munici, hladověli a dramaticky se snížily jejich zásoby vody. Počet mrtvých civilistů neúměrně rostl ze dne na den. Od kapitulace však ustoupil, když depeše z LON oznamovala, že VP dostane v nejbližších dnech zásoby leteckými shozy, a nastalo náhlé „ oživnutí „ RA na pravém břehu Visly, která začala dobývat předměstí Praga.

15.8.44 hlavní Stalinův prokurátor z MOW procesů Andrej Vyšinský , 1. náměstek Molotova, poslal depeši US velvyslanci Harrimanovi: „ SU vláda nemůže protestovat proti US a UK letadlům, kteří shazují zásoby WAW povstalcům, protože to je jejich věc, ale důrazně protestuje proti tomu, aby po shození zásob tyto letouny přistávaly na SU území ( Sověty okupovaném ), protože SU vláda nechce být spojována s nezodpovědnými politickými dobrodruhy ( Stalin je nazval „ hrstkou kriminálníků „ ) ve WAW“ .

15.8.44 US velvyslanec v MOW Harriman napsal FDR a úřadujícímu ministru zahraničí: „ Molotov nebyl přítomný, přijal nás Vyšínský, kterému jsme sdělili, že rozhodnutí SU nepovolit přistání našich letounů je naprosto chybné a ovlivní to US/UK vztahy ke Kremlu, protože to porušuje (vágní) slib, který Stalin dal Mikolajczykovi, že Kreml VP poskytne pomoc.

Vyšinský odpověděl, že VP je naprosto neefektivní a směšné, historii a poválečný vývoj nikterak neovlivní ( prodej PL Stalinovi v Teheránu ), proto nemá smyslu VP poskytovat pomoc.

Vyšinský prohlásil, že se SU nebojí, že by jej neposkytnutí pomoci obráncům WAW světové veřejné mínení odsoudilo, protože činy RA, která před sebou žene Němce, mluví samy za sebe.

Na moji námitku, že po RA nechceme, aby se na VP podílela, když nechce, jen potřebujeme poskytnout letiště, Vyšínský prohlásil, že přistávání US letounů na SU leteckých základách by veřejnost považovala za podporu VP, a SU vláda nebude podporovat nezodpovědné akce, které by se v budoucnu mohly obrátit proti ní ( US posádka, viz Doolittle Raid, které po bombardování Tokya 18.4.42 došlo palivo a přistála u Vladivostoku, byla i se svým bombardérem celý jeden rok Kremlem internována, dokud se jí nepodařilo uprchnout do Íránu ).

Na přímou otázku, zda tedy Kreml odstupuje od slibu, který dal Mikolajczykovi, Vyšínský vyhýbavě odpověděl, že nejde o změnu politiky, protože RA Polákům stále pomáhá, jde jen o otázku čistě technickou „ .

16.8.44. Stalinova komická depeše Churchillovi

„Po rozhovoru s prémierem Mikolajczykem jsem vydal rozkaz, aby RA intenzívně shazovala WAW povstalcům zbraně. Za tímto účelem byl ve WAW sektoru vysazen styčný důstojník, kterého však zastřelili Němci, takže se spojení s veliteli povstalců nepodařilo navázat ( ve skutečnosti měl tento Stalinův zvěd spíše špehovat " berlingovce ", viz příští článek).

Jsem však přesvědčen, že se velitelé WAW povstání, kteří VP vyhlásili, zachovali zločinecky nezodpovědně, protože v něm zahyne mnoho WAW civilistů, což by se nestalo, kdyby se velitelé VP nejprve poradili s veliteli RA, kdy mají VP vyhlásit, a udržovali s nimi nepřetržité spojení „ .

17.8.44 US velvyslanec Harriman napsal FDR + úřadujícímu ministru zahraničí

„Doporučuji, aby prezident okamžitě napsal Stalinovi důraznou depeši a pověřil mne, abych ji Stalinovi, popř. Molotovovi, osobně předal, protože nemůžeme přijmout, jak jistě souhlasíte, SU postoj, který svojí nečinností umožňuje zabíjet Poláky, aniž bychom hnuli prstem jen proto, že si to SU vláda nepřeje.

