Ekocida, nemilosrdná válka "agrochemie"

S mnohými toxickými pesticidy, které byly zakázány v zemích EU, mj. ve Francii karbendazim, se stále pokoutně obchoduje, zemí jejich původu je Čína, ve velkém se používají a vyrábějí i v Indii ( roční obrat celosvětového obchodu

s pesticidy činí 50 mld euro, roční obrat pokoutního obchodu s pesticidy 5 mld euro ).

Na US trhu se prodává 11.000 pesticidů, které nebyly dostatečně testovány, mj. Gaucho (imidacloprid)  firmy Bayer, na který spadá moratorium  EU,  tvrdí US Natural Resources Defense Council, která 27.3.013 zveřejnila zprávu, ve které z odpovědnosti obvinila US Agenturu pro ochranu životního prostředí/EPA, která byla v roce 78 zákonem Federal Insecticide,Fungicide and Rodenticide Act pověřena chemické prostředky boje proti Přírodě schvalovat či neschvalovat.

Francie, Belgie a NL jsou z evropských zemí největšími „gurmány“  pesticidů, trh s pesticidy ve Francii představuje 2 mld euro ročně.

V 3/013 ve Francii vyhrál soud o odškodnění zemědělec, jenž po 20 letech používání pesticidů firem Syngenta, Bayer a BASF, které obsahovaly benzen a toluen, způsobující rakovinu krve, touto chorobou onemocněl.

Třebaže oficiálně je letecké práškování polí ve Francii zakázané, v terénu se práškuje dál, protože zákon obsahuje četné výjimky.

V roce 09 europarlament přijal protipesticidový balíček, mj. v něm absurdně stálo, že „ při vyhodnocování škodlivosti pesticidu je nutno přihlédnout k nejaktuálnějším vědeckým poznatkům „ , zatímco v předchozí úpravě měly samy agrochemické společnosti povinnost provádět testy vyvracející toxicitu jejich výrobků ( asi jako v US, kde tabákové firmy štědře financují biolékařský výzkum )  …

Směrnice 1107/09 výše zmíněný konflikt zájmů trochu poopravila konstatováním, že „ vedle vlastních studií předloží i studie vědecké obce publikované v posledních 10 letech „ .

V 4/012 byla vytvořena Mezivládní vědecká a politická platforma o biodiverzitě a ekosystémových službách/IPBES – Intergovernmental Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, která má chránit Přírodu, ve které s insekticidy, herbicidy a pesticidy mizí nejen hmyz, ale i hmyzožraví ptáci.

Stovky studií shromážděné v létě 014 v čas. Environmental Science and Pollution Research jednoznačně varují před insekticidy nové generace z 90.let s jménem neonikotinoidy , avšak mezi experty IPBES převažují experti placení firmami, které tyto insekticidy vyrábějí, a platí je za marketing těchto insekticidů ( mj. CH-UK firma Syngenta + německá Bayer ) – IPBES tudíž legalizovala střet zájmů, veřejnost si toho ani nevšimla.

Další vědci z IPBES na tom z hlediska kolize zájmů nejsou o nic lépe – univerzitní vědci či vědci z institutů, jejichž výzkum platí agrochemické a farmaceutické společnosti, anebo tito vědci dostávají od těchto firem odměny za poradenství.

Viceprezidentem IPBES je Simon Potts, profesor z UK univerzity v Readingu.

Simon Potts v reakci na moratorium europarlamentu ohledně používání neonikotinoidů  pro list The Guardian v 4/013 uvedl, že „ moratorium na neonikotinoidy je pro hmyzí opylovače skvělá novina, protože vědecké důkazy svědčí pro jejich zákaz „,  - o 6 měsíců později před UK parlamentem prohlásil : “ Pokud jde o neonikotinoidy, neexistuje žádný důkaz o jejich škodlivosti „ …

Simon Potts byl jedním z 8 vědců, kteří v 5/014 v čas. Proceedings of the Royal Society B (biologický výzkum), podali své dobrozdání pro neonikotinoidy, které ve svém tiskovém prohlášení zmínila UK společnost Crop Protection Association /Úrodu chránící společnost, alias UK syndikát pro ochranu pesticidů.

Navzdory zásadám tohoto UK elitního časopisu, nebylo pod studií uvedeno, kdo studii financoval, ani případné konflikty zájmů autorů.

Uměle vyrobený Chlordekon , uvedený na trh v US v roce 58 jako insekticid a fungicid, je zakázanou látkou na seznamu 12 nejnebezpečnějších perzistentních organických látek Stockholmské úmluvy, v roce 76 byl zakázán v US, v EU až v roce 92. Způsobuje rakovinu jater a ledvin, přetrvává v půdě, ve vodě i ve vzduchu.

Na karibském ostrově Guadeloupe, které je chlordekonem zamořeno, ale i v Kostarice, a v dalších středoamerických republikách, se jím dodnes postřikují škůdci banánovníků, třebaže oficiálně jen do roku 92. V Nikaragui ( viz kauza Chichigalpa)  v roce 013 vypuklo u zemědělských dělníků na gigantických plantážích s cukrovou třtinou „ záhadné „ onemocnění ledvin, lékařské závěry tiše ukazovaly na pesticidy – většina z nich skončila na hřbitově s diagnózou selhání ledvin ( v krvi a v moči měli těžké kovy/kadmium a pesticidy ) , zatímco dodatečné „ vědecké „ studie tvrdily, že „ v horku nedbali na pitný režim „  ( což jako důvod jejich úmrtí Světová zdravotnická organizace odmítla ) …

„ Záhadné „ onemocnění  ledvin s konečnou na hřbitově  se hojně vyskytuje i mj. v pesticidy zamořené Indii a na Srí Lance ( čajové plantáže) .

