Západ v obležení Stalinových vrahů I.

Navzdory genocidním skutkům Stalina, a tomu, že s Hitlerem na základě bolševickonacistického paktu o neútočení ze 8/1939 rozpoutal 2.sv.v. , nechal Putin v 12/2019 na Stalinovy prosincové narozeniny vylepit Stalinovými

gigantickými portréty jeden vlak moskevského metra – „ Stalinův vlak „  ( svůj ústavní puč 2020 předložil o pár týdnů později – Putin bude v novém ústavním modelu á la 1936 všemocným Stalinem, zatímco titulární hlavou Putinovy diktatury bude Putinův „Michail Kalinin“, jenž byl bolševickým „ prezidentem“ bez jakýchkoliv pravomocí v letech 1922-46 ) …

Stalin miloval propagandistickou tezi „bolševického státu v kapitalistickém obklíčení “, kterou ospravedlňoval svoji brutalitu.

Ve skutečnosti to byl Západ, který byl obklíčen Stalinovými agenty a vrahy ( pracovníky rezidentur v zahraničí, „ hrdiny Sovětského svazu „ , které Stalin poté likvidoval jednoho po druhém, většina Stalinových hrdinů se nedožila 50 let ), kteří se zákeřně pokoušeli vyvolat puče v zemích, které je diplomaticky uznaly, labouristická vláda v Británii již v 2/1924, taktéž Francie ( US 1933 a Beneš pod tlakem Paříže až 1934 ).

Komunisté měli ve 20. + 30.letech špionážní a diverzantské sítě po celém světě, OGPU/NKVD byla ve 20. a 30. letech nejaktivnější v Británii, ruská rezidentura v Londýně byla v meziválečném období největší na Západě ( Putinova rezidentura v Londýně je stejně rozsáhlá, Anglosasové byli snadnou Putinovou kořistí při referendu o Brexitu 2016, viz také můj článek

USA obetkané KGB aktivisty stále v akci - Andrea Kostlánová https://kostlanova.blog.idnes.cz › blog ).

Wilhelm „Willi“ Münzenberg /1889-6/1940 France/

Leninův asistent z Curychu, zakladatel KSN/KPD 1918 a král její propagandy Münzenberg ( jako jeden z mála vůdců KSN měl dělnický původ, většina z nich pocházela ze zámožných rodin ) byl 1919-20 prvním šéfem Internacionály mladých komunistů a 1921 zakladatel propagandistické bolševické organizace Workers International Relief/Mezinárodní dělnická pomoc, přes kterou sháněl pro Lenina peníze ( sehnal milióny dolarů ) a potraviny pro bolševiky. Poté, co za Kominternu 1925 ideologicky řídil kauzu Sacco a Vanzetti, Münzenberg převzal Světovou ligu proti imperialismu, založenou 1927 v Bruselu.

1924-33 byl poslancem Reichstagu za KPD, plnil příkazy Kominterny a ČEKY /OGPU, zejména zakládal jejich zástěrkové organizace  –  Mezinárodní dělnická pomoc, Přátelé sovětského Ruska, Světová liga proti imperialismu, Světový výbor proti válce a fašismu v Berlíně,  přes které rekrutovali liberály a umírněné socialisty, užitečné idioty ze Západu, přesvědčené, že bolševický puč brání sami od sebe, aniž by je někdo řídil.

Tyto zástěrkové organizace ČEKY/OGPU financoval Münzenbergův Trust – impérium bolševických novin, nakladatelství, kin a divadel po celém světě.

Münzenbergovi se přezdívalo „ Rudý milionář „, jezdil v limuzíně a žil v honosné vile. 1932 jej Stalin sesadil z čela Výboru proti válce a fašismu, a pověřil jeho vedením Dimitrova, funkci však znovu převzal po nástupu Hitlera, kdy KSN byla zakázána a Výbor se přestěhoval do Paříže, kde Münzenberg a čsl. občan Otto Katz, v Paříži píšící články o španělské občanské válce v bolševickém duchu jako novinář André Simone, později v odboji Rudolf Breda ) / 1895-1952 Praha /, prominentní agent Kominterny a OGPU, založili kominternistické nakladatelství a stalinistickou tiskovou agenturu.

