Sarkozy ve službách mezinárodních teroristů - pluk. Kaddáfího a podpluk. KGB Putina

Otevřením hranic pro mezinárodní obchod, založeném na rychlosti a anonymitě, se pod dohledem mj. WTO, MMF, Světové banky, a GAFI otevřely i hranice pro mezinárodní praní špinavých peněz státy samotnými z obchodu z jaderné

proliferace, z obchodu se zbraněmi, s drogami, s lidskými orgány, z prostituce, vydírání, z daňových úniků, z pirátství a z terorismu ...

Objem zisků, který předčí objem výnosů automobilového či ropného průmyslu, a vlévá do legálního systému oceán peněz, zaručuje, že ilegální obchody jsou justicí neuchopitelné. Tato kriminální činnost není okrajová, naopak, je tepajícím srdcem mezinárodního obchodu ( viz Illicit – How Smugglers, Traffickers and Copycats are Hijacking the Global Economy + i nedávné vyjádření v tomto smyslu OSN  ) ...

Ke zrušení funkce vyšetřovacích soudců Sarkozym v 1/09 prominentní soudce Van Ruymbeke ( mj. aféra lucemburské banky Clearstream, jež začala v roce 01, rok po nástupu Putina, kmotrem banky byl Marc Rich, mnoholetý spolupracovník CIA i KGB, viz mé články „AngolaGate“, kdy Kreml začal prát špinavé peníze za pomoci svých prostředníků na Západě, ruských oligarchů a místních agentů KGB/GRU, ve velkém ) poznamenal, že „ mezinárodní finanční korupce k blahu politických kruhů, které mediálně velebí Úmluvu OECD o boji proti korupci, zkvétá, protože v ní platí omerta pod názvem „státní tajemství“ – před razítkem „top secret“ musí kapitulovat každý vyšetřovací soudce , ale ani to Sarkozymu nestačilo „ ...

Aféra Clearstream z let 01-03 / praní špinavých peněz tajných služeb pokračovala aférou Clearstream II z let 03-011, kdy se skupina politiků v čele se Chirakem a Villepinem  pokusila manipulovat s justicí, aby byl do úplatků kolem prodeje fregat Tchajwanu zapleten „nevinný „ Sarkozy, kterého se chtěla zbavit, ale netušila, že s nimi ve skutečnosti manipuluje Sarkozy, jenž usiloval o mediální image „ pošpiněné oběti „ .

Kauza byla připravena na podzim 03, kdy byl Chirak na politickém vrcholu a v koalici s Putinovým zaměstnancem Schroederem a Putinem proti US intervenci v Iráku ( Putina sice vyznamenal stužkou Čestné legie, ale pro Putina byl Chirak tvrdým oříškem, proto chtěl Putin ve funkci prezidenta vůči Chirakovi odbojného Sarkozyho, kterého si Chirak za svého nástupce nevybral, vybral si Alaina Juppé ).

Chirakův třetí mandát byl pravděpodobný, z čehož byl Sarkozy v depresi, proto přihrál Villepinovi agenta Imada Lahouda „Mahdi“ (19.7.04 v přítomnosti gen. Rondota , jenž trval na tom, že jsou seznamy klientů Clearstream podvrhem, Villepin pronesl : “ AtˇMahdi na tom přestane pracovat „ – "na čem" soudu nevysvětlil ) ...

Aféra Clearstream se sice odehrávala s kulisami konkurenčních bojů ve francouzském zbrojařském průmyslu, ale její páteří, přinejmenším, jak její iniciátoři chtěli, aby to vypadalo, byla politická rivalita mezi Chirakem/ Dominique de Villepin na jedné straně, a Sarkozym na straně druhé  - Chirak a Villepin si nepřáli vidět Sarkozyho v prezidentském křesle ( proto se Clearstream II přezdívá Markovič II, viz mé články AngolaGate ).

Clearstream II byla jen kamufláží, aby se odvedla pozornost od kauzy prodeje fregat na Tchajwan, ve které se nejprve „někam“ zakutálelo 500 miliónů dolarů, a poté následovaly popravy jednoho svědka za druhým „ ...

Záhadná úmrtí francouzských průmyslníků s kontakty na rusko-francouzsko-izraelského občana Arkadije Gajdamaka (viz mé články AngolaGate I-IV ) :

13.12.04 L ´Express uveřejnil článek „Pozadí státní aféry“ , v němž se táže, kdo je onen anonym, jenž soudci Van Ruymbeke již několik měsíců posílá dopisy, v nichž tvrdí, že proslulý šéf firmy Matra-Hachette ing. Jean-Luc Lagardere, majitel nejprominentnějších francouzských stájí, jenž zemřel 14.3.03, byl zavražděn mezinárodní mafiánskou skupinou s finančním uzlem v lucemburské bance Clearstream, třebaže lékařská zpráva uvádí „přirozenou“ smrt ( akutní encefalomyelitida/zánět mozku ) ...

27.2.03 75letý agilní Jean-Luc Lagardere na pařížské Klinice sportu prodělal banální operaci kyčlí, která se zdařila, 7.3. Lagardere poobědval s rodinou a se sousedem Emanuelem Ungaro a jeho manželkou, přítomna byla i manželka Villepina. Druhý den ráno byl nalezen v kómatu na zemi ve své ložnici ( zvonek v ložnici jej spojoval přímo s policejním ředitelstvím) ...  Z kómatu se již neprobral, zemřel 14.3.03.

Na žádost manželky se konaly dvě pitvy, závěrem bylo, že se pravděpodobně nakazil při předoperační autotransfúzi krve , rodina se s tím spokojila, ale bývalý viceprezident EADS Gergorin nikoliv - Gergorin tvrdil, že šéfa Matra-Hachette zavraždila ruská mafie, která jeho krev intoxikovala stafylokokem, oblíbenou metodou KGB ...

Záhadný anonym na podporu Gergorinova tvrzení uvedl, že 17.10.03 oligarcha Michail Chodorkovskij ( banku Menatep mu svěřil izraelsko-francouzský občan ruského původu Gajdamak, viz mé články AngolaGate I-IV ) převedl 1.15 mld dolarů na účet bývalého šéfa Thomson Alaina Gomeze (viz  můj článek Jak firma Thomson škodila firmě Matra - Andrea Kostlánová - iDNES.cz ), jenž z této sumy přes bogotskou banku CitiTrust převedl 250 miliónů euro na dva účty viceprezidenta společnosti Airbus Philippe Delmas v bostonské bance a v bance na Kajmanských ostrovech.  O 8 dní později 25.10.03 byl Chodorkovskij zatčen na letišti v Novosibirsku  Putinem ( Šéf Thomson Gomez byl obviněn, že chtěl zničit konkurenční firmu Lagardere, nakonec byl obvinění zproštěn ).

Sarkozy byl o vyšetřování své osoby v 7/04 informován, a proto, aby DST mohl v tomto vyšetřování kontrolovat, začal usilovat o návrat do funkce ministra vnitra, ze které odešel v 3/04.

Když se do funkce v 6/05 ve vládě Dominika de Villepina  vrátil, první, co udělal, bylo, že si na stůl nechal přinést vyšetřovací zprávu DST o sobě, čímž uvedl do delikátního postavení šéfa DST Floriana Bouqueta.

Sarkozy coby ministr vnitra II si ještě více zdokonalil kvalitní sítˇ informátorů ze stávajících a bývalých policistů, soudců, podnikatelů, zprostředkovatelů, diplomatů a novinářů, kteří špinili jeho odpůrce. Tuto sítˇ, či spíše Sarkozyho Organizaci, kterou Sarkozy založil, když na vnitro nastoupil poprvé v roce 02 ( rok po Putinově nástupu k moci ) rozkryl vyšetřující soudce Serge Tournaire.

V 7/05 gen. Rondot zaslal vyšetřovacímu soudci dopis, v němž informoval, že se Lahoud v roce 04 sešel se Sarkozym . V 1/06 Sarkozy, očištěn definitivně soudcem, podal na bývalého premiéra Villepina žalobu, že se jej snažil křivě obvinit na základě padělaných finančních dokumentů ...

