Ruská rozpínavost v Africe - jistí jen zájmy kremelských elit ?

Již bolševici se prostřednictvím Kominterny snažili ovládnout africké radikály  ( intelektuály, odborové předáky - zejm. železnic ) pro svoje zájmy, a sdružit je pod kritikou kolonialismu v prosovětských hnutích.

Snahy Kremlu vyvrcholily 5. Panafrickým kongresem v Manchesteru 1945, kterého se zúčastnili jak budoucí klíčoví političtí lídři, tak i levicoví aktéři předchozí generace, napojeni ve 20. a 30.letech na Kominternu  ( Kreml však omezil sám sebe tím, že se zaměřil jen na anglofonní země, komunistické strany bolševici nastolili hned po skončení 1.sv.v. v JAR, v Egyptě a v Súdánu, nejvíce propojen byl Kreml s jihoafrickým komunistickým vedením ).

Bolševici pohořeli, protože nebyli ochotni ani schopni pojmout myšlenky panafrikanismu, prosazovali jen komunismus, a měli při vyvolávání proletářských revolucí smůlu v tom, že v Africe neexistovala dělnická třída, museli se spoléhat jen na levicové intelektuály, a to zejména v západoafrických státech, kteří se svými kontakty mezi afroamerickými intelektuály v US, kam, vedle Británie, posílali své děti na studium, začali v rámci panafrikanismu  ( vědomí příslušnosti k jednotné černošské inteligenci Afriky, Severní Ameriky a zemí Karibského moře ) kritizovat koloniální vládu .

Když Kreml nemohl kolonizovat ( Petr Veliký se neúspěšně pokusil kolonizovat Madagaskar), podporoval dekolonizaci, a financoval  „antiimperialistická“ hnutí za nezávislost afrických národů, v rámci kterých dosazoval k moci marxistické režimy s prominenty, kteří vystudovali v Moskvě. V nejlepší bolševické tradici Kreml na podporu jím dosazených režimů poslal tisíce vojenských poradců, „turistů“ a "dobrovolníků", aby likvidovali nepřátele Kremlem dosazených loutkových vlád.

Po rozpadu Sovětského svazu 1991 byl Kreml bez peněz a nechal všechny své loutkové režimy na holičkách. Teprve s Putinovou návštěvou JAR v roce 2006 se se Kreml do Afriky vrátil, nikoliv však triumfálně, protože ruská ekonomika stále trčí ve středověku a protiimperialistická rétorika vyšla z módy.

Zatímco Washington a Peking nabídly Africe přesvědčivé modely ekonomického rozvoje, Kreml mohl nabídnout jen vojenskou sílu – ruské žoldáky. K tomu potřeboval, aby Američané a Francouzi stáhli své jednotky z Afriky. US jednotky stáhl Putinův spojenec Trump, ohledně francouzských jednotek viz můj článek „Wagnerovci : Putinovo dobrodružství v Rudém moři.

2017 Putin africkým státům se slabými ústředními vládami, zmítanými boji s rebely/separatisty, odepsal jejich dluh vůči Kremlu ve výši 20 mld dolarů, a předcházel si je různými nabídkami na zlevněné stavby jaderných elektráren, neuspěl však ve strategické JAR, kde nový prezident Cyril Ramaphosa, jenž nastoupil v únoru 2018, v 4/2018 zmrazil multimiliardový obchodní kontrakt s Rosatomem, který podepsal Jacob Zuma, na postavení jaderné elektrárny. 

Úspěchy však Kreml zaznamenal v „exportu bezpečnosti“ ( v exportu žoldáků  ), když v letech 2014-19 podepsal 19 dohod o technologicko-vojenské spolupráci se zeměmi subsaharské Afriky, které zprostředkoval Putinův zvláštní zmocněnec pro BV a severní Afriku Michail Bogdanov.

