Podrobnosti sestřelení SA1812 a MH17 jasně ukazují na Kreml

10. 12. 2018 10:48:04
K majetku se Putin dostal přes tambovskou mafii, k politické moci přes Borise Berezovského. 1990 po návratu z NDR Putin působil jako agent KGB na rektorátu Leningradské univerzity, kde Anatolij Sobčak, první demokraticky zvolený

starosta Petrohradu, přednášel mezinárodní právo, přednášek se zúčastnil i „právník“ Putin a komsomolec Medvěděv, jenž Sobčakovi organizoval volební kampaň, zatímco jeho manželka Světlana pomohla Putinovi vybudovat KGB/FSB pravoslavnou církev.

1989 se Medvěděv oženil s kamarádkou z dětství, v roce 96 se jim narodil syn Ilja, jenž studuje Moskevský institut mezinárodních vztahů, a je stejně tajemný jako Zemanův syn či otec Livie Klausové Miština, prominentní úředník tajné policie Slovenského štátu, jenž se osobně podílel na perzekuci slovenských Židů, zatímco otec Klause bylnebyl ministrem financí Slovenského státu. Světoznámý špión Karel Köcher je Klausovi podobný, jako kdyby byl jeho dvojče, proč se Václav Klaus a Karel Köcher nikdy nezúčastní nějaké společné besedy u kulatého stolu, když oba ve stejné době pracovali v Prognostickém ústavu, založeném a řízeném KGB ?

Putin se svojí Ludmilou Škrebněvovou, která vystudovala na Leningradské univerzitě španělštinu-francouzštinu, aby se stala (KGB) letuškou, rozvedl 2.4.14 po okupaci Krymu, nežili spolu již dlouhé roky.

Putinova ex-manželka se na jaře 2015 provdala za o 20 let mladšího neúspěšného „podnikatele“ Artura Očeretného, jenž je věrným stoupencem Putina, tj. Putinovu exmanželku Putinovi hlídá, a to v honosné nedobytné vile ve francouzském městě Biarritz – Biarritz je Putinovým oblíbeným městem, kam v 90.letech do téže vily za 7.5 mil. eur jezdil trávit své volné chvíle s Borisem Berezovským/BB.

V 8/91 během puče proti Gorbačovovi se Putin z příkazu svých KGB nadřízených ( mj. Patruševa i Jakunina, KGB přítele Zemana, kterého Putin ze svých služeb propustil na podzim 2016, Jakuninův syn vystudoval i podniká na Západě ) postavil na Sobčakovu a Jelcinovu stranu, čímž si spolu s Medvěděvem zajistil místo v mezinárodním odboru Sobčakovy radnice, a později se stal Sobčakovým zástupcem.

Sobčak jako univerzitní profesor v SU byl pravděpodobně informátorem KGB, stejně jako byli informátory KGB jeho studenti – donášeli na sebe navzájem, a byla to KGB, která mu Putina dosadila jak do rektorátu univerzity, tak později do radnice.

Podpluk. KGB Putin rozjel po svém návratu z Dráždˇan do Petrohradu KGB praktiky – denní spolupráce s tambovskou mafií, vraždy,vydírání, rozkrádání, jedna nechutná kauza následovala druhou ( mj. rozkradení humanitární pomoci pro hladovějící Petrohrad ).

S nástupem Putina do Kremlu (podzim 96) po úspěšné volební likvidaci ( podzim 96) Jelcinova hlavního soupeře pro prezidentské volby v 3/00 petrohradského starosty Sobčaka ( „ I ty, Brute ? „ ), bizarnosti nabraly spád, Medvěděva Putin v 6/00 jmenoval šéfem Gazpromu, Jakunina Králem železnic a Patruševa ponechal ve funkci šéfa FSB.

Jelcinovi obskurního Putina představil Jelcinův mafiánský pokladník Pavel Borodin *1946, služebník Jelcinova bankéře Borise Berezovského/BB, jenž Jelcinovi 1996 financoval jeho prezidentskou volební kampaň i druhou válku v Čečně - sotvaže BB přes Jelcinovu mladší dceru a jejího milence Valentina Jumaševa dostal Putina do funkce úřadujícího prezidenta, vzápětí litoval – prvním Putinovým počinem bylo v rámci prezidentské volební kampaně vyhlášení války (Jelcinovým) oligarchům, nejprve Putin zahnal do izraelského exilu Guseva, kterému zkonfiskoval jeho mediální království, poté se zaměřil na BB, jenž proti Putinovi v Británii, kde dostal politický azyl, sponzoroval opoziční skupiny, včetně Litviněnka, bývalého důstojníka KGB.

Berezovský byl Putinův dlouhodobý známý z 90.let, kdy byl Putin zkorumpovaným zástupcem petrohradského starosty Sobčaka, a Berezovskému pomáhal s jeho Logovazem, a BB na oplátku Putinovi platil lyžařské pobyty ve Švýcarsku a odpočinkové pobyty ve vile ve francouzském Biarritz ( dnes v ní žije paní ex Putinová, patřila vila Berezovskému ?), a pobyty ve svých vilách na španělských plážích ( např. v roce 99 španělská policie zdokumentovala, že Putin tajně několikrát pobýval ve španělských vilách Berezovského ).

V 2/99, kdy se BB čelně střetl s vlivným Primakovem kvůli Aeroflotu, který všechny ruské tajné služby využívaly ke svým aktivitám, a kdy prokurátor Skuratov na přání Primakova obvinil i BB, Putin se postavil na stranu Berezovského, a uspořádal pro jeho manželku velkolepý narozeninový mejdan s tím, že na to, co si o něm myslí Primakov, kašle, tímto mejdanem začalo jejich politické spojenectví ...

15.7.99 BB odjel za Putinem, slunícím se ve španělské vile Berezovského, a nabídl mu za zastavení vyšetřování Djačenkové a Borodina Putinem požadovanou funkci premiéra – 9.8.99 Jelcin vyhodil premiéra Stěpašina, a jmenoval premiérem Putina.

Berezovský poté Putinovi pro nadcházející parlamentní volby, ve kterých za Putinova tažení do Čečenska byla favoritem strana Lužkova/Primakova Vlast-Všeruská aliance, vytvořil politickou stranu Jednotné Rusko – později v exilu BB přiznal, že Putinovu stranu s vědomím Putina vytvořil za peníze Aeroflotu ...

Putinova strana ve „ volbách „ díky agresívní proputinovské propagandě Berezovského TV ORT ( očerňování a zesměšňování Primakova a Lužkova ) s převahou zvítězila, a BB se stal poslancem za republiku Karačevo-Čerkesije ( Putin ve velkých městech ve volbách vždy propadl, hlasy mu několikanásobně dodaly malé autonomní republiky, ve kterých místní autokraté mají povinnost hlasy nasbírat ).

8.5.00 byl BB spolu se svým zaměstnancem Romanem Abramovičem na inauguračním plese Putina.

O 3 týdny později již Berezovský litoval, že Putina k moci přivedl, a ve veřejném dopise 31.5.00 ostře na Putina zaútočil s tím, že nesouhlasí s Putinovou ústavní reformou, která by Putinovi umožnila propouštět a jmenovat zvolené oblastní guvernéry s tím, že by to byla rána pod pás pro ruskou demokracii.

17.7.00 BB rezignoval na funkci poslance, uvedl, že nechce mít nic společného se znovunastolením autoritativního režimu.

V 8/00 Berezovského média ostře napadaly Putina za jeho lhostejný přístup k záchraně 118 námořníků na potopené ponorce Kursk, a obvinily jej z jejich smrti, protože odmítl zahraniční pomoc, viz můj článek Ponorka Kursk K-141, druhé ruskoamerické ... - Andrea Kostlánová.