V 5/06 deník Le Monde kauzu explodoval na veřejnost, když v době, kdy soudci van Ruymbeke ještě zbývalo vyšetřit, kdo seznamy majitelů účtů u Clearstream Bank zfalšoval, zveřejnil soudní výpovědˇ gen. Rondota, jenž za falzifikátora označil profesora matematiky a francouzsko-libanonského obchodníka Imada Lahouda, což zopakoval i ve svém jediném rozhovoru pro média v týdeníku Le journal du dimanche v 5/06 s tím, že mu Lahoud osobně předvedl, jak se do systému banky Clearstream naboural ( což Lahoud popřel, nicméně výpovědˇ gen. Rondota potvrzuje předchozí prohlášení Lahouda pro tisk, že „ generálovi ukazoval triky banky Clearstream“ ) ...

Lahoud prohlásil, že stejně tak se do PC systému banky mohli nabourat hackeři z DGSE. 4 dny před zabavením Lahoudova PC byla většina informací z jeho HD vymazána, k čemuž Lahoud uvedl, že se do jeho PC mohl kdokoliv nabourat a vymazat mu HD na dálku „ ...

Zatímco gen. Rondot přes svého advokáta sdělil, že s vyšetřujícími soudci ani s médii již nebude mluvit, Gergorin  po článku v Le Monde 10.5.06 odstoupil ze své funkce v EADS, a 18.5.06 přiznal v rozhovoru pro média svoje tajné setkání se soudcem van Ruymbeke, a to, že mu poslal první dva dopisy ...

Francouzský investigativní novinář Airy Routier*1945, šéfredaktor týdeníku Le Nouvel Observateur, ve své knize z roku 06 Le complot de paranos tvrdí, že pár dní před svým prvním výslechem Gergorin odjel do LON, kde se setkal s UK miliardářem iráckého původu Nadhmi Auchi, významným obchodníkem se zbraněmi, jenž jako baasista uprchl do LON z Iráku počátkem 80.let, pral špinavé peníze nejen pro ruské tajné služby v Lucembursku, kde je bankovní tajemství státním tajemstvím, a spolu s Markem Rich byl jedním z „kmotrů“ lucemburské banky Clearstream, viz mj. novinář Denis Robert a jeho knihy Révélations /Odhalení  + La Boîte noire/Černá skříňka  ...

30.5.06 Le Monde přinesl článek s nadpisem „Výmysly Imada Lahouda“, jenž byl 7.6. 06 vzat „pro pomluvu a falšování listin“ do vazby, zatímco proti Gergorinovi bylo trestní stíhání zahájeno pod policejním dohledem na svobodě.

K „oběti pomluvy“ Sarkozymu gen. Rondot ( stejně jako novináři Stephane Denis z Le Figaro + EricDecouty z Marianne) poznamenal , že „ Sarkozy se v úloze oběti cítil až moc dobře „ ...

Policejní vyšetřovatel se Lahouda na jeho setkání se Sarkozym zeptal v 6/06 jen jednou ( soudce mu tuto otázku nikdy nepoložil), Lahoud toto setkání opět popřel , načež se v médiích objevila poznámka gen. Rondota ze 9/04 z jeho poznámkového bloku : „ Kontakty Lahoud - Sarko popřeny Sarkozym, že by byl Manipulátorem Sarkozy? „

List Libération ze 4.11.06 uveřejnil článek s nadpisem „ Imad Lahoud a jeho dobré vztahy se Sarkozym“, mj. že spojení „Madhi - Sarko“ mezi údajným manipulátorem a jeho údajnou obětí  z policejních spisů zmizelo, zatímco v soudních spisech zmínka o jejich setkání nikdy nebyla ...

Po zveřejnění této ručně psané poznámky gen. Rondota Lahoud na doporučení svého advokáta Oliviera Pardo v 11/06 přiznal dvě setkání se Sarkozym v souvislosti se seznamem z roku 04, což opětovný ministr vnitra Sarkozy dementoval s tím, že „ Lahoud nepatří do okruhu těch, se kterými komunikuje „ ( Le Figaro z 29.11.06 : Imad Lahoud tvrdí, že se v roce 04 2x sešel se Sarkozym, 14.9.04 v Bercy + v 12/04 v NS – Sarkozyho údajně informoval o tom, jakou roli sehrál Chirak a Villepin v zaslání zfalšovaného seznamu bankovních klientů soudci van Ruymbeke, a že byl přesvědčen, že hlavní roli v předání seznamu soudci měl Gergorin ).

Stopu Sarkozy-Lahoud uvádí i kniha z 11/06 novináře Erka Decouty z listu Le Figaro s názvem Francouzské fiasko, tajná historie finanční osy ...

U soudu v 9/09 Lahoud při křížovém výslechu ze strany Sarkozyho advokáta přiznal, že se s Villepinem zná dobře – přes jeho švagrovou Delphine, která je jeho sousedkou ...

„V roce 05 mě tato kauza již přerostla přes hlavu, chtěl jsem jít za vyšetřujícím soudcem, ale Gergorin mne odradil, a místo toho mne zprostředkoval schůzku s Villepinem v domě jeho švagrové . Villepin mně řekl, atˇse ničeho nebojím, že všechno dělám pro Francii“ , prohlásil Lahoud ( na otázku, zda zná Lahouda, Villepin odpověděl :“ Nikdy jsem ho neviděl.“ ( gen. Rondot však vyšetřovacímu soudci uvedl, že „ Villepin jej v 2/04, kdy byl Lahoud vzat finanční policií do vazby, požádal, aby Lahouda dostal ven“ ) ...

V protiútoku advokáti Villepina prohlásili, že se Lahoud v letech 04-05 přinejmenším 14x setkal s Francois Pérol, s bývalým zástupcem šéfa Chirakovy kanceláře v Elysejském paláci, což Pérol nepopřel, ani to, že mu zprostředkoval schůzku se Sarkozym, jenž, stejně jako Villepin, na otázku soudce, zda zná Lahouda, prohlásil, že jej v životě neviděl ...

Eric Decouty se ve své knize pozastavuje jednak nad opožděným podáním žaloby pro pomluvu ze strany Sarkozyho ( až v 1/06, kdy byla jeho kauza soudcem definitivně uzavřena, a byl prohlášen za nevinného), jenž si sám teatrálně přiřkl roli hlavní oběti spiknutí, o kterém do nejmenších podrobností věděl od samého počátku od 7/04, a jednak nad tím, že v 1/06 v době, kdy oba vyšetřovací soudci Huy a Pons byli na dovolené, prokurátor Jean-Claude Marin prohlásil, že Villepin bude na procesu vystupovat jen jako svědek, nikoliv jako obžalovaný, jenž proti Sarkozymu zorganizoval spiknutí, třebaže Sarkozyho žaloba směřovala proti Villepinovi, a gen.Rondot, jenž vyšetřování vedl na žádost Villepina, bude vystupovat jako podpůrný svědek, na což někteří novináři posměšně reagovali, že „ s takovýmto prokurátorem Villepin nepotřebuje ani advokáta „ ...

Když se veřejnost začala o kauzu Clearstream zajímat, byla kauza prodeje fregat na Tchajwan (35 tun soudních spisů) spěšně přiřazena ke kauze Clearstream II, aby se v ní utopila ( Le Figaro z 5.5.06) ...

11.5.06 Le Monde zveřejnil další osobní poznámky gen. Rondota, které byly soudně zabaveny v jeho domě ( dodnes jsou klasifikované jako státní tajemství ) ... Téhož dne na žádost gen. Rondota bylo zahájeno vyšetřování pro únik informací z vyšetřovacích spisů ( Sarkozy byl ministrem vnitra ), a gen. Rondot přestal komunikovat s vyšetřovacími orgány, dokud si neudělají jasno ve vynášení informací, prohlásil jeho právník Eric Morain.

V 6/06 Villepin zažaloval pro pomluvu několik novinářů, kteří zdokumentovali jeho zasahování do kauzy, zejména Denise Roberta za dokument „Clearstream – vyšetřování“ (Robert proces vyhrál), dále Jean-Marie Pontaut a Gilles Gaetnera pro „Vyřizování účtů v Elysejském paláci“, a Airy Routiera za „Komplot kmotrů“ ...