Bogdanov se narodil jako Putin 1952 ( Putinova biologická matka Vera Putina tvrdila, že se narodil 1950 ) a 1974 ukončil Moskevský státní institut mezinárodních vztahů/ MGIMO, což znamená, že byl příslušníkem či agentem KGB. Za Brežněva byl velvyslancem v Sýrii, Libanonu, Egyptě a v Izraeli ( mj. prohlásil, že : „ Rusko nepovažuje libanonský proíránský Hezbolláh za teroristickou organizaci, protože v RF nespáchala žádný teroristický čin.“

Šéfem odboru BV a severní Afriky jej Putin jmenoval 2002, takže musel mít za sebou gigantické KGB zásluhy ( prokremelská WikiLeaks mj. zveřejnila Bogdanovu depeši z roku 1994, že „ ruská ambasáda v Sýrii absolutně neví, kdo stál za smrtelnou autonehodou civilního inženýra a pluk. Bassela Asáda (31), staršího bratra Bašíra, jenž měl být otcovým nástupcem ( vystudoval vojenskou akademii v SSSR, mluvil plynně francouzsky a rusky ), což v kremelštině znamená, že za autonehodou stál nejspíše Kreml, Assádova Sýrie v té době již dlouho nebyla Kremlu nakloněna .

V těchto „ bezpečnostních „ smlouvách Kreml na jedné straně garantuje vývoz zbraní za umírněné ceny bez politických podmínek., na druhé straně četné vojenské intervence poskytují Kremlu monopol v oblasti výcviku bezpečnostních složek proti nestátním subjektům (povstalecké skupiny, polovojenské formace, teroristické skupiny ), a při poskytování žoldnéřů.

Další klíčovou roli sehrál Putinův gen. KGB/FSB Patrušev, jenž pro Afriku vytyčil strategii boje proti terorismu ( který je tudíž nutno pro zájmy Kremlu udržovat ) a subverzi ( subverzemi a chaosem Kreml navozoval, že africké vlády potřebují wagnerovce ).

Kreml byl vždy bezpáteřní - Patrušev se nejprve v oblasti Sahelu snažil spolupracovat s Paříží, které naznačoval, že infiltroval významné sítě Tuaregů ( jedni z berberských národů , „ kočovníci pouště „  ze středozápadní části Sahary a Sahelu na severu Afriky ), ale byl Paříží odmítnut ( Le Monde ze 16.12.18).

Kreml v politicky izolovaných subsaharských státech, bohatých na přírodní zdroje, vytvořil  „šedou zájmovou zónu“, zaměřenou na obranu ruských zájmů a zájmů klíčových hráčů, důležitých pro Kreml. V  "šedé zóně " se dohody nevyjednávají na oficiální úrovni, jako vyjednavači nastupují zvláštní emisaři.

Alžírsko nakupuje všechny svoje bitevní letouny a protivzdušné obranné systémy v Rusku, Kremlu to nestačí a v 10/2021 oznámil, že bude do Alžírska prodávat i ruskou pšenici, kterou sem monopolně dodávala Paříž. https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwieyoHO1bn4AhVSNuwKHTCzA7MQFnoECAQQAQ&url=https%3A%2F%2Fwww.argusmedia.com%2Fen%2Fnews%2F2265454-russia-steps-up-wheat-exports-to-algeria&usg=AOvVaw1h5VNC_wG1-zieHz9goVDq

V Libyi jsou ruské investice ( energetika ) ve výši přes 15 mld dolarů od roku 2011 zmrazeny, proto by Kreml tyto ztráty rád vykompenzoval podpisem nových kontraktů s proruskou vládou, kterou by zde chtěl nastolit.

V Egyptě Kreml staví první zdejší jadernou elektrárnu a  „ruskou průmyslovou zónu „ v Suezském průplavu , odhadovanou na 146 mil. eur, která má být dokončena v roce 2026 ( middleeastmonitor.com . ze 30.7.2021 )

Také v Súdánu Kreml 2017 podepsal dohodu na výstavbu jaderné elektrárny, v těžebním sektoru, a vyjednal si přístup ve svobodné zóně do strategického přístavu Port Soudan ( viz můj článek Wagnerovci : Putinovo dobrodružství v Rudém moři ).

Putin se snaží o vliv v Africe i podstrkováním jaderných elektráren chudým africkým státům ( The Guardian 28.8.19 Russia pushing unsuitable nuclear power in Africa ). Představitelé Rosatomu v letech 2017-19 oslovili četné africké státy s nabídkou výstavby jaderných elektráren, přestože tyto jsou napojeny na národní infrastrukturu, kterou africké státy postrádají ( !).

V typicky ruském balíčku nechybí obří „ štědré“ půjčky, dlouhodobé dodavatelské kontrakty, a vyškolení expertů.

