Ruský medvěd je zpět na BV a v Maghribu

V roce 07, když Rusko poprvé od prosince 01, kdy si žádost o tři čtvrtě rozlohy severního pólu ve velikosti celé západní Evropy u OSN  podalo,“zveřejnilo“ své nároky na severní pól publicitou výprav svých dvou miniporek na arktické dno , začal Putin bez zábran medializovat i svůj hýčkaný projekt na přestavbu kolapsem SU zdevastované baltské a černomořské flotty, a na zaplavení oblasti Černého moře ruskými vojáky zmodernizováním  stávajících či vybudováním nových základen .  

7.8.07 ruský admirál Vladimír Masorin na ruské základně v Sevastopolu prohlásil, že Rusko má  nejen ambiciózní plány na zmodernizování svých černomořských základen (buduje nová mola,přístavní zařízení  a kasárna v přístavu Novorosijsk, očividně za očekávanou ztrátu Sevastopolu,Novorosijsk, je i důležitým uzlem pro pašování zbraní a drog, a přestavuje se tak, aby mohl pravidelně hostit i jedinou ruskou letadlovou lodˇ Kuzněcov ) , ale byl i prvním, který veřejně přiznal, že Rusko buduje „stálou“ námořní základnu v syrském přístavu Tartus . V září 07 jej Putin poslal  na den přesně bez jakékoliv pompy do důchodu (60) …

Spekulovalo se, že  jej Putin odstranil proto, že „dobře vycházel s US admirálem Mullenem, který jej v létě 07 veřejně „ ocenil“ …. Putin jej nahradil „studenoválečnickým „ agresívním jestřábem viceadmirálem Vladimírem Visotskim , u kterého měl jistotu, že se s Mullenem „ bratříčkovat „ nebude …

 V květnu 08 se gruzínské ministerstvo zahraničí ohradilo  proti „nezodpovědným“ slovům ruského admirála Alexandra Zelinina, který prohlásil, že si Rusko možná vybuduje námořní základnu  v Abcházii (která je  součástí Gruzie, přístav Batumi,Suchumi), protože Rusko zde „prostě“ flottu pro ochranu svých břehů potřebuje …V červnu 08 proputinovská ruská duma  Kremlu doporučila, aby Ukrajině vypověděl těžce vydobytou smlouvu o přátelství z roku 1997, pokud Ukrajina učiní „ jakýkoliv další krok ku členství do NATO, bez ohledu , zda jí NATO nabídne Membership Plan nebo ne .. „  , mj.  s odůvodněním, že právě ztráta Sevastopolu by ohrozila ruskou bezpečnost (otázkou je, zda je zastaralá černomořská flotta ještě bojeschopná) .

Strategická námořní základna Sevastopol je „svobodné město“ pod přímou správou Kyjeva. Zde kotvící bývalá sovětská černomořská flota byla 1997 rozdělena na část ruskou a ukrajinskou a námořní základna byla pronajata Rusku, ale jen do roku 2017 s tím, že další prodloužení nebude. Ruská flota bude muset přístav opustit a ruská média již dnes spekulují, co se stane, zda Rusové opravdu ze Sevastopolu odejdou, aby jej přenechali NATO, bude-li Ukrajina do NATO přijata, jak ji o tom Washington horlivě ujišťuje.

11.5.08 starosta Moskvy Jurij Lužkov při své návštěvě Krymu vykřikoval, že přístav Sevastopol musí být připojen k Ruské federaci, což ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov komentoval jako "oprávněný požadavek většiny Rusů, který neohrožuje státní suverenitu Ukrajiny " ... Kyjev okamžitě prohlásil Lužkova za osobu non grata/nežádoucí a zakázal mu vstup na Ukrajinu, na což MOW odpověděla zákazem vstupu pro ukrajinského poslance Vladislava Kaskiva ze strany Naše Ukrajina /NU-NS Narodnaja Samooborona,bývalého vůdce občanského sdružení PORA,které sehrálo klíčovou úlohu v tzv. oranžové revoluci z 04, a za osobu non grata prohlásila náměstka ukrajinského ministra spravedlnosti Evžena Korničuka.

Po výkřicích Lužkova a Lavrova,že Sevastopol patří Rusku, ukraj. prezident Juščenko podepsal 20.5. dekret předvídající, že do dvou měsíců bude přijat zákon o odchodu ruských sil ze Sevastopolu (13.000 mužů) k původnímu domluvenému datu (2017). Zvláštní vyslanec ruského ministra zahraničí Vladimir Dorochin však škodolibě naznačil, že se možná Moskvě podaří Kyjev uplatit podstatným zvýšením sazby nájemného (dnes za základnu platí 100 miliónů dolarů ročně) ... 23.5. ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin v moskevském rádiu Echo prohlásil, že " město Sevastopol je neoodělitelnou součástí ruské flotty kotvící zde již 225 let, a proto ruská flotta z přístavu nikdy neodejde, i kdyby se Moskva měla o Sevastopol s Kyjevem soudit u mezinárodních soudů ... "Tentokrát vyhrotil situaci šéf ruského námořnictva viceadmirál Vladimir Vysotskij, když prohlásil, že má v úmyslu zvýšit počet ruských lodí v Sevastopolu ze současných 35 (podle smlouvy) na 100, protože ,podle jeho názoru, ruská flotta Sevastopol neopustí ani po roce 2017. Jeho plán však bude jen populistickým šplouchnutím do zapáchajícího rybníka, protože ruské námořnictvo nemá ani jednu lodˇnavíc ( a nebude ji mít ,podle námořních expertů, asi tak ještě 20 let) , takže by je muselo odejmout severní a baltské flottě … 

