Klimatologické záhady či fikce ?

Šílenství spotřebitelské demagogie : planetu zabíjí šílenství nikoliv šílených krav, ale šílenství vyrábět a kupovat co nejlaciněji, delokalizace neznamená jen přestěhování firemních poboček do rozvojových zemí, kde místní zaměstnanci pracují polozadarmo a výrobní náklady firem na luxusní zboží jsou tudíž 10x nižší, ale i delokalizaci toxického odpadu a špíny do ovzduší …

V hysterické konzumní spirále kupujeme made in China, indické bavlněné zboží, hlavně když je za dvě euro, a znečištˇujeme ovzduší, když na dovolenou létáme, hlavně když je týden za 200 euro all inclusive,  místo abychom do Itálie jezdili na kole, a do Egypta veslovali na pramici …

Posedlost nejnižšími konzumními cenami nebyla diagnostikována jako vážná civilizační nemoc, která by se měla léčit, naopak, reklamní demagogie šíleného zákazníka paradoxně předkládá jako chytrého zákazníka, hlavně že se neptá, proč nejlacinější džíny musely urazit 70.000 km, aby si je mohl chytrý zákazník koupit , natož ještě aby při koupi nejlacinějších rajčat chytrý zákazník myslel na to, že jejich vypěstování snížilo zásoby podzemních vod v nějaké rozvojové zemi …

Chytrý zákazník zcela určitě nepředpokládá, že auto nebo džíny, které jsou 10 x levnější, byly vyrobeny ohleduplným způsobem k naší planetě, ale otázky si neklade.

DESERTIFIKACE 1/3 PEVNINY

V důsledku sucha postupuje pouštˇnejen v Sahelu na jižním okraji Sahary (sahel = pás, přechodné území mezi zdejší polosuchou savanou a pouští), v Maghribu a ve Střední Asii, ale i na severu Číny (pastevectví), která bude brzy bez pitné vody . Pouštˇ Gobi každoročně získává o 10.000 km2  území navíc …

Katastrofální sucho postihuje nejen Austrálii, ale i Rusko, zatímco US a Argentina sklízejí rok od roku bohatší úrodu obilí …

DESERTIFIKACE OCEÁNU

Oteplování povrchových vod zasahuje do oceánské biologie úbytkem fytoplanktonu, kdy k němu nedorazí minerály z hlubin, které k němu vynáší mořské proudy, protože jsou blokovány teplou vodou, která se nemísí s hlubinnou studenou (stratifikace) .

Řídnoucí fytoplankton také trpí acidifikací/rostoucí kyselostí oceánů („ošklivý“ kyselý déštˇvšak fytoplanktonu dodává železo, a tím podporuje jeho růst, tvrdí čínští vědci, protože Čína planetu kyselým deštěm znečištˇuje).

Biomasa fytoplanktonu pohlcuje jednu třetinu atmosférického oxidu uhličitého, druhou třetinu  CO2 pohltí vegetace .

,“Sterilní“ oceány (Tichý + Atlantický, nejvíce postižený je severní Atlantik) tak pohltí zhruba o 200 miliónů tun CO2 méně …

Nejméně fytoplanktonu bylo v letech 98-99, což , podle části vědecké obce, zapříčinil atmosférický fenomén El Ňiňo, v roce 98  mimořádně aktivní, který v některých oceánských pásmech podstatně zvýšil teplotu vody …

Fytoplankton před 55 milióny lety téměř vyhynul , tvrdí klimatologická archeologie, protože tehdy se objem CO2 v ovzduší prudce zvýšil .

Jaké to mělo následky, vědci neví, ale bioinženýři , kteří již přemýšlí o hnojení moří močovinou, přežili.    Také oni by chtěli fytoplanktonu pro jeho růst dodat železo , zároveň s ním by si však na něm pochutnávaly i toxické řasy ( navíc vědci soudí, že firmy by pro průmyslovou výrobu  „mořských hnojiv“  používaly levnější  „substance“, které by obsahovaly i nežádoucí „příměse“) …

Azotem a fosfáty zaneřáděné Baltské moře donutilo Švédsko a Finsko, aby zakázaly používání fosfátů, obsažených nejen v hnojivech, ale i v saponátech a v insekticidech . Lotyšsko je následovalo v roce 010, PL údajně fosfáty zakáže od roku 014, hlavním znečištˇujícím velkoměstem Baltu je však Petrohrad s předpotopní čističkou vod …

Finská firma Pöyry nabízí pumpu, která z místa 2 metry pod hladinou rozstřikuje do hloubky 15 metrů kyslík, jedna pumpa takto ošetří 1 km čtvereční plochy, stojí 200.000 euro.