V 9/00 Berezovský uvedl, že se jej Kreml pokusil vyvlastnit z TV ORT, a v článku pro list The Washington Post již prorocky vyzval zaslepený Západ, aby proti Putinovi zasáhl, protože v RF není silná občanská společnost a autoritářský režim ji opět pohltí ( jako talentovaný matematik měl úskočného a lstivého Putina prohlédnout mnohem dříve ).

BB zažaloval US novináře ruského původu Paula Chlebnikova, jenž jej obvinil z mafiánství, později Chlebnikov kritizoval i Putina, byl zastřelen 9.7.04 v MOW (41), Putin z jeho vraždy, jak měl ve zvyku, obvinil BB, ten k vraždě Chlebnikova již neměl důvod ( kdyby chtěl Chlebnikova zavraždit, nezažaloval by jej u soudu, BB novináře nevraždil, ty zabíjel podpluk. KGB ).

V 10/00 v rozhovoru pro list Le Figaro Putin oznámil, že média kontrolovaná (neputinovskými) oligarchy již nebudou smět kritizovat Putinovou vládu, pokud neposlechnou, budou zničena.

Putinův gen.prokurátor obnovil řízení v kauze Aeroflotu, a vyzval BB, aby se 7.11.00 dostavil k výslechu, BB byl v té době v zahraničí a vzkázal, že se do RF již nevrátí, protože mu osobně vyhrožuje prezident Putin. „ Nechci se stát Putinovým politickým vězněm, raději se stanu politickým emigrantem“.

Za to, že se BB nedostavil, nechal Putin počátkem prosince 00 zatknout jeho přítele Nikolaje Gluškova, braní rukojmích je Putinovým dalším modem operandi ( viz mj. kauza bratra Navalného ).

V 1/01 po rozbombardování Grozného i s obyvateli, Putin zahájil konfiskaci hlavních TV médií neputinovským oligarchům ( Gusinský, BB, Patarkatsšvili ) a předal je do rukou svým vlastním oligarchům.

Naivní Berezovský v domnění, že Putin slíbí svůj slib a propustí Gluškova, již netrval na převedení svých akcií v TV ORT do svěřeneckého fondu, a v 2/01 BB a Patarkatsšvili prodali své podíly v TV ORT bývalému zaměstnanci Berezovského Romanu Abramovičovi, jenž TV ORT druhý den předal pod ideologickou kontrolu Kremlu.

Putin svůj slib nedodržel, Gluškova z vazby nepropustil.

V 4/01 Putin převzal kontrolu na TV Gusinského NTV, kterého již předtím hrozbami zahnal do emigrace ( Gusinského TV podporovala v prezidentských „ volbách „ Primakova ).

Berezovský v protiútoku získal majoritní podíl v menší TV-6, jmenoval Patarkatsišviliho jejím ředitelem, a zaměstnal v ní všechny novináře, které Putin vyházel z TV NTV. Rozzuřený Putin se vrhl s policejním zatykačem na Patarkatšviliho, ten uprchl z RF, a v 1/02 kremelský arbitrážní soud tuto TV-6 poslal do úpadku za pomoci polostátního Lukoilu, když využil účelový paragraf, který byl vzápětí zrušen.

V roce 01 byli BB a Patarkatsišvili donuceni k odprodeji pod cenou svých podílů v Sibněftu Abramovičovi, jenž za ně zaplatil 1.3 mld dolarů. Tuto transakci BB napadl u britského soudu s tím, že jednal pod nátlakem, ale neuspěl.

V roce 2006 byl BB Kremlem donucen prodat i list Kommersant, 23.3.2013 byl BB oběšen ve svém londýnském domě ( Litvinenko byl zavražděn v 11/06, Patarkatsišvili v 2/08, Gluškov v 3/18 ).

S Borodinem Putin, coby Sobčakův podřízený z petrohradské radnice, spolupracoval na výnosných obchodech tambovské mafie Vladimíra Kumarina ( viz mj. můj článek Dřevo,výnosná investice dua Putin-Medvěděv - Vojsko.net ), 20 členů této mafie bylo v roce 08 zatčeno ve Španělsku ( Gennadij Petrov), viz také Jevgenij Dvoskin *1966, proslulý Putinův přepírač špinavých peněz. Pro kmotra Elbakidze pracoval i Dvoskinův partner Ivan Mjazin *1964, několikrát trestaný za loupeže, s Mjazinem Dvoskin pracoval v bance MigrosFalkon ( viz ruská firma Falkon, které Zeman prodal ruský dluh), Dvoskin poté pracoval pro firmy založené či sponzorované FSB, takže byl nepotopitelný, po anexi Krymu Putinem se stal Dvoskin, Mistr v ukrývání peněz na Západě, Putinovým krymským bankéřem číslo dvě ( viz můj článek Kremelskou mafii ve Španělsku zradilo ruské ministerstvo vnitra ... ).

Borodin/ BB nejprve Putina požádal o politickou likvidaci Jelcinova soupeře Sobčaka ( Putin likvidaci vzal doslova, ale postaral se i o tu politickou, když ze Sobčaka udělal delikventa ( obohatil se z Putinova kriminálního počínání ), a poté, když prokurátor Skuratov otevřel kauzu Sobčak, udělal ze Sobčaka schizofrenika a umístil jej do francouzské psychiatrické léčebny.

Po úspěšném splnění úkolu ( na kterém se podílela i komsomolka Matvijenková, se kterou se na podzim 2018 objímal Radek Vondráček ) si Putina a jeho petrohradskou KGB družinu Borodin, alias Berezovský, vyžádal do svého oddělení Správa věcí majetkových, které Borodin řídil v letech 93-00.

Poté Putin Jelcina zbavil předsedy branného výboru Dumy gen. Lva Rochlina, jenž zamítl jako nemorální dodávat zbraně oběma stranám válčícím v Náhorním Karabachu, Arménům i Ázerbájdžáncům, načež byl 3.7.98 zastřelen „ manželkou“, která si nemohla vybavit, proč jej po 30 letech spokojeného manželství zastřelila – o 22 dní později Jelcin jmenoval neznámého Putina šéfem FSB ( cynický modus operandi podplukovníka KGB je zabít dvě mouchy jednou ranou, mj. po zastřelení viceprezidenta Ruské ústřední banky Andreje Kozlova i s jeho řidičem v 9/06, jenž vyzval Putinovy banky, aby přestaly prát špinavé peníze, byl z vraždy Kozlova obviněn jeho bývalý přítel bankéř Alexej Frenkel, jenž se soudil o licenci, kterou mu Kozlov odňal. Frenkel byl obviněn z objednání si tří nájemných vrahů, kteří se po vraždě sami přihlásili policii, protože nedostali zaplaceno, a začali se obávat o svůj život ( stejným modem operandi by Putin zavřel na doživotí Berezovského za vraždu Chlebnikova, kdyby se BB zdržoval v RF ).

Politkovská byla zastřelena 7.10.06 v MOW, Kozlov 14.10.06 v MOW a Litviněnko na následky otravy radioaktivním poloniem zemřel 24.11.06, ve stejnou dobu v 11/06 byl radioaktivní látkou na sympóziu v Dublinu otráven i bývalý Jelcinův premiér a hlavní ideolog Jelcinových ekonomických reforem z 90.let Jegor Gajdar ze Svazu pravicových sil RF, do kterého patřil i Boris Němcov, kterého si Jelcin přál za svého nástupce, zastřelen 27.2.15 pod Putinovými okny, Gajdar se z otravy již nikdy nevzpamatoval, umíral pomalu, zemřel v 12/09.

