Paříž a Zeman porušili protiruské sankce

„Obchodník“ Sergej Naryškin, Putinův spolužák z akademie KGB, a její zástupce na SU ambasádě v Belgii, poté Putinův spolupracovník na petrohradské radnici, jenž se po Putinově odchodu do Kremlu stal šéfem zahraničních investic Promstrojbanky, ve které pokračovalo v kariéře mnoho prominentních KGB důstojníků, je předsedou ruské dumy od 12/011, ve lhaní Lavrov číslo II ( byl předsedou Medvěděvovy Komise pro historickou pravdu, fungující v letech 09-012, která prosazovala Putinovu vizi historických faktů, jak mají být vykládány především v ruských učebnicích a na AV) …                    

Sergej Naryškin se Putinovi osvědčil jako šéf/kontrolor prezidentské kanceláře Medvěděva, v kteréžto funkci Naryškin mj. umožnil Putinovi, aby mohl konečně  v  9 /010  ústy Medvěděva odvolat dlouholetého starostu MOW a svého nepřítele Jurije Lužkova ( starostou od roku 92,  spoluzakládal stranu Jednotné Rusko ) , za což byl  v době Putinovy „ volební kampaně“  povýšen na šéfa Dumy.

Lužkov poté, co jeho manželka Jelena Baturina pro jistotu emigrovala do LON ( prohlásila, že jí FSB sdělila, aby v RF ukončila podnikání, proto svoji firmu prodala ), vyzval Kreml na souboj v 10/011, kdy v Rádiu Svoboda řekl, že jej Naryškin vyzval k dobrovolné demisi, protože si to Kreml přeje, a zkritizoval Medvěděva za jeho neschopnost „ něco řešit „  ve funkci „ premiéra „, i ve funkci „prezidenta“.

Po odvysílání rozhovoru Naryškin novinářům sdělil, že Medvěděv odvolal Lužkova nejen pro ztrátu důvěry, ale především  pro vysokou míru korupce na moskevské radnici (Lužkov učinil ze svojí manželky miliardářku, když její firmě svěřoval veškeré stavební zakázky moskevské radnice ), načež Lužkov ( právník Alexej Mělnikov )  podal na Naryškina  ( advokát Timur Gančin ) žalobu pro nařčení z korupce s žádostí o miliónové odškodnění …

Naryškin byl EU sankcionován 21.3.014, nemůže cestovat do států EU, jeho majetek v nich je zmrazen – přesto byl ve dnech 1.-2.9.014  „ velmi diskrétně „ v PAR, údajně, dle Paříže, na pozvání Rady Evropy.

Třebaže šlo o návštěvu " velmi diskrétní ", prozradila ji ruská Duma na své webové stránce s tím, že odletěl ve vládním letadle na pracovní návštěvu do PAR, kde setká s poslanci a obchodníky .

PAR se vymlouvala, že jej pozvalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které však sídlí ve Štrasburku ( jako již ostatně  jeho návštěvu povolila 14.4.014, kdy Naryškin musel být " nezbytně nutně " přítomen na oslavách 60.výročí vstupu SU do UNESCO) ...

Ve skutečnosti dvoudenní „ kolokvium“ uspořádala ruská ambasáda  v rámci nátlakové skupiny Francouzsko-ruský dialog, kterého se mj. zúčastnili šéf Total, senátor Serge Dassault, velký přítel Putina, šéf GDF-Suez + 10 poslanců NS ( z UMP + Socialistické strany), v sále nebyla volná ani jedna židle – kupodivu chyběla Marina LePen, kterou Naryškin v 4/014 v Dumě vřele objímal, zatímco Marina provolávala  Atˇ  žije ruský Krym !  ...

( Na podobném fóru v Řecku „ Dialog civilizací „ byl i Miloš Zeman – zde místo miliardáře Naryškina byl miliardář Jakunin, sankciován US a Austrálií, další Putinův blíženec - účastníci obou setkání kritizovali protiruské sankce, pro Miloše Zemana to bylo setkání a nedůstojný projev v ruštině naprosto nevhodné, pobuřující, a silně navozující dojem, že jeho volební kampaň byla financována ruským kapitálem - narozeninové dárky od diktátorů by měly být pro českého prezidenta tabu - zvláštní je, že oba čeští proruští prezidenti pocházejí z Prognostického ústavu - tyto ústavy KGB zakládala v satelitních státech v době, kdy již připravovala přechod svého panování na nové podmínky globálního světa ) ...

Naryškina doprovázeli dva asistenti, z nichž Leonid Sluckij byl rovněž pod sankcemi ...

Naryškin předal pozdrav a zprávu od Putina, že s válkou na Ukrajině RF nemá nic společného ...

Senátor Jean-Pierre Chevenement (MRC) prohlásil, že „ je hrdý na to, že se s Naryškinem setkal, a zachránil tak čest Francie, která se hrbí před EU „  ...

Putinovi Naryškinovo propašování do PAR stejně nepomohlo - Hollande od kontraktu Mistral 3.9.014 ustoupil, mj. na něj ostře tlačila Evropská konzervativní strana v čele s Manfredem Weberem.