Finská firma Kemira se specializuje na recyklaci fosforu (jeho světové zásoby se odhadují na 70 let) a azotu z odpadních vod, aby nebyly spláchnuty do moře …

Norská firma Yara zpevňuje půdy, aby fosfor zůstal u rostlin na polích, a nestával se po deštích potravou pro mořské řasy …

Plánujete-li již dovolenou pro rok 2025, vyberte si turistické komplexy, které vás ochrání sítěmi proti medúzám ( v roce 07 sítě proti medúzám zavedly Cannes a Monako), živočichům starým 600 miliónů let, které brzy nahradí nejen ryby, ale možná přežijí i typ Homo …

Na těchto uměle přežívajících plážích se budete muset značně sesednout, aby se na ně vešli i ti, co byli zvyklí trávit dovolenou na Baltu či u Černého moře, které v této době budou jednou velkou želatinovou kaší, kterou v podstatě jsou již dnes …

Nezachrání vás ani daleké končiny, před pobřežím Namibie je již dnes více medúz než ryb.

Při kalifornském pobřeží již dnes dělají plavcům společníky dvoumetrové kalmáry, a v Mexickém zálivu gigantické všežravé medúzy nahánějí hrůzu rybářům. V roce 06 bylo v Japonském moři vyfotografováno medúzové monstrum vážící kolem 200 kg s chapadly o rozpětí 35 metrů …

Splňuje se tak další předpovědˇ Julese Verna, že v budoucnosti se oceány budou hemžit medúzami, které z oceánů vytlačí ryby i mořské savce (20000 mil pod mořem) …

Medúzy nejsou nikdy nažrané, jsou uzpůsobené k tomu, aby žraly 24 hodin denně.

Když se ve svých až 50 metrových koloniích rozvinou, způsobí tolik škody, co rybáři sítěmi. Již dnes decimují vajíčka a larvy svých predátorů či svých konkurentů …

Populace ryb je decimována nejen nadměrným výlovem, ale i hormony, které jsou obsaženy v antikoncepčních pilulkách a v pilulkách pro „léčení“ menopauzy.

Po vyloučení močí tyto hormony projdou bez úhony čističkami vod, a v mořích konají to, k čemu byly stvořeny : blokují oplodnění a feminizaci ryb …

Bohužel medúzy jsou částečně bezpohlavní, takže antikoncepce nepomůže .

Lidé, kteří si s gustem pochutnávají na tuňácích a mořských želvách, které se medúzami živí, by si tedˇ povinně měli na svůj jídelníček zařadit želatinovou polévku z medúz (brzy ji vědci stejně naservírují jako proteiny v potravinových doplňcích) …

Španělské úřady se snaží zachránit svá turistická letoviska tím, že kolem jejich břehů vysazují mořské želvy, za polévku z nich hrozí hoteliérům vězení a vysoká pokuta. Ročně španělští lékaři ošetří 100.000 lidí na popáleniny od medúz (+ alergie z nich vznikající) …

Mezinárodní rada pro výzkum moře se sídlem v Kodani doporučuje přestat lovit 200 druhů ryb ohrožených vyhynutím a vyhlásit moratorium na výlov z mořských hlubin, rybářské státy se jen smějí a posílají na širé moře do mezinárodních vod na stovky rybářských lodí/továren, které v hlubokých vodách loví o sto šest  …

NASTANE DALŠÍ DOBA LEDOVÁ ?

Podnebí se již několikrát podstatně změnilo ( 4 doby ledové) , prozatím již  asi 12.000 let žijeme v příjemné době meziledové, od 14. -19. století chladnější, od 20.století teplejší …

Asi 40% vědecké obce tvrdí, že se planeta otepluje, 60% tvrdí, že toto periodické oteplování v době meziledové bylo vždy předzvěstí příchodu další doby ledové v rámci rytmického střídání dob ledových a meziledových, ke kterému dochází již po 800.000 let .