22 dní po zastřelení gen. Rochlina byl Putin 25.7.98 Jelcinem jmenován šéfem FSB (kterým zůstal do 8/99, kdy byl poté, co svým modem operandi vyřešil i kauzu Skuratov, Jelcinem jmenován obskurním premiérem) – 20.11.98 byla před svým petrohradským bytem zastřelena poslankyně a etnonografka Galina Starovojtová, která nesouhlasila s Jelcinovými válkami v Čečně, stejně jako s nimi nesouhlasil zavražděný gen. Rochlin.

17.4.03 byl zastřelen ex armádní důstojník Sergej Jušenkov, válečný veterán, za kterým Putin pár dní před jeho vraždou zašel do jeho parlamentní kanceláře a hrozil mu, aby netrval na registraci svojí Liberální strany, v červenci téhož roku 03 byl radioaktivní látkou otráven druh Politkovské a spolupracovník Jušenka Jurij Ščekočičin, člen parlamentní vyšetřovací komise útoků Putinovy FSB proti panelákům, v 9/04 byl dioxinem přiotráven ukrajinský prozápadní prezidentský kandidát Viktor Juščenko, a to během večeře u šéfa ukrajinské tajné služby Igora Smeška a jeho náměstka Vladimira Sacjuka, jenž krátce na to opustil Ukrajinu. Juščenko obvinil i svého spolupracovníka gruzínského původu Davida Žvaniju, jenž ho přemluvil, aby na večeři šel.

Putinovi k převzetí moci pomohl boj dvou táborů – mezi Jelcinem a starostou Moskvy Lužkovem ( Primakov, Skuratov, zpěvák a mafián Josif Kobzon, Kobzona těžce nesnášel Berezovský), jenž prosazoval na prezidentský úřad po Jelcinovi premiéra Primakova ( Putinova strana „vyhrála“ parlamentní volby v 12/99, Primakov odstoupil z prezidentské kandidatury 4.2.00, a stal se Putinovým poradcem, stejně jako vedoucí Jelcinovy prezidentské kanceláře v letech 97-98, a od roku 01 Jelcinův zetˇ novinář Valentin Jumašev, jehož dcera byla v letech 01-017 manželkou Olega Děripasky - Jumašev je Putinovým poradcem dodnes /2018 ...).

Berezovský se po svém politickém odsunu z Kremlu z podzimu 97, kdy se střetl s Čubajsem ( jenž poté přiměl Jelcina, aby BB odvolal z Národní bezpečnostní rady ) při privatizaci Svjazinvestu, který získal Čubajsův stoupenec Potanin, podporovaný Sorosem, na výsluní nečekaně vrátil na jaře 98 ve funkci gen.tajemníka SNS, aby Jelcinovi pomohl odrazit útoky tábora Lužkov-Primakov. Berezovský se tak ocitl v těžišti mocenské skupiny „Rodiny „ , kterou tvořila Jelcinova mladší dcera Tatˇána a její partner/Jelcinův kancléř novinář Valentin Jumašev. S příchodem BB se skupina Rodina rozšířila i o dva Berezovského obchodní partnery – Alexandra Vološina, jenž nahradil Jumaševa ve funkci kancléře, a Romana Abramoviče ( ! ) .

4 měsíce po nástupu Putina do čela FSB důstojník Litviněnko, pracující pro Berezovského, v 11/98 na tiskové konferenci spolu s dalšími kolegy veřejně odhalil plány FSB na zavraždění Berezovského.

V 4/99 skupina Lužkov/Primakov zasadila Jelcinovi drtivý úder, když gen. prokurátor Skuratov zahájil vyšetřování tunelování Aeroflotu, v jehož čele stál Jelcinův zetˇ Okulov, manžel jeho starší dcery - Jelcin odvolal Primakova z funkce premiéra a nahradil jej Sergejem Stěpašinem.

Kauza Nikolaj Gluškov

Předchozí zástupce šéfa Aeroflotu Nikolaj Gluškov, ( kterého do této funkce 1996 dosadil letecký maršál Jevgenij Šapošnikov ), předtím dlouholetý finanční ředitel Berezovského Avtovazu, přišel na to, že Primakovova civilní rozvědka SVR využívá Aeroflot jako dojnou krávu k financování svých zahraničních operací ( 3.000 lidí ze 14.000 zaměstnanců Aeroflotu byli důstojníci a agenti SVR, GRU či KGB, veškeré peníze z prodeje letenek šly na stovky zahraničních účtů, které Aeroflot nekontroloval – proto Gluškov všechny účty zrušil a platby převedl na jeden jediný účet, načež poslal dopisy šéfovi SVR Primakovovi a šéfovi FSB Michailu Barsukovi, aby si své zaměstnance platili ze svých peněz, čímž tajným službám zrušil 3.000 špiónů - dotyční úder vrátili tím, že téhož roku zaplatili článek v čas. Forbes, který informoval, že byl Gluškov v roce 82 trestán za krádež. Gluškov a Berezovský časopis zažalovali pro pomluvu a vyhráli.

Jakmile se stal Putin prezidentem a Primakov Putinovým poradcem, byl Gluškov v 12/00 FSB zatčen pro zpronevěru peněz Aeroflotu ... V té době již do LON v 11/00 uprchl i Berezovský, zatímco Gusinského FSB mučením a zastrašováním ve vazbě donutila, aby přepsal svoji TV NTV na Putina výměnou za to, že jej nechá odjet z RF, BB před svým odjezdem dobrovolně převedl svoji TV ORT na Sibněft Romana Abramoviče za Putinův slib, že bude z vazby propuštěn Gluškov, což však Putin nedodržel.

Putinova kafkovská justice

V 4/01 agent FSB Andrej Lugovoj ( jenž v roce 06 otrávil Litviněnka a Gajdara ) se proti vůli Gluškova pokusil zorganizovat jeho útěk z vazební nemocnice, ale Gluškin uprchnout odmítl.

V 3/04 Putinův soud Gluškina zbavil obžaloby, že vytuneloval Aeroflot, a odsoudil jej na 3 roky do vězení za pokus o útěk z vazební věznice, načež byl přímo v soudní síni propuštěn, protože si je již odseděl ve vazbě. S tím však nesouhlasil Moskevský městský soud, a vrátil případ k novému projednání, takže Gluškova opět vsadili do vazby, a propustili jej až v roce 06, kdy dostal 2 roky podmíněného trestu ...

12.2.08 zemřel v exilu v Británii na „ infarkt „ ( oficiální zpráva uvádí „podezřelý infarkt“ ) po otravě z jídla gruzínský miliardář Arkady "Badri" Patarkatsišvili, dlouhodobý agent GRU a blízký přítel a obchodní partner Berezovského, jenž byl prezidentským protikandidátem Saakašviliho.

Gluškov v roce 08 odjel do Británie, kde v roce 2011 získal politický azyl, načež Putinův soud obnovil řízení proti Gluškovovi, a v roce 2017 jej v nepřítomnosti odsoudil za ... vytunelování Aeroflotu ( v částce 123 mil. dolarů ) k 8 letům vězení ...

12.3.18 byl Gluškov nalezen mrtvý ve svém londýnském domě, týden po otravě Skripalových Putinovými agenty GRU. Případ převzalo protiteroristické oddělení, pitva prokázala, že jej někdo škrtil, a ozval se lékař, jenž ošetřoval Gluškina v roce 2013, kdy byl oběšen BB, poté, co u něho v ordinaci v Bristolu zkolaboval.