V 5/07 byl Sarkozy zvolen prezidentem, jeho prvním prezidentským počinem bylo, že prezidentu Sarkozymu zvýšil měsíční plat ze 101.000 euro na 240.000 euro, a srovnal tak, podle jeho tvrzení, plat francouzského prezidenta s platem ostatních evropských prezidentů, navíc ještě pobírá nejen celoživotní „starostenskou“ rentu za bývalé starostování, ale i „rychtářskou“ rentu za bývalé členství v městské radě ...

4.7.07 soud zabavil počítač gen. Rondota, a našel v něm onu vymazanou zprávu, kterou již před dvěma lety zveřejnila webová stránka France Info, a další vymazané zprávy z Operace Odliv, ze kterých bylo zřejmé, že také generál měl přístup do spisů vyšetřovacího soudce, u kterých byla poznámka „Jediný exemplář“ , tj. byly jen pro potřebu generála Rondota - přesto se jedna z nich dostala k novináři France Info, a další 4 si na jaře 04 pročítal Villepin se Chirakem.

Soud našel v PC Rondota také záznam o tom, že Villepin na žádost Chiraka nařídil Gergorinovi „potopit“ Sarkozyho ( Rondotova poznámka z 2.9.04 : „ Navzdory tomu, že jsem zopakoval, že jsou seznamy podvrhem, Villepin naléhá , že ohledně Sarkozyho je stejně něco v nepořádku „ ), což gen. Rondot zopakoval před soudem 11.6.07.

Další ručně psaná poznámky z roku 04 zněly :“ Fixace na konflikt Chirak-Sarko, jakou roli hrají Američané ?„, „Villepin zpochybnil Sarkozyho cestu do Číny, finanční zájmy ?“ „ Spojení Sarkozy-Dassault ?“.

V rodině Sergeho Dassaulta v té době již působil Putin, viz mé články „AngolaGate o Gajdamakovi, 11.9.08 byl Serge Dassault, mj. výrobce střel Rafale, v Kremlu na setkání s Putinem, viz Le Parisien ze 27.9.08.

Od zabrání Krymu na závěr zimních olympijských her v subtropické Soči v 2/014 Kreml využívá k plíživému ovládnutí jiných zemí nejen ruské oligarchy, ale i své motorkářské gangy, viz Putinovu údernou jednotku Noční vlky, která si pod záštitou ruské ambasády vytvořila v 7/018 pobočku na Slovensku, která nemovitost ( pozemek bývalého JZD, dnes asi pozemek KGB či GRU ), izolovala od ostatního slovenského území vysokými zdmi a ostnatým drátem – třebaže i laici vědí, že slovenské hnízdo Putinových Nočních vlků ohrožuje nejen nezávislost Slovenska, ale i sousedních států, slovenské úřady se nezmohly na odpor, jen prez. Kiska vyzval demokraty k převzetí moci.

Když úřady nekonaly, konali slovenští občané a vypustili nad objekt své drony, které zjistily, že zde Putinův motorkářský gang nejen ve střelbě zdokonaluje Putinovy Slovenské brance, motorkáři zde údajně mají i těžkou vojenskou techniku.

27.7.07 byl Villepin obviněn ze spoluúčasti na veřejném pomlouvání a špinění Sarkozyho a ze zneužití důvěry, a bylo mu zakázáno mluvit s dalšími obviněnými, včetně se Chirakem ... V PC Rondota, který mu byl zabaven, byly nalezeny vymazané záznamy kompromitující Villepina, gen. Rondot potvrdil, že je na žádost Villepina vymazala jeho asistentka a neteř Stéphane Queroy, která to u soudu potvrdila.

10.12.07 francouzská ministryně vnitra Michele Alliot-Marie uvítala na ranveji v Orly mezinárodního teroristu Kaddáfího, jenž byl u moci od převratu, který za pomoci ruských instruktorů provedl v roce 69, ve stejném roce jako Saddám Husajn. Do PAR na oficiální návštěvu  tento samozvaný král všech afrických králů, a zejména libyjské socialistické džamahírije,  přijel po 34 letech s celým svým dvorem ( 200 lidí) , včetně s dívčím praporem amazonek, které mu dělají bodyguardy, a svůj luxusní beduínský stan si nechal postavit dva kroky od Elysejského paláce ( pod beduínským pláštěm měl luxusní oblek, luxusnější než Sarkozy, s frajerským šátkem kolem krku ).

Kaddáfí si vychutnával historický návrat na mezinárodní politickou scénu, kterou mu dopřál Sarkozy ( jako servilní Trump Putinovi ), jenž Kaddáfímu plnil všechny jeho barokní rozmary.

Otrokář Kaddáfí přiletěl do PAR v den výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv OSN, Sarkozy předvedl cynismus hodný Putina, a před novináři tvrdil, že otázku lidských práv samozřejmě vznesl, což Kaddáfí před novináři sarkasticky popřel, co na tom, hlavně Kaddáfímu neodporovat.

Kaddáfímu se postavil jediný ministr v tehdejší vládě Francois Fillona, a to Rama Yade, ministryně pro lidská práva senegalského původu, která veřejně prohlásila, že „ pluk. Kaddáfí musí pochopit, že naše země není rohožka, o kterou si kdejaký terorista bude otírat své špinavé, krví zbrocené nohy „ – byla okamžitě z funkce odvolána .

Poslanec UMP Patrick Ollier, tehdejší předseda parlamentní skupiny Francie-Libye, se rozčiloval, že urážky Kaddáfího narušují mnohaletou snahu získat Kaddáfího na Sarkozyho stranu, tedˇjen zbývá sklidit ovoce – v organizované korupčnické bandě.

Kaddáfí podepsal v PAR kontrakty v hodnotě 10 mld euro - koupil mj. 21 Airbusů, zavázal se koupit 14 střel Rafale, a podepsal smlouvu o spolupráci v jaderné energetice.

Sarkozy katastrofálně pro EU zasáhl do Putinovy agrese vůči Gruzii v 8/08, kdy přijal ruský diktát výměnou za francouzskou účast na rusko-německém projektu NorthStream, a v 6/011 s Putinem podepsal vlastizrádný kontrakt na dodání útočných a velitelských lodí Mistral, viz mé články,  Gruzie, byla delegace EU 8.9.08 v Kremlu příčetná - Andrea Kostlánová + Sarkozy a jeho ruský úlet (Mistral) - Blog iDNES.cz - Andrea Kostlánová.

( Putinova úskočnost : Saakašvili  v 6/08 prohlásil, že Putin o JO nejeví zájem. „ Putin cynicky naznačil, že má zájem o Abcházii, ale že o bezvýznamnou JO zájem nemá, ani o bezvýznamnou Gruzii „ ... Aby všichni získali dojem, že zaútočí v Abcházii, Putin vyslal přes mezinárodní protesty ruské vojáky opravovat železniční koleje do Abcházie – zaútočil však v JO, Gruzie 08, „ prodaná “ Západem za nedodávání ... - Andrea Kostlánová ).

V rámci obchodu s Putinem ze 8/08 Sarkozy předal v 1/010 ruskou katedrálu v Nice Putinově KGB/FSB, která si z ní udělala svoji rezidenturu, viz Katedrála v Nice ve Francii soud přiřkl Rusku - Aktuálně.cz, a povolil Putinovi vybudovat vedle Eiffelovy věže Putinovu pravoslavnou katedrálu, otevřenou v 10/016, třebaže jasným cílem Putinových FSB katedrál v zahraničí je destabilizovat EU, nabírat FSB spolupracovníky, a kontrolovat místní ruskou komunitu.

Lze se jen obávat, že v Sarkozyho zradě západního světa dnes pokračuje Trump, jenž západní spojence vyměnil za spojenectví s Putinem ( kompromat na Trumpa, viz Ivana Trumpová, a podivná anabáze jejího putování do emigrace ).