Tito vědci tvrdí, že přechod k době ledové dokazují i odehrávající se změny ve sklonu zemské osy, či zpomalování/ochlazování Golfského proudu od poloviny 50.let, od kdy ztratil o jednu třetinu na své intenzitě .

Teplý povrchový Golfský proud vyvěrá v Mexickém zálivu, proudí kolem severoamerických břehů, poté se rozděluje do dvou větví : severoatlantické,  která se směrem na Norsko a Grónsko ochlazuje ( takže přesněji Evropě zaručuje mírné podnebí Severoatlantický proud), nabývá na hustotě, klesá a mění se na hlubokovodní proud .

Jeho druhá „subtropická“ větev proudí směrem k západní Africe a vrací se do Střední Ameriky  … Zatímco subtropická větev při zpáteční cestě nabývá na  intenzitě, severoatlantická větev při zpáteční cestě znatelně slábne …

Vědci úbytek jeho severoatlantické větve přičítají snižování slanosti severního Atlantiku v důsledku zvýšení deštných srážek a tání ledovcových čepiček  …

Voda, která je méně slaná, je méně hustá, a zůstává na povrchu  …

Vědci tvrdí, že i mořské proudy dosahují svého vrcholu/peak, po kterém se mohou natrvalo zastavit, neshodnou se však na tom, jak daleko od svého vrcholu je Severoatlantický proud  ( oceánografové také zpozorovali obrácení směrů rovníkových proudů tekoucích  mezi Austrálií a Jižní Amerikou) …

Golfským proudem vědci vysvětlují absolutně rozdílné podnebí Británie a kanadského Labradorského poloostrova, ležícího na stejné zeměpisné šířce, nicméně část vědecké obce důležitost Golfského proudu popírá s tím, že na evropské klima působí jen nevýznamně, protože rozhodující vliv na evropské podnebí mají západní oceánské větry, které na  Evropu ženou teplo, které oceán v létě nahromadil, zatímco kanadskou část stejné zeměpisné šířky ovlivňují meandry/zákruty atmosférického proudění, které musí zdolávat členitý reliéf, zejména Skalisté hory …

Kdyby se oceánské proudění v severním Atlantiku zpomalilo, teplota v Atlantiku by poklesla o 5 stupňů Celsia, v Evropě o 10 stupňů, v Grónsku o 15 stupňů, kdyby se zastavilo, vypukla by na severní polokouli „ mírná“  doba ledová (např. by zamrzla moře kolem severní Evropy) …

Teploty na severní polokouli již mnohokrát kvůli přerušenému proudění mořské vody poklesly o 10 stupňů …

Optimistickou verzí by bylo , kdyby se toto ochlazení v Evropě vyrovnalo s oteplením atmosféry, ale část vědecké obce prorokuje, že se v Evropě klima v příštím století citelně ochladí, zatímco klima na jižní polokouli se výrazně oteplí  …

K roku 2100 se mořské proudy severního Atlantiku podle některých vědců zpomalí  o 30 % , čímž se hladina moří v Evropě zvýší o 10 cm, k čemuž je nutno připočíst zvýšení hladiny, ke kterému dojde v důsledku  globálního oteplení, které jde ruku v ruce s dalším zpomalováním mořských proudů, při kterém se schopnost oceánů pohlcovat atmosférický CO2 podstatně snižuje, dojde ke skleníkovému efektu, k dalšímu tání ledovců a sněhu z hor, k dalšímu přílivu sladké vody do oceánů , takže otázka podle těchto vědců zní : zvednou se k roku 2100 hladiny moří o jeden metr či o více metrů?