Lékař vypověděl, že mu Gluškin řekl, že byl pravděpodobně otráven dvěma muži z MOW ( pravděpodobně stejnými jako Skripalovi ), se kterými si připil skleničkou šampaňského v bristolském Grand Hotelu. Lékař uvedl, že měl po celém těle puchýře jako od popálení, a velmi slabý nepravidelný srdeční rytmus, načež ruská ambasáda v LON požádala šéfa Scotland Yardu o schůzku.

Kauza Mabetex, pokladník, Jelcinova dcera a její milenec

5 měsíců po Putinově nástupu do čela FSB, vypukl jeden z největších Jelcinových skandálů kolem švýcarské stavební firmy Mabetex,jejíž šéf Beget Pakolli, jeho zástupce Viktor Stolpovský a finanční ředitel Mabetexu Franco Fenini rozdávali Kremlu ( Jelcinovým dcerám a Pavlu Borodinovi ) štědré úplatky na švýcarská bankovní konta, která pro ně založili krátce před uzavřením smlouvy o rekonstrukci Kremlu v roce 93, na která firma Mabetex v témže roce poslala milióny dolarů.

Švýcarské úřady obvinily z braní úplatků Jelcinovy dcery - starší Jelenu Okulovou, jejíž manžel Valerij Okulov měl na účtě u Bank of New York (viz skandál této banky s propíráním ruských špinavých peněz, když její vedení ovládli Američané a Kanadˇané ruského původu ) desítky miliónů dolarů a šéfoval Aeroflotu, mladší Tatˇánu, v té době provdanou za podnikatele Djačenka, a pokladníka Kremlu Pavla Borodina ( jako jediný měl podpisové právo, které RF finančně zavazovalo ).

V RF kauzu Mabetex proti Jelcinovi počátkem roku 99 rozjel ve službách moskevského starosty Lužkova gen.prokurátor Jurij Skuratov, jenž se švýcarskými vyšetřovateli příkladně spolupracoval.

Jelcin potřeboval vyšetřování kauzy Mabetex zastavit, což byl snadný úkol pro čerstvého šéfa FSB podpluk. KGB Putina - Putin s gen. prokurátorem Skuratovem zatočil jako se Sobčakem - obstaral zfalzifikované dokumenty, padělaný dopis Skuratova ze 7.4.99, ve kterém Skuratov žádal o uvolnění z funkce ( viz mj. USA Today ze 26.8.99 ), a video dosvědčující, že Skuratov využíval služeb kriminálního podsvětí a nechával si platit hrátky s prostitutkami. Skuratov nakonec v 2/99 rezignoval formálně ze zdravotních důvodů, ale ruský senát jeho rezignaci nepřijal ( z funkce jej nakonec v 4/00 odvolal až Putin, když předtím v TV Putin vystoupil s ministrem vnitra Sergejem Stěpašinem, a oba národu potvrdili pravost zfalšovaného videa ).

Zfalšované video Skuratova ve společnosti prostitutek nechal Putin v 3/99 přehrát na státním kanálu Rossija TV, načež Jelcin v 4/99 Skuratova odstavil z funkce, dokud se pravost videa neprošetří – pravost videa měl prošetřit Putin ...

Skuratov Putina obvinil z padělání videa, a bělorusko-ruský novinář Pavel Šeremet taktéž. V roce 97 Lukašenko Šeremeta, kritizujícího represe Lukašenkových oponentů, a člena jeho týmu Dmitrije Zavodského, uvěznil na 2 roky podmíněně za nelegální překročení hranic, protože se svým týmem natočil video, jak snadno se překračují hranice z Běloruska do Litvy s pašovaným zbožím. Uvěznění Šeremeta vyvolalo krizi v rusko-běloruských vztazích, kdy Jelcin zrušil Lukašenkovu návštěvu Moskvy, třebaže byl Lukašenko již na cestě v ruském vzdušném prostoru. Šeremet v roce 99 uskutečnil ojedinělý rozhovor s manželkou Jelcina na TV stanici ORT Berezovského.

Po nástupu Putina do prezidentské funkce zmizel 7.7.00 Dmitry Zavadský, prohlášen za nezvěstného o 3 roky později. Šeremet odsoudil Putinův zábor Krymu a ruskou vojenskou intervenci na východní Ukrajině, přátelil se s Borisem Němcovem.

Novinář Pavel Šeremet byl zavražděn explozí bomby v autě v Kyjevě 20.7.2016, které patřilo jeho partnerce, oba si krátce před výbuchem stěžovali, že jsou sledováni, jeho partnerka v autě nebyla.

Putin Jelcinovi za podmínky, že jej jmenuje úřadujícím prezidentem (12/99), slíbil zastavení stíhání jeho dcer, což splnil, Tatjánu Djačenkovou sice k 1.1.00 z Kremlu okázale vyhodiĺ, ale jejího manžela Jumaševa si jako svého poradce/rukojmího tajně nechal ( vyšlo to najevo až v 12/2018, kdy byl stále jeho poradcem ).

Když byl v 3/00 prohlášen prezidentem, zastavil vyšetřování kauzy Mabetex 8.12.00, 4.3.02 vyšetřování uzavřel i CH gen. prokurátor, Borodin vyvázl pouze s pokutou ve výši 180.000 dolarů za to, že si pro sebe nakradl 30 mil. dolarů ( viz Le Monde z 27.1.00 + Kommersant ze 4.9.08 ).

Strašení islámisty

Putin jako šéf FSB zinscenoval vpád Šamila Basajeva a jeho arabských žoldnéřů do Dagestánu v 5/1999, aby si válkou proti islámistickým teroristům vydobyl pověst Spasitele národa - Putin v TV vykládal, že islámistický terorista Basajev, příslušník elitní jednotky GRU, Dagestán obsadil a učinil z něho wahhábistický emirát, proto musel zbrusu nový premiér Putin ( 8/99) rázně zakročit a vyhnat Basajeva z Dagestánu těžkými děly, což se mu po třech týdnech dělostřeleckého ostřelování Dagestánu podařilo, ve skutečnosti Basajev dostal zaplaceno jen za to, že do Dagestánu hlučně mediálně vtrhl na tři hodiny, načež se z něho po třech hodinách zase stáhl.

Severokavkazští islámističtí teroristé Putinovi samozřejmě vyhnání z Dagestánu vrátili bombovými útoky na paneláky v srpnu a v září 99, vysvětloval Putin v TV, proto musel zahájit proti islámistům třetí čečenskou válku (10/99), ve které KGB ve skutečnosti bojovala o vliv nad čečenskou ropou, těžbou dřeva a o kontrolu nad pašováním drog přes sektor Čečenska s ruskou vojenskou rozvědkou GRU ( zvítězil Putin, když KGB/FSB 9.5.04 bombou odpálila na stadiónu Kadyrova staršího, kterého si za prezidenta zvolila GRU – Putin cynicky dosadil na uvolněné místo Kadyrova mladšího, jenž se svojí krutostí a cynismem vyrovnal Putinovi, pro kterého nábožensky vlažné Čečensko „ normalizoval „ vyhlášením šaríji, viz články Anny Politkovské o Ramzanu Kadyrovi ).

Pavel Borodin, Jelcinův pokladník

Když byl v roce 00 na Borodina vystaven mezinárodní zatykač, Putin jej v roce 00 jmenoval gen.tajemníkem Rusko-Běloruské unie s diplomatickým pasem, přesto byl Borodin 17.1.01 zatčen v NYC, a po dvou měsících vazby vydán do Švýcarska/CH, kde byl obviněn z praní špinavých peněz.