Rosatom nabízí "bezpečnější" technologii lehké vody, a za 13 mld dolarů staví reaktor na lehkou vodu v Bangladéši.  Takové reaktory však vyprodukují přes 1.000 megawattů energie a subsaharské africké státy v drtivé většině nemají distribuční kapacitu k jejímu rozvodu.

Rosatom, který staví jadernou elektrárnu Egyptu za 29 mld dolarů ( z toho 85% Putin Egyptu „ půjčil „, dle Reuters má v Egyptě i vojenské instruktory ), uzavřel dohody s JAR, Ugandou, Rwandou (5.12.18) , Ghanou, Keňou,  a s dalšími. S Nigérií má kontrakt na stavbu jaderného reaktoru z roku 2017, dohodu o stavbě plynovodu, a dohodu o vojenské spolupráci. Menší dohody o spolupráci v jaderné energetice Kreml podepsal se Súdánem, Etiopií ( v Etiopii se Kremlu nepodařilo obchodní dohody propojit s vojenskými ), a s Kongem.

Jadernou dohodu v JAR, kterou podepsal prez. Jakob Zuma /2009-18/ Kremlu zrušil nový prezident Cyril Ramaphosa, stoupenec obnovitelných energetických zdrojů.

V Zambii a v Keni  Kreml vybudoval sítˇ jím finančně placených středisek propagujících jadernou energii a vědecké soutěže, jejichž výherci jedou do Ruska se podívat na ruskou jadernou elektrárnu a do „vědeckého „ městečka Obninsk.

Stále přítomný je Kreml v Angole, která je v Africe 3. největším kupcem ruských zbraní.  Sankcionovaná Alrosa, ruská polostátní skupina, největší těžař diamantů na světě s doly v oblasti Jakutska a Archandělska,  je dobývá i v Africe. V Angole investovala do zdejšího největšího diamantového dolu ( viz mj. Reuters z 9.9.2021  : Russian diamond miner Alrosa boosts cooperation with Congo after Angola leak ).

Dohoda s RDC Kongo z roku 1999 o dodávkách zbraní a výcviku vojáků, nikdy nevstoupila v platnost, Kreml však vyjednává její obnovu. Druhá ruská největší banka VTB zde jedná o investicích.

V západní Africe se Kreml opírá především o Guineu, kde hliníkárenský obr Rusal Putinova miliardáře Olega Děripasky 2006 vykoupil továrnu na výrobu hliníku ve Friguia a získal důlní koncesi v Dian-Dian, kde těží bauxit. Současně má v této zemi dohodu o vojenské spolupráci přes wagnerovce, kteří jsou i v Guinea- Bissau, v Nigeru, v Burkina-Fasso, v Čadu, v Rovníkové Guineji, v Angole, Botswaně, v Lesothu, v Burundi, v Zimbabwe, v Mosambiku, v Madagaskaru – kratší by bylo napsat, kde ještě nejsou – mj. v Senegalu ( mj. al-jazeera.com + arabnews.com + Times of Israel z 23.4.2022 ).

Putin, jenž zintenzívnil nájezdy do Afriky po protiruských sankcích za anexi Krymu ( Rusko nedisponuje věčnými přírodními zdroji ), má však ještě hodně práce, aby obnovil všechny sovětské kontakty, z nichž většina již zmizela, stejně jako „ obchodní a kulturní KGB střediska „.

Ani obchodní průnik není velký  ( 18 mld dolarů )  v porovnání s kontrakty, které v Africe uzavřela Čína ( 200 mld dolarů ), Turecko, EU, US a Brazílie.  Takže i když to vypadá, že je Putin v Africe všude, Rusko nemá na dobytí Afriky finanční prostředky, jako je má např. Čína a US.

Proto se pravděpodobně ani nesnaží nahradit Francii v jejích bývalých koloniích, třebaže to tak vypadá, ale spíše mu jde o praní ruských špinavých peněz – na rozdíl od Číny za Ruskem žádné stavby ani dlouhodobá spolupráce nestojí ( třebaže Kreml v Africe hlásá heslo : „ Nejsme Číňané, abychom do Afriky vozili ruskou pracovní sílu, poskytneme práci Afričanům „ …).  Putinova GRU a FSB zde zajištˇují jen soukromé zájmy ruských  elit.