Kromě Lahouda byl z falšování seznamu podezřelý i přítel Chiraka, šéf policejního zpravodajství RG, Yves Bertrand /92-04/, jehož PC byl v 1/08 za kralování Sarkozyho soudně zabaven.

26.3.08 týdeník Le canard enchainé zveřejnil poznámku z osobního diáře Yvese Bertranda, že se na podzim 04 + 28.2.05 setkal se Sarkozym a Claude Guéantem kteří mu vyčetli, že je jedním z těch, kdo je prošetřuje , což Sarkozy vyčetl i Philippe Massonimu, a dalším z okolí Chiraka ...

Pro časopis Le Point z 26.11.08 Lahoud tvrdil, že „ byl v kanceláři Bertranda za přítomnosti třetí osoby, kterou nemůže jmenovat, když Bertrand na seznam falešných majitelů účtů připojil jméno Sarkozyho“ , zatímco Bertrand tvrdil, že Lahouda nikdy v životě neviděl, a chtěl podat na Lahouda a časopis Le Point žalobu pro pomluvu, ale nepodal.

Sarkozyho žaloba na Villepina bylo jediné, na co se soud v kauze Clearstream zaměřil, jinými slovy po Sarkozyho žalobě proces Clearstream, k jehož spisům byly nepochopitelně připojeny i spisy z prodeje fregat na Tchajwan, kauza Elf + kauza EADS, úspěšně zakryl všechny tyto aféry ....

Sarkozy ještě před procesem v 1/09 zrušil funkce vyšetřovacích soudců, kteří politické skandály odhalovali ...

21.9.09 začal zástěrkový proces a právní bitva mezi bývalým premiérem Villepinem a prezidentem Sarkozym.

Villepin při svém příjezdu k soudu ( léto strávil na Martiniku s US tiskovým magnátem Barry Miller a s módní návrhářkou Diane von Furstenberg,  přátelil se i s Emanuelem Ungaro), obklopen manželkou a svými třemi blondˇ atými dětmi, prohlásil, že „ sedí na lavici obžalovaných z iniciativy prezidenta Sarkozyho, a že bude zproštěn viny jako nevinná lilie “ ...

29.9.09 Villepin před soudem prohlásil, že „seznamy s falešnými majiteli účtů nejenže neviděl, ale neměl o nich ani tušení“, což týž den popřel bývalý člen vedení DGSE Gilbert Flam s tím, že o nich nejen věděl, ale také trval na tom, že jsou pravé „ ...

Sarkozy marně doufal, že odsouzení Villepina dostane jako dárek ke svým 55. narozeninám, třebaže proti Villepinovi shodně vypovídali Gergorin + Rondot, jenž uvedl, že mu Villepin nařídil, aby pracoval diskrétně a tajně s ohledem na Chirakův zájem na vyšetřování - při konfrontaci Villepina s gen. Rondotem Villepin tvrdil, že šlo o omyl, že jej generál špatně pochopil - 28.1.010 byl v kauze Clearstream II vynesen rozsudek, Villepin byl zproštěn obžaloby, taktéž novinář Denis Robert.

Prokurátor se proti všem výrokům o vině/nevině odvolal ...

2.5.011 se Villepin  objevil před odvolacím soudem, který potvrdil soudní výrok první instance, takže Sarkozy podruhé prohrál.

Jediní, kdo dostali tresty za pomluvu a křivé obvinění založené na úmyslně lživých informacích, byli bývalý 2. viceprezident EADS Jean-Louis Gergorin ( 3 roky, z toho 15 měsíců nepodmíněně) a Imad Lahoud ( 3 roky, z toho 18 měsíců nepodmíněně) .

V roce 09 si Lahoud udělal učitelskou aprobaci pro matematiku, zatímco Gergorin pracuje pro Mezinárodní institut pro strategická studia /ISS ...

Třetím odsouzeným byl Florian Bourges za zneužití důvěry (jako auditor předal pravé seznamy banky Clearstream koncem roku 02 Denisu Robertovi poté, co po uveřejnění první knihy Denise Roberta z roku 01 proběhl v bance oficiální audit, Imadem zfalšované seznamy poznal na první pohled ) dostal 4 měsíce podmíněně.

O procesu Daniel Leconte natočil dokument Ples lhářů, viz můj článek  Jak Sarkozy překazil vyšetřování prodeje fregat - Andrea Kostlánová.

Kromě aféry Markovič ( do které byl zapleten i Alain Delon se svým srbským bodyguardem ), která měla zabránit zvolení Pompidoua,  se ve Francii odehrála i aféra Jacques Chaban-Delmas, kdy v roce 71 + 72 Le Canard enchainé uvedl, že premiér neodvedl státu žádné daně – aféra jej tak politicky oslabila, že 5.7.72 z funkce premiéra odešel.

Ve svých Pamětech Chaban-Delmas potvrdil, že za únikem informací byl ministr financí Valéry Giscard d ´Estaing, jenž poté proti Chaban-Delmasovi v roce 74 prezidentské volby vyhrál ...

Od Putinova napadení Gruzie v 8/08 Sarkozy s Putinem již ostentativně  spolupracoval, Sarkozyho Putin „oslovil“ v roce 08, když Paříži poskytl vrtulníky pro mezinárodní misi v Čadu (viz můj článek  Spolupráce Paříže s Putinem , Militaria, třebaže v uranovém Nigeru Putin + Washington sponzorují povstalce proti profrancouzské ústřední vládě), a svým příspěvkem k misi Atalante/boj proti pirátům před Somálskem, načež po této úsluze Bernard Kouchner prohlásil, že „bude prosazovat, aby byl Kreml přizván k diskusím NATO o vojenské strategii v Afghanistánu ( NATO i EU si pronajímají pro své mezinárodní mise obří ruské dopravní letouny Antonovy /An-124, a ruské vrtulníky Mi-8/Mi-17 ) ...

Sarkozy za francouzského předsednictví EU podepsal druhou mnichovskou dohodu v Kremlu 8.9.08 výměnou za francouzskou účast na rusko-německém projektu NorthStream, mj. nejenže se ruské jednotky nestáhly a neumožnily návrat gruzínských uprchlíků, ale navzdory závazku Medvěděva Kreml na věčné časy zablokoval monitorovací mise OSN a KBSE/OBSE ...

Již 8.10.08 v Evianu, a poté 14.11.08 v Nice, Sarkozy zašel nebezpečně daleko, když prohlásil, že „ souhlasí s ruským návrhem na svolání celoevropské bezpečnostní konference“ , na které by byl podepsán celoevropský bezpečnostní pakt, v němž by hlavní roli ochránce evropských kuřátek sehrálo Rusko.

Medvěděv  14.11.08 pro světový tisk prohlásil, že „Sarkozy nemá žádnou zásluhu na tom, že ruská vojska nedorazila až do Tbilisi ...“ .

Sarkozy podepsal prodej útočných velitelských a výsadkových lodí Mistral Putinovi, načež senátor John McCain zorganizoval petici 6 US republikánských senátorů, kterou 16.11.09 předal francouzskému velvyslanci ve Washingtonu.

V petici senátoři uváděli, že „ jestliže Paříž/PAR velitelské a výsadkové lodě třídy Mistral Kremlu prodá, a poruší tak pravidla chování EU ohledně vývozu zbraní, podepíše se pod kremelskou válečnickou zahraniční politiku a požadovali, aby v případě podpisu kontraktu Kongres odhlasoval rezoluci PAR odsuzující, protože „prodat útočné zbraně Kremlu si nesmí dovolit ani žádný spojenec NATO, natož jeho člen „   ¨

„ Leteckou nehodu“ z 10.4.010 ze Smolenska, která dekapitovala Polsko o prezidenta, věrného spojence Saakašviliho a Juščenka, a připravila polskou armádu o protiruské velení, Sarkozy využil k tomu, aby na zasedání „výmarského trojúhelníku“ , které se mělo konat v 6/010 v PAR , byl nečekaně pozván i Putin, když polsko-ruské vztahy za nových polských aktérů bizarně vzplály oboustrannou náklonností.