Putin Borodina, jenž na zahraniční účty svých příbuzných posílal ve službách Putina milióny dolarů, vykoupil na kauci ve výši 5 mil. švýcarských franků, která byla Kremlu vrácena v roce 02, načež byl Borodinův případ Bernem uzavřen. Podmínky dohody mezi CH a Putinovou RF nebyly nikdy zveřejněny.

Ponorka Kursk

V létě 99 za Putinova prémiérování a přípravy útoků FSB proti ruským panelákům v MOW, ve Volgogradu a v Rjazani, ze kterých měla FSB poté obvinit „ čečenské islámisty „ , aby měl Putin záminku k invazi do Čečenska, se konaly největší vojenské manévry Baltské floty od roku 1985, při kterých Baltská flota spotřebovala veškeré palivo, které měla na celý rok. Proto neměla palivo pro záchranné práce při potopení ponorky Kursk v 8/2001, Putin povýšeně odmítl mezinárodní pomoc a nechal 118 živých námořníků v ponorce bušit na stěny, dokud všichni, jeden po druhém, v ponorce nezemřeli ...

V 9/00 viceadmirál Vladimír Valujev žádal Západ o finanční pomoc ve výši 2.5 mld dolarů pro ruské baltské lodˇstvo.

V 2/02 viceadmirál Valentin Kuzněcov byl odvelen do Bruselu jako nový ruský vojenský zástupce u NATO, zároveň ruská média uzavřela aféru s potopením ponorky Kursk s tím, že na palubě explodovala vlastní torpéda ( jak by řekl Putin „ byla to další provokace Západu „, stejně o provokaci mj. mluvil, když Turci 24.11.15 sestřelili ruský vojenský letoun Su-24 u syrsko-TR hranic, či když byl v 12/2016 v Ankaře zavražděn ruský velvyslanec Andrej Karlov, nad jehož smrtí Putin v TV projevu zaplakal, stejně jako uronil slzu na pohřbu Sobčaka, jenž zemřel na náhlý infarkt, když stál mezi dvěma Putinovými bodyguardy na jednom z Putinových volebních mítinků, 3 týdny před prezidentskými volbami, ve kterých měl být hlavním kandidátem Sobčak, kdyby jej Putin neuklidil do francouzského sanatoria pro duševně choré, odkud se však Sobčak nečekaně měsíc před prvními Putinovými volbami vrátil, a nechtěl uvěřit, že jeho podřízený z radnice kandiduje na prezidenta ).

V 3/02 náčelník genštábu Kvašnin zkritizoval ministra obrany Sergeje Ivanova, že neprotestoval u NATO proti cvičením NATO v PL a v Norsku ( Strong Resolve 2002), sám však byl nazván Putinovými poslanci vlastizrádcem, jenž kapituloval před US a NATO, když požadoval dodržení smlouvy o odchodu ruských jednotek z Gruzie.

4.10.02 Ukrajina konala gigantické vojenské manévry, největší od pádu SU v 12/91, manévrům byl přítomen pověstný, po jmenování Jelcinem od roku 98 vrchní velitel ruského vojenského letectva, Anatolij Kornukov /1942-2014/, a delegace středoasijských a východoevropských států.

Kornukova, jenž 1.9.83 nařídil pilotovi stíhačky sestřelit jihokorejské civilní letadlo s 269 lidmi na palubě, poslal Putin za dva měsíce po ukrajinských manévrech do důchodu, a učinil si z něho poradce pro protiletecký terorismus ...

Kornukov dostal rozkaz od gen.Valerije Kamenského, velitele Dálkovýchodního vojenského okruhu, s tím, že má letadlo sestřelit, třebaže letí nad mezinárodními vodami – „ i nad mezinárodními vodami ?“ ujištˇoval se Kornukov, a Kamenský zopakoval : „ I nad mezinárodními vodami „, avšak naléhal, aby Kornukov nejprve zjistil, zda nejde o civilní letadlo, na což Kornukov zakřičel :“ Cože, civilní letadlo ?! Civilní letadlo by neletělo nad Kamčatkou, není potřeba to zjištˇovat. Nemá žádnou imatrikulační značku, nechám jej sestřelit hned, jak překročí státní hranice !“ Nechal jej sestřelit, když ze vzdušného prostoru/VP nad SU Sachalinem vylétával do mezinárodního VP, Kornukov ječel vulgárně na pilota, jak dlouho mu to bude trvat, že je letadlo již mimo SU VP.

Kornukov měl škraloup z minulosti, když v roce 1976 jeho pilot Viktor Bělenko*1947 přeběhl do Japonska se SU nejmodernější stíhačkou Mig-25, a dostal azyl v US. Bělenko nebyl jediný – již 1953 dva polští piloti s MiG-15 přelétli do Dánska, v roce 1985 a 1987 dezertovaly SU vrtulníky z Afghánistánu do Pákistánu. V 5/89 kpt. Alexander Zujev odletěl ve stíhačce MiG-29 do Trabzonu v Turecku.

V 1/98 Jelcin Kornukova povýšil na velitele ruského letectva poté, co propustil gen. Pjotra Dejněkina, když vojenský nákladní Antonov An-124 se zřítil krátce po vzletu z letiště v Irkutsku a dopadl na zdejší panelák – zemřelo přes 60 lidí.

Pro list Pravda z 31.3.04 Kornukov uvedl, že ruské úřady musí sestřelit každý letoun NATO, který se objeví u ruských hranic.“ Mezinárodní právo to dovoluje,“ tvrdil Kornukov, Putinův poradce. Sestřelení KAL007 nelitoval, je to cena, kterou bylo nutno zaplatit za střežení SU hranic, řekl.

KAL 007,vojenská rošáda nad Sachalinem I. - Andrea Kostlánová

KAL 007 II,vojenská rošáda nad Sachalinem - Andrea Kostlánová

Rusko-NATO, tzv. prištinský incident - Andrea Kostlánová - iDnes

Letadlo Siberia Airlines ( se sídlem v Novosibirsku ) let 1812 se zřítilo 190 km od Soči ( zde se v 12/2016 zřítilo i letadlo s alexandrovci, letícími do Sýrie obveselit genocidního Asáda a ruské vojáky, svrhávající letecké pumy na civilisty v Sýrii, viz můj článek Morbidní syrské turné alexandrovců - Blog ... - Andrea Kostlánová ) .

Putin je génius ve vyvolávání incidentů, nejen v Kerčské úžině ( viz mé články o sestřelení MH17 Boeing sestřelila ruská armáda, tvrdí vojenští ... - Andrea Kostlánová + Putinova TV omylem potvrdila, že Boeing MH17 nesestřelila stíhačka ... + Kremelské lhaní kolem Smolenska

Smolensk, nekonečné polské psychodrama - Andrea Kostlánová – iDnes +

Smolensk, exhumace těl má definitivně dokázat ... - Andrea Kostlánová , a další mé blogy o Smolensku ) .

Izraelci uvedli, že let SB 1812 prošel obvyklou bezpečnostní kontrolou na letišti Bena Guriona, kde jsou bezpečnostní kontroly nejpřísnější na světě.

Letecká společnost Sibir uvedla, že charterový let 1812 neletěl po běžné trase, která z Tel Avivu do Novosibirsku nevede přes Černé moře, a že neví, proč ruský pilot změnil trasu ...