Přesto Rusko, pro případ,že by o Sevastopol přišlo, si staví náhradu (např. hloubí dno)  v druhém největším syrském středomořském přístavu Tartus, kde MOW provozuje „servisní opravy“ pro lodě černomořské flotty již od dob spolupráce Háfize Asáda se SU (má zde tři doky a obslužné zařízení PM-61,).

V současné době je přístav Tartus  pro černomořskou flottu přechodnou pohotovostní základnovou stanicí. Do přístavu Tartus by Rusové převedli své těžké lodě, lehké lodě by přesunuly do přístavu Novorosijsk . Rusové však od roku 06 horečně rozšiřují i sousední  největší syrský přístav Lakatia, mj. zde budují a zpevňují přístavní hráze … Ruské ministerstvo obrany sice přestavbu své studenoválečnické základny v přístavu Tartus popřelo již v roce 06, nicméně mnozí mocní v MOW tu a tam utrousí, že Ruská vojenská přítomnost je zde nutná k ochraně plynovodu Blue Stream a budoucího ropovodu Burgas-Alexandroupolis.

 Rusové, podle tvrzení Izraele,  v přístavech Tartus a Lakatija vyvíjejí ještě další činnost – obsluhují zde Íránem subvencovaný a Sýrii již údajně dodaný ruský systém protiraketové obrany S300,který je podobný izraelskému  protiraketovému systému obrany Arrow,který Izraelci za peníze Washingtonu vyvinuli a nyní jej rozmístˇují …  

V odpovědˇ na inauguraci 13.7.06 protiruského ropovodu BTC (Baku, Tbilisi, Ceyhan), financovaného anglosaským a izraelským kapitálem (dominuje v něm British Petroleum) ,který obchází ruské území a kaspickou ropu má dodávat do Izraele, Kreml nazval Gruzii a Ázerbájdžán „americkými protektoráty“ (Gruzie se účastní bilaterálních námořních manévrů s US Navy, např. v květnu 08 US fregata John Hall byla v Batumi na čtyřdenní návštěvě … ) úzce vojensky spolupracujícími s Izraelem ( v roce 05 dostaly gruzínské firmy vojenské zakázky od Izraele v hodnotě 24 miliónů dolarů (které Izrael dostal v rámci Foreign Military Financing Programme od Washingtonu ) …

 Izrael dováží z azerských ropných polí 20% své ropy a nový BTC ropovod ,který dramaticky změnil  geopolitiku východního  Středomoří (blok TR,Izrael, Baku a Tbilisi pod ochranou Washingtonu) , toto číslo ještě zvýší . Podmořské turecko-izraelské potrubí  (plánují se čtyři produktovody: na ropu,plyn,elektřinu a vodu z Anatolie  ) má spojovat Ceyhan s izraelským přístavem Aškelon a odtud má ústit do Rudého moře, do luxusního přístavu Eilat (Trans-Israel-Eilat-Ashkelon Pipeline, přezdívaný Israeli Tipline , Aškelon a Eilat jsou 400 km od sebe ) , ze kterého by Izrael mohl přeprodávat kaspickou ropu  přes tankery i na ásijské trhy, zejm. do Indie  a Dálný Východ …  

Čerpání vody z vodního systému Anatolie (Eufratu a Tigridu ) by samozřejmě bylo na úkor Iráku a Sýrie  , zdůrazňují tyto státy , ale tento privilegovaný projekt  Izraele  podporuje i  dlouhodobá smlouva o vojenské spolupráci mezi Izraelem a Tureckem … 

Tímto ropovodem Izrael nabyl na strategické důležitosti jako strážce jeho nerušeného toku z tureckého terminálu Ceyhan,,jehož ochranu Izrael převzal na svá bedra (v době inaugurace  ropovodu mj. došlo k bombardování Libanonu 12.7.06) …  Velká ruská vojenská základna v Tartusu by tak měla být odplatou i za protiruský ropovod BTC, snižující vliv Ruska ve Střední Asii a  odstřihávající Čínu od středoásijských ropných zdrojů …