Formální polsko-ruské úsměvy byly nasazeny již 8.2.08, kdy do Kremlu na návštěvu bezzubého premiéra Zubkova dorazil polský premiér Donald Tusk, jako první premiér od roku 01, kdy do Kremlu přijel Lešek Miller.

Od roku 010 Kreml na Sarkozyho tlačil, aby podepsal prodej útočných lodí třídy Mistral Putinovi, Sarkozy kontrakt podepsal v 6/011.

Sarkozyho osobní vazby na Putina, jenž Jelcinovu éru označil za černou dekádu pro RF, vyústily v úzkou vojenskou spolupráci s Putinem, kterou ukončil až Hollande.

Putin v roce 06 prohlásil, že aby se mohl stát Pánem světa, musí se RF stát Pánem oceánů. V letech 010-011 si francouzská státní společnost DCNS nechala zcizit vojensky citlivé podklady k útočným ponorkám třídy Scorpene, vyvinutých ve spolupráci se Španělskem.

Aféru s krádeží prozradil 24.8.016 list The Australian v článku s názvem „ Dokáží Francouzi udržet tajemství ?, který na internetu zveřejnil pasáže ze 22.400 stran zmizelých dokumentů, mj. technické manuály, modely podmořských antén, sond, údaje o telekomunikačních a navigačních systémech, 500 stránek bylo věnováno popisu torpédového systému.

O novou třídu jaderných ponorek Barracuda měla velký zájem nejen Austrálie ( „ její kontrakt měl být „ obchodem století „ ) , ale i Kreml a Peking, státy, které stály za hackerskými útoky proti emailové korespondenci provázející tento kontrakt, jak nepřímo potvrdil australský premiér Malcolm Turnbull na australském TV kanálu 7, třebaže informace byly proti hackerským útokům chráněny zabezpečením nejvyššího stupně.

Ministr obranného průmyslu Christopher Pyne ujistil, že nic podstatného ukradeno nebylo, takže francouzsko-australský program výstavby nových ponorek není ohrožen, což list The Australian zpochybňuje: francouzské ponorky byly vybrány z důvodu, že jsou nejtišší, a jestliže nepřítel tajemství ponorek zná, Austrálie svoji partii již prohrála.

List The Australian zmínil i další obavu : „ Lodˇ je francouzská, ale elektronické vybavení bude americké, takže jestliže Washington usoudí, že by jeho nejmodernější technologie mohly být prozrazeny nepříteli, Austrálii je nedodá “ ( Francie je nicméně námořním partnerem US číslo jedna, zejména v Indickém oceánu ).

Již celé sovětské/SU hospodářství stálo na špionáži, viz Paměti Vladimíra Kručkova, posledního šéfa KGB, Jurij Andropov v 7/83 prohlásil : “ Prodáváme jen suroviny, žádné naše průmyslové odvětví není v zahraničí konkurenceschopné, proto je ekonomická špionáž pro SU klíčová ( viz mé články KGB a její přechod ke kapitalismu + Průmyslová špionáž aneb diplomacie krokodýlů - Andrea Kostlánová  +  Průmyslová špionáž II – Francie/EU stále bez ... - Andrea Kostlánová + Kreml, průmyslová špionáž a Sarkozy - Andrea Kostlánová - iDnes

Putinův kontrakt „Mistral“ zasadil ruskému zbrojařskému průmyslu těžký úder, některé zbrojařské podniky v letech 09-010 vznesly k federálním úřadům stížnost pro „ neregulérnosti“ při vyjednávání tohoto kontraktu, a obrátily se na Protimonopolní úřad s tím, že kontrakt porušuje zákon o státních zakázkách a pravidla o hospodářské soutěži, ale marně, v ruské Dumě jejich schopnost držet krok se světovými trendy napadl předseda obranného výboru Viktor Zavarzin, a ministr obrany Anatolij Serdjukov, jenž prováděl reformu armády a zbrojařského komplexu, který na adresu ruského vojensko-průmyslového komplexu v 10/010 prohlásil, že „ jelikož nám ruské zbrojní podniky nedokáží zaručit, že jejich výrobky budou přesně podle námi požadovaných parametrů, jsme připraveni zbrojní techniku dovážet ze zahraničí „ ...

V 8/010 přišlo nečekané intermezzo, když 20.8.010 ministr obrany Anatolij Serdjukov potvrdil informaci listu Kommersant z 19.8.010, že Kreml z ničeho nic vypsal tendr pro ruské i zahraniční firmy, což novináři považovali za trik, aby faktura za Mistral byla co nejnižší ( Putin oslovil španělské a nizozemské zbrojovky) ...

Ruská média psala, že vypsání tendru Putinovi doporučil Igor Sečin, Putinův místopředseda vlády, kterého po protestech managementu OSK z 7/010 Putin dosadil za šéfa OSK ...

Igor Sečin , bývalý agent vojenské GRU z Angoly a Mosambiku, odkud pramení jeho „přátelství „ s Viktorem Butem, jehož firmu „ s mraženými kuřaty“ mu pomohl vybudovat, byl v 8/010 Putinem jmenován hlavním vyjednavačem kontraktu Mistral, hlavním vyjednavačem Sarkozyho byl „ostřílený“ gen. Benoit Puga, od 9/08 šéf vojenského zpravodajství, od 2/010 šéf speciálního prezidentského vojenského genštábu ...

Od návštěvy Medvěděva v PAR v 3/010 se francouzsko-ruské vztahy znatelně zhoršily, Medvěděv přijel do PAR především definitivně stvrdit kontrakt na Mistral, k dohodě však nedošlo, protože Sarkozy stále odmítal převod vojenské technologie, a pro média potvrdil, že „ Mistral bude prodána jen jako „skořápka“ bez vojenského vybavení“ , v 6 /010 + 7/+ v 8/ 010 byly vzájemné vztahy v době ledové ...

Putin na předání plánů na stavbu lodí , a zejména na převodu komunikační technologie a technologie systémů velení a řízení podle norem NATO, trval ...

De facto převod vojenských technologií byl pro Kreml nejdůležitějším smluvním bodem, protože tento převod by skoncoval se zavedenou představou, že do Kremlu špičkové západní vojenské technologie převádět nelze.

Nečekané vyhlášení tendru mělo Paříž připravit o jistotu, že Kreml vyjednává výlučně jen s ní, což se i stalo. PAR po překvapivém tahu Putin/Sečin natolik znejistěla, že koncem srpna 010 vyslala generála Puga tajně do Kaliningradu , kde se setkal s novým a daleko tvrdším vyjednavačem Putina, ultranacionalistou Igorem Sečinem ...

Jednání byla obnovena, takže 1.10.010 do MOW opět dorazilo nerozlučné duo Kouchner/Morin, pod jejichž patronací se jednání vedla … Kontrakt byl stvrzen počátkem 12/010, kdy Elysejský palác ustoupil, a vyslal do Kremlu Francois Fillona, jenž zvěstoval pro Kreml radostnou zprávu, že „ převod vojenských technologií konec konců takovým problémem nebude „ ... Viz můj článek Sarkozy a jeho ruský úlet (Mistral) - Blog iDNES.cz - Andrea Kostlánová ) 

Při prodeji útočných plavidel Mistral byly poskytnuty tak velké provize (dle Putinova vyjednavače 20% z částky kontraktu ), že aféra s dodáním ponorek Pákistánu bledla závistí.

Soukromá diplomacie šéfa francouzského Total

20.10.014 se na moskevském letišti Vnukovo zřítilo soukromé letadlo s šéfem ropné firmy Total Christophem de Margerie, při „ nehodě“ zahynul ( 63) .

Do Moskvy/MOW přiletěl zcela sám bez asistenta i bodyguardů, francouzská posádka letadla zemřela s ním ( Total však původně informoval o 5 mrtvých, TASS o 4 mrtvých – 39leté ženě + třech mužích ) ...

Christopher de Margerie  údajně přiletěl na jednání šéfů velkého byznysu s ruskou vládou do Gorkého, a poté odjel do Medvědědovy soukromé vily u Moskvy/MOW. 