Letadlo nad Černým mořem letělo ve výšce 11 km, radary těsně před explozí zachytily neznámý letící objekt směřující k letadlu. Nikdo ze 78 lidí nepřežil, šlo převážně o bývalé SU občany, kteří získali občanství Izraele, a letěli navštívit své příbuzné v Rusku. Na palubě byl také zástupce ředitele společnosti Sibir Airlines Viktor Aleksejev.

Záchranáři vyzvedli pouze fragmenty letadla, které na vodě plavaly, a jen 16 těl, která byla dle jejich svědectví zohavená. V krvi obětí byl nalezen oxid uhelnatý, potvrzující, že na palubě vypukl oheň, uvedl 21.8.02 na tiskové konferenci v Rostově zástupce gen. prokurátora pro Jižní federální okruh Sergej Fridinský, kterého Putin vzápětí jmenoval nejvyšším vojenským prokurátorem, sloužil mu věrně při pronásledování prozápadních důstojníků a ekologistů vzešlých z řad námořních důstojníků – vymřeli kolem roku 07.

Fridinský posloužil Putinovi i při dalších záhadných leteckých katastrofách, viz 14. 3. 2017, kdy nejvyšší vojenský prokurátor Sergej Fridinský řekl, že mediální informace o příčině katastrofy letadla Tu-154 u Soči jsou dohady.

Podle ukrajinského tisku byly na fragmentech letadla a v tělech obětí nalezeny úlomky šrapnelu/střelivu, který obsahuje bojová hlavice střely.

Poslední slova, která pilot ruského letadla Tu-154, vykřikl, byla : "Kde jsme zasaženi?" Listu Kommersant to řekl náměstek šéfa ruského severokavkazského ŘLP Vladimir Žukov s tím, že se posádka, asi 30 sekund po pilotově dotazu, ještě pokusila ŘLP v Rostovu nad Donem kontaktovat a vyslala elektronický signál ( Pilot's last words: 'Where are we hit?' | World news | The Guardian z 11.10.01 ).

Na rozdíl od Buku, kdy letadlo nemá šanci, střela S-200 je pomalejší, letí několik minut, pro posádku, která má radar a údaje z transponderu, by nemělo být obtížné si uvědomit, co se děje, a radar vypnout, čímž by střela dopadla do oceánu. Posádka to však neučinila.

Letadlo explodovalo ve vzduchu a zřítilo se do moře zhruba 190 kilometrů jihozápadně od Soči, 185 km od ruského pobřežního města Adler a 140 km od TR pobřežního města Fatsa. Explozi a jeho zřícení do moře, a další následnou explozi a bílou skvrnu na moři ( „ Měl jsem dojem, že se vaří olej „ ), viděl v 9.45 ( 13.45 moskevského času ) pilot arménského letadla An-24 Garik Ovanisian.

Černá skříňka se údajně nenašla, v místě dopadu trupu letadla je hloubka vody kolem 90 metrů, takže ji potápěči, dle prohlášení Kremlu ze 7.10.01, nemohli vylovit.

Bezprostředně po nehodě nejmenovaný zdroj z Pentagonu naznačil, že letadlo bylo sestřeleno při rusko-ukrajinských cvičných manévrech, které se konaly na Kremlem kontrolovaném území u Mysu Opuk u krymského města Kerč na ruské základně 31. Vojenského výzkumného ústavu Černomořské floty.

Střela S-200 podle Pentagonu přeletěla cíl/dron, který byl ve stejné době sestřelen střelou S-300 ( Ukrajina po svém „ přiznání „ zakázala na 7 let na svém území testovat střely S-300 + Buk ), a navedla se na ruské civilní letadlo ( v ruské TV vystoupil odborník z petrohradské zbrojovky na řízené střely, jenž potvrdil, že se střela může navést na jiný cíl, pokud se tento pohybuje relativně pomalu a má dostatečně silný radarový signál, ale dodal, že se to při testech nikdy nestalo ), které bylo o 250 km dále, a explodovala dle tvrzení Kremlu 15 m nad letadlem.

Kdyby k tomu došlo tímto způsobem, střela s radarovým naváděním byla neustále zobrazena na obrazovce, takže všichni vše viděli - viděli, co se stalo, přesto se 10 dní dohadovali, co se vlastně stalo.

Putin informaci Pentagonu druhý den na tiskové konferenci výsměšně popřel jako „komicky nevěrohodnou, protože u střel je zcela vyloučené, aby dosáhly na letecké koridory, kterými létají civilní letadla“ ( střely svůj dosah nepřekonávají, dojde jim palivo a spadnou na zem, + při cvičeních vojáci vymezí bezletovou zónu pro oblast doletu střel ).

"Ukrajinské střely nemohly dosáhnout až na území, nad kterým letadlo Tu-154 letělo, bylo mimo jejich dostřel " dodal Putin, v čem mu přitakávalo vedení Ministerstva pro mimořádné události s tím, že na palubě, pár týdnů po US 9/11, vybuchla bomba čečenských teroristů. Na teroristickém útoku Čečenců trvali po několik dnů i další ruští představitelé, kteří přizvukovali ukrajinskému vedení, které tvrdilo, že i po nové kontrole údajů o odpálených střelách z toho dne ani jedna z těchto 23 střel vystřelených na drony ve vojenské zóně mimo letecké vzdušné koridory, nedoletěla dále než 350 km od krymského pobřeží, a všechny dopadly do moře.

Jedna z nich (S-200) svůj cíl nezasáhla, ale explodovala ještě předtím, než z obrazovky ŘLP zmizel let 1812, a dopadla do moře 47 mil od pobřežní vojenské základny v okamžiku, kdy let 1812 byl od základny 150 mil.

Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Konstantin Krivenko zdůraznil, že ukrajinské ozbrojené síly nemohly civilní letoun sestřelit. "Není to možné ani teoreticky, ani prakticky," řekl. Ani směr ani jejich dosah neodpovídá bodu, ve kterém letadlo explodovalo.

„Zaslal jsem žádost Oleksandrovi Kuzmukovi o poskytnutí více technických informací o odpálení rakety S-200, která byla vystřelena 4. 10. 01 ve 13:41 moskevského času/9.42 GMT ," řekl ruský ministr obrany Sergej Ivanov poté, co Putinovi nevyšla verze o mezinárodním terorismu, obrátil o 180 stupňů a v TV ostře napadl Ukrajinu ( stejně jako ji slovně napadl Izrael ), že Kremlu neposkytla přesné informace.

Ukrajinské oficiální vojenské zdroje a ministr obrany na zasedání parlamentu popíraly informace ruských a západních sdělovacích prostředků, podle nichž bylo civilní letadlo Tu-154 sestřeleno zbloudilou ukrajinskou raketou ( pro Kyjev bylo sestřelení letadla maximálně nepříjemné, protože v 4/00, měsíc po nástupu Putina do úřadu prezidenta, ukrajinská raketa omylem zasáhla činžák na kyjevském předměstí a zabila 4 lidi ( v RF v 7/01, 16 měsíců po nástupu Putina, došlo k jednomu z nejhorších leteckých „ neštěstí“ , když se na předměstí Irkutska zřítil TU-154, zahynulo všech 145 lidí na palubě, vyšetřovací komise z pádu letadla obvinila mtvého pilota ) .

Ukrajinci se ruskému tlaku bránili 8 dní, poté po ruském vydírání, kdy celá řada ruských vojenských „ odborníků „ z příkazu Putina vystoupila v médiích v neprospěch Ukrajiny, „přiznali“ , že to mohla být ukrajinská střela - když ale někteří pozůstalí zažalovali později Kyjev, ukrajinské ministerstvo obrany u soudu znovu uvedlo, že „ letadlo ukrajinská střela nemohla ani teoreticky ani prakticky sestřelit „.