1934 Münzenberg s UK labouristou Aneurinem Bevan, jeho manželkou Babette Gross, a s SPD právníkem Kurtem Rosenfeldem odjel shánět antifašisty a stalinisty do US, kde mu pomáhal mj. US spisovatel Sinclair Lewis, zatímco čsl. spisovatele Egona Kische Kominterna vyslala do Austrálie na sjezd Australského výboru proti válce a fašismu, který provozovala KS Austrálie. Australská vláda Kische prohlásila za nežádoucí osobu, ale nesehnala důkaz, že je Kisch členem KS, tak jej jen nařkla z rozsévání propagandy Kominterny.

1935 Münzenberg vyslal NKVD vraha Otto Katze do US jako delegáta 7. světového sjezdu Kominterny, jenž proti fašismu vyhlásil taktiku sjednocených lidových front. Ve skutečnosti měl Otto Katz pod pařížským jménem André Simone v Hollywoodu verbovat agenty pro Stalina vytvořením Hollywoodské protinacistické ligy.

V 10/1940 musel Katz s FBI v patách se svoji manželkou prchnout do Mexika ( v 8/1940 byl v Mexiku Stalinovým agentem zavražděn Trocký ), kde vystupoval v roli šéfa čsl. exilového odboje v Mexiku, kam odjel s manželi Kischovými ( v 3/1946 se s nimi vrátil do Prahy, aby se stal vedoucím zahraniční sekce Rudého práva, a v 8/46 se ještě zúčastnil Mírové konference v Paříži, po komunistickém puči se podílel na retušování „ sebevraždy „ Jana Masaryka, možná o tři týdny později  i na mrtvici přítele Kische 31.3.48, načež byl jako nepohodlný svědek v procesu se Slánským oběšen, avšak 1963 byl rehabilitován (!) a v 4/1968 mu byl prezidentem Svobodou udělen in memoriam Řád republiky !!! ). Jeden z Kischových bratrů zemřel v nacistickém koncentráku v Lodži, nejmladší Bedřich, jenž byl s Kischem jako interbrigadista ve Španělsku, po 21.8.68 emigroval do Německa, kde za pár dní zemřel … 

Když Münzenberg jako kominternista nesouhlasil se Stalinovými čistkami proti kominternistům a straníkům 36-39, a odmítl uskutečnit Stalinovy čistky v KSN, Stalin jej označil za zrádce.

Walter Ulbricht ( východoněmecký Gottwald ), nasazený na Münzenberga ( jako Gottwald na Bohumíra Šmerala a jiné, Šmeral, zakladatel KSČ, dorazil do Moskvy v 11/1938, aby zde v 5/1941 zemřel ), ve svých udavačských zprávách pro Stalina hlásil Münzenbergovu  „deviaci „ od stalinismu. V Paříži Ulbricht bývalému pruskému ministru financí Otto Klepperovi naznačil, že v Moskvě s Münzenbergem  „ skoncují „ - Ulbrichtovi se však nepodařilo Münzenberga do Moskvy v 12/1936 nalákat pod záminkou, že ho Dimitrov potřebuje k tajným misím ( v deníku Dimitrova je zápis ze soukromé konverzace se Stalinem z jara 1937, kdy mu Stalin sdělil, aby se snažil více a vylákal Münzenberga do Moskvy, kde bude zatčen a zastřelen, protože je trockistickým zrádcem marxismu-leninismu ).

V 10/1937 Münzenberg v dopise Dimitrovi hrozil, že odhalí každý detail své tajné práce pro Kreml, bude-li z něčeho oficiálně falešně obviněn.