De Margerie nebyl prvním zavražděným šéfem významné francouzské firmy : 1986 byl ultralevicovou teroristickou organizací Action directe zavražděn šéf firmy Renault Georges Besse, při zřícení vrtulníku v roce 02 " umělecký pekař" Lionel Poilane, v roce 03 zemřel v podivném kómatu Jean-Luc Lagardere, a v 5/06 se bizarně při rybaření utopil Edouard Michelin (43).

Viz můj článek Rusko, záhadná smrt šéfa ropné firmy Total - Andrea Kostlánová

Christopher de Margerie byl v geopolitickém kontextu  klíčovým hráčem vztahů mezi Západem a RF, proto nelze přijmout banální vysvětlení jeho smrti, která vyvolává otázky, o kterých Kreml záměrně mlčí ( Putinova krvavá stopa vede nejen napříč RF ( mj. Dubrovka, Beslan + mj. Jak Putin likvidoval nejen média - Blog iDNES.cz - Andrea Kostlánová ), ale je stále krvavější i v zahraničí - Smolensk, Boeing MH17, Donbas, Sýrie ) ...

Řidič pluhu, 60letý Ukrajinec Vladimir Martyněnko, stál s pluhem na okraji dráhy, když dle kremelské verze do tohoto sněžného pluhu ve 23.58 v rychlosti 248km/hod vzlétající Dassault Falcon 50 špičkou levého křídla narazil, po střetu se dle Kremlu naklonil doprava, převrátil se, a spadl na zem - letadlo plné leteckého benzínu spadlo na zem, a začalo hořet - k výbuchu však podle oficiální Putinovy verze nedošlo, protože dle Putina totálně opilý řidič pluhu okamžitě přivolal hasiče.

Na palubě Falconu došlo k výbuchu, viz Réseau Voltaire, stejně jako na palubě PL vládního speciálu 10.4.10 nad Smolenskem, o výbuchu na palubě Falconu svědčí to, že byl doslova rozšrotován, úlomky letadla byly rozsety do vzdálenosti 200 m od letadla, motor 50 m od letadla, podvozek přes 100 m od letadla .

Také dle Huffington Post ze 23.10.014  spadlo letadlo po výbuchu, sněžný pluh byl úplně na jiné dráze, fotografie inkriminovaného zasněženého pluhu, který byl dle Putina příčinou havárie, nebyla nikdy poskytnuta, zato byl zatčen a obviněn Ukrajinec, pracující v RF, a tudíž na FSB zcela závislý, jenž nedokázal vysvětlit, co na ranveji s osamělým pluhem dělal ...

Řidič sněžného pluhu, jenž zabil „nejlepšího“ Putinova přítele, zraněn dle oficiální verze nebyl ( třebaže kremelská TV Russia Today při oznámení neštěstí uvedla, že „ spolu se 4 lidmi na palubě byl zabit i řidič pluhu „ ! , a zpráva Total uváděla 5 mrtvých) ...

Putinův mluvčí vyšetřovatelů ministerstva vnitra Putinova soukromého Výboru pro vyšetřování RF Vladimír Markin, agentuře TASS uvedl, že řidič byl opilý ( tvrdil, že nejen řidič), což řidič popřel, protože má nemocné srdce a alkohol nesmí pít.

Řidič pluhu uvedl, že francouzské letadlo v noci, kdy sněžilo ( jiní tvrdí, že vůbec nesněžilo) a viditelnost byla 350 m, údajně vůbec neviděl ani neslyšel, takže ani neví, jak vzlétávající letadlo do jeho pluhu mohlo narazit, a jak se vůbec na této ranweji on sám ocitl - nicméně na ni vjel na vteřinu přesně v okamžiku, kdy letadlo odstartovalo ...

Současně s ním byli zatčeni další 4 lidé - šéf správy letiště ing. Vladimír Ledenev, vedoucí letového provozu ( věž, která vydává povolení k odletu, musí přesně vědět, co se na vzletové dráze děje i s nulovou viditelností, o sněžném pluhu na dráze dle Markina příslušný řídící údajně věděl ), řídící letového provozu Alexandr Kruglov, a dispečerka stážistka Světlana Krivsunová, která se zde zacvičovala od 8/014 pod dohledem svého slavného nadřízeného Kruglova, jenž v roce 07 zabránil pádu letadla na letišti Vnukovo, žádný z nich dle francouzských médií neměl v krvi alkohol, přesto Markin a jeho kolega Ivan Sibul tvrdili, že byli všichni opilí ...

Na funkci musel rezignovat i šéf letiště gen. Andrej Djakov a jeho náměstek Sergej Solncev, protože Vyšetřovací výbor RF zjistil „ trestuhodnou nedbalost při plnění jejich povinností, a četná porušení bezpečnostních předpisů „. ...

Dle šéfa ruského Úřadu pro vyšetřování leteckých nehod civilních letadel Alexeje Morozova, jenž na tiskové konferenci přehrál videozáznam, dráha v době povolení k letu byla prázdná – o 10 vteřin později po vydání povolení ke startu, vjel zleva v místě křížení ranvejí na dráhu sněžný pluh.

Vyšetřování vedl další nechvalně proslulý mezivládní Letecký výbor/MAK ve spolupráci s Federálním úřadem civilního letectví/Rosaviacija, jehož šéf Alexandr Něradko, přítel Putina, se osobně ujal vyšetřování ( mluvčí Tatjána Morozovová )...

FSB a její CIA stopa

FSB poprvé v historii rozeslala na všechna ruská ministerstva kopii předběžné vyšetřovací zprávy s komentářem, že zpráva obsahuje informaci, která by mohla poškodit RF, načež tuto informaci vypustila do světa ...

FSB prý objevila „ nevysvětlitelné rozpory mezi záznamy černých skříněk ( záznamy se údajně zkoumaly až za přítomnosti francouzských vyšetřovatelů, jak sdělil zástupce šéfa ruského MAK Sergej Zajko ), a záznamy letištní věže, prokazující, že francouzské letadlo bylo tajně naváděno do směru sněžného pluhu, který se pohyboval na jiné dráze (!)  ...

V komentáři FSB pro ministerstva se tvrdilo, že „ motivem činu jistého státního aktéra ( FSB eufemismus pro CIA) bylo to, že poté, co US 30.6.014 vyměřily francouzské bance BNP Paribas rekordní pokutu ve výši téměř 9 mld dolarů za porušování US sankcí vůči Íránu, Kubě a Súdánu ( dle Putina za dodávky zbraní do RF), k čemuž se banka přiznala, ale vyměření trestu bylo bezprecedentním činem, Christophe de Margerie 5.7.014 prohlásil, že nevidí důvod, proč by petrodolar nemohl být nahrazen eurem či petrorublem ( již po vyměření pokuty šéf francouzské Ústřední banky prohlásil, že Paříž zvažuje ustoupit od dolaru jako hlavní rezervní měny ).

20.10.014 šéf Total přiletěl uzavřít s „Medvěděvem“/se soukromou ruskou sankcionovanou firmou Novatek (2.největší v RF, vlastní ji Putinova klika ) dohodu o prodeji ruské ropy a zkapalněného plynu Totalu  - obě firmy měly připravit k těžbě ruské arktické ložisko Jamal ( 600 km uvnitř Arktidy Kreml, nikoliv globální oteplování, devastuje přírodu, stejně jako US a CAN, která navíc brutálním způsobem vybíjí na svém pobřeží tulení mládˇata ), kde má být terminál na zkapalněný plyn ...  

Účast firmy Total za Sarkozyho prezidentování ve stejné době, kdy Sarkozy schválil stavbu FSB katedrály v PAR a prodej útočných lodí Mistral Putinovi, posvětil „ premiér“ Putin.

Je možné, že šéf Total Putinovi vzhledem k sankcím odmítl poskytnout na projekt Jamal LNG půjčku poté, co další peníze sankcionovanému Kremlu nemohly půjčit západní banky, nebo nesouhlasil se vstupem do projektu čínské CNPC , tak jako tak do roka a do dne po smrti šéfa Total čínská CNPC získala v projektu Jamal LNG 20% akcií, stejně jako má Total, a to odprodejem akcií Novateku v 3/O16. Čínský kapitál tak zachránil Putinův projekt Jamal LNG před osudem SouthStream ( Putin projekt zrušil 1.12.14 při návštěvě Erdogana v Ankaře).