Na všech těchto plantážích majitelé intenzívně využívají dětskou práci, děti , stejně jako jejich rodiče, pracují až 12 hodin denně, včetně na tabákových plantážích.

Na kávových plantážích v Africe, mj. v Ugandě, těhotné ženy rozstřikují pesticidy na rostliny bez jakékoliv roušky, rodí se jim postižené děti, malforace genitálií u chlapců, leukémie, rakoviny páteře a kostní dřeně.

V Číně je chemikáliemi nasáklá a zamořená půda o rozloze 3.33 mil. ha.

Greenpeace  ve své zprávě ze 24.4.012 oznámilo, že v čínském čaji je zhruba 29 pesticidů, zejména v Číně prodávaných pod značkou Lipton (obchodní značka nadnárodní firmy Unilever, v Číně je Lipton hlavním prodejcem sáčkového čaje ).

Greenpeace za toxický označila Lipton čínský zelený čaj, černý čaj, jasmínový, a čaj, který Lipton v Číně prodává pod názvem Železný Budha ( v Číně, kde je 8 mil. pěstitelů čaje, jsou nároky na maximální rezidua pesticidů v potravinách a v krmivu pro zvířata neskonale menší než v zemích EU, která svá kritéria  od 1.10.011 ještě zpřísnila, takže čínské normy zmíněné čaje splňují, až na pesticidy, které jsou zakázané v samotné Číně ( dicofol,endosulfan,methomyl ),  které laboratoře Greenpeace  v těchto čajích rovněž identifikovaly.

Unilever prohlásila, že od roku 015 budou mít všechny čínské čaje Lipton certifikaci Rain Forest Alliance, která používá velmi přísná kritéria.

Navzdory masovému používání pesticidů globální ztráty úrody jsou obrovské – 50% v rozvojových zemích, 30% v průmyslově vyspělých zemích, škůdci se dobře přizpůsobují i OGM rostlinám.

V 8/011 biotechnologická US firma Monsanto ( semenářství, geneticky upravené  plodiny) byla indickou vládou zažalována u soudu za biopirátství, protože uvedla na indický trh geneticky upravený lilek, aniž by si vyžádala povolení ( lilek je  nejen zdejší běžnou stravou, ale používá se i při náboženských obřadech , proto Monsanto vyvolala lidové bouře po celé Indii s tím, že by se božstva urazila, kdyby jim byla nabízená geneticky upravená potravina ) .

Výzkum OGM/geneticky upravených plodin firma Monsanto v Indii provádí přes svoji indickou pobočkou Mahyco ve spolupráci s některými indickými univerzitami za financování ze strany USAID.

V roce 97 zažila v Indii skandál US semenářská společnost RiceTecs rýží „ kasmati“, což byla její variace na proslulou rýži basmati, která se pěstuje na úpatí Himalájí v Indii a v Pákistánu.

Indická vláda začala právně chránit recepty tradiční indické medicíny, a to ve faraónském stylu – nutnou licenci k nim je nutno mít pro 200.000 z nich.

Vládní receptář má 30 miliónů stran, a poskytuje vládě důvod pro případné neudělení licence, kterou např. neudělila US univerzitě, která jistou indickou rostlinou chtěla bojovat proti rakovině ( v Indii je 7.8 % živočišných a rostlinných druhů na světě ).

V roce 07 indická vláda odmítla vydat licenci čínské farmaceutické firmě Livzor, která jistou rostlinu potřebovala k léčbě ptačí chřipky.

Na seznamu ohrožených rostlin je mj. Hlaváček podzimní/Adonis autumnalis, na seznamu kriticky ohrožených rostlin v ČR je mj. Bělolist žlutavý, Bledule letní, Divizna ozdobná ( ráj včel,čmeláků a motýlů) , Hořec, Hrachor, Hvozdík, Chrpa horská, Jitrocel, Kapradˇ, Kapradina, Koniklec, Kontryhel, Kosatec skalní, Pampeliška pozdní ( ráj včel a čmeláků) , Přeslička, Rozrazil, Violka bílá, Zvonek.

Čmelák na pampelišce

1 fotografie

Přitom je možné dle ekologů místo insekticidů používat na škůdce jednoduchou metodu – mravence ( ty Číňané používali již v období Antiky ), žížaly, stonožky obrovské, žijící v tropech, rostliny, které hmyz odpuzují, anebo plastové lahve s feromonem (komunikace pachem).

V Asii prosperují firmy, které produkují hmyzí potraviny, bohaté na proteiny a minerály, které mají na jídelníčku budoucnosti nahradit maso a ryby, jak tvrdí FAO, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, nejen pro svoji výživnou hodnotu, ale také z důvodu, že chov dobytka spotřebuje mnoho sladkovodní vody, jejíž zásoby dramaticky docházejí.

FAO uvádí, že existuje 1.900 jedlých druhů hmyzu, které by měly zaručit, že hladomory v budoucnosti nenastanou ( pokud tento hmyz nevyhubí zemědělci svoji chemickou válkou proti Přírodě), přičemž hmyz bude hlavním jídlem nejen lidí, ale i dobytka.

Firmy nabízejí hmyz i jako hmyzí proteinový prášek, sušené larvy či štěnice, chovatelé hmyzu jim denně dodávají až 10 tun červů.

Nejvyhledávanější jsou škorpióni a termiti, bohaté na železo, v Africe sní venkované denně až jedno kilo housenek, ale zatímco v Africe je hmyz nejlevnějším jídlem, ve Francii např. kilo křupavých cvrčků stojí 150 euro.