Po společném zasedání zvláštních vyšetřovacích komisí Ruska a Ukrajiny předseda ukrajinské Národní bezpečnostní rady ex gen. KGB ( 5. správa, která měla na starost „ochranu ústavního pořádku“, tj. rozkrývání ideologických nepřátel, proto byl v letech 91-94 šéfem ukrajinské tajné služby SBU, vzápětí premiérem, sesazeným v roce 96 Kučmou ) Jevhen Marčuk, 12.10.01 prohlásil, že letadlo bylo zasaženo ukrajinskou protivzdušnou střelou S-200, protože odborníci našli „ něco, co by se za S-200 mohlo označit „ , odchýlenou od kurzu faktorem vodní plochy.

Poté, co přiznal, že Ukrajina omylem sestřelila dopravní letadlo, obdržel Řád knížete Jaroslava Moudrého „za významné zásluhy v oblasti posílení bezpečnosti Ukrajiny“ ... Ukrajinští představitelé přistoupili na ruský nátlak z důvodu, že byli vydíráni či za to něco dostali - v 12/2014 Kyjev vytvořil Mezinárodní sekretariát pro koordinaci bezpečnosti a civilní spolupráce mezi Ukrajinou a NATO, do jehož čela byl dosazen - Jevhen Marčuk.

Gen. KGB Jevhen Marčuk byl i předsedou vyšetřovací komise tragédie letu 1812, ruským spolupředsedou byl Vladimír Rušajlo, jenž 12.10.01 potvrdil, že letadlo zasáhla ukrajinská protiletecká střela ( když policie v Rjazani 22.9.99, 6 dní po posledním bombovém útoku proti panelákům, zneškodnila v suterénu paneláku pytle s hexagonem ze skladů FSB, poté co ji místní obyvatelé přivolali, když pytle viděli nakládat tři neznámé muže z auta se zakrytými poznávacími značkami, tehdejší ministr vnitra Rušajlo potvrdil , že v pytlích byl hexagon, a byl šokován, že Putinův nástupce v čele FSB Nikolaj Patrušin prohlásil, že v pytlích nebyl hexagon, ale cukr ... viz bombové útoky proti panelákům, aneb jak se Putin dostal k moci. Proto se Rušailo musel za Putina hodně snažit, aby toto své pravdivé prohlášení napravil celou řadou Putinových lží ).

Prvním z Rusů, jenž přímo prohlásil, že letadlo zasáhla ukrajinská raketa S-200 byl však člen ruské vyšetřovací komise Jevgenij Šapošnikov.

Své prohlášení podložil tvrzením, žeruští experti v místě pádu našli na mořském dnu úlomky něčeho, co se podobalo střele S-200, a analýza 350 děr po šrapnelech potvrzuje, že S-200 vybuchla 50 stop nad letadlem a zasypala ho šrapnely, kapitán s navigátorem zemřeli ihned „ .

Velitel ukrajinského letectva Volodomyr Tkačov a jeho zástupce, kteří se na tiskové konferenci v Kyjevě omluvili rodinám obětí, podali demisi. Tisková konference byla narušena, když na ni emocionálně přiběhl ukrajinský ministr obrany Oleksandr Kuzmuk s tím, že se nebude skrývat za zády svých podřízených, a nabídl prezidentu taktéž demisi - Leonid Kučma ji ale nepřijal.

Kučma 14.10.18 v emocionálním prohlášení, které vykazovalo přemáhání, prohlásil, že „ přijímá předběžné závěry vyšetřovatelů, že letadlo zničila zbloudilá střela „, ale výslovně neuvedl, že na vině byla ukrajinská armáda.

Kuzmuk byl ministrem obrany a Kučma prezidentem do tzv. oranžové revoluce v roce 04, od roku 012 Kuzmuk kandidoval do parlamentu za proruskou Stranu regionů.

Po Kuzmukovi se stal ministrem obrany pluk.Anatolij Grycenko, za jehož ministrování v letech 05-07 ( za premiérování Jechanurova 05-06, Janukovyče 06-07, Tymošenkové 07-010 za prezidentování Viktora Juščenka / 05-010/ ) se ze skladu ukrajinské armády v severovýchodní Šostce „ ztratilo ( do RF) „ tisíc kusů řízených střel Strela, Strela-2, Strela-M, Igla MPADS, komplexy Buk-M1 + S-300, na což mediálně po obsazení Krymu Putinem upozornil poslanec za stranu Svoboda Oleh Tˇahnybok.

Za ministra obrany Grycenka Ukrajina prodala největší objem zbraní do RF ( řízené střely, raketomety, obrněné vozy, tanky), a armáda přišla o mnohé pozemky a základny, které Grycenko v korupčních aférách odprodal.

Ukrajinci hned po pádu SU odmítli společný vědecko-technický výzkum s Kremlem, se kterým definitivně ukrajinské zbrojovky přestaly spolupracovat po okupaci Krymu.

Južmaš/Jižní strojírenský závod Makarova ( dlouhodobě mu šéfoval Kučma ) mj. dodává Kremlu hlavice pro největší ruské rakety, včetně mezikontinentálních balistických střel Satan, či motory pro vrtulníky. V době SU zbrojovka vyprodukovala až 120 mezikontinentálních střel ročně. Koncem 80.let se Južmaš stal hlavním výrobním závodem pro RT-2PM2 Topol-M ICBM (SS-27 "Sickle B"). Južmaš vyrobil pro NASA raketu "Antares II", která zásobovala ISS.

Kreml ukrajinské zbrojovky potřebuje jako podmínku sine qua non pro modernizaci své armády, a bude je chtít obsadit, v roce 2014 se jejich skladů pokusili zmocnit proruští separatisté řízeni Kremlem.

Koncem dubna 014 pronikli separatisté do Novokramatorského strojírenského podniku (NMF), kde se za SU vyráběly součástky pro tanky.

Porošenko jmenoval v roce 2014 gubernátorem Dněpropetrovské oblasti miliardáře Ihora Kolomojského, jenž vypsal za každého zadrženého proruského či ruského separatistu odměnu 10.000 dolarů, a byl klid. Porošenko jej však odvolal již v 3/2015 s tím, že nikomu nedovolí, ani oligarchům, aby měl soukromou armádu ( Kolomojský sponzoroval navýšení počtu příslušníků bezpečnostních složek v Dněpropetrovsku - financoval jejich platy i výzbroj ). Kreml požadoval konfiskaci veškerého majetku Kolomojského.

Po obsazení Krymu zakázky z RF, které činily 70% výroby, klesly, a Južmaš závisí na zakázkách ze zahraničí.

Ukrajinská zbrojovka Ukroboronprom přerušila obchodní styky s RF poté, co první náměstek předsedy vlády Vitalij Jarema oznámil, že Kyjev ukončí na protest proti březnové anexi Krymu vojenskou spolupráci s Moskvou ( viz aktualne.cz ze 3.6.14 ).

"Je šílenstvím vyrábět zbraně pro RF, které pak budou použity proti nám „, prohlásil Jarema.

20.3.14 byl propuštěn velitel ukrajinského námořnictva kontraadmirál Serhij Hajduk a všichni civilisté, včetně syna poslance Anatolije Grycenka, zajištění jako rukojmí ruskými okupanty. Hajduka zadržela ruská vojenská rozvědka GRU v Sevastopolu.