Stalin by měl na základě tohoto dopisu pochopit, že poválečná spolupráce mezi námi a jím by byla vážně ohrožena, pokud nám bude bránit, abychom obráncům WAW pomohli „.

( Protože však spojenci pomohli jen vemi málo, stalo se VP po válce tabu, stejně jako Holokaust - žádný z něměckých důstojníků odpovědný za zvěrstva spáchaná ve WAW na civilistech, nebyl pohnán k trestní odovědnosti, nebyli souzeni v Norimberku, aby se veřejnost nedozvěděla o obchodu Churchilla a Roosevelta se Stalinem, potlačení povědomí o VP skvěle vyhovovalo i Kremlu )

18.8.44 Churchillův telegram FDR/Rooseveltovi

„Odmítnutí Kremlu umožnit přistávání na SU letištích spojeneckých letounů, aby mohly shazovat zásoby chrabrým WAW povstalcům, nemluvě již o tom, že jejich vlastní letectvo, umístěné pár km od WAW, nehne ani prstem, je naprosto ostudné a vše vypovídající. Je téměř jisté, že německý vojenský triumf ve WAW bude doprovázen rozsáhlým masakrem. Můžeme Stalinovi napsat každý zvláštˇ, anebo což by bylo lepší, mu poslat společné prohlášení „ .

19. 8.44 po několikadenní dělostřelecké přípravě Němci zahájili totální útok na obležené Staré Město. Povstalci ještě uskutečnili dva protiútoky – v noci z 20. na 21. a 22. 8.44, a 31.8.44, kdy se za obrovských ztrát pokusili obnovit spojení Starého Města se Śródmieściem. Všechny tyto tři akce byly nejkrvavějšími boji VP.

Třebaže PL velvyslanec telefonoval gen. McNarney s žádostí o urgentní pomoc VP již 6.8., spojenci požádali ( de facto jen Churchill, FDR byl zcela pasívní, protože PL již v Teheránu prodal, a již pozval Stalina do Jalty, aby mu prodej PL potvrdil ) o využívání letištˇ, která byla v blízkosti WAW pod kontrolou RA, zejména letiště v ukrajinské Poltavě, až 20.8.44 – rozzuřený Stalin odpověděl okamžitě „ Velmi brzy se svět dozví pravdu o bandě kriminálníků, která rozpoutala VP, jen aby se ve WAW chopila moci ! Oficiálně Stalin žádost spojenců zamítl 22.8.44 s tím, že nebude pomáhat „ nezodpovědné hrstce kriminálníků „, která VP vyhlásila ( navíc když mu FDR PL stejně již prodal ).

24.8.44 FDR napsal Churchillovi

„ Naše letouny bez mezipřistání pro natankování nemohou bez letištˇ kontrolovaných Kremlem dodávat povstalcům ve WAW zásoby, a Sověti nemají zájem povstalcům pomoci. Stalinova odpovědˇ na naši společnou deklaraci o nutnosti pomoci VP je jednoznačná, má nás od pomoci odstrašit “ .

25.8.44 Churchill napsal Rooseveltovi

„ Stalinova odpovědˇ je nic neříkající, navrhuji mu napsat následující :

" Nic nás neodradí vysílat s pomocí pro obránce WAW US letouny z Británie. Nechápeme, proč by nemohly přistávat pro doplnění paliva na vámi určená letiště ( která byla hned za řekou Vislou – zablokováním těchto letištˇ Kreml způsobil spojeneckým posádkám, které musely létat z Itálie, většinově polským, těžké ztráty, a značně omezil rozsah vojenské pomoci VP ). Nesnažíme se hodnotit osoby, které vyvolaly VP, ke kterému opakovaně vyzývalo i Rádio Moskva, máme však soucit s neozbrojenými lidmi, kteří ve jménu vlasti bojují holýma rukama proti německým tankům, dělům a letounům.

Hitlerovy krutosti neskončí s VP, naopak, s jeho likvidací teprve začnou – zmasakrování WAW civilistů bude překážkou vzájemných poválečných jednání. Je na vás, abyste tomtuto masakru zabránil, a vyslal i své letouny na pomoc obráncům WAW „.

Jestliže nám Stalin neodpoví, měli bychom naše letouny se zásobami vyslat, a uvidíme, co se stane. Pochybuji, že je Stalin sestřelí nebo zadrží „ ( RA po nich střílela, což Churchill nepředpokládal ).