Putin ránu, zasazenou mu Washingtonem ropovodem  BTC z roku 06, vrátil Bushovi libyjským protiúderem  z dubna 08 :  zatímco pluk. Kaddáfí nepodpořil projekt Sarkozyho na  Středomořskou unii, nadšeně podpořil projekt Putina,Teheránu a Cháveze  na „plynový OPEC“, vedený Gazpromem (Libye má čtvrté největší zásoby plynu a největší zásoby ropy v Africe) , výměnou za  „jadernou“ spolupráci … 

Ve spolupráci s italským ENI Gazprom vytvoří společný rusko-libyjský podnik s libyjským státním

„Gazpromem“, mj. pro výstavbu možného plynovodu do Itálie …

Alexej Miller,který na dvoudenní návštěvě v Libyii Putina doprovázel, opět nezklamal  ( již před návštěvou Putina v Libyí Miller dosáhl toho, že se Eni ve prospěch Gazpromu zřekla některých svých  lukrativních pohledávek v Libyi , kde ovládá 50% akcií plynovodu Green Stream, spojující  libyjská pole se Sicilií , a mnohé další atraktivní společnosti)   …

Zpáteční cesta Putina byla ještě zajímavější, protože si při ní odskočil na Sardinii, kde se setkal se svým  dlouholetým přítelem Silviem Berlusconim, pravděpodobným  příštím premiérem Itálie … (SB se stal premiérem až  8.5.08)

Washington jen tiše zuří, protože Putin s Kaddáfím okázale  podepsali 10 deklarací, včetně mezivládních dohod o investicích,,obchodních a finančních vztazích, a o vojenské spolupráci …  

Mezi obchodními kontrakty, které Putin od Kaddáfího dostal byla např. zakázka  v ceně 3,5 mld dolarů  pro ruský státní podnik  Ruské dráhy na výstavbu 500km dlouhé železnice mezi městy Sirte a Benghází, a kontrakt na dodávky zbraní pro Libyii v hodnotě 2-4 mld dolarů  (asi  12 nejnovějších  stíhaček Su-35, resp. Su-300 PMU-2 ), asi 12-15 stíhaček MIG-29 SMT,protiletecké rakety dlouhého doletu S-300 PMU2, protiraketové systémy SAM krátkého doletu TOR-M2E, bojové vrtulníky,ponorky, válečné lodě aj. , v neposlední řadě i náhradní díly pro sovětské zbraně,které má Libye ještě ve zbroji  (za SU byla Moskva hlavním vojenským dvorním dodavatelem plukovníka Kaddáfího )  …

V 90.letech Moskva uposlechla OSN  vyhlášené embargo na dodávky zbraní do Libye , které bylo zrušené v roce 03 , poté co Libye souhlasila s likvidací svého arzenálu zbraní hromadného ničení a přiznala se  k odpovědnosti za bombový útok proti dopravnímu letounu společnosti Pan Am ,které  vybuchlo 1988 nad Lockerbie ...

V roce 03 se  však v rusko-libyjských vztazích  vyskytoval ještě jeden veliký kámen úrazu ,, a to nevyřešená otázka dluhu : Kaddáfí tvrdil, že Moskva dluží Libyii 100 miliónů dolarů za nedodání vojenských zakázek kvůli sankcím, zatímco Putin tvrdil, že libyjský dluh vůči Moskvě činí 4,5 mld dolarů …

Aby se Rusko mohlo stát opět hlavním dodavatelem „svých“ blízkovýchodních států , Kreml  nabídl Kaddáfímu stejný typ dohody, jako uzavřel s  Damaškem a  Alžírskem : vymazání dluhu za lukrativní  multimiliardové zakázky pro ruské podniky . Koncem roku 05 tak ruský ministr financí Alexej Kudrin vymazal 75 % syrského dluhu (ze 13,4 mld dolarů jej snížil na 3,6 mld dolarů za to, že s Damaškem obnovil vojensko-technickou spolupráci  : dodal Sýrii supermoderní stíhačky,protiraketové systémy SAM , a údajně, třebaže to MOW vehementně popírá, i balistické rakety krátkého doletu Iskander-E , a na oplátku  Damašek dovolil Moskvě  vojenský návrat do přístavů Tartus a Lakatija .

 V březnu 06 Kreml odepsal stejným způsobem dluhy Alžírsku (4,7 mld dolarů) , které  poté s Ruskem , za Putinovy návštěvy, podepsalo dosud největší ruský vojenský kontrakt  v objemu 7,7 mld dolarů , a Gazprom získal dohodu o spolupráci  s alžírským státním Sonatrachem … V únoru 08 MOW odepsala  93% iráckého dluhu za to, že ruské energetické firmy, včetně Lukoil, získaly v Iráku lukrativní licence na těžbu z ropných a plynových  polí, přičemž Lukoil chtěl hlavně získat obrovské pole Qurna -2, které blahovolně dostalo  v roce 1997 od Saddáma … Ruské podniky dostaly za odepsání dluhu i výnosné zakázky na rekonstrukci energetické infrastruktury, kterou Sověti vybudovali v 60. a 70.letech .