V 12/1938, šéf KPD a kominternista Wilhelm Pieck, tesař z rodiny kočího, prohlásil na schůzi vedení KSN :“ Dnes již není hlavním nepřítelem Strany trockismus, ale Münzenberg! „ … ( Pieck byl 1943 zakladatelem Komise pro svobodné Stalinovo Německo, do kterého se vrátil s RA.)

List Kominterny Die Internationale před Münzenbergem varoval s tím, že se přidal k třídním nepřátelům, a stojí v cestě sjednocení antifašistických spolků do jediné Antifašistické Stalinovy fronty.

Ulbricht byl poté vyslán do Španělska, kde udával německé komunisty, kteří nebyli loajální Stalinovi – budˇ je vylákal do Moskvy, kde byli zastřeleni, nebo byli popraveni na místě OGPU španělskými milicemi.

Když skončil s udáváním německých nestalinských komunistů, odjel opět do Paříže, kde začal na Stalinův příkaz „ čistit „ od nestalinistů Výbor lidové fronty – od těch spisovatelů a intelektuálů, kteří spolupracovali s Münzenbergovou Kominternou. Byli z Kominterny vyloučeni, další z nich byli ve Francii zavražděni agenty NKVD.To vše se Ulbrichtovi podařilo vykonat během 18 měsíců ( Ulbricht byl KGB odměněn nejvyššími funkcemi v NDR, ve kterých setrval až do své smrti 1973 ).

V pařížském exilu se Münzenberg po svém vyloučení z KPD stal šéfem německé protistalinské antifašistické komunity,ve které vydával nový list Die Zukunft, a nadále se angažoval v najímání německých interbrigadistů a v opatřování sovětských zbraní pro nestalinské milice do Španělska.

Mezitím jeho nejbližší kominternističtí spolupracovníci, mj. Karl Radek ( narozen v židovské rodině ve Lvově 1885, zavražděn strážemi NKVD při pokusu o útěk z gulagu 1939 ) a Heinz Neumann /1902-11/1937/, šéfredaktor stranického listu Die Rote Fahne, poslanec Reichstagu, zastřelen NKVD /, byli v Moskvě zastřeleni nebo zahynuli v sovětských vyhlazovacích gulazích.

Neumann vedl od roku 1930 spory se Stalinem a Ernstem Thälmannem, obvinil je, že podceňují nacistické nebezpečí a snaží se s nacisty spolupracovat – v 10/1932 jej stalinisté zbavili všech funkcí ve Straně, včetně poslanecké, a vyslali jej do Španělska jako představitele Kominterny.

Již v 1/1934 byl obviněn z frakcionářství a donucen napsat veřejnou sebekritiku, v 12/1934 byl zatčen v Curychu, kde žil nelegálně, a po šestiměsíčním vězení vyhoštěn do Moskvy, kde byl v 4/1937 zatčen a v 11/1937 zastřelen.

Jeho manželka Margarete Buber-Neumann /1901-1989 NSR/, sestra Babette Grossové, partnerky Münzenberga, byla rovněž zatčena a uvězněna v gulagu v Karagandě. Na základě dohody, uzavřené mezi Gestapem a NKVD 1939 v napadeném Polsku, NKVD německé komunisty, uvězněné v gulazích, vydala 1940 nacistům, včetně Margarety Buber-Neumannové, které tak nechtěně zachránila život : Buber-Neumannová, dcera ředitele pivovaru, přežila v relativním bezpečí nacistického koncentračního tábora pro politické vězně Ravensbrück, odkud na konci války těsně uprchla k britským jednotkám před postupující RA, která by ji vrátila do gulagu.