V Rusku bylo v 8/2016 na pokyn Putinova soukromého Vyšetřovacího výboru zahájeno trestní stíhání ministra obrany Ukrajiny Stěpana Poltoraka, náčelníka genštábu Viktora Muženka, bývalého velitele pozemních vojsk Anatolije Pušňakova, současného velitele pozemních vojsk Serhije Popka, velitele ukrajinské Národní gardy Jurije Allerova", protože Putinův vyšetřovací výbor získal důkazy o tom, že „ protiprávní akce vůči civilnímu obyvatelstvu se prováděly na rozkaz nejvyššího vojenského velení Ukrajiny „.

Ukrajinská generální prokuratura na oplátku zveřejnila seznam ruských občanů podezřelých ze zločinů proti ukrajinské národní bezpečnosti, mj. Šojgu a jeho dva náměstkové Dmitrij Bulgakov a Nikolaj Pankov, 10 generálů, Putinův poradce Sergej Glazjev, a bývalý stálý zástupce prezidenta v Krymském federálním okruhu Oleg Belavencev.

20.11.03 Ukrajina podepsala smlouvu o odškodnění obětí s Izraelem, rodiny obětí ji ratifikovaly ( Ukrajina vyplatila pozůstalým částku v celkové výši 15 mil. dolarů, 200.000 dolarů na obětˇ. ), a také Putin ji podepsal. Tato dohoda rovněž prohlašovala, že „ Ukrajina není právně zodpovědná za sestřelení letadla,takže vůči ní nemohou být vznášené žádné jiné případné nároky a povinnosti.

Gen. Oleksandr Kuzmuk, v inkriminované době ministr obrany, k této dohodě médiím prohlásil :“ Vyplatíme peníze pozůstalým jako gesto humánnosti, v žádném případě tím nepřiznáváme svoji vinu „. Stejné stanovisko potvrdil i později, když byl místopředsedou ve vládě Janukovyče s tím, že ukrajinská armáda letadlo nesestřelila.

Někteří příbuzní dohodu odmítli a zažalovali ukrajinskou vládu u Pečerského soudu v Kyjevě, při jehož slyšení představitelé ukrajinského ministerstva obrany prohlásili, že „ letadlo nemohlo být sestřeleno ukrajinskou střelou vzhledem k závěrům forenzního vyšetřování úlomků letadla, radarových informací a technických parametrů střely „. Navíc identifikační systém přítel-nepřítel by střele nedovolil udeřit na letadlo vyrobené v SU.

V 8/2007 odvolací soud nároky poškozených, kteří nepřijali dohodu z 20.11.03, definitivně zamítl.

V roce 04 Siberian Airlines zažalovaly ukrajinskou vládu o odškodnění za letadlo ve výši 15.3 mil. dolarů, jejich žaloba byla rovněž zamítnuta, a to i odvolacím soudem v 5/2012, ale řízení pokračovalo od 12/012 u ukrajinského Nejvyššího obchodního soudu.

Již v den sestřelení MH17 17.7.2014 jedno z hlavních izraelských médií – Noční zprávy na 2.TV kanálu ve 20.00 uvedly, že „ také let Sibiřských aerolinek 1812 sestřelila během vojenského cvičení ruská armáda „ – dodnes se Izrael za tuto informaci neměl potřebu Kremlu omluvit, třebaže izraelská média narážela, že letadlo bylo sestřeleno raketou vystřelenou z komplexu Buk z ruského území/či Ruskem kontrolovaného, jako MH17 ( údajně ani jeden forenzní test z 11 neprokázal, že v 10/01 nešlo o komplex Buk ).

Je zajímavé, že 10 dní po sestřelení malajsijského civilního letadla MH17 ruským Bukem z ruského území ( viz můj blog Boeing sestřelila ruská armáda, tvrdí vojenští ... - Andrea Kostlánová ), byla kauza letu 1812 v RF spěšně a s konečnou platností uzavřena. Podobnosti obou sestřelení jasně ukazovaly na Putinův Kreml.

Autor: Andrea Kostlánová | pondělí 10.12.2018 10:48 | karma článku: 23.19 | přečteno: 1386x

Další články blogera

Andrea Kostlánová

1968 a falšování historie ze strany Putinova Ruska

Politicky nejistý rok 1968 provázelo mnoho záhadných sebevražd a úmrtí, likvidovali se zejména poslední svědci v souvislosti s vraždou Jana Masaryka ( 10.3.48 v den, kdy se poprvé měla veřejnosti představit nová poúnorová vláda ),

12.9.2018 v 15:12 | Karma článku: 18.58 | Přečteno: 747 | Diskuse

Andrea Kostlánová

1968, generál Šejna a válečné zločiny čsl. komunistů

V 2/68 byl zatčen pro podezření z „hospodářské“ kriminality Šejnův spolupracovník politický gen. Miroslav Mamula /1921-1995/, vedoucího 8. oddělení ÚV na ministerstvu obrany, jenž měl se Šejnou plánovat vojenský puč na podporu

10.9.2018 v 14:35 | Karma článku: 18.83 | Přečteno: 1416 | Diskuse

Andrea Kostlánová

1968, generál Prchlík proti ruským generálům a celé Varšavské smlouvě

Klíčovým spojencem Kremlu v boji proti Západu bylo do roku 68 Československo/CZ, jehož nejvýnosnějším průmyslovým odvětvím byl uranový průmysl pod kontrolou Kremlu, Praha ani nevěděla, kolik uranu její političtí vězni holýma

10.9.2018 v 4:45 | Karma článku: 14.76 | Přečteno: 710 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Kateřina Lhotská

Klinika zasmrděla

Lidé, kteří se dostali do prostor žižkovské Kliniky po opuštění jejími ilegálními obyvateli, přinesli svědectví o neuvěřitelném nepořádku a zápachu, který tam vládne. Klinika ovšem zasmrděla i jinak. A pár dalších postřehů...

19.1.2019 v 18:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Velkou pompu připomínky hořící pochodně Jana Palacha, narušila další lidská pochodeň

Před sochou svatého Václava na Václavském náměstí se 18. ledna 2019 zapálil další člověk, který chtěl zemřít, jako Jan Palach. Mladá žena, která se ho pokusila, jako první uhasit, si zaslouží mimořádné uznání.

19.1.2019 v 16:33 | Karma článku: 21.06 | Přečteno: 404 |

Radek Sárközi

Porovnání učitelských platů v roce 1928 a 2018

Jak se měli učitelé v době prezidenta Masaryka? Evidentně mnohem lépe než v současnosti, když si mohli tehdy za svůj roční plat zakoupit automobil (tehdy šlo o technickou novinku). Nebo si mohli nechat postavit vilu...

19.1.2019 v 14:01 | Karma článku: 21.76 | Přečteno: 989 | Diskuse

Jan Dvořák

Prověrky proruské činnosti členů vlády skončily

Po dvou prověrkových dnech přišel na řadu zbytek vlády. Ministři dostali pozvání na osmou hodinu, takže teď seděli na chodbě a čekali, až na ně dojde řada.

19.1.2019 v 10:25 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 272 | Diskuse

Libor Čermák

Jak se rádoby elitáři chovají antidemokraticky

Jestli si myslíte, že tzv. rádoby elitáři by tu vytvořili lepší svobodu a demokracii, než je tu teď, tak jste na velkém omylu. Když slyším jejich vyjádření, tak vše u nich směřuje k pravému opaku, než je svoboda a demokracie.

19.1.2019 v 4:39 | Karma článku: 38.33 | Přečteno: 1166 |
Počet článků 975 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1392

Mám doktorát z mezinárodního práva a zahraničněpolitické vztahy jsou mojí vášní. Motto pro můj blog : "Take away that pudding, it has no theme." Winston Churchill

email : kostlannova@email.cz

Najdete na iDNES.cz