Vtipy ve Francii ukazují na Kreml coby pachatele, např. “ Nástupce firmy Total bude muset Kremlu dodat francouzské útočné lodě Mistral „ ....

Po „nehodě“ Medvěděv plakal a volal : „Budeš nám chybět „ , Putin jako kdysi na pohřbu Sobčaka lkal, že ztratil „ opravdového „ přítele „ , ale pozor - de Margerie byl sice halasným zastáncem zrušení protiruských sankcí ( stejně jako protiíránských) , na kterých Kremlu nejvíce vadí, že kremelská parta nemůže ke svým penězům v EU bankách, ale dle kopie jeho projevu na setkání ruské vlády se zahraničními investory v Gorkém, kterou obdržela agentura Interfax, šéf Totalu Kreml nevybíravě vyzval k rozumnějšímu přístupu ke Kyjevu, k nápravě jeho protiukrajinské politiky, a varoval Putina, aby na Ukrajině nespáchal osudnou chybu pro ruský byznys ...

Putinova francouzská „ chobotnice „

Podpluk. KGB Putin má ve své francouzské síti esa, na které se může spolehnout, novými šéfy Total se stali dva manažéři Thierry Desmarest + Patrick Pouyanné, jenž v 80.letech pracoval pro Total v Angole, v té době zaplavené ruskými FSB/GRU agenty ( viz mé články Angolagate I-IV) ...

Může se spolehnout i na koupené francouzské občany : šéfa spolku Francouzsko-ruského dialogu Thierry Marianiho/UMP ( viz Jiří Vyvadil a jeho Spolek přátel Ruska ), který v roce 04 v rámci protiamerické koalice založili ruští oligarchové usazení ve Francii.

Thierry Mariani se v 9/014 3x setkal se sankcionovaným Sergejen Naryškinem, šéfem Dumy, aby jej ujistil, že dělá, co může, aby protiruské sankce byly odvolány ...

První schůzka s Putinovým spolužákem Naryškinem, důstojníkem KGB, jenž sloužil na SU ambasádě v Belgii, proběhla 1.9.014 v rámci Parlamentního shromáždění Rady Evropy, jejíž mezinárodní status umožnil sankcionovanému Naryškinovi přicestovat bez víza ( Naryškina tehdy přijal i šéf Total de Margerie )...

Naryškina  objali i další putinomilové z řad poslanců levicově i pravicově orientovaných – euroskeptik Nicola Dupont-Aignan /z protievropské gaullistické strany Debout la République/DLR „Vzhůru republiko !, založené v 11/08, levicový radikál Jerome Lambert, Jacques Myard /Sarkozyho UMP/Unie pro lidové hnutí, „proslulý „ senátor Yves Pozzo di Borgo /UDI/centristická Unie demokratů a nezávislých, Francois Bayrou, a bývalý senátor Jean-Pierre Chevenement, přezdívaný Mr. Rusko francouzského zamini, jenž prohlašuje , že „ nezávislá Francie potřebuje silného Putina „  ( senátor Jean-Pierre Chevenement nechtěl ze sociálního bydlení v centru Paříže, viz česká justiční šlechta, která  odmítá platit tržní nájemné a bydlí v sociálních bytech ) ...

Schůzky s Naryškinem se z druhé strany stolu zúčastnili francouzští průmyslníci Christophe de Margerie ( zavražděn 20.10.014 ), Serge Dassault ( s kontakty na Arkadije Gajdamaka, kdysi francouzsko-ruského, dnes izraelsko-ruského podnikatele, viz můj článek AngolaGate, Dassault je senátorem a vlastníkem listu Le Figaro ), Jean-Francois Cirelli /GDF Suez, přítel ruského velvyslance v PAR Alexandra Orlova, + zástupce rodiny Mulliez, která vlastní jeden z největších maloobchodních řetězců Auchan/Groupe Auchan a firmu Decathlon ( firmy této rodiny se za její proputinovský postoj v RF rozrostly o několik stovek dalších prodejen ) ...

Také šéf Asociace evropských podniků ( přes 600 podniků lokalizovaných v RF ) a „ ruského“ Alstomu Philippe Pegorier požadoval zrušení sankcí pro své přátele v Kremlu, taktéž Pavel Chinsky, od roku 07 šéf Francouzsko-ruské obchodní komory a průmyslu, a nechvalně proslulý levicový extrémista z pařížského jara 1968 Dominique Strauss-Kahn, jehož si Putin koupil za křesla ve správní radě dvou ruských bank.

V 5/014 během Ekonomického fóra v Petrohradu ( ruského „ Davosu“, neplést si s „ Žofínským fórem “ ) byli výše zmínění Francouzi, nakoupeni Putinem, vysmátí – US firmy z RF odešly, některé německé firmy rovněž, jen francouzské zůstaly – Putin tak vzkřísil protiamerickou gaullistickou Francii s heslem „ jednotné Evropy od Atlantiku po Ural „ ...

Po „ nehodě “ šéfa společnosti Total na ruském letišti se však francouzští podnikatelé začali obávat, kam vývoj v RF spěje. Putin dle jejich názoru sklouzává do bolševického a nacionalistického izolacionismu, diktátorství a iracionalismu, což pro jejich obchody není dobré.

Že by RF měla pomýšlet na změnu kurzu, naznačil šéf francouzské banky Société générale, která je jednou z největších zahraničních bank v RF, Bernardo Sanchez Incera, jenž je zároveň spolušéfem Rady pro spolupráci Francie s Ruskem v Medef ( Le Monde z 19.11.014) ...

Putin si koupil i bretaňské farmáře, kteří v 9/014 uspořádali proruské demonstrace v Morlaix, kde po vyhlášení ruského embarga na dovoz potravin z EU před daňovým úřadem z traktorů vysypali zeleninu, kterou zasypali kravskou mrvou, a buldozery rozjezdili.

Stejně jako bombardování Dráždˇan si 1945 objednal Kreml ( viz můj článek Bombardování Dráždˇan (1945) si objednal Kreml - Andrea Kostlánová ), i bretaňská kravská mrva byla na objednávku Kremlu, protože šéfové bretaňského agropotravinářského lobby ustavili Společnost pro sblížení bretaňsko-ruských zájmů, v jejímž rámci založili společný energetický podnik pro distribuci plynu s Gazpromem, a do Bretaně zvou jednoho ruského prominenta za druhým ...

Sarkozy ve službách pluk.Kaddáfího a podpluk.Putina, jenž Kaddáfímu, stejně jako Bašíru Asádovi,  v roce 07 odpustil SU dluh ( zatímco SU dluh vůči Československu odpustil Putinovi Zeman, viz můj článek Zeman a jeho tajná dohoda s Putinem o vymazání ruského dluhu ...) .

Otec Sarkozyho pochází z maďarského šlechtického rodu, jeho rodina uprchla z Maďarska v roce 44 před postupující RA, matka byla francouzsko-řecko-židovského původu.

První manželkou Sarkozyho byla Marie-Dominique Culioli, má s ní 2 syny Pierre (* 1985) a Jean (* 1986). V roce 96 se oženil s Cécilií Ciganer-Albéniz,  s níž má 1 syna Louise (* 1997), Cecilie Sarkozyho opustila krátce po jeho volebním vítězství, tak se po tříměsíční známosti natruc oženil s Carlou Bruni, s níž má dceru Giulii *2011.

Sarkozy byl obviněn, že jeho prezidentská kampaň z roku 07 zčásti ilegálně financovaná z peněz miliardářky a majitelky firmy L'Oreal Liliane Bettencourtové, a z peněz pluk.Kaddáfího.

Mediapart zveřejnil písemný záznam ze zasedání libyjské vlády z 9.12.06, na které se tato usnesla poskytnout Sarkozymu na volební kampaň 50 mil. euro.

Záznam byl podepsaný šéfem Kaddáfího tajných služeb Moussa Koussa - po čtyřech letech znaleckého zkoumání byl tento záznam francouzskou policií prohlášen za pravý, nikoliv zfalšovaný.