Kromě tání ledovcových  „čepiček“ , které by podle vědců zvýšily hladinu oceánů o 20-60 cm , do moře ročně sklouzává 200 mld tun ledu z Antarktidy a 300 mld tun ledu z Grónska, takže , straší někteří vědci, přidáme-li k tomu ještě rozpínání moří způsobené oteplováním hladiny oceánů, hladina stoupne o hodně více než jen o metr …

Časopis Nature ze 17.9.09 tvrdí, že tání ledu z grónských ledovců začalo asi před 8/7.000 lety,kdy teplota v Grónsku byla o dva stupně vyšší než je dnešní (Vikingové do Grónska přijeli v roce 986 v čele s jistým Erikem Rudovousem, který byl vyhnán z Islandu,tj. v nejteplejším období středověku 900-1.400, Grónsko opustili kolem roku 1450 v počtu asi 5.000 lidí, kdy začala „menší doba ledová“), přesto vědce „udivuje“ , jak tání ledu v Grónsku nabývá na rychlosti …

V Kanadě a ve Skandinávii hladina moře dlouhodobě klesá v průměru o jeden centimetr ročně, ve skutečnosti neklesá hladina, ale jde o  postledovcový  „ pružinový“ efekt, kdy se povrch země, která v těchto místech před 20.000 lety byla pod tíhou ledu, opět nadzdvihuje/narovnává …

O tom, co probíhalo s ledovcem, který v poslední době ledové zakryl celou Severní Ameriku, mají vědci, na rozdíl od grónského ledovcového monstra,  jasnou představu z výzkumu korálových útesů na Tahiti a Barbadosu, ze kterých přesně určili, že před 14.000 lety se v důsledku tání tohoto ledovce hladina moří v průběhu 200 let zvýšila zhruba o 20 m nad dnešní úroveň …

Gigantické severoamerické sladkovodní jezero Agassiz bylo pokryté ledem. Kolem roku 6.200 př.n.l., uprostřed nejteplejší fáze doby meziledové/deglacializace se jeho led uvolnil do severního Atlantiku, oceánské proudění se zastavilo, v důsledku čehož Evropa na několik desetiletí „uvízla“ v  menší době ledové …

Vody Atlantiku se zvedly o jeden metr a půl, Středozemní moře se přelilo do pánve, která se dnes nazývá Černým mořem, pevnina na úrodném Blízkém východu byla zaplavena, zdejší civilizace z této události učinily biblickou Potopu světa, a valily se za půdou do Evropy, kam „importovaly“ zemědělství, plod společenské evoluce, během které to zemědělci dotáhli až na nitráty a fosfáty, které deště splachují do říčních koryt, z nichž se hromadí v mořích, které mění v mrtvé zóny, mj. Baltské a Kaspické moře, US záliv Chesapeake, newyorský záliv, kanadský záliv Svatého Vavřince,Tan Shui na Tchajwanu …

Poloumírajícími moři jsou Černé moře a severní Jadran, záliv Kattegat mezi Dánskem a Švédskem, skandinávské fjordy, Mexický záliv a Východočínské moře …

Za posledních 10.000 let docházelo k drastické změně klimatu každých 1.000 –1.500 let, které byly podle vědců způsobené výchylkami ve sluneční aktivitě …

Např. v letech 5.300–4.200 př.n.l. došlo k desertifikaci Sahary, o 1.000 let později byla suchem zasažena úrodná Mezopotámie …

Na BV docházelo od roku 3.200 př.n.l. ke katastrofálnímu suchu každých 100-200 let, od roku 2.000 př.n.l. byla každých 100-200 let suchem postižena Anatólie .

Při každé změně klimatu docházelo k bojím všech proti všem, k boření měst.

Další brutální změna klimatu přišla o dalších 2.000 let později, 1.200 př.n.l., kdy BV obsadili nájezdníci ze Středomoří, načež se začaly rychle hroutit velké městské civilizace BV, jedna za druhou …

V této starší době bronzové tyto civilizace měly nefungující rigidní politickou, ekonomickou ( chov obilí, dobytka, či těžba hornin) a sociální strukturu, jejíž nedostatky při každé klimatické změně vypluly na povrch , takže každá brutální klimatická změna,která je destabilizovala, umožnila jejich evoluci k lepšímu …

Tvor typu „Homo“, který se objevil zhruba před 200.000 lety zatím přežil, ovšem klimatem byl rytmicky modelovaný, planetu Zemi v žádném případě nekolonizoval, na to neměl, jen se při každé změně klimatu  někde „ zakopal“ a „držel se“ …

Zda nadcházející brutální změnu klimatu přežije i dnešní zpohodlnělý Homo sapiens není jisté.