Daladierovou vládou byl Münzenberg po svém útěku z Paříže na jih v 6/1940 jako německý občan internován ve vojenském táboře Chambaran ( viz můj článek Francie červen 1940, past na uprchlíky - Blog iDNES.cz https://kostlanova.blog.idnes.cz › blog  ),   ale spolu s dalšími ( Valentin Hartig z SPD, kominternista Hans Siemsen a jistý komunista, kterého neznali, očividně agent NKVD ) se mu z internačního tábora ve všeobecném chaosu podařilo uprchnout  – Münzenberga poté již nikdo neviděl, 17.10.40 bylo jeho rozkládající se tělo nalezeno pod dubem v Chambaranském lese u Roybon ( jiné zprávy píší v lese Bois de Caugnet u Saint Marcellin ).

V původní tiskové zprávě je uvedeno, že byl v poloze na kolenou uškrcen drátem. Policejní zpráva s krátkou zprávou koronera za příčinu smrtí uvádí „ sebevraždu“ , třebaže Valentin Hartig a Hans Siemsen uvedli, že Münzenberg byl plný optimismu nejen v táboře, ale i v prvních dnech po útěku.

Také syn francouzského odbojáře Leo Wilhelma, Gerhard, tvrdil, že otec, jenž údajně z tábora uprchl s Münzenbergem, mluvil o sebevraždě.

NKVD a KGB po válce prostřednictvím STASI razila teorii, že byl Münzenberg zavražděn agentem Gestapa V49, jenž 1939 infiltroval jeho organizaci.

Po válce byli členové Münzenbergovy skupiny, kteří přežili Stalinovy gulagy i nacistické koncentráky, sledováni předchůdkyní východoněmecké STASI/KGB – oddělením Abteilung Personalpolitik strany Sozialistische Einheitspartei Deutschland (SED). Sledována byla zejména Babette Gross, která se vrátila z Mexika do Paříže spolu s Otto Klepperem, bývalým pruským ministrem financí, za kterého se 1947 provdala, a která nepřestala tvrdit, že byl Münzenberg zavražděn NKVD.

Agent OGPU Otto Katz, Münzenbergův  „ nejlepší přítel“, se pro OGPU podílel na likvidacích komunistů i nekomunistů, pravděpodobně i na smrti i svého „ nejlepšího přítele“  Münzenberga 1940 a kosmopolity Kische v 3/1948.

V Hollywoodu OGPU Katz 1936 založil za pomoci prominentní US spisovatelky Dorothy Parkerové Hollywoodskou protinacistickou ligu ( kterou sponzorovalo mnoho hollywoodských herců, mj. Paul Muni, Melvyn Douglas a James Cagney, pobočkou Hollywoodské protinacistické ligy byla Liga US spisovatelů ).

Liga byla zástěrkou US KS, tj. Stalinovy OGPU, Parkerová se stala předsedkyní Ligy, která měla zhruba 4.000 velmi zámožných členů, kteří tak přispívali do fondů US KS.

Od roku 1927, kdy ve službách Otto Katze organizovala v US protesty proti popravě italských imigrantů anarchistů Sacco a Vanzetti, Dorothy Parker, rozená Rothschildová, alkoholička, která bez zábran střídala partnery a chodila na potraty,  se silně zpolitizovala.

Od roku 1932 žila s hollywoodským scénáristou Alanem Campbellem, o 11 let mladším, pozdějším kpt. US zpravodajské služby v Evropě, kde si našel dlouholetou milenku ( její 1. manžel Parker údajně ve 39 letech spáchal sebevraždu předávkováním prášky na spaní, 59letý Campbell spáchal „sebevraždu“  1963, když se předávkoval barbituráty s igelitovým pytlem přes hlavu … Campbell je postavou filmu z roku 1994 Mrs Parker and the Vicious Circle ).

1937 se stala španělskou dopisovatelkou čas. US KS The New Masses a šéfkou Sjednoceného protifašistického výboru pro uprchlíky, v jehož rámci organizovala lodní přepravu republikánských veteránů do Mexika. V roce 1950 byla šéfy hollywoodských studií dána na Černou listinu komunistů a jejich sympatizantů.