3.10.19 po uzavření dohod s Erdoganem o rozdělení severovýchodní Sýrie v Putinově honosném sídle v Soči, Putin palác vyzdobil pro uvítání více než 50 zkorumpovaných představitelů afrických států, kterým mj. vymazal dluhy ještě z dob sovětské éry ( stejně předtím od roku 2006 postupoval vůči blízkovýchodním státům, kterým rovněž vymazal dluhy ).

30.10.19 se v Soči konal první rusko-africký summit, ruskou státní pokladnu stál 71 mil. dolarů, takže ruským občanům se rozhodně nevyplatil, o to více, že Putinova Ústřední banka vyzývá důchodce, aby se nespoléhali na státní důchod.

Summitu předcházela kulturní propaganda, kdy v Rusku začaly vycházet hojné publikace o historii a kultuře afrických států za finanční podpory ministerstva obrany a zahraničí.

Summitu předsedali Putin a šéf Africké unie egyptský prez. Sisi. https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwibq-Pp6bn4AhXK6qQKHalVAmQQFnoECAwQAQ&url=https%3A%2F%2Fwww.ispionline.it%2Fit%2Fpubblicazione%2Frussia-africa-what-has-been-agreed-sochi-summit-24401&usg=AOvVaw3f6KLm7P0u_6t2ETraCnss

Putin se mimořádně zajímá o Egypt, Kongo Kinshasa a JAR ( v listopadu 2020 Macron obvinil Putina a Erdogana , že oživováním koloniální rétoriky popuzuje africké státy vůči Francii ).

30. 10. 19 Facebook dnes oznámil, že zastavil dezinformační operaci vedenou z Ruska v několika afrických zemích. Společnost podle listu The New York Times uvedla, že ze svých internetových stránek odstranila tři Ruskem podporované sítě, které byly k těmto aktivitám využívané.

Dále zmrazila účty Putinova slouhy Jevgenije Prigožina za jeho vměšování se do voleb ve 20 státech v Africe ( viz Ilya Rozhdestvensky, Michael Rubin, Roman Badanin : Master and Chef : How Russia interfered in elections in twenty countries, 11.4.2019 ).

Putinova soft power v akci : Kreml do ní investoval asi nejvíce – aby TV kanál Russia Today v anglické i francouzské verzi vysílal po celé Africe. Stejně tak Itar Tass, Interfax a Sputnik, který nejvíce a nejobsáhleji kritizuje „ koloniální“ Francii.

V rámci ruského opozičního projektu  Proekt.media Ilja Roždestvenský,Michael Rubin a Roman Badanin zveřejnili článek  How Evgeny Prigozhin led the Russian offensive in Africa ( pro vměšování se do US voleb, je pod US sankcemi ).

Z kanceláře Prigožinových politických poradců unikly v dubnu 2019 dokumenty o tom, jak ovlivňovat politickou scénu v afrických státech – podněcovat protizápadní postoje a oživovat staré teritoriální a etnické spory ( Prigožin sice stále řídí trollí farmy po celém světě, ale jen málokdy ví, co vlastně dělá, poslouchá jen ruské tajné služby a ministerstvo obrany ).

Např. na Madagaskaru Putinovi agenti zorganizovali demonstraci před francouzskou ambasádou zhruba 30 lidí, kteří nesli transparenty prosazující osvobození od francouzského vlivu. Jejich vůdce Kemi Seba, černošský rasista a antisemita, jenž není občanem Madagaskaru, začal křičet : “ Paříž musí vrátit ostrovy Scattered Islands! “, což jsou ostrovy v Mosambickém průplavu, v jejichž vodách jsou velké zásoby ropy a  plynu. Dále skandoval : “ Francie vypadni z Madagaskaru ! Afričané věří Rusku, ne Francii či Americe ! “

Na světové geopolitické šachovnici mají tak všichni pěšáci svoji důležitost, něteří i hodnotu. Počátkem listopadu 2018 komorský ministr zahraničí  Souef Mohamad el-Amine navštívil Moskvu, kdy Lavrov na jeho počest zkritizoval Francii, že „ Francie okupuje ostrov Mayotte na úkor Komor.“ Komory poté z vděčnosti přestaly uznávat samostatnost Kosova, bývalé srbské provincie.