Informace o financování Sarkozyho volební kampaně Kaddáfím potvrdil 31.3.14 vyšetřujícímu soudci i bývalý francouzský velvyslanec v Libyii v letech 08-011, Francois Gouyette, kterému tuto informaci v roce 011 předal tlumočník Kaddáfího Moftah Missouri, a jistá další osoba, jejíž jméno si Gouyette nepřál zveřejnit (Le Monde ze 4.11.16), která tvrdila, že Kaddáfí poskytl Sarkozymu 50 mil. euro, tlumočník mluvil o 5 mil. euro.

Ze slíbených 50 mil. bylo 20 miliónů , dle soudních záznamů, vyplaceno přímo Boillonovi a Gueantovi.

Na offshorové účty francouzskou policii navedl blízký spolupracovník Kaddáfího Mohammed Ismail – na společnost Rossfield Ltd. Takieddineho, zaregistrovanou  na britských Panenských ostrovech, která libyjské peníze přes libanonskou Intercontinental Bank ( Takieddine, Francouz libanonského původu ) přeposílala do Deutsche Bank ve Frankfurtu, což potvrdil bývalý první postkaddáfovský prezident Libye Mohamed al-Megarief, jenž ve svých Pamětech napsal : „ Proč lhát a zapírat ? Kaddáfí finacoval Sarkozyho nejen v letech 07, ale i po jeho zvolení.“ ( Sarkozy 14.1.07 prohlašoval, že nebude komplicem žádné diktatury na světě „, ale již 12 dní po svém zvolení Kaddáfímu volal, a pochleboval mu :“ Četl jsem o vás rozsáhlé rozbory, všechny potvrzovaly vaši geniálnost, spoléhám na Vaši modlitbu za mne , Vůdče „.)

Boris Boillon *1969 žil do svých 10 let v alžírském Kabylsku, kam jeho rodiče,  profesoři a levicoví aktivisté ( tzv. pieds-Rouges/ Rudé nohy ) 1960 přijeli proti francouzské armádě pomáhat místním levičákům v boji za vyhlášení nezávislosti Alžírska (1962).

Billon, playboy z posiloven, prožívající svůj život na jachtách, byl od 2/07 diplomatickým poradcem Sarkozyho pro Maghrib a BV, v letech 09-011 francouzským velvyslancem v Iráku ( US diplomaté jej nazývali nebezpečným agresívním ignorantem ), a v letech 011-012 francouzským velvyslancem v Tunisku ( francouzští diplomaté jeho jmenování nazvali šokující a nebezpečné, 2. den po jeho jmenování, kdy tuniské novináře nazval debily, se před ambasádou konaly demonstrace ).

Mnozí politici požadovali jeho odvolání, odvolán byl až 012 Hollandem.

Přešel do soukromého sektoru, založil mj. poradenskou firmu Spartago, kvůli daním si zřídil trvalé bydliště v Belgii.

Boris Boillon se netajil svým přátelstvím s pluk.Kaddáfím, jenž Boillona oslovoval „ můj synu „ . Boillon prohlásil, že Kaddáfí byl teroristou, ale učinil pokání a již není ( poté, co se Kaddáfí „zřekl vývoje zbraní hromadného ničení“  a odškodnil oběti atentátu nad Lockerbie,  s ním Západ začal jednat, mj.Tony Blair s Kaddáfím vyjednal, že z nových nalezišť  bude ropu těžit British Petroleum, a západní tajné služby začaly za přísliby ropných polí do Libye vydávat Kaddáfího odpůrce (!)

Boillon spolu s Cecilií Sarkozy vyjednal propuštění pěti bulharských ošetřovatelek a jednoho palestinského lékaře uvězněných v Libyi poté, co je Kaddáfí obvinil, že injekční stříkačkou  nakazily libyjské děti virem HIV /99-07/ v době, kdy BG vláda během předběžných jednání dělala Putinovi problémy s trasou SouthStream - na bulharském území se ruské potrubí mělo vynořit z moře ( viz také můj článek Geostrategický význam Černého moře - Andrea Kostlánová - iDNES.cz + Ruské námořnictvo a Putinovy ambice - Militaria - Tématický server v ...

Oficiálně za jejich propuštění Kaddáfí nepožadoval francouzské řízené střely ( viz Jean Guisnel „ Libye : échange infirmieres contre missile/ Výměna ošetřovatelek za střely, +   viz mj. mé články Francouzské a ruské zbrojovky pláčou nad hrobem Kaddáfího - Blog ...+  Irák 2004,divadlo s rukojmími - Blog iDNES.cz + Irák, záhadné kauzy s rukojmími - Blog iDNES.cz  ), ale dostavění a uvedení do provozu univerzitní nemocnice v Benghází/Benghazi Medical Centre - Kaddáfího požadavek sdělil kancléři Guéantovi prostředník Takieddine.

Jak v 3/016 informoval čas. Sang froid, který informace dostal od Jeana Dufriche, bývalého francouzského konzula v Libyii, Francouzská agentura pro rozvoj z toho důvodu obdržela v roce 08 na tento projekt mimořádnou dotaci ve výši 29.831 287 euro, a Boris Boillon prácemi na projektu svěřil společnosti Ideal Medical Products Engineering v čele s jistým Olivierem Carli, která obdržela výše zmíněné peníze, a do projektu se zapojila na opětovné doporučení Boillona i společnost Denos Health Management. Za těmito a dalšími zástěrkovými firmami se skrýval holding, který oficiálně vlastnil Olivier Carli, ve skutečnosti několik prominentních Francouzů a Libyjců.

O rok později, v roce 09 byla nemocnice slavnostně otevřena za přítomnosti státního tajemníka pro spolupráci Alaina Joyandeta a hodnostářů Kaddáfího režimu.

V 2/011, kdy se Libye ponořila do brutální války, z nemocnice odešel veškerý francouzský personál.

Boillon, jak se chlubil v Grand Journal de Canal, zorganizoval v roce 07 návštěvu Kaddáfího v PAR , kde Sarkozy Kaddáfího nazval „ bratrem „ ,  viz můj článek  Chameleón Sarkozy a Středomořská unie - Andrea Kostlánová

Sarkozy poté pozval i mezinárodně izolovaného páriu Bašíra Asáda, kterému v té době Putin rovněž „ odpustil“ SU dluh za ruskou námořní přítomnost v Sýrii, na vojenskou přehlídku ve Francii v den dobytí Bastily, což se vůbec nelíbilo  armádním kruhům, rozezleným na Sarkozyho, jenž prohlásil, že chce snižovat stavy ve francouzské armádě, a nazval francouzské velitele po incidentu se střelbou v jistých francouzských kasárnách, „ amatéry „ .

Chirak, jenž Bašíra Asáda nazval vrahem svého přítele Ráfika Haririho, se rozhořčeně „  Sarkozyho společenské události „ odmítl zúčastnit ( Putina vyznamenal stužkou Čestné legie) , a Francois Hollande napadl Sarkozyho chameleónství, že se pozváním Asáda odchýlil od své hlásané „ morální“ zahraniční politiky.

Sarkozy se domníval, že k ustavení Středomořské unie přemluvil i pluk. Kaddáfího, jenž si vymínil, že Libye bude jen  „pozorovatelem“, ale nakonec Kaddáfí v 6/08,poté,co Kaddáfího ve dnech 16-17.4.08 navštívil Putin ( za Kaddáfím vyjel ze sardinské vily premiéra Berlusconiho, viz Berlusconiho podivné úspěchy při osvobození dvou italských občanek ), jenž mu za příslib libyjské ropy a plynu odpustil většinu dluhů vůči SU, nejenže nepřijel, ale nevyslal ani slíbeného pozorovatele ( to samé nepředvídatelný Kaddáfí udělal svého času v 80.letech Mitterrandovi).

Sarkozyho Kaddáfí v roce 08 obvinil, že svým projektem Středomořské unie chce pro účely nových křižáckých výprav vytvořit novou říši římskou , a že Sarkozyho projekt je urážkou pro Araby  ...