Čínská neoHedvábná stezka o průchod Ruskem nestojí

Čína ovládla nejen opovrhovanou Afriku, kterou v 90.letech nikdo ze Západu nechtěl, ale i Austrálii, a přes projekt nové Hedvábné stezky plánuje ovládnout jihokavkazské státy ( Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán ), které se tomu,

na rozdíl od Ruska, nebrání.

Čína tyto tři státy investicemi do jejich bankovního, důlního a stavebního průmyslu finančně podpořila již v roce 91, kdy se SU rozpadl ( v 12/91 ).

Čína prosazuje, aby Jižní Kavkaz přestal být oblastí tří enkláv a vzájemně se propojil, aby mohl z čínského projektu nové Hedvábné stezky profitovat, třebaže na projektu jako trasa nefiguruje.

30.10.17 byla na předměstí Baku otevřena strategická železnice BTK/ Baku -Tbilisi-Kars ( Baku má přímé železniční spojení mj. s Moskvou, Petrohradem, Rostovem na Donu, s Tbilisi ). Kars je správní středisko stejnojmenné TR provincie ve Východní Anatolii, v 10.stol. bylo hlavním městem Arménského království, 1877 jej dobyli Rusové, 1921 jej Atatürk získal zpět.

A New Asia-to-Europe Railway Route Is Opening Up  - Baku-Tbilisi-Kars /

https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-10-30/azerbaijan-to-open-railway-planned-as-new-europe-china-corridor?cmpid=socialflow-twitter-business&utm_content=business&utm_campaign=socialflow-organic&utm_source=twitter&utm_medium=social

10.11.17 dorazil do sídla NATO v Bruselu ázerbájdžánský ministr obrany gen. Zakir Hassanov, jenž zde přesvědčoval o užitečnosti železnice BTK  pro “ mezinárodní mise k udržení míru v Afghánistánu “ – EU železnici BTK již pochválila, zatímco Putin v ní vidí ošklivý remake plynovodu BTC z roku 06, spojující Baku a Tbilisi s TR, který  z trasy ostentativně vynechal ruské území, a který Kreml jako gigantickou provokaci a urážku Gazpromu ještě nestrávil.

Čína otevření této železnice oslavovala jako “ nejkratší cestu z Evropy do Asie “, taktéž Ilham Aliev se svým TR přítelem Erdoganem, a nadšený byl i gruzínský premiér Kvirikašvili.

O 2 dny později po jejím slavnostním otevření,  se v Teheránu 1.11.17 setkali Putin, íránský a ázerbájdžánský prezident, a mj. prohlásili, že urychlí výstavbu vlastní železniční a silniční infrastruktury/ Projekt koridoru Sever-Jih /Transkaspický projekt , která tyto tři země propojí podél Kaspického moře, aby se mohly napojit na čínský projekt nové Hedvábné stezky.

“Zajímavé” o to více, že Írán a Čína chtějí realizovat další gigantické projekty, a to bez Ruska, zejména železnici a dálnici, která spojí Asii s Evropou přes Turkmenistán, Írán, Arménii a Gruzii /TIAG.

Putin sice Transkaspický projekt  Pekingu a Teheránu odkýval, ale nezaručil jim, jak kvalitní infrastrukturu vybuduje a  jak přemůže tradiční ruskou nevraživost vůči zemím “ svého blízkého zahraničí “/ ??????? ?????????, termín označující země SNS a Pobaltí/ bývalé svazové republiky, který  od 1/94 “zlegalizoval “ bývalý Jelcinův ministr zahraničí Andrej Kozyrev, jenž postsovětské státy zcela veřejně označil za “ oblast životně důležitých zájmů Ruska “.

Potřebuje Dagestán vybudovat dopravní tepnu do Gruzie ? ( Ruská armáda ano, proto se Gruzie takovýchto projektů přes hlavní hřbet Kavkazu bojí, a veškerá jednání s Dagestánem o transkavkazské silniční magistrále utichla po ruské agresi vůči Ukrajině v roce 014, ale dle Machačkaly se projektu nedostalo schválení ani v Kremlu, který s Gruzií neudržuje diplomatické styky, zatím se místní obyvatelé musí přes hlavní hřbet Kavkazu spokojit s "cyklistickou" stezkou, taktéž ruská armáda  ) /????? ?? ????????? ?????? ? ??????? http://www.kavkazr.com/a/nuzhna-li-dagestanu-doroga-v-gruzyu/28231455.html (1/017)

Také pokud jde o projekt TIAG, který ruské území obchází, má Putin velké výhrady, ale není se čemu divit, že Peking a Teherán usilují o diverzfikaci své Hedvábné stezky, a nechtějí se spoléhat na nepředvídatelné Rusko.

Proto se domluvily, že Putinovi za souhlas s projektem TIAG nabídnou “ úlitbuˇ” – transkaspickou odbočku.

I tato úlitba má podstatný háček – pobřežní státy se neshodnou na právním statusu Kaspického moře, zda je mořem nebo jen jezerem, a tím ani na delimitaci vzájemných hranic, a tudíž není ani možná těžba z offshorových ložisek.

Turkmenistán, Kazachstán, a Ázerbájdžán tvrdí, že je to moře, Írán tvrdí, že je to jen jezero, a Kreml to nemá ujasněné ani ve vlastní hlavě – ruské zamini tvrdí, že je to jezero, ruské ministerstvo energetiky tvrdí, že je to moře.

Další velkou překážkou čínským plánům na ovládnutí jihokavkazské oblasti jsou zdejší “ zmrazené konflikty “, které vyvolal Kreml a pro svoji potřebu je udržuje v doutnajícím stavu  - ženevská jednání o Kremlem okupovaných gruzínských provincií Kreml blokuje, naposledy se zúčastněným účastníkům arogantně vysmál  na  již 41. schůzce z 10.10.17, v jejímž rámci tak jednání opět k ničemu nevedla.

Mírová jednání Kreml blokuje i v konfliktu Náhorního Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Kreml, stejně jako v Abcházii , usiluje ve svých zmrazených konfliktech o pozici  “ zprostředkovatele/mediátora” , prostřednictvím které vnutí stranám svoji představu  “urovnání “  ( takto Kreml svým zprostředkovatelstvím donutil Arménii v roce 013 ke vstupu do Eurasijské unie ) , aby se znepřátelené strany nedomluvily samy, např. v Ženevě.

Stejnou taktiku uplatňuje Kreml v Sýrii.

Putin tak bude usilovat o rozšíření Koridoru Sever - Jih ( donucením ke vstupu do Eurasijské unie Gruzie a Ázerbájdžánu, nejlépe z kremelského hlediska i Íránu a Pekingu  ) na úkor Koridoru Východ –Západ, bude-li na to mít sílu.