K tomuto pružinovému  „narovnávání“ podle vědců dochází i v Atlantiku u francouzského pobřeží, kde hladina také trochu opadla.

Jinde se moře sice zvyšovalo průměrně o 3.3 mm ročně, ale jen v letech 93-03, a to podle některých vědců z důvodu rozpínání moří v důsledku globálního oteplování, kdy některé oceánské pánve hromadí více tepla než jiné, takže se rozpínají více, podle jiných ke zvýšení hladiny došlo pouze v důsledku vyrovnávání zemského povrchu …

Na jiných místech planety se hladina oceánů zvýšila proto, že se v místě propadává pevnina v důsledku těžby ropy či čerpání podzemní sladkovodní vody …

V každém případě se od roku 03 hladina oceánů zvyšuje daleko méně, a to jen z důvodu sklouzávání výše zmíněných ledovců do moře, tvrdí část vědecké obce, nikoliv z důvodu klimatických změn či vrtochů oceánů  … 

CYKLÓNY

 V roce 05 ze 26 tropických bouří se polovina z nich proměnila na cyklóny (vzdušné víry o průměru až 1000 km, které provázejí silné větry), přičemž 3 dokonce dosáhly nejvyššího stupně Saffir-Simpsonovy hurikánové stupnice ( vítr o síle přesahující 249 km/hod, často se „rodí „  na širém moři před západoafrickým pobřežím, v Tichomoří se hurikány nazývají tajfuny ) …

Cyklóny budou v příštím století pravidlem, takže New Orleans budou muset Američané stavět možná každých 10 let, což by se firmám, které vydělávají na katastrofách , hodilo .

Bush v roce 04  nejenže ignoroval všechna včasná varování meteorologů o blížícím se hurikánu Katrina ( zaútočil koncem srpna 05 a dosahoval rychlosti 300 km/hod) , v rámci kterých příslušné federální jednotky dokonce předem nacvičovaly pomoc obětem , ale Bushova vláda naléhavou žádost Louisiany  na vybudování protipovodňových bariér, obnovení ochranných mokřin, a vybudování ochranných hrází kolem jezera Pontchartrain nemilosrdně smetla ze stolu, a zcela vědomě ponechala město nechráněné  …

Hurikán Katrina, který se utvořil na širém moři před Brazilií, kde nejsou příznivé podmínky pro cyklogenezi/vznik cyklónů,  měl i v dalších aspektech neobvyklý ráz, již 2 měsíce před Katrinou se zde vytvořil jakoby „cyklón generální zkoušky „ ...

 Jediným podobným „neobvyklým“ druhem cyklónu vytvořeným v necyklónové oblasti byl cyklón, který se bizarně vytvořil na širém moři před Angolou v roce 91, či poslední cyklón z roku 05 jménem Vince, který se v 10/05  nepochopitelně zrodil před  břehy Portugalska …

Nevysvětlitelné,  „jakoby tropické cyklóny“,  byly k údivu meteorologů zaznamenány v letech 95-99 i v oblasti Středozemního moře …

Poté, co byl  prezident Bush II za svůj přístup kritizován, slíbil na rekonstrukci New Orleans miliardy dolarů, přičemž kontrakty dostaly tytéž firmy, které se již podílely na „rekonstrukci“ Iráku ( Army Corps v New Orleans po hurikánu vedl tentýž člověk, jenž dozíral na kontrakty v Iráku ), tj. inženýři z Bechtel, Halliburton apod.  …

Obchodní kruhy a jejich přátelé na radnici v New Orleans a v US Kongresu v médiích otevřeně prohlašovaly, že „ co jsme nedokázali my, dokázal Bůh, který nás hurikánem Katrina zbavil obecních bytů s chudými černošskými nájemníky s bohatým trestním rejstříkem „ …

Kongresman Mike Pence, který Bushově  světové „rekonstrukční“ agendě šéfoval, doslova prohlásil, že  „  new orleánské hnojiště architekti přemění do kapitalistického ráje, který se stane magnetem pro svět svobodného podnikání , protože Washington si nepřeje, aby se New Orleans stal tím, čím byl „ ( rekonstrukcí by z New Orleans mohl konečně vzniknout bezpečný turistický tématický park „Las Vegas“ na Mississippi )  …