25.8.44 Rooseveltova odpovědˇ Churchillovi vyjadřovala zbabělost

„ Nepovažuji za přínosné pro celkový vývoj války připojit se k vámi navrhovanému dopisu, ale nemám nic proti tomu, abyste jej Stalinovi zaslal sám „.

( Churchill místo Stalinova jména používal „Uncle Joe/U.J. „, FDR tuto zkratku také převzal, viz Churchill : The Tide of Victory, Vol. II ).

29.8.44 LON + US uznaly AK za “ spojenecké vojsko ...

Mezitím co se Churchill snažit přimět Stalina a FDR, aby VP poskytli pomoc, Němci bombardovali a vypalovali Staré Město, podařilo se jim dobýt Konvent na Divadelním nám., který se majoru Mieczysław Chyżynski “Pelka” nepodařilo dobýt zpět. V noci prapory AK "Czata 49" + "Zoska" se marně za cenu těžkých ztrát pokusily prolomit obležení a připojit se k jednotkám AK v lese Kampinos.

Major Alfons Kotowski "Okon" se pokusil zorganizovat s jednotkami v lese Kampinos pomoc, ale bez úspěchu. Padl známý básník a voják AK Tadeusz Gajcy 'Topor' , spoluzakladatel a vydavatel literárního časopisu Sztuka i Narod , a odbojového tisku AK. Padl spolu se svým přítelem básníkem Zdislawem Leonem Stoinski "Chmura".

30.8.44 se AK pokusila o průlom německých linií mezi Starým Městem a Centrem města, pluk. Wachnowski vypracoval plán, který gen. „Bór“ schválil. Spočíval v tom, že jedna jednotka útočila na Němce ze Starého Města, a druhá z Centra města, útok se nepovedl pro silnou německou palbu, 150 vojáků AK padlo + civilisté.

Gen. Monter proto rozhodl, že jediný možný způsob evakuace vojáků AK ze Starého Města do Centra bude přes kanalizační stoky.

Evakuace začala v 1.00 ráno, evakuováni byli jen nezranění vojáci a jen ti, kteří měli ještě munici, aby se mohli účastnit dalších bojů – civilisté, zranění vojáci a vojáci bez munice museli zůstat na místě, což znamenalo jistou smrt.

Když gen. Stanislaw Tatar o připravovaném povstání jednal v 6/44 s Anglosasy, Brity i Američany zajímalo pouze jediné - zda bude povstání koordinováno ve spolupráci s Rusy ( což je logické, když PL Stalinovi prodali), gen. Tatar odpověděl kladně ve smyslu, že AK bude spolupracovat s tou armádou, která jako první dorazí na PL území, načež Anglosasové, zejm. UK gen. Nevil Macready /1862-1946/, byli z budoucí spolupráce PL armády se Stalinem nadšeni, gen. Tatar obdržel od UK vlády vysoké státní vyznamenání.

Avšak jakmile VP vypuklo, stali se anglosaští spojenci odtažitější, nadšení již neprojevovali. Na žádosti premiéra Mikolajczyka o pomoc FDR odpovídal, že pomoc VP poskytne jen se souhlasem Stalina, a poradil Mykolajczykovi, atˇse žádostí o pomoc obrátí na Churchilla ... Na poslední zoufalou žádost gen. Komorowského „Bóra“ , adresovanou Anglosasům, spojenci již neodpověděli.

Britská/UK vojenská pomoc VP, které se FDR, jenž PL daroval Stalinovi v Teheránu 43, odmítl zúčastnit, byla velmi omezená - RAF do WAW přiletěla 24x, při letech zemřelo 19 posádek Britů a Jihoafričanů, 156 posádek Poláků.

Poprvé dva letouny RAF dorazily do WAW 4.8.44 v noci z italského Brindisi , poté 8.8.44, v obou případech shoz z velké výšky dopadl u Němců ( shozy končily u Němců z 50% ).

Ani letecká pomoc by však VP neudržela při životě, šlo jen o symbolickou pomoc psychologického než vojenského rázu ( údajně se dostali jen ke 40 tunám UK pomoci ).

Poté, co RAF brzy přišla o 34 letounů ( zhruba na každou tunu zásob byl sestřelen 1 UK bombardér), Churchill lety do WAW zakázal pro UK piloty, mohli létat jen PL piloti z PL letky + dvě letky jihoafrických pilotů z BV.

Molotov 15.8.44 poslal přes Andreje Vyšinského/1883-1954/, Stalinova prokurátora moskevských procesů 36-39, diplomatickou nótu US velvyslanci W. Averell Harrimanovi, v níž si stěžuje na britské vměšování do VP, a varuje US před jakoukoliv leteckou pomocí „ avanturistickému „ velení AK.

Kreml zakázal spojeneckým letcům přelétat madˇarské území, takže museli létat přes Alpy, jejichž počasí nejeden let znemožnilo. Trasa z italského Brindisi / či z Bari měřila zhruba 1.600 km ( SU piloti museli překonat jen 160 km ), návrat se musel uskutečnit ještě za dne nad rakouským územím s protivzdušnou obranou, což znamenalo téměř jisté sestřelení ( PL piloty až v 3/45 vystřídali v Evropě Britové, v 4/45 Američané ). Silnou protileteckou obranu Němců posilovaly již radary, které umožňovaly navádět stíhačky na spojenecké letouny i v noci. V některých případech RA, společně s Luftwaffe, ohrožovala UK letouny palbou - německá protivzdušná obrana WAW takřka neexistovala, šlo o svévolné jednání RA.

RA ochotně přenechala Luftwaffe, která každých 45 shazovala na město zápalné pumy, celý vzdušný prostor nad WAW, letouny Luftwaffe ležérně pózovaly nad WAW, aniž by proti nim vzlétla jediná SU stíhačka.

Třebaže RA okupovala přes 100 letištˇ v dosahu WAW, její letouny se na WAW obloze neukázaly až do 10.9.44 ...

Zářijové boje

5.9.44 večer povstalci, kterým došla munice, opustili oblast WAW elektrárny, která byla rozbombardována 4.9., WAW byla od 4.9. bez elektrické energie.

6.9. padlo celé Powiśle. Vzhledem ke katastrofální situaci povstalců povstalecká vláda zmocnila Polský Červený kříž k vyjednávání o evakuaci civilního obyvatelstva ze Śródmieścia, k útoku proti kterému se nacisté chystali.

Jedním ze symbolů setrvání a neustoupení byla tzv. tvrdá fronta, linie povstaleckých opevnění na Środmieściu, vedoucí od budovy Poštovního nádraží v ul. Żelazná nad železničními kolejemi přes ulice Towarovou, Grzybowskou a Królewskou, vojáci na této linii na sebe soustředˇovali nejintenzívnější údery a vytvářeli ochranný štít pro zbylé povstalecké čtvrti.

Současně 9.9. povstalecké velení navázalo kontakty s německou stranou, která navrhla zahájit rozhovory o kapitulaci .

Avšak poté, co vojska 1. běloruského frontu zahájila útok na pravém břehu Visly proti čtvrti Praga ( lest Kremlu ), velení AK rozhovory o kapitulaci protahovalo, a 11.9.44 vyjednávání definitivně přerušilo.

Počátkem září 44 se Churchill proti Stalinovi vzbouřil a sdělil mu, že již nebude brát ohled na jeho zákaz týkající se nepoužívání letištˇpod SU kontrolou anglosaskými spojenci.

Společná gigantická výprava US – UK letectva nad WAW, první a poslední společná ze dne 18.9.44, skončila naprostým fiaskem. 110 US letounů B-17 letělo nad WAW, aby se neřeklo ( na zpáteční cestě bombardovaly budapeštˇské nádraží ), poté co Stalin Rooseveltovi povolil jednomu US bombardéru B-17 učinit mezipřistání na bolševiky kontrolovaném letišti v rámci operace Frantic /červen-září 44/ ( Stalin v Teheránu, nadšený, že dostal od FDR Polsko, kývl na žádost FDR a jeho syna pluk. průzkumného letectva Elliotta R./1910-1990/, aby Kreml poskytl pro US průzkumné a bombardovací mise tři SU letiště, kde bylo umístěno zhruba 1.300 US vojáků, spolupráce však neprobíhala dobře, Kreml mj. zasahoval do výběru cílů ).

Spatření těchto 110 letounů v pravé poledne nad WAW vyvolalo nadšení povstalců i civilistů. Velká radost se však rychle změnila ve velké zoufalství, protože drtivá většina shozených zásob dopadla na německé linie – z 1.284 kontejnerů se k povstalcům dostalo jen 228. Tak skončila první a poslední výprava US letectva nad WAW.

Stalinova „ pomoc“

Po šesti týdnech nulové aktivity posledních 14 dní VP, od 14. 9.- 1.10.44, shodilo pomoc i několik SU letounů ( Kreml lživě tvrdil, že shozů bylo kolem 5.000 ... ) – balíky shazovaly budˇ na německé pozice anebo zničené a nepoužitelné, protože byly shazovány bez padáků nebo se padáky na bednách neotevřely. Když se nějaké SU zbraně a munice přece jen k povstalcům dostali, zjistili, že zbraně a munice jsou vzájemně nekompatibilní „ ...

(Vinu za špatné shozy Stalin s úsměvem idiota svaloval na povstalce, že z daného sektoru ustoupili. Jindřich Marek v článku Zbraně ze vzduchu/Vojenský historický ústav uvádí ,že bolševici po válce hlasitě kritizovali, že spojenci odbojářům v Protektorátu neshazovali ve velkém zbraně, mj. 7.7.45 čerstvý člen KSČ štb.kpt. Karel Veselý-Štainer, v té době již bolševiky povýšen na pluk. a zemského velitele SNB v Čechách, jenž později své obvinění zopakoval i ve své knize Cestou národního odboje, která však po puči z 2/48 byla dána bolševiky na index zakázaných knih. Jindřich Marek zdůrazňuje, že shozy začaly od 2/45, kdy PL letci z RAF marně kroužili nad místy, které jim jako příjmové plochy Veselý-Štajner nahlásil, nebyl na nich nikdo, kdo by zbraně převzal.) ),

Jediným cílem Stalinovy zářijové „ pomoci“ bylo prodloužit trvání VP, aby ztráty AK byly co největší.

Poslední ranou pro VP bylo, když UK velitelé odveleli PL výsadkovou brigádu, která byla zformována v roce 41 pro účely celopolského povstání, do NL pro operaci Market Garden.

Když byla situace povstalců naprosto beznadějná, SU velení povstalcům, dle svého tvrzení, navrhlo, „ aby se pod palbou ruského dělostřelectva a letectva probili k Visle, avšak „agenti“ exilové vlády, dle tvrzení Kremlu, zakázali svým jednotkám postupovat vstříc Rudé armádě, a jenom jednotkám, které tento rozkaz odmítly splnit ( bolševická jednotka ), se podařilo z Varšavy uniknout“.

Němci soustřeˇovali své síly na západním břehu Visly, 21.9.44 zahájili útok, dobyli Czerniakowské předmostí, a posílili obklíčení tří dosud bojujících center AK : Żoliborze na severu, Śródmieścia a Mokotowa na jihu. Po dobytí Czerniakowa se hlavním cílem útoku stal Mokotów.

26.9.44 byla zahájena dramatická evakuace povstaleckých oddílů z Mokotówa, 27.9. nacisté zahájili již týden připravovanou operaci „Padající hvězda“, jejímž cílem byla likvidace skupiny „Kampinos“, která padla 29.9., 30.9. kapitulovala Żoliborz, bránilo se ještě Środmieście ...

Velení AK poslalo radiozprávu Mikolajzykovi do LON, uvádějící :“ Obáváme se, že stejně jako při vypuknutí VP, tak ani v jeho průběhu nebyla exilová vláda na VP připravena ani vojensky ani mezinárodněpoliticky“ ...

Zoufalství vládlo i u exilové vlády v LON, její premiér Mykolajczyk, když oslovoval přes BBC povstalce ve WAW, slovy „ Co jiného vám mohu říci, moji milovaní, než že vám skládám poklonu, „ neskrývaně plakal.

O zradě Polska ze strany anglosaských spojenců hovořil ve svém vzpomínkovém projevu 1.8.50 bývalý vrchní velitel PL armády v LON gen. Kazimierz Sosnkowski : « Uplynulo již 5 let ode dne, kdy Polsko s podporou a se zárukami pomoci ze strany britské vlády zahájilo VP proti hitlerovskému Německu. Spojenci Armiji krajowou a PL lid zradili, a nechali je samotné bojovat v nerovném boji na barikádách, o to smutnější, že šlo o boj proti společnému nepříteli. Dnes se nám anglosaští experti snaží vysvětlit, že ani technologická převaha nepřekonala technické problémy, a míní tím optimalizaci ztrát a zisků.

Je-li třeba počítat, tak si připomeňme, že PL stíhací piloti ztratili během bitvy o Anglii přes 40% mužů, zatímco během neúspěšných pokusů dodat VP letecky pomoc ztratili Britové 15% letounů. Zatímco obyvatelé WAW umírali v troskách rozbořeného města, spojenci lhostejně a chladně prováděli své početní kalkuly “... (Gen. Kazimierz Sosnkowski za svoji kritiku spojenců proto po válce nedostal víza ani do US ani do UK, žil v CAN .)

Autor: Andrea Kostlánová | čtvrtek 12.10.2017 13:47 | karma článku: 10.78 | přečteno: 557x

Další články blogera

Andrea Kostlánová

Jak Stalin vydíral Charlese de Gaulla v Moskvě (1944)

Polsko bylo cenou nejen předválečného, ale i poválečného „ míru „. Krátce po kapitulaci Varšavského povstání se 10.10.44 neformálně setkal Churchill se Stalinem, aby si po střední Evropě rozdělili ještě nerozdělený Balkán.

16.10.2017 v 10:21 | Karma článku: 11.68 | Přečteno: 895 | Diskuse

Andrea Kostlánová

„Kalašnikovy, pecny chleba a prášky proti bolení hlavy pro varšavské povstalce“

„Kalašnikovy, pecny chleba a prášky proti bolení hlavy pro varšavské povstalce“, aneb Rokossovského neuvěřitelné Paměti

15.10.2017 v 8:57 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 562 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Pokusili se „berlingovci“ o pomoc varšavským povstalcům ?

2.8.44 po půlnoci přišla Stalinovi z britského/UK genštábu zpráva o vypuknutí Varšavského povstání/VP, která obsahovala UK žádost o pomoc ve prospěch povstalců. Stalin učinil pravý opak a nařídil gen. Rokossovskému, aby okamžitě

13.10.2017 v 14:37 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 572 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Tichý(Bnj)

Každý máme strany, bez kterých bychom se obešli

Po volbách to asi nepůjde jinak, než složit nějakou koalici. Dnes ještě nevíme, kdo se do Sněmovny dostane a jakou bude mít sílu.

17.10.2017 v 15:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Plané sliby partají před volbami

Televizní Vyhrazeno pro ... spustilo „slibotechnu“ partají, ve které se předhánění ve slibech voličům co všechno, v případě jejich zvolení, pro jejich blahobyt dnešní a budoucí, prosadí a zavedou.

17.10.2017 v 14:41 | Karma článku: 2.65 | Přečteno: 79 | Diskuse

Vít Klíma

Jak motivovat moudré a chytré lidi do vedení státu?

Virilista je nevolený člen určitého (např. zákonodárného) sboru s tzv. virilním (osobním) hlasem, jehož členství v daném sboru je vázáno na nějaký jím dosažený úřad nebo hodnost.

17.10.2017 v 12:27 | Karma článku: 7.37 | Přečteno: 209 | Diskuse

Rostislav Říha

Piráti, Kalousek a půlka zadku.

Podle Voltaira prý, když pirátům došlo na moři maso, tak každé zajatkyni ujedli vždy jen polovinu zadnice. Rád bych, aby se můj národ zachoval také logicky.

17.10.2017 v 12:12 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 621 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Kim prý hrozí, že jaderná apokalypsa může začít každou chvíli…

Už se z toho stal tak trochu kolorit, z těch výhrůžek, kterými „rakeťák“ Kim častuje celý svět. Celý svět si láme hlavu co s ním. Možná je recept hodně jednoduchý...

17.10.2017 v 12:05 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 441 | Diskuse
Počet článků 944 Celková karma 14.76 Průměrná čtenost 1349

Mám doktorát z mezinárodního práva a zahraničněpolitické vztahy jsou mojí vášní. Motto pro můj blog : "Take away that pudding, it has no theme." Winston Churchill

email : kostlannova@email.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.