Polovina rozhádané vědecké obce jako vždy tvrdí, že tropické cyklóny (potřebují teplotu povrchových vod do hloubky 60 metrů nad 26 stupňů, vlhkost a nestálé atmosférické podmínky, speciální vertikální rozložení a intenzitu větrů mezi povrchem moře a troposférou) jsou podmíněné globálním oteplováním (cyklóny tepelnou energii mění na mechanickou, takže je podle nich logické, že s oteplováním budou ničivější)  druhá polovina (např. vědci z US National Hurricane Center) tvrdí, že globální oteplování s cyklóny, kterých v letech 75-89 bylo ještě více než dnes ( celkem 116), nemá nic společného, a  uvádějí, že  protlačovatelé globálního oteplování veřejnosti předhazují jediný aspekt teploty povrchu vody, zatímco vertikální rozložení větrů je pro cyklogenezi stejně důležité, a právě vertikální rozložení větrů by globální oteplování mohlo pro cyklogenezi  ovlivnit velmi nepříznivě  …

Ohřívání povrchu oceánů také vysvětlují gigantickým „univerzálním“ oceánským  proudem, který oceány pokrývá jako vlnící se koberec, a svůj cyklus údajně dovrší 1x za 1000 let  (viz také časopis Nature z 1.12.05 ) …

Nezvyklé záplavy v Austrálii z 12/010 vyvolal bizarní atmosférický jev vědci pojmenovaný Pacifická dekádová oscilace, jejíž studená fáze (La Ňiňa) přinesla v 7/010 výrazné ochlazení tichomořských vod, které by údajně mohlo trvat i 20 let …

La Ňina je součástí opačného fenoménu El Ňiňo, teplého mořského proudu, valícího se k břehům Jižní Ameriky .

Mnohé aspekty této klimatické mašiny rovníkového Tichomoří na teplo a zimu nejsou jasné, dvojčata vznikají velmi nepředvídatelně, vědci jen tuší, že pro jejich rozpoutání je nutné rozsáhlé nahromadění teplé vody v západním Tichomoří, přičemž velmi často se nic neděje ani 2-3 roky po nahromadění této vody, aby posléze některé z dvojčat začalo řádit, jak jej napadne …

Právě tato lokální roznětka, která je rozpoutává, je pro vědce největší záhadou, ale nikoliv jedinou, protože se vymykají i souvislostem, které plynou z globálního oteplování  …

ZÁPLAVY

Masívní záplavy v Indii, Bangladéši a Nepálu se staly tradicí, nejvíce ohrožený hladinou oceánu je Bangladéš , který nemá na stavbu plovoucích měst, na které má již projekty připravené Nizozemí( pomineme-li tichomořské ostrovy, jejichž jedinou obranou jsou korálové bariéry ve výši jednoho metru …) .

Diluviální záplavy devastují i Pákistán, jižní Afriku (2/011), Austrálii (12/010) , Brazílii (1/011, + sesuvy půdy), Kolumbii (od 11/010) , na podzim 00 záplavy v důsledku prudkého deště postihly i  britské a francouzské pobřeží, intenzita deště překonala rekord z roku 1766 …

Po záplavách  mají v horku a vlhku ve stojaté vodě ráj komáři, přenašeči nemocí všeho druhu …

Kdyby se hladina oceánu v příštím století zvýšila o jeden metr, zmizelo by pod vodou 20% bangladéšského území (30.000 km2), na kterém dnes žije 15 mil. lidí …

Kam by se asi tito „eko-uprchlíci „ přestěhovali ?

Moře by zaplavilo i deltu Nilu, Mekongu, 70% nigerijského pobřeží …

Vedlejší škody by byly neméně katastrofální : znečištění podzemních pramenů pitné vody, a slaná úrodná půda … Pitná voda by přestala existovat právě v oblastech, do které by se nahrnuly milióny eko-uprchlíků ( dnes se odhaduje, že je jich zhruba 30 mil., v roce 2050 jich má být 2% světové populace , přičemž nemají žádný právní statut ( poprvé byl termín eko-uprchlík zmíněn v roce 85 v Programu OSN pro životní prostředí , a označoval uprchlíka  z oblastí postižených zemětřesením, povodněmi, cyklóny, průmyslovými